4 months later - Story of Dean Winchester

Toto je můj počin po poslechnutí písně somewhere od witin temptation..prosím o její poslechnutí, aby jste stejně jako Dean mohli poslouchat její tóny...je to řekněme..něco jako pokračování po konci 3 season..jen..no však uvidíte
hope you like it
prosím listen dřív než si začnete číst

kód:

http://podcast.rpg-paradize.com/Within_Temptation-somewhere.mp3

4 months later
for some questions is there just one answer

4 months after the worst incident
Unknown room in some motel near to Nebrasca

Dean otevřel oči, které pomalu zjišťovali, kde se nachází. Čím déle se rozhlížel po prázdném pokoji, tím více si uvědomoval, že si z posledních několika měsíců nic nepamatuje. Jeho zorničky se rozšířili právě když jeho zrak dopadl na prázdnou postel vedle něj a on si vzpomenul na poslední okamžik, který si ještě pamatuje.
Dům neznámého páru v městě New Harmony v Indianě. Lillith proměněná v Ruby, Hellhound a….Samův křik. Jeho mozek jako by se zastavil na jednom místě a přece pořád pracoval. Dean nechápal co se děje, koukal na onu prázdnou postel a snažil se pochopit tu tíživou pravdu, nevědomosti. Jeho bratr tu není a on….jeho pohled padl na jeho ruce, které si začal prohlížet, jakoby je viděl poprvé v životě. Jakoby každá část jeho těla byla novou neprozkoumanou záhadou. Pomalu zavíral a rozevíral dlaň, aniž by chápal co dělá. Pomalu, ale jistě mu začalo docházet, že asi opravdu žije, a že události toho večera se opravdu staly. Věděl to , protože to někde uvnitř sebe cítil. Cítil všechnu tu bolest, utrpení a beznaděj.
Pevně zavřel oči a snažil se vzpomenout na následující události. Nic se však nestalo. Nic. Vše co ví, skončilo tam a začalo až tady.
„To..to nemůže být pravda“ Nosní dírky se mu rozšířili strachem a on nebyl sto se pořádně nadechnou. Nejspíš to tušil, už když se probudil, ale čím déle tam seděl a naslouchal dokonalému tichu, tím byla pravda tíživější a tíživější.
„Same“ jeho ústa se pohnula, když zašeptal bratrovo jméno. „Jak si jen mohl? Jak?“ jeho oči se pomalu, ale jistě začali zaplňovat něčím bolestivým a zároveň osvobozujícím. Byly to slzy. Jedna za druhou pomalu klouzali po jeho tváři, aniž by se je lovec snažil zakrýt. Nebyl zde nikdo kdo by ho mohl vidět, nikdo kdo by ho mohl slyšet: nebyl tu prostě nikdo. Deanovi se začali třást ruce a on je nedokázal uklidnit. Nemohl,…byl si prostě tak jistý. Uvnitř to cítil, věděl co se stalo…
„Proč Sammy?“ ta otázka jakoby plula ve vzduchu a on na ní nedokázal odpovědět. Se smrtí i s peklem se mohl smířit, ale jak se teď má smířit s nevědomostí. Tohle bylo horší než všechna pekla světa: věděl, že se asi nikdy nedozví místo, kde se jeho bratr nachází. Slzy pomalu jedna za druhou padali na bílé povlečení a utvářeli na něm mokrý kruh. Jeho zrak znovu padl na vedlejší, ještě nedotknutou postel. Najednou jakoby slyšel melodii. Nezněla jako normálně, bylo to spíš jakoby vycházela z celého pokoje: jakoby vycházela z jeho duše.

Lost in the darkness, hoping for a sign. / Ztracen v temnotě, doufám ve znamení
Instead there is only silence, / místo toho je zde pouze ticho
can't you hear my screams? / copak neslyšíš můj křik?
Never stop hoping, / Nikdy nepřestanu doufat,
Need to know where you are, / potřebuji vědět kde jsi,
but one thing is for sure, / ale jedna věc je jistá
you're always in my heart. / v mém srdci budeš napořád.

Nechápal nic, nevěděl co to znamená. Jeho oči se klížili sem a tam, snažíc se najít nějaké znamení, nějakou známku odporu, někoho kdo by mu řekl, že je to jen sen. On však věděl, že to sen není. Stále hledíc na bratrovu, nyní už opuštěnou postel, začal šeptat slova, která se mu sama drala ven z hrdla.

I'll find you somewhere. / Někde tě najdu.
I'll keep on trying until my dying day. / Budu to stále zkoušet až do mého skonání.
I just need to know whatever has happened, / Ať už se stalo cokoliv, potřebuji to vědět,
the truth will free my soul. / pravda osvobodí moji duši.

Zbylá slova, jakoby znovu začala utvářet onu melodii, a tak aniž by musel hýbat svými ústy, hleděl na sněhově bílou postel a naslouchal tomu líbeznému hlasu. Jeho srdce pomalu pukalo, když si uvědomil, že celá jeho rodina je mrtvá a za smrt většiny je zodpovědný on sám. Příval slz byl moc velký a on už je déle nemohl snést. Jeho matka, umírající na stropě….vždy za to vinil sebe. Tu noc tam byl a jako už mockrát pozoroval Sammyho spánek. Byl až moc unavený, a tak šel spát. Každý jiný den tam zůstával déle, ale právě onu noc, odešel dříve. Byla to jen jeho vina. A táta? Zaprodal kvůli němu duši. Kdo jiný by za to mohl být odpovědný než právě on? A pak…..jeho bratr. Už to nevydržel a sklopil zrak, zatímco si utíral valící se slzy. Jeho ruce se stále klepali, když si uvědomil, že on není zodpovědný za smrt většiny…on je zodpovědný za smrt všech.

Lost in the darkness, try to find your way home. / Ztracen v temnotě, pokouší se najít cestu domů
I want to embrace you and never let you go. / Chci tě obejmout a nikdy tě nenechat odejít.
Almost hope you're in heaven so no one can hurt your soul. /Skoro doufám, že jsi v nebi, tam nikdo nemůže zranit tvou duši
Living in agony cause I just do not know / Žijící v utrpení, protože stále nevím
where you are. / kde jsi

Čas pomalu ubíhal, a on bez hnutí seděl na jednom místě s hlavou sklopenou a očima pevně zavřenými. I přes to si ale slzy našli cestu ven a dál odkapávali na již promočený kruh na prostěradle. Melodie dál hrála a on naslouchal. Možná, že už začal bláznit, a žádná melodie tu vlastně nebyla. Přesto ji ale slyšel tak ostře, jako když na vás někdo mluví z bezprostřední blízkosti.
Píseň dohrávala a poslední slova se mu zformovala na jazyku do věty naděje: do věty odpuštění.

Wherever you are, I won't stop searching. / Ať si kdekoliv, nikdy tě nepřestanu hledat.
Whatever it takes, I need to know. / Ať už mě to bude stát cokoliv, potřebuji to prostě vědět.

Když pozvedl hlavu, aby nabral sílu pro to být znovu lovcem ucítil hřejivý dotyk něčí ruky přímo na jeho tváři. Jeho zornice se rozevřeli v dokonalém zmatení. Uviděl nezřetelné bíle světlo a najednou pochopil, že to byla ruka jeho bratra. Záře se stávala čím dál viditelnější a oslepující zároveň, až se uvnitř začal rýsovat něčí obraz. Jeho srdce bilo jako na poplach. Věděl co přijde, ale nevěděl zda je na to připraven….Jeho tváře ještě nestačili zaschnout a už tu byly další slzy kanoucí dolů stejnou cestou jako předtím. Tvář jeho bratra byla Mladší, bez patrných známek zranění ani vrásek. Byl to Sam, jen byl mnohem šťastnější a na rtech se mu zračil nepatrný úsměv. Jeho tvář měla o něco zdravější barvu, než když ho Dean naposledy viděl a jeho oči zářily jako oheň svíčky.
„Už nemusíš hledat“ Sam nepatrně mrknul a znovu se upřeně zahleděl do strnulých očí svého bratra „ myslím, že odpověď na svou otázku již máš“ Nyní se mu ústa roztáhla do viditelného úsměvu. Dean neschopen slova hleděl na svého bratra, tak zdravého a šťastného jako nikdy dřív, a aniž by si to uvědomil, začal se usmívat s ním.
„Nebyla to tvá vina..nic z toho“ Zrakem pohleděl na fotku rodiny stojící na nočním stolku. Dean pomalu otočil hlavu až ji také spatřil. Když se znovu otočil na postavu svého bratra, uviděl něco co mu vyrazilo dech a on nebyl sto se nadechnou či promluvit. Vlastně se nemohl ani pohnout.
Celá jeho rodina tam stála v zářivém oparu minulosti a usmívala se na něj.
„Není to tvá vina zlato,“ Mary se na něj usmívala svým zářivým úsměvem, který Dean hřál jako polední slunce „někdy se věci prostě tak stanou, a nikdo, ani ty, ani já tomu nemůžeme zabránit. Prosím už si neubližuj,“ Mariin hlas teď zněl prosebně a na její tváři se nepatrně zaleskl náznak strachu „my víme že za to neneseš ani tu nejmenší zodpovědnost a ty bys to měl vědět také.“ Dean hleděl do modrých očí své matky a přál si aby ten okamžik nikdy neskončil.
„Deane, “ jakmile mladý lovec uslyšel ten známý hrubě, ale zároveň kolébavě znějící hlas jeho otce, konečně odtrhl oči od své matky a zadíval se přímo na něj. „Všechno to, co jsem říkal,…ten náš rozhovor…chci říct, že všechno co sem řekl sem tak opravdu myslel“ v Johnových očích se začali třpytit slzy „si můj syn a já tě miluju. Ani nevíš jak jsem na tebe hrdý. Všechno co si ty dokázal, chci říct,“ Jedna z tak vzácných slz na vrásčitém obličeji starého lovce se začala kutálet dolů. “nesl si na svých bedrech povinnosti, s nimiž by měl co dělat i dospělý, a dokázal ses s nimi vyrovnat“ Nyní už slzy na Johnově tváři klouzali jedna za druhou a zdatný lovec se je, stejně jako jeho syn, nesnažil zastavit. „Jediný kdo tu kdy chyboval jsem byl já. Tys to nebyl, jasné Deana?“ Byl to rozkaz, ale přeci jen jeho hlas zněl napůl prosebně. Jeho syn nepatrně, téměř nepostřehnutelně přikývl.
„Všichni tě moc milujme, na to nikdy nezapomeň.“ A s Maryniným hlasem se rozplynul i obraz a pokoj se začal znovu nořit do svého jemně šedého odstínu.
„Heaven“ řekl Dean a jemně se usmál. Konečně dostal odpověď na svou otázku…

to je nadhera. ta piesen... ten pribeh... opisala si to tak krasne, az ma to nekonecne dojalo a normalne ma to rozplakalo. Tu piesen som mala pustenu pocas citania a ja som nemohla... velmi sa mi to pacilo. chudacik Dean. vsetci mu umreli,zostal iba on sam... to hadam nie je mozne.
nadhera SNlois

Na tej pesničke teraz totálne fičím a tá poviedka je úplne skvelá ohromne si to napísala a revem tu a revem jaj som mimo potrebujem sa prebrať počkaj chvílu......................................................................ok, fúha bola to bomba úplná ty konečne si niečo napísala lebo vždy, keď zo seba niečo vypustíš tak ja len zíram bolo to nádherné

nádherná poviedka a aj pesnička je krásna stale ju počúvam a počuvala som ju aj pri čítani a normálne som plakala krásne si to opísala máš moj obdiv

tak toto je nadherne fakt sa ti to podarilo SNlois a este ta pesnicka k tomu tiez ju v poslednej dobe dost casto pocuvam a este daco pre teba

O bože SNlois ty jsi mě teda totálně rozsekala brečím jak malé děcko. Úžasné, nádherné, skvělé to je teda zase povídka ....já z ní fakt nemůžu ta písnička k tomu je úžasná. V poslední době poslouchám hlavně písničky Within Temptation Budu se těšit na další tvou povídkou,jsou vážně úžasné

táto tvoja poviedka ma fakt dostala až som začal s Deanom mať mať strach Sema a moc nechýbalo a aj ja by som s ním pustil niejakú tú slzičku

jéžiši děkuji holky já ani nemůžu popsta tu radost jakou jste mi udělali fakt děkuju za všechno..to se nádherně čte sem fakt poctěna já zase něco napíšu..tohle není poslední pač..no mě vždycky chytne taká divná nálada a pak ze sebe musím rychle niečo vypotit pač mě to mozek nakazuje jo mimochodem..to som sa dost zapotila při tom pačč abych se dostala do role musela sem si představovat že su Dean a ted jeho pocity no a já řvala když sem to psala abych se uměla tak vcítit do role aspon trochu že a jako představte si ubulenou holku u psaní povídky..bože já se stydím achich..no ale ještě jednou děkuji to víte musela sem si mezi Eragonem udělat chvílu i na psaní..čtení..psaní..čtení..psaní.ach to jsou dilema no nic tohle asi nepochopíte..holt už se mi nedokrvuje mozek pač toužím jedině po posteli..no ještě jednou děkuji..

PS: samozřejmě že není možné aby Dean zůstal sám..to niee nikdy v životě..tohleto byl jenom..no řekněme hodně špatný sen

no tak piesen velmi dobre poznam, koniec koncov ako vsetky od wt a fakt si krasne zakomponovala ten text do tvojej poviedky som si ju celu teraz precitala a ach take smutnucke to bolo, no zaroven velmi krasne a ten optimisticky koniec s nebom no proste velmi krasna poviedka, jednoznacne si zasluzis poklonu

SNlois
jeziiis to bolo naadhernee...mne v jednej chvilke naskocila husia koza a hned na to slzy v ociach...a aj sa dostalli na svet -asi takto som vyzerala ... a ta muzicka k tomu noo pfuuu ....si ma teraz zabila je to uzasne...mne sa to strasne paacii!!!

Hmmm, ježiš, to je smutné.... Chudáček Dean, ach jo, slzy v očích mám... Sice ta písnička není moje parketa, ale ta povídka mě chytla za srdce... Moc pěkné.

ta poviedka je nadherna...
a ta pesnicka...o tej ani nehovorím...
ach zasa nemam slov... tak aspon takto...

Tak po prvé - Somewhere od Whitin Temptation je v prvej 5-ke mojich naj pesničiek od tejto skupiny - Chávlim teda výber
Poviedka je skvelá. Dohnala ma síce k uroneniu pár slzičiek, ale veľmi sa mi páčila. :jumpingbunny:

SNlois: uff..ani neviem kde mám od toľkej nááádhery poriadne začať ,takže pekne poporiadku: tá pesnička Within Temptaion je jednoducho krááásna slová tejto pesničky ma úúplne dostali a perfetkne sa hodili do príbehu,proste náádhera fakt ma dooosť dojali,vlastne ako celá tvoja poviedka - nenachádzam dokonca ani vhodné slová na túto tvojú prácičku...celé to bolo neskutočne kráásne,dokonalé,ale i dojíímavee a smutnééé... priznám sa,že i u mňa padlo viacero slzičiek uuplne kráásne si to napísala a opísala..a ten zááver - neskutočne kráásne,ako sa Dean aspon na malú chvíľu opäť stretol so svojou rodinou fakt nemám slov jednoduho úúžasne

ježíš děkuji za slova chváli fakt jste mi udělali ohromnou radost...
no a písnička..však WT je zatraceně dobrá skupina..jsem ji začala tedy poslouchat až na tomhle foru, ale o to to je lepší a když sem si přeložila ten text, jednoducho to tak vyplnulo a ještě jednou moc děkuji..vážím si toho moc

Wau to bola je z tývh najlrajších poviedok čo som kedy čítala. Bola proste vynikajúca.
Plakala som s polu s Deanom a Johnom Dúfam že napíšeš ešte niečo podobné pretože ja nemám slov. Ta poviedka ma dostala

Máš nějakou zakletou povídku! Už podruhý jsem se ti snažila odeslat komentík a ono si to drze vypadlo! Pouštím se do toho teda znovu...
Patří ti velká poklona Krásně si vše popsala, ty jeho pocity, setkání s rodinou, která už je v nebi... Krásně se to četlo a písnička se k tomu naprosto hodila! Teď když slyším Somewhere, tak se mi vybaví tvoje povídka

Velmi pěkná myšlenka na zpracování do literární podoby... a písničku, ze které jsi vycházela, ta se k tomu obsahu také moc hodí.
... zajímavé počtení, jsem ráda, že někdo tady vytvořil něco takového.

Čítať túto ff na pozadí pesničky od WT, v tých pomalých tónoch, bolo to zároveň krásne a aj smutné v jednom momente Šokovalo ma, keď som spoločne s Deanom zistila, že Sam za neho zapredal dušu a potom tie Deanove výčitky svedomia za smrť každého člena rodiny Winchestrovcov a tie slzy Keď tam nakoniec prišli, zistila som, že revem ako Dean, ako mu tam začali hovoriť, že on za to predsa nemôže.
Toto je naozaj nádhera, ktorá človeka hneď chytý za srdce. Za to ti patrí môj obdiv za skvelú myšlienku a nehynúca poklona za napísanie Bolo to proste úžasné

ja som sa k tejto aj to je slabé slovo neskonalej nádhere dostala až teraz a onemela som len civiac na túto krásu revem SnLois

SNlois: Tak jsem si konečně tuto povídku přečetla a je dokonalá A s tím nádherným songem na pozadí prostě nemá chybu Moc ti za ni děkuji