Jiný pohled

Tohle je další kratší povídka, tak snad se bude libit:

Jiný Pohled

Dean zaparkoval auto u chodníku, který byl natřen na černo.
Jsi si jistý, že říkal Hauntedvill a ne hautecvokvill?“ obrátil se na Sama.
„Jsem si tím jistý, třeba tu mají nějakou slavnost.
„Jo. Slavnost jsme cvoci,“ zabručel Dean a vystoupil z auta.
„jsem rád, že jste dorazili bratři Winchesterové,“ ozval se za ním hluboký mužský hlas.
Dean se otočil a hleděl na vysokého postaršího muže, který mel na sobe draculovský plášť.
„No znělo to dost naléhavě pane?
„Oliver Draculum.“
Dean se ušklíbl.
„Není vhodné se ušklíbat nad jmény pane Winchestere.“
„O co tady jde, s čím vám můžeme pomoct? Vložil se do toho raději Sam
Mužova pozornost se přesunula k nemu, Dean udělal znechucený obličej.
„Jmenujeme se Hauntedvill, protože u nás straší.“
„No nekecejte,“ neodpustil si Dean, muž ho ignoroval.
„Zpočátku jsme se ho báli, ale ukázalo se, že je poměrně neškodný, dokonce se z něho stala i oblíbená turistická atrakce.
„Po čase zjistil, že ho šidíte na odměnách a tak už nestraší,“ rýpl si Dean.
„Naopak pane Winchestere, straší stále s vetší intenzitou, už to není bezpečné, turisté se začali našemu městu vyhýbat.
„To se stává, co chcete po nás, abychom ho přivázali k židli a domluvili mu?“
„Slyšel jsem, že máte zvláštní smysl pro humor pane Winchestere a ne to po vás vskutku nechci.“
„A co tedy po nás chcete?“ otázal se Sam, který mel z toho chlapa divný pocit.
„Chceme, abyste ho našli a zabili, odstranili, nebo co obvykle děláte.“
obvykle s nimi hrajeme svlékací poker, což znamená, že jsme v nevýhodě, jelikož oni na sobe nic nemají,“ provokoval ho Dean, ale toho muže to nechávalo klidným.
„Víte, kde jsou jeho kosti?“ chtěl vedet Sam.
„Muž zavrtěl hlavou.
Nedávno tu byla menší potopa, voda vyplavila hřbitov.
„A vy se divíte, že je duch naštvaný.
„Já se ničemu nedivím pane Winchestere, já ho chci jen zabít.
„Když o tom tolik víte pane draculino, proč si ty kosti nenajdete a nespálíte sám?“
„Protože musím být přítomný na slavnosti.
„Na jaké slavnosti?“
„Slavnosti posmrtného života, můžete se připojit až budete hotový.
„omluvíte nás na chviličku,“ Dean odtáhl Sama na stranu.
„Nevím jak ty, ale já mám pocit, že se chová, jako by nám za to snad i platit.
„My za to nebereme deane.
„Jo. Proto přespáváme tam, kde přespáváme,“ zabručel Dean.
"Nejaký problém pánové?“
„Žádný. Tak nám aspoň řeknete jméno pane Draculino?“
„Jeho jméno bylo Henry Banchi.“
„jasně. Jak jinak by se taky mohl jmenovat, když žil tady.
„No než se do toho pustíme, dal bych si něco k jídlu.“
„Mohu vám doporučit Frankensteinovi koláčky, housky doktora Jekyla a Hyde, či tvarové prstíky Jacka Rozparovače.
„Myslím, že mě přešla chuť.
„Stryčku už je nejvyšší čas,“ k tomu muži přistoupila dvacetiletá dívka, která když uviděla deana, sklopila oči.
„ano jistě. Myslím, že už jsem řekl vše, co bylo potřeba, hodně štěstí panové,“ muž se otočil a odcházel pryč, dívka se na Deana znovu podívala, ve tváři byla trochu rudá a poté se otočila a rychlým krokem zamířila pryč.
„Možná to tady nebude až tak marné,“ zamumlal Dean.
„Tak na to zapomeň, ta nejspíš nemá téměř žádné zkušenosti.
„Dej pokoj moralisto, kdo jí podle tebe může, poskytnou více zkušenosti nežli já?“
„Zapomeň na ní Deane, jsme tu kvůli duchovi ne světské zábavě.
„Víš, co se říká, když můžeš, spoj užitečné s příjemným.“
„Prostě na ní nemysli a soustřeď se na toho ducha,“ Sam zamířil k motelu.
„To už se snad na vysokých dneska nepaří,“ zavrčel dean a brzy se k nemu připojil, dívka na ně hleděla z druhého chodníku, byla pevně rozhodnutá se do toho domu vydat s nimi.
O dvě hodiny později vstoupili Dean a Sam do starého Viktoriánského domu, který působil zvenku strašidelné a zevnitř přímo děsivě, oba dva mohli doslova nasávat atmosféru bolesti a strachu, bylo jim jasné, že se tu museli odehrávat opravdu ošklivé věci.
Neměli bychom se porozhlédnout po jeho kostech?“ otázal se šeptem Sam.
„Ty můžou být klidně i v sousedním státe, nejprve bychom měli zjistit, co je to za ducha,“ podlaha zavrzala, plamen svíček zakmital, oba dva za sebou ucítili horký dech, ale nikdo za nimi nebyl.
„Ukaž se! Na takovou hru, nemáme čas, musíme být na slavnosti.“
„Myslel jsem, že tam nechceš jít.“
„Však nechci, ale třeba ho to přiměje se objevit.
Ozvalo se zaskřípání, oba dva viděli, jak k ním po schodech kráčí silueta muže, ta se zastavila na posledním schodu a následně se otočila a vydala se zpět nahoru.
„Vidíš?“ Dean se přiblížil k tem schodům.
„To není dobrý nápad.
„To zjistíme až nahoře, no tak pojď.“
Sam si povzdechl, ale přišel k nemu.
„ty schody jsou trochu rozežrané, takže dávej bacha,“ prohodil Dean k Samovi a poté po nich začal stoupat.
„Každý druhý schod byl pryč, Sam se vydal za ním a překračoval schody, nakonec došli nahoru do rozlehlé chodby, jejíž stěny byly lemovány zvířecími hlavami
„Ideální na takovéto ideální nicdnedelátko,“ zapitvořil Dean a poté se vydal k jedním dveřím, oba dva tam došli, ale než se mohli dotknout kliky, dveře se se skřípotem otevřely.
„Může to být past.“
„To muže, ale i nemusí.“
„Bobby je dost daleko.“
„Však my to zvládneme i bez něj,“ Dean zaťukal na podlahu, položil na ní těžkou knížku, kterou sebral ze zaprášeného stolu a poté na tu podlahu vstoupil nohou, ozvalo se zaskřípání, ale jinak ta podlaha držela, Dean udělal několik kroku a pak se zastavil.
„Co se děje, vidíš ho?“
„Ne. Vidím někoho jiného,“ Dean namířil baterkou před sebe a Sam spatřil tu mladou ženu.
„Co tady děláš?“
„Chtěla jsem vidět slavné Winchestery v akci.“
„To nejde, může to být pěkně nebezpečné, musíš jit pryč,“ Dean ji chtěl chytit za ruku, ale ona ucukla.
„Nejsem už malá holka.“
„To sice nejsi, ale jak říkám může to tady být i docela…,“ nestačil to doříct, protože ho cosi nadzvedlo a mrštilo s ním o skříň.
„Deane!“ vykřikl Sam a rozeběhl se k nemu, žena se k nemu sklonila, ale než se ho mohla dotknout, skříňka nad nimi se otevřela a z ní se vykutalo cosi zářivého, Sam musel zavřít oči, ta zářící věc dopadla jak na tu dívku tak i na Deana, oba dva vykřikli a poté to svetlo zmizelo.
„Deane, jsi v pořádku?!“ Sam k nemu přiskočil.
„Jsem v pohodě, nic mi není, co to bylo?“
„Nemám ponětí, raději odtud vypadneme, jsi v pořádku?“ obrátil se Sam na mladou ženu, ta přikývla.
„Vrátíme se do motelu a zítra se pustíme do hledání těch kostí.“
„Tak jo, cítím se trochu divné, ale to jistě přejde.
„Snad jo,“ Sam ho podepřel a po chvilce vyšli z toho domu, po kterém se rozhlédl chechtavý smích
„Jen se směj, však ty sklapneš,“ zachrčel Dean.
„Zapomeň teď na něj,“ Sam ho dovedl do motelu a Dean za chvilku usnul
Ráno se probudil, zívl, postavil se a zamířil do koupelny, nic kolem sebe nevnímal, přistoupil k umyvadlu a odplivl si, poté se narovnal .
„Doprdele!“ vyrazil ze sebe,“ v zrcadle se totiž odrážela tvář mladé blonďaté ženy.

Tak Dean jako žena, to bude masakr!!! Je to zase dost dobře rozjeté a já se těším na pokračování. Ten majitel domu vypadá taky dost zajímavě... určitě v tom má prsty A ty Deanovy hlášky Vidí ženskou a hned je jak splašený hřebec

Mason: tak tohle vypadá na slušnou povídku, už po prvních větách jsem se pořádně zasmála - Dean, prostě Dean
a navíc Dean jako holka - ten bude zase perlit
v jedné povídce zde na fóru byl za holku Sam - se divil, že má tak málo síly a teď je to Dean, tak na tohle jsem fakt zvědavá


„Jmenujeme se Hauntedvill, protože u nás straší.“
„No nekecejte,“ neodpustil si Dean

astik: Vážne? tady to bude trochu jiné,m chudák Sammy:-)

Mason: ani ne, Sammy to vzal docela s humorem - se tam taky pořádně nasmáli, zvlášť, když radil svýmu tělu - v něm byla zase ta holka, co má dělat, aby....

Dean se probudil, zívl a rukou se dotkl svých prsů, ve tváři se mu objevilo zděšení, otevřel oči a povytáhl tričko.
Okamžitě se postavil na nohy a rozeběhl se do koupelny, když se na sebe podíval do zrcadla tlumeně vykřikl.
„Já jsem chlap! Já jsem chlap! Já jsem chlap!“ zopakoval několikrát za sebou a poté rukou odtáhl své slipy a maličko ve tváři zrudnul.
„Já jsem v jeho těle, Já jsem jeho tele!“ Dean se rozmáchl levou rukou, narazil do poličky ta se zachvěla.
„Jsi v pořádku Deane?!“ dolehl k nemu Samův hlas.
Dean si přejel rukou po obličeji.
„On má tak nádherný hlas,“ zašeptal Dean a rukou si opláchl obličej.
„Za to já mám hrubou kůži,“ Dean se otřásl, pohled mu padl na záchod, přešel k nemu, sklopil sedátku a posadil se na něj.
Ve stejném okamžiku vstoupil Sam do koupelny, když ho uvidel sedel zarazil se a chtěl se otočit, ale Dean na něj zavolal.
„Mohl bys mi prosím podat ten růžový papír.“
„Ty přece růžový papír nesnášíš.“
„Vážně? Ted se mi docela líbí, ten co je ve spodu.“
Sam se tedy sklonil a Dean si zálibně prohlížel jeho zadek.
„Je fakt k nakousnutí.“
„Cos to říkal?“ Sam se narovnal, podal mu ten papír a poté vyšel z koupelny.
O chvilku později z ní vyšel i Dean, Sam si všimnul, že je prkénko stále dole, Dean ho nenechával dole, když vyloženě nemusel.
„Něco sněz, za chvilku vyrážíme,“ prohodil k Deanovi, který se svlékl, koukal přitom před sebe.
„Co to děláš?!“ zeptal se ho nechápavě Sam.
Převlékám se, co myslíš, ty bys mel taky.“
„Já vím, kdy se mám převléknout.
„To jo, ale měli bychom naráz, abychom neztráceli čas.
„Cože? Jestli to má být nějaký tvůj další vtípek, tak na něj proste, nemám náladu.
Žádný vtípek, jen tě chci vidět nahého,“ zamumlal Dean, Sam to neslyšel, Dean se tedy natáhl pro malou nákupní tašku.
„k čemu jí tam budeme potřebovat?“
„k čemu je potřeba taška při nakupování?“
„Jaké nakupování? Musíme najít kosti toho ducha.
„kosti, ducha?“
„Není ti nic Deane? Možná bys mel zůstat v motelu.
„Jsem v pořádku,“ dean popošel několik kroku a znovu si zálibně prohlížel jeho zadek.
„Co to děláš?“ otázal se ho Sam.
„Co máš na mysli?“
„Ty mi zíráš na zadek?!“
„Zírám, já, jak si na to přišel?“
„Sam mávl rukou.
„To je jedno. Sehnal jsem mapu, možná vím, kde máme hledat, ale ještě předtím bychom se měli stavit u té mladé ženy, ujistit se, že je fajn.
„Ta je fajn, nic jí není.“
„Vážně? Ty jí nechceš zkontrolovat? Na tom náměstí, jak tam za tím chlapem, si se div neuslintal.
„To není pravda!“ vykřikl Dean.
Sam k nemu přistoupil, chtěl mu šáhnout na čelo, ale Dean ucukl.
„Jsem v pohodě,“ zamumlal a prohlížel si Samův hrudník.
„Co to zas děláš?!“
„Nic. Absolutně nic,“ Dean si natáhl kalhoty
Sam se převlékl, nevšiml si, jak na jeho nahé tělo Dean zírá.
„Tak můžeme jít,“ řekl Sam a poté udělal krok, při dalším na něco šlápl.
Vzal to ze země, byl to časopis.
„Cosmopolitan? Ty čteš cosmoplitan?“
„Dean zavrtěl hlavou.
„Musel to tady někdo nechat.
„ještě včera to tady nebylo.
„Jasně. Přišla jsem uklizečka, poté co uklidila, vytáhla ho ze zástěry, dala se do čtení, poté co ho dočetla ho hodila na zem a odešla.“
Dean pokrčil rameny.
„Je to motel, možné je vše.“
„Jo. Možné je vše, tak jdi první.“
„Ty jdi první.“
„Ty vždycky chodíš první, abych ti náhodou to tvoje auto nějak nepoškodil.
„Dneska můžeš jít ty první, pamatuj, musíme najít ty kosti a zastavit toho ducha.“
„Jak myslíš,“ Sam vyšel ze dveří, Dean zamlaskal.
Sam se zastavil.
„Vážně jsi v pořádku?“
„Vážně. Je mi absolutně fajn.“
“absolutně fajn“, zopakoval nevěřicne Sam a zamířil k autu, Dean se zastavil u dveří.
„Já neumím řídit, strýc mi to nedovolil, prý to není vhodné.
„Tak jdeš deane?“ zavolal na něj Sam.
„Jo jdu,“ odvětil Dean a přistoupil k autu, cestou se znovu dotkl prsou, nemohla uvěřit tomu, že žádná nemá, vždycky na ne byla tak pyšná, i když se to jejímu strýci vůbec nelíbilo.
„Co to děláš?“ vyrušil jí z rozjímání Samův hlas.
„Co myslíš?“
„Proč si hladíš svůj hrudník?“
„Vážně? Já něco takového dělám?“
„Jo děláš, je to trochu divné i na tebe.“
„Je to takový druh masáže.“
„Kdes k nim přišel?“
„Nemusíš vedet všechno,“ odsekl Dean a plácnul ho po zadku.
„Pomátl si se?!“
„Co? To je jen takové bratrské plácnutí, jsme přece bratři ne?“
„Možná bych mel zavolat Bobbymu.“
„Jen ho nech. Potřebuje si od nás odpočinout, nasedej, Dean se uvelebil vepředu, uchopil volant, druhou nastartoval auto.
„Jo! Zavýskla v duchu, nahou nahmatal plyn a brzdu, Dean polkl a vzápětí vyjeli k nedalekému lesíku, Dean se občas kouknul do zrcátka, ve kterém se odrážela Samova tvář a po tváři se mu rozlil blažený úsměv, který ovšem ihned zmizel, jakmile se k nemu Sam naklonil.
Dean na svém krku ucítil něco studeného.
„Ty nejsi dean, kdo jsi a co to děláš v jeho tele?!“ zeptal se jí tiše, ale výhružně.
Deanovo čelo se zbortilo potem. Ruce se jí začali chvět, ztratila kontrolu nad autem a to sjelo ze silnice a po chvilce narazilo do stromu, oba dva vylétli z auta a dopadli na zem.
Po několika minutách se Sam vzpamatoval a sklonil se nad Deanem, který otevřel oči.
„Jak se nademnou takhle skláníš, je to i trochu vzrušující,“ zašeptal Dean.
Sam se postavil, ale nepřestával na svého bratra mířit zbraní.
Deanovi se rozzářily oči a on se opatrně posadil, vyrazil Samovi nuž z ruku.
„Ty víš, kdo jsem Sammy, zajisté si vzpomeneš,“ Dean se postavil a Sam ucouvl.
„Meg?“ zašeptal nevěřícně.
„Přesně tak broučku.“
„Okamžitě vypadni z jeho těla!“
„I kdybych to udělala, nebylo by to k ničemu.“
„Co tím myslíš, cos mu udělala?!“
„Klídek Sammy, zhluboka se nadechni!“
„Cos mu udělala?!“
„Já? Absolutně nic. Já se schovávala v tele téhle roztomilé slečinky, když si ti dva vyměnili těla.“
„Vyměnili těla…, Sam si vzpomněl na to světlo.
„Musíme ihned za ním.“
Dean ho zadržel.
„Brzdi kovboji, to není to nejlepší.
„O čem to mluvíš?“
„To je tak sexy, když si naštvaný.“
„Nech toho Meg!“
„Tu chudinku se chystají obětovat, její drahý strýček jí chce předhodit jednomu démonu, který mu za to slíbil něco extra.
„O důvod víc, se tam ihned vydat.“
„Zchlaď se trochu, zkus trochu přemýšlet, jakmile se tam objevíš, tak jí zabijou a s ní pochopitelně zabijou i Deana.
„Musíme přece něco udělat!“
„To musíme, ale nejprve se svlékni, chci si ten pohled naplno vychutnat.“
„Na to zapomeň!“
„No tak Sammy. Beze mě se k ní nikdy nedostaneš, chci se jen kouknout, vychutnat si tvou nahotu.“
„Něco takového se nikdy nestane!“
Dean se objevil za ním a vzápětí mu položil ruku na jeho zadek.
Sam uskočil.
„Co to děláš?!“
„Plním si své tajné tužby, tak nasedej, při troše štěstí jí zachráníme a oba dva dostaneme do jejich těl.“
„Proč se o to vůbec staráš?“
„Starám se o to, protože mi Dean slíbil sex.
„To tedy neslíbil.“
„To víš, že slíbil, klidně se k nám můžeš připojit,“ Dean se s úšklebkem posadil do auta a jeho oči získaly svou běžnou barvu.
„Co se stalo?“
„Měli jsme jen drobnou nehodu, jsme v pořádku, můžeme pokračovat, tohle není vtipné Meg.
„Kdo je Meg?“ otázal se zmateně Dean a poté nastartoval.
„Nikdo, vůbec nikdy a dej tu ruku pryč z mého stehna.
„Jasně. Dean se otočil, nastartoval a po chvilce se dostali zpátky na silnici.

Tak to vypadá hooodně zajímavě Spíš by mě teď zajímalo, jak se cítí Dean v ženském těle Ale ty hlášky "Deana" byly fakt cool A nechápavý Sam To se ti fakt povedlo!!! Takže se těším na další část

Však tam bude:)

Mason: super, maj v tom guláš všichni a já taky Sam je fakt roztomile nechápavej, teda alespoň ze začátku, pak to muselo dojít i jemu, páč i na Deana to byly divný reakce
díky

je tu další čast: Snad se v ní vyznáte:-)

Dean od toho zrcadla odstoupil, zavřel oči a zas je otevřel, v zrcadle na něho stále hleděla mladá ženská tvář.
Dotkl se svých prsou, poté zajel rukou níž, zastavil se u pupku.
„Nechovej se jako debil,“ zavrčel a poté se otočil, pohled mu padl na stolek, na kterých ležely ružové kalhotky a růžová podprsenka.
Žena se otřásla.
„Tak to na sebe nevezmu ani náhodou, nenávidím růžovou,“ žena zamířila ke skříni, ale když jí otevřela, všechno spodní prádlo bylo růžové.
„Sakra,“ žena si odplivla do umyvadla a poté rukou odtáhla pyžamo.
„Amazonský prales je oproti tomu, co má dole jen okrasná zahrada, copak nikdy neslyšela o strojku,“ zabručela ta žena a popošila ke druhému stolku, na kterém ležel bílý popsaný papír.
„Instrukce číslo 1: vytrhat si několik chloupku na obočí.“
„Tak na to zapomeň.“
„Instrukce číslo 2: strhat si několik chloupku na stehnech.
„Strhat, copak žijeme ve středověku?!“
„Instrukce číslo 3: vytrhat si pár chloupku z podpaží.“
„Ta ženská je snad masochistka,“ zavrčela ta žena a poté si všimla malé pinzety.
Otřásla se.
„To nehodlám dělat, proč bych to mel sakra dělat?!“
Otočila se ke svému spodnímu prádlu, vzala kalhotky do ruky a natáhla je.
„Tak jo jde se na to,“ Položil je na židli, sundal si pyžamo, vzal kalhotky do ruky a začala si je navlékat, tak to bychom měli, teď se jde na podprdu,“ svlékl si horší část, uchopil podprdu do ruky, ale než si jí mohla nasadit, dveře se otevřely a dovnitř vběhl 12 letý kluk, který vykřikl.
„Ty vado, já je vidím, já je vidím.
Žena k nemu přiskočila a přirazila ke zdi.
„Kdo jsi ty malý spratku?“
„Já jsem tvůj bratranec a tvoje kozy jsou pěkné, můžu si šáhnout?“
„Na moje kozy zapomeň, zapomeň, že si sem vešel, zapomeň, že tady bydlíš.
„Já tady bydlím a řeknu to tátovi!“
„To si zkus, ženina ruka zamířila k jeho varlatům.
„Toho se neodvážíš!“
„Zkus o tom jen ceknout a odvážím se mnohem větších věcí.“
„Jsi divná!“ žena ho pustila.
„Mám své dny a teď mazej, spratku.“
Kluk se rozeběhl pryč, žena za ním zavřela.
„Sakra. Začínám i trochu chápat, co se jim líbí na mačkání naších koulí,“ zamumlala ta žena Deanovým hlasem, poté zavřela dveře a natáhla se pro podprdu.
„Růžová je fakt hnusná barva, možná bych se na to mel vykašlat, ale jak tak koukám na ty trička, byly by příliš vidět a jestli je ten chlap její strýc, kdoví jestli to není perverzák, jako ten spratek, takže jak se to jen zapíná, obvykle takové věci rozepínám, no tak, žene se nedařilo tu podprsenku spojit, mrštila s ní o zem, ale pak jí sebrala a po chvilce se jí konečně podařilo zapnout.
Setřela si pot z čela.
„To byla fuška,“ chtěla se shýbnout, ale v tom ucítila potřebu čurat, vešla na záchod, zvedla prkýnko, ale místo do záchodu začala čurat na zem.
„Jsem to ale idiot!“ plácla se do čela a sedla si.
Poté si umyla ruce a vyšla ven.
„Musím ale uznat, že je to celkem pohoda je takhle natáhnout a nestarat se přitom, jestli mi to netlačí kulky.
Ozvalo se zaklepání.
„Jdi pryč spratku!“
„To jsem já,“ ozval se mladý mužský hlas.
„Kdo já?“
„Patrik tvůj přítel.
„Žádného neznám.
„Můžu dál holubičko?“
Žene se na tváři, objevil, znechucený vyraz.
„Tak pojď, když teda musíš,“ dovnitř vešel muž mohlo mu být tak petadvacet, kolem 1:80, tvář mel podobnou.
„Tohle je její přítel? Fredy Kruger je vetší krasavec.
„Jsi v pořádku beruško? Robbie povídal, že si se chovala trochu divně.
Mel jsem mu ty koule zmáčknout.
„Cože?“ nerozuměl muž.
„Nic jsem v pořádku, jen mě trochu bolí hlava.
„Nech met e obejmout, bude ti hned lépe, muž se k ní přiblížil a tu ženu ovinul zápach, zápach vycházející z jeho úst.
„Cos mel dneska k snídani, olomoucké syrečky?“
„O čem to mluvíš? Můj dech ti vždycky přišel svěží.
„Leda, že bych byla na speedu.“
„Cože? Opravdu zníš nějak divně.
Žena si odkašlala a poté ho kolenem udeřila mezi nohy, muž se s bolestným ztupením složil k zemi.
„Promiň já opravdu nechtěla,“ žena mu šlápla na ruku a poté na nohu.
„Jsem dneska nějaká nešikovná, myslím, že bych mela jít, uvidíme se později broučku, pokud tedy z toho puchu nezkolabuji.“
„Jasně miláčku, já si tady zatím poležím.“
„Čím déle tím lépe,“ žene, vypadla z ruky tužka a ta se mu zabodla do zadku, muž vykřikl bolestí.
„Moc se omlouvám, vážně se moc omlouvám.
„To nic, to se muže stát každému.“
„Jsi tak sladký, tak sladký, že bych tě nejradeji nakopnul znovu,“ blesklo, žene hlavou a poté se vydala do koupelny, uchopila do ruky rtěnku a přiblížila si jí ke rtům.
Jednou tam a jednou tam anebo je to dvakrát tam a jednou tam či snad jednou tam a dvakrát tam, jak to mám vedet?“ pohledla do zrcadla, ústa mela zmalovaná víc než klaun na dětské oslavě.
Opláchla se vodou.
Podívala se znovu do zrcadla. S těmi vlasy musím něco udělat, svázala je tedy do culíku a obepnula gumičkou.
„Hotová pocahontas,“ zabručela a začala si malovat oči.
V pulce se zarazila.
„Proč já to sakra dělám?!“ Ozvalo se bzučení, pohled jí padl na růžový mobil.
Vzala ho do ruky.
„V půl 11 navšteva u gynekologa,“ četla nevěřícně.
Podívala se na hodinky, bylo skoro deset.
„Musím se okamžitě dostat k Samovi, vyťukal jeho číslo, ale když si ten telefon přiložil k uchu, ozval se ženský hlas.
Hovor se nemůže uskutečnit z důvodu nízkého kreditu.
„Do pytle, napsal sms, ale při odesílání se mu objevilo.
„Tato služba není povolená,“ mrštil s ním do záchodu a pak vyšel ven, muž stále ležel na zemi, věnoval jí krásný úsměv, alespoň si myslel, že je krásný, Deanovi přišel, jako by se na něj křenil vřešťan.
„Moc ti to sluší miláčku.
„Sklapni,“ zavrčela žena a prošla kolem neho, muž se za ní nechápave díval.
Před dveřmi spatřila boty s několika centimetrovým podpatkem.
„Tahle ženská nosí boty s podpatkem? Divím se, že nejsou ružové, rozhledla se kolem sebe, ale byli to jediné boty, Deanovi bylo jasné, že nemuže jít ven jen v ponožkách, ale vůbec se mu nelíbila představa, že by si je mel nazout.
Po kratkém váhání si je tedy ta žena nazula, jakmile na narovnala, zavrávorala, pak znovu, když udelala krok, rozplácla se na zemi.
„Zatraceně!“ zaklela a s pomocí svých rukou se postavila.
„Tak znovu, nějak na nich ty ženský musí chodit, opět zavrávorala, rukou se dotkl steny a udělala jeden, pak druhý krok, stále s přidržoval steny.
„Jsi v pořádku má drahá?“ ozval se za ní starý ženský hlas.
žena se nuceně usmála.
„Jo jsem, jen trénuji své nové boty.
„Vždyť to jsou ty samé, cos mela včera na sobe.“
„Opravdu?“ žena se odpoutala od steny, doklopýtala do výtahu,, jen tak tak se udržela, aby se znovu nerozplácla, zmáčkla čudlík a výtah se rozjel dolu, stará žena jen potřásla hlavou.
Žena se sklonila, a když se narovnala, uslyšela nejatá zvuk, šáhla si rukou na záda, podprsenka byla rozepnutá.
„Skvělý fakt Skvělý,“ zachrčela, ale nemohla zmáčknout tlačítko, díky kterému by jí ten výtah dovezl zpátky nahoru, jelikož se otevřely dveře a nějaká mladá žena jí vytáhla ven.
„No konečně, už jsem myslela, že si se na mě zase vykašlala.
„Cože?“
„Máme jít na tu prohlídku, tak jak si mi to slíbila.
Žena otevřela ústa, ale ta druhá jí zarazila.
„Nic na mě nezkoušej, musíme si pospíšit, doktor už na nás čeká.
„Doktor?“
„Doktor tvůj strýc, vím je to trochu divné, ale je ten nejlepší.
Dean si vybavil, jak mu ten chlapek přitom jejích setkání koukal na přirození.
Na vaginu ať zapomene.
„Hrozne mě bolí hlava, budeme to muset odložit na jindy.
„Žadné takové, bude to v pohodě a navíc si musíme být jisté, jestli si od toho svého podobance nic nechytla.
„A to proč?“
„Protože, žena se k ní přiblížila, si chci být jistá, že jsi pro mě absolutně čistá,“ po těchto slovech jí zmačkla levé prso, otevřela jí ústa a pronikla do nich jazykem, Dean cítil, jak se celé tělo ve kterém trčel, napnulo, ale ne rozkoší, ale hnusem.
„Moje nej kámoška je lesba, jede po mě, ale mně se to hnusí…, doprčič začínám přemýšlet jako ona.
„Tak nastup,“ pobídla jí ta druhá žena a plácla jí po zadku.
„Udělej to ještě jednou a narvu ti ty ruce do krku,“ vykřikl Dean v duchu a poté se obě dvě usadily a jejich limuzína se rozjela.
V jednu chvíli projížděli kolem Impaly, ale Dean o tom neměl ani ponětí, protože jejich limuzína mela neprůhledná skla.
Druhá žena se dotkla ženiných zad, její tvář dostala lišácký vyraz.
„I ty nemravo, ty sis jí kvůli mně rozepnula.
Zena se na ní podívala, ve tváři mela křečovitý úsměv.
„Hlavně mě nezačni líbat, Hlavně mě nezačni líbat,“ opakoval Dean, druhá žena se však k té první naklonila a začala jí líbat na krk.
„Libí se ti to, co? Je to tak příjemné, že?!“
„Asi tak, jako se antilopě libí fakt, že jí lvice trhá zaživa,“ vyslovila žena Deanovi myšlenky nahlas.
„Sakra….,“ zaklel Dean, ale už to nedalo vrátit.
Žena se od ní odtáhla, přesunula se na druhou stranu, po chvilce dojeli ke klinice, obě dvě vystoupili a ta druhá žena začala tu první ženu postrkovat dovnitř, tu ženu mrazilo po zádech, něco tu nebylo správné, uvědomil si, že nemůže hýbat rukama, hlavou mu blesklo, že předtím jí začala líbat, ta žena ucítila nepatrné bodnutí.
„Mohla sis před svým koncem užit, padej dovnitř,“ žena jí hrubě strčila dovnitř, druhá žena nemohla otáčet hlavou, hýbat rukama a dokonce ani mluvit, protože mela ztěžklý jazyk.
„Je připravená?“ otázal se jí muž, se kterým se Dean a Sam setkali na tom náměstí.
„Více než připravená.
„A ten lovec je uvnitř ní?“
„Jsem si tím víc než jistá.“
„Výborně odveďte jí na sál.“
„S tou největší radosti,“ oči paralyzované ženy těkaly ze ženy na toho muže.
Muž jí pohladil po vlasech.
„Neměj strach, nebude to dlouho trvat, bude to jen chvilka a co se týče vás pane Winchestere, doufám, že jste si užil svůj krátký pobyt u nás v Hauntedvillu
„A co tady do hajzlu jde?!“ zakřičel Dean v duchu.
Muž se té žene, zahleděl do vyděšených očí a s krutým usměvem odpověděl.
„O vyrvání srdce z hrudi mé drahé neteře a také samozřejmě o váš definitivní konec,“ přivažte jí. Když tak učinili, muž jí cosi píchl, žena sebou párkrát škubla a následně znehybněla.
„Jaké to je pane Winchestere? Jaké je to, když se nemůžete hýbat, mít ty své poznámky, urážet lidi kolem, jaké to je pane Winchestere?!“ Dean to všechno slyšel, ale nemohl reagovat, nemohl nic byl uvězněn v tele ženy, který byla kompletně paralyzovaná.

Tak to je mazec!!! Nejprve jsem umírala smíchy, když jsem si představovala Deana v ženském těle To jsi popsal fakt skvěle!!! Ty komenty stály za to Ale na konci mi došlo Dean je v pěkné bryndě a já jen doufám, že ho Sam zachrání včas. Super pokačování!!! Těším se na další

Deanešek trpí "ženstvím" - áááá chudinka a teď mu jde dokonce i o život Sammy, honem, pospěš a picni toho tzv. strejdu

Mason: Já jsem se válela smíchy u klávesnice jak Dean zápasí se "svým ženským" tělem a s ženským oblečením. Ale ke konci už mě smích přešel, doufám, že se z toho dostane bez úhony, jak na těle, tak na duši.

Janča: Holt je zvyklý jejich veci sundavat, ne si je nandávat na sebe navíc vše ružové:-)

A je tu poslední čast:)

Sam prudce zabrzdil, Dean málem opět vyletěl z auta.
„Tos mi to nemohla říct?“ obrátil se Sam na Deana.
Dean pokrčil rameny.
„A co jsem ti jako mela říct? Že v limuzíně, která kolem nás projela je ta ženská v jejímž tele je Dean?“
„Přesně tak!“
„Ty jsi tak sladký Sammy, ale občas nepřemýšlíš, no není se co divit, když si se vykašlal na školu, jenom, aby si mohl honit se svým bratrem přeludy.
„Kéž byste byli jen přeludy, mela jsi mi to říct.“
Deanovi se na rtech zvlnil chápavý úsměv.
„A kdybych ti to řekla, co bys udělal, vyskočil z impaly na střechu té limuzíny a začal do ní bušit?!“
Sam musel uznat, že má pravdu, nemohl udělat nic, navíc kdyby mu to řekla, mohl by udělat nějakou hloupost, při které by ohrozil sebe i další.“
„Netrap se tím drahoušku.“
„Nevypouštěj taková slova ústy mého bratra!“
„Proč ne? Mně se to líbí, ale abys náhodou neupadl do hluboké deprese, tak jsme tady.“
„Kde tady?“ nechápal.
Dean potřásl hlavou.
„Trochu omezený, ale pořád sladký.“
„Já tě varuji Meg!“
„Dean se zasmál.
„A co mi uděláš, začneš se mnou třást anebo mě snad líbat?“
„Jsi zvrhlá.“
„Jasně, že jsem, jsem démonka, která se dostala do Deanova těla, ale klinika před námi je ta, do které přivlekli tu ženu.“
„Jak to můžeš vedet?“
„Klidně ti můžu říct velikost tvých varlat, jestli se nepřestaneš tak blbe ptát, jak asi, jsem démonka, chceš to vyrýt na čelo? A tady v okolí cítím něčí přítomnost, každou chvíli se tam objeví, něco mi říká, že ta žena a především Dean nemají moc času.
„Jestli jsi démonka, proč tam nevtrhneš, neodstraníš toho muže, či kdo za tím stojí?“
Dean se zatvářil šokované.
Same Winchestere, nemám slov, takhle by si mohl uvažovat častěji, ale ne nemůžu tam jen tak vtrhnout, rozpárat jim hrdla, zlomit vaz či probodnout krk, nemám nad tímto tělem úplnou kontrolu, neboť jsem ho neposedla, což by bylo mimochodem skvělé, ale pokud mi teď dáváš svolení…?“
„To se nestane.“
„V tom případě na to půjdeme tou těžší cestou.
„Což bude jaká?“
Dean k nemu přistoupil, byl u neho velmi blízko, Sam se cítil divně, ale necouvnul.
„necháme je pozabíjet se navzájem.“
Jak to chceš udělat?“
„Tak jako to dělám vždycky, nech tady Deana a jakmile uslyšíš křik vtrhni dovnitř, třeba ještě nebude pozdě.
„Co tím myslíš?“
„Však ty pochopíš,“ Dean se olízl jazykem a poté ztuhl, Sam sledoval jak z jeho otevřených úst vychází černý kouř, který míří do budovy, dean by se zřítil k zemi, kdyby ho Sam na poslední chvíli nezachytil.
„Doufám, že nedělám chybu,“ zamumlal a dotáhl spícího Deana k autu, podařilo se mu ho umístit na zadní sedadlo, i když to nebylo vůbec lehké.
„Možná, že bys mel popřemýšlet o par cvicích?“ zamumlal Sam, chvíli na něj hleděl a poté se otočil k té budově, okolo neho se rozprostřelo ticho, až temně dusné ticho, jako by vše naráz utichlo, neslyšel absolutně nic a pak bylo to ticho proříznuté ječivým zvukem, který přicházel zevnitř té budovy, Sam se tam okamžitě rozeběhl, ocitl se v té místnosti ve chvíli, kdy ženin strýc povalil svou kumpánku na zem a druhou jí zajel nožem do srdce.
Ted Same vykřikla ta žena a posledních sil škrábla muže nad sebou do levé tváře.
Ten bolestně zařval a zabořil ten nuž ještě hlouběji, žena znehybněla.
Samův pohled padl na ležící ženu, která byla smrtelně bledá, mela vyhrnuté tričko a na břiše několik malých škrábanců, u hrudi mela nepatrně vyryty symbol, symbol, který nevěštil nic dobrého.
„Same? Jsi to ty? Same, slyšíš mě?!“ zakřičel Dean uvnitř té ženy, ale bylo to zbytečné.
„Pan Sam Winchestere, věděl jsem, že se mám o tebe taky postarat, ale nevadí, není to nic, co bych nemohl napravit,“ jakmile domluvil, oči se mu rozzářily a Sama stlačila dolu mohutná síla, tak mohutná, že mu to na několik vteřin vyrazilo dech, muž se k nemu přiblížil, na rtech mu pohrával pobavený úsměv.
„Opravdu sis myslel, že mě můžeš zastavit a zachránit tak svého bratra, proč vlastně? Vždyť si tě ani neváží, mnohdy tě ztrapnuje.
„Nestarej se o náš vztah!“ zasípal Sam a pokusil se natáhnout k špendlíku, který ležel opodál.
„Nehodlám tě zabít, proč bych mel, vlastně se mi bude hodit tělo jako je tvé, celkem ucházející, hlavu plnou zajímavých informací.
„To se nikdy nestane.
„Vážně? Jak tomu hodláš zabránit, přijde sem snad „Dean“ a zastaví mě a nebo se tu objeví Bobby či ten zbabělý Anděl Castiel?!“ muž se kolem sebe rozhlédl, ale nikdo jiný tam nebyl a poté šlápl Samovi nohou na pravou ruku, ten zatnul zuby, potlačil slzy deroucí se mu z očí, muž mu šlápl i na druhou, bolest se zintenzivěla, muž posedlý démonem mel mnohem vetší sílu než za normálních okolností, ale ani to nedonutilo Sama křičet, to raději bolestí křivil obličej.
„Hloupé, ale obdivuhodné, muž se trochu posunul, tak, aby mel tu ležící ženu na dosah, zakroužil s nožem a poté se chystal do té ženy bodnout a následně vyříznout srdce, ale Sam, kterému se naskytla příležitost nezaváhal, udělal to jediné, co v jeho situaci mohl, udeřil toho muže kolenem mezi nohy, ten zařval, zavrávoral, upustil nuž, ten dopadl na zem, těsně vedle Sama, ale ten na něj nemel jak dosáhnout, možná pusou, ale s tím nemel absolutně žádnou zkušenost, muž se mezitím vzpamatoval, shýbnul se pro ten nuž, čehož Sam využil a znovu ho udeřil loktem tentokrát do brady, muž nad ním se opět zapotácel, uvolnil mu jednu ruku, Sam okamžitě šáhl po tom noži a následně zabořil jeho špičky do mužova pupku, ten zavřeštěl, uštědřil mu tvrdou ránu, Samovi se před očima zatemnělo, posedlý muž si se škubnutím vytrhl ten nuž z pupku, obrátil se k ležící žene, švihl rukou a minul její hrud jen o několik centimetrů, Sam, který se mezitím vzpamatoval, mu skočil na zadá, muž ho ze sebe setřásl, ale z ruky mu vypadl nuž a z úst se mu začala řinout krev.
„Ne…,“ zachraptěl, prsty se zaryl do ženinina břicha, té z očí vyhrkly slzy, paralýza pomalu vyprchávala a následně se složil k zemi, otevřel ústa a z nich vyšel černý kouř, který se rozplynul ve vzduchu.
Sam se namáhavě postavil, hlava se mu točila, v uších mu hučelo, ale vypadalo to, že ten démon je pryč, přistoupil tedy váhavým krokem k ležící žene, která na něj vyděšeně třeštila oči.
„Jsi v pořádku Deane?“
„Myslím, že ano, díky, žes mě v tom nenechal.
Ten chlap mel pravdu v tom, že se občas chováš jako pitomec,“ žena se zakřenila, ale bratrské pouto je pořád silnější.“
„Ty sentimentalisto, teď mě rozvaž, musíme najít způsob, jak si prohodit těla.“
Sam se na neho tázavě podíval.
„Ne my dva, ale já a ona.“
„Jasně. Trochu mi hučí v hlavě, byla to pořádná rána.“
„Kde je vůbec mé tělo?“
„Venku v aute a myslím, že vím, jak vás dva vrátit do normálu, pokud by sis to nechtěl rozmyslet.
Žena se ušklíbla a následně uštědřila Samovi slabou ránu do břicha.
„Stačí ti tahle odpověď?“
„Šlo to říct i slovy.“
„Jo to šlo, ale občas dělám kraviny, sám si to řekl, žena se postavila a zakryla se.
„Nevím, jak vysvětlí ty škrábance, ale mohlo to dopadnout hůř.
„To mohlo,“ odvětil Sam a sklonil se k žena, která sem „Deana“ dovlékla.
„Je mrtvá,“ ozval se Dean.
„Jo já vím.
Tak proč na ní koukáš?“
„To je jedno, pojďme, ať to máme za sebou.“
Mluvíš mi z duše bratře.“
Oba dva vyšli ven, žena přistoupila k Deanovi.
„Teda vypadám dost zbídačele.
„Mohlo to být ještě horší.
„Co tím myslíš? Nechtěla mi je ufiknout, že ne?“
„Ne. Tedy aspoň si to myslím.“
„Tak o co jde?“
Sam si vzpomněl na Meg, jak byla v Deanově těle.
„O nic. Tady to je, Sam vytáhl zpoza Deana zářící kouli, dal jí na stranu, aby neoslepli.
„Co s tím chceš dělat?“
„Mělo by vás to vyměnit a aby to fungovalo, musíte se políbit.“
„Mám líbat sám sebe?“
„Bud to anebo zůstaňte takhle.“
„Tak to ani náhodou, žena zatřásla s Deanem, ten zmateně zamrkal.
„Co se děje?“ zeptal se ženským hlasem.
„Nic moc, doufám, že to vyjde,“ zamumlala ta žena a pak se k Deanovi sklonila a jejich rty se spojily, Sam vyhodil do vzduchu zářící kouli a doufal, že mu Meg řekla pravdu, prostor kolem nic prozářilo svetlo, sam si musel zakryt oči, když to svetlo zmizelo, opatrně se dotknul Deana.
„Deane, jsi to ty?“
„Jasně, že jsem to já, je fajn byt zas sám sebou, Dean si šáhl na pusu.
„To je rtěnka, ona se malovala?!“
„Dovezeme ji do jejího domu a pak pojedeme zas dál.
„A co ten duch, který tu mel údajně strašit?“
„Byla to jen zamínka.“
„Měli by nám platit, pak by se aspoň tyhle „faky“ vyplatily,“ zabručel Dean a poté si sedl do auta, láskyplně pohladil volant
Sam se ohledl za sebe.
Nemohl se zbavit myšlenky, co se stalo s Meg, dostala se z toho těla anebo jí ten démon snad zabil?“
Nasedej, Same.“ Sam nasedl a oni vyjeli, v okně se objevila postava mladé ženy, která jim poslala vzdušný polibek.
Po několika kilometrech Dean náhle zastavil.
„To není možné!“
„Co se děje Deane?“
„To je něco neskutečného!“
„O co jde?“ chtěl vedet Sam.
Dean se k nemu otočil.
„Mám na sobe ružové kalhotky! Ona mě nějak navlékla do růžových kalhotek!“
Sam vybuchl smíchy, Dean, který se nejprve mračil, se k nemu po chvilce přidal.

Mason: tak když pominu fakt, žes to vzal jak z rychlíku, tak to bylo moc hezky napsaný, a ten závěr....?

Po několika kilometrech Dean náhle zastavil.
„To není možné!“
„Co se děje Deane?“
„To je něco neskutečného!“
„O co jde?“ chtěl vedet Sam.
Dean se k nemu otočil.
„Mám na sobe ružové kalhotky! Ona mě nějak navlékla do růžových kalhotek!“
Sam vybuchl smíchy, Dean, který se nejprve mračil, se k nemu po chvilce přidal.

astik. No byla to kratká, ale ted napadlo neco dalšího

super, piš, a teď něco trochu delšího - jo? Dean - Sam - démoni - andělé .... to přímo hltám

Ok. tak až dopišu další čast mé krvavé fantasy:)

Mason: Nevadí, že tato povídka byla jen krátká, dík za ni. Ta záměna těl a osobností byla dobrá.

Mason: super, budu se moc těšit.... , říkáš krvavá jo...? no nazdar, to abych se už teď začala bát

astik: Mám jí v ostatních povidkách:) krvavé a brutalní, to v připade Winchesterů neplatí:-)

Mason: to jsem si oddechla, jako akce jo, i ostřejší , ale všeho s mírou
takže to teď dloooouho sn nebude co?

btw: nezapomeň, prosím, na ten seznámek

astik. Jestli to vyjde tak přiští týdden začnu další a neboj jdu to zkontrolovat. Tpo bych jim neudelal

začni Masone, začni čím dří, tím líp nechceš nahodit spoiler? aspoň malilinkatý