Secrets & Awakening

Dion: já viem co budem robit..umírat pomalou smrtou z té nádhery kterou tu plodíš a plodíte bože nádherná povídka neboj já su silná povaha..přece sem winchester my to máme v povaze

NE! NE! NE! NE! NE! NE!
Žádný pokračování až další týden, já moc moc moc moc chcu ještě dneska!! (já vím, že jsem skromná )
Tato část je fakt brutální, a jestli byl tohle jen začátek, tak já jsem zvědavá, jak předýchám další části!!
Mocinky krásné! Jsem moc ráda, že ses dala do písání o Deanových tajemnstvích, ono mi to už dlouho vrtá hlavou! Krásně vymyšlené a ještě krásněji napsané! Moc se mi to líbí - je to čím dál lepší a lepší!!
Next part please!!

boze madlen si ma vydesila na smrt sem pridem a vidim to tvoje nie nie a nie, tak len cumim ako puk to som to az tak dovrzala??? a potom to docitam a som cela happy, ze aj tebe sa paci takze este raz vsetkym velmi pekne dakujem za komentare tato cast sa mi zatial pisala ozaj najtazsie a pisala som ju aj dlho, lebo som sa tam nevedela vysomarit z toho, aby to davalo aspon jakz takz zmysel. toto uz totizto bol presne ten prelom medzi zaciatkom a akciu a zo mna to islo ako z chlpatej deky, takze ma vase reakcie velmi potesili a viem, ze som sa teda netrapila zbytocne lubim vas za to velmi a pokusim sa teda napisat dalsiu casto tak rychlo ako to len pojde, ale este to treba vsetko teraz domysliet, lebo tu sa prave dostavam do bodu, kde so mnou mnohi nemusia suhlasit........ a tak sa aj trocha bojim pokracovat hm no ale snad to vymyslim nejako priatelne a neabijete ma za to

Jejda, vyděsit jsem tě svojí reakcí opravdu nechtěla. :oops: Já si jen nemohla pomoci, když si to skončila v tom nejlepším...

Já teprve ted zjistila že je další část


Tak teda já ale pomalu končím. Chcel si svojho brata od tohto bremena usetrit, no dnes sa stanes svedkom jeho padu. Budes to ty, kto ho zabije, nie ja Okamžitě mě řekni,že tohle se nestane.... A co jako má být tahle tvoje poznámka???? poslednymi slovami som chcela naznacit, aky vplyv toto vsetko bude mat na sama. teda fakt, ze ho to bude pomaly zabijat. Já ti dám zabíjet mě Sammho-na to ale urychleně zapomeň Sammy nééé
dion úžasná povídka, nádherná. Strašně se mě líbí tenhle tvůj nápad, ted už se nemůžu dočkat těch flashbacků a co všechno zjistíme za tajemství Já strašně moc prosím o pokráčko co nejdřív
Teda skončila jsi pěkně napínavě,tak nenech nás moc dlouho čekat. Já to jinak asi nepřežiju

madlen: no vsak pohoda

janka410: som si s tym samom zavarila, co? ale tak, co som tou mojou poznamkou chcela povedat je, ze ako sa pomaly bude dozvedat vsetko o deanovi, tak desire bude mat k tomu komentare, ktore ho prinutia uverit, ze vsetko zle, co sa deanovi stalo je vlastne jeho vina, a tych veci bude tak strasne vela, ze on tu tarchu nebude vediet uniest a pomaly sa doslova zlomi. ci to nakoniec prezije sa dozvies az do dopisem, nemozem predsa najvacsiu pointu pribehu vyzradit dopredu nie? ale sa mozes ukludnit lebo k tomuto finale tak skoro este nedojde. tieto falshbacky, kym sa preluskam nimi vsetkymi...... no to este potrva.....

no a VELKE VDAKA za citanie poviedky a vyjadrovanie vasich nazorov, velmi to pomaha pri pisani

už teď je mě Sammyho líto. Co ty na něj chystáš? Chudáček můj, to budou nervy. Já už úplně vidím ty puppy eyes a slzičky

citácia :

on tu tarchu nebude vediet uniest a pomaly sa doslova zlomi. ci to nakoniec prezije

ale tohle jako vůbec ne.... to ani nezkoušej nad tím přemýšlet že by to nepřežil to bych asi nepřežila ani já

Až teraz som sa dostala k prečítaniu ďalších častí, no musím povedať, že je to ozaj nádherne napísané a tiež pútavo...tie flashbacky sú ozaj super, ako to tam všetko opisuješ a tá Desire, suka jedna..teším sa na pokračovanie a vemľi..

tak ja vam este raz vsetkym dakujem viem, ze som vravela, ze pokracko bude dnes, ale akosi nemam muzu. Pocas cesty z Nitri som sice cele pokracko uz premyslela, ale akosi sa mi nedari hodit ho aj na papier, takze neviem ci to dnes stihnem.... mozno ma kopne muza este vecet a pokracko sa tu dnes objavi, ale neviem neviem.... ak nie, tak bude v nedelu vecer, pripadne pondelok. ospravedlnujem sa za tento sklz...

no ale tak spoiler vam uz mozem hodit

Spoiler:

no pani, to je ale mega spoiler snad som nevyzradila privela

Jééj, tak spoiler mě skvěle navnadil!! Už se nemůžu dočkat!! Snad tě múza nakopne Byla bych ráda, kdyby to bylo už dneska... páč pak budu až do pondělí pryč. Ale když ne, tak si to přečtu až se vrátím

jů, já se tak těším....no napínáš nás pořádně...úplně se na pokráčko třesu

Už se nemůžu dočkat ...já se táááák těším na pokráčko

no tak hadzem vam sem to pokracko. akosi som sa rozpisala a na johna mi preto nevydalo miesto v tejto casti, takze ma budete moct zabit po tej nasledujucej.... no snad sa vam aj tak bude tato part pacit. dalsie by mohla byt teraz cez sviatky mozno aj skor ako o tyzden

tip: pocas citania tejto casti vam odporucam pocuvat pesnicku memories od within temptation. aj ja som ju pocuvala pocas pisania a myslim, ze sa celkom hodi k poslednemu odseku tohto partu....

kód:

http://www.youtube.com/watch?v=PvM0kn-Q_7M

tu je link ak by ste ju nemali v pc...

CHAPTER 5- THE WITNESS (SVEDOK)

Ako sa obraz pomaly staval zretelnejsim v deanovej hlave vybuchol ohnostroj. Bolest prisla tak necakane, ze ho zastihla kompletne nepripraveneho a on vykrikol od bolesti. Jedna ruka mu okamzite vystrelila k celu, zatial, co druhou si este stale drzal brucho. Na par sekund sa mu pred ocami mihali rozne obrazy, na ktorych zachytil len pritomnost ich mami. Vobec nechapal, co sa to dialo, ale oci mal pevne zavrete a zo vsetkych sil sa snazil uz viac nekricat. Bolest nastastie netrvala dlho a po chvili sa uz opat mohol sustredit len na vlastne hlboke dychanie. Vedel, co prichadzalo a desilo ho to. Tak velmi sa snazil pravdu pred Samom utajit, ale teraz si bol isty, ze nema moznost zabranit Desire ukazat mu vsetko, co sa tej noci udialo. Modili sa len, aby ho brat nezacal nenavidiet...

Sam sa sustredil na kruh v strede miestnosti, ked zacul deanov vykrik bolesti. Okamzite svoju pozornost upriamil na brata a zamrazilo ho. Dean sa drzal za celo a s tuho zavretymi ocami sa opieral o stenu. Jeho tvar bola skrivena od bolesti. Predtym, nez sa stihol vobec opytat, co sa deje, deanovo telo sa uvolnilo a on otvoril oci. Sam v nich rozoznal ciry strach a citil ako sa sam zacal chviet. Co mohlo Deana tak vydesit? Bal sa odpovede na tuto otazku, no uvedomoval si, ze kazdu chvilu ju asi aj tak dostane. Teraz sa vsak potreboval ubezpecit, ze Dean je v poriadku.
“Dean? Uhm, ako ti je?” spytal sa ustarostene.

Deanove oci bludili po miestnosti az sa zastavili na Samovi. Dean chcel povedat, ze sa citi fajn, ze mu nic nie je a ako obycajne brata zbavit starosti, ale nedokazal to. Ostal preto ticho a len mu mlcky dal najovo, ze to prezije. Hladel do bratovych milujucich oci plnych strachu o neho a zacitil ako mu vlhne tvar od slz.
Je toto poslednykrat, kedy sa na mna pozera bez nenavisti a vycitiek? pytal sa sam seba.

Ked Sam zbadal ako sa deanove oci naplnaju slzami lutosti, strachu a v jeho tvari videl prosbu o odpustenie a pochopenie este viac sa roztriasol. Toto nebol Dean, akeho poznal. Jeho starsi brat bol silny a vytrvaly, vzdy pripraveny celit vsetkemu zlu tohto sveta. Osoba oproti nemu bola zlomena a vystrasena. Samom sa zacala sirit nenavist voci Desire, ktora toto vsetko sposobila. Odvratil sa teda od brata a daroval pohlad, ktory by dokazal zabijat jedinej zene v miestnosti.

“Zaplatis mi za to, co robis s mojim bratom nech je to uz cokolvek!” vyslovil to s takou rozhodnostou v hlase az Desire myklo pri jeho slovach. Rychlo sa vsak opat zacala kontrolovat a na tvari sa jej objavil falosny usmev.
“Vdaka spojeniu, ktore som s tvojim bratom pred chvilou nadviazala som ziskala vsetky jeho spomienky a preto viem, na ktore momenty upriamit svoju pozornost. Avsak na to, aby sa dokazali sformovat potrebuju vychadzat z hlavy ich majitela. Preto mal Dean pred chvilou nieco ako zachvat. Za kazdym, ked sa bude mat spomienka vyformovat do obrazu ho rozboli hlava, ale nic sa neboj, vzdy to bude len na malu chvilu. Viac nepotrebujem, som totiz ozaj dobra vtom, co robim.” vysvetlovala Desire a prechadzala sa po miestnosti.

“No ty si nemal na mysli tu bolest, vsak? Preklinas ma za to, co tato situacia robi s tvojim bratom. Ako sa pred tvojim ocami lamu vsetky tie mury, ktore si postavil okolo svojho srdca. Konecne mas moznost vidiet, kto skutocne je tvoj brat a vobec sa ti to nepaci. No nie som to ja, kto to z neho urobil. Za vsetku tu vinu, ktoru Dean niesol na svojich pleciach cely zivot mozes ty a jedine ty. Ty si dovod, pre ktory je tvoj brat prakticky ludskou troskou a ja ti to dnes aj dokazem.”

Obraz sa este raz zahmyril a na to sa v nom zacala doslova prehravat noc, ktora zmenila zivoty oboch bratov. Dean zo seba este stale nevedel dostat jedine slovo, avsak potom, co povedala Desire sa musel aspon na Sama podporujuco pozriet a pokrutit hlavou. Mozno ma pravdu a on je totalnou troskou, ale to neznamena, ze jej dovoli o tom presvedcit aj Sama. Navyse, co mali znamenat vsetky tie kecy o tom, ze Sam je zodpovedny? Musi ostat silny pre svojho brata a nech uz tejto mrche islo o cokolvek, nesmie dopustit, aby sa jej podarilo zahravat so samovou myslou. On za nic nemohol a v ziadnom pripade nedovoli, aby si myslel opak. Vtom vsak zbadal zmenu v obraze v kruhu a strpol.
“Och boze, prosim nech mi odpusti, ze som zlyhal...”

Medzitym, na opacnom konci krajiny
Park osvietilo jasnomodre svetlo a z jeho ziari vystupila postava. Neznamy muz vo svojom dlhom zivote videl uz vela roznych bytosti, ale tejto osobe sa nic nepodobalo. Oci mala uzke a krvavocervene, z ramien jej vyrastali kridla zakoncene ostrymi hrotmi, dlhe cierne vlasy jej lemovali uzku tvar a z ust jej vycnievali nebezpecne rezaky. Oblecena bola v ciernych satach, ktore sa vo vetre hrozostrasne vlnili. V jednej ruke drzala dyku a prenikavo sa nanho pozerala. Muz si odrazu uvedomil, ze po prvykrat stoji zoci voci anjelovi. Anjelovi smrti.
“Porusil si prisahu. Vies, co to znamena.” Muza ohromila hlbka a zaroven jemnost anjelovho hlasu. Vedel, ze jeho cas uz vyprsal, no este sa nechcel vzdat. Musi sa aspon pokusit ju zachranit! Mozno sa mu podari anjela presvedcit, mozno este nie je neskoro....
Anjel vsak uz na nic necakal. Pevne uchopil svoju dyku a pohol sa smerom k nemu.
“Lestat.....”

Niekedy hlboko v noci, podzemie luxusnej vily
Desire bola spokojna s tym, ako sa dnesna noc vyvijala. Dlho to planovala a ozaj ju samu prekvapilo, ze napiek tomu, ze sa pripravovala aj na rozne mozne situacie, keby nieco nevislo, zatial sa vsetko darilo a islo to perfektne podla planu. Jedine to prepojenie ju vycerpalo trochu viac ako predpokladala, no stalo to za to. Teraz sa len vzdialila k jednej zo stien a v tichosti pozorovala, aky dopad bude mat tato spomienka na Sama. Azazel z neho chcel spravit vodcu, vyhlasoval ho za zazracne dieta... Ona si to o nom nikdy nemyslela. Ovela viac ju zaujal Dean. To on drzal ich rodinu pokope a bez neho by Sam aj John boli uz davno mrtvi, o tom nepochybovala. Dean bol vsak prilis silny na to,aby ho dokazala ziskat na svoju stranu. Jeho silu mu vsak daval Sam a stal sa tak aj jeho najvacsou slabostou. Ak sa jej podari Sama zabit len kvoli tomu, ze sa bude nenavidiet za to, co sposobil svojmu bratovi, Dean sa s tym nikdy nezmieri. Neunesie ten pocit osobnej prehry a prave vtedy mu ona ponukne riesenie. Je pravda, ze cela ta vec s dohodou jej trocha prekazila plany a musela preto este pockat, kym neprisla na sposob ako ju zlomit. No dnes jej uz v ceste k Deanovi stal jedine Sam a to sa za chvilu zmeni. Pocitovala cire stastie, ked videla ako Sam neveriacky hladi do stredu miestnosti. Co si neuvedomovala bol fakt, ze nie len Sama by dokazal pocit viny zabit....

2. November, 1983; Lawrence, Kansas
Dean opat nemohol spat. Odkedy priniesli jeho brata z nemocnice neustale sa o nho bal. Spytal sa rodicov, ci by nemohol spat pri nom, ale ti mu povedali, ze Sammy sa este v noci budi a place a oni nechcu, aby Deana vyrusoval. Ten sa vsak v noci zvykol vkradnut do jeho izby a chvilu ho pozorovat ako spi. Az ked sa ubezpecil, ze je v poriadku a nic mu nehrozi ani v neskorych vecernych hodinach pobral sa do svojej izby spat. Aj tuto noc si pockal, kym si mama nelahla spat a kym si nebol isty, ze jeho otec opat zaspal v obyvacke sledujuc televiziu. Potichu vyklzol zo svojej izby a presiel k samovej. Pootvoril na nej dvere a zarazil sa. Nad samovou koliskou stal cudzi muz a prihovaral sa mu tichym hlasom, ktory Dean ledva od dveri pocul.
“Sammy...Vies o tom, ze si velmi vyznamne dieta? Bol si vyvoleny a v dnesnu noc sa spacati tvoj osud. Jedneho dna budes moj. Moja krv bude tvojou a spolocne ovladneme tento svet....”
Dean to s hrozou pocuval a nevedel, co robit. Isiel sem, aby sa predsa ubezpecil, ze je jeho brat v bezpeci a teraz, ked videl, ze nie je nedokazal nic urobit. Bol proste prilis vystraseny.... Na to zacul ako sa otvaraju spalnove dvere...
“Mama....” rychlo sa otocil a vbehol do svojej izby, kde roztrasene cakal na to, co sa bude diat. Dufal, ze ona bude vediet, co robit. Na svoje zdesenie vsak o chvilu pocul ako Mary zo samovej izby odchadza.
“Oh, nie...”Nasiel v sebe trocha odvahy a este raz sa teda vybral k Samovi, tentokrat pripraveny nieco urobit. Avsak pohlad, ktory sa mu naskytol pri vstupeni do izby ho omracil. Muzovi z ruky kvapkala krv priamo do samovych ust. Deana naplo. Zvrtol sa a trielil spat do svojej detskej. Zaboril hlavu do vankusov a snazil sa zabudnut na to, co prave videl a presvedcit seba sameho, ze ide len o nocnu moru. Toto sa predsa nemohlo naozaj diat.... Ako stvorocne dieta to nedokazal pochopit. Vtom vsak zacul mamin krik, na to otcov a potom uz len citil horucavu, ktora sa zacala sirit domom. Opat sa pozviechal a vysiel na chodbu, kde k nemu pribehol otec a vlozil mu Sama do narucia so slovami, aby ho rychlo vyniesol von. Dean si vsimol plamene slahajuce zo samovej izby a fakt, ze nikde nevidi mamu ho znepokojoval, ale urobil ako mu otec prikazal. Vybehol von, no tesne pred dvermi ho uputal pohlad do okna samovej izby. Na strope bolo vidiet uz cierne telo, ktore pomaly ohen uplne pohltaval. Dean v nom vsak spoznal svoju mamu a v tom momente sa mu zrutil svet. Citil ako ho zo zadu niekto nadvihol a bezi s nim dalej od domu, ale on to uz nevnimal. Jedine na, co dokazal mysliet bol obraz jeho mami ako ju pohlcuju plamene. Bola to jeho vina, ze sa stalo... Ak by nebol zbabelec a nieco by urobil, este mohla zit... Ved stacilo ak by len zakrical, no on bol prilis vydeseny....Pozrel na Sammyho. Ani jeho nedokazal ochranit. V duchu sa zaprisahal, ze to sa uz nikdy nestane. Nedovoli, aby mu niekto ublizil. Ako mu ho otec vlozil do narucia, Dean vedel, ze uz mu ho nikdy nevrati spat. Nie naozaj...
Nech uz bol ten muz ktokolvek, povedal, ze sa pre Sama vrati a ked sa tak stane, on nanho bude cakat a tentokrat bude pripraveny...On je na vine, ze Sammy prisiel o mamu a bol odhodlany mu to vynahradit ako najlepsie vedel. Naklonil sa k nemu a zasepkal:
“Odpust Sammy. Uz ta viac nesklamem, slubujem.” Boli to jeho posledne slova pred tym ako sa na par miesacov uplne odmlcal.

no je to trocha kratsie pokracko ako ste u mna zvyknuty, ale to preto, ze aj skor bude dalsia cast a takto v noci som vas nechcela velmi namahat....snad to chapete

no a este par vysvetleni:
Azazel sa s Desire poznal, dokonca bol jej ucitelom, a snad sa k tomu aj v poviedke blizsie dostanem, ale nezarucujem to.
Lestat je meno z knihy Anni Rice.
Anjel smrti sa mozno este objavi....
vetou: Co si neuvedomovala bol fakt, ze nie len Sama by dokazal pocit viny zabit.... som narazala na fakt, ze aj Dean sa ocitne v zivotu nebezpecnej situacii

no a ospravedlnujem sa za krutost flashbacku :shame: dlho som si nad tymto lamala hlavu, pretoze uz to bolo par krat napisane a ja som sa nechcela opakovat, ale tak snad to nie je az taka hroza :shame:

a mimochom zaujimavost: Lestat bol povodne Angel v poviedke, ktoru som zacala pisat pocas sledovania serialu Angel, ale nikdy som ju nedokoncila a tak som len par opisov a napadov z tej poviedky preniesla do tejto....

super pokračování....teda, já jsem tak napjatá co se z toho dál vyvine.....
...skvělá práce

No dion paráda!!! Moc se mi to líbí Já to četla a přála sem si aby ty řádky přibývali místo ubývali. Moc dobře vymyšlené!! Krásný flashback, na něj jsem byla hlavně zvědavá, jak ho vymyslíš a super
Už aby bylo pokračování!!!

Ježííš dion to je nádhera Ten flashback mě dostal Ale nejvic teda ty Deanovi myšlenky...strach,že ho nebude mít Sammy víc rád

citácia :

Hladel do bratovych milujucich oci plnych strachu o neho a zacitil ako mu vlhne tvar od slz.
Je toto poslednykrat, kedy sa na mna pozera bez nenavisti a vycitiek? pytal sa sam seba

Tak tohle mě úplně dostalo Úžasná povídka,vážně. Já se strašně moc těším na další část. Je mě naprosto jasný,že to bude horší a horší ale stejně se strašně těším.Tak prosííím nenapínej moc dlouho a brzo hoď pokráčko,jo?
Jo a tu písničku jsem si k tomu pustila...úžasný

fuu tak to som rada, ze sa paci, uz som mala nervy, ze ma zkopete, co sa blbost som to napisala ale sa tesim, ze sa vam to pacilo juuuj

dalsia cast mozno v pondelok a bude v nej john a dalsi flashback...

Skvelé pokračovanie, ten flashback nemal chybu, úplne som hltala, čo sa ďalej bude diať..chudák Dean aj Sam, pekne si to vymyslela s tým, že to Dean všetko videl.. teším sa na pokračovanie a som zvedavá na Samovu reakciu..

Je to skvele fakt to neskutocne pokracuje. Uz sa tesim na dalsiu cast a zaujima ma to s Lestatom, hovoris o interviu s upirom vsak, ja som videla len film, ale mozno sa mi podari dostat aj ku knihe, lebo film sa mi strasne moc pacil, dokonca mam aj DVD. Ozaj a ak si pametas tak som ti vravela, ze to meno Akasha je z jedneho filmu a to je prave druha cast interviu s upirom vola sa to kralovna prekliatych, tak ak si to nahodou nevidel a zaujimaju ta taketo filmy tak odporucam.

lestat??????? anjel smrti?
wowwwwwww...

oooooooh muj bože to nemá chybu ty pocity na záčátku a ty flashbacky no já chcípnem ůžasný chudinka Dean no a to vysvětlení bože on si to musí vyčítat ale přece toto mu Sam nemůže vyčítat on byl ještě malinky... no prostě nádhera uplně sem viděla ty pohledy jak se DEan na sama díval bože bože krásaaaaaaaaaaaaaaaa

no ja mam za takych 15 minut v plane dat sa do pokracka, takze mozno ho to uz dnes vo vecernych hodinach najdete

a dakujem este raz vsetkym za mile slova

blanka: interview s upirom som videla, ale ja som citala aj kroniky upirov, takze odtial to mam v prvom rade a tu kralovnu prekliatych urcite pozriem

ale ako tak pozeram, tak tu mam expertky na lestata, to si teraz musim davat pozor, co napisat, aby som to nedomrvila fuuha, ale tak posnazim sa no bacha toto je moj lestat, takze bude trochu iny ako nas lestat

no vcera som to nestihla, tak vam pokracko davam dnes
pripominam, ze john je v tejto casti dost negativna postava, ale ja to ciastocne v buducnosti napravim, aj ked este parkrat bude vykresleny ako ten zly.... ozaj ma to mrzi no a nebudem zbytocne kecat, to je dalsia cast ...



Dean nechcel sledovat obraz v kruhu, ale nemohol si pomoct. Nikdy na tu noc nezabudol, stale ju mal zivo pred ocami, ale vidiet to vsetko zobrazene na podlahe tohto podzemia sposobilo, ze tu noc doslova opat prezil. Snazil sa potlacit svoje emocie, ale jeho telo aj mysel boli vycerpane. Udalosti uplynuleho dna nanho doliehali v plnom rozsahu. Citil ako sa mu slzy opat zacinaju kotulat po tvari a nenavidel sa za ne. Nenavidel sa za preukazanie slabosti. Ked jeho male ja vyslovilo “Odpust Sammy. Uz ta viac nesklamem, slubujem.” obraz sa zahmyril a rozmazal. Dean vedel, ze je to koniec tejto spomienky. Oci upieral na jeden bod v zemi a nedokazal ich zdvihnut. Vedel, ze je to tu. Cas pravdy. Dean chcel Samovi o tomto vsetkom povedat, najma ked zistil, ze sa Sam vini za to, co sa stalo, ale nikdy sa k tomu naozaj neodhodlal. Brat bol prenho vsetkym, zmyslom jeho zivota a za svoju najdolezitejsiu ulohu povazoval byt dobrym starsim bratom. Pomyslenie na fakt, ze by ho Sam nemiloval, ba dokonca nenavidel ho ubijala. S tym by sa nevedel vyrovnat. Uvedomil si vsak, ze tuto noc to mozno ani jeden z nich neprezije a on by nedokazal odpocivat v pokoji s vedomim, ze sa bratovi naozaj neospravedlnil. Odpocivat v pokoji nebude aj tak, vdaka tej dohode, no musel Samovi dat na javo, ze ho miluje, ze mu nikdy nechcel ublizit, ze mu je to luto... Parkrat zamrkal, aby sa mu zaostril obraz, ktory bol rozmazany kvoli slzam a zdvihol hlavu.
“Sammy... Ja neviem, co povedat. Prosim odpust mi, ze som ju neochranil; ze som neochranil teba. Mal som nieco urobit, ale bol som privelky zbabelec a vy ste na to doplatili. Ak by sa cas dal vratit spat.... Sam.... Ja... ozaj ma to velmi mrzi. Sklamal som ju, teba, otca, sklamal som vas vsetkych...” Dalej uz pokracovat nedokazal a hlas sa mu zlomil.

Sam sledoval vyvin udalosti s ustami dokoran. Zivo si pametal den, ked sa Deana spytal kolko si toho pameta a on mu odvetil, ze nie vela. Uz vtedy tusil, ze to nie je uplne pravda, ale to, co sa prave odohravalo pred jeho ocami bolo neskutocne. Dean to vsetko videl..... On vedel.... “Ako s tym dokazal zit?” pytal sa sam seba Sam. “Ako to v sebe mohol dusit tak dlhu dobu?” Sam to nevedel pochopit, no vtom sa mu vratili bratove slova, ktore povedal predtym, ako pozornost ich oboch naplno ziskal kruh v strede miestnosti. Sposob, akym to vravel a pohlad, akym nanho hladel. Nieco nebolo spravne... “Oh, Boze...” Sam si uvedomil krutu pravdu prave v momente, ked Dean k nemu prehovoril. Sam sa mu pozrel do oci a s kazdym deanovym slovom sa citil horsie a horsie. Videl jeho uslzenu tvat a samemu sa mu slzy rozkotulali po liciach. Dean sa vinil za to vsetko, co sa stalo a teraz ho ziadal o odpustenie. V ociach mal ciri strach z toho, ze Sam ho zacne obvinovat. “Ako si moze mysliet, ze ho budem vinit?” cudoval sa Sam. Potreboval vsak brata utesit a tak sa sam preniesol cez to, co videl a prehovoril kludnym, pokojnym a hlavne milujucim hlasom, o ktorom vedel, ze na Deana zaberie.
“Dean, preboha, nemas sa mi preco ospravedlnovat. Mal si len styri roky, bol si dieta. Nemohol si nic robit. Nebola to tvoja vina a v ziadnom pripade si nikoho z nas nesklamal. A co si tym myslel, ze si nedokazal zachranit mna? Ved to ty si ma vyniesol von. Zachranil si mi zivot, Dean a nemal by si sa obvinovat pre nic z toho, co sa v tu noc stalo.”

Dean nanho neveriacky hladel. Kazde slovo, ktore Sam vypustil z ust bolo ako balzamom na jeho utrapenu dusu. Citil ako mu z hrude pada tazky kamen. Sam konecne vedel pravdu a stale ho mal rad. Dean sa zacal usmievat. Bol tak stastny, ze si ani nevsimol Desire, ktora vystupila z tiena a presla ku kruhu.

“Och, ake mile do teba Sam, ze sa snazis brata potesit. Mna vsak neoklames. Jasne, ze ho neobvinujes z toho, co sa stalo akoby si mohol? Ved ty za to mozes. Kvoli tebe tam Azazel prisiel. Ak by si sa nebol narodil nic z toho, by sa nebolo stalo. Navyse tvoj brat presiel peklom len preto, ze ta chranil. Pozri sa na nho. Je zniceny a vystraseny, pretoze vie, ze toto bol len zaciatok. Skryval pred tebou tolko veci, len aby si sa nemusel trapit... Vies mozno by si dokonca po case uvedomil, ze to naozaj nebola jeho vina, ak by bol John trochu lepsim otcom.”

Po tychto slovach sa v miestnosti rozhostilo ticho. Sam sa spytavo pozrel na brata, ktory uhol pohladom. Desire sa zacala smiat.

“John sa ozaj snazil vychovat vas spravne. Robil vsetko, co mohol, no bohuzial vo vasom pripade to aj tak nebolo dost. Vies, ze nie si sam Sam, kto ta vinil za smrt Mary? Aj John o tom istu dobu uvazoval. Ono vlastne takmer vsetci ta z toho vinili, len Dean nie. On nikdy ani len nepomyslel na to, ze by to mohla byt tvoja vina. Nikdy, Sam.”

“Vies, John sice nakoniec zistil, co sa naozaj stalo tu noc, ale nevedel to predsa okamzite. Chvilu mu trvalo prist na to, co sa deje. No a pocas tejto doby, kedy vahal, comu verit potreboval nieco alebo niekoho, koho by mohol obvinit. V tej dobe este pre nho demoni, duchovia a ostatne potvory neexistovali. Logicky si sa preto stal najlepsou volbou.”

“Vies, Dean po smrti Mary par dni neprehovoril jedine slovo, az kym nenasiel otca stat nad tvojou postielkou jedneho dna. Ved sa na to pozrime. Myslim, ze nazorna ukazka bude lepsia ako moje kecy.”

Na to mavla rukou a hmla v kruhu sa opat zahmyrila. Tentokrat bol Dean pripraveny a uz zo seba nevidal jediny zvuk, ked ho bolest zasiahla.

18. November, 1983; Kansas
John miloval svoju zenu nadovsetko a potom, co sa stalo, nebol jednoducho pripraveny len tak sa s tym zmierit. Neuveril policajnej verzii o elektrickom skrate. Videl, co sa stalo a to urcite nebol elektoricky skrat. Stal nad postielkou svojho druhorodeneho syna a kladol si mnozstvo otazok. Miloval Sama, avsak neubranil sa pocitu, ze cela tato zalezitost ma s nim nieco spolocne. Mary predsa zomrela v jeho izbe....Zufalo potreboval niekoho, na kom by sa vyzuril. Ved je jednoduchsie obvinovat inych ako samych seba.
“Sam... Povedz, co si jej urobil? Co sa stalo? Preco? Viem, ze to musi nejako suvisiet s tebou. Ak by si sa nebol narodil toto by sa nebolo stalo a my sme mohli byt stastna rodina. Mary, Dean a ja. Vies boli sme perfektne stastni aj predtym, ako si prisiel ty na svet. A teraz? Pozri, co si sposobil!” Zvysil hlas a maleho Sama to vydesilo. Zacal plakat, no John nevyzeral, ze by ho to obmakcilo.
“Co reves?! Mam ta teraz utesovat? Ha? Potom, co sa stalo?” krical dalej.
Dean stal pri dverach a neveriacky sledoval ako John krici na jeho brata. Veci, ktore mu vycital... Dean nerozumel ako sa otec moze hnevat na Sama. Vedel vsak, ze musi nieco urobit. Nemohol dovolit otcovi, aby Sammymu ublizil. Slubil predsa, ze ho ochrani a tak sa zhlboka nadychol a vstupil dovnutra.
“Otci?”
John sa strhol. Dean od tej noci neprehovoril jedine slovo. Zacinal mat o nho vazne starosti a pocut opat jeho hlas ho potesilo, no to, co mu Dean potom povedal uz nie. Pocuval ho a prial si, aby jeho prvorodeny nikdy neotvoril usta.
“Prosim nevin Sammyho. On za nic nemoze, to kvoli mne mama zomrela. Vies prisiel tam jeden cudzi ujo a hladal mna, ale splietol si izby a vosiel k Samovi. Mama ho tam chytila. Pocul som hlasy a tak som vysiel z izby, pocul som ako sa pyta, kde som ja, ale ona mu to nechcela povedat a potom som pocul len jej krik a zpanikaril som a usiel spat do izby. Mrzi ma to, oci. Mna by si mal obvinovat, nie jeho.”
John sa po tomto neudrzal a zacal kricat na Deana.
“Coze? Nejaky neznamy muz bol v dome a ty si mi o tom nic nepovedal? Hladal teba a ty mi to oznamis az teraz? Co ak po tebe stale ide a nasiel by nas tu? Co ak by ublizil tebe alebo Samovi? Ako si mi toto mohol zatajit? A ked si ho tam v tu noc zbadal, ako to, ze si zpanikaril? Ze si ma nezavolal? Co si to za chlapa Dean?”
Dean bol ticho a len sa modlil, aby Sam uz konecne prestal plakat, lebo jeho plac ho ubijal. John si vsimol, ze jeho syn nanho len akosi nepritomne hladi, akoby ho ani nepocuval a to ho nahnevalo.
“Pocuvas ma vobec, co ti hovorim? Dean!” Zvrieskol a po prvykrat udrel svojho syna.
Deana otcova rana prekvapila. Stratil rovnovahu a spadol na zem. Nemohol uverit tomu, ze ho otec prave udrel. S placom sa postavil a usiel do svojej izby.
John chcel ist za nim, ale namiesto toho za obratil k Samovi, ktoreho vzal do narucia a zacal ho tisit. Od toho momentu sa jeho vztah k Deanovi zmenil. Az po mnohych rokoch zistil ako velmi sa mylil, ale to uz bolo neskoro na napravu.... Jazvy na srdci sa nikdy uplne nezacelia a na co si si raz zvykol uz tazko zmenis...

Medzitym, na opacnom konci krajiny
Lestat si vsimol anjelovho pohybu a obratne sa zasahu dykou vyhol.
“Prosim pockaj chvilu. Ja uz nepotrebujem vela casu, len par dni. Vies, ze ja nie som ten zly. Snazim sa pomoct, tak mi prosim daj este jednu sancu. Slubujem, ze uz opat nesklamem. Len par dni navyse, to je vsetko o co ziadam. Prosim.”
Anjel nanho nerozhodne hladel. Lestat nevyzeral ako iny upiri a definitivne sa tak nespraval.
Bol to vysoky muz s blond vlasmi a modrymi ocami. Bol jednym z najstarsich upirov a preto patril aj k tym najmocnejsim. Na rozdiel od inych on sa uz dlhu dobu nezivil ludskou krvou. Ako sa ludstvo vyvija a doba meni vyhlasil, ze by bolo hlupe putat pozornost vrazdami. Namiesto toho podplaca muza pracujuceho v nemocnici, ktory mu krv dodava. Zije v utajeni a svoje schopnosti vyuziva len ak je to nevyhnutne. Vacsinou sa nestara o nikoho, len o seba, ale pred nedavnom sa to zmenilo. Uzavrel dohodu kvoli istej zene, ale nebol schopny dodrzat stanovene podmienky. Anjel si ho premeral. Lestat nesposoboval problemy a dokonca ak mal dobru naladu, tak ich par vyriesil. Anjel preto dospel k zaveru, ze par dni navyse mu moze dat.
“V poriadku. Dam ti este tyzden. 7 dni, ale to je tvoja posledna sanca. Ak dovtedy neuspejes je mi luto, ale nebudem mat na vyber.”
Na to sa otocil a zmizol v jasnomodrom svetle. Chvilu bolo ticho, ale potom sa vsade zacala ozyvat ludska vrava. Park sa opat zaplnal ludmi akoby sa nic nebolo stalo. Lestat sa otocil a pobral sa domov. 7 dni... To musi stacit, lebo ak nie... No povedzme, ze taka moznost proste neprichadza do uvahy.



pozn.autora: Lestata som sice nevytvorila ja a ozaj vychadzam z postavy od Anni Rici dopredu vas upozornujem, ze moj Lestat bude starsi, bude mat trochu ine schopnosti a definitivne sa nebude zaujimat o modu, aspon nie v takom rozsahu ako u Anni.

dalsia cast bude zavisiet od mojej pracovnej vytazenosti

lestttttttttttaaaaaaaaaaat a inak super pokracko..trochu smmutne pre mna.. ale nadhera proste