Dlouho jsem nepřekládala... mockrát jsem chtěla přeložit některou povídku, ale neměla jsem jednoduše čas - rozhodla jsem se ale tentokrát překonat a tuhle konkrítní povídku pro vás přeložit... well, není to nejlepší povídka, kterou jsem četla a naní ani má oblíbená, ale je úžasná v jedné věci -
naprosto přesně podle mě vystihuje to, co cítil Castiel a Dean a Sam ve finále - a to velmi nevšedním způsobem.. metaforicky, mile a jednoduše - ve dvou strnkách. Je to geniální dílo a po jeho přečtení se musím navzdory finále usmívat
originál je samozřejmě lepší než můj překlad - nikdy nepřestanu naříkat nad možnostmi, která češtině, narozdíl od angličtiny nemá.. no, máme jiné věci
V originálním znení to není "hajzl", ale "assbut" - v názvu a pak v textu "assbut" - jsem přeložila jako hajzl... well, všichni víme, co assbut znamená a kdy to slovo Cas použil, že?
Originální povídka: You're Being an Assbut od Oscar-Wilde-Inspired
http://www.fanfiction.net/s/7024839/1/Youre_Being_an_Assbut
PŘEKLAD:
PS: Napiště mi, co si myslíte - podle mě tahle povídka vážně naprosto přesně vystihuje pocity každé postavy ve finále SN!
JSI HAJZL
Přestaň, Casi!“ zakřičel šestiletý Dean naléhavě. Dean ze své imaginární cely, kterou pro něj Castiel vytvořil, bezmocně pozoroval sedmiletého Case, který právě odtáhl Sama, Deanova malého bratra, do teritoria za čárou, a přikázal mu posadit se na zem.
„Ticho, zrádce,“ zakřičel v odpověď Cas, zatímco Sam pořád vězel v imaginární zemi hrůzy.
„Já už si dál hrát nechci,“ zavzlykal Sam, který se na své straně za čárou postavil. Cas řekl, velmi rezolutně, Deanovi a Samovi, že pokud překročí čáru, zemřou, což bylo pro šestiletého a pětiletého chlapce sdělení velmi vážného charakteru.
„Musíš tu zůstat, dokud nerozhodnu jinak, protože jsi mě zradil,“ Castiel názorně namířil na čáru na zemi klackem, tímž, kterým Sam před chvíli do Case rýpnul, protože Cas shodil Deana na zem. „Jsem Bůh, nesmíte se proti mně bouřit, jestli neposlechnete, zničím vás.“
„Děsíš ho, Casi,“ zakřičel Dean ze své vězeňské cely. Ačkoli, cela byla pouze čára nakreslená na zemi, Dean se neodvažoval překročit jí – bál se, že by ho Cas býval byl znovu shodil na zem.
„Chová se jako mimino,“ poznamenal Cas, přesouvající se k malému domku, který on a Dean postavili z větví, které vyrovnali vedle sebe a opřeli o kmen padlého stromu. „Jsem Bůh a zlobím se, protože vy dva jste mě zradili,“ zavrčel Cas. Nohou rozházel větve, čímž zničil své a Deanovo společné dílo.
Za čárou smrti mezitím Sam, kterému teklo z nosu, naříkal. Dean vyděšeně pozoroval padající dům.
„Povím to na tebe tvému tátovi,“ zakřičel Dean pak a stoupl si těsně k čáře, který vyznačovala hranici vězení.
Cas se rychle otočil, oči měl rozšířené hrůzou: „Nesmíš překročit čáru, jsi ve vězení!“
„Je to jen čára na kreslená na zemi,“ odvětil váhavě Dean a překročil ji. Castiel ztuhl a Sam přestal plakat.
„Tohle nesmíš udělat… podvádíš!“ zakřičel, nespouštějíc z Deana oči.
„Povím tvému tátovi, že jsi hajzl,“ Dean pelášil k Casovu domu a Cas, který ho pronásledoval, za ním křičel –
„Tohle se neříká, když jsem tohle slovo řekl já, táta mě poslal do kouta!“
Dean ale Cas ignoroval, nepřestával utíkat a zastavil se až na zadním dvorku. Castiel ho dohonil - Sam byl kousek za nimi.
„Deane,“ zaprosil Cas, „prosím, neříkej to tátovi.“
Dean nicméně, otevřel dveře a vklouzl dovnitř do domu. Cas se zarazil – stál společně se Samem na terase a pozoroval příchozí dvojici, Deana a svého tátu, kterého Dean táhl ven.
„Cas je protivný. Měl být anděl, ale pak řekl, že chce být Bůh. Byl protivný a shodil mě na zem a odtáhl Sama za čáru smrti. A zničil náš dům!“ žaloval Dean, chrlíc z úst překotně jedno slovo za druhým, zatímco vedl Casovo tátu k Casovi. Oči chlapce byly rozšířené hrůzou.
„A rozbrečel Sama,“ Dean téměř křičel, „má být anděl a ne Bůh!“
Casův táta si s pobaveným úsměvem na tváři klekl naproti Casovi: „Je to pravda, Castieli?“
Cas zahanbeně sklopil hlavu a přikývl: „Ano,“ popotáhl.
„To od tebe nebylo pěkné, zacházet takhle se svými přáteli, víš to?“ zeptal se a něžně chlapci prohrábl vlasy. Cas přikývl.
„Ale, Dean byl protivný a nepomohl mi zastavit nepřátele,“ Cas znovu popotáhl – oči měl rudé a zalité slzami. „Chtěl jsem, aby mi pomohl porazit nepřátele, ale Dean si chtěl hrát se Samem. Nehráli si se mnou, jen spolu.“
Casův táta se otočil a podíval se na Deana, který napodobujíc Case, svěsil hlavu.
„Jestli spolu chcete kamarádit, kluci, musíte se naučit hrát si dohromady. Deane -“
Dean pohlédl na Casova tátu, snažíc se zadržet slzy.
„Jestli chceš, aby byl Cas tvůj kamarád, musíš mu možná čas od času pomoci porazit jeho nepřátele, dobře?“
Dean přikývl: „Promiň, Casi,“ zamumlal. „Příště ti pomůžu.“
Cas se na Deana podíval, v očích se mu pořád leskly slzy, ale už v nich byla i naděje: „Vážně?“
Dean se ušklíbl: „To se vsaď… až bude příště nepřítel chtít ovládnout svět, nakopu mu zadek.“
Cas se zasmál, utírajíc si mokrou tvář.
„A, Casi,“ Casův táta se postavil, „Sam je Deanův malý bratr a Dean mu možná někdy dá přednost před tebou, což musíš respektovat, pokud chceš být Deanův a Samův kamarád.“
Cas znovu přikývl, vhlížejíc k tátovi – odpolední slunce zářící na nebi vytvářelo kolem jeho hlavy svatozář. „Dobře… můžeme si teď jít zase hrát? Tentokrát chci být člověk.“
„Můžeme si hrát na kovboje a indiány,“ navrhl nadšeně Dean. Chytil Casovu ruku do své. „Sam může být indián, po kterém půjdeme.“
Dean Case táhl pryč, zatímco Sam protestoval: „Nechci být mrtvý. Deane, já nechci být indián!“
„Fajn,“ zakřičel Dean přes rameno. Držel pořád Casovu ruku a táhl druhého chlapce na pole za domem, „můžeš být šerif, který honí mě a Case.“
Sam se zašklebil a vyrazil: „Jedině, pokud bude Gabriel můj zástupce.“
„Skočím pro něj,“ odvětil Cas, otočil se a zamířil zpět k domu.
„Děkuju, Chucku,“ dodal ještě Sam, oslovujíc Casova tátu. Sam byl vždy, na rozdíl od Deana, zdvořilý. Dean Chucka jednoduše táhl přes pole ke zbořenému domu z větví. Bylo třeba ho opravit.
Domov 
Stránka 
jak málo stačí, aby bylo vysvětleno vše.......
Výstižné, přesné 
Díky za překlad 
Fakt nevím jak to napsat, abych se neopakovala, ale je to naprosto skvělé.
