Cikánská kletba

Další čast jak jsem slibil, užijte si ji

„Myslíš, že se probere, možná už bylo příliš pozdě,“ slyšel Dean z dálky nejaký mladý hlas. Zamrkal očima a poté znovu a nakonec je otevřel.
„Před sebou spatřil dve ženy mladou a starou cikánku.
Sáhl po zbrani, žadnou nenašel.
„To je v pořádku Deane, nemusíš se nás bát,“ promluvila ta mladá žena.
„Co se stalo, kde to jsem, co chceš?!“
„Chceme ti pomoct…“
„To si říkala i předtím, ale jak se ukázala, byla to jen klamavá představa, proč bych ti mel věřit, že teď si to skutečně ty, at si tedy kdokoliv.
„Jsem to já. Musíš mi veřit.
„Musím ti věřit? Co je to za místo, nejaký druh pekla?“Mladá žena zavrtěla hlavou.
„Ne. Jsme v našem stanu a my jsme my, prosím, musíš nám věřit, není příliš mnoho času na záchranu.
Dean se na ní díval podezíravě.
„Na záchranu koho?“
„tvého otce a tvé matky.
Dean potřásl hlavou.
„Já nic nechápu, pokud je to skutečné, tak jsem selhal, Crowley a nebo někdo musel urychlit čas a já se rozplynul.
„Ano. Tak to skutečně bylo, ale skutečnost, že si se nenarodil, protože se vaší rodiče v tu chvíli spolu nemilovali, nic neznamená, promluvila stará cikánka.
„Co tím myslíš, znamená to hodně!“
Uklidni se Deane, ona to nemyslí ve zlém,“ mladá žena mu položila ruku na rameno a Dean se cítil o dost uvolněně.
„Tak jak to myslela?“
„Myslela jsem to tak, že se podle mé kletby nikdy nesetkali, takže si se nemohl narodit.
„Ta tvoje prokletá kletba, vidíš co způsobila?!“
„Moje kletba?!“ stařena nadzvedla obočí.
Dean sklopil tvář a poté se zas narovnal.
„Fajn tu kletbu jsem si zasloužil, choval jsem se jako pitomec, jako arogantní ubožák, jako…,“
„To stačí, myslím, že jsme to pochopili.
„To je fajn, hned se cítím mnohem lépe, ale jak to pomůže mým rodičům, mému bratrovi, musím zastavit Crowleyeho, ale nemá ponětí, jak to mám udělat.
„Sarkasmus může být velmi silná zbraň, ale než se cokoliv stane, mel by si se řádné uklidnit.
„Uklidnit? Já jsem extra klidný,“ Dean se uchechtl.
Je mi jasné, že to pro tebe nemůže být v tuhle chvíli jasné, ale je tu možnost tvé rodiče zachránit.
„Proč bych vám mel věřit, nemám tušení, čemu můžu věřit a čemu ne.
„V tom případe věř tomuhle a řekni mi, jestli jsem podle tebe posedlá démonem," mladá žena ho políbila, Dean se nebránil, byl to velmi zvláštní pocit, ale rozhodne ne démonského.
Zena se od nej odtrhla na tváři staré ženy se sice zračila nelibost, ale nic neřekl.
Takhle líbat nedokáže žádná démonka.
„Jsem ráda, že si to uvědomuješ,“ pousmála se ta žena.
Dean se ohmatal.
„Budu tam sám sebou?“
Jedna žena pohledla na druhou.
„No tak! Musím to vedet!“
„Zjistíš to a vez, že naděje se skrývá za zrcadlem, a po těchto slovech Dean zmizel.

Deane? Sam se ho zlehka dotknul, ale Dean sebou přesto trhl.
„Řekl jsi mi Deane?“
Jak jinak bych ti mel říkat, sukničkář?“
„Velmi vtipné. Tak já jsem já.
"Jasně, že ty jsi ty, jsi v pořádku? Castiel sice říkal, že můžeš být trochu zmatený…“
„Castiel je tu?
„Ne přímo. Říkal, že nám pomůže, musíme rychle do tomu domu, Crowley tam drží rodiče.
Dean potřásl hlavou.
„Musíme do nedalekého lapidária.
„Cože?“
„Věř mi Sammy. Musíme se připravit.
Připravit na co?!“ absolutně nechápal Sam.
„Na Crowleyeho, bude nás tam chtít vylákat.
„Já tě nechápu.
„Na tom nezaleží, podstatné je, že musíme mít předtím bastardem náskok, běž do toho domu, sice tomu nedokážeš zabránit a táta s Ellen tě budou chtít zabít, ale to Castiel nedovolí, poté musíš pospíchat do lapidária, kam se přenese Crowleyi i s Mary.
„cože? Nic z toho co říkáš, nedává smysl.
„Já vím, ale jen takhle ho můžeme porazit, jen tak dostaneme toho démona z hlavy.
„Jakého démona, on jí chce nechat posednout démonem?“
„Přesně tak. Dean Samovi lehce poklepal rukou na čelo.
„Je vidět, kdo z nás dvou má víc škol, hele já chápu, je to zmatené, ale musí se to stát takhle, věříš mi brácho?“
Sam se na nej díval, neměl ponětí, o co tu jde, deanovo chování ho trochu děsilo, ale byl to Dean…“
„Tak fajn, ale co když se Castiel neobjeví?“
Dean položil Samovi ruku na rameno.
„On se objeví, nemůže stát stranou, když slyší lidský nářek a teď jdi, máme málo času, prosím jdi, dopadne to dobře, musí to dopadnout dobře, ale pokud by přece jen něco nedopadlo tak jak doufám, tak vez, že jsem by rád tvým bratrem a pokud bys mel místo mě sestru co by se jmenovala jess, bud na ní hodný.
„co…?“ Sam otevřel ústa, ale to už se Dean rozeběhl k nedaleké budově, kde bylo umístěné lapidárium.
Zastavil se u neho, otočil se a sledoval mizícího Sama, jakmile mu zmizel z očí, otočil se zpět k té budově a vzápětí vstoupil dovnitř.
Uvítalo ho několik desítek zrcadel, závan studeného vetru a překvapivě několik desítek plápolajících svíček, což bylo více než podivné, ale teď se tím neměl čas zabývat, Crowley tu mohl být každou chvíli.
Prošel celým lapidáriem a podařilo se mu najít několik na zemi ležících zrcátek.
Nebylo jich tolik, kolik by potřeboval, ale museli stačit, obešel ty zrcadla a za vybrané položil ony zrcátka.
Mohlo se klidně stát, že se Crowley objeví u zrcadla, kde nic nebylo a nebo se tomu položenému zrcátku vyhne, ale Dean nemel moc možnosti.
Ušklíbl se při představa, jak Crowleyeho noha dopadá na to zrcátko, nechtěl ho zabit, chtěl ho jen paralyzovat a přinutit, aby z Mary dostal tu démonku.
Z dálky k němu dolehly dva vystřely, na okamžik ztuhl, ale po chvilce se přesunul k plápolajícím svíčkám, rukou se dotkl své kapsy, ulevilo se mu, že tam jeho telefon je, signál nebyl, ale na tom nezaleželo, podstatné bylo, že ten mobil vydával potřebnou záři. Zastrčil ho zpátky do kapsy a následně začal sfoukávat jednu svíčku za druhou, což nebylo vůbec lehké, hořely silným plamenem, ale nakonec se mu podařilo sfouknout plameny všech svíček.
Cítil se značně unavený, ale teď nebyl čas na odpočinek, ustoupil dozadu, dolehli k němu kroky, vepředu se objevil nejaký stín, ten se přemístil k němu, ale než ho mohl ten stín udeřit, posvítil mobilem před sebe a Crowley neboť to byl on, překvapeně zavrávoral, propadl skrz nejbližší zrcadlo, které se s rachotem roztříštilo.
Deane, jsi tady nekde?“ ozval se Samův hlas.
„Same, jsem tady nedaleko od zrcadla,“ zavolal, až příliš pozdě si uvědomil, že všude kolem něj jsou zrcadla.
„Kde u jakého zrcadla, co se tady děje?“ Sam se přiblížil k tomu rozbitému zrcadlu, Dean uslyšel vzteklé zasyčení, bylo očividné, že Crowley dopadl na jedno z těch zrcátek.
„Same, stůj!“ vykřikl, ale jeho bratr se ocitl příliš blízko toho zrcadla.
„Deane kde jsi, co má…,“ víc toho Sam nestihl říct, jelikož se ve tme mihl nejaký stín a on cítil, jak mu do břicha cosi proniká.
„Same!“ vykřikl Dean a v tu chvíli se všechny svíce naráz rozžehly a on viděl nejprve svojí matku, jak tam stojí opodál a následně svého bratra, kterému v břiše trčel meč.
„Same!“ zařval Dean a chtěl se k nemu rozeběhnout, ale Crowley v obličeji zkrvavený ho zastavil pohybem ruky.
„Už ani krok.
„Ty bastarde!“
„Ty sám si to přichystal, nerad to říkám, ale zdá se, že jsme se ocitli v nepříjemné situaci.
„Ty zatracený…“
„No no. Ještě jedno takové slovo a ten meč vytáhnu, je to úžasná věc a co se podle tebe stane?“
Dean na neho hleděl, rty měl sevřené, Crowley byl od krve a podle tiku na jeho tváři mu to nebylo vůbec příjemné, ale když se pohne, Crowley ten meč vytáhne a Sam zemře.
„Nikdy to není lehké. Hezky jsi to nastražil a musím říct, že jsem imponován a proto ti nabízím dohodu.
„S tebou žádné dohody neuzavírám,“ procedil Dean.
„Možná, že bys měl.
„Dám ti na vybranou, buďto uzdravím Sama a odejdu s Mary anebo nechám Mary a Sama zabiju.
„To není dohoda! To je nemožný výběr.
Crowley pokrčil rameny.
„Každý na to má jiný názor, ale podstatné je, co si vybereš, svého bratra anebo očividně svou velkou lásku Mary? Necháš Sama žít a Mary bude navždy moje anebo necháš Sama zemřít a Mary bude tvoje, co zvolíš, Deane

Mason: Myslím, že Deanovi někdo pomůže. Naděje umírá poslední Protože by měl dost těžký výběr. A kdyby si přece jen měl vybrat, tak myslím, že by zvolil bratra, protože přece jen je Sam pro něj vším.

BohdyBohdy: To ano, ale pokud by Crowley "odvlekl" Mary, pravdepodobne by nebyli bratři.

Ty jo, beru svůj kámen zpět! Sem snad ani nedýchala u konce týhle části... Doufám, že se nějaká záchrana objeví, protože to bude mít Dean krutý... Ale taky si myslím, že by volil spíš Sammyho, i za cenu toho, že by se nikdy nemuseli potkat.

Mason: Deanovi to rozhodování tedy nezávidím. Jsem zvědavá, koho nebo co zvolí. A opožděně - gratulace k narozkám.

Janča: díky. Zjistime to snad zítra:)

Tak a je tu poslední čast. Doufam, že si ji užijete a omlouvám se za připadné chyby

Dean hleděl ze Sama na Mary, která se k nim přiblížila, Crowley ho pozoroval s nepatrným úsměvem.
Nejraději by je zachránil oba, ale moc dobře věděl, že je to nemožné, Mary byla jejich budoucí máma, ale Sam byl jeho bratr, bratr, se kterým zažil dobré i zlé, bratr, který ho občas velmi štval, ale též bratr, na kterého nedal dopustit, Deanovy oči se střetly se Samyho, kromě bolesti v nich mel také vepsáno.
„Záchran mámu, dopřed ji šanci na normální život, udělej to Deane.
„Chápu. Není to vůbec lehké, ale čas nám běží Deane.
„Zmlkni!“ zavrčel Dean a pokoušel se nenapadne najít něco, co by mu přece jen pomohlo, zachránit oba.
„To bych být tebou nedělal, není tady nic, co by ti mohlo pomoc, vlastně si myslím, že mě začíná bolet ruka, ve které držím ten meč, nějak mi slábne a ten meč pomalu opouští.
„Na to zapomeň!“
Crowley se zasmál.
„Libí se mi tvůj styl, až dokonce hrát drsného sýpka, ale to na tom nic nemění,“ Crowley chtěl ten meč ze Sama vytáhnout, Dean byl příliš daleko, ale v tom se Crowleyovi otřelo cosi o nohu, ve tváří se mu objevil zhnusený vyraz a následně kočku odkopl.
Byla to sice jen chvilka, ale Dean se jí rozhodl využít, musel, rozeběhl se a povalil překvapeného Crowleyeho na zem, tomu vypadl meč z ruky a Sam klesl na kolena, ruku mel položenou na místě kam byl bodnut, ale krev mu prosakovala i tak.
Crowley se nejprve zatvářil překvapeně, ale pak se rozesmál.
„Přestaň se smát bastarde!“ zachrčel Dean a uštědřil mu jednu, pak druhou a následně i třetí ránu.
„Nemůžu si pomoct, možná se ti ze mě povede vytlouct duši, ale než se tak stane, bude tvůj bratr mrtev.
„To se ještě uvidí!“ zavrčel Dean a uštědřil mu další ránu, Crowleyemu začala ze rtů téct krev, ale nezdálo se, že by se tím nějak vzrušoval, na jeho zkrvavených rtech pohrával úsměv, sledoval Samovu marnou snahu zastavit proudící krev, Dean mu chtěl uštědřit další ránu, ale tomu nedovolil, jeho ruka chytla tu Deanovu a tvrdě ji zmáčknul, Deanův obličej se zkroutil do bolestné grimasy a Crowleyemu zčernaly oči.
„Docela jsme se pobavili, ale myslím, že nastal čas, abych se se svojí drahou Mary vydal do západu slunce, docela poetické, že,“ a po těchto slovech se chystal Deana odmrštit, ale nedostal se k tomu, jelikož se u jeho hlavy objevil Castiel a položil mu své dlaně na oba spánky.
Crowley zavřískl, udeřil Dean do obličeje, ten se z neho skutálel.
„Jak si se…?!“
„Mel jsem pár pomocníku,“ odvětil Castiel a poté zatlačil.
Crowley znovu zavřískl, Mary se k nemu pohnula, ale Dean , který se vzpamatoval, po ní mrštil lahvičku svěcené vody, spon doufal, že tomu tak je lahvička trefila Mary do čela, ta se zapotácela, Deanův pohled padl na bledého Sama.
Ten zvedl hlavu a zašeptal.
„Utečte, dostaň Mary ven, vy z ní toho démona dostanete.
„To v žádném případe, nenechám tě tady, Dean se k Samovi po čtyřech přiblížil, uvědomil si, že mu z nosu teče krev, ale na tom nezaleželo.
Crowley se mezitím pokoušel Castiela setřást, škubal sebou, kopal doprázdna, ale Castiel svůj stisk neuvolnil a tak Crowleyeho vzdor slábl, až Crowley znehybněl.
„Je mrtvý, zabil si ho?“
Castiel, který se vrávoravě postavil zavrtěl hlavou.
„Proč ne? Je to jedinečná příležitost!“
„Nezabiju ho. V tuhle chvíli už nebude škodit nikomu.
„Zařídím, aby už neškodil nikdy nikomu!“ Dean zvedl ze země zakrvácený meč, ale Cass natáhl před sebe ruku.
„Chceš ho zabít navzdory tomu, že tvému bratrovi utíká čas?!“
„Copak ho nemůžeš vyléčit?!“
„Boj s Crowleyem mě stál příliš mnoho sil, jediné co můžu je , ho přenést do nejbližší nemocnice.
„Do nemocnice v 80 letech? Tak ho přenes.
„Ne dokud nezahodíš ten meč.
„Tohle nemůžeš myslet vážně!“
„Zahoď ten meč a já přenesu tvého bratra, co je pro tebe důležitější? Pomsta nebo rodina?
„Rodina, ale co když po nás půjde?!“
„To půjde, ale tak jak to má být až ve chvíli kdy budete dospělý.
Dean se zaskřípěním zubu zahodil ten meč, Cass vzal bezvládného Sama do náruče a zmizel s ním.
Dean se zahleděl na Mary, která se zahleděla na neho a její oči se zaleskly.
„Dovnitř vběhli John, Bobby a Ellen.
„je tady, co se tu stalo, kde je ten Anděl, kde je ten druhý chlápek?“
„Na tom nesejde, musíme z Mary dostat tu démonku a Mary musí přežít.
„Nikdo nemá v úmyslu jí zabít, ale je v tom někdo z vás zběhlý v vymýtání?!“
John zavrtěl hlavou, stejně tak i Ellen.
„Já s tím nějaké zkušenosti, ale převážně je to Samova práce,“ ozval se Dean.
„Super. No jestli koukám dobře ten tu není.
„bude to muset jít i bez neho.
„A jak? Copak má někdo z vás knihu, či svěcenou vodu?!“
Ellen z tašky vytáhla obě dvě věci.
„Ze mě to nepřekvapuje,“ zavrčel Bobby a poté se rozeběhl k Mary a srazil jí k zemi, dřív než mohla cokoliv podniknout.
„Bobby!“
„Co je? To jsem jí mel slušně požádat, aby se posadila na tamtu židli a nechala se svázat? Pomoz mi s ní Winchestere,“ houkl na Johna a s jeho pomoci posadil omráčenou Mary na židli a svázali jí provazem, který nalezli v tmavém koute.
„Tak co ted? Tady „staříku“ máš knihu,“ Bobby podal Deanovi knihu, ten se zašklebil.
„Zkuste jí příliš neublížit,“ ozval se John.
„Dojemné, já jsem vždy jemný,“ zavrčel Bobby a poté na Mary vylil několik malých kápek, ozvalo se zasyčení a Mary prudce otevřela své očí.
„Vítej, démonská princezno.
„Proč jste mě nezabili.
„Nejspíš proto, že podle některých stojí tohle tělo za záchranu.
Z Marynina hrdla se vydral dunivý smích a následně sebou zaškubala, ale nebylo jí to nic platné.
„Myslím, že je čas začti Deane,“ Bobby ho postrčil dopředu, Dean hleděl na svou matku, na její rozcuchané vlasy, rudě podlité oči.
„Ty máš být ten, který mě má z tohohle těla vyhnat?!“ otázala se Mary pobaveně a poté naprázdno kousla a pak znovu.
„No tak dělej, jemným způsobem toho nikdy nedocílíš!“ Bobby ho udeřil rukou dozad.
„No jen pojď bliž krasavče, ráda bych tě olízla,“ zamumlala Mary a olízla se, oblečení jí mírně sklouzlo z ramen, ale na to Dean nehleděl, podíval se do knihy, Ellen vychrstla pár kapek na Mary, ta vztekle zasyčelas a Dean začal číst.
Snažil se mít co nejklidnější hlas, ale přesto nezabránil jistému třesu, ale podstatné bylo, že to fungovala, zatímco četl, Mary se třásla, poulila oči, ale ústa mela zavřená.
„Musíš přitvrdit, jen tak jí z mní dostaneš.
„Sklapni Bobby!“ okřikl ho Dean , ale do čtení se pustil s vetší vervou, svíčky kole m nich zakmitaly, vzduch se náhle ochladil, ale Dean nepřestával a četl se stále silnější hlasem a Mary se víc a víc třásla, stejně tak i židle.
„Nedokáže to! To démonka je příliš silná, vykřikla Ellen, ale Dean nepřestával, nyní četl hlasitě a pevne, Maryinych očích byla prosba, všichni viděli, jak jí z čela stéká krev , ale Dean stále četl a četl, Mary zavřískla, pak znovu, Dean zachraptěl, ale nepřestával číst, židle zapraskala a následně se ulomily dvě židličky, Mary dopadla na zem , otevřela ústa a z nich vyšel velký černý mrak, který se rozplynul v ovzduší.
„Dean upustil knihu, zatočila se mu hlava.
Tys to dokázal,“ udeřil ho Bobby do zad, Dean na to nic neřekl, nemohl, obraz před očima se mu rozostřil, rozbolela ho hlava a následně se složil k zemi a během vteřiny zmizel.
To samé se stalo Samovi, když se ho lékaři chystali prohlásit za mrtvého.
Oba dva se probudili téměř naráz, zmateně se posadili a navzájem na sebe pohledli.
„Co se stalo?“
„Nemám ponětí. Dostal jsem tu bastardku z Mary a pak jsem ztratil vědomí.
Já mel být prohlášen za mrtvého, když se stalo to samé.
A kde jsme teď?
„Podle toho co kolem sebe vidím, bych řekl, že jsme v nějakém motelu v našem roce-
„To je fajn, ale jak se to stalo?“
Sam, který se také postavil zavrtěl hlavou.
Dean si prohmatal telo.
„Co to děláš?“
„Jenom se tak kontroluju.
„Jenom se tak kontroluješ?“
„No. Možná, že to byl všechno sen, tak se proste ujišťuji.
„Jasně,“ Sam chtěl odejit do koupelny, když v tom se ozvalo zabušení.
Sam šel otevřít, přede dveřmi spatřil starou cikánku.
„Přejete si?“
„Malou almužničku, pro nebohou starou ženu.
„Bohužel nic nemáme,“ Sam chtěl zabouchnout dveře, ale dean mu v tom zabránil a podal té žene deset dolaru.
„Tady máte,“ stařena se pousmála a poté odešla.
„Zblaznil si se? Jak si ji mohl dát deset dolaru?!“
Dean se zahleděl ke koupelně, viděl sám sebe jak před zrcadlem stojí jako mladá žena.
Věř mi. Ty peníze za to stály.
„Za co stály?“ nechápal Sam.
„Za skutečnost, že nikdy nebudu těhotný,“ zašklebil se Dean a poté opustil jejich pokoj. Sam ho s pokrčením ramen následoval, nikdo z nich si nepovšimnul pozitivního těhotenského testu, který ležel za stohem papíru.

Díky za přidání kapitoly i když mě mrzí, že byla poslední. Hlavně, že všechno dobře dopadlo.

Janča: Snad to bylo uspokojivé finale.

Parádní konec,všichni přežili, huráá! Díky Ti za povídku.

Tušila jsem, že za tím bude Cas A Deana chápu. I když chtěl Crowleyho zabít, nemůže měnit dějiny. Uvidíme, zda se mu to někdy podaří... Díky za povídku!