Jedna z mých oblíbených povídek. Jedná se o překlad,originál zde http://www.fanfiction.net/s/6378274/1/Daily_Business Snad se vám bude líbit stejně jako mě
Přeloženo se svolením autora.
Crowley dýchal zhluboka a vychutnával si vůni deště a odpadků, která byla cítít všude kolem. Miloval uzavírání dohod s lidmi. Vzít někomu duši, držet ji a cítit její podstatu , bylo něco co si skutečně užíval. Za ty roky uzavřel mnoho dohod s různými druhy lidí. At se jedná o muže, ženy, dcery, nebo syny, všichni ho dřív, nebo později vyhledají a chtějí uzavřít dohodu. Všichni chtějí něco co jim může dát jenom on - démon z křižovatky, přesněji řečeno král. Crowley mohl splnit člověku jakékoliv přání. Nedělal to ale samozřejmě zadarmo, za všechno se přece platí. Mohlo by se zdát, že neexistuje moc věcí, za které jsou lidé ochotni prodat svou duši, ale opak je pravdou. Lidé ho volají z mnoha důvodů, a každým dnem se jejich počet rozšiřuje.. Mezi nejčaštější ovšem patří pořád ty samé - chamtivost, peníze, chtíč.
Byl doma, když náhle ucítil, že ho někdo volá. Bezprostředně po tom. se ocitl na jakési odlehlé křižovatce hned vedle skládky. Rozhlížejíc se kolem, všiml si staré, zjevně někým na skládce zanechané, toyuty s texaskou poznávací značkou.
Zaslechl kroky, otočil se za jejich zvukem a pohlédl na muže, který ho vyvoval. Mohlo mu být tak kolem třiceti, měl blondaté vlasy, modré oči a oblečený byl do levného obleku.
„Hmm“ V Texasu bych očekával spíš kovbojskou vázanku a kovbojské boty.“ pomyslel si Crowley a udělal pár kroků mužovým směrem. Neměl zrovna moc času, čekalo ho uzavřít ještě pár dohod, ale hlavně mučení dvou bratrů.
Takže blondáčku, co pro tebe můžu udělat ?
Muž na něj chvíli jen zíral, ale po pár sekundách si dodal odvahu a zeptal se. „Ty jsi demon?
„Skvělý“ pomyslel si znechuceně Crowley další "génius.“
„Vzhledem k tomu, že jsi provedl rituál na vyvolání démona a já jsem ten kdo se objevil, tak ano, nejspíš budu démon.“
„Pravda, promin“ řekl muž, škrábajíc si nervozně zátylek.
„Takže znovu, co chceš?“
„Moje žena a já“ začal muž „Jsme velmi chudí a -“
„Takže chceš peníze.“
To ne, proboha.“ vykřikl muž s divokým výrazem v očích.
„Pak tedy-“ Crowley začínal být netrpělivý. Chtěl to vyřídi co nejrychleji.
„Jde o naši dceru“ řekl muž. Je velmi nemocná, má rakovinu. Jmenuje se Reb-“
„Nezajímá mě jak se jmenuje.“ vyštěkl Crowley“ Nedělejme z toho rodinné drama.“
„Promin. Podívej moje dcera je v nemocnici. Je ve třetím stádiu, doktoři dělají všechno co můžou, ale nemohu si dovolit ty nejlepší léky a oni nevědí jak dlouho ještě vydrží. Prosím, musíš jí pomoct“ žadonil muž.
Crowley se na muže podíval a chvíli přemýšlel o tom co řekl. Chce se obětovat, aby zachránil žívot dcery. Jak šlechetné.
„Předtím než uzavřeme dohodu, seznámím tě s podmínkami.“
„Podmínky už znám.“ řekl muž.
„Oh, znáš?“ podivil se Crowley.
„Ano. Potom co uzavřeme dohodu, budu žít jen deset let.“
Crowley se usmál a řekl„ Ano to je jedna část dohody, je tu ale i další část a ta spočívá v tom, že ty mi výměnou za tuhle dohodu odevzdáš svou duši a já si pro ni, stejně jako pro tvé tělo přijdu za deset let.
„Řekni mi, “ zeptal se Crowley dívajíc se muži přímo do tváře „Jsi ochoten zaplatit takovou cenu?“
Naklonic se k muži , těšně u jeho uchu a zašpetal „Jsi pro ni ochoten hořet?“
Když slyšel muž o ohni roztřásl se. Nakonec se ale podíval Crowleimu přímo do očí a řekl „Ano, jsem.“
„Dobře“ odpověděl Crowley překvapeně. „ velmi dobře“. Nedokážu ani spočítat kolik tlustých, bohatých mužů se pomočilo, po tom co slyšeli tuhle část dohody.
„Miluji svoji dceru víc,než cokoliv jiného“ řekl na to pouze muž.
„Jistě, jistě,ted zpátky k naší dohodě.“
„Bože, to to trvalo “ pomyslel si Crowley otráveně.
„Pojdme na to.“ řekl muž.
Crowley přistoupil k muži a začal ho drsně líbat. Muž se bránil, takže si ho Crowley musel přidržet.
„Už to skoro bude, vydrž ještě chvíli. Pomyslel si Crowley.
Konečně Crowley ukončil polibek. Muž se na něj škokovaně podíval.
„Proč si to udělal?“
„Tím jsem stvrdil dohodu.“ řekl Crowley a odfrkl si. „Právě si prodal duši démonovi, to je to co by tě mělo znepokojovat.
„Dobrá, ale jak mám vedět že dodržíš slovo? Jak poznám že jsi mojí dceři skutečně pomohl?“
„Jsem šokován“ řekl Crowley posměšně a chytil se za hrud v místě, kde bilo srdce jeho schránky. „Možná jsem démon, ale i tak držím své slovo.“
„Moje žena nikdy nezjistí co jsem udělal.“
„Oh o to se neboj, tvoje tajemství je u mě v bezpečí.“
„Takže co ted?“ zeptal se muž, rozhlížejíc se nervozně kolem.
„Ted se vrat za svou dcerou. Mám takové tušení že se vzbudí a bude se po tobě ptát.“
„Správně .“ řekl muž a rozběhl se směrem ke svému autu.
„A nezapomen“ zavolal za ním ještě Crowley „Uvidíme se za deset let.“
„Muž se něj naposled ohlédl a pak odjel.“
Ah, je skvělé být králem, pomyslel si ještě Crowley a pak také zmizel.
Domov 
Stránka 
Crowley je fakt svině 
Doufám, že to nebude jen tak 