CESTA DO PEKLA NENÍ DLÁŽDĚNA DOBRÝMI ÚMYSLY

Včera jsem se dívala na nový díl 6x17 - pokud jste jej ještě neviděli a jste rádi překvapení, nečtěte dál - popis povídky a povídka obsahuje SPOILERY ...

to by bylo ... dívala jsem se na onen díl a potom jsem se posadil na postel s rozporuplnými pocity - na jednu stranu mě potěšilo, že Castiel chce bratry chránit a potěšila mě i vina v očích anděla, protože, kdo cítí vinu, je dobro... přesvědčovala jsem sama sebe o tom, že Castiel skutečně činí dobro - pak jsem si říkala, že možná dobro nečiní, ale chce jej činit - protože Castiel chce zachránit svůj domov... ani to je ale možná od zatracení nezachrání... napsala jsem proto v rychlosti povídku navazující na tenhle díl -
já vím, nepíšu běžne povídky navazující na díly, ale, jednou člověk začít musí...

awkward je, že dnes ráno jsem četla spoilery a Castiel skutečnš do toho kruhu chycen bude - já si to skutečn vymyslela neznajíc originální pokračování.. hádám, že ona akce Deana a Sama byla na snadě... ale, mě osobně popis epizody (zase SPOILERY) 6x20 rozesmutnil - bylo by divn a přehnane, kdyby se všechno obrátilo a ukázalo se, že Castiel celou dobu hrál na dvě strany - pořád věřím tomu, že Castiel je dobrý anděl a že dělá vše, co je v jeho silách pro záchranu nebe i země - jen, ty prostředky které občas volí... pokud scébáristé rozhodnou jinak a z Castiela udělají podivnou fugurku ve hře, která o něm vlastně není - screw them...

inspirující píseň - Bless the Broken Road

a tady je ta povídka -

PS: Citát v originálu zní CESA DO PEKLA JE DLÁŽDĚNA DOBRÝMI ÚMYSLY... můj záměr byl citát změnit...


-současnost-

„Nemáme jinou možnost, Deane –„ řekl Sam, snažíc se Deanovi vtlouci skutečnost do hlavy.
„Já vím…“
nechtěl zajít tak daleko, vážně, Deanovi se představa zradit přítele – protože Castiel přítel byl – nelíbila. Víc se ale lovci nelíbila možnost být zrazen. Dean se podíval na hodiny, bylo třicet minut po půlnoci…

- V Nebi – o nebeský rok dříve (o dva pozemské dny dříve) -

„Jestli máš lepší nápad, sem s ním,“ Balhazar se ležérně opíral o dlouhý meč, „ale, pospěš si, protože jsem za hodinu objednaný k holiči – mezitím, klidně potopím jednu loď,“ dodal, ušklíbají se…
„Tohle je vážné, Balthazare.“
„Je – já vím, že je, Casie – dole na zemi jsou lidi, viď – bude asi třeba určit si priority –"
ač se Castielova tvář nepohnula, v duchu anděl znejistěl – priority byly nasnadě… anděl neměl priority, měl pouze plán – a plán zahrnoval udělat cokoli, co bude třeba – cokoli… i za cenu zatracení –
protože andělé před sebou své myšlenky vzájemně neschovají, Balthazar Casitelovu slabost vycítil – usmál se, prohlížejíc si svůj odraz v zářivém ostří meče -
„Myslíš si, že mi námořnický oblek bude slušet? Oh,“ otočil se ještě, „předpokládám, že těm dvěma šaškům mám nakukat, že já jsem se rozhodl potopit Titanik.“
Přikývl –

svůj pád o patro níž Castiel skoro cítil…

-současnost (ale už jedna hodina ráno)-

„Promiň…“
„Deane?“ V očích anděla se objevila pochybnost… Dean věděl, že to on ji Castielovi nasadil do hlavy – tehdy, před třemi roky
– vzápětí se okolo anděla vzňal prstenec ohně –
lovec i skrze plameny viděl, že Castiel ztuhl – podíval se zmateně na Deana - Dean právě spálil vše, čemu anděl dosud věřil.

Lovec a anděl se dívali skrz oheň jeden na druhého, Deana pálily oči, pohled ale nesklopil – Deana pálilo i svědomí… Castiel lhal – Dean ale Castiela zradil – lež je menší zlo… Dean věděl, že je, ale, ani vědomost lovce od nastražení pasti na Castiela neodradila –

„Musíme si promluvit,“ přerušil ticho Sam, unavený přihlížením vzájemnému zírání Deana na Castiela a naopak -
anděl pevně semkl rty a zatnul pěsti – Dean pozu znal, znamenala – a proto jste mě zradili?
„Tohle,“ pokračoval Sam jemně, snažíc se Castiela uklidnit, „je jen pojistka – nechceme, abys zase uletěl předtím, než nás odpovíš na všechno, na co se zeptáme,“ I přes Samovo podání, je jejich akt neomluvitelný a Dean, pozorující svého rozpačitě ruce si mnoucího bratra, věděl, že i Sama trápí pochybnost… Dean raději obrátil svou pozornost zpět k muži uvězněnému v plamenech -
anděl se nikdy netvářil stejně rozzlobeně – Dean automaticky ustoupil – Castiel ale nerozdmýchal vítr, ani nezhasil plameny – jednoduše na Deana vytrvale zíral a v očích měl vztek –

všechny emoce byly pro Castiela nové – Castiel nikdy nelhal – lhal, ale lež byl tehdy jiná, protože mu lhát přikázali – z vlastní vůle ale anděl nelhal nikdy… anděl rovněž nebyl nikdy nejistý a nesžírala jej vina… a vina trápila momentálně i Deana – všechny emoce probudil v andělu on…

„Samozřejmě vám odpovím na všechno –„ Castiel se podíval na Sama a Dean byl vděčný, protože anděl od něj odvrátil svůj duši propalující pohled, Castielův hlas ale nebyl pokorný, byl plný vzteku, „není to to, co dělám vždy, když mě zavoláte?“ dodal jízlivě –
a Dean byl překvapený -
někdy v mezičase, mezi válkou v Nebi, Deanovým soukromým životem na zemi a netrpělivostí na obou stranách se Castiel změnil – a, Dean neměl čas zaregistrovat rozdíl dřív –
Castiel vypadal unavenější – a starší… jako – skutečný anděl – jako debil, došlo mu…
anděl byl ale současně i víc – kromě jízlivosti, kterou se mohl dost dobře anděl naučit i od Deana, lhaní, v němž pro změnu vynikal Balthazar a bezohledností, která byla typická pro všechny anděly– Castiel cítil vinu, smutek a – bál se…

svobodná vůle byla dobrý důvod k boji, ale, hranice mezi dobrými důvody a zatracením byla často snadno smazatelná linka… ani Lucifer původně pád neplánoval, Lucifer nepánoval nic – jednal – jako Castiel…
-Castiel ale nebyl ďábel – dívajíc se andělu do očí, Dean věděl, že není… anděl učinil špatné rozhodnutí, několikrát, jeho činy nebyly rozhodně v souladu s božím přikázáním a – Castiel bratrům logicky lhal, protože ani Dean by s pochybným jednáním anděla nesouhlasil a Castiel to věděl – Castiel nejednal správně… nedomníval se ani, že správně jedná – anděl věděl, že do zatracení neodvratitelně směřuje –

po cestě, byl ale Castiel odhodlaný, zachránit Nebe – a oba své přátele…

protože, svobodná vůle je víc, a je-li součástí vůle i možnost špatné volby, Castiel přijme odpovědnost za svá rozhodnutí – odpovědnost totiž odlišovala přikázání od svobodné vůle…

plameny se Castielovi odrážely v očích – Dean byl unavený – přistoupil, takže jeho tvář a tvář anděla od sebe oddělovala pouze ohnivá stěna, Dean cítil na kůži nepříjemný žár, zůstal ale blízko –
„Nebuď pasivní, Castieli –„
viděl, že anděl protočil očima a zastrčil si ruce do kapes –
„Nemám čas, ptej se rychle –„
„Balthazar nezachránil ty lidi proto, že je sentimentální,“ chopil se iniciativy Sam, „dal jsi mu rozkaz, že? Deane,“ okřikl staršího bratra – Dean neochotně zavřel způli otevřenou pusu, polykajíc nesouhlasnou poznámku -

lovec si pořád ještě nezvykl na svět, v němž Castiel vydával rozkazy – i nový svět ale stvořil pro Castiela a sebe a pro ostatní Dean…

„Ne,“ řekl jednoduše Castiel a v Deanovi zahořela naděje, vzápětí ale zhasla, protože anděl dodal, „Balthazar nemá rád,“ anděl se zamyslel, snažíc se vzpomenout si na výraz, který jednou Dean použil, „velkorozpočtové filmy…“ a zmlkl, znovu se upřeně dívajíc na Deana – se rty semknutými a tváří bez výrazu –

-Castiel věděl, že byl přistižen, a Dean věděl, že Castiel ví, protože anděla znal -
a lovec rovněž věděl, že Castiel neustoupí – on by neustoupil… anděl bude hájit donekonečna ztracenou pozici – až do konce… vytrvalost Castiela a Deana spojovala – rovněž jako schopnost dělat špatná rozhodnutí….

„Řekni nám jednoduše pravdu,“ naléhal Sam, „nebudeme se zlobil,“ dodal a tentokrát očima protočil Dean – Castiel se nebojí jich – ale, když lovec zaregistroval změnu výrazu anděla, znejistěl – Castiel se styděl…
Sam vždy uvažoval rychle a správně.
„Říkám vám vše, co potřebujte slyšet,“ odvětil anděl pomalu – a Dean rozpoznal, že Sam otřásl jeho jistotou – chopil se proto příležitosti a sám dodal –
„Říkáš nám kulové – od začátku války slyším jen až přijde čas, řeknu vám víc – kdy přijde čas, Castieli? A,“ přisadil si, „proč potřebuješ duše?“
„Mluvili jste s Osudem,“ řekl Castiel – vypadal překvapeně, vztek zapomenut –
„Ona mluvila s námi,“ Sam přistoupil blíž, „asi jsi jí naštval víc než my – shodila tě, podle mého názoru, ráda – „ Sam se omluvně usmál –
„Osud lže – anděl otočil hlavu, dívajíc se opačným směrem – ne na Deana a ne na Sama – anděl hleděl skrze plameny a Dean mohl jistě říct, že už neustoupí a že bude stát v ohnivém kruhu klidně věčně – z principu…
„Pak máte společného víc, než si myslíš – „
nemínil pouze schopnost lhát, Dean záměrně anděla nechal v nejistotě, protože Castel už si myslel, že on sám je monstrum –

lovec sáhl pro kbelík s vodou a vylil jeho obsah na část hořícího kruhu – oheň zasyčel a slehl –
anděl opatrně z kruhu vystoupil – podíval se nejprve na Sama a potom na Deana a Dean zavřel oči – čekal ránu, nebo andělský trik, čekal trest – nic se ale nestalo, a když otevřel oči, Castiel už v místnosti nebyl… otočil se na rozpačitě vyhlížejícího Sama – mladší lovec pokrčil rameny, sebral ze země kbelík a polil vodou i zbytek kruhu –
„Dojeb….“
„Aspoň nás neproměnil v něco strašlivého,“ zamumlal Sam a Dean přikývl – Sam mu četl myšlenky – ani on, ani Sam ale odvetu skutečně neočekával, byl-li Castiel ochotný zabít (nebo nechat nenarodit se) tisíce lidi, odpustí bratrům i malý oheň –
„Štve tě, že jsme se nic nedozvěděli?“ zeptal se Sam, „Hej,“ šťouchl do Deana, „na co myslíš?“
„Na nic,“ zalhal Dean – lovec si prohlížel propálený koberec – tenká tmavá linka ve tvaru kruhu vypadala jako brána do Pekel –

Dean si na okamžik myslel, že Castielovi rozumí – Dean a anděl byli jeden. Dean věděl i, čeho se Castiel bojí – znal Castiela… věděl, že on a Sam jsou jeho slabost, Dean věděl, že Castiel nebe zachrání, i když bude nucen ho napřed zničit – protože i Dean by jednal stejně… navzdory ztrátě sebe sama a Peklu otevírajícímu se pod jeho nohama -

-o pozemský měsíc později-

…osud byl možná mrtvý (jeho role byla) – ale naše vlastní skutky nás nakonec dostihnou...

-nebo ne-

CESTA DO PEKLA NENÍ DLÁŽDĚNA DOBRÝMI ÚMYSLY

ďáběl je zlo, je ale i ve všech a ve všem dobrém – co činí rozdíl mezi vším a všemi dobrými a ďáblem, je - úmysl… úmysl totiž pramení z nás – úmysl je, co my skutečně jsme….

… nebude zatracený –

nebe bylo osudné noci tmavě modré - pohled anděla se naposled setkal s pohledem lovce a Dean přemýšlel, zda andělé po smrti odcházejí do nebe, nebo zda zmizí, nebo – zda Castiel zatracený je – země se ale neotevřela a oči Castiela prozradily –

zářily jako hvězdy…

Maky: Opravdu zajímavá povídka, sice napsaná tvým stylem, ale výběr téma na tebe velmi netypický, ale líbí se mi. I když téma mě trochu vyvádí z rovnováhy.

Já, no jak to napsat, mám ohledně toho trochu rozporuplné pocity, nevím co si mám o tomhle tématu myslet. Po těch letech, co jsem si na Castiela zvykala (a že docela trvalo vůbec si zvyknout na to, že by něco jako andělé v SPN mohlo existovat a mohlo být akceptovatelné, natož pak mluvit o něčem jako náklonosti k postavě) a nakonec jsem si víc než zvykla se mi prostě nechce (mozek to odmítá) věřit že by to tak mohlo být.

Ačkoli je to trochu pochopitelné, nikdo není úplně nesobecký, ale i tak - ne, nechce se mi věřit tomu že by Cass hrál na obě strany (pokud by ty strany měly nějaké hranice)

No, jak už jsem řekla, jako dílo se mi to líbí, ikdyž mě obsah trochu děsí, doufám, že to bude mít nějaké přívětivější vysvětlení

Maky, také z toho mám rozporuplné pocity... samozřejmě nemyslím styl tvého psaní, který je jako vždy skvělý, ale spíš téma... Opravdu jsem zvědavá, jak to nakonec s Casem dopadne, protože to byla taková jistota v spn Nechce se mi věřit, že by byl něčeho takového schopen. Doufám, že scénáristé nejsou až tak jetí... i když u Sery si člověk nikdy nemůže být ničím jistý. Castiel forever!!!!!

maky mam sice z toho zmiesane pocity ale Pane Boze prosim aby nebol ziadny zvrat,lebo momentalne si ma dostala do pomykovaa ja neviem co mam robit,ale jedno je iste Castiel bude navzdy Castiel,lebo ma nastvu a balim kufre a bude vyprast

Odpovím proti svému zvyku na všechny komentáře najednou, protože jsou vlastně všechny o jednom - o tom dalším díle a o Casovi... mimochodem, moc za komentáře děkuji

- já mám z té kapitoly hrůzu.. hrůzu hrůzoucí.. řeknu to tak - napsala jsem tuhle povídku, jímž jsem trohu ventilovala své pocity a hrůzu, ale pak se hrůza vrátila a já chodila celý den naštvaně po ulici a spílala jsem a představovala si, co udělám, když - když se to všechno vyvine špatně... nebudu tady rozebírat, co si myslím a nemyslím - protože to jsem napsala už v komentáři do spoilerů k tomuhle dílu (Eviik - viz odpověd tam) - ale, jedním slovem - jsem vyděšená! A jsem smutná...

vážně tu nech i znovu psát to, co už jsem psala v těch spoilerech - tam jsem se rozkecla adost... jestli Castielovi něco udělají, tak asi smu sebe pihřbím v pití a v psaní povídek - jo, to bude ono

FooFighterkaSN: Je legrace, že píšeš, že sem přijedeš a odbouchneš je, prootže když já v sobotu chodila po městě (po Vancouveru), vymyslela jsem i to, že jednduše přijedu na plac a někoho tam zastřelím - to jim to nandám :-)... vážně jsem byla naštvaná...

ted jsem se už uklidnila, protože jsem na základě spilerů vypacovala koncepci - viz můj komentář ve spolierech, ale je to spíš takový výstřel do větru - takové uklidnování sebe sama.. nevydržím to do té epizody, vážně ne... a potom - kdo ví...

Eviik: To s těmi dvěma strabami a hranicí jsi vystihla - věřím tomu, že Castiel nedělá všehno správně, ale pokud ty dvě strany mají hranice, pak on je na té dobré..

a víte co? Jestli to scénárosté pohnojí, ignoruji je - pro mě bude Cas prostě Cas...

přece nemůžou tři série tvořit postavu, dávat jí takový prostor, nechat fanoušky milovat jí a pak just cut his wings.. to je zvrácené... vážně...

takže konečně jsem viděla díl a tak jsem si až teď přečetla povídku

sakra, že já vždy musím jít proti všem - já prostě Castiela chápu - ano, teď je z něho příkladný anděl, ale nebylo tomu tak vždycky - padl -a cosi lidského v něm zůstalo - a jak se to říká - zoufalí lidé, dělají zoufalé činy....já si prostě nemyslím, že Cass bude až takový záporák.....nevím...
toto vlastně není ani tak komentář k povídce, ale k dílu, když ono to spolu hodně souvisí - pokud to někomu vadí, tak se omlouvám.....
Castiel má bratry rád - o tom není pochyb - ale momentálně se mi zdá, jakoby si veškeré problémy nebe bral na svá bedra - a tím, že nenechal potopit Titanic - chtěl pomoct - já si prostě myslím, že se snaží - né vždy je to správné a né vždy se to podaří.....takže ano, Cass může mít i záporné pohnutky -ale uvnitř se vždy bude snažit chovat tak, aby nebe nezaniklo a celý svět držel pohromadě - je ve válce a ve válce jsou vždy oběti....zda k tomu Cass přistupuje správně - to ukážou další části (a Sera samozřejmě)

a co se týká lhaní - s tímto souhlasím s tebou Maky - já si prostě myslím, že se za to, co dělá, stydí - ví, že nejedná přesně podle pravidel....ale opakuju se - je ve válce....

jinak Maky: napsáno velmi zajímavě

Nemix: Děkuji za komentář.. kde začít - já si nemyslím, že Castiel je záporná postava.. víš, nechci tady zase a znovu rozebírat to, proč si to myslím a nemyslím - napsala jsem malou úvahu do spoilerů, kde vysvětlui vše - takže, já si nemyslím, že Castiel je záporný.. když jsem si přečetla spoiler, chtělo se mi berečt při představě, že scénáristé to naprosto pohnojí a všechno ohnou- jakooby Castiel celou dobu nebyl Cas... potom jsem s euklidnila a logicky si oůvodnila, že to scénáristé neudělají - viz můj komentář spoilery.. ale, přesto - to, že já tomu věřím neznamená, že to tak bude.. proto jsem se psychicky připravila na to že brečet budu a že scénáristé nás pěkne dojebou.. já se s Castoelem nesmířím jako se zápornou postavou... a proto jsem udělala kompromis - připravila jsem s ena nejgorší a jsem ochotná přijmout Castiela jako někoho, kdo udělala špatné rozhodnutí a jak říkáš ty - snaží se vybojovat svou válku každým možným spůsobem.. nidko přece není bez chyby - já osobně etsejně nesnáším ty stoprocentně dobré postavy - jsou neskutečné. nikdo není zcela dobrý - a já se nedivím tomu, že Cstiel se musel v Nebi změnit... proč ne - pořád ho mám ráda.. nevěřím ale tomu, že není kladná postava - věřím tomu, že Dean je pořd jeho přítel, tomu, že se stydá za to co dělá - a dokud se někdo stydí tak je dbrá postava a taky věřím tomu, že prost dělá to, co musí.. jsem ochotná uvěřit tomu, že je v něm trochu temna - v kom není... a jsem psychicky připravená na nejhorší - proto jsem napsala tuhle povídku.. ale jestli z Castiela udělají někoho úpkně jiného - tak ti se mnou sekne, vážně... ale, on se stydí - a podle mě, když se někdo stydí, tal nemůže bý šatný a - nechám toho.. opakovala bych se, zas eodkážu na spoilery...

ach jo....

Ach jééééžíííííšku na křížku, co mi to Maky děláš???? Sakra, to přece nemůžeš myslet vážně...vím, že tak epka byla - no, řeknu to slušně - divná, ale toto mi přece NEMŮŽEŠ dělat
Cass je Cass, vždyť on sakra padl, vzdal se všeho, aby udělal správnou věc....ON prostě NEMŮŽE být špatný a najednou převléct kabát!!!!
Jak tady už bylo řečeno, když se stydí a hlavně když si uvědomuje, co udělal, tak v něm to dobro pořád je a mě připadá, že prostě už neví, co by udělal, aby odvrátil katastrofu a zabránil nejhoršímu

A jestli tomu tak bude a Cass bude v podání scénáristů dick hned od začátku, pak doporučuji jít na plac a zastřelit rovnou Seru a ne jen tak někoho

Damn, vždyť by byl 100x horší než Uriel, protože ten to aspoň přiznal a nehrál si na svatouška...

CASS TAKOVÝ NENÍ a jestli to z něho udělají, tak končím, jdu, padla....

Zatím nejsem schopná souvislých myšlenek, ale Tvůj náhled byl opět moooc zajímavý, i když se mi z něho svírá snad vše...nejen žaludek

než odpovím na komentář (a děkuji Ti za něj), nejdřív se omluvím - ještě jsem bohužel neodpovděla na zprávu - byla jsem přes týden pryč a něhem něj jsem mimochodem měla menší depresi kvůli Castielovi.. nicméně, už je to lepší - ale, to rozvedu ve zrpávě... budu tam pět žalostbé ody a hned zase něco vychvalovat - ale, do dílu 6x20 se mnou asi nic moc nebude... a jestli se pak stane něco - něco zlého Casovi, tak napíšu velmi žalstbou zprávu - tak.. tak tady uspořádám posezení a budu truchlit - přidáš se v nejhorším? Vypiju všechem alkohol co doma najdu a pak si nechám někam vytetovat malého Castela.. nee - o tom tetování si vymýšlím, ale, s tím alkoholem ne ... takže odpivěd tady nechám takhle a všechno to rozvedu zítra ve zrpávě - a že bude co... už aby byl ten zatracený díl za námi - nejsitota s pekulace mě ničí...

Maky: Citam si to stale dookola a dufam, ze vsetko dopadne dobre, pretoze na mna zasadla depka, ale drzis vo mne svetielko nadaje takze...

... hádám, že jsme na tom všichni stejně... moje depka je - byla - větší než Castiel ve své skutečné podobě... then that building... ale, po zvážení všeho jsem se rozhodla nevzdávat a už jsem možná i otravná s tím, jak dokola rzebírám Castiela a všude argumenuji v jeho prospěch - dokonce už jsem uvěřila tomu, že to bude OK... a pokud ne - pokud ne - tak... tak bdu držet smutek - a ten bude stát za to... ale do té doby se té naděje nebudeme vzdávat ...

Šmankote,fakt mě děsíš....Ty jsi ale musela mít depku

Taky jsem z toho neměla moc dobrý pocit, ale až tak zlé mi to zase nepřipadalo nebo mi fakt má začít být až tak špatně????

Ale jinak se samozřejmě k Tobě přidám a opijeme se spolu...jen škoda, že to nebude osobně ... vyhlásíme smutek a budeme truchlit - k Tobě kdykoli a kdekoli, ale naděje umírá poslední

PS: už se mooooc těším, začínala jsem si myslet, že jsi dostala ze mě šok a pak jsi obrazně vzala nohy na ramena....už jsem se s tím vyrovnávala ..... I wait on...