Tall Tales con 2011
16.11.2011 - 20.11.2011 Praha Po posledním festivalu fantazie se jistým osobám natolik stýskalo po hromadném slinění, že se rozhodly uspořádat větší setkání stejnou závislostí stižených jedinců po půl roce. Slovo dalo slovo a Nemix měla hostit deset supernaturálních závisláků ve svém malinkém Pražském krcálku.
Z nahlášených účastníků nakonec dorazilo jen osm:
Nemix, Polgara, Rafi, Sophie, Ver, Cathy, Bohdy a Panthera.
Cleo narychlo odcestovala za prací a Fay v práci ušlapala zvířátka. (nevadí, snad to příště vyjde)
Jelikož jsme se všechny měly sejít z vícero míst ČR (Tachov, Brno atd.), bylo setkání naplánováno na středu večer, kdy si Nemix odpracuje svých osm a půl, zatímco zbytek se posbírá a společnými silami dorazí k ní domů.
Nakonec vše dobře dopadlo a po sedmé večerní už jsme se všechny zvesela nasáčkovaly k Nemix, kde ji budou mít její milí sousedé po celý další rok strašně rádi, protože hlukem bychom se nejspíš vyrovnaly stádu fanynek, které zahlédlo Jensena za nejbližším rohem.
Uvítacím nápojem byl samozřejmě
Purple Nurple. I když se zprvu zdál být poněkud divného zbarvení, nakonec jsme všechny konstatovaly, že bradavky jsou výborné a na žádném dalším setkání nesmí chybět. Bonbónek - nevím, proč jsme celou dobu měly narážky na Darlu, když se to štosovalo Starle.
Jak na to alias skleničkový systém:
2 Malibu
2 Triple Sec (Bols)
1 Modré Curacao
4 Brusinkový džusKdyž jsme si vzájemně rozdaly malé dárky pro radost, musely jsme Nemix na chvíli postrádat, neboť si musela nutně odskočit se svým novým plátnovým Deanem. Co se za dveřmi dělo, to si raději necháme pro sebe, ale vězte, že to stručně suplovalo start Boeingu 474.
Když se nám podařilo umístit na Nemixinu známou skříň očistec, znovu přilepit Ďáblovu past nad Cathyinu hlavu a upravit solné cestičky u všech prahů a oken, jaly jsme se rozbalovat projektor od Ver. Následovala úprava masek, šití vlasů na Zachariášovu plešku/melírovací čepici, usazení Deana, Castiela a Bobbyho do Nemixiny Impaly a mnoho dalších věcí.
Jako testovací vrchol výdrže každého lovce jsme se pak po desáté večerní dobrovolně vydaly na premiéru čtvrtého Twighlightu. Ano, nudností a hnusotou hereckých představitelů je to nepřemožitelné dílo a pytlíky na zvratky nebyly součástí výbavy. (Pozn. názor Panthery se může od zbytku znatelně lišit!)
Po návratu došlo ke zjištění, že většina účastníků přišla záhadným způsobem o hlas, což ostatně vytrvalo až do neděle.
Čtvrteční sváteční odpoledne bylo věnováno záchraně Jitčina milého. (kamarádka Nemix - Deana, kteréžto bohyně Freya ukradla nastávajícího) Výborně připravená hra ovšem nepočítala s proklatou zimou, která nás kolila jako smrťák protozoa. Od Vyšehradu, přes Karlův most a synogogu až do Řeporyjí, chytání psů, trhání vlasů nebohých mladíků - nedostatek kofeinu, jídla a energie = zima, zima a zase zima. Nebereme v potaz i nevhodnost obuvi - podpatky jsou na pěší tůry opravdu nevhodné.
V pátek připomínal Nemixin byt spíše lazaret, kde se po zemi a po dvou postelích válely chrchlající a nemluvící těla. Ovšem dávka vodky s džusem a další příjem alkoholu nás povzbudil natolik, že jsme si objednaly žvanec z La Palma, či jak se ten prokletý podnik jmenoval a chystaly jsme se na večerní LARP. (máte-li rádi přemaštěné jídlo, spálené brambory a zase olej, klidně si z této pseudopizzerie objednejte)
A jak jinak strávit večer, než-li v kostýmech svých oblíbených postav aneb nacpat si do očí modré kontaktní čočky je úkol nadlidský a dokonce i pro Koblihu takřka neproveditelný. Díky Nemix, že Pantheře vytáhla čočku z oka.
Následovalo přehrávání v rámci LARPování, takže doufáme, že si určitě vzpomenete na originály jednotlivých scének.
Když už jsme se dostatečně unavily a podařilo se nám odstranit kečup, vodu a podobné ingredience z podlahy a obličejů, vytasila Ver Supernatural Activity verze 1.0. Rakvička se zuby a anděl sváděli zarputilý boj a vyhrála to Casova rakvička. A propo, zkoušel někdo pantomimicky předvést Enochiánštinu? Ne? Tak my už ano.
Sobotní den byl věnován sledování a komentování různých dílů SPN. Počítání chlupů a jiné perverznosti jsme si všechny odbyly už dříve. Večer jsme si zašly na praktickou ukázku mučících nástrojů do Muzea Tortury a daly si kafe se zákuskem v Cafe Orient. Draho, zakouřeno a plno intelektuálních příšer kolem. Poznámka pro příště, Muzeum Sexu by mohlo být zajímavější a za ty prachy snad i rozsáhlejší.
Po návratu, kdy jsme všechny trpěly nedostatečností promile alkoholu v krvi, následovala inovace receptu banánového daiquiráku. Nemix zvládla svůj daný počet banánů, vzniklá směs se zalila melounovou vodkou a následoval zbylý brusinkový džus. Vzniklou konsistenci, která notně připomínala krvavé zvratky jsme nazvaly
Nemixin mozek. Chuťově sice jakžtakž, ale vzhledově brrr. Navíc jsme dostaly bonus ve formě Nemixina nehtu, který si prý krouhla na struhadle. Kdo ho vypil, to se neví, ale Ver prý měla podivný kus banánové hmoty ve skleničce.
Po celý zbylý večer se likvidovaly zásoby alkoholu i jídla, kterého bylo nějak moc. Aktivitky byly inovovány a vše se předvádělo pantomimou.
Neděle se nesla ve znamení sledování SPN, objednání potravy z Pizzerie Vysočany (výborné jídlo) a balení. Odjezd domů byl poněkud posmutnělý, ale jak víme, nebyl to con poslední.
Děkuji Nemix za poskytnutí přístřeší, Jitce s přítelem za pěkné zakončení čtvrteční hry a všem ostatním holkám za naprosto skvělých pět dní, kdy bylo zcela jedno, zda jste slasher nebo ne, zda jste na Koblihu nebo na Sama... jednoduše DÍKY ZA VŠE!