Counterfeits

Tuto povídku napsala Katy M VT - já ji pouze přeložila a Syd provedla korekturu - za což jí patří velký dík

Bohdy: tahle povídka je pro tebe, protože vím, že ty ji oceníš
ENJOY



1.kapitola


Sam ucítil pod sebou rozbitý kávový stolek, když s ním při rvačce tvaroměnič praštil. Bylo to trochu děsivé, vidět ho v podobě Deana. Viděl, ten stejný výraz v jeho očích už milionkrát, když mu něco hrozilo.

"Už když jsme byli děti, vždycky jsem ti nakopal zadek," řekl tvaroměnič.

Sam byl znechucen, že se někdo jiný vydával za jeho staršího bratra Deana.

Neměl moc času nad tím přemýšlet. Tvaroměnič ho začal dusit. Lapal po dechu pro trochu vzduchu, který se mu podařilo získat.

Tvaroměnič trochu uvolnil stisk, aby si tím prodloužil zábavu. Usmál se, jak se Sam zhluboka nadechl, a pak ho opět silně stiskl a Sam se znovu začal dusit. Několikrát to zopakoval. Jako když si kočka hraje s myší. Brzy ho ta hra však přestala bavit a tak jeho stisk na Samově krku ještě zesílil. Sam zavřel oči, a o pár vteřin později ho pohltila tma.


***

"Počkej tady," vyštěkl na Rebeccu Dean, když běžel do jejího domu. Mohl jen doufat, že tu tvaroměnič se Samem zůstal a dosud ho nezabil.

Vběhl do přední místnosti a uviděl, že byl celá zdemolovaná. Přešel doprostřed a strnul. Bylo to naprosto děsivé. Uviděl sám sebe s velkou dírou v hrudi.

"SAME!" zařval.

Nedostal však žádnou odpověď. Proběhl všemi místnostmi a vyběhl ven.

"Je Sam uvnitř?" zeptala se Rebecca.

"Ne, proč? Co se děje?" s obavami se zeptala Rebecca.

"Tvaroměnič je uvnitř mrtvý, ale Sam tam není."

"Možná, že nás šel Sam hledat," navrhla Rebecca.

Dean se trochu zklidnil. To dávalo smysl. Sam se podařilo tvaroměniče zastřelit, když se mu vysmíval, že je Rebecca svázaná, a pak ji šel hledat.

"OK, zavolám mu," řekl Dean. Vytáhl mobil a zavolal Sammymu. Nechal dveře otevřené a uslyšel, že zvonění přichází zevnitř. Spěchal s Rebeccou zpět do domu a poslouchal, odkud se zvonění ozývá. Sammyho mobil našel ležet částeně pod tvaroměničem. Dean si všiml, že měl jeho amulet ještě kolem krku. Sklonil se a bezmyšlenkovitě mu ho strhl. "Sam by ho tu nenechal," rozhodl Dean.

"Jsi si jistý?" zeptala se Rebecca. Nikdy neviděla Sama, že by se staral či měl zájem o materiální věci.

"Jo. Dal mi to, když jsme byli děti. Skoro nikdy ho nesundavám. On ví, jak moc to pro mě znamená. Je to pro mě to nejcennější, hned po Impale.

Věděl, že jsem nenáviděl to pomyšlení, že ten netvor vypadá jako já. A určitě by to tu nenechal, kdyby měl tu možnost."

"Takže, co si myslíš, že se pak stalo? Je zřejmé, že ho tvaroměnič nezabil."

Dean se pozorněji podíval na scénu před sebou. "Vypadá to, že někdo někoho táhnul ven, je to poznat podle těch trosek tady. Možná, že Sam zabil tvaroměniče," Dean se odmlčel. Nebavil se touhle možností. A už vůbec ne tou druhou. "Možná tvaroměnič venku srazil Sama, někdo sem přišel, tvaroměniče střelil a pak Sama vytáhl ven."

"Proč? Kdo?" zeptala se Rebecca, zdálo se jí to všechno trochu bizarní.

Vše, za poslední dva dny jí znělo dost bizarně.

"Nevím," přiznal Dean. Neměl tušení, kdo unesl Sama a proč, bude opravdu těžké ho najít.

***

Sam zasténal a otevřel oči. Když je naposledy zavřel, počítal s tím, že to bude už naposled. Snažil se zvednout ruce nad svou hruď, ale nemohl s nimi hýbat. Zvedl hlavu a zjistil, že je ve svěrací kazajce.

Vypadalo to, že jiné omezení pohybu nemá, tak se na posteli posadil. První věci, které si všiml, bylo, že byl ve vypolstrované místnosti. Stěny byly zářivě bílé. Tak jasné, že z toho skoro bolely oči. Podíval se doleva a uviděl tam druhou postel. Udělalo se mu zle, když si všiml, že na posteli leží kostra, která na sobě měla také svěrací kazajku.

Sam strachem zavřel oči. Z nějakého důvodu ho sem tvaroměnič přivedl, aby zde zemřel hlady.

Musel se odsud dostat. Vstal. Neměl žádné boty. Na sobě, místo svých džínů, měl jen tepláky. Šel podél zdi a každý centimetr do ní kopl, nedokázal ani říci, kde byly dveře. Byli neviditelné. "POMOC!" zakřičel. Zakřičel ještě dvakrát, ale to bylo všechno, co dokázal zvládnout, protože předtím ho někdo málem uškrtil k smrti.

Zaslechl nějaký hluk a otočil se za ním. Našel dveře a někdo je zvenčí otevřel.





2.kapitola


"Hej, Joey."

"Jimmy?" zeptal se Sam s téměř větším strachem, než který měl ještě před chvilkou. Jacksonovi byli lovečtí přátelé s jeho rodinou. Když mu bylo 17 let, Joey, ten nejmladší, stejně starý jako Sam, zemřel po pádu do řeky, když společně s jeho rodinou lovili wendiga. Jimmy a jeho otec, Jed, za tu nehodu obviňovali Johna.

"Stýskalo se mi po tobě, Joey," řekl Jimmy.

"Nejsem Joey," řekl Sam.

Rok po Joeyově nehodě Jimmy a Jed unesli Sama, chtěli tím dostat Johna.

Oko za oko, zub za zub. Vzali ho na stejný most, ze kterého se Joey zabil, a shodili ho dolů s rukama svázanýma za zády. Naštěstí se jeho otec a Dean objevili právě včas a podařilo se jim ho zachránit, když pro něj skočili do vody a vytáhli ho.

Jimmy přistoupil k Samovi a udeřil jej. "Nikdy mi nelži, Joey."

"Promiň," řekl Sam. Opravdu nebyl zrovna v pozici, aby se s ním dohadoval.

Musel hrát jeho hru. Jimmy vypadal dost nevyrovnaně.

"To je v pořádku," řekl Jimmy. "Už jsi se seznámil s mojí ženou?"

"S tvojí ženou?" zeptal se Sam. Bylo to čím dál tím více podivnější.

Jimmy ukázal na kostru. "Elizabeth, to je můj bratr, Joey. Říkal jsem ti o něm." Jimmy se otočil zpět k Samovi.

"Rád vás poznávám," řekl Sam, připadal si směšně.

"Elizabeth je stydlivá, moc toho nenamluví," omluvil se Jimmy za svou ženu.

"Jak jste se seznámili?" zeptal se Sam. Musel přijít na něco, co by mohl použít, aby přiměl Jimmyho, aby ho nechal jít.


***

Dean zavolal svému otci a nechal mu vzkaz, že Sam zmizel a kde byli.

Nepředpokládal, že v tom bude nějaký rozdíl. John neodpověděl na žádné volání. Nepochaboval, že mu Sam zanechal několik vzkazů a že na ně nedostal žádnou odpověď.

"Dobře, Becco, budeš muset zavolat policajty. Máš ve svém domě mrtvolu.

Řekni jim, že jsi přišla domů a našla ji. Řekneš jim, že je to ten samý člověk, který tě v noci napadl. Řekneš jim mé jméno a že jsem žárlil na Samovy přátele a přiznal se ti, že jsem zabil Emily. To by mělo dostat tvého bratra z vězení."

"Ale co ty?"

"Já jen potřebuju najít Sama. Raději zavolej hned. Jestli budeš čekat příliš dlouho, bude to vypadat podezřele."

S tím Dean odešel z domu. Přál si, aby měl ponětí, kde Sama hledat.


***

"Setkali jsme se krátce poté, co umřel táta," řekl Jimmy.

"Táta je mrtvý?" zeptal se Sam. Nevěděl, že Jed zemřel.

"Jo. Zabil ho John Winchester. Víš, John vždycky vinil otce, že Sama zabil ten wendigo."

"Co?" zeptal se Sam. Byl z to příběhu celý zmatený, teď nevěděl, jestli byl mrtvý Jed nebo John.

"Jo, pamatuješ? Mimochodem, John se nakonec pomstil a zabil tátu.

Rozhodl jsem se skončit s lovem. Seznámil jse se s Elizabeth v domě jejích rodičů. Čistil jsem tam bazén a tak podobně. Začali jsme spolu chodit a vzali jsme se. Týden po naší svatbě její rodiče zemřeli a nechali nám své miliony, takže jsme už nemuseli pracovat. Zůstávali jsme většinou doma a těšili jsme se ze vzájemné společnosti."

Sam se divil, jak skončila, mrtvá, ve svěrací kazajce. Rozhodl se zeptat na svěrací kazajku. Nepovažoval za dobrý nápad zmínit se o její smrti. Jimmy se mu zdál nervově labilní, ale chtěl prostě vědět, proč Elizabeth skončila ve svěrací kazajce a proč v ní skončil i on.

"Chtěla mě opustit. Už to i udělala. Mimochodem, jen abys věděl, já nejsem blázen. Vím, že je mrtvá."

Sam si nebyl jistý, jestli se mu ulevilo, nebo ne. "Tak proč je pořád tady?"

"Nikdo koho miluju, mě už nikdy neopustí," prohlásil kategoricky Jimmy.

"Ani ona. Ani ty."

"Odešel jsem, protože táta chtěl, abych šel na vysokou školu." Sam si vzpomněl na tu ironii, jak chtěl odejít a jeho otec mu to nedovolil a Joey nechtěl odejít a jeho otec si to přál.

Sam byl odměněn dalším úderem. "Teď jsem ti řekl, že nejsem blázen. Vím, že jsi skutečně Sam. Vím, co se doopravdy stalo. Ale od této chvíle je příběh, který ti řeknu, ten pravý. A Joey už mě znovu neopustí. Jasný?"


"Jimmy, prosím," začal Sam.

Jimmy ho znovu udeřil. "Jasný?" vykřikl.

Sam přikývl.

"Neslyším tě," zavrčel Jimmy.

"Ano," zašeptal Sam.

"Ano, co?" otázal se vyzývavě Jimmy.

"Ano, pane?" zeptal se Sam.

"Ano, velký bratře," opravil ho Jimmy.

"Ano, velký bratře," zopakoval Sam ještě jednou. Jen blázen předstírá, že je něčí starší bratr. To ho vedlo k otázce, co se stalo s jeho skutečným velkým bratrem.


****

Dean potřeboval přijít na to, jak najít svého bratra a zároveň se vyhnout policii. Dobré bylo, že ho policie nebude příliš aktivně hledat, protože si mysleli, že je mrtvý.

Ale zasekl se na jednom faktu. S jistotou věděl, že Sama někdo z domu odtáhl, ale už nevěděl, jestli to byl člověk nebo nějaké monstrum a jestli je ještě naživu či už je jeho bratr mrtvý.

Když odešel z domu, našel stopy, které skončily na příjezdové cestě. Vše, co mu řekly, bylo, že někdo nebo něco, zatáhlo Sama do nějakého vozidla.

Vzhledem k tomu, že zatím nezjistil, co Sama odtáhlo bůhví jak daleko, mu to bylo k ničemu.

Celý den seděl v hotelovém pokoji a snažil se přijít na to, jak dál. Jediné, co ho napadlo bylo, jít a zaklepat na každé dveře ve městě, dokud by Sama nenašel. To by bylo skvělé. Jeho myšlenky byly přerušeny zaklepáním na dveře.

"Same?" řekl s nadějí, když otevřel dveře.

"Ne, to jsem já," řekl John.

"Tati? Kde jsi byl?" zeptal se Dean.

"Mám náskok před tou věcí, co zabila tvou matku, ale to bude muset počkat, dokud nenajdeme Sama. Zjistil jsi něco?"

"Ne," přiznal se Dean. "Všechno, co vím je, že něco, co zastřelilo tvaroměniče, který napadl Sammyho, ho vyvleklo ven z domu na příjezdovou cestu."

"To toho moc nemáme, Deane," řekl John.

"Já vím," zamumlal Dean. Byla to jeho vina. Sam byl jeho zodpovědnost.





3.kapitola


Sam se probudil, když se v jeho místnosti rozsvítilo. Posadil se. Jimmy tu nebyl, takže rozsvítil odněkud z venku nebo zde byl časový spínač.

Dveře se otevřely a objevil se Jimmy. "Minulou noc jsi nespal moc dobře, Joey," řekl Jimmy.

To byla pravda. Sam se pokusil zvednout a otočit se, ale díky té kazajce to šlo jen ztěžka. "Jak to víš?" zeptal se Sam.

"Mám kamery s infračerveným viděním, takže tě můžu celou dobu sledovat," vysvětlil Jimmy. "Dal jsem ji sem, abych věděl, kdyby Elizabeth něco potřebovala. Samozřejmě to bylo předtím, než se pokusila o útěk."

"Snažila se utéct?" zeptal se Sam.

"Prvních pár měsíců našeho manželství bylo skvělých. Byla šťastná, když zůstala se mnou doma. Ale pak chtěla jít ven a najít si přátele a tak. Když jsem jí v tom chtěl zabránit, pohrozila mi rozvodem. V tu chvíli jsem jí začal bít. Pak mi vyhrožovala, že půjde na policii, tak jsem ji tady zavřel. Ale jen když jsem nebyl doma nebo na noc," řekl Jimmy, jako by to bylo rozumné.

"Samozřejmě," řekl Sam a hrál jeho hru.

"Každopádně, jednoho dne, když jsem byl doma, byli jsme nahoře a jedli večeři, mě bodla vidličkou do nohy a pokusila se dostat ke dveřím. Hloupá

holka. Všechny jsou zamčené visacími zámky a na oknech jsou mříže, není možný utýct."

Sam si uvědomil, že tento příběh ho má varovat před čímkoliv. "Co jsi udělal?" zeptal se Sam.

"Musel jsem ji znovu nasadit svěrací kazajku, pak jsem ji zamknul sem a už nikdy se sem nevrátil. Než jsem tě sem včera přivedl. Takže, nechceš jít nahoru?"

Jo, určitě to bylo varování. Sam kývnul hlavou. Elizabeth mu naháněla hrůzu.

Jimmy mu sundal svěrací kazajku a Sam s úlevou roztáhl paže. Jimmy pak nasadil Samovi na nohu náramek, co vypadal jako ten, co se dává lidem v domácím vězení. "Co je to?"

"To je jen malý přístroj, který ti dá šok, pokud se příliš přiblížíš ke dveřím nebo oknům, nebo když stisknu tlačítko. Jimmy ho chytil za ruku a vedl Sama nahoru po schodech. Když byli v obývacím pokoji, Sam se rozhlédl.

Všechno bylo pod zámkem - vnější dveře, kuchyňská linka, skříně, všechno.

"Co bys rád k snídani, Joey?"

"Palačinky?" odvážil se Sam. V tu chvíli dostal první ránu elektrickým proudem a padl v bolestech k zemi.

"Víš přece, že smažená vejce jsou tvoje oblíbená, Joey."

"Samozřejmě," řekl Sam ze země. Okamžitě si uvědomil, že měl jen jednu šanci na útěk. Pokud to zkazí a Jimmy mu dá další ránu proudem, snadno ho přemůže a vrátí ho zpět dolů, kde by ho čekal stejný osud jako Elizabeth.

Na druhou stranu, by mohl neúmyslně udělat libovolný počet věcí, které mu přinesou stejný trest.

"To je v pořádku. Seď u stolu a já je pro tebe udělám."

"Děkuji ti velký bratře," řekl Sam. Doufal, že ho to potěší.

Jimmy se na něj usmál. "To už je lepší." Sklonil se a pomohl Samovi na nohy.

Sam se posadil a čekal na Jimmyho, až udělá jeho vejce. Díval se, jak Jimmy pečlivě zamyká každou zásuvku, kterou použil. Bylo jasné, ujistil se tak Sam, že neměl možnost, jak získat nějakou zbraň. Podal mu jeho vejce spolu s plastovou vidličkou.

"Díky," řekl Sam a pustil se do jídla. Uvědomil si, že je opravdu hladový.

Včera večer se nestihl před tím útokem najíst. Pak byl svázán a skončil zde, ve vypolstrované místnosti a svěrací kazajce. Jeho život stál za houby.

Jimmy se posadil naproti němu a taky se dal do jídla. "Jak ti to chutná?"

"Dobrý," řekl Sam.

"Co chceš dnes ráno dělat?" zeptal se Jimmy.

"Jaký mám možnosti?" zeptal se Sam s vědomím toho, že neopustí dům.

"Můžeš vyčistit koupelnu, vytřít podlahu v kuchyni, nebo jít nahoru vysávat."

"Vytřu podlahu v kuchyni," řekl Sam.

"Dobrá volba," řekl Jimmy. "Můžeš tím začít, jakmile umyješ nádobí."

Sam se postavil, aby odnesl svůj talíř do dřezu. Jimmy vyskočil a chytil ho.

"Nikdy se nesmíš postavit bez mého svolení. Ve skutečnosti se nikdy nepostavíš, pokud ti já nepomůžu vstát."

"Omlouvám se," řekl Sam, cítil Jimmyho extrémně pevné sevření na svém bicepsu.

"To je v pořádku," řekl Jimmy. Dovedl Sama se ke dřezu a stál nad ním, když umýval nádobí.


****

Dean a John strávili den telefonováním každému lovci, na kterého si vzpomněli. Chtěli zjistit, jestli někdo neslyšel o někom či o něčem, co by zabíjelo monstra a unášelo jeho oběti, nebo jestli někdo neslyšel, že by měl někdo něco proti Johnovi.

John vlastně teorii měl. Myslel si, že to možná udělal démon, který zabil Mary. Věděl, že má se Samem plány. Domníval se, že má více času, ale teď už si tím tak jistý nebyl.


****

Jimmy se rozhlédl po znovu uklizeném domě. "Dobrá práce, Joey," řekl." Je čas, aby jsi šel zpět do postele."

Sam se podíval na hodiny. Bylo 8:00. Zdálo se, že už je víc. Sam nikdy nestrávil uklízením celý den. Vypadalo to, jako by Jimmy neuklízel celé měsíce.

"Pojď. Do přízemí," řekl Jimmy a opět chytil Sama za ruku. Sam cítil následky toho, jak ho po celý den hrubě chytal.

Sam šel dolů po schodech vedle Jimmyho. Celý den se pokoušel vymyslet plán útěku. Otevřít všechny dveře by mu trvalo několik minut. Zámky vypadaly docela masivně. Jeho jedinou nadějí bylo zabít, nebo jinak zneškodnit Jimmyho. Ale musel vzít v úvahu zařízení, které měl připevněno
na noze. A selhání znamenalo jistou smrt. A ta by rozhodně nebyla bezbolestná.

"Otoč se, ať ti můžu znovu nasadit svěrací kazajku."

"Je to opravdu nutné?" zeptal se Sam. Bylo to nepohodlné a stejně neměl možnost, jak se dostat ven z místnosti. Dveře se daly otevřít jen zvenčí.

Jimmy ho tentokrát udeřil do břicha, až se Sam zlomil v pase. "Joey, jsem znechucen z toho, jak mi pořád odmlouváš. Víš, když tu není táta, tak tě mám na starosti já. A pro tebe bude bezpečnější, když budeš mít kazajku. Pak si budu jistý, že si nemůžeš ublížit."

Sam se napřímil, otočil se k Jimmymu zády a nechal si nasadit kazajku.

"Posaď se," řekl Jimmy laskavým tónem a posadil se na Samovu postel.

Sam se posadil od něj tak daleko, jak jen mohl. Jimmy se ale posunul a zmenšil tak mezi nimi vzdálenost. "Vím, že máš strach, ale všechno bude vpořádku. Jsem tvůj velký bratr a nikdy nedopustím, aby se ti něco stalo."

Sam se bezděčně podíval na kostru.

"Tohle bylo něco jiného. Ona mě zradila. To ty bys nikdy neudělal, že ne?"

Sam neodpověděl. Jen se dál díval na Elizabeth. Cítil, jak ho Jimmyho ruka popadla za bradu a donutila ho na něj pohlédnout. "Že ne?"

"Samozřejmě že ne," řekl Sam.

"To je můj kluk," řekl Jimmy a pohladil Sama po tváři. "Lehni si".

Sam se natáhl na nepohodlné lůžko a Jimmy poklekl vedle něho.

"Co to děláš?" zeptal se Sam.

"Pamatuješ, když jsi byl malý a měl jsi problémy se spaním. Seděl jsem u tvé postele, dokud jsi neusnul," řekl Jimmy a přejel rukou Sammymu po vlasech.

"Nemusíte to dělat," řekl Sam, který si přál, aby už prostě odešel.

"To je OK. Já chci," uklidňoval ho Jimmy.

Sam zavřel oči a doufal, že brzy usne.

O několik minut později si uvědomil, že spánek se sice dostavil, ale ne u něj. Jimmy usnul s hlavou na jeho hrudi. Dveře do polstrované místnosti byli stále otevřené, ale Sam věděl, že by se ve svěrací kazajce daleko nedostal. Dveře byli otevřené a on věděl, že není žádný způsob, jak by je mohl zavřít bez použití rukou. Frustrovaně si povzdechl. Pravděpodobně už nikdy nebude mít takovou šanci, jako byla tahle, a on ji nemohl využít.


****

Když se Sam vzbudil, zjistil, že Jimmy sedí vedle postele. "Takhle jsme už spolu nespali celá léta. Vzpomínáš si, kdy to bylo naposledy, Joey?"

"Nejsem si jistý," odpověděl Sam.

"Ani já ne, ale tohle byl za posledních několik let nejlepší spánek, co jsem měl. A co ty?" zeptal se Jimmy s očekáváním.

Sam přikývl.

"Tak pojď. Půjdeme nahoru. Možná najdeme v televizi nějaký dobrý film."

Joey Samovi sundal svěrací kazajku a vedl ho nahoru. "Nemám hlad, ty taky nechceš snídani, že ne?"

Sam měl ve skutečnosti velký hlad, ale nechtěl Jimmyho rozhněvat. "Ne."

"Pojďme se posadit na gauč," řekl Jimmy. Když si sedli, Jimmy popadl dálkové ovládání levou ruku a druhou položil přes Samovo rameno. Našel film, odložil dálkový ovladač a našel si pohodlnou pozici pro sledování celého filmu. Koneckonců, pomyslel si, jediný způsob, jak udržet Joey poslušného, bylo udržet ho ve strachu. Joey byl větší než on, a tak musel využít všechny výhody, které měl k dispozici.

Sam zavřel oči. Nemohl uvěřit tomu, jaký je ten chlap magor.


****

"Myslím, že policie u Rebeccy už skončila. Možná bysme měli znovu prohlídnout to místo, jestli na tam na něco nepřijdeme," navrhl Dean.

"Lepší, než nic nedělat," John souhlasil.


****

"Našli jste Sama?" zaptala se Rebecca.

"Ne," odpověděl jí Dean. "To je náš otec."

"Ráda vás poznávám," řekla Rebecca. Bylo to tak zvláštní. Za celou dobu, co znala Sama, se ani jednou nezmínil o své rodině a teď poznala jeho bratra i otce. Ale vzhledem k tomu, co zjistila za posledních pár dní, jaké měl tajemství, to nebylo překvapující.

Dean se podíval z okna a zjistil, že soused Rebeccy si vyzvedává poštu.

Mohl vidět jen jeho záda, ale něco mu na něm připadalo povědomého. Když se otočil, Dean věděl co. "Tati," vykřikl.

John a Rebecca přišli k oknu. "Není to Jimmy Jackson?" zeptal se Dean.

"Ano," odpověděl John a Rebecca současně.

"Jak to, že ho znáš?" zeptala se Rebecca.

"Před několika lety unesl Sama. Nemůžu uvěřit, že je Sam celou tu dobu hned vedle," řekl frustrovaně.

Jimmy vzhlédl od poštovní schránky a viděl ty tři, jak se na něj dívají.

Rozeběhl se k domu. John s Deanem vyběhl za ním a sanžili se ho chytit.

Když dorazili k vchodovým dveřím, Jimmy je před nimi zavřel.

4.kapitola


Jimmy vzhlédl od pošty a uviděl ty tři, jak se na něho dívají. Rozeběhl se k domu. John s Deanem se rozeběli za ním a snažili se ho dopadnout.

Doběhli ke vchodovým dveřím do kterých Jimmy vběhl a zavřel je za sebou.

Sam seděl na gauči, jak mu Jimmy nařídil. Věděl, že musí najít příležitost k útěku, ale cítil, že ho Jimmy zkouší. Možná že chtěl, aby mu dal záminku zavřít ho a nechat ho vyhladovět k smrti.

Jimmy odemkl zásuvku vedle dveří a vytáhl pouta. Hodil je Samovi. "Nandej si je za zády," přikázal.

Když Sam zaváhal, Jimmy vytáhl ovladač elektrošoků a zmáčkl tlačítko. Sam znovu padl v bolestech k zemi, Jimmy k němu přispěchal, obrátil ho na břicho a spoutal mu ruce za zády. Sam se snažil vzepřít, ale Jimmy ho pevně přitlačil k zemi. Jakmile měl pouta, Jimmy popadl Sama a zvedl ho do sedu. Držel Sama před sebou, jako by to bylo vyděšené dítě. Přejel mu rukou po vlasech a řekl: "To je v pořádku, nedovolím, aby ti ublížili."

"Kdo?" zeptal se Sam. Neměl tušení, co se děje. Neviděl, co se stalo venku a co by mohlo být horšího, než Jimmy.

"Nic, nemusíš mít obavy," řekl Jimmy a dál ho hladil po vlasech.

"Jimmy!" vykřikl Dean, zatímco on a John se neúspěšně snažili otevřít dveře.

Samovo srdce poskočilo samou radostí. Otevřel ústa, aby zavolal na Deana.

Jimmy byl ale rychlejší a přitiskl ruku na Samova ústa a nos. "Drž hubu."

Sam nemohl dýchat. Snažil se udělat hluk. "Dám teď ruku pryč a ty zůstaneš potichu, jasný?" Sam přikývl a zhluboka se nadechl, jakmile Jimmy odtáhl ruku. Položil mu ji na hrdlo, jen aby měl jistotu, že se o nic nepokusí.

"Nech mě a mého bratra na pokoji," křičel Jimmy ke dveřím.

Venku si Dean a John vyměnili zmatené pohledy. "Jeho bratra?" zeptal se Dean. "Joey je už pár let mrtvý."

"Musel si ho nahradit Samem," snažil se to John racionálně vysvětlit. "To by mohlo Sama ochránit, nebo to může znamenat, že je blázen. Ať tak či onak, budu se cítit líp, až budeme dovnitř."

Dál bušili na dveře.

"Jdeme, Joey," řekl Jimmy, popadl Sama za paži a pomohl mu vstát.

Popoháněl ho do kuchyně a odemkl dveře vedoucí do garáže. "Tohle bude bolet," řekl, když tlačil Sama skrz dveře.

Sam ucítil tu nejhorší bolest, jakou kdy poznal. "Omlouvám se. Napětí je zde vyšší, kvůli pokusu o útěk a záraveň i jako trest." Odstrčil Sama ode dveří a směrem k autu. Otevřel dveře spolujezdce. "Nastup si," nařídil Samovi a zatlačil ho na sedadlo. Sam byl velmi poddajný vzhledem k tomu, že málem bolestí omdlel. Jimmy mu pomohl dát nohy dovnitř a zavřel za ním dveře, pak běžel na druhou stranu. Měl automatické otevírání vrat a nohu už měl na plynu, když se začala otevírat.

"Co je to?" zeptal se Dean.

"Garážová vrata," řekl John. "Poběž, on se snaží utýct."

Hnali se na druhou stranu domu, kde byla garáž, a málem se srazili s Jimmyho autem, když vyrazil ven z garáže. Uviděli Sama, jak potřásl hlavou, jako by se právě probudil.

Sam se otočil a uviděl svého otec a bratra se vzdalovat, jak s ním Jimmy spěchal pryč. To bylo poprvé, kdy viděl svého otce po více než čtyřech letech, a byl to jen letmý pohled. Uvědomil si, že byli v sousedství Rebeccy.

Byl celou tu dobu tak blízko, cítil, že se měl pokusit o útěk.

John s Deanem naskočili do Impaly, ale Jimmyho Porsche jim ujelo. Vrátili se za Rebeccou, jestli by jim nemohla nějak pomoct.

"Co víš o Jimmym Jacksonovi?" zeptal se Dean.

"Moc ne. On a jeho manželka se nastěhovali do sousedního domu před pár lety. Rodiče mi řekli, že jeho ženu už dlouho neviděli."


"Jdeme to tam prohledat. Rebecco, můžeš mi zavolat na mobil, jestli uvidíš policajty?" zeptal se Dean.

"Jo, budu hlídat," slíbila.


****

"Kam jedeme?" zeptal se Sam.

"Elizabethina rodina měla chatu v horách. Ve šťastnějších dnech jsme tam několikrát byli. Teď tam zajedu jen jednou za pár měsíců. Není tam polstrovaná místnost, kam bych tě mohl zavřít, ale je tam sklep."

"Kde to je?" zeptal se Sam.

"V Ozarks. Nedaleko. Mám natankováno, takže nebudeme muset stavět."

"Tímhle chceš jet do hor?" zeptal se Sam.

"Samozřejmě že ne. Můj džíp je stále zaparkovaný v údolí."


****

To bude trvat věčnost. Všechno je zamčený," stěžoval Dean.

"Začni nahoře. Já začnu tady," řekl John.

Dean vyběhl po schodech nahoru. Když odemknul lékárničku, našel v ní jen krabici náplastí a tubu zubní pasty. Odemkl zámek od nočního stolku a našel v něm náhradní krabici Kleenexu. Otevřel každý zámek každého šuplíku v kredenci, ale kromě oblečení, tam nebylo vůbec nic.

John na tom nebyl o nic lépe. V kuchyni byli jen talíře, příbory a skleničky.

Ve skříni bylo jen pár dek, polštářů a prostěradel.

Dean se vrátil dolů. "Ten chlap musí mít někde nějaký doklady," stěžoval si Dean.

"Je tu podkroví?" zeptal se John.

"Žádný jsem nenašel."

"Tak suterén," řekl John a vykročil tím směrem.

"Suterén musí být větší než tohle," řekl Dean a rozhlédl se po spodní místnosti.

"Tamhleta zeď vypadá opotřebovaně. To musejí být tajný dveře," řekl John.

Dean k ní přistoupil a zatlačil. Otevřelo se to. "Rád bych věděl, proč to není zamčený."

Když vstoupili, John už věděl proč. "Nikdo by se nechtěl dostat do týhle kobky."

"Myslíš si, že je to Elizabeth?" zeptal se Dean a ukázal na kostru.

"Pravděpodobně."

"Na druhý posteli je další svěrací kazajka a prostěradlo a je vidět, že to bylo použitý. Hádám, že teď víme, kde byl Sammy včera v noci," řekl Dean a čišel z něj vztek.

"Tady je krabice," řekl John a začal z ní vytahovat papíry. "Tuny účtů a podobně. Nevypadá to, že má rád pořádek. Asi to budeme muset všechno projít."

"Výborně," řekl Dean. Nenáviděl papírování, ale neměli žádnou jinou stopu, takže ani jinou možnost.


****

Jimmy zastavil. "Proč jsme zastavili?" zeptal se Sam.

Jimmy neodpověděl, ale otevřel poklop přístrojové desky a vytáhl z ní injekční stříkačku. "Mám ji vždycky pro případ nouze."




5.kapitola

Jimmy zastavil. "Proč jsme zastavili?" zeptal se Sam.

Jimmy neodpověděl, ale otevřel poklop přístrojové desky a vytáhl z ní injekční stříkačku. "Mám ji vždycky pro případ nouze."

"Co je to?" zeptal se Sam.

"Něco, co tě uspí. Nemůžu tě převést do džípu v poutech. Nevypadalo by to dobře."

"Táhnout dospělýho spícího chlapa taky nebude vypadat nejlíp," prohodil Sam.

"Ospalýho. Úplně tě to neuspí. Budeš vypadat jako opilý," řekl Jimmy a vpíchl mu jehlu do paže.

O několik minut později měl Sam pocit opilosti. Jimmy mu sundal pouta a strčil si je do kapsy. Pak jeli dál, až se dostali k zaparkovanému autu.

"Dobrý den, pane Jacksone," řekla obsluha, když mu Jimmy podal lístek.

Jimmy pomáhal Samovi ven. "Je v pořádku?" zeptala se muž od obsluhy a ukázal na Sama.

"To je můj bratr. Příští týden se žení, tak jsme měli pánskou jízdu.

Povedenou, řekl bych."

"Tak to mu ode mě vyřiďtě gratulaci, až vystřízlivý."

"Vyřídím," řekl Jimmy a usadil Sama. Pak si sedl na sedadlo řidiče a rozjel se do kopce.

Sam měl pocit, jakoby celé jeho tělo bylo bezvládné. Ten pocit nebyl stejný jako v opilosti. "Jak dlouho?" podařilo se mu ze sebe dostat.

"Jak dlouho bude ten lék působit? Do zítřka budeš v pohodě. Tak jsme tady.

Domove, sladký, domove."

Jimmy pomáhal Samovi z auta. "Au," zasténal Sam.

"Jo, ty kameny asi nebudou zrovna nejpříjemnější na bosé nohy. Je dobré to vědět, protože tady na dveřích nemá žádný elektronický senzory. Ale nemysli si, že mi chyběj nápady," a varovně stiskl Samovu paži.

Vedl Sam ke dveřím. "Dneska večer to nebude žádný problém. Stačí, když se jen vyspíš na gauči." Dovedl Sama k pohovce a jemně ho do ní zatlačil.

Opravdu mu v některých ohledech připomínal Joeyho. Došel pro deku, přikryl jí Sama a sledoval, jak pomalu usíná. Pak vyšel ven, aby provedl nějaká opatření. Když skončil, sedl si do křesla naproti Samovi a jen ho tak sledoval, dokud sám neusnul.


****

"Tati, něco jsem našel. Vypadá to, že má v horách chatu."

"Víš kde?"

"Má tu jen PO Box adresu, nic konkrétního."

"Jedem," řekl John.

Vyběhli ven a vydali se hledat Sama.


****


"Nejdřív se ubytujeme a ráno ho vyrazíme hledat," rozhodl se John, když dorazili do oblasti horského střediska.

"Ale, tati," zaprotestoval Dean.

"Deane, slunce už zapadá. Nemůžeme se po tmě toulat po horách. I kdybychom to udělali, neměli by bychom moc šancí Sama najít."

"Máš pravdu," uznal Dean.



****

Sam se probudil s pocitem, jakoby měl kocovinu, ale jinak se cítil v pořádku. Otevřel oči a uviděl Jimmyho spát na gauči. Podíval se ke dveřím.

Nevypadaly, že jsou zamčené. Věděl, že má bosé nohy a že to bude bolet dostat se z kopce dolů, ale musel to risknout. V opačném případě by tu mohl zůstat s Jimmym a jeho změnami nálad navždy. Tak tiše, jak to jen šlo, se posadil. Jimmy dál chrápal. Vstal a pomalu se plížil směrem ke dveřím, vzal za kliku a otevřel dveře. Otočil se a Jimmy stále vypadal, že spí.

Vyšel váhavým krokem a tiše za sebou zavřel dveře. Když vstoupil na nějaké listí, vykřikl bolestí. Vstoupil do pasti na medvěda. Měl pocit, jakoby se mu do nohy zakousl medvěd. Jimmy vyběhl ven.

"Moc jsi mě zklamal, Joey."

"Já, já, já jen jsem si chtěl vychutnat ten výhled," řekl Sam a doufal, že mu Jimmy uvěří.

Jimmy vedle něj poklekl. "I když ti budu věřit, znáš pravidla. Žádné vstávání, pokud ti já nepomůžu."

"Zapomněl jsem," řekl Sam. "Prosím, pomoz mi." Chtěl se jen zbavit té pasti.

"Samozřejmě, že ti pomůžu. Pomůžu ti naučit se, jak se správně chovat," řekl Jimmy. Vyndal z kapsy pouta, kde je pořád ještě měl, a spoutal Samovi ruce za záda. "Pokud se ti tu tak líbí, můžeš tu zůstat celý den.

V přední části domu byla cihlová zeď, a zahrada obehnaná plotem. Past na medvěda byla připevněna k háku na této zdi. Jimmy k ní Sama odtáhl, aby ho co nejvíce skryla. Dal mu do úst roubík a zavázal mu ho těsně za hlavou.

Pak mu uvázal pásku přes oči.

"Lehni si," řekl a hrubě srazil Sama k zemi. "Asi jsem ti to měl ukázat, než jsem ti zavázal oči, tak ti to popíšu. Je to ostří ve tvaru velkých nůžek v různých velikostech. Jeden ti dám nad krk. Jestli se pokusíš zvednout hlavu, podřízneš si vlastní hrdlo." Jimmy se zasmál.

Sam jen do roubíku něco zamumlal. Potřeboval jen Jimmyho nějak uklidnit.

Jimmy ho kopl do jeho zraněné nohy. "Pokaždý, když uděláš nějaký hluk, tak tě kopnu, nebo ti ublížím jinak. Je to jen pro tvoje dobro. Pochopils?"

Jimmy nečekal na odpověď, ale pevně Sama přidržel, když vrazil dva nože do země - pouhý centimetr od jeho krku. "Jeden ti umístím nad boky," řekl.

Dal je tak, aby byl jeden přes druhý, a stačil jen malý pohyb, aby ho smrtelně zranily. "A jeden nad tvá kolena. Máš to pohodlný? Doufám, že ano, protože nějakou dobu se nebudeš hýbat."

Jimmy šel dovnitř a vrátil se se slucháty. "Tahle jsou zvukotěsná," řekl a nasadil je Samovi přes uši.

Sam měl strach. Nemohl se hýbat, nic neviděl a ani neslyšel.


****

Jimmy se vrátil do srubu a nechal tam Sama na pár hodin samotného. Když se vrátil, postavil se nad něj.

Sam ucítil nad sebou stín. Byl tak trochu rád, protože slunce do něj nemilosrdně pražilo. Potil se a bolela ho noha. Roubík v ústech ho vážně dehydroval. Doufal, že Jimmy přišel, aby ho odvedl zpátky dovnitř a dal mu napít trochu vody.

Jimmy poklekl vedle Sama. Byl na něj tak naštvaný. Potřeboval se ujistit, že už se znovu nikdy o nic podobného nepokusí. Vytáhl nůž a rozřízl na Samovi košili. Pak mu ostřím čepele přejel po celém jeho trupu.

Sam cítil dotyk nože. Předpokládal, že to byl Jimmy. Netušil, jestli ho pořeže nebo ne. Nesměl jen udělat žádný hluk.

Jimmy byl potěšen tím, že byl Joey potichu. Opravdu se učil. Dal nůž pryč a odstranil sluchátka. "Joey, jsem na tebe velmi hrdý, že jsi zůstal tak klidný.

Jestli takhle vydržíš ještě pár hodin, uvolním tě," nasadil mu zpět sluchátka a rozhodl se jít na ryby. Popadl svůj prut a vyrazil s jistotou toho, že Sam bude mlčet, i když by turisté šli přímo kolem jeho domu, protože nebude vědět, že tam jsou, nebo že Jimmy je pryč.


****

John a Dean se ptali několika lidí a našli jednoho, co věděl, kde se Jimmyho srub nachází. Následovali jeho pokynů. Auto zaparkovali několik mil od Jimmyho srubu, aby nezaslechl chrakteristický zvuk jejich motoru.

"Támhle je ten jeep," řekl Dean.

"Vypadá to, že je tam pouze přední vchod. Půjdeme tiše." Potichu se plížili podél zdi a když se podívali dolů, uviděli Sama.

Dean se k němu rozeběhl.

"Počkej," zašeptal John. "Musíme nejdříc zjistit, jestli tu není Jimmy."

Dean už nechtěl čekat ani sekundu, ale uvědomil si, že má jeho otec pravdu.

Vešli dovnitř a trvalo asi pět minut, než zjistili, že tam nikdo není. "Kde je?" zeptal se John.

"Prostě Sama odtud dostaneme a s ním si budeme dělat starosti až pak," řekl Dean.

Vyběhli ven. Dean poklekl vedle Sama a uviděl, že se začal třást.

Sam vycítil, že je Jimmy opět vedle něj. Vnímal, že se mu zrychlil dech a že se začal i trochu třást. Nesnášel, že měl Jimmy nad ním takovou moc, ale bylo těžké to ovládnout.

Dean mu sundal sluchátka. "To jsem já, Sammy."

Sam zasténal úlevou. Dean se musel nějak postarat o Jimmyho.

"Sundej mu tu věc z krku," řekl John.

Dean to opatrně vytáhl a ulevilo se mu, že to po několika škubnutích šlo docela hladce. John vytáhl další od kolen a Dean odstranil i ten z jeho boků. Pak pomohl Samovi posadit se a odstranil mu pásku z očí.

Sam zamrkal proti slunci. Dean se mu chystal sundat roubík.

"Počkej, Deane. Možná bude lepší mu ho nechat, než tu past sundám."


****

Potom, co Jimmy chytil rybu, byl v mnohem lepší náladě. Samozřejmě, že nemohl zabít svého bratra. Joey byl jediná rodina, která mu zůstala, i když to byl jen náhradník. Jeho chybou bylo, že se pokusil ohrozit svou roli.

Potřeboval se o něj starat. S touto myšlenkou vyrazil zpět za Joeym.

6.kapitola


Když se Jimmy dostal do srubu, zaslechl hlasy. Poznal samolibý hlas Johna Winchestera.

Vytáhl zbraň a pomalu přistoupil ke zdi.

Sam vzhlédl a uviděl za Deanen Jimmyho. Vykřikl do roubíku. John měl svoji zbraň položenou na zemi, když se snažil otevřít past. Dean pomáhal Sammymu se posadit. Ani jeden z nich neměl v ruce zbraň. Oba se otočili a spatřili Jimmyho, jak míří pistolí přímo na Deana.

Dean se postavil před Sama.

"Vypadni od mého bratra," řekl Jimmy.

"To je můj bratr," odporoval Dean.

Jimmy pozvedl zbraň.

"Deane," řekl John. Nechtěl, aby jeden z jeho synů byl zraněn tím psychopatem. "Co chceš?"

"Vstaňte! Oba," nařídil Jimmy.

Dean opatrně položil Sama zpátky. Nevypadal na to, že je dost silný, aby se posadil bez jeho pomoci. Toužebně se podíval po své pistoli ležící vedle něj, ale Jimmy stiskl spoušť a vystřelil přímo před něj. "Ani na to nemysli."

Dean vstal. Ten výstřel dopadl až příliš blízko Sama. John už byl na nohou.

"Dovnitř," zavelel Jimmy.

John vstoupil jako první, následován Deanem. Jimmy ho popadl zezadu za bundu a přiložil mu zbraň zezadu na krk. "Odhrň ten koberec. Dveře do sklepa jsou pod ním," nařídil John.

John se ohlédl, aby viděl svého staršího syna drženého jako rukojmí. Věděl, že byli úplně v háji. Jestliže ty dveře otevře, budou zde zamčeni. Zpětně si vzpomněl na tu kostru v polstrované místnosti. Kdyby je ale neotevřel, rozprskne se Deanův mozek po celém srubu. Neměl moc na výběr a tak ty dveře do sklepa otevřel. "Jděte po žebříku dolů."

John slezl dolů a Jimmy strčil do Deana. "Teď ty." A namířil zbraní na Johna. Dostat Winchestery bylo tak snadné. Chytili se vlastně sami. Když i Dean slezl dolů, Jimmy vytáhl žebřík a práskl za nimi dveřmi. Pak na ně přesunul stůl. I když přijdou na to, jak dveře otevří, ven se nedostanou. Šel zpátky za Samem.

"Jsi v pořádku, Joey?" zeptal se a vytáhl mu roubík.

"Co jsi s nimi udělal?" zeptal se šeptem Sam. Jeho ústa byla tak vyprahlá, že to až bolelo. Měl pocit, že je má v jednom ohni.

"Jsou ve sklepě." Jimmy běžel zpátky do srubu a donesl Sammymu sklenici vody. Musel přiznat, že Joey měl opravdu žízeň. Držel mu sklenici u úst a sledoval, jak hltavě pije. "Je to lepší?"

Sam přikývl.

Jimmy mu položil ruku na čelo. "Ty celý hoříš. Musel jsi dostat infekci. Neměl jsem tě tak tvrdě potrestat."

"Můžeš mi sundat tu past, prosím?" To bylo jediné, na co teď myslel.

"Samozřejmě," řekl Jimmy a snažil se ji otevřít tak jemně, jak jen to bylo možné. I přesto Sam velmi hlasitě křičel. Jimmy byl rád, že v okolí jedné míle nebyli žádní sousedé.

"Pojď Joey, vezmu tě k doktorovi," řekl a sundal mu pouta.

"Co? Myslel jsem, že jsi na mě naštvaný."

"Byl jsem, ale pak jsem si uvědomil, že to byla moje chyba. Už ti víc nebudu vyhrožovat. Na důkaz toho, ti sundám ten náramek, co máš okolo kotníku."

A hned to také udělal.

"A co Dean a můj otec?" zeptal se Sam.

"To není tvůj otec, Joey. Ale abych odpověděl na tvoji otázku, zůstanou tam dole. Tak dlouho, jak ty budeš poslušný, milující bratr, můžeš jim dát najíst.

Pokud se jim pokusíš nějak pomoct, vrátím se a zastřelím je. A ručím ti za to, že se sem můžu kdykoli vrátit. A v tuto chvíli, díky tvé noze, nemám opravdu žádné obyvy, že by jsi mě přemohl."

Sam musel uznat, že je to pravda.


****

John a Dean slyšeli Samův křik. "Já toho zkurvysyna zabiju," přísahal Dean.

"Nejdřív musíme vymyslet způsob, jak se odsud dostat," řekl John.

Ani jeden z nich neměl tušení, jak to udělat. Sklep byl úplně prázdný a slyšeli, jak Jimmy dával na dveře nějaký nábytek.


****

Jimmy dovezl Sama na kliniku.

"Jak se to stalo?" zeptal se lékař.

"Byl jsem na procházce a vstoupil jsem do medvědí pasti," řekl Sam.

"Vypadá to, že se to stalo před několika hodinami. Proč jste čekali?"

"Šel do srubu sám a neměl jak přivolat pomoc," dodal Jimmy.

"Co se vám stalo s košilí?" zeptal se lékař.

Sam se podíval na svou rozřezanou košili. "Hmm," nedokázal vymyslet žádnou výmluvu.

"Nechcete zatím vyzvednou léky na tento ředpis, než tady skončíme?" zeptal se lékař Jimmyho a podal mu kousek papíru.

"Jasně," řekl Jimmy. "Předpokládám, že se budeš chovat slušně, Joey?"

"Samozřejmě," řekl Sam. Jakmile Jimmy zmizel, Sam se rozhodl, že teď nebo nikdy. "Doktore, já nejsem jeho bratr. On mě unesl a můj skutečný bratr a otec jsou zamčeni ve sklepě v jeho srubu."

"Co?"

"Prosím, musíte zavolat policii."

"OK, ve vedlejší místnosti je telefon. Zavolám jim hned. Budou schopni ho zadržet dřív, než se sem vrátí s vašimi antibiotiky.

Sam si s úlevou povzdechl, když slyšel, jak telefonuje. Konečně to skončilo.

Doktor se vrátil o deset minut později. "Mají vašeho bratra, vlastně toho nepravého, myslím, že už jsou na cestě do jeho srubu.

"Díky, doktore. Můžu si konečně odpočinout."

"Když už jsme u toho, rád bych vám dal sedativum."

"Raději ne," řekl Sam. "Chci být vzhůru, až sem můj otec a bratr dorazí. Kromě toho, je to jen infekce."

"Já vím. Tohle sedativum vás neuspí, jen vás trochu uvolní. Jste pochopitelně velmi napjatý a já se obávám, že to bude mít vliv na horečku.

Je to pilulka, takže to není nic silného," slíbil doktor.

"Budu vzhůru, až moje rodina dorazí?"

"To vám nemůžu zaručit, s práškem či bez, vypadáte, že brzy omdlíte."

Sam se unaveně usmál. "No, jo, cítím se ospale. Jen mě prostě vzbuďte, až sem dorazí."

"Samozřejmě," řekl doktor a podal Samovi dvě pilulky. Ten si je vzal a lékař ho nechal samotného.


****

Sam se probudil na klinice. Opět byl ve svěrací kazajce. Koženými řemínky byl připoután k posteli. Dveře se otevřely. Lékař přišel následován Jimmym.

"Dobře, že mě váš bratr varoval, že trpíte falešnými představami a máte sklon k sebepoškozování."





7.kapitola


"Varoval jsem tě, Joey," řekl Jimmy.

"Doktore, já nemám žádné falešné představy," řekl Sam.

"A já nejsem hloupý. Jimmy je můj bratranec. Tak jako byl Joey."

"Posaď se," řekl Jimmy a pomohl mu se posadit poté, co mu odvázal řemeny.

Dal mu roubík do úst, zavázal oči a opět mu nasadil sluchátka. Pak mu pomohla vstát a vedl ho ven.

Sam se musel spoléhat na Jimmyho pomoc kamkoli šli, protože nic neviděl ani neslyšel. Bosým chodidlem šlápl na nějaké sklo a vykřikl do roubíku.

Nic neslyšel, když se Jimmy ohlédl na doktora a řekl: "To byl dobrý nápad. Díky."

Pokračoval se Samem v chůzi, ten se snažil opatrně našlapovat.

Sam cítil, že ho strká do něčeho, co vypadalo jako džíp. Chvíli jeli do kopce a Sam si byl docela jistý, že se vraceli do srubu. Džíp se zastavil a o několik minut ho Jimmy z něj začal vytahovat a popohánět dopředu. Pak ho srazil k zemi. Cítil, že leží na studené zemi a pak byl přitlačen do lehu. Opět pocítil ostří čepele na svém krku, další ostří cítil na svých bocích a ještě jedno přes
kolena. Nakonec mu svázal nohy. Pak už nic. Prostě tam ležel. Sám. Nebo mohl Jimmy stát blízko a pozorovat ho.


****

Jimmy šel dovnitř a odstranil stůl ze dveří do sklepa, pak je otevřel a hodil dolů vězňům nějaké jídlo.

"Kde je Sam?" zeptali se současně.

"Sam již neexistuje. Nemusíte mít o Joeyho starosti." S tím dveře zavřel a stůl vrátil na své místo.


****

Sam se třásl. Neměl ponětí, jak dlouho už tu takhle byl, ale usoudil, že celou noc. Cítil na sobě sluneční paprsky. Najednou něco zastínilo slunce. Cítil, že nůž z jeho krku byl odstraněn. Cítil, jak byl napůl posazen a jak mu vytáhli roubík z úst. Někdo mu strčil do pusy lžíci s něčím, co chutnalo jako ovesné vločky. Když takto snědl pár soust, ucítil v ústech sklenici s vodou.

Pak byl opět přinucen si lehnou a na krk se mu vrátila ostrá čepel.


****

Sam měl pocit, že má znova horečku. Byl také celý ztuhlý. Cítil, že opět něco zastínilo slunce. Opět byla z jeho krku odstraněna čepel, byl posazen a nakrmen sendvičem. Dostal o trochu víc vody a pak si musel opět lehnout a nůž byl dán zpět na své místo.


****

Slunce začalo právě zapadat. Sam opět ucítil, jak byl z jeho hrdla odstraněn nůž. Znovu byl nakrmen a opět ponechán na svém místě. Hodiny plynuly.

Celý den usínal a zase se budil, a tak byl teď zcela vzhůru. Měl pocit, že se přes něj něco plazí. Doufal, že to byla jen myš a ne krysa. Neměl žádnou možnost, jak se pohnout, aby to ze sebe setřásl. Nakonec to odešlo samo.

Nikdy to nezjistil, nikdy o tom přemýšlel, ale nemít žádný zrak nebo sluch je naprosto děsivé. Nemáte tušení, co je dvě stopy od vás.


****

Jimmy přišel až další noc a podíval se na Joeyho. Byl tam už přibližně 48 hodin. Nedostal žádné jídlo, ani vodu a ani nebyl odpoután za posledních 24 hodin. To byla pravděpodobně dostačující doba, aby se naučil svou lekci. Klekl si vedle něj, vyndal roubík, odstranil pásku a sundal mu sluchátka.

"Joey, chci, abys mi řekl, proč se se ti nelíbí být tady se mnou."

Sam netušil, co má říct. Chtěl odpovědět takovým způsobem, aby tím Jimmyho uklidnil, jinak by tu pravděpodobně shnil navždy. "Teď vím, že jsem se mýlil. Myslel jsem, že jsi mi chtěl ublížit, ale teď vidím, že jsi se mě snažil učit a chránit mě."

"Teď už tomu rozumíš líp, Joey."

"Ano," řekl Sam. Více než cokoli jiného, se chtěl zeptat na Deana a svého otce, ale bál se.

Jimmy přejel rukou po Samových vlasech. "Můžu teď odstranit čepele a pustit tě?"

"Ano, prosím," řekl Sam.

Jimmy to udělal. Sam čekal, až mu Jimmy pomůže vstát. Během chvilky byli zpátky ve srubu.

Jimmy se posadil na gauči vedle Sama. Pak položil jeho hlavu do svého klína, jakoby to byl polštář. "Už mi to znovu neuděláš, že ne?"

Sam zavrtěl hlavou.

"To je můj hodný chlapec," řekl a stále rukou projížděl Samovými vlasy. Byl to jediný způsob, který znal, jak ukázat svou náklonnost.

"Nejsem opravdu unavený," řekl Sam. Nic nemusel dělat, ale nevěděl, jak dlouho má takhle ležet.

"Dám ti nějaké prášky na spaní."

"Ne," namítl Sam.

"To je v pořádku," řekl Jimmy. Opatrně vstal z pod Sama a donesl prášky.

"Otevřít."

Sam si pomyslel, že tohle je pořád lepší, než muset být zase sám venku se svými pocity. Jimmy vložil tablety do jeho úst, dal mu trochu vody a ujistil se, že je spolkl.


****

Sam se probudil až ráno. Jimmyho tu nikde neviděl, jen na stolku zahlédl papír se zprávou, tak si ji přečetl.

´Milý Joey,
šel jsem na nákup. Brzy se vrátím.
S láskou, Jimmy´


Sam se rychle svezl z gauče a přešel k ostré hraně, kterou viděl již dříve.

Zádama se o ni třel nahoru a dolů, až mu tekla krev, ale nakonec se mu podařilo se svěrací kazajky zbavit. Pak odsunul stůl z padacích dveří vedoucích do sklepa a otevřel je.

"Přines žebřík, Same," vykřikl John.

Sam se rozhlédl. Žebřík byl až na druhé ztraně místnosti. Vydal se pro něj jak nejrychleji dokázal, ale byl na to příliš slabý.

"Nepočkáme, než se vrátí?" zeptal se Dean.

"Já bych raději hned odešel," řekl Sam.

Dostali se ven. Dean běžel k místu, kde zanechali Impalu a zjistil, že má všechny čtyři gumy prořízlé. Zaklel a běžel zpátky ke své rodině. Ztratil tím zbytečně 10 minut. Vysvětlil jim situaci.

"Budu vás jen zpomalovat. Jděte a sežeňte pomoc," řekl Sam.

"Same, to je blbej nápad," řekl Dean.

"Deane, nemám boty. Nohu mám ve velmi špatném stavu a jsem vyčerpaný z horečky."

"Můžeš si vzít moje," řekl John, snažíc se napravit alespoň jednu věc z tohoto seznamu.

"Za prvý bys byl bez bot ty. Za druhý, z nás tří mám největší nohy, takže si nemůžu obout ani jedny z vašich bot a ty to víš."

"Synu, tak to jen prostě zkus. Vím, že to bude bolet, ale musíme se odtud dostat," zavelel John a ukázal na cestu.

"Nepůjdeme pěšky po silnici?" zeptal se Sam.

"Nemyslíš si, že nám to ulehčí, až se vrátí?" zeptal se John.

Ušli asi padesát metrů lesem a našli potok. "Skvělé, půjdeme podél něho," řekl John.

Sam vstoupil do vody. Potok tu nebyl hluboký a dělalo mu to dobře na nohu. "To je dobrý nápad," pochválil ho John.

Když už šli asi hodinu, ze křoví vyskočil Jimmy přímo za Sama. "Věděl jsem, že se vydáte podél proudu. Jsi tak předvídatelný, Johne. Teď se vrátíme zpátky do srubu."

"Nepůjdeme s tebou," řekl Dean.

Jimmy vytáhl zbraň a její hlaveň přiložil Sammymu k hlavě. Popadl ho okolo hrudníku a začal s ním couvat. "Když nemůžu mít já, nebude ho mít nikdo."

"Nenech mě se s ním vrátit. Je to jedno jak." Pokud to byly jeho jediné dvě možnosti, měl by ho Jimmy raději zastřelit, než aby s tím šílencem musel jít zase zpátky.

"Pst," zašeptal mu do ucha Jimmy. "To bude v pořádku." Jimmy se dál kryl za Samem. Dean ho začal sledovat, ale Jimmy pevněji přitlačil zbraň k Samově spánku. "Zůstaňte tam."

"Deane," prosil Sam.

Dean byl rozpolcený. Věděl, že Sam nechce jít s Jimmym, ale nemohl dopustit, aby ho zastřelil. Jimmy ho podpíral celou zpáteční cestu do srubu.

Otevřel dveře a stále podpírajíc Sama vešli dovnitř. "Sedni si!" Nečekal, že ho Sam bude poslouchat, když venku čeká jeho rodina, aby ho zachránila, tak ho praštil, a Sam se omráčeně svezl k zemi. Popadl prášky na spaní a dva z nich strčil Samovi do úst.

"Co to bylo?" zeptal se Sam, poté, co se Jimmy ujistil, že je spolkl.

"Věř mi. Ještě mi za to poděkuješ." Jimmy popadl plechovku benzínu, kterou měl pro případ, že by se dostal do této situace. Polil benzínem podlahu, podél celé zdi až ke dveřím. Škrtl sirkou.

"Co to děláš?" vykřikl Sam. Nechtěl uhořet, ale začal už pomalu usínat.

"Budeme spolu navždy. Nikdo nás už nerozdělí," řekl. Posadil se vedle Sama a držel ho vedle sebe.

John a Dean přišli k domu a uviděli, jak se od dveří valí kouř. Běželi na druhou stranu. "Tati, tady," zakřičel Dean, když našel okno, kterým se mohli dostat dovnitř.

Vlezl jím dovnitř a zjistil, že Sam a Jimmy leží na podlaze. "Je můj," zařval Jimmy. Dean Jimmyho udeřil a ten klesl zpět na zem. Dean s Johnem zvedli Sama a rychle vylezli stejným oknem.

"Pojďme," řekl John. Nechtěl zůstávát poblíž tohoto místa, až bude nalezeno tělo. Nebyl si jistý, jak dostanou zpátky Deanovo auto, ale to teď nebylo nejdůležitější.

Odnesli spícího Sama k Jimmyho čekajícímu džípu.


****

Sam se opět probudil v nemocniční posteli. Nemohl se ani hnout. Mohl otevřít oči a pohybovat jimi, ale jeho ruce a nohy se ani nepohly.

"Myslím, že tě tvůj bratr a otec přivedli sem místo do nemocnice, protože si mysleli, že se tu nikdo nebude moc vyptávat."

Sam uviděl Jimmyho bratrance-lékaře stojícího nad ním. Snažil se otevřít ústa, aby něco řekl, ale nešlo to.

"To jsou léky, které jsem ti dal už dříve. Tvoje svaly přestely fungovat, dostaneš infarkt vyvolaný problémy posledních pár dní." Sam si všiml, že celou dobu měl v ruce injekční stříkačku a chystal se mu dát injekci. "Tohle bude docela dost bolet. Chtěl jsem, abys jsi byl při tom vzhůru. To je to
nejmenší, co můžu pro Jimmyho udělat. Dean se může taky vzbudit." Sam až teď uviděl, že Dean spí na židli u dveří. "Dal jsem mu stejnou drogu, jako onehdy tobě. Brzy se probudí, tak si musím pospíšit."

Lékař k němu přistoupil a vstříkl mu injekci s drogami do infuze. "Neboj se, nebudeš schopný si to vytrhnou, samozřejmě, vzhledem k tomu, že se nemůžeš hýbat. Obě drogy se nedají vysledovat, takže mě nebudou podezřívat z vraždy."

"To si nemyslím," ozvalo se ode dveří. Stál tam John Winchester se zbraní v ruce. Stiskl spoušť a lékař padl mrtvý k zemi. John přispěchal k Samovi a vytáhl z něj infuzi." Jsi v pořádku?"

Sam mu nemohl odpovědět.

"Deane?" zeptal se John. Šel a zatřásl s ním. Věděl, že lékař Samovi něco udělal. Mohl jen doufat, že ještě není příliš pozdě. Ale kdyby udělal něco i Deanovi, John by ho lovil i v posmrtném životě.

"Tati?" zeptal se Dean a uviděl na zemi mrtvého doktora. "Co se stalo?"

"Doktor v tom musel jet celou dobu," vysvětlil John. "Musíme odtut dostat Sammyho. Není schopný se hýbat a ani mluvit."

U dveří našel invalidní vozík. Přenesli do něj Sama a vyjeli s ním ven k Impale.

"Takže tam jsi šel - pro Impalu," řekl Dean.

Za normálních okolností by byl radostí bez sebe, že vidí své dítě, ale teď měl naléhavější věci. "Co se stalo Sammymu?"

"Nejsem si jistý. Lékař píchl Samovi nějakou drogu, aby ho zabil. Naštěstí se mu to nestačilo dostat do oběhu, takže ho to jen znehybnilo. Myslím, že chtěl, aby byl Sam vzhůru, až ho zabije.

"Nemocnice nebo hotel?" zeptal se Dean, jakmile vklouzl za volant.

"Hotel," rozhodl se John. Byl si docela jistý, že byli unaveni a těžko by něco vysvětlovali.

Rozhodli se ujet alespoň 100 kilometrů, než zastaví. Koneckonců, nechali za sebou vypálený srub a zastřeleného lékaře. Když zajeli na hotelové parkoviště, slyšeli, jak Sam ze zadního sedadla zasténal.

"Sammy?" zeptal se Dean.

"Jimmy je mrtvý?" zeptal se ztuhle. A doufal, že už neexistuje žádná šance, že by si Jimmy pro něho znovu přišel.

"Jo, Sammy, je mrtvý," ujistil ho John. "Můžeš chodit?" Samem prošla prudká bolest.

"Dejte mi pár minut. Mám pocit, jako by mý nohy ještě spaly a pak začnou celé brnět, když se probudí."

"Jinak jsi v pořádku?" zeptal se Dean.

"Jo."

O několik minut později, Sam vystoupil z auta a Dean ho podpíral.

"Vy dva se jděte ubytovat, já zatím vybalím pár věcí."

"OK," řekl Dean.


****

Párkrát šel k autu a zpět a nakonec John naposledy vyšel ven. Čekal několik minut, podíval se do dveří a spatřil Sama a Deana, jak spolu hovoří. Oni ho neviděli a nechtěl je přerušovat. Musel se vrátit k lovení té věci, která zabila Mary. Byl to nakonec jediný způsob, jak zachránit Sama.


****

"Nemůžu uvěřit, že nás znovu opustil," řekl Sam hořce, když si konečně uvědomil, že je John pryč.

"Deane, já jen chci, abys věděl, že jsi vůbec ten nejlepší velký bratr. Rozhodně lepší než tvaroměnič a ten psychouš."

"To je mi teda konkurence," řekl Dean sarkasticky. "Ale ten tvaroměnič byl pohledný."

Sam obrátil oči v sloup, ale nevyměnil by svého velkého bratra za nic na světě.


****

Jimmy cítil, jak jeho duch opustil jeho tělo. Jeho kosti docela dobře shořeli, ale on zde měl stále nedokončenou záležitost. Měl v úmyslu to, co řekl předtím. Pokud nemůže mít Joeyho on, nebude ho mít nikdo. Nemůže opustit tyto lesy, ale oni se vrátí.



Konec




Pozn. autora: Nebojte se. Ve skutečnosti neplánuji pokračování. Jen se mi líbil ten zlověstný konec.

astík: Jééé!!! Povídka věnovaná mě Děkujiiii!!!! Moc se mi líbila!!! Ano, správně jsi mě odhadla Mučeníčko mučeníčko... to je moje Hlavně, že to dobře dopadlo. A ten zlověstný konec se mi také líbí Takže ještě jednou díky a budu se těšit na tvé další povídky! A Syd samozřejmě také děkuji za korektury! Jste holky šikovné

bohdy: tak to je prima, že se ti líbila! díky za pochvalu hlavně že to bylo dokončený
To my zas nějakou pěknou povídku vybereme - teda asi spíš astík, já se pořád někde vrtám ve slovníku a moc času nezbývá

bohdy: děkuju za pochvalu , jsem moc ráda, že jsem se "trefila" do tvých choutek a povídka se ti líbila nic proti, mně taky neva, když se to semele, aspoň není nuda, ale musí to dobře končit, jinak...
Syd teď taky dělá na jedný povídce, vypadá zatím suprově a je dlouhááááá , takže to bude kapánek trvat, když jí pořád otravuju s tou korekturou

Syd: už něco vybírám, ale dá to fušku, když tomu nerozumíš a hlavně dokončenou, to je ten problém

astík: Zase to schytal Sam a dost ostře. Jsem ráda, že to dobře dopadlo. Jen mě udivilo, když se dostali z toho sklepa, proč ze srubu rychle vypadli? Dva chlapi, John a Dean (Sama nepočítám, nebyl by v tom stavu nic platný) by snad na toho blázna stačili?? Ale jakoby mě slyšeli, hned to napravili a přišli včas. A ten dovětek?? To zní jako výzva pro další povídku.

Janča: taky jsem si říkala, že z nich dělá tak trochu "laiky", dva zkušení lovci nezvládnou jednoho magora? a i Sam měl jednou možnost se z toho dostat a podivně ji nevyužil jak jsi řekla, hlavně, že to dobře dopadlo