Tuhle povídku jsem si zamilovala. Je velmi skutečná, styl autora je osobitý a humor inteligentní. Myslím si, že naprosto přesně vystihuje osobitý přístup Deana i Sama, odlišný způsob, jakým se vyrovnávají s problémy. Posuďte sami. Koláč v této povídce nabývá zcela nového významu!
PŘEKLAD
ANGLICKÝ ORIGINÁL: The next day hell froze over, AUTOR: ghettowolf67 (fanfiction.com)
Jedná se o můj první překlad. Jsem si jistá tím, že většinu geniálních anglických spojení člověk překladem do češtiny zabije, přesto jsem se o překlad pokusila.
Dean/Castiel (není slash)
DEN, KDY ZAMRZLO PEKLO
„Neměl bych být hladový,“ zabručel Cas s odmítavým výrazem ve tváři.
„Chlape… Casi, poslouchej,“ naléhal na padlého anděla Sam, „potřebuješ jíst.“
„Neměl bych!“ Cas uhodil dlaní do stolu, pak otevřel a zase zavřel ústa. Někteří hosté podrážděně vzhlédli od svých večeří.
Castiel slyšitelně vydechl, odvrátil hlavu a zahleděl se z okna.
Mladšího z Winchesterů pohled na anděla zneklidňoval. Pohlédl na Deana, užaslý tím, že se jeho bratr nepokouší padlého anděla utěšit. Dean byl, de facto, Castielovi blíže než Sam – proč tedy mlčí a nechá Castiela ubližovat si?
Pokud si Dean všiml Samova pohledu, nedal to najevo. Jednoduše věnoval Castielovi letmý pohled a vzápětí obrátil svou pozornost k nabídce dezertů. Sam se zlobil. Nebylo pro něj typické vypouštět problémy a nemluvit o nich. Než však stačil říct něco dalšího, ozval se klapot podpatků.
„Budete si přát?“ Zeptala se servírka.
Dean ji sjel hodnotícím pohledem. Byla sladká. Dlouhé nohy, světlé vlasy, vyvinuté vnady, výrazné rty… kdyby měl chvilku…
Sam si odkašlal: „Ano, hm, myslím, že si dám grilovaná kuřecí křidýlka.“
Servírka se usmála a poznamenala si objednávku do zápisníku. Obrátila se k zasmušilému Castielovi, který stále ještě zíral z okna.
„A pro vás, drahoušku?“
Castiel se na ní podíval, ale neřekl nic. Servírka vyčkávala. Sam sjel pohledem z ní na Castiela a zase zpět a věnoval jí chabý úsměv.
„Hm, on, vezme si totéž, co já.!
Castiel hleděl na Sama s takovou zuřivostí, že by Sam býval přísahal, že andělovi stále ještě zbývá část jeho bývalé síly.
„Ne, nevezmu.“
„Podívej, nenechám tě zničit se. Musíš jíst.“
„Ne,“ Castiel vypadal ještě zatvrzeleji než předtím.
Servírka se necítila příjemně – střídavě pozorovala mladšího Winchestera a muže odhodlaného hladovět. Dean na ni luskl prsty. Otočila se na něj a setkala se s širokým úsměvem.
„Nic nepotřebuje, baby. Mně můžete přinést kousek úžasného jablkového koláče,“ řekl se zamítavým mrknutím. Propuštěné servírce se zjevně ulevilo. Odešla do kuchyně vyřídit objednávku. Téměř bezprostředně potom Dean utržil ne zrovna citelný úder do paže.
„Hej, potřebuje jíst,“ informoval ho Sam.
„Nechce, tak zavři pusu.“
Castiel okamžik zíral na Deana a pak zamrkal. Bezpochyby si myslel, že je Dean schopný začít mu jídlo srkat přímo do krku požadujíc, aby se vzdal a snědl ho. Zjevně se mýlil. Stejně jako v případě celého Michaleova debaklu. Jeho pohled okamžik setrval u staršího Winchestera, jakoby mu jím chtěl vyjádřit své díky. Dean přikývl a Cas se opět zahleděl z okna.
Sam byl naštvaný. Dean nechá Castiela zemřít, protože odmítá jíst? Chtěl něco říct, byl však přerušen návratem servírky. Přinesla jídlo a položila jej před ně. Poté spěšně ustoupila, rozhodnutá vyhýbat se jejich stolu, pokud možno do chvíle, kdy se rozhodnou zaplatit.
Sam přesunul svá křidýlka ke sklíčenému muži, Dean ho však zarazil stiskem ruky. Ve chvíli, kdy se zdálo, že mezi bratry vypukne boj, Castiel šeptem promluvil.
„Jsem člověk,“ řekl měkce, zněl bolestně a velice ztraceně. Bratři mohli skoro slyšet jeho nevyslovené
A k ničemu.
Dean hleděl na Case a nakonec vnořil lžíci do svého koláče a kousek odlomil. Strčil odlomený kousek do úst a vychutnával si jeho jablečnou chuť. Málem ze sebe vyrazil slastný vzdech.
Zatraceně dobrý koláč.Když Dean skončil s vychutnáváním prvního sousta, které trvalo nanejvýš několik vteřin, podíval se přímo na muže, který ho vytáhl ze zatracení a o němž si troufal tvrdit, že je jeho nejlepší přítel.
„Být člověk není snadné,“ řekl konečně.
Castiel mu věnoval neradostný pohled. Sam sevřel rty. Tohle nepomůže.
„Jsou tu ale i některé dobré věci,“ pokračoval Dean a očima probodával Castiela.
Castiel mírně naklonil hlavu tak, jak to dělával, když se snažil něčemu porozumět.
Jaké? Utrpení? Bolest?„Je tu rodina.“
Sam se tiše podíval na svého bratra. Nikdo jiný nevěděl, jak hluboké city se ukrývají v těchto dvou slovech.
„Jsou tu ženy,“ Dean se zašklebil. „Sex, peníze, hazard, zábavné nesmysly.“
Samozřejmě, Sam obrátil oči v sloup.
Castiel nervozně pohnul rty.
„Úžasná auta,“ pokračoval Dean. „Mimochodem – naučím tě řídit.“
Sam byl skeptický. Dean a hodiny řízení s Casem?
Náhle starší z Winchesterů opět vystřízlivěl. Pomalu pokračoval a pečlivě formuloval svá slova – bylo to dost dobře poprvé, kdy o něčem obdobném mluvil s někým jiným, než se Samem.
„Jsou tu přátelé. Je obtížné je získat, ale jsou tady.“
Castiel téměř cítil, jak intenzita Deanova pohledu zesílila.
„Jsou tu vytvořená pouta… vzpomínky, Dobré a špatné… je tu vzrušení…“ Dean nervozně škubl rty. „Žerty a hry.“
Sam polkl.
„A,“ Dean se odmlčel a odlomil další kousek ze svého oblíbeného desertu, „je tu koláč.“
Castiel – který mlčel, zatímco Winchester mluvil, otevřel ústa. Ve skutečnosti nehodlal nic říct. Ale, i kdyby chtěl, nemohl, protože právě v ten moment se Dean rozhodl jednat a lžíci i s koláčem mu vsunul do andělských úst. Vytáhl ji bez koláče. Ohromenému Castielovi nezbývalo nic jiného než žvýkat.
„Fajn, chutná?“ zeptal se Dean.
Castiel pomalu přikývl.
„An-„
Dean mu vsunul do úst další kousek koláče. Sam na ně šokovaně zíral.
Dean se dělí o svůj koláč? Ochotně?
Krmí lžící Case?
Sam rychle zamrkal, jakoby to, co viděl, byla iluze. Aby zjistil, je-li nebo není onen výjev skutečný, otočil se směrem ke svému staršímu bratrovi.
„Tohle se skutečně děje, že? Peklo zamrzlo?“
Dean se zasmál, upřímně. Bylo výjimečné slyšet v jeho případu tenhle druh smíchu. Dean jím vykouzlil úsměv na Samově a Castielově tváři.
„Obsluha,“ zavolal Dean, „myslím, že budeme potřebovat další koláč.“