REALITY

Vypisovačka.. vím, že nepíšu obvykle povídky, které tak přímo navazují na seriál, ale trpím depresí (víme proč) a proto jsem si pěkně sedla k počítači, nasnídala se, a napsala tohle - je to opravdu jen krátká povídka na vypsání, psala jsem jí asi půl hodiny, takže nečekejte nic moc - ale, ti z vás, kteří sdílejí mou depresi snad pochopí, PROČ jsem jí musela napsat.

Děj: Nechtě se překvapit...

Komentáře jako vždy vítány a diskuze k tématu zrovna tak!

REALITY

„Casi, proč tohle děláš?“

Anděl se na Deana podíval skrze plameny: „Proč dělám co?“ zeptal se a Dean v duchu zaklel, protože Castiel byl v hraní si na idiota přinejmenším stejně dobrý jako on sám –

„Proč jsi najednou stejný jako ostatní andělé – proč jsi magor,“ Dean si neuvědomil, že přistoupil až ke kruhu – zastavily ho plameny… lovec cítil na své tváři žár, ale neustoupil. „Býval jsi jiný, Casi,“ dodal tiše.

Dean měl samozřejmě pravdu, protože znal mnoho podob Castiela – když se lovec a anděl setkali poprvé, Dean usoudil, že anděl je bezpáteřní kruté stvoření, a když Castiela poznal lépe, Dean zjistil, že Castiel je jiný, protože se o lidi a věci zajímal a staral… nicméně, anděl nevynikal ani silou, ani důvtipem – Castiel byl ale chytrý a jeho zájem o Deana a o zemi lovce přesvědčil mít ho rád…

když Castiel začal ztrácet svou milost, sblížil se s Deanem víc – možná proto, že anděl byl sám na celé planetě, v celém vesmíru a Dean se role opatrovníka ujal – Castiel měnící se v člověka byl kupa nepořádku… lovec čelil novému Castielovi, o němž nevěděl, že existuje – anděl byl nerozhodný, osamělý a naštvaný a bojoval zas a znovu se světem – a svět uměl být krutý – dokud Castiel nemohl snést víc, a pak se anděl začal měnit v něj (v Deana) a přijal roli životem rozervaného vyhnance… anděl byl ale loajální a jeho snaha a zprvu i víra a nezlomnost Deanovi imponovala.

Lovec viděl a věděl tohle všechno a teď se díval na anděla uvězněného v kruhu plamenů a přemýšlel, na co se dívá…

„Co tě změnilo?“ lovec cítil žár prostupující mu kůží do těla – Dean ale uvnitř nebyl spálený, lovec necítil nic… „a neříkej mi,“ zavrčel vztekle, „že válka, protože válka nedělá z dobrých lidí zrádce a monstra.“

„Válka je…“

„Dost,“ skočil Dean Castielovi do řeči – anděl zmlkl a Dean si rukou prohrábl vlasy… „nechci už o válce nic slyšet, jsou to všechno kecy.“

Lovec věděl, co je lov, ale nemohl vědět, co je válka - věděl, co znamená být voják – a nebýt nic jiného než voják od začátku své existence, ale Dean rozhodně nevěděl, co znamená vést válku se vším všudy… s krví a těly a plány bitvy – znovu a znovu a znovu… Dean ale nebyl empatický, a protože si myslel, že válku zná, soudil Castiel ze své perspektivy, domnívajíc se, že když on vede vždy dobrý boj, zůstávajíc nezkorumpovaný, i Castiel by měl… a Dean rozhodně nevěděl co je být anděl.

anděl, který z Deana nespustil po celou dobu oči, řekl –
„Jsi zklamaný… proč?“

„Musíš se vážně ptát?“

Přikývl.

„Jsem tak trochu rozčarovaný, víš, protože jsem zjistil, že můj přítel vlastně není můj přítel.“

Ze všech věcí, které Dean řekl, se zdálo, že tahle první a jediná zasáhla cíl – Castiel ztuhl a v jeho očích se odrazilo něco, co Dean nedovedl identifikovat – a pak anděl sklopil hlavu –

„Nehledě na to, co jsem udělal,“ promluvil pomalu, „neměl jsem nikdy v úmyslu tě zranit.“

Dean byl ale nepříčetný a neposlouchal: „Kecy, děláš to právě teď!“

a Castiel, kterého Deanův ton konečně popudil, stejně naštvaně odsekl: „Jsem voják, Deane – pravděpodobně jsi nikdy nepřikládal váhu tomu, kdo jsem…“

kdyby Dean dával od začátku pozor, nebyl by teď možná překvapený –

v pravdě, Dean, mající před sebou vždy Case – přihlouplého, nebo váhajícího, loajálního a více méně trpělivého anděla, neviděl i jiné stránky Castiela…

možná Dean jednoduše nedával pozor, když se na Castiela díval před třemi roky a před dvěma…

v jedné věci se ale Dean mýlil, což lovec rozzlobený a nepříčetný, nepostřehl – Castiel mohl být spoustu věcí, rozhodně byl ale od začátku Deanův přítel…

ticho v místnosti narušovalo pouze praskání ohně.

A já doufala, že to z té depky pomůže...
Ovšem není to kvalitou povídky, naopak je to výborný drabble. Mám teď narušenou psychiku a celkové cítění k těm dvěma. Ano, já bečím jak želva a ani ff číst nemůžu.

Ach jo.. mam depresi… ale povedlo se ti to, miluju rozhovory Cass - Dean, takže pokud tvé deprese plodí takáto díla, doufám že je budeš mít často…

přidávám se k zástupu depresoidně uvažujících jedinců - výborně napsané a nevím co dodat.....
Maky vypsala jsi se a to je dobré - ale mě to teda způsobilo další vrásku na čele...
achhh jo.....
čtení ff nepomáhá, alkohol nezabírá....asi budu Seru žalovat za ublížení na zdraví - má psychika trpí.....

Když už to tu nemix nakoukla, tak by možná nebylo od věci sepsat skupinovou žalobu... má deprese se už nemůže víc prohloubit... a samozřejmě to nesouvisí s kvalitou psaní

ja tu žalobu chci taky podepsat

Kde to mám podepsat?!

:-) vážně, vážně - já mám pocit, že jestli Case zabijí, budou ho muset zase oživit (trapas), protože fanouškové jinak Seru sežerou zaživa... a oni si nemůžou dovolit ztratit sledovanost, že - příběh je jedna věc, ale sledovanost druhá a vedení není hloupé a umí počítat...

deprese, deprese - u mě se střídá s nadějí a apatií.. v jednu chvíli mě napadjí samé argumenty v Casovo prospěch a v druhou mám takový divný pocit - něco mezi depresí a stavem šílenství.. a pak je mi to zase jedno -

složíme se tu do pátku všichni - to to tady bude pěkně vypadat :-) já se každopádně nemůžu soustředit na nic!!

a - máte pravdu - nepomáhá ani alkohol, ani argumentování ani - ani nic.. ale, rozhodně si k počítači v pátek vezmu i flašku něčeho ostrého - a jestli se vše pohnojí, tak tu flašku vypiju - Cas si to zaslouží, no ne? Tak - bud na oslavu nebo abych zahnala smutek... jestli tohle uděláme všichni, bude to tu v sobotu ráno vypadat jak po pařbě

PS: Děkuji za komentáře

Maky: Jelikož u nás v Evropě na to budem koukat až v sobotu ráno, tak to bude ta sobota vypadat opravdu zajímavě Už se vidím, jak chodím po baráku s flaškou v ruce

Maky: Musím Tě moc pochválit, píšeš skvělý povídky, včera jsem na ně narazila a už je mám pomalu všechny přečtený. V práci ze mě dneska moc nadšený nebyli. Protože jsem víc četla než pracovala.

bohdy: nad tím jsem nepřemýšlela, máš pravdu... jak jsem napsala do spoilerů - tenhle seriál dělá ze slušných lidí podivné existence, přející si smrt tvůrců seriálu, nebo postav, nebo existence ploužící se po ránu po bytě s flaškou v ruce! Chuck zatrať Seru!

- já upadnu se svou flaškou do komatu :-)

k.y.t.k.a: Děkuji Ti jsem ráda, že se Ti moje povídky líbí a žes mi dala vědět - jsem ráda za každého čtenáře - obracím tu lidi na svou víru Dean/Cas... dělám si srandu - děkuji Ti za pochvalu

já zase víc píšu, než pracuju - ale co už... ono se to poddá!

prave som si kukla ukazku a mam dost ....ak sa rozhodnete urobit ten plan s flaskou dajte vediet aspon budem vediet, ze nie som sama....kam sa tento svet zenie???

pokud díl neskončí tak, že se Castiel usmíří s Deanem a ostatními - nebo bude mít přinejmenším našlápnuto - tak já po flašce sahám určitě... možná z ní budu upíjet průběžně, podle toho, jak moc mě bude děj zrovna nasírat a jak moc zoufalá budu.. a druhý den se budu muset znovu podívat na konec, protože v závěru dílu už budu namol :-) a nebo otevřu flašku stejně za účelem oslavy - po tomhel budeme všichno potřeboavat přinejmenším velkého panáka!

Ale teda MAKY...to od Tebe nebylo vůbec hezké ..... Ty ses vypsala a tím jsi na nás chuďátka, kteří trpí víc a víc, přehodila svoji depresi....
Už takhle nevím, co mám dělat a začínám průběžně trénovat na sobotu, abych zvládla větší množství alkoholu najednou a hned mě to neskolilo, protože pak bych si to nemohla dosyta vychutnat, ať už nás to zavede kamkoli....

Takže se všichni hromadně opijeme, způsobíme si otravu alkoholem a navrch se pak necháme odvést k Chocholouškovi a založíme nové oddělení se specializací na úchylku jménem Supernatural

PS: hledej mě v komatu...budu Ti tam dělat společnost, já i moje flaška

to bude oddělení snů...

Holky, já už si pomalu začínám přát, ať nám z toho všem fakt pořádně hrábne A že k tomu nemáme daleko!!! Protože jak to tak poslouchám, tak bychom se všichni sešli na jednom oddělení a to by teprve stálo za to!!! Akorát si nejsem jistá, jestli by to ta psychárna přežila

Myslím, že bysme daly jménu psychárna úplně nový rozměr

A protože by si s náma doktorři nevěděli rady, tak by nás zamkli a zahodili klíč.....to by byl teprva začátek konce....naprostý supernatural mejdan

pozdě bohdy, už mi hráblo.. a nejhorší na tom je, že už se u mě dostavila apatie - a to je špatně, protože pokud z apatie předju v pátek rovnou do šoku, tak to tu se mnou sekne a namísto rezervvaného lůžka v sanatoriu mě rovnou zakopou.. vážně ale nevím, kdo mi bude na hrob nosit kytky, když vy všichni budete v ústavu... sakra!

jestli tenhle díl skončí otevřeně - a on určitě skončí - to jsem vysvělovala ted ve spoilerech a my budeme muset čekat další dva týdny - a já budu muset být opilá každý večer - tak... tak - tak nevím co, ale bude ze mě starship!!

Už jenom dvakrát se vyspat a díl je tady!!

Achichouvej, mám pocit, že přesně nějak takhle se hoši cítili... Kolikrát se na ně stačí dívat a říkat si: "Neverbální komunikace je základ slashe"...Oni to nevidí, ale my ano...

Nevernální komunikace je základ slashe... amen! Máš naprostou pravdu - tohle si někam zapíšu

anyway, děkuji Ti za všechny komentáře, jsem ráda, že jsi našla moje povídky

Klidně si to někam zapiš, hlavně že dole budeš v závorce mít napsáno, že je to můj výrok :D:D:D A neboj, našla jsem všechny... Dneska nebo zítra budu v komentování pokračovat...