Osudový polibek

Mason: ja ho mám rada neviem, ale celkom sa mi pozdáva

uuf..to je teda otázka na zamyslenie teeda aspon pre mna úprimne povedané nevieeem presne,bo Jack je pre mna doosť záhadná postavaa..mna už prekvapilo pri nom to,že je Bobbyho démonsky brat nevieem čo nového nám o Jackovi ešte prezradíš,tak sa nechám prekvapiť a až potom sa uvidí a inak si ma potešil správou,že ďalšie pokračovanie bue takto skoro

Takže najprv sa vyjadrím k Jackovi,mne je sympatický a má svoj štýl je veľmi zaujímavá postava no a teraz k pokračovaniu chlapče ty to tu kiluješ je to namakané stále napínavé prekvapujúce proste úplne fantastické ,ale to ty dávno vieš lebo mne už dochádza zásoba chváliacich slovíčok jednoducho si môj king

ty vole! no uzasne chudacik John... jak sa teraz rozhodne,to som fakt zvedava. ja mam pri tvojej poviedke pocit, ze jeden z nich fakt zomrie (je to spravny pocit? dufam, ze nie) lebo fakt nevidim ine vychodisko.Ale ja na Johnovom mieste dam na radu Jacka a asi vpustim do Deana demona, nech je silnejsi a nech sa mu vratia spomienky
k tvojej otazke- Ja mam Jacka rada

Faith: u tebe se mi líbí, že se to ze me snažíš vypačit. Zkoušíš to i u ostatních autorů/autorek?

Mason: Ja?? ale prosim ta . (sakra, ja som si myslela, ze to je take mile a nevtieravo nenapadne ). Ja sa len tak pomimo pytam a zhodnocujem svoje nazory,ci mi funguje este ten siesty zmysel

Faith: ale nezahováraj, ty sa vždy vypytuješ, čo bude
inak Mason dúfam, že teda nájdeš spôsob akým to prežijú obaja, lebo inak heh neboj len žartujem, ale aj tak by si mohol myslieť na srdiečka svojich čitateľov a nespôsobiť im infarkt

Hej ,ale ako Mason vážne mysli na nás lebo už aj tak dostávam šoky a nie to ešte,aby som mala infarkt

Máme tu další část a pomalu vjíždíme do finále

„Nedokážu to, nemůžu zabít vlastního syna! Kašlu na to, co řekla nějaká ženská.
„Pak je tu tedy velký problém. Nech ho přijmout démona nebo ho „Sam“ najde a zabije a věř mi, ty ho před ním nedokážeš zachránit.“
„Nemůžu z něho udělat démona, to by mi Mary nikdy neodpustila.
„stejně jako by ti nikdy neodpustila, že jsi nechal zabít jednoho z jejich synů.“
„Já jsem je přece…“
„Smiř se s tím Johne. Bud ho necháš ovládnout démonem anebo „Sam“ zabije a bude po problému.
John se rozmáchl, ale nakonec ho neuhodil.
„Tohle už nikdy neříkej.“
„Jste snad nějací únosci, co po me chcete?“
„Deane! Copak si na níc opravdu nepamatuješ, copak tě vážně ten démon připravil o všechny tvé vzpomínky,“ Johnovi se při těch slovech třásl hlas.
Dean na něj hleděl a v jeho očích byl znát soucit, jako by si myslel, že ten muž, co na něj teď mluví, je nějaký narušený blázen, který utekl z ústavu a asi ho unesl i když si na to nedokázal vzpomenout.
John mu to v těch očích viděl a nedokázal se na to koukat.
Otočil se k jackovi, který tam nehnute stál.
„Tvrdil jsi, že deanova šance vzroste, když půjde do pekla, tak proč tu stojíme?“
„Johne. Tohle jsem sice řekl…“
„Takže jsi lhal, tak jako u jiných věcí?“
„Ne. Mluvil jsem pravdu. Pokud by se Dean dostal do pekla, výrazně by toho démona oslabil, ale copak vám to nedošlo?
Copak si opravdu myslíš, že i kdyby se Dean do toho pekla dostal, že by tam přežil tak dlouhou dobu na to, aby se tomu démonovi mohl postavit jako člověk?“
„Ty ses nám to snažil naznačit po celou dobu? To jak si říkal, že ho dean muže porazit v pekle, že tam je ten démon slabší, proč si neřekl rovnou, že musí mít v sobe démona, aby se mu mohl rovnat?“
„Nešlo to. Byl jsem svázaný jistou přísahou, kterou jsem nemohl porušit a..“
„Počkat! O čem to vy dva blázni mluvíte? Vy si opravdu myslíte, že něco jako démoni existuji, jste asi vážně totální cvoci.“
„Deane! Prosím tohle už neříkej, ani nevíš, jak moc me to ničí.“
„Tohle nemá smysl. Myslím, že to musí vidět.“
„Co chceš dělat? Jestli na něj vztáhneš ruku…“
„To opravdu nemám v úmyslu jen me pozorně sleduj.
„Takže ty si myslíš, že démoni neexistují?“
„To si myslí každý normální člověk a ať už na me zkusíte cokoliv, nikdy vám neuvěřím.“
„fajn. Pragmatický člověk, ale já jsem ještě ani nezačal a ty už me odsuzuješ?
Ustup Johne.
„Jsi si jistý, že víš, co právě teď děláš?“
„Budeš mi muset věřit. Odstup!
John tedy neochotné ustoupil dozadu.
„Chápu, že jsi tak nedůvěřivý.
Ono se taky není co divit, když ti zůstala jen jedna jediná vzpomínka a tou je pud sebezáchovy, který ti velí věřit jen tomu, na co si můžeš šáhnout, že, tak já ti něco ukážu,“ a po těchto slovech se v jeho obou rukách objevili ohnivé koule.
Dean o krok ustoupil dozadu, ale nezdál být se přesvědčený.
Jack se pousmál a poté pokračoval. V místnosti začala hrát hudba, světla poblikávala, dveře se začaly sami otvírat a stejně tak i zavírat, po stěnách začala téct krev.
„Je tohle všechno možné díky pomoci triku?“
„Nevím, jak jste to udělal, ale já na démony nevěřím!“
„vázne ne?“ podivil se Jack a pak se jeho oči rozšířily, ústa se mu rozevřela a vyděšený Dean sledoval, jak z jeho úst vylétá černý stín a pomalu se blíží k němu.
John chtěl k deanovi přiskočit, ale jakási neviditelná síla, mu v tom bránila.
„Jacku! Co to děláš?!“ zakřičel, ale tělo Jacka bylo ztuhlé.
„Jacku! Tohle nemůžeš! Tohle jsme si nedomluvili!“ zakřičel na ten stín, ale ten se stále blížil k Deanovi, který zbledl, po čele mu vyrazili krůpěje potu.
„to přece není možné! Něco takového neexistuje,“ jak tak šeptal, pootevřel o něco víc svá ústa a stín nezaváhal a proniknul mu do těla.
Dean vytřeštil oči, několikrát sebou škubnul odněkud k němu doléhal křik Johna.
„Deane! Deane!“
Asi po minutě se jeho oči vrátili do normálu, tělo sebou přestalo škubat.
John si uvědomil, že se zase muže hýbat a on na nic nečekal, přiskočil ke svému synovi a zatřásl s ním.
„Deane! Slyšíš me?! Deane! No tak mluv se mnou.
Dean na něho několik vteřin hleděl a až poté otevřel ústa a promluvil:
„Omlouvám se Johne, ale nebyl čas!“
„John s Deanem zatřásl!
„Co si to s ním udělal! Já ti věřil!“
Dean ho od sebe odstrčil.
„Tati přestaň! Chceš snad ze me vytřást duši?!“
„Deane? Jsi to opravdu ty? Můj syn Dean?!“
„Ano. Jsem to já. Vím, že je v mém těle, vím, kdo jsi, kdo jsem já a vím, že musíme zastavit Sama. Nejsem nadšený z toho, že je v mém těle, ale nesnaží se mě ovládnout, nechává mi volnost. Je to jako by mi našeptával, co mám dělat, ale konečné rozhodnutí je na me.“
„Deane…,“ John ho objal a z očí se mu vyhrnul proud slz a on se mu tentokrát nebránil.

ano ano ano ja som vedela, že jack vojde do deana toto je super pokračko dean má späť spomienky a asi sa pôjde do pekla no jeeeeeeeeeej ja tomu neverím, to je skvelé fakt aaaaa

my god..
ty kokso.. nemam slov..kaaaaaaaaaasa

Ettie: Tebe tu často nevidám:)

fuha ja tuto tvoju poviedku citam tiez a doteraz som sa nejak resp asi nijak nevyjadrila ale poviem ti je skutocne perfektna sice pri kazdom pokracovani to u mna vyzera na infarkt ale zvladam to ale je to uzasne napisane ... vzdy sa tesim na dalsiu cast a neviem sa od toho odtrhnut je to take napinave ... a fakt tu si nemoze byt clovek nicim isty patri ti moja poklona

LittleDevil: děkuji, že ses připojila ke komentujícím a infarktový části mám rád...

Mason: to aj ja ale len vtedy ked ich píšem čítať to je už horšie. ale aj tak je to dobre aspoň si vždy musím prečítať dalšiu časť. a toto máš dobre vymyslené. a ešte k Jackovi, je celkom sympatický, a dútam že ked je v Deanovi tak mu pomôže.

on je v nom!!! koxo, Dean ma v sebe demona!!! som sokovana nenormalne ja som bola nenormalne na nozoch, ked Dean zacal s tym, ze demoni neexistuju a ze co si vymyslaju...ved to akoby ani nebol Dean. toto by Dean Winchester nikdy nevyslovil. Bolo mi to tak luto ale chvalabohu si na vsetko spomenul (ale teraz vazne, je to on a nie je to ziadny trik,vsak?? ). No som fakt velmi strasne zvedava, ci zachrani toho Sama a hlavne ako. Takze prosim dalsie pokracko co najrychlejsie

Lilith se „Samem“ seděli na židlích a zdálo se, jako by na někoho čekali.
„Myslíš, že opravdu přijde?“otázal se „Sam“ Lilith.
„Jsem o tom přesvědčená. Pochybuji o tom, že by dokázal takovéto nabídce odolat. Co víc si může muž přát než být po boku své milované, kterou tak náhle ztratil.
„Sam“ se ušklíbl.
„možná, že naší matku miloval, ale tomu nebránilo, aby jí podvedl s nějakou děvkou a z jejich vztahu vznikla Deira.
„Chlap má prostě potřeby a Mary už byla několik let mrtvá, tak proč si trochu nezašpásovat i když zcela jistě nepředpokládal, že se z toho vztahu vyvine něco takového,“ Lilith se chtěla k „Samovy přitulit, ale on se od ní odtáhl.
Zatvářila se uraženě.
„Co je to s tebou? Nikdy předtím ti to nevadilo,“ chtěla se mu posadit na klín, ale on znovu ucuknul a Lilith spadla na zem.
„Co je to s tebou? Všechno vychází tak jak má. Dean bude za chvilku mrtvý a tobě už nebude nic bránit v tom, aby sis z lidí z jejich vzpomínek, udělal chutný piknik.
„Něco se děje,“ zamumlal „Sam“ a zamračil se.
„To je hloupost, co by se asi mělo dít.“
„Ještě nevím, ale cítím, že je něco v nepořádku, jako by se…,“ náhle se „Samovi“ zatočila hlava a on by upadl, kdyby ho Lilith na poslední chvíli nezachytila.
„Co je to s tebou? Chováš se nějak divně.“
„Něco se stalo! Dean znovu získal své vzpomínky,“ zachraplal slabě.
„To přece není možné. Získal by je jen tehdy, kdyby…,“ Lilith zmlkla a po tváři jí přeletěl výraz naprostého ohromení.
„Chceš tím snad říct, že je v Deanovi démon?
To přece není možné! Dean by nikdy démona nepřijal.“
„Já si nemyslím, že by ho přijal dobrovolně, ale na tom tak docela nezáleží, protože je to spříznění démon, který s tím člověkem žije v jakési synbioze a jsou tedy dost silní, aby…,“ „Sam“ nemohl mluvit, protože ho náhle přepadla nevolnost a on začal zvracet na podlahu.
Lilithin obličej se zkřivil hnusem.
„Chceš říct, že když je v jeho těle démon, tak jsi najednou slabý, že tě může porazit?!“
„“Sam“ zvedl hlavu a zašeptal:
„Je to jen dočasná únava. Ten démon není zas tak silný, ale Deanova touha me zabít ano, ale budu zas v pořádku, jen se potřebuji najíst.“
„Já me tedy nekoukej. Tohle tělo už nemá žádné vzpomínky.
„Sam“ se pomalu zvedl i když si nebyl vůbec jistý, jestli se udrží na nohou, jako by z něj přešla veškerá síla, kterou až doteď získal do těla někoho jiného.
„Musím se nasytit a ty mi musíš stačit,“ Lilith v jeho očích zahledla touhu.
Ta touha však neměla co dělat s jejím tělem, ale souvisela s jejími vzpomínkami.
„Tohle nemůžete udělat. Zcela jistě se někdo brzo najde, ale me nemůžete vysát ne potom, co jsem vám tak věrně sloužila, přivedla jsem vás na tenhle svět, darovala jsem vám tohle tělo, nemůžete mi to udělat,“ Lilith udělala několik kroků dozadu, ale ten démon byl očividně rozhodnutý z ní vysát co nejvíce.
„Nebraň se tomu Lilith a já ti slibuji, že to moc bolet nebude.
Ber to tak, že prokážeš službu svému pánovi,“ Sam udělal k Jo několik kroku.
„Víte moc dobře, že jsem pro vás ochotná udělat mnoho věci, ale jsem moc ráda na tomhle světe a když vysajete toto tělo, zničíte i me, tak to prosím nedělejte!“
„Ber to jako nutnou oběť, Sam jí chtěl přišpendlit ke zdi, ale v tu chvíli se za ním ozvaly kroky a on se otočil.
Spatřil Bobbyho, který k němu pomalu mířil.
„Štěstí stálo na tvé straně,“ prohodil k Lilith a pak se přiblížil k Bobbymu.
Ten před ním padl na kolena.
„Odpusť mi můj pane. Snažila jsem se, ale nešlo, vezmi me zpátky, učiň me zase tvojí následovnicí, chci po tvém boku bojovat proti Deanu Winchesterovi.
„V Samových“ očích se zalesklo, což Deira považovala za dobré znamení.
„Můžu ti říct, že ten démon Jack vnikl do Deana a navrátil mu všechny jeho vzpomínky a Dean se tak stal velmi silný a jeho otec se přidal na stranu svého syna.“
„Opravdu? To je vskutku nepříjemná novina, ale jsem za ní vděčný.
„Vážně? Takže me přijímáš zpět mezi své služebníky.
„Sam“ pohlédl na Lilith a ona pochopila, co má pravě teď v plánu.
„Čemu se směješ? Tys to leda pokazila,“ obořila se na ní deira, která chtěla vstát, ale „Sam“ jí to nedovolil.
„Jen zůstaň klidně klečet. Chtěla bys to odčinit?“
Deira zaváhala. Něco na jeho chování bylo podivné, ale nakonec přikývla.
„Ano. Chtěla.“
„Jsem moc rád, že jsi to řekla,“ „Sam“ sen pousmál, ale ten úsměv se Deiře vůbec nelíbil a najednou dostala nutkání z toho vycouvat, ale on jí nedal možnost.
Velmi rychle uchopil Bobbyho hlavu oběma rukama a Deira o vteřinku později pochopila, co s ní vlastně zamýšlí.
Bobby se pokusil vyškubnout, ale „Sam“ ho držel velmi pevně a Deira cítila, že Bobby začíná ztrácet své vzpomínky.
„Prosím! Tohle nemůžeš! Snažila jsem se ti věrně soužit, udělat vše tak, jak sis přál…,“ „Sam“ však nepřestával ba naopak ještě svůj stisk zintenzivnil a Bobby se začal třást z očí mu tekly slzy, z nosu, ze rtů z ucha mu začala vytékat krev.
„Pane prosím!“ úpěla zoufalá Deira, která se stále marně snažila osvobodit z jeho sevření, ale „Sam“, který pomalu ale jistě získával zpět svou sílu, rozhodne, nepřestával a Bobbymu začala na mnohých místech praskat kůže a z těch míst se začaly řinout potůčky krve, a čím víc vzpomínek Bobbymu sebral, tím více krve vytékalo, bolest hlavy se stávala intenzivnější, obraz se mu začal rozmazávat, celým tělem projížděla neutuchající bolest.
„Lilith pomož mi…,“ zaskřehotala Deira k Lilith, ale ta tam jen nehnutě stála.
„Prosím…, prosím…,“ vyrážel ze sebe v bolestné agonii Bobby, ale „Sam“ nepřestával a vytahoval jednu vzpomínku za druhou, až tam zbyla jen jedna jediná.“
„Prosím! Já vás prosím…,“ upěla Deira tiše, ale Sam nehodlal skončit.
„Děkuji Deiro děkuju,“ zašeptal jí do ucha a pak tu vzpomínku vytáhl a Bobbyho tělo na okamžik ztuhlo, pak z jeho úst vyšel strašlivý křik, vytřeštil oči, několikrát sebou jeho těla škubla a poté, když od něho „Sam odstoupil, kleslo k zemi,
Bobby byl mrtev. Jeho nervová soustava ten obrovský tlak nevydržela.
„Jsem zase plný sil a už se nemůžu dočkat, až se znovu setkám se svým bratříčkem a tentokrát, jeden z nás zemře a já vím, že já to nebudu.
„Sam“ se rozesmál a Lilith se k němu váhavě připojila.
I ji začalo děsit, co to vlastně z oné strany přivedla.

Bombové časti totálna bomba ja asi umrem je to skvelé v Deanovi je Jack a necháva mu volnosť čiže je to Dean Sam a Dean cítim bitku ale zase Bobby je mŕtvy a to objatie Johna a Deana ma dostalo úžasné rýchlo ďalšiu časť posím nenechaj ma čakať to mi nerob je to namakané a už sa blížime do finále si macher [

OMG..tak toto bola tootáálna šupa!!! veeľmi veeľmi dobre sa to tam rozšuplo neviem sa dočkať ďalšieeho pokračovania..všecko bolo uuplne perfektné,fenomemáálne to jako sa démon dostal do Deana som síce čakala,no i tak ma to doosť prekvapilo..a to že má opäť svoje spomienky...kráása a tak sa mi zdá,že teraz sa blíži záverečný súboj,čoo?? waaau..už teraz viem,že to bue riaadna pecka to s tým Bobbym je teda smutné dúfala som,že i jemu sa bue dať nejako pomôcť.. a inak po tom,čo Jack urobil pre Winchesterovcov ma totáálne dostal,takže ho mám rada

Mám na vás takový dotaz: Chcete finale najednou a nebo na dve části?

Ty brďo teraz si ma dostal no takže ak to bude na dve tak sa potom budem zežiarať ,že už to nevydržím a ,ak to bude na jednu tak to bude hneď a nemusím sa zežierat no ja by som hlasovala za to najednou aj tak si myslím ,že je to viac menej jedno hlavne ,že bude finálna časť

Sonig: V tom případe to bude až v pondelí pravdepodobne.

ÁÁÁ to nevydržím tak na dve časti

ty kokso, to čo sila, ale chudák bobby no páčilo sa mi ako bolo Samovi zle a ten koniec s Lilith no ty vole no a jack a dean spoločne v simbióze sa mi páči to je cool, no len teraz sa bojím toho finále ja nechcem, aby jeden z nich zomrel no táto časť bola skvelá ohromne sa mi páčilo ako Sam začal slabnúť a potom sa chcel vrhnúť na Lilith, ale nakoniec to schytala Deira no proste super opísané ja už ani nemám slov na toto, skrátke perfect

no a finále radšej na dvakrát, lebo do pondelka nevydržím

kvoli brigade som vcera nestihla pokracko, slak aby to trafil.ale uz som to dobehla
uzasne! kokos, akoze chudacik Lilith, ma po chlebe ona... ale chudacik Bobby. Fuj,ako som si to vsetko predstavovala, ako mu odvsadial tecie tak krv a potom pada na zem... to bolo hrozne som zvedava, ze co s tym bojom medzi Samom a Deanom.akoze dost napate nervy mam...
ja som skor za finale rozdelene na dve casti