Umění lásky

Andílci,

Předem upozorňuji, že se jedná o PWP. Povídka je nad 18 let... pokud ne rovnou nad 21. Psala jsem ji pro svou spřízněnou duši Benny. Která mě k napsání docela dost popichovala.
Jedna se o slash. Pár - Wincestiel (Dean/Sam/Castiel)
Ta snad se aspoň někomu bude mé první PWP líbit.

S láskou Sal.

Beta - Zatím žádná


Umění lásky

Přirazil ho k nejbližší zdi a zprudka políbil. Už je to tak dlouho! Skoro dva týdny, co na sebe neměli čas! Démoni. Vlkodlaci a jiné příšery. Copak v téhle branži nemůže mít lovec aspoň trochu… soukromí?
Sam naléhavě zavzdychal. Taky to potřeboval jako sůl. I když je pravda, že té měli plné pytle. Položené vedle postele. Jo lovci se v nich nezapřou. Připravení v každé situaci.
„Deane… pohni!“ zašeptal naléhavě. Samovy ruce se dostaly pod tričko. Bloudily po hrudníku. Nahoru a dolů. Ale potřeboval víc! Bylo jedno, že ničí další z triček. Vždy si můžou koupit další. Potřeboval dotek holé kůže.
A Dean na tom nebyl o nic lépe. Ten dvoutýdenní půst byl pro něj až moc dlouhý. Prostě tu bratrovu košili roztrhl, až se knoflíky rozletěly po celé místnosti. Ale to mu bylo pro tuhle chvíli jedno.
Znovu bratra políbil. Jejich jazyky hrály velmi zajímavou a nebezpečnou hru. Kdo bude dnes ten nahoře? A kdo ten, co bude vzdychat pod ním? O tom to vždy bylo. O vzájemné touze. Ale taky o tom úžasném pocitu být uvnitř a prožít extázi. Ale nikdy se nedokázali pořádně dohodnout, jak to bude. Ale většinu času zvítězil starší z bratrů.
Ale dnes se Sam nebránil vůbec ničemu. Bylo mu jedno, co s ním dnes Dean udělá. Důležitější pro něj byl pocit, že konečně něco bude!
Dean se od něj odtáhnul. Podíval se mu do jeho očí. Ty jiskry, které v nich vždy viděl… byly tak dokonalé! Ten chtíč! Ta touha! Tohle mu ještě nikdo předtím nedal… těch dívek, které vystřídal. Ale nikdy v tom nebyla tahle živočišná přitažlivost. Ten pocit bezpečí. Lásky. Vášně!
„Budeš dnes prosit, bratříčku…“ zavrčel nebezpečně. A v Samových očích vybuchla supernova. Musel ho znovu políbit.
Ruce si našly pásek od kalhot. Během chvíle byly vyhozeny v temném koutě motelového pokoje. Stejně tak i ty jeho.
Natlačil se na Sama. Nohu mu dál mezi kolena. Mohl cítit jeho chtíč. Jeho chloubu. Mírně se o sebe otřeli. Až oba slastně zavzdychali.
Sam položil ruce na Deanův hrudník a dotlačil ho k posteli. Do které ho následně shodil. Sám si na něj obkročmo sedl. Pořád měli oba na sobě boxerky. Ale pro mladšího bratra bylo teď důležitější tělo pod sebou.
Začal ho zasypávat polibky. Sem tam ho kousl. Dean jen ležel a užíval si téhle pozornosti. Dýchal přerývavě. Nadzvedával boky. Jen aby se mohl víc otřít. Jeho nejdůležitější orgán se dožadoval pozornosti. Ale tohle jako by Sam neviděl. Týral svého bratříčka. Ale přesto věděl, že i tohle na něm miluje.
„Same! Potřebuji tě…“ zamručel nespokojeně Dean. V zelených očích tolik nutná potřeba. Sam se jen usmál. Skousl si ret a jen se chvíli díval. Ale to už Dean nevydržel. Překulil bratra pod sebe. Strhl ze sebe poslední kousky oblečení. A šikovnými prsty si razil cestu do Samova těla.
Ale najednou ucítil podivné šimrání na zátylku. Jako by ho někdo sledoval. Se zlým tušením pomalu otočil hlavu. Sam udělal totéž.
„Pro boha! Castieli!“
Oba bratři si vyměnili pohledy. Chtěli se zvednout, ale Deanovi podjela ruka a skončil na Samovi. Ten nevěděl jestli má hekat nebo vzdychat. Byl tak blízko!
Trvalo to ještě chvíli, než se ze sebe vymotali. Sam pohotově přes ně přehodil deku.
„Casi…“ začal Dean. Promnul si tvář a snažil se na anděla nedívat. Ale nešlo to. Stál tam. Tak blízko nich a ve tváři ten svůj zvláštní výraz. Tak nechápající. „Nemůžeš se tu jen tak objevit. Kolikrát jsme ti říkali, že máš předem zavolat!“
„Ehm… Ruším?“ zeptal se opatrně anděl. V modrých očích zmatek. „Já jen…“ zamračil se. Prohlížel si oba bratry. Jak sedí na posteli. Pořád ještě mírně zadýchaní. A naštvaní.
„Potřebuješ něco, Casi?“ zeptal se Sam. Snažil se zním nevzrušeně. Ale moc to nešlo.
„Já jen…“ znovu se zamračil. Rukou si prohrábl tmavé vlasy. Upravil kravatu, která stejně pořád visela nakřivo.
„Asi bych měl jít…“
„Ne, Casi. Zůstaň… Musíme…“ začal Dean, ale anděl ho zastavil zvednutou rukou.
„Deane, nemusíte mi noc vysvětlovat… já to…“ Naklonil hlavu mírně ne strany. V očích něco velmi zvláštního. „Nechápu…“
Sam se musel otočit. Protože by se asi brzy rozesmál. Pro něj byla tahle situace vážně směšná. Dean po něm hodil jeden ze svých vražedných pohledů. Ale to donutilo bratra se ještě víc usmívat.
„Je tu něco k smíchu, Same?“ zavrčel tiše Dean.
„Ne. Nic,“ snažil se znít vážně. Ale vůbec se mu to nedařilo.
„Casi, poslouchej…“
„Nejste náhodou bratři?“ Zamračení trvalo trochu déle. Vyčkávavě se na Winchestery díval. Snažil se to prostě vše pochopit. Ale asi není v andělské moci pochopit vztahy obyčejných lidí.
„Je to…“ Dean se obrátil na mladšího bratra. Podívali se do očí. Jako by si chtěli něco říct.
„Složité…“ dodal Sam.
„Pořád nechápu…“
„Co je na tom k nepochopení, Castieli? Je to jen sex!“ zavrčel Dean a rozhodil rukama.
Anděl se pořád tvářil jako by zrovna přiletěl z marsu. Stál tam. Díval se před sebe. Ale pořád mu nedocházelo, co se tu sakra vlastně děje!
Dean zůstal zaraženě sedět. Díval se na anděla jako by ho dnes viděl poprvé.
„Ty jsi ještě nikdy…“ zamračil se Sam.
„Co?“ optal se Castiel.
„Za celou věčnost jsi nikdy neviděl a ani nezkoušel sex, Casi?“ ptal se Dean udiveně. „To není možné! Přece musíš vědět, jak se dělají děti? Nebo si myslíš, že se vždy jen někde vyskytnou? Andělé přece taky nevznikli z ničeho, ne?“
„Abych odpověděl na tvé otázky… Nejprve. Andělé stvořil Bůh. Nenarodili jsme se jako lidé, Deane. A pokud jde o lidskou reprodukci. Vím, jak to funguje. Ale… pokud vím, vy dva nemáte v úmyslu stvořit dítě, ne? Jste muži… to přece… nejde, ne?“
„Jak jsme říkali dřív, Casi. Je to složitější. V téhle době je tohle normální,“ usmál se Sam. Anděl se na něj podíval. Chvíli jen sledoval třpyt jeho očí. Nechápal, co v nich vidí. Ale bylo to… jiskřivě krásné. Na sucho polkl a raději o krok ustoupil.
„Ale proč potom? Když nechcete zplodit potomka k čemu je to… dobré?“ zaváhal anděl. Znovu si prohrábl vlasy. Skousl si ret. A to v Samovi vyvolalo zvláštní chvění. Dean se na něj jen koutkem oka podíval. Protočil oči a pak uhnul pohledem zpět na Case. Obmotal si jednu z dek okolo pasu a vstal.
Bylo mu jedno, že Castielovi mnohokrát říkal o jeho osobním prostoru. Teď to pravidlo sám porušil.
„Deane, co to…“ Další slova zanikla v polibku. Nebylo to nic světoborného. Anděl jen strnule stál a nechal se líbat. Rty semknuté. Srdce bilo na poplach. Trvalo to jen chvíli.
Dean chytil Castiela za jeho modrou kravatu. Přitáhl si ho blíž. Anděl ani nestihl zareagovat, že mladší bratr přišel taky. Položil mu ruce na ramena a jedním pohybem mu sundal ten jeho béžový kabát. Příliš mnoho oblečení…
„Deane…“ šept andílek. Ale bylo na něm přiliž mnoho rukou.
Starší z bratrů na chvíli odstoupil. Podíval se do modrých očí. Pořád tak nechápajících.
„Uvolni se, Casi…“ zapředl. Znovu přistoupil blíž. Dotkl se bílé košile. A začal pomalu odepínat jednotlivé knoflíčky. Sam stál za ním. Sledoval situaci.
„Já… já… jen… ach…“ To se Samovy ruce dostaly pod košili. Šimrali na bledé kůži. Dobývaly každé dosažitelné místo.
„Nemáš se čeho bát, Castieli…“ zašeptal Sam do jeho ucha a pak ho lehce olízl. Anděl se mírně otřásl.
Mezitím Dean skončil s rozepínáním košile. Ještě před půl hodinou by dal vše za kousek kontaktu. Za akt samotného sexu. Ale nyní šel na vše pomalu. Jako by si rozmýšlel každý další krok. Nechce přece jeho andělovi strážnému ublížit, ne? Vždy ho chtěl mít blízko těla. A teď konečně může.
„Ne-nemám strach…“
„To je dobře, Casi…“ usmál se Dean a znovu anděla políbil. Tentokrát ho Cas do svých úst pustil. Nechal plenit svá ústa. Hladit se po nahém hrudníku. Syknul do polibků, když mu Sam lehce stisknul bradavku.
Potom ucítil další polibky na krku. Bratři ho vážně nešetřili. Nevěděl, kterému doteku chtěl být blíž. Bylo toho najednou tolik, co cítil. Ale věděl, že je na tom něco špatného a zvráceného. Je přeci anděl páně! Nemůže… ale ono je to tak… osvobozující!
„Same!“ vykřikl Castiel a zaklonil hlavu. Cítil mírnou bolest na krku. Kdyby se hned nehojil, asi by mu tam zůstal otisk zubů.
„Podvádíš, Casi…“ zamumlal Sam. Rukama doputoval až k okraji kalhot. Prstem přejel okolo. Pak ho chytil za zadek. Dean mohl vidět ten šok v jeho očích. Usmál se.
I Deanovi ruce se dotkly kalhot. Pomalu odepnul knoflík a rukou zajel dovnitř.
„Deane! To… Bože!“ Castiel nevěděl jestli dokáže dál pokračovat. Hádali se v něm dvě různé emoce. Strach a chtíč.
Dean chytil jeho napůl tvrdý penis do rukou. Jen tak lehce, jak mu malý prostor v kalhotách dovoloval. Přisál se na ty hříště červené rty. Jazykem dobýval každé místečko. Každou skulinku lahodných úst.
Mezitím Sam přešel ke svému bratru. Oba už byli dávno nazí. Přitisknul se na jeho bok. Vzal jeho penis do ruky a začal si s ním hrát. Jen líně přejížděl nahoru a dolů. Dean vzdychal do Castielových úst.
Starší bratr opustil ty sladké rty a políbil tentokrát Sama. Castiel se jen díval. Pořád cítil ruku ve svých kalhotách. Cítil to vzrušení, které proudilo jeho tělem. Ale přesto nevěděl, co má dělat. Byl tak zoufalý a přitom… šťastný?
Díval se na bratry. Jak se pomalu líbají. Na jejich propletené jazyky. Bylo to tak vášnivé a přitom jemné. Pak zvedl jednu ze svých rukou a dotkl se Deanova těla před sebou. Lehce přejel po mírně chlupatém hrudníku. Prstem přejel po tetování. Přistoupil blíž.
Dean ukončil polibek. Usmál se na anděla a pokynul mu, ať pokračuje. Andělovo postupování bylo pomalé a nesmělé. Ale oba bratři mu chtěli ukázat, že to nevadí. Do rána je přece času dost, ne?
Pomohli andělovi z kalhot. Teď tam před nimi stál. Nahý a nesvůj. Ale jeho penis trčel směrem nahoru. Dožadoval se dalších doteků. Dean a Sam si vyměnily pohledy. Jako by mezi nimi proběhla nějaká bezeslovná konverzace.
Tentokrát to byl Dean, který se postavil za Castiela. Ruce položil na jeho boky. A polibky zasypával každé místečko. Sam se jen laškovně usmál a Castiel nevěděl, co si o tom myslet. Ale pochopil to hned záhy. Mladší z bratrů poklekl a pohltil jeho penis do úst.
Castiel zalapal po dechu. Ten pocit! Byl tak intenzivní. Kdyby za ním nestál Dean, asi by upadl. Ale ten ho něžně zachytil. Objal ho okolo pasu a šeptal mu do ucha. Něžné slůvka, která Castiela doháněla k šílenství. A to se snažil nepřemýšlet o tom, co mu dole dělá Sam. To jak se s ním mazlí. Olizuje ho po celé jeho délce. Nebo ho jen pohltí.
Cas zavrtal prsty do Samových vlasů. Začal pomalu přirážet do těch necudných úst. Vzdychal. Toužil. V hlavě takový zmatek!
„Casi… zpomal…“ zašeptal Dean. Sam zvedl hlavu a pomalu vstal. Přisál se na andělovi rty. Ten ho líbal jako by to mělo být naposled v životě. Ta lačná touha. Ta vášeň každého splynutí jazyků.
Pomalu se přisunuli k manželské posteli. Dean mírně zatlačil na Casův hrudník a donutil ho tím lehnout si do rozestlaných peřin. V modrých očích tolik důvěry a vzájemné lásky.
Oba bratři si lehly vedle Castiela. Hladili ho po celém těle. Polibky obsypávaly každý kousek kůže. Ale taky nezapomínali na sebe. Sem tam se dotkly. Políbili.
Dean se přesunul blíž k Samovi. Nalehl na něj. Penisy se o sebe otřely. Sten utichl v polibku. Castiel se posadil vedle. Začal hladit Deanova záda. Naklonil se blíž. Líbal. Okusoval. A starší bratr pomalu pod tíhou touhy tál.
Dean sklouzl trochu níž. Tak aby mohl políbit ten žhavý orgán. Viděl, jak moc touží po doteku jeho úst. Pohltil ho stejně dobře jako před chvíli Sam, Case.
Castiela tahle situace nepřestala udivovat. To jak Dean dával Samovi potěšení. Tak zkušeně. A zvuky, které jeho mladší bratr vydával. Trhaly jeho milost na kousky. Podíval se mu do oříškových očí. A viděl v nich svůj osud. Lehl si vedle Sama. Rukou přejel po hrudníku. Po tváři. Zastavil se na rtech. A pak je políbil. Ale jen něžně. Jazykem přejel po spodním rtu. Sam mu vzdychl do úst.
Dean se mezitím přesunul výš. Zasypával polibky celé bříško. Sam se do polibku usmál.
Cas se na okamžik vzdálil. Sam se v jeho očích utopil. Skousl si ret. A přetočil Castiela pod sebe. Lehl si mezi jeho nohy. Políbil ho. Jako by to bylo poprvé… jako by to bylo naposledy.
Dean mu do ruky podal malou tubu. Šikovně ji otevřel a nanesl na své prsty.
Ruku posouval stále níž. Projel okolo vztyčeného penisu. A pak ještě dolů. Tam kde byl otvor do tohohle těla.
Líbal ho tak úpěnlivě. Jako by mu chtěl vysát milost z těla. Chtěl, aby nemyslel na ten první moment. Pomalu do něj strčil jeden ze svých prstů. Nepřestával anděla líbat. Cítil další ruce na svých zádech. Vlhké polibky na krku. Tohle ještě nikdy nezažil. Tolik pozornosti…
Na chvíli se od Castiela odtáhl. Chtěl mu vidět do očí. Ale to co v nich uviděl… stálo to málem jeho duši. Na nekonečná dálka celého vesmíru. Bylo to tak šílené!
„Pokud to bude nepříjemné… stačí říct, Casi…“ zašeptal Sam.
„Hm…“ Anděl nebyl schopen mluvit. Jen vnímat. Každým kouskem vypůjčeného těla.
Když se do něj dostal druhý prst, mírně se zamračil. Sam si toho všil a chvíli se ani nepohnul. Jen sledoval reakce těla pod sebou. „Pokračuj…“ šeptaná slova. Toužebně. Vášnivě.
Castiel lehce přirazil. Ten pocit byl… ze začátku trochu nepříjemný. Ale když se prsty zasunuly hloub… hlasitě zavzdychal. Zaklonil hlavu dozadu. Zachvěl se.
Dean se k němu naklonil a políbil ho. Druhou rukou vzal jeho penis do ruky a začal ho pomalu zpracovávat. Ale jen pomalu… líně. Aby oddálil vyvrcholení na co možná nejdelší dobu.
Mladší Winchester vytáhl prsty z andělova těla. Pomalu se přisunul blíž. Nasměroval špičku své chlouby a pomalým pohybem pronikl dovnitř. Nastalo ticho. Anděl se najednou prohnul. Jeho křídla se roztáhla po celé posteli.
Dean zůstal šokovaně ležet. Díval se na tu záplavu černých pírek. Natáhl ruku a přejel po nich bříšky prstů. Castiel zprudka vydechl. Zaplavilo ho tolik pocitů najednou.
Sam se v něm pohnul. Jen pomalu. Tak aby napoprvé neublížil. Ale v tomhle bylo najednou něco víc. Viděl to bílé světlo v Castielových očích. Nebeskou bránu věčnosti.
Dean znovu a znovu hladil nebešťanovi křídla. Dotýkal se každého pírka a sledoval ozvěnu jeho doteků v Castielových očích. V každém jeho vzdechu. Slyšel, jak anděl něco mumlá. Ale nerozuměl mu. Zase ta jeho andělská řeč. Možná si to ani neuvědomuje.
Naklonil se nad Castiela. Políbil ho. A dal do toho veškerou lásku k životu. Ber. Dávej. Chtěj. Měj. Vem si mou duši! Bez našeho spojení mi je stejně k ničemu…
Sam znovu přirazil do andělova těla. Taky se chvěl. Pot mu stékal po holých ramenou. Dech se zadrhával. Proboha! Já šukám anděla!
Znovu a znovu přirážel. Jeho bratr ležel natažený vedle nich. Držíc svůj penis v rukou. Tak nevinný pohled, který vysílal! To jak se díval! Ty oči… oči ďábla v těle člověka.
„Deane…“ zavrčel Sam. Přestával se ovládat. A anděl pod ním? Sténal tak hlasitě. V prstech držel pokrčené prostěradlo. Oči rozevřené dokořán. Křídla se chvěla při každém nárazu.
Starší Winchester položil jednu ruku na Anděla a druhou vyhledal jeho penis. Znovu si s ním začal hrát. Ale tentokrát přizpůsobil tempo přírazům. Castiel něco zavrčel. Znovu zatnul pěsti. Skousl si ret tak silně, že z něj vytekla kapka rudé krve. Dean se naklonil a rty mu olízl. Políbil. A pak se zakousl do krku. Bolavě. Tak, aby zanechal otisk. A tu samou chvíli ucítil, že se Castiel dostal přes okraj. Sperma vystříklo po jeho břichu a Deanově ruce. Sam ho ihned následoval. Dýchal přerývavě. Ale na tváři měli oba úsměv.
Sam se naklonil a políbil Deana. Ten ho strhl k sobě. Břichem do postele. Nečekal na přípravu. Jen si lubrikantem potřel svůj penis a pak do bratra vniknul. Byla to až zvířecí touha, která ho ovládla. Sam neprotestoval. Užíval si tuhle tvrdost.
Castiel se převrátil na bok. Rukou si přejel po krvavé cestičce na jeho rameni. Dávno už zahojeném. Sledoval Deana. Jak tvrdě si bere svého bratra. Jak mu polibky zasypává záda. Jak pevně se drží jeho boků. Něco na tom pohledu bylo vzrušující. Přesunul se vedle Deana. Dotkl se jeho ramene. Podívali se do očí. Políbili. Kousali se. Jen být blíž! Jen cítit víc!
Dean ještě jednou přirazil a pak se zhroutil i s Castielem na tělo bratra. Všichni splašeně dýchaly. Castiel zvedl ruku a odhrnul z čela Deanovi pramínek vlasů. On se na něj jen usmál.
„Tak takové to je… umění milovat?“