Náš vlastný príbeh/epizóda

nebojte............já se teď podívám na Mystery Spot a pak už to sem konečně hodím ......jen doufám, že se bude líbit

SNlois, úžasné pokračování. Klobouk dolů! A pak že ti to psaní nejde! Popsala jsi to perfektně, strašně se mi to líbilo a jsem zvědavá, jak se to bude vyvýjet dál!

fakt janni? strašněM?? jéžiš udělala si mi obrovskou radost.....
¨no hele jinak to tvrzení že něco nejde bude oboustrané co??

Dean vstupil do chodby a obezřetně si prohlížel místnost. "Nic moc. Připadám si jak na návštěvě u tetičky Bessie."
Barbara na něj laškovně pohlédla a pak vyštěkla:"Zkrať tu šarádu! Máme málo času. Už jsem se vás naotravovala dost."
"Tak to nebudu rušit a jdu zase pryč." řekl Dean.
"To ať tě ani nenapadne. Támhle těmy dveřmi. Jdeme do sklepa."
"Do sklepa? Škoda, představoval jsem si to mnohem víc romanticky."
"Na tohle nemám čas." prohlásila Barbara, surově chytla Deana za krkem a prohodila ho dveřmi. Dean byl znovu překvapen, jakou sílu dokáže mít a snažil se udržet rovnováhu. Zkusmo hmátl po zábradlí a klouby jeho prstů skutečně zavadily o dřevo. Než byl však schopen uchopit madlo pořádně, jeho nohy se odporoučely do prázdna a on se zřítil ze schodů. V ochranném gestu si zakryl hlavu rukama a snažil se nevnímat bolest, která vystřelovala do jeho zad, loktů a stehen. S posledním těžkopádným úderem se svalil na zaprášenou betononou podlahu. V hlavě mu hučelo. "Sakra." vydechl. "Vždyť stačilo jenom poprosit."
Barbara sešla ze schodů ladnými kroky a prohlásila:"I kdybych tě poprosila, stejně by to dopadnlo stejně. Ta tvoje dubová hlava tě zrazuje a tvá pověst tě dělá předvídatelného. Vstávej."
Dean se snažil srovnat si myšlenky. Přemýšlel jestli poslechnout. Ne, nechtěl zemřít jako pes zahnaný do kouta. Bude odporovat až do konce.
"Fajn. Jen mi dej chviličku." zamumlal a snažil se zvednout. Celé tělo ho bolelo. Napnul svaly a vyškrábal se na nohy.
"To je lepší. Tak a teď to hlavní - dej mi ten klíč."
"Aj, tak to bude trochu složitější."
"A co není mladý muži. Vysvětluj, ať to pochopím."
"Ehmm, nechci urážet nebo tak, ale myslím, že vysvětlování nemá cenu. Každopádně, myslím, že stačí, když ti řeknu, že já jsem v tuhle chvíli to jediné, co potřebuješ."
"Nehraj si se mnou!" poručila Barbara rozlobeně. Po tváři jí přelétl stín. Za chvíli byl vystřídán natěšenou nedočkavostí. "Dobře." zazubila se. "Když mi stačíš ty, stačíš mi ty. Začneme."
Přešla k mahagonovému stolku a zvedla malou knížečku. Deanovi se zastavil dech. Barbara se vrátila k Deanovi a přitiskla mu knížku na hruď. "Vezmeš jí a postavíš se přesně doprostředka kruhu, který je nakreslený v pravém rohu místnosti. Lovec pohlédl do zmíněného kouta a uviděl zmíněný kruh. V kruhu byl nožem vyrytý ďáblův symbol.
"A dál?" zeptal se.
Barbara se jen usmála a zašeptala: "Uvidíš."
Dean potlačil myšlenku na útěk a sevřel knížku prsty. Pomalu se postavil do středu kruhu a otočil se na Barbaru.
"A teď jako c....." Než stačil větu dokončit, ledová temnota sevřela jeho srdce. Klesl na kolena a sevřel si hrudník. Vykřikl bolestí. Upustil knížku. V jeho hlavě hořely ohně, tisíce ohňů. Zoufale se snažil nadechnout, ale nemohl své tělo ovládat, obrazy se vytrácely. Bezmyšlenkovitě zaryl nehty do podlahy v zoufalé snaze ulevit bolesti. třísek zaražených do polštářků prstů si nevšímal. Neviditelná dýka si prorazila cestu mezi jeho žebry a on znovu omotal ruce kolem pasu. Už nemohl dál. Nevěděl jak, nevěděl proč, naklonil se dopředu a rukama se zapřel o zem. Dávivě zakašlal a potůček krve z jeho úst skrápěl knihu v kožených deskách ležící osamoceně pod ním. Při dotyku krve s povrchem knihy se ozvalo tiché cvaknutí a zámek knihy se odemknul.
Potom se bolest utišila. Nezmizela, ale nechala Deanovi dostatek prostoru k životadárnému nadechnutí.
"Co teď? Teď budeš číst." oznámila Barbara bezbarvým hlasem.



Tak tady to je.......omlouvám se za délku, doufám, že jsem neudělala nějakou botu a že mě nezabijete a tak jako vůbec

hele to mi něco utelko nebo to tam přichystala Barbara aby ho zase ZABILA vždyt se stačilo jen říznout..tole už je na mě moc ty ho zabiješ ještě dřív než..no tohle už ne já tu chcípám... bože jak tohle ..jak mužeš být tak sadistická..jako samabel pekně napsaný všechno dobrý, ale sry já za tohle nemůžu děkovat..tohle mě dneska uplně zabilo..je to krásný ale jako až takhle že umíš být krutá denska nedávám bože toto mi nedělejte už ted mám mělké dychání po 150 Deanových umrtí a vy mu hned tady ze začátku uštedříte ránu z milosti...bože kdyby tohle viděla Mary tak by jí kleplo..... ale jako fakt jáko si vemte..ona to udělala pro ochranu a oni tou její posranou ochranou ještě Deana zabijí

ale tak se sadistického pohledu si odvedla dobrou práci
EDIT: a ještě to poupravím protože už sem se uklidnila..jinak smabel fakt to máš nádherný a prostě fakt moc krásný to jak to popisuješ a já sem na tebe taká hnusná protože no dneska nemám svůj den tak se omlouvám,....ale už sem klidnější a tak to vidím z větší prespektivy a tak joo pekně vymyšlené jen no jo sadistické jako nikdy..no lae jinak šupa

skvele velmi krasne a idem na to ja damy toto je proste presne to co mam rada, takze sa idem cinit ako som slubila, ale ozaj skvele samabel ja nemam slov ako super si to napisala a to mucenie deana, no za to ja vdacna som

Samabel krásné, ani mě to nepřekvapilo, něco v tom smyslu jsem očekávala. Teď se těším, co nám tu připíše Dion

No Samabel vážně jsi nezklamala - něco takového jsem čekala perfektně napsaný, ostatně jako vždycky chudáček Dean,hned od začátku takový muka a ted se do toho ještě dá d-f No už aby se ukázal Sammy s Joshem

No ehm myslela som, ze tam toho mucenia dam viac, ale dnes mam prilis dobru naladu nechala som sa vsak opat trocha uniest, takze sorry za dlzku...

Dean este stale lapal po dychu a nechapavo hladel na Barbaru. Ta sa v duchu preklinala, ze ju nenapado, ze by Dean mohol byt klucom. Bolo to predsa jasne. Mala ho vo svojej moci uz hned na zaciatku ak by to vtedy bola vedela, mohla usetrit kopec casu. Svoju zlost sa preto rozhodla vybit na Deanovi. Uz aj tak jej on, aj jeho brat liezli na nervy a pocas uplynulych par dni mala dost casu na planovanie pomsty. Spriadala plany ako by im sposobila co najviac bolesti. Mladsi z Winchestrovcov sa sice neukazal, ale muz trasuci sa v strede kruhu a snazuci sa spametat z bolesti, ktorou pred chvilou presiel, jej bohate stacil. Bol to silny muz, zvyknuty na bolest a preto si mohla dostatocne vychutnat jeho mucenie. Vedela totiz, ze on sa bude snazit, aby na nom nebolo poznat cim prechadza. Bude sa snazit bojovat s bolestou a to je presne to, co Barbara chcela. Cim viac sa bude vzpierat, tym vacsie bude jeho utrpenie. Uprela nanho svoj zvrateny pohlad plny ocakavania a Deanovi z neho presiel mraz po chrbte. Na to prehovorila ladovym hlasom:

“Na piatej strane, by malo byt napisane zaklinadlo, ktore pomoze oslobit mojho otca. Pohladaj ho.”Prikazal Deanovi, ktory okamzite posluchol a zacal listovat v knihe. Chcel to mat co najskor za sebou, aby Sam nemal dost casu sa sem dostat a riskovat, tak zivot. Ak sa poponahla, mozno sa mu podari brata ochranit. Namiesto strany, ktoru mu Barbara nakazala nalistovat, vsak otvoril knihu na strane, kde bolo zaklinadlo, ako Barabru uvaznit v knihe. Trasucim sa hlasom zacal citat text modliac sa, aby Barbara nepoznala rozdiel, no ta ovladala latincinu prilis dobre na to, aby sa nechala takto lahko oklamat a tak, ked Dean zacal citat:

“Post Tenebras Lux, post tenebras spero lucem. Ab initio ad infinitum , ab origine ad quod damnum.” Si Barbara hned uvedomila, ze nieco nesedi. Dean si uz myslel, ze sa mu podari text docitat, pretoze na jeho vlastne prekvapenie bol velmi kratky, ale pred tym ako sa mu podarilo precitat poslednu vetu ho opat zasiahla bolest, ktora ho zrazila na kolena, zahmlela mu obraz a kniha mi znova vypadla. Barbara sa nanho nenavistne pozrela.

“Vazne si si myslel, ze ma oklames? Ze nezistim, ze ide o ine zaklinadlo? To si vazne taky ubohy? O toto si sa nemal pokusat, za to mi zaplatis. So mnou sa nikto nebude zahravat.”
Deanovym telom akoby presiel elektricky prud, ktory za sebou zanechaval prud prenikavej bodavej bolesti. Dean uz nebol schopny vnimat nic naokolo len bolest, ktora mu pohlcovala cele telo. Presne ako Barbara prepokladala, bojoval s nou, co ho privadzalo do este vacsej agonie. Kosti mal ako v ohni, telom sa mu sirila bolestiva horucava a zahmlievalo sa mu pred ocami. Zacinal mat problemy s dychanim, akoby mu nieco zvieralo hrudny kos. Mal pocit, ze mu praskne hlava a zaludok sa mu obracial ukrutnou rychlostou, vdaka comu mu bolo na zvracanie. Triasol sa a potil, snazil sa spomenut si na posledne slova v knihe, aby sa Barbary konecne raz a navzdy zbavil, ale nedarilo sa mu to. Mysel mu pomaly prestavala vypovedat sluzbu a rovnako aj jeho telo.
Barbara sledovala utrpenie lovca a pocitovala neskutocne uspokojenie. Upriamila este raz svoj pohlad jeho smerom a Dean uz natlaku nedokazal odolat. Bol prilis vycerpany z poslednych dni a tak sa poddal jej moci. Poslednykrat sa trhavo nadychol a zacal upadat do bezvedomia…

preklad latinskeho textu: Po temnote, dufam v svetlo. Od pociatku po vecnost, od zdoja, do toho, co znicil... alebo tak nejako

fííííha ....tak koukám, že jsem ti půdu ke psaní připravila dobře ......... no chudáček náš, má to s náma těžký....tak a teď bych prosila, ať urychleně nastoupí speciálisté na Sammyho a Joshe nebo budu pokračovat a to vy přece nechcete to vám říkám rovnou

ale ja chcem este par riadkov by si mohla dat, ak mas chut, mna by si velmi potesila ale asi mas pravdu a uz by nam mala prijst zachranna rota

nádhera dion ozaj nádhera hele..no jako tohle mučení mi nevvadí...toto ne to nemá co dočinění z vnitřním zraněním, ale jako chudáček bože už zase taká nepředstavitelná bolest..ahhh...tohle jakože už chci další část..ihnedddddd

vnitřním zraněním? SNlois no ehm to nie, ale dockas sa aj toho v mojom najblizsom ff, aj ked uz aj v poslednom to mal dean pekne na male heh a dakujem velmi pekne, aj sa uz neviem dockat pokracka, som zvedava kto naviaze

no to je taky něco. Teda holky,fakt to vždycky tak super vymyslíte a napíšete d-f paráda, nádhera. To byla opět infarktová situace a ještě ani není konec
Já nevím,že nedokážu něco takového vymyslet taky

noo teeeda dobre pokracko ..chudacik dean,zasa mu davate pekne zabrat,teda nie ze by sa mi to nepacilo .. juuj,uz sa velmi tesim na pokracko...a fakt mate pravdu,mala by nastupit zachrana cata,alebo este niee??

hmm, tak já si to nechám trochu rozležet v hlavě a možná teda ještě něco připísnu

Skvělé pokračování a ty latinská slova, hmmm super.
Tož ale nechtěla bych vidět, jak by to s Deanem dopadlo, kdyby si nedostala tu jedničku, už tak si mu dala dost zabrat

no dion já jko myslela že ještě že ne vnitřní zranění..a jako Sam by tm už opravdu mohl přijít...ale já ho píšu furt..sem si skoro jistá že poslední doubou sem psala jenom to takže holky...třeba jannča nebo madlen nebo janča by mohli něco napsat...

ow SNlois jasne, zle som si to precitala, sorac my mistake, ale tak no uplne vnutorne zranenia z lekarskeho charakteru ti nepozujem ani v mojej poviedke, ale za sa tes na vnutorne mucenie emocionalneho charakteru u Sama v Die without sins to schytal Dean, tak je na rade Sammy.

no a dufam, ze coskoro teda bude pokracko. mne jedno ci este budete mucit deana alebo uz nabehne samaritanstvo, ale hlavne nech nieco je, lebo uz to nevudrzim

no tak já si myslím, že bude lepší, když to nechám teď n samaritánech, protože mám takový nápady, že byste mě za ně asi zabili..... takže ať raději nastoupí záchranná četa nebo by to mohlo být fakt hodně krutý a ....no prostě bych měla od vás rakev jistou

Já tu utíkám jen co to šlo. Včera jsem se už na počítač nedostala a tak jsem se balá, že by mě někdo mohl předběhnout. Mám už vymyšlený kousek pokráčka, tak jen prosím počkejte, než se dostanu k počítači a budu to moc přepsat a hodit to tady. Není to nic zásadního, ale trošku jsem popošoupla naši záchranou rotu blíž....

blíž odkud když jsou už před domem???
ale Madlen těším se..mocccccc

jj vám vím, že jsou už před domem

Sam zastavil auto na kraji silnice. Vystoupili.
Ačkoliv se maldý Winchester snažil po celou dobu jízdy, od Joshova násilného zastavení, uklidnit a nakonec se mu to přece jenom trochu povedlo, pohled na Impalu stojící před Barbařiným domem ho opět dokonale rozhodil.
Citil jak se mu ruce začínají ještě víc třást a jak se opět přestává ovládat. Nedokázal myslet nad ničím jiným než na Deana, který je někde uvnitř. Dokáží ho ještě zachránit?
Josh viděl, že Sam nemá opět daleko k tomu, aby se dovnitř bezhlavě vřítil.
"Same, to bude dobrý. Uvidíš, zvládneme to." snažil se ho uklidnit, ačkoliv se sám necítil o moc klidněji.
Sam na něj pohlédl a přikývl. Dvakrát se zhluboka nadechl a vykročil.
Vchodové dveře byly odemčené, takže se dovnitř dostali tiše a nikým nespozorováni.
Mladý lovec cítil, jak jím nervozita prostupuje. I když ji dokázal v sobě potlačit, přece jen v něm byla ukrytá a připravená vyplout na povrch při sebemenší příležitosti.
Je Dean ještě naživu? Jak daleko jsou v rituálu? Bude moci bratra ještě bratra zachránit a Barbaru uzavčřít do knihy, nebo už jdou příliž pozdě?
Neradostné myšlenky mu vířily hlavou.
Procházeli halou a rozhlíželi se. Dům byl prostorný s plno pokoji a procházet je všechny by zabralo plno času.
"Sklep. Určitě jsou ve sklepě." odpověděl Sam, když si přečetl otázku v Joshových očích. Ten mlčky přikývl.
"Takové rituály se většinou provádějí na takový temných místech." šeptem vysvětloval dál.
Pak je zahlédly. Dveře vedoucí s největši pravděpodobností do sklepa.
Opatrně se k nim přiblížili. Oba cítili, jak jim srdce začínají bít snad ještě zplašeněji než doposud.
Najednou zaslechli bolestné skučení a sténání tlumené zavřenými dveřmi.
Samovi se sevřel žaludek a jako by v tu chvíli nemohl ani popadnout dech. Nepochyboval o tom, že slyší Deana! Skokem se vrhl dopředu připravený bratrovi přispěchat okamžitě na pomoc, ale Josh ho bleskově chytil za paži a strhl zpět.
"Neblázni! Takhle mu nepomůžeš, je zajme vás oba!" šeptal důrazně "Musíš ji ovládnout. Jen takhle můžeš Deana zachránit!" zadíval se přísně do Samových očí. Četl v nich hluboký strach o bratra. Chápal to, ale teď se musí držet plánu.
Sam věděl, že má Josh pravdu. Stálo ho hodně usílí přikývnout na znamení souhlasu.

žádný velký posun, jak jsem říkala, jen jsem je strčila před sklep. Snad jsem ni nepokazila. Za překlepy se omlouvám, svítí mi sluníčko na monitor a skoro nevidím písmenka.
A šup sem s dalším pokračováním

skvele ja ani nemam slov, nadherne si tam opisala ako sa sam citi a to ako sa tam zakradali bolo tiez super nadherne pokracko, ozaj uz aby bolo dalsie

paráda Madlen, nádherné pokráčko Úplně jsem měla Sama před očima jak by tam hned nejraději vletěl na pomoc Deanovi -paráda