Obsahuje spoiler!
Díl 8x07. Dean spatřil Castielův odraz v zrcadle, otočil se a Castiela nenapadlo nic lepšího, než "Hello, Dean".
Jenom krátké drabble o tom, co nálsedovalo pak. Krátká scéna.
PS:
Rovněž, moje dlouhá absence a nepřidávání povídek na forum souvisí s povídkou, na které právě pracuji. Jedná se o pokračování povídky "Děsivý úžasný svět". Chci jí kompletně dokončit než jí sem přidám a meziím nehci psát nic jiného. Zatím jsme na sedmdesáti stranách a není to ani polovina. A abych vás trochu navnadila - poprvé v historii mých povídek, mají Dean a Castiel oddělené dějové linie, a to celou první polovinu povídky. Zajímavé? Uvidíme...
A teď k drabble:
V NEPOŘÁDKU
Dean se otočil za odrazem v zrcadle. Čekal, že Castiel, jako ostatní halucinace, zmizí, ale Castiel stál pořád před ním, uvolněný a usmíval se.
Usmíval. Dean chtěl sáhnout pro nůž, svěcenou vodu, cokoli, ale dřív, než to stačil, Castiel otevřel pusu a řekl, „Zdravím, Deane…“
čímž lovce odzbrojil. Věděl, že je to Castiel. Halucinace nejsou
tak kruté. Dean se zhluboka nadechl, a pak znovu. Jeho srdce tlouklo o překot, a chtělo se mu zvracet. Sáhl za pas, třesoucí se rukou se chopil nože, ale zase ho pustil.
Castiel pootočil hlavu ke straně, a Deanovi se udělalo hůř. Zřejmě, zbledl nebo tak něco, protože anděl zvážněl, a zatvářil se starostlivě. Pak, se zeptal, „Deane, něco není v pořádku?“
Dean se zajíkl, a téměř hystericky se zasmál, „Jsi tady.“
„
Jsem.“
A to nebylo v pořádku. Bylo to v naprostém nepořádku. Dean ví, že by neměl ničemu z toho věřit, ač to vypadá skutečně.
Nemůže to být skutečné, a Dean později určitě zaplatí za to, že uvěřil.
Castiel tady nemůže být. Neměl by tady být a to bezvětří je taky divné. Castiel by měl křičet.
Něco se nutně pokazí, jako vždy.
-jejich oči se setkaly – Castiel se nadechl – vdechl vzduch, a zase vydechl, a Dean to
cítil –cítil to…
Měl by – chce zůstat ve střehu,
Měl by být
chytrý. A, Dean ho přese všechno, objal.
Domov 
Stránka 
Nic jiného si nepřeji...