Twihard with a Vengeance

6.kapitola


Další noc se Dean opět krmil ze Sama. "Promiň, Sammy, ale potřebuju donést ty věci z chatky. Prostě mě děsí pomyšlení, že bys mohl utéct. Vím, že to nechápeš, ale v bezpečí jsi jen se mnou."

"Chápu to, Deane. Nejdřív jsem to nechápal, ale teď už to chápu," řekl Sam. Doufal, že se z něj Dean už přestane krmit. Pak se zastyděl. Pokud se Dean nebude krmit na něm, vezme si někoho jiného.

Ukázalo se, že to bylo jedno. Dean ho tvrdě udeřil přes obličej. "Nelži mi, Sammy." Nakrmil se víc a pak popadl nějaký provaz. "Neměl jsem v úmyslu tě svázat. Vím, že to nesnášíš. Ale pokud ti nemůžu věřit, že mi říkáš pravdu, jak ti můžu věřit, že neodejdeš."

Sam nic neřekl. Cítil, že se mu trochu ulevilo, když Dean odešel. Věděl, že se vrátí, ale bylo hezké být chvíli sám.


****

Dean rozvázal Sama poté, co přinel poslední materiál na stavbu klece. Rozhodl se, že vybuduje klec kolem pohovky, kde byl Sam většinu času. Dávalo to smysl.

"Jak chceč postavit klec bez elektřiny?" zeptal se Sam. Nemohl si pomoct. Byl přirozeně zvědavý.

"Získal jsem ji z baterie, to bude stačit," řekl Dean. Pomyslel si, že to je dobré znamení, když Sam projevil zájem.

"Člověče, já zapomněl na pájku. Ta je skoro pro tenhle projekt nejdůležitější. Chceš se jít projít?"

Sam přikývl. Jakmile bude klec hotová, už se z ní nejspíš nikdy nedostane.

Dean mu pomohl vstát a pomalým krokem došli k lovecké chatě pro zapomenutou pájku.


****

Melisse se konečně podařilo sebrat, co Deanovi upadlo. Byla to kancelářská sponka. Nevěděla, že ji Dean nosí vždy za jedním účelem, ale chystala se ji použít stejně. Zámek nezkoušela takhle otevřít už od puberty.

Usmála se, když konečně slyšela, jak manžeta klapla a zámek se otevřel. Vstala a krok za krokem mířila ke dveřím. Muž a žena začali dělat hluk. Melissa hodila kancelářskou svorku chlapovi. Pokud se jim podaří utéct, bude to pro ně dobré, ale není její povinností je zachránit. Chtěla ven.

Dean se neobtěžoval zamknout dveře. Vždyť byli připoutaní. Navíc byl většinu času dole. Nicméně slyšela, jak přichází a odchází několikrát za večer. A právě odešel. Pokud si pospíší, může se dostat pryč.


****

"Same, proč mě nenávidíš?" zeptal se Dean a popadl pájku, pro kterou sem šli.

"To není tak, že tě nenávidím, Deane. Ale nejsi sám sebou. Chtěl bych zavolat Bobbymu. Určitě by ti dokázal pomoct," řekl Sam. Nevěděl, jaká bude Deanova reakce, ale musel to zkusit. Bobby byl jejich jedinou nadějí.

"Bobby by mi možná byl schopný pomoct, ale co pak bude s tebou?" zeptal se Dean a směřoval Sama ven ze dveří, zpátky k domu. Sam si přál, aby mohl být venku o trochu déle. Ten starý zaprášený, zatuchlý, strašidelný dům mu už lezl na nervy.

"Co tím myslíš?"

"Takhle tě můžu chránit."

"Ty mě nechráníš. Ty mě dusíš," řekl Sam, než se mohl zarazit.

"Je mi líto, že to cítíš takhle," řekl Dean a snažil se ho ochranitelsky k sobě přitisknout.

Sam se pokusil odtáhnout. Věděl, že nemůže utéct, nebo tak něco. Chtěl jen, potřeboval mít pocit, že to má aspoň trochu pod kontrolou.

Dean ho prudce přitáhl zpátky a rukou ho chytil kolem krku. "Ty mě nikdy neopustíš, Sammy," zašeptal, když šli jak nejlépe mohli v této pozici.


****

Melissa zamířila k Deanovu autu tak rychle, jak jen mohla. A podařilo se jí ho nastartovat bez klíčků. Rodiče jí říkali, že zahodí svůj život, když nezíská nějaké skutečné dovednosti. No, dovednosti, které měla, jí právě zachránily život.


****

Dean se Samem přicházeli právě k rohu domu, když Dean uslyšel motor startující Impaly. Popadl svou zbraň, co měl za opaskem, pevněji sevřel Samovu ruku a rozeběhl se za zvukem. Dávalo by větší smysl tady Sama nechat, ale bál se, že by mohlo být kolem něco nebezpečného.

"Deane!" zanaříkal Sam. Byl příliš unavený na to, aby běžel přes les. Padl na kolena a Dean ho dál táhnul přes větvičky a kameny. "Zastav."

"Nemůžu, Sammy." Dean běžel na mýtinu a Sama táhl za sebou, přesto jeho auto zmizelo z dohledu. "Co to sakra?" zařval.

Dál táhnul Sama dovnitř. Přitlačil ho k zemi a běžel po schodech nahoru.

Rodina tam ještě byla, ale ta holka zmizela. Běžel zpátky dolů.

"Nemám auto a budu potřebovat víc jídla," řekl Dean, když dupal dolů po schodech.

"Je skoro ráno. Postaráš se o to večer," řekl Sam a doufal, že Melissa přivolá pomoc, ale věděl, že to neudělá.

"Dobrý nápad, Sammy," řekl Dean. "Vypadá to, že tvoje klec bude muset ještě pár dní počkat."


****

Melissa vjela na motelové parkoviště a vešla do kanceláře. "Potřebuji pokoj na noc."

"OK," řekl recepční a podíval se na auto, když vyplňoval papíry. "Máte pokoj 103."

"Díky," řekla Melissa a zamířila ke svému pokoji. Chtěla sprchu, trochu se vyspat a zapomenout na těch posledních pár dní.

Jakmile byla mimo kancelář, úředník sáhl po telefonu.

"Bobby, auto, který jste hledali, je tady. Ale přijela s ním nějaká žena."

"Udrž ji tam. Budeme tam v poledne."





7.kapitola


Bobby s Rufusem dorazili do motelu pár minut před polednem. "Tady je," řekl Bobby a ukázal na Impalu.

"Připouštím, že to auto je ojedinělý, ale jak si můžeš být jistý, že zrovna tohle je Winchesterů?" zaptal se Rufus.

"Už léta mají stejnou kansaskou poznávací značku. Je to to auto."

Vystoupili z auta a zamířil k recepci. "Který pokoj?" zeptal se Bobby.

"Vlastně zrovna přichází."

Bobby se otočil. "Támhleto je vaše auto? Kde jste ho vzala?"

"Dal mi ho můj otec," lhala Melissa. Možná, že ho chtěl koupit a ona mohla za něj získat nějaké peníze.

"Zkuste to znovu," řekl Bobby.

"Dal mi ho můj otec."

"Možná, že jste ho ukradla upírovi? Co budete dělat, když si pro něj přijde?" zeptal se Bobby a snažil se jí nahnat strach.

"Kdo jste?" zeptala se Melissa.

"Hele, jen ho potřebuju najít, můžu to dát do pořádku a zachránit ho i jeho bratra."

"Myslíš tím Sama?" Melissa se konečně rozhodla, že je stejná jako on.

Pokud mu může pomoci, aniž by se stalo něco jí, proč ne. Vysvětlila těm starým chlapům, kde je najdou.

"Díky," řekl Bobby. "Auto si berem."

"Jak myslíte."


****

Bobby jel Impalou a Rufus jel za ním v Bobbyho autě. Bobby doufal, že tam ještě pořád jsou. I když mu to nedávalo žádnou logiku, že by někdo zůstával na stejným místě, odkud mu někdo uprchl.


****

Slunce pomalu zapadalo. "Jdu na chvíli ven, Same. Připoutám tě k radiátoru a až se vrátím, odjedeme. Ta holka mohla jít na policii. Nechápu, že mě to nenapadlo dřív."

"Nemusíš mě spoutávat. Zůstanu tu," řekl Sam.

"Budu se cítit líp, když budu vědět, že nemůžeš odejít. Teď vstaň."

Sam si povzdechl a vstal. Neuposlechnutí by znamenalo další bití, nebo krmení. Sam si všiml, že Dean tentokrát nebyl ani trochu jemný, když mu nasazoval pouta, až se mu zařízla do kůže. "Jsou trochu těsná," řekl.

"Pak doufej, že se vrátím brzy. Viděl jsem tvoje oči. Jak jsi rád, když odcházím a jak zklamaný, když se vrátím. Všechno, co jsem kdy udělal, bylo pro tebe. Jak si myslíš, že se cítím, když jsi tak nevděčný?" Udeřil Sama a odešel.

Dean vyběhl na silnici. Čekal na nějaké auto a pak se před něj vrhl. Potřeboval něco pojízdnýho a potřeboval si chytit další jídlo, než pojedou na nové místo. Vezme si řidiče a rodinu v podkroví tam nechá. Byl dokonce ochotný, až budou pryč, zavolat na policii, aby je mohli osvobodit.

Řidič prudce šlápl na brzdy. "Zbláznil jste se?" zařval, když vystupoval z auta. Couvl, když Dean vycenil tesáky. Zaútočil na muže, srazil ho a strčil ho do kufru. Chystal se vrátit k Samovi, když uslyšel známý rachot.

Podíval se tím směrem a uviděl Impalu s Bobbym za volantem. Neměl ponětí, jestli ho předeběhne, ale musel odtud Sama dostat.

Běžel s veškerou svojí upírskou rychlostí zpět do domu. Rychle odemkl Samova pouta. "Pospěš si!" řekl a táhnul ho.

"Co se děje?" zeptal se Sam.

"Drž hubu a hejbni sebou!" křikl na něj Dean a tlačil ho ven ze dveří a pak ven pryč od silnice.


****

Bobby uviděl Deana, jak utíká pryč. "Tudy!" zařval na Rufuse, šlápl na brzdu a vyskočil z auta tak rychle, jak mu to jeho věk dovoloval.

"Jak budeme chytat upíra?" zeptal se Rufus za běhu.

"Sam ho bude zpomalovat, idiote," řekl Bobby.


****

Dean si uvědomil, že se Samem nebude moci Bobbymu utéct. Sam byl příliš pomalý. Samozřejmě, že to byla jeho chyba. Všechno to bití a krmení se na něm podepsalo. Ale teď už s tím nemohl nic dělat. Našel příkop a Sama do něj strčil. Oba se přitiskli ke straně příkopu a ruku pevně přiložil přes Samova ústa.

"SAME!" zakřičel Bobby.

Sam vzhlédl. Tohle bylo naléhavé. Bobby byl tady. "Mmpf," zašeptal.

"Psst. To je OK, Sammy. Ochráním tě," zašeptal Dean.

"SAME!" zakřičel znovu Bobby. Sam usoudil, že prošel kolem něho tak na patnáct stop. Dean přitlačil svou ruku na Samova ústa o něco víc. Sam slyšel proběhnout okolo dva lidi. Netušil, kdo byl s Bobbym. Frustrovaně potřásl hlavou. Byli tak blízko a on jim nemohl dát o sobě vědět.

"To je v pořádku," zašeptal Dean. "Vím, že jsi vystrašený, ale nenechám je, aby tě odvedli. Jsou poblíž. Bobby nám přivezl auto zpátky. Pojďme." Stále držel ruku Samovi pevně přes ústa, zvedl ho a ohlédl se směrem, kudy Bobby a ten druhý utíkali. Byli z dohledu. "Pojďme."

Dean zakopl a upadl. Sam stále stál. Tohle byla jeho jediná šance. Bobby byl blízko. Kdyby získal jen pár minut na chůzi, mohl se k nim dostat. Kopl Deana do hlavy.

Dean byl trochu omráčený. Musel potřást hlavou, aby se probral. Sam od něj utíkal. Ne moc rychle, ale už byl mezi stromy. Dean si nebyl jistý, kde přesně je.


****

"Myslím, že jsme je minuli," řekl Bobby.

"Proč myslíš?" zeptal se Rufus.

"Tušení."

"Pojďme se rozdělit. Budeme tak mít větší šanci je najít."

"Dobře. Jen se pokus neublížit Deanovi," řekl Bobby.

"Udělám co budu moct a ty to víš," řekl Rufus a obrátil se na Bobbyho, který běžel za ním.


****

Dean se otočil. Zachytil Samův pach a vydal se za ním.


****

Bobby si myslel, že zaslechl běžet přávě jeho. Vydal se tím směrem, ale znělo to jako z větší dálky.


****

Sam si uvědomil, že nemá tušení, kde kdokoli je. Začal propadat panice. Musel najít Bobbyho, než ho najde Dean.

Zkusil udělat pár kroků k původnímu místu. Najednou ucítil okolo svého krku něčí ruku a další přes svá ústa. "Chyběl jsem ti, Sammy?"

NEEEE! Sam v duchu vykřikl, když uslyšel Bobbyho, jak znovu křičí jeho jméno. Byl tak blízko, ale neměl žádnou možnost, jak na sebe a na to co se děje, upozornit. Byl rychle odvlečen a volání se více a více vzdalovalo.

astík: Nééé!!! Teď se Samovi stane určitě něco ošklivého Dean je pořádně naštvaný, takže se mu určitě pomstí. Snad Bobby s Rufusem zasáhnou včas a nějak Deana přeperou, jinak nevím

bohdy: jj, z Deana je opravdu Jekyl/Hyde, bejt upírem asi není sranda i když pořád lepší než v pekle

8.kapitola

Bobby zahlédl Deana. Zvedl zbraň nabitou krví mrtvého muže a střelil ho přímo do krku. Dean ucítil píchnutí a otočil se. "Cos to udělal?" zeptal se, když klesl na kolena.

"Krev mrtvého muže," řekl Bobby. "DOSTAL JSEM HO, RUFUSI," křikl a doufal, že nebude muset jít toho idiota hledat.

Rozeběhl se k Deanovi a přinutil ho spolknout lék. V tu chvíli se tam objevil Rufus. "Vypadáš naštvaně a zadýchaně," řekl Bobby.

"Drž hubu, starochu. Jsem v lepší formě než ty."

Dean se probral. "Co se stalo?"

"Byl z tebe upír. Přemněnili jsme tě zpět," řekl Bobby.

"Sam," zašeptal Dean.

"Kde je?" zeptal se Bobby. Přemýšlel o tom, když poprvé uviděl Deana, ale usoudil, že prioritou byl lék pro Deana.

"Utekl, když jsme se před vámi schovávali," řekl Dean.

"Dobře, myslím, že bude někde poblíž. Rufus a já ho půjdeme hledat. Jestli z tebe bylo něco podobnýho jako posledně, tak nebude chtít vyjít z úkrytu, jestli tě uvidí," poukázal Bobby.

"Počkej. Neměl bys mě zabít? Nepřemněním se zpátky v upíra?"

"Ne. Po druhý dávce je to už natrvalo," řekl Rufus.

"Kdo jste?" zeptal se Dean.

"To je starý přítel," řekl Bobby. "Samozřejmě, by bylo docela fajn, kdyby mi už tenkrát řekl něco o druhý dávce."

"Řekl jsem," trval na svém Rufus.

"Chlapi, můžete se hádat, až najdem Sama?" poprosil Dean.

"Jo, jasně," řekl Bobby. "SAME!" zakřičel. "Už můžeš vylízt. Dean už není upír."


****

Sam poznal ten druhý hlas, co slyšel. Gordon Walker. Nevěděl, jak se tu ocitl, či jak se dostal z vězení. Jen věděl, že tohle bylo to poslední, co právě teď potřeboval. Sam viděl, že byl poháněn k vozu nějakým chlapem, kterýho ještě nikdy neviděl.

"SAME!" slyšeli.

"Musíme si pospíšit a vypadnout odtud, Kubricku," řekl Gordon. "Máš připravenou stříkačku."

"Jo, Gordone," řekl Kubrick a zabodl jehlu do Samovy ruky.

"Otevři kufr," byla poslední věc, kterou Sam zaslechl, než všechno zčernalo.


****

Bobby s Rufusem došli až na kraj lesa, na druhou stranu, kde někdo parkoval. Sledovali stopu, která vypadala, jakoby tu někdo někoho napůl vlekl.

"Stopy po pneumatikách," zdůraznil Rufus.

"Myslíš, že Sama někdo unesl?" zeptal se Bobby. Ten kluk měl tu největší smůlu.

"Vypadá to tak."

"Náhodný nebo plánovaný?" zeptal se Bobby.

"Jak to sakra mám vědět? Nikdy jsem se s těma klukama dřív nesetkal. Máš pocit, že jsem snad nějaký guru, který má na všechno odpověď? Co máš za problém?" zeptal se Rufus.

"Uvidíme, jestli nebude něco vědět Dean," řekl Bobby a ignoroval Rufusovo řečnění.

Vydali se zpět na místo, kde zanechali Deana. "Kde je Sam?" zeptal se rovnou. Musel vynaložit veškeré svoje úsilí, aby se ho okamžitě nevydal hledat, když se dosud nevrátil.

"Myslíme si, že byl unesen," přiznal Bobby.

"Cože?"

"Našli jsme známky boje a pak jsme sledovali stopy, vypadají, jakoby někdo někoho táhnul až na kraj lesa a tam byla stopa po pneumatikách."

"Kdo by Sama unášel? Nenašli jste síru, že ne?"

"Démoni nemusejí nikoho vláčet, ale ne, žádná síra. Navíc mi není jasný, jak by se sem démoni dostali, všude jsi udělal protidémonská opatření," Bobby byl vlastně docela ohromený.

"Jak ho najdeme, Bobby?" zeptal se Dean.

"To bych taky rád věděl, chlapče."

"Zatím bysme měli rozvázat a osvobodit tak ty lidi z podkroví."

"OK. Padáme odsud. Postaráme se o to a pak se vrátíme ke mně. Vystrčíme nějaká tykadla a zjistíme, jestli někdo něco neví," řekl Bobby.

"Měli bychom se držet poblíž," protestoval Dean.

Nevíme, kdo Sama unesl a co má v plánu. A lidi z podkroví by tě mohli popsat policii. Padáme odsud."

"OK," řekl Dean se svěšenou hlavou. Zatímco se snažil Sama chránit, učinil ho zranitelným.


****

Sam se probudil, jak předpokládal, v kufru auta. Všiml si, že v něm byly vzduchové otvory. Gordon se na něj připravil a dal si záležet. Zamručel, když se při nárazu udeřil. Neměl ponětí, jak dlouho byl mimo, ale měl žízeň.

Cítil, jak auto zpomaluje a pak zastavilo.

"Potřebujeme natankovat," řekl Gordon uvnitř auta.

Kubrick stiskl tlačítko vedle přihrádky v palubní desce. Do kufru auta tak byl vstříknut plyn a Sam opět usnul.

"Nemám ponětí, jestli byl už vzhůru, nebo ne, ale teď už určitě není," oznámil Kubrick. Nemohli mít bouchajícího a křičícího kluka o pomoc v kufru auta, zatímco by tankovali.


****

"Měli bychom vytvořit seznam nepřátel," řekl Bobby. "Tvých, Sama, tvýho táty."

"Bobby, nevěděl bych, kde začít. Můj táta se především specializuje na hajzly," řekl Dean. "Lepší otázka je, jak někdo věděl, kde najít Sama? To nebyla náhoda, nebo jo?"

"S vámi není nic náhodný chlapče," řekl Bobby. Rufus se vrátil domů. Dean a Bobby zůstali sami.

"Takže, jak jste nás vlastně našli?" zeptal se Dean.

"Dal jsem pátrat po tvým autě a ta dívka nám pak řekla, kde jste."

"Možná to řekla i někomu jinýmu," domníval se Dean.


****

Sam se opět probudil v kufru auta. Měl pocit, že to mohla být tak hodina, než auto znovu zastavilo. Tentokrát necítil žádný plyn. Kapota od kufru se otevřela a on byl přivítán Gordonem a jeho přítelem, mířící na něj zbraněmi.

"Vypadni ven, Sammy."

"Jsem Sam," opravil ho, když vylézal z kufru. "Kde to jsme?"

"Na opuštěné farmě. Jdi dovnitř."

"Myslel jsem, že jsi ve vězení," řekl Sam.

"Utek jsem. Teď drž hubu a hejbni sebou."

"Jak jsi mě našel?" zeptal se Sam, když vcházel na verandu.

"Mám s Bobbym Singerem společnýho přítele. Řekl Bobbymu, že viděl nějakou dívku ve vašem autě. Ta holka řekla před naším přítelem Bobbymu, kde vás najít. Ten mi to hned zavolal."

"Myslel jsem, že my jsme jediní, kdo tu budou klást otázky," řekl Kubrick.

"To jsme. Prostě je vtipný, jak se snaží soustředit," řekl Gordon. "Dobrou zprávou je, že trvalo několik týdnů než jsem tě našel, a tak jsem měl čas se připravit. Posaď se," ukázal Gordon na židli.

"Raději postojím," řekl Sam.

Gordon ho strčil do ocelové židle, která byla vybavena automatickým mechanismem. Přidržel Sama na židli a Kubrick zmáčkl tlačítko. V tu chvíli obemkly Samova zápěstí, kotníky i krk kovová pouta. Gordon vzal pohrabáč, usmál se a řekl: "Výslech může začít."

astík: Chvíli jsem si myslela, že už by mohl být konec a vše dobře dopadlo, ale chyba lávky To je snad ještě horší situace, než ta předchozí! Gordon rozhodně nebude mít se Samem žádné slitování. Takže nás asi čeká menší torturing

bohdy: už jsem si myslela, že se z tebe stala citlivka
Gordon byl vždycky magor, to co předváděl v sn si žádalo svěrací kazajku, on viděl jen černobíle

9.kapitola

Gordon zapálil oheň. "Zatímco budeme čekat, než se to tu prohřeje, odpovíš nám možná na naše otázky i bez toho, abysme tě museli přesvědčovat."

"Jaký otázky?" zeptal se Sam a přemýšlel, co by Gordon mohl vědět.

"Je tu banda médií, co mají v úmyslu vést armádu démonů a ty jsi jedním z nich," začal Gordon.

"Možná," odpověděl Sam. Neměl v úmyslu vést armádu démonů.

"No, něco mě napadlo. Není tu zrovna moc démonů, aby vytvořili armádu.

Jak se jich sem dostane víc?" zeptal se Gordon.

"Jak to mám vědět?" zeptal se Sam.

Gordon strčil pohrabáč do ohně. "Ty to víš. A řekneš nám to."

"Já to nevím," trval na svém Sam.

Gordon přiložil rozžhavený pohrabáč na Samovu paži a usmál se, když Sam zakřičel. "Je to slaboch. Brzy začne mluvit," informoval Kubricka.


****

Dean s Bobbym se rozhodli, že se vrátí zpět do baru, kde Dean sbalil Melissu. Samozřejmě, že Dean nevěděl, jak se jmenuje. "Opravdu si myslíš, že se sem vrátí?" zeptal se Bobby, když vešli do baru.

"Pravděpodobně," řekl Dean, když uviděl známou tvář vycházející ze dveří. Nechtěla je už nikdy v životě vidět a tak se její oči hrůzou rozšířily a udělala pár kroků zpět, když je spatřila.

Dean se však natáhl a chytil ji za ruku. "Nechci ti ublížit," řekl, "ale musím vědět, komu jsi řekla, kde nás najde."

"Nikomu jsem nic neřekla. Jen tomuhle chlápkovi a dalšímu starýmu, který byl s ním," řekla a ukázala na Bobbyho. Bobby obrátil oči v sloup. Proč ho lidi nazývají starým?

"Komu jsi to řekla?" Dean zavrčel a nepatrně jí zkroutil ruku.

"Deane," řekl varovně Bobby a sundal mu ruku z jejího ramene. "Podívej se, jen nám řekni co potřebujume vědět a my tě necháme na pokoji."

"Přísahám, že jsem nikomu nic neřekla," naříkala Melissa. Tenhle šílenec ji chce znovu unést.

"Myslím, že říká pravdu," řekl Bobby. Jeho zkušenosti z něj prakticky dělaly lidský detektor lži.

"Tak jak to, že nás našli?" zeptal se Dean.

Bobby kývl na Melissu a ta okamžitě zmizela.

"Bobby. Mohla nám lhát. Možná něco věděla."

"To si nemyslím," řekl Bobby. "Řekla nám to před mým kamarádem Charliem. Možná, že něco ví on."

"To by měl," zavrčel Dean. Musel najít svého bratra.

****

Gordon použil pohrabáč na Sama patnáctkrát. Zvažoval, že mu ho strčí i do oka, ale tak daleko zatím ještě zajít nechtěl. Podle toho jaké měl informace, mohl jich ze Sama dostat daleko víc. Navíc by na to ten kluk mohl zemřít, kdyby dostal infekci a on ho potřeboval živého, dokud mohl mluvit.

"Zatím nad tím popřemýšlej a my se za chvilku vrátíme." Kývl na Kubricka. Potřeboval se s ním dohodnout na strategii a tak odešli nahoru.

Sam se nemohl hnout, tak jen sklonil hlavu a z vyčerpání omdlel.


****

Bobby s Deanem vešli do motelové recepce.

"Charlie, řekl jsi někomu, kde byli Sam s Deanem?"

"Jo. Gordon Walker řekl, že chce pomoct," vysvětlil Charlie.

"Gordon Walker?! Řekl jsi Gordonu Walkerovi kde jsme?" vybuchl Dean.

Charlie ucouvl. Byl na lovce zvyklý, ale nebyl si jistý, co měl tenhle chlap za problém.

"Nemluvil jsem s Gordonem už léta," řekl Bobby. "Co se děje?"

"Gordon chce zabít Sama. Snažil se o to už před několika měsíci, ale pak ho zatkli za vraždu. Musel se odtamtud nějak dostat, nebo co."

"Proč by Gordon chtěl zabít Sama? Je to lovec."

Dean se podíval na Charlieho. "Pojďme ven," řekl Bobbymu. Nechtěl, aby o Samových záležitostech každý věděl.

"O co jde?" zeptal se Bobby, když vyšli ven.

"Sam je médium," řekl Dean.

"Cože? Od kdy?" Znal toho kluka celý svůj život a nikdy neviděl, že by měl vize, ohýbal lžíce nebo tak něco.

"Už pár let. Je nejlepší a žlutooký démon s ním má plány, chce, aby vedl armádu démonů. To se nestane, Bobby. Sam to neudělá. Ale musíme ho rychle najít."

"Jestli ho chce Gordon zabít, tak proč ho unesl? Proč ho prostě jen nezabil?"

"Já nevím. Všechno co vím je, že ho musíme najít. Máš nápad, kde bysme ho měli hledat?"

"Jeho rodina dřív farmařila. Vím, že má starý statek a že ho občas používá jako úkryt. Vím, kde to je, ale je to odsud dost daleko, na opačný straně státu."

"Tak bysme si radši měli pospíšit," řekl Dean.

****

"Musíme ho zmást," řekl Gordon Kubrickovi.

"Co tím myslíš?"

Gordon mu vysvětlil svůj plán. Když skončil, sešli dolů. Prošel kolem místnosti, kde spal stále spoutaný Sam. Dělal hluk, aby tak Sama probudil, ale ujistil se, že si ho nevšímá. Doufal, že ten kluk na něj nebude volat, či něco takového.

Kubrick přišel dolů a Gordon přešel na druhou stranu místnosti.

"Je pořád mimo?" zeptal se Kubrick.

"Jo," lhal Gordon. Ujistil se, že mluví dost nahlas, aby je mohl "slyšet".

"Špatný zprávy. Dean dostal Singera a jeho kámoše. Oba jsou mrtví."

"A co Dean?" zeptal se Gordon.

"Pořád je upír. Myslíš si, že nás najde?"

"Pochybuju. Ale jestli ano, víme, jak zvládnout ty jeho tesáky," řekl Gordon.

Sam je ve vedlejším pokoji poslouchal. Bobby je mrtvý a od Deana nemohl očekávat žádnou pomoc. A nikdo jiný ho hledat nepřijde.

Gordon a Kubrick přišli k němu. "Vypadá to, že je vzhůru," řekl Gordon. "Jsi ochotný si promluvit?"

"Já nic nevím," řekl Sam.

Gordon popadl nůž a přiložil ho k Samovu krku. "Možná jsme se jen špatně ptali. Víš, kdo jsou ti další s nadpřirozenými schopnostmi?"

"Ne," lhal Sam. Nezradil by Andyho a Avu. OK, nikdo nemohl najít Avu, ale pokud věděl, Andy byl někde poblíž. Neměl žádnou možnost, jak se dostat z rukou toho šílence. Kromě toho, doufal, že Gordon ten nůž použije. Raději zemře. Neměl už nic, pro co by žil.




10.kapitola

"Možná bychom měli letět," řekl Dean. "Je to ještě dva dny cesty."

"Už jsem na to myslel," řekl Bobby. "Ale na severovýchodě je sněhová bouře, takže to padá."

Dean zabrblal a sešlápl plyn až nadoraz.

****

"Počasí je zhoršuje. Měli bysme si jet obstarat všechno, co budeme potřebovat pro příštích pár dní," řekl Kubrick.

Gordon se podíval z okna. Nechtěl, aby Sammy měl možnost si odpočinout, ale Kubrick měl pravdu. Pokud si nezajistí zásoby teď, později by to už nemuselo být možné. Pro jistotu vytáhl jehlu.

"Co je to?" zamumlal Sam.

"No, ve tvým stavu a z tohohle křesla tu je jen malá šance, že utečeš, až budeme pryč. Nicméně, když budeš spát, tak je ta šance nulová." S tím zapíchl jehlu do Samovy ruky a ten upadl do blaženého spánku.


****

"Víš, přemýšlel jsem," řekl Gordon, když jel s Kubrickem zpět na farmu.

"O čem?" zeptal se Kubrick. Gordon byl nejchytřejší chlap, jakého kdy potkal a proto visel na každém jeho slově.

"Možná, že plánem démonů je zabít všechny senzibily. Možná budou ONI armádou démonů. Takže cokoli uděláme, musíme udržet Sammyho naživu. Třeba v bolestech, to nevadí, ale naživu."

"Dobrý nápad," z celého srdce souhlasil Kubrick. Byli zpátky.

"Sakra, chlape, myslím, že pec vyhasla," řekl Gordon, když vešli do domu.

"Alespoň že máme krb," řekl Kubrick.

"Ale to ve zbytku domu bude docela zima," řekl Gordon s leskem v očích.

"Jo," uznal Kubrick.

"Odvaž ho."

Kubrick poznal, na co myslí, stiskl tlačítko a pouta na židli se otevřela. Sam ještě spal. Gordon ho svlékl do spodního prádla a spoutal mu ruce za záda a svázal mu nohy. Dotáhl ho do vedlejší místnosti a zavřel za sebou dveře, aby se tam nedostalo teplo. "Za trochu tepla bude mluvit," předpovídal Gordon.


****

O pár hodin později se Sam probudil. Byl zmrzlý. Všiml si, že měl na sobě jen spodní prádlo. Slyšel za oknem vytí větru a viděl poletující sníh. Byla mu taková zima, že se celý třásl a zuby mu cvakaly. Stočil se do klubíčka, jak nejvíce to šlo, aby si alespoň trochu zajistil teplo.


****

O několik hodin později za ním Gordon a Kubrick přišli. "Už jsi ochotný nám říct, co víš?" zeptal se Gordon.

"Já n-n-nic n-n-nevím," řekl Sam.

"Třese se opravdu hodně, Gordone," poznamenal Kubrick. Neměli v plánu ho nechat zemřít.

"Dobře," zareptal Gordon. "Dáme mu deku." Zabalili ho do ní a dotáhli ho ke krbu do vedlejší místnosti.

Gordon znovu několikrát použil pohrabáč, ale Sam stále mlčel. Ke konci dne ho rozvázali a posadili ho zpět do židle. Kubrick stiskl tlačítko k připoutání Sama, ale pouta na rukách nefungovala. "Sakra," řekl Kubrick.

"Mám pouta," rozhodl se Gordon, lepší než provaz. Položil je a pak rozbil zámky.

"Cos to udělal?" zeptal se Kubrick.

"Rozbil jsem zámky, takže neexistuje způsob, jak si je může sundat. Jestli je opravdu budeme chtít sundat, můžeme je přeříznout, ale proč bysme to dělali? Může v nich zůstat po zbytek svýho života."

"A co moje oblečení?" zeptal se Sam.

"Nepotřebuješ ho. Nikam nejdeš." řekl Gordon.


****

Druhý den

"Gordone, našel jsem dalšího z těch zrůd," řekl Kubrick.

"Kde? Měli bysme jich dostat co nejvíc," řekl Gordon.

"Je z Oklahomy. Jmenuje se Andrew Gallagher."

Andyho ne, pomyslel si Sam.

"Sammy ho zná. Vidíš to malé poznání, co mu přeletělo přes obličej při zmínce toho jména?" řekl Gordon. "Takže, pojedeme za tvým přítelem a za pár dní se vrátíme."

"To dřív. Je jen ve vedlejším městě. Mám tam známýho a ten ví o koho jde."

"OK, čas spát, Sammy," řekl Gordon a vytáhl jehlu.

"Ale právě jsem se probudil."

"Škoda. Odjíždíme. Musíš spát," řekl Gordon a vpíchnul mu do paže jehlu.


****

O hodinu později

Dean s Bobbym zastavili před domem. "Tohle je to místo?" zeptal se Dean.

"Jo," řekl Bobby.

Vystoupili z auta, vytáhli zbraně a co nejtišeji vstoupili do domu. První věc, kterou uviděli, byl nahý Sam, spící na židli. Dean k němu přiběhl a snažil se ho osvobodit. Bobby ho přikryl.

Dean našel tlačítko a stiskl ho v naději, že mu tím neublíží. Výsledkem bylo pouhé odemknutí pout. Sam začal padat ze židle, ale Dean ho zachytil.

"Něco s těmi pouty není v pořádku. Nemůžu je sundat," řekl Dean.

"Podívej se, nevíme, kde ti magoři jsou. Vezmem ho s sebou a pokusíme se je otevřít až později," navrhl Bobby.

"Fajn," řekl Dean. "Ale nejdřív mu oblíknu aspoň kalhoty a boty."

Dean konečně dostal Sama do auta. Byl stále mimo, což mu dělalo starosti.

"Jedeme."

"Vy kluci jeďte. Je tu další auto. Tak pojedu najít Gordona. Co si o něm pamatuju je, že když se zaměří na svůj cíl, tak nepovolí, dokud ho nedosáhne. Sam nebude v bezpečí do tý doby, dokud on tam někde je."

Dean přikývl. Měl stejný pocit. Tím spíše, když po několika dnech opět viděl svého bratra, který byl pokryt popáleninami a řeznými ranami.

"Buď opatrný," řekl Bobbymu a odjel se spícím Samem na zadním sedadle.


****

Gordon a Kubrick našli Andyho v dalším městě. "To je on," řekl Kubrick.

Jeho známý ho detailně popsal a řekl mu, kde by ho mohl najít.

"Takže, když může ovládat něčí mysl, jak ho teda chytneme?"

Kubrick vytáhl jehlu. "Zapíchneme to do něj, než si nás vůbec všimne. Až se dostaneme zpátky do domu, uvolníme Sama ze židle, opravíme jí, aby zase fungovala a strčíme do ní Andyho a tím ho zneškodníme, tak nás nedonutí, abychom ho pustili."

astík: Uf! Tak Sam je konečně zachráněn! Ale užil si svoje. Spíš mám teď starost o Andyho, ale snad Bobby zasáhne včas. Gordon je fakt magor a doufám, že na to dojede

bodhy: jj, Gordon je magor všude Sammyho mi bylo taky líto, z deště pod okap:1725:

astík: Mě strašně zajímá, co Sam až se probere a uvidí Deana - jaká bude jeho první reakce.

janča: to nemůžu prozradit, ale už brzy se to dozvíš - možná ještě dnes
btw: já jsem nějak nepobrala, proč by je ten Andy nemohl z tý židle ovládat - ruce ani nohy k tomu nepotřebuje....

x

x

11.kapitola

Sam se probudil. Byl v autě. Ne, byl v Impale a Dean řídil. Nemohl se rozhodnout, jestli je to lepší či horší než Gordon. Rozhodl se, že je to lepší, ale jen o trochu.

Dean zahlédl železářství a pomyslel si, že v něm najde potřebné věci pro odstranění Samových pout.

Sam zpozoroval, že auto zastavuje, a tak se rozhodl předstírat, že stále spí. Nechtěl se s Deanem právě teď dohadovat. Všiml si také, že má stále pouta. Byl rád, že mu Dean oblékl kalhoty. Ačkoliv byl v té době mimo, věděl, že to byl Dean a ne ten bláznivý Gordon.

"Jsi vzhůru, Sammy?" zeptal se Dean a podíval se na zadní sedadlo. Zamračil se, když nedostal žádnou odpověď. Měl obavy ze Samova přetrvávajícího bezvědomí. Kdo ví, co mu Gordon udělal? Položil ruku na Samovo rameno. Pořád cítil, že je studený.

Sam vynaložil všechno své sebeovládání, aby neucukl před dotykem upíra.

"Budeš v pořádku, Sammy. Hned jsem zpátky."

Sam si vydechl úlevou, když se dveře zavřely. Napadlo ho, jestli by se měl pokusit získat pomoc. Sice se obával, že by Dean mohl někoho zranit, ale nechtěl být jeho vězněm po zbytek svého života.


****


Gordon s Kubrickem sledovali Andyho, jak vchází do svého motelového pokoje.

"Jseš připraven?" zeptal se Gordon.

"Jo," řekl Kubrick a zamával stříkačkou naplněnou sedativem. "Sammy dostane společnost."

"Měli bysme si pospíšit. Nelíbí se mi nechávat ho tam tak dlouho samotnýho. Je vynalézavý a je tu vždycky šance, že ho jeho bratr najde."

"Tak jdeme."

Gordon vykopl dveře. Teď nebyl čas na jemnosti. Ostatně nevěděl, kdy by ten čas měl být.

Kubrick zvedl jehlu, ale než ji stačil zabodnout do Andyho ramene, Andy vykřikl: "Zatancuj Macarenu!"

Kubrick pustil jehlu, okamžitě dal před sebe obě ruce a začal zpívat, "Duh, duh, duh .... Hey, Macarena."

"Neznáš slova?" zeptal se Andy. Byl napůl pobavený a napůl ho zajímalo, kdo jsou ti chlapi. "Pokračujte a už nikdy nepřestaňte."


****


Bobby se poptával po okolí, ale nezjistil, proč Gordon opustil město. Zdálo se, že to nikdo neví.

Když se dostal do města, začal se vyptávat, zda někdo neviděl dva bláznivé lovce. Sledoval je až do hotelu. Přikradl se až ke dveřím a uslyšel zpěv. "Co se to tam sakra děje?" zamumlal si pro sebe.


****


Sam se zvedl a podíval se z okna Impaly. Parkoviště bylo opuštěné. Vypadalo to, že mu nikdo nepomůže. Položil se zpátky na sedadlo a frustrovaně do něj udeřil hlavou. Zavřel oči. Snažil se vymyslet plán, když ucítil nezaměnitelný zápach síry.


****


Najednou uvnitř falešný zpěv ustal a bylo slyšet pár úderů. Bobby si všimnul, že dveře byly již vyražené, tak do nich jen zatlačil a na podlaze uviděl ležet Gordona a jeho přítele s podříznutým hrdlem. Ucítil síru.

Co se to tady stalo? Jeho telefon zazvonil. "Deane?"

"Sam je pryč!"

Dean panikařil. Když se vrátil ze železářství, na zadním sedadle našel síru a Sam byl pryč.

"Je to ještě horší. Je tam síra."

"Gordon a jeho přítel mají podříznutá hrdla a leží na hromadě síry. Co myslíš, že se stalo?"

"Já nevím. Zavolám Ashe a uvidíme, jestli něco zjistí."

"OK. Přijedu za tebou," slíbil Bobby.


****


O několik hodin později

"Čekám, až mi Ash zavolá zpátky," řekl Dean Bobbymu, když přecházel sem a tam po krajnici dálnice.

Jako na povel jeho telefon zazvonil. "Ashi, co máš?" požadoval Dean.

"Hodně démonských znamení přichází z místa zvaného Cold Oak v Jižní Dakotě," informoval ho Ash.

"Díky," řekl Dean a informoval Bobbyho.

"Výborně, jedeme," řekl Bobby.


****


Sam se probral, rozhlídl se kolem sebe a zjistil, že leží v kaluži. Snažil se vstát. Ta pitomá pouta, pomyslel si. Znovu se kolem sebe rozhlédl. Vypadalo to tu, jako v jednom z těch starých měst duchů. Přešel k budově a podíval se dovnitř oknem, ale nic zajímavého tam neviděl.

Uslyšel zvuk a otočil se. "Andy!" řekl.

"Same? Co tady děláš? Co já tu vlastně dělám? Kde to jsme?"

"Uklidni se," řekl Sam, ale jeho srdce rychle bušilo. "Kterou věc si pamatuješ jako poslední?"

"Byli tam dva chlapi, kteří se mě snažili unést či co, a já jsem jim přikázal, aby tancovali Macarenu."

Sam si nemohl pomoct, ale zasmál se. Dobře to dopadlo. I když by si přál, aby je Andy nechal se navzájem zastřelit. Za normálních okolností byl proti zabíjení lidí, ale u těch dvou by udělal vyjímku.

"Pak jsem ucítil něco jako ..." Andy se odmlčel.

"Síru?" dodal Sam.

"Jak to víš? A proč máš pouta?"

"To je dlouhá historie," řekl Sam.

Zaslechli výkřik. Sam se s Andym rozeběhli ke kůlně. Přidali se k nějakému chlapovi a holce. Ten chlápek zvedl kámen a rozbil jím zámek u dveří.

"Avo?" zeptal se Sam, když vyšla z kůlny.

"Same!" vykřikla.

"Předpokládám, že se znáte. Mimochodem, já jsem Jake," řekl ten druhý.

"Lily," dodala dívka.

"Co nás sem přivedlo?" zeptala se Ava.

"Není to spíš co, ale kdo. Je to démon," odpověděl Sam.

"Démon? A proč ti to máme věřit? Člověku, který byl zřejmě zatčen. Radši půjdu na vlastní pěst. Mějte se," a s tím odešel.

"Jaku, počkej," řekl Sam.

Ava se lstivě usmála, zavřela oči a soustředila se. Rozděl a panuj bylo po celou dobu její moto a v poslední době ji dobře posloužilo.





12.kapitola


"Měli bychom jít za ním," řekl Sam. Byl vyčerpaný. Nepředpokládal, že by se mohl postarat o všechny ty lidi. Ne po tom všem, čím si prošel, i když věděl, že by měl.

Všichni se otočili směrem, kterým Jake odešel, když uslyšeli, jak křičí. Běželi za tím zvukem. Došli k jeho tělu - roztrhanému na kusy. Ava křičela. Andy a Lily jen zíraly.

"Já odtud mizím," řekla Lily.

"Jediný způsob, jak se odsud dostat, je jít kilometry přes les," uvedl Sam.

"A zůstat tu a nechat se taky démony roztrhat? Podívejte se, co se stalo s Jakem."

"Bude lepší, když se budeme držet pohromadě," řekl Sam.

"Fajn," souhlasila Lily.

Sam je vedl k opuštěnému domu. "Potřebujeme sůl, stříbro, železo, cokoli, co se dá použít jako zbraň."

"Sůl je zbraň?" zeptala se Lily.

"Je to báječný nový svět," odpověděl Sam. Byl frustrovaný z toho, že by to zde měl mít na povel. Doufal, že se Gordon utancoval k smrti.

Lily vcházela do domu jako poslední, ale než vstoupila, otočila se a namířila si to do lesa. V žádném případě nebude čekat, až ji nějaký šílený démon dostane.

Ava se otočila a všimla si, že Lily odchází. Nikomu nic neřekla. O několik minut později přivolala svého malého démonního přítele a poslala ho za Lily. Andy a Sam nic netušili.

"Kde je Lily?" zeptal se Sam o chvilku později.

"LILY!" zařvala Ava.

Nikdo se neozval. Sam si povzdechl. Holka hloupá, utekla a pravděpodobně tak zabila sama sebe. Doufal, že se mýlil, ale měl velmi silný pocit, že ne.

"Našel jsem sůl," řekl Andy. "Co teď?"

"Nasypte ji před dveře a okna." Sam uvažoval, jaký to má smysl. Andy a Ava nejsou lovci. Andy má sice zvláštní schopnost, ale Sam věděl, že na démona fungovat nebude. On byl proti démonům nejlépe vybaven, ale ruce měl vepředu spoutané. Pravděpodobně jim tím zajistil jen více času.


****


Sam stál na stráži, zatímco Andy a Ava spali. Opět si pomyslel, jak špatně na tom byli. Co udělá, když se žlutooký démon objeví? Nemohl se ani po něm ohnat pohrabáčem. Ava otevřela oči. Sam se díval opačným směrem a Andy spal. Naklonila se a přerušila ochranu ze soli a přivolala démona.

Sam se otočil, když démon vstoupil do místnosti. "Andy, probuď se," vykřikl Sam. Andy měl pohrabáč vedle sebe. Sam mu poradil, aby ho na démona použil jako baseballovou pálku. Andy se ohnal po démonovi a ten zmizel.

"Jak to, že se sem dostal?" zeptal se Sam. Rozhlédl se a uviděl na okně za Avou přerušenou ochranu ze soli. "Jak se to stalo?" zeptal se a kývl tím směrem.

"Možná, že vítr," odpověděla nepřesvědčivě Ava.

"To si nemyslím," odpověděl Sam.

Démon se znovu objevil. Andy se po něm opět ohnal. Pak vrazil pohrabáč do Avyna břicha. Ta se otočila a klesla k zemi. Andy opět popadl pohrabáč a několikrát ji bodl do hrudi.

"Andy? Co to děláš?" zeptal se Sam.

"Měl jsem vizi. Žlutooký muž, či démon, nebo co to za mnou přišlo, nám řekl, že tu jsme proto, aby se rozhodlo, kdo z nás povede armádu démonů a vypadá to, že Ava se snažila získat korunu."

"Vypadneme odsud," řekl Sam. Těžko se smiřoval s tím, že za tím byla Ava, "sekretářka z Peoria", která měla těsně před svatbou.

Vyšli ze starého opuštěného města. "Měli bysme se pokusit odtud dostat," řekl Sam.

"Ne my," odpověděl Andy.

Sam se otočil. "Co tím myslíš?"

"Víš, co myslím. Jen jeden z nás zůstane živý. Za normálních okolností bych měl šanci, ale někdo trochu vyrovnal skóre."

"Andy, nedělej to. Nedělej, co chce on." Sam to spíše říkal Andymu, než sobě. Měl jen málo důvodů, pokud vůbec nějaký, pro co by měl ještě žít.

Před pár lety ztratil Jessicu. Nechtělo se mu po tom dál žít, ale Dean ho z toho dostal. Pak zemřel jeho otec a Dean byl znova jeho opora. Ale teď byl Bobby mrtvý a všechno, co Dean chtěl, bylo ho dusit a ovládat ho.

"Musím," odpověděl Andy a udělal s pohrabáčem výpad.

Samovi se podařilo uhnout, ale nemohl takhle uhýbat pořád.

"SAME!" uslyšeli oba.

"To je tvůj bratr?" zeptal se Andy.

"Jo," povzdechl si Sam. Nebyl si jistý, jestli je to pro něj dobrá zpráva nebo ne, ale věděl, že pro Andyho je to rozhodně špatné.

Sam se otočil za zvukem, když uslyšel kroky, a byl v šoku, když uviděl nejen svého bratra, ale i Bobbyho.

"Bobby? Ty žiješ?" Co to znamená? Gordon lhal. Dean byl vyléčen ze svého upírství?

Andy využili Samovi nepozornosti a vrazil mu pohrabáč do zad. Pak se rozeběhl opačným směrem.

"NEEEE!" zakřičel Dean a běžel k Samovi.

Bobby běžel za Andym.

"Deane," zašeptal Sam. "Jsi upír?" a při té otázce vykašlal krev.

Dean si neuvědomil, že Sam nevěděl, že byl vyléčen. "Ne, Sammy. Nejsem upír."

Sam dělal, co mohl, aby se usmál. "To jsem rád," zašeptal.

"Budeš v pořádku, Sammy. Mám tě. Postarám se o tebe. Budeš v pořádku. To je moje práce, ne?" zeptal se Dean.

"Tvým úkolem je pokračovat ve svém životě, Deane. Pro mě jsi udělal už dost." Sam zavřel oči.

"Same?" zeptal se Dean. Dotkl se Samova krku, aby nahmatal tep. Nenašel ho. "Ne, ne, ne, ne." Přál si, aby ten čas, co terorizoval Sama, nikdy nestal. Chtěl mu vyléčit všechna zranění, co mu způsobil Gordon.

"SAME!" zakřičel, tak nějak doufal, že by tak mohl přivolat svého bratra zpět do jeho těla.

13.kapitola

Andy utíkal. Pak ho napadlo, že nemusí vynakládat tolik energie. "Otoč se a vraťte se," vykřikl.

Bobby se zastavil, otočil a zamířil zpátky k Samovi a Deanovi. "Ne, musím chytit toho kluka," řekl si pro sebe, ale nedokázal ovládat své kroky.

Nakonec se vrátil zpět do městečka a našel Deana, jak klečí, v náručí drží Sama a pomalu se s ním kolébá.

"Je mrtvý?" zeptal se Bobby.

Dean jen kývl.

"Chceš, abych postavil hranici?" zeptal se Bobby. Měl pocit, jako by se do něčeho vměšoval, ale chtěl nějak pomoci.

"Ještě ne."

Co to znamená? "Musíme spálit jeho ostatky, aby se ho nezmocnilo něco zlého."

"Pomoz mi najít postel, abych ho na ní položil," řekl Dean, ignorujíc jeho návrh.

"Je pryč, synku. Už nepotřebuje postel," řekl Bobby tak jemně, jak jen mohl.

"Bobby, prosím," zavzlykal Dean.

Bobby polevil. Pokud Dean potřebuje dnešní noc, aby se rozloučil, nemělo by to ničemu vadit.


****


Andy založil oheň a usnul.

"Ahoj, Andy."

Andy uviděl žlutookého muže. Jeho šílené, dávno ztracené dvojče mu o něm řeklo již před několika měsíci. A včera mu o démonovi řekl i Sam. Bylo to opravdu teprve včera?

"To se mi zdá," poznamenal Andy.

"Mám tu čest s géniem," démon obrátil oči v sloup. "Takže, na tebe bych opravdu, ale opravdu nikdy nesázel, ale vyhráls, takže teď povedeš armádu démonů."

"Nechci vést armádu démonů," řekl Andy. Chtěl by to vrátit všechno zpět. Neměl v úmyslu Sama zabít. Prostě zpanikařil. Sam se k němu choval hezky. Pomohl mu zachránit Tracy.

"Proč ne?" zeptal se démon udiveně. Kdo by nechtěl vést jakoukoli armádu? Moc byla omamující.

"Démoni jsou zlí," odpověděl Andy a přemýšlel nad tím, jak moc je chytrý.

"Jsou zlí? Kdo to říká?"

"Každý to ví," řekl Andy.

"Protože ti to bylo řečeno. Lidé si mysleli, že svět je placatý, slunce obíhá okolo Země a Měsíc je ze zeleného sýru. Všechno špatně. Démoni nejsou zlí. Jen jsme nepochopení. Chceš vědět, Andy, proč nás nechápou?"

Andy přikývl. Chtěl to vědět. "Ale není to tak, že využiješ armádu démonů k zabíjení lidí?" To by bylo zlé a jiná možnost není.

"Ne, my prostě jen chceme naše vlastní místo na zemi. Máme na ni stejné právo jako lidé. A jako vůdci armády, by se ti klaněli. Lidé by respektovali, Andy."

Udělá to. Toužil po tom. Chtěl být respektován. "Dobře."


****

Dean a ani Bobby celou noc nespali . Dean strávil noc na židli vedle postele, na které Sam ležel, a jen na něj zíral. Neřekl ani slovo.

Bobby seděl u stolu ve vedlejší místnosti a sledoval Deana. Když vyšlo slunce, řekl: "Je čas."

"Ne," řekl Dean.

"Podívej se, Deane, tuším, co si myslíš. Tvůj táta za tebe prodal svou duši, a ty teď chceš udělat totéž pro Sama."

Dean odvrátil oči. Bobby měl pravdu. To bylo to, co se chystal udělat. A Bobby ho nezastaví.

"Vím, že není žádný způsob, jak ti v tom zabránit, ale kvůli Samovi, prosím, vyslechneš mě?"

To Deana zarazilo. Bobby se ho snaží zastavit kvůli jeho duši. Ne kvůli Samovi.

"Stal jsi se upírem a unesl jsi Sama. Byl jsi jím posedlý, krmil jsi se z něho a celkově jsi ho terorizoval."

"Bobby, já..." začal Dean.

Bobby na něj položil ruku. "Neříkám to proto, aby ses cítil zle. Nech mě domluvit. Pak přišel Gordon, unesl ho a mučil ho. Viděli jsme stopy po popáleninách a byl nahý na velmi studené zemi. Dostali jsme ho odtamtud pryč, a než se stačil probrat, byl unesen žlutookým démonem. Nemáme ponětí, co se tady děje, ale myslím, že se oba shodneme, že to není dobrý. Synu, jestli ho máš tak rád, jak říkáš, dopřeješ mu klid. Sam měl těžký život. Těžší, než většina ostatních. Opravdu si myslíš, že by se chtěl vrátit, nebo aby jsi za něj prodal svou duši?"

Dean svěsil hlavu. Po celou dobu nic neřekl, pak zašeptal: "Postavíš hranici, než se s ním rozloučím?"

"Samozřejmě. Máš tolik času, kolik potřebuješ."

Když Bobby odešel, Dean se obrátil k Samovi. "Je mi to líto, Sammy. Chtěl jsem tě chránit. Někdy až příliš. Čas, kdy jsem byl upírem, nebyl jediný případ, kdy jsem tě dusil. Vím to. Ale i přes veškerá má opatření se zdá, že tě osud stejně dostihl. Jsem jen rád, že tě démon nebyl schopný využít pro cokoli, co měl pro tebe nachystaný. To je jediná dobrá věc v celý týhle noční můře. A, Sammy, doufám, že kdekoli jsi, můžeš mi odpustit. Doufám, že jsi v nebi a najdeš mámu. A Jessicu. Možná budeš konečně šťastný. Možná můžeš být normální až tam. Celý svůj život jsem se soustředil jen na tebe a teď nevím, co mám dělat. Ale Bobby má pravdu. Kdybych tě přivedl zpět, udělal bych to pro sebe. Tys nikdy nechtěl tenhle život. Stále jsem se pro tebe vracel a teď jsi konečně volný a já tě o to nehodlám připravit. Tohle bude jediná věc, kterou pro tebe udělám, bez jakýhokoli sobeckýho motivu."

Bobby přišel o několik minut později. "Hranice je připravena. Můžeš?"

Dean zavzlykal, ale přikývl. "Ach, Sammy."

Bobby mu pomohl přenést Sama ven a položili ho na hranici tak jemně, jak jen mohli. "Sbohem, Sammy," řekl Dean a kývl na Bobbyho, ten zapálil oheň.

"Uvidíme se později, synu," řekl Bobby. "Znáš lovecký život, spíš dřív než později."

Stáli tam a dívali se, než oheň zcela dohořel. Pak se vydali zpět k Impale.

Ani jeden z nich už s tímto místem nechtěl mít nic společného.




14.kapitola

Azazel byl na jednání s Crowleym - králem křižovatek. "Slyšel jsem, že Dean spálil tělo," řekl Azazel. To nebylo dobré. Proč to udělal, když měl v plánu prodat svou duši?

"No, není dobrý, jestli neuzavře smlouvu," přemítal Crowley.

"Kde jsi vzal svého hostitele?" zeptal se Azazel. "Mluvíš tak arogantně s tím hloupým britským přízvukem.

"Podívej se, jen na pár dní odlož otevření pekelný brány. Já zatím získám od Deana jeho duši," slíbil Crowley.

"To udělej," pohrozil mu Azazel. "Andělé a démoni spolupracovali na tomhle plánu celá desetiletí. Nemůžeme dopustit, aby ho teď někdo zmařil jen proto, že Dean se rozhodl jinak, než jak se od něj očkávalo, a nebude chránit svého malého Sammyho. Celý život jsme studovali jejich osobnosti, abysme přišli s plánem, který by fungoval."

"Z Deanovy strany to byl jen dočasný záchvat zdravého rozumu. On se vrátí," ujistil ho Crowley.


****

O týden později

Dean zůstal u Bobbyho od té doby, co Sam zemřel. "Musíme najít Andyho. Zabiju ho za to, co udělal Samovi," řekl Dean už pomilionté.

"Rozhodili jsme sítě. Nikde není žádná démonská aktivita," řekl Bobby.

"Nepřipadá ti to přinejmenším znepokojující?"

"Jasně že jo, ale co uděláme? Budeme bezcílně cestovat po celé zemi a křičet z okna ´Andy´ a doufat, že odpoví?"

Dean střelil po Bobbym pohledem, který by mohl i zabíjet, a vyrazil z domu. Bobby to nechápal. Věděl, že Bobby Sama miloval, ale to nebylo totéž. Sam byl pro Deana všechno. Všechno.

Šel dál, až přišel k potoku, jen kousek od Bobbyho pozemku. Chodili sem s Bobbym rybařit, když ještě byli děti. To bylo ještě předtím, než se Sam dozvěděl o nadpřirozenu. Byly to Deanovi oblíbené časy. Ve skutečnosti tam žádné ryby nebyly, ale na tom nezáleželo. Zavřel oči a skoro slyšel hihňání pětiletého Sammyho. Věděl, že su mu po něm bude neskutečně stýskat, a i to bylo jen chabé vyjádření.

Otevřel oči a uskočil zpět. "Kdo sakra jste?"

"Jmenuju se Crowley. Slyšel jsem, že bys mohl potřebovat mé služby."

"Jakou službu myslíš?" zeptal se Dean. Poznal, že to není člověk. Člověka by slyšel přicházet. Ať už to bylo cokoli, objevilo se to před ním. Věděl to, i když jeho oči byly zavřené. Byl by ochoten se vsadit, že je to démon, ale počká a uvidí, co mu řekne.

"Mám nabídku. Není tu sice křižovatka, což bývá mé obvyklé místo, ale můžu pracovat i zde."

"Co chceš?" zeptal se Dean.

"To, co chceš ty. Slyšel jsem, že tvůj bratr zemřel. Nechceš ho zpátky? Co seš to za velkýho bratra? Nechat ho takhle hnít?"

Dean jen zíral.

"Můžu přivést malého Sammyho zpět. Nezáleží na tom, že jsi ho zpopelnil. Jediné, co chci na oplátku, je tvoje duše. Co je důležitější? Tvoje duše nebo tvůj bratr? Řekni mi, cos to vyváděl? Slyšel jsem, že poslední týden jsi trávil mučením svýho bratra?"

"Drž hubu!" řekl Dean, ale zaváhal. Ten pošuk měl pravdu. Sam byl důležitější než jeho duše. Ale pak si vzpomněl, co mu řekl Bobby. Sam už měl klid. Pokud by to udělal, udělal by to pro sebe.

"No tak, Deane. Je to Sammy. Něco ti řeknu. Dám ti víc času. Dvacet pět let," řekl Crowley. V žádném případě Dean tak dlouho nepřežije, ale tohle vědět nemusel. Za normálních okolností, při uzavírání dohody na křižovatce, by nikdy nepomyslel na to, někoho ošidit. Ale tohle nebyla nějaká dohoda. Tohle byla TA dohoda.

Dean se zamračil. Co bylo s pevným prodejem? Chápal, že démon chce prostě jeho duši. Ale tenhle chlap vypadal, že má spíš větší zájem přivést zpět Sama, než že by ho zajímala jeho duše. Chtěl Sama zpět, ale chtěl to i démon a pokud tomu tak bylo, neudělá to. "Ne!" otočil se zády ke

Crowleymu a vrátil se zpět do domu.


****

"Myslím, že jsem ho přecenil," řekl Crowley Azazelovi.

"Ukázalo se, že je to vlastně jedno. Udělal jsem nějaký výzkum a mám plán B."

"Jaký?" Crowleyho to zaujalo.

"Jako bych ti to mohl říct. Jsi nekompetentní. Vypadni, ať už tě nevidím." Crowley si o sobě může myslet, že je "Král křižovatek", ale Azazel je Luciferova pravá ruka. A to je mnohem důležitější.


****

Andy stál u železniční trati, jak ho o to žádal žlutooký démon. "Jsi připraven na svůj první úkol?"

"Přinese mi to moc a respekt?" zeptal se Andy.

"Tenhle první krok vypustí tvou armádu. Další krok ti ji umožní vést. Ale bude to trvat několik měsíců. Budeš trpělivý?"

Andy se usmál. "Byl jsem trpělivý celý svůj život."

Démon vytáhl kolt a podal ho Andymu. "Jdi tudy. Až dojdeš ke kryptě, strč tuto zbraň do otvoru a otoč jí. To vypustí démony ven."

"Půjdeš taky?" zaptal se Andy. Měl trochu strach sám čelit všem těm démonům.

"Nemůžu jít, ještě ne. Ale brzy se k tobě přidám."


****

Andy dorazil ke kryptě. Podíval se na zbraň. Měl by to opravdu udělat? Žlutooký démon byl hlavním démonem armády a vypadalo to jako rozumné to udělat. Ale bylo opravdu to tak? Pak pokrčil rameny. Celý svůj život byl hodný. Jasně, občas využíval svou mysl k zaplacení nějakých účtů, ale vzhledem k k tomu, co mohl dělat, byl prakticky svatý. Bylo už na čase, aby získal všechny ty skvělé věci tohoto světa. Zhluboka si vydechl, strčil pistoli do otvoru, otočil jí a ustoupil, když se brána otevřela.

Přikrčil se, když se kolem něj vyvalil černý kouř. Díval se, jak se všechen ten kouř valí pryč, směrem, kde čekal démon. Černý kouř nebyl jediný, který se dostal ven. Vyšli i duchové. Vlastně jen předpokládal, že to jsou duchové. Sam by to pravděpodobně věděl. Andy pocítil známý pocit viny při myšlence na Sama.

Vedle něj se objevil démon. "Dobrá práce, Andy. Jdi za tím kouřem. Dovede tě na určené místo."

"A co ty?" zeptal se Andy.

"Musím tu ještě něco udělat. Přidám se k tobě zítra."

Andy přikývl a odešel. Byl by se cítil bezpečněji mezi neznámými démony s démonem, kterého už znal.

Azazel sledoval vycházející duchy, dokud neuviděl toho, kterého hledal. Chytil ho za ruce. "Ne tak rychle, Johne." Je čas na plán B, pomyslel si.





15.kapitola

John se snažil vykroutit z démonova sevření. Nebyl z masa a kostí, ale to pro démona nic neznamenalo.

"Jsi pořád ve stejném těle? Bylo to jako 100 let," řekl John. Bylo mu to vlastně jedno, ale pomyslel si, že by mohl démona zaujmout rozhovorem, což by mu zde nahoře, mohlo poskytnout několik dalších minut.

"Tam dole uběhlo 100 let. Tady nahoře pouhý rok. Nikdo ti nevysvětlil časový rozdíl?"

"Nejspíš ne," řekl John a uvažoval, zda je to pravda. Neviděl žádný důvod, proč by o tom lhal, ale odkdy mají démoni důvody ke lhaní. Pokusil se mu vytrhnout, ale bezvýsledně.

"Johne, démon je silnější než duch. Chceš vzít na malou exkurzi, nebo tě mám prostě hodit zpátky?"

"Malou exkurzi," řekl John a doufal, že si vybral menší zlo.


****

John se vynořil před Bobbym. Dean s Bobbym seděli v kuchyni u stolu, na němž stála lahev whisky.

"Deane," řekl John.

"Nemůže nás vidět ani slyšet, Johne. Jsme neviditelní."

"Proč?" zeptal se John. "Co to má za smysl?"

"Chci, abys viděl, jak na tom tvůj syn je. Mohl bys mu pomoci, aby se cítil líp. Chceš, aby se cítil líp, ne?"

"Bobby, jseš si jistej, že jsem udělal správnou věc?" zeptal se Dean.

"Ano, Deane. Probrali jsme to už miliónkrát. Sam by nechtěl, abys prodal svou duši a přivedl ho tak zpět," řekl Bobby trpělivě. Bude to vysvětlovat tak dlouhlo, dokud to bude třeba. Jiná možnost nepřicházela v úvahu.

"Sammy je mrtvý?" zeptal se John.

"Ano, Johne. A jak můžeš vidět, Dean nejedná dobře."

"Bude v pořádku," řekl John, ale nebyl si tím jistý, nevěděl, co démon vlastně chce.

"Jak jsi slyšel, Dean chce prodat svou duši, ale Bobby mu to nedovolí. Co si o tom myslíš?"

"Samozřejmě doufám, že to Bobby dokáže. Něco chceš. Co je to?"

"Jsem rád, že jsi se zeptal," řekl démon a přenesl je zpátky na hřbitov. "Existují dva způsoby, jak démon může někoho přivést zpět z mrtvých. Jedním z nich je dohoda o duši."

"Jo. Ale Dean svou duši neprodá a jestli přemýšlíš o tom, že já ho k tomu budu přemlouvat, tak na to zapomeň." Proč si proboha démon myslím, že bych to dělal? Nechtěl ani jednoho ze svých synů vidět v pekle. A i když mu lidé vyčítali, že upřednostňoval Sammyho, nikdy by si mezi svými syny nevybíral.

"Ano, ale existuje i jiná možnost," připomněl mu démon.

"Jaká?" zeptal se John.

"Můžeme vrátit duši, která byla již prodána."

"Takže, když mi vrátíš mou duši, může být Sam znovu vrácen mezi živé. Co tím přesně myslíš - vrátit mi mou duši?"

"Pustíme tě z Pekla a můžeš jít do Nebe."

"To zní dobře. Ale proč bys to dělal? Koupil jsi mou duši. Proč ji chceš vrátit? Proč chceš přivést Sama zpět?"

"Nechceme nic z toho," lhal Azazel, "ale potřebujeme, abys pro nás něco udělal, a tyhle dvě věci budou tvoje odměna."

"Co?" zeptal se John. Věděl, že cena za něco takového, bude velká.

"Alistair se tě snažil donutit, abys mučil lidi, ale tys to neudělal. Budeš mučit jen jednoho člověka a dostaneš se ven a Sam bude naživu."

"Proč je to pro tebe tak důležitý?" zeptal se John. Celou dobu o tom přemýšlel. První, co mu Alistair nabídl, bylo, že ho přestane mučit. Pak mu nabídl, aby se stal démonem. Tam dole to byl velký problém. Věděl to a přesto neměl zájem. Tehdy mu byla nabídnuta voda. Pro celé peklo byla na každý den jen jedna sklenice. Bylo to vzácné zboží. Stále říkal ne, protože nechtěl nikoho mučit, ale věděl, že to má nějaký jiný vedlejší úmysl.

"Záleží na tom, Johne? Vím, co jsi řekl předtím, ale no tak. Budeš na tom líp a tvůj syn bude žít. Je to jen jeden člověk, Johne. Když ti řeknu, že je špatný, budeš se pak cítit líp?"

John si povzdechl. Tuhle nabídku, nemohl odmítnout. "Dobře," svolil.

Démon ho popadl a přitáhl si ho k polibku. "Opravdu bych si přál, abys tohle už nedělal," postěžoval si John.

Démon otevřel bránu a strčil Johna zpět. "Dvě mouchy jednou ranou," řekl a ušklíbl se.


****

Démon se vrátil do Cold Oak, kde bylo zpopelněno Samovo tělo. Čekal. O hodinu později se před ním Sam zhmotnil. Vypadal přesně tak, jako když před týdnem zemřel. Byl bez košile a na rukách měl pouta. "Co se stalo?" zeptal se Sam. "Myslel jsem, že jsem zemřel. Kde je Dean?"

"Zemřel jsi. Tvůj otec nám udělal laskavost a tak jsme tě přivedli zpátky. Myslím, že Dean je u Bobbyho, ale o to se teď nestarej." Démon se dotkl Sama a ten upadl do bezvědomí.


****

Andy následoval démonský kouř do skladiště. Uvnitř byli dva démoni, kteří zde našli dvě těla k posednutí. Řekli mu, že musí počkat na žlutookého, aby mu vysvětlil další kroky. Byl trochu netrpělivý, tak byl rád, když se před ním objevil.

"Je čas. První pečeť byla zlomena," řekl.

Dva démoni, žena a holčička, zatleskali. "Byl jste náležitě představeni?" zeptal se démon.

"Ne, čekali jsme na tebe," řekla holčička.

"Andy, tohle je první démon, Lillith," řekl Azazel. "A tohle je Ruby. Na této cestě bude tvým průvodcem.

"Andy se obdivně podíval. Ruby byla krásná, asi 20-letá blondýnka. Už se nemohl dočkat, až vyrazí.

16.kapitola

Žlutooký démon se objevil přímo na místě, kam poslal Sama. Ten stále spal. émon šel a přetrhl mu pouta. Přemýšlel, co se stalo, když popadl Sama, poutaného a bez košile, v Cold Oak ze zadního sedadla bratrova stupidního hloupého auta. Tohle neplánoval. Plánem bylo, nechat Sama zmizet, aby Dean prodal svou duši. To se nestalo, ale aspoň přišel s dokonalým záložním plánem, na kterém už pracoval. A teď byli tady.

Sam se s trhnutím probudil, když ucítil, že mu byla odstraněna pouta. Rozhlédl se kolem sebe. První, co uviděl, byl samozřejmě démon, ale také si všiml, že byl ve velmi pěkné ložnici. Démon mu podal košili. Rychle si ji oblékl. "Co se mnou zamýšlíš?" zeptal se.

"Nic, Sammy. Ale za pár měsíců se můžeš stát králem světa."

"O čem to mluvíš? Týká se to vedení té tvé stupidní armády démonů?" zeptal se Sam. Nehodlal to udělat.

"Takže, co ti to ti lidi udělali?" zeptal se démon. "Vypadal jsi hrozně, když jsem tě přivedl do Cold Oak."

"Pořád lepší než být zbitý démony," řekl Sam.

"No, uvidíme, jak se budeš cítit během následujících několika měsíců. Od teď jsi zde mým hostem."

"Mimochodem, kde je tady?" zeptal se Sam.

"Beverly Hills. Posedli jsme slavného herce a celý jeho doprovod. Všichni ti budou k dispozici. Můžeš mít cokoli, co chceš," slíbil démon.

"Chci odejít."

"Cokoli, kromě tohohle," dodal démon. "Ale cokoli chceš jíst nebo přinést, či sledovat televizi. Chceš-li domácího mazlíčka, stačí říct. Pravděpodobně jsi jako dítě nikdy neměl psa. Nikdy není příliš pozdě."

Démon odešel a Sama náhle napadlo, co se stalo s Andym, jestli vedl armádu démonů. A na co měl čekat?


****

"Musím ji pít, co?" zeptal se Andy Ruby.

"Moji krev, nebo kteréhokoli jiného démona."

"Proč?" zeptal se Andy.

"Je to, jako bys získal sílu. Čím víc piješ, tím budeš silnější," přemlouvala ho Ruby.

"Tak jo," pokrčil Andy rameny. Ruby se řízla do ruky a Andy se sklonil k pití. Ve svém životě ochutnal krev jednou či dvakrát. Jednou, když krvácel z nosu, a pak když se omylem kousl do rtu. Tahle krev chutnala jinak. Jako by měla nahořklou příchuť. Ale pokud chtěl být silný, měl by ji pít. Nikdy dřív nebyl silný. I když uměl ovládat něčí mysl, cítil, že neměl právo toho zneužívat. Ale teď to bylo jiné. Když slyšel, co vše mu bude patřit, chtěl to. A to hořká ochutnávka krve, ho k tomu nutila ještě více.

"To stačí," řekla Ruby. I démoni mohli vykrvácet, tak jako lidé, i když by to trvalo déle.

"Takže, jaký je plán?" zeptal se Andy. "Jak získám vše to, co je moje?"

Ruby se ovládla, aby neprotočila oči. Ten chlap byl tak naivní. Ale nesměl znát pravdu, dokud nedosáhnou svého.

"Musíme zlomit 66 pečetí, abyme osvobodili Lucifera," vysvětlila Ruby.

"Osvobodili Lucifera?" zeptal se Andy. "Ale nebude pak šéfovat on?"

Chytřejší než vypadá, pomyslela si Ruby. "Ano, ale budeš jeho pravá ruka. Ty ho osvobodíš a on tě za to obdaruje. Démoni tě budou následovat teprve tehdy, až dosáhneš tohoto cíle."

Andy přikývl. "Dobře tedy. Pojďme na to."


****

"Deane, možná bysme se měli vrátit k lovení," řekl Bobby. "Sam by nechtěl, abysme strávili zbytek našeho života nicneděláním."

"První věc, kterou chci, je lovit Andyho," řekl Dean nenávistně.

"To je fajn nápad, ale není k nalezení." Bobby i Dean se otočili za hlasem, který se zde zničehonic vynořil.

"Kdo jste?" zeptal se Dean.

"Mé jméno je Castiel. Jsem anděl Páně."

Dean si s Bobbym vyměnili pohled. "Nic takového není," popřel Dean.

Dům pohltila tma, ale Castiel se rozzářil ve světle a za jeho zády zahlédli stín jeho majestátních křídel.

"Pořád ti nevěřím, ale kvůli tomuhle... co od nás chce anděl?" zeptal se Dean.

"Když byla otevřena ďáblova brána, první démon, Lillith, unikl. Teď ona a ten chlapec Andy, osvobodí Lucifera. Musíme to zastavit."

"No, myslím, že celé nebe plné andělů bude mít větší šanci než já a starý chlap," odhadoval Dean.

"Neříkej mi starej, chlapče," zareptal Bobby.

"Nebe to nechce zastavit. Chtějí, aby Apokalypsa nastala. Ale já ne. Přišel jsem lidi chránit a Apokalypsa by většinu z nich zničila, ne-li všechny. Přišel jsem pro vaši pomoc, protože jakmile to ostatní andělé zjistí, zabijou mě. Přinejmenším budu zbaven svých schopností."

"Jak máme zastavit Andyho? Neříkal jsi, že není k nalezení, či co?" zeptal se Dean. Nedůvěřoval tomu chlapovi, ale pokud ho dovede k Andymu... Andy udělal nepředstavitelné. Zabil jeho bratra. Dean věděl, že to ve skutečnosti byla jeho chyba, když ho nedokázal ochránit.


"Hledali jsme znamení. Způsob, jakým jste vždy lovili. A taky zkusíme najít Sama," řekl Castiel.

"OK, teď vím, že jsi podvodník. Sam je mrtvý." Dean byl na toho chlapa totálně naštvaný. Snažil se využít Sama.

"Ne, není. Váš otec uzavřel dohodu. Zlomil první pečeť, vyšel z pekla a šel do nebe a tvůj bratr opustil nebe a vrátil se na zem."

"Dobře, kde je?" zeptal se Dean.

"Má ho žlutooký démon. Skrývá sebe i Sama, aby ho využil ke zlomení některých pečetí, a až to udělá, můžeme ho najít."

Dean nevěděl, co si mám myslet. Nevěřil na anděly. On prostě nemohl anidoufat, že Sam je naživu. Zabilo by ho to, kdyby zjistil, že tomu tak není. Ale na druhou stranu, kdyby byla sebemenší naděje ...

"Jdu do toho," řekl.

"Jsi si jistý, Deane?" zeptal se Bobby. Znělo to hloupě, ale měl skoro stejné myšlenky jako Dean. Jestli tu byla i nepatrná šance, že by Sam mohl být naživu, museli ho najít a pomoci mu.

Dean přikývl.

"Dobře tedy," souhlasil Bobby.





17.kapitola

Sam vstal a pokusil se otevřít okno. Nepřekvapilo ho, že byl celý dům nadpřirozeně zapečetěn. Vstal a vyšel ven na chodbu a pak dolů po velkém schodišti. Na tak pěkném místě nebyl od té doby, co odešel ze Stanfordu.

"Mohu vám pomoci, pane?" zeptal se muž. Muž, který - jak Sam tušil - byl démon.

"Proč mě tu držíte?" zeptal se Sam.

"Omlouvám se, ale nesmíme vám na vaše otázky odpovídat. Nicméně, pokud byste chtěl něco k jídlu či k pití či jakkoli zdejší pobyt zpříjemnit, prosím, řekněte."

Sam se v tuto chvíli nechtěl takovými banalitami zabývat. Chtěl vědět, co se stane, když se pokusí otevřít dveře. Prošel kolem démona, ale když se je snažil otevřít, nic se nestalo. "Rád bych šel na čerstvý vzduch," řekl.

"Zajisté, doprovoťte mě k zadním dveřím," řekl démon.

Sama napadlo, že to nemá smysl, ale přesto ho následoval. Samozřejmě, že zadní dveře vedly k uzavřenému bazénu. Zeptal se, zda by mohl zůstat sám. Podíval se na plot a začal ho přelézat, ale než se mu to podařilo, objevil se u něj démon a jemně ho stáhnul zpět. "Možná to pro dnešek stačí."

Sam se vrátil do svého pokoje, lehl si na břicho a po chvíli usnul.


****

Sam se probudil, když cítil, že ho někdo tahá za ruce. Než stačil zareagovat, ucítil, jak chladná ocel pout obemkla jeho zápěstí. Proč ho démoni spoutávají, když mají celé tohle místo uzamčené?

"To je OK, Sammy."

"Deane?" zeptal se Sam.

"Jsem tu, abych tě zachránil," řekl Dean, když mu pomáhal vstát.

"Tak proč mám pouta?" zeptal se Sam.

"Ještě chvilku, Sammy. Mám hlad." Sam cítil, jak se do něj zakously Deanovy tesáky. Ne! Vzpomněl si, že Dean byl přeci vyléčen.

Když se Dean napil, Sam se zeptal: "Myslel jsem, že jsi vyléčený?"

"Ta upíří léčba nikdy netrvá věčně." Pak mu Dean kolem krku připevnil obojek a druhý konec řemenu si připoutal ke svému zápěstí.

"Co se stalo s démony?" zeptal se Sam.

"Dáváš jim přednost přede mnou?" zasyčel Dean a srazil Sama na podlahu.

"Ne, samozřejmě že ne," uklidňoval ho Sam. "Jenom jsem přemýšlel. Snažil jsem se odtud utýct, ale je to zde uzamčený."

"Provedl jsem vymítání," řekl Dean, aniž by vysvětlil, jak se sem vlastně dostal. Uchopil Samovu ruku a táhl ho ke dveřím. "Musíme se odtud dostat.

Ještě pořád tě můžou unýst. Buď Gordon, nebo žlutooký. Jediný způsob, jak tě můžu ochránit je, že tě už nikdy neopustím."

"Co tím myslíš - nikdy neopustíš?" zeptal se Sam a měl z odpovědi strach, když scházeli po schodech.

"Chci zajistit, že budeme ve stálém fyzickém kontaktu. Proto ten řemen."

To byla Samova nejhorší noční můra. "Jak budeš lovit?" Sam se opravdu nechtěl podílet na lovení lidí pro Deanovo krmení, ale nevěděl, jak se osvobodit.

"Tady jsou," řekl Dean. Právě opustili sídlo a na trávníku stáli čtyři dospívající chlapci. "Přeměnil jsem je. Buduju společný hnízdo."

"To je on?" zeptal se jeden z nich.

"To je můj Sammy." Dean se usmál a natáhl ruku, aby pohladil Sama po tváři. Sam se pokusil doteku vyhnout. Démon, který mluvil k němu přiběhl a přidržel Samovu hlavu, aby s ní již nemohl před Deanem uhnout.

"Pomůžeme ho držet v bezpečí," řekl další. Přišel, postavil se vedle Sama a bolestivě ho chytil za paži.

Dean pustil Samovu ruku, kterou držel, první chlapec pustil Samovu hlavu a stejně bolestivě ho uchopil za volnou paži.

Zbylí dva upíři k němu přistoupili, poklekli před ním a každý ho jednou rukou chytil za kotník a druhou za koleno.

Dean stojící za Samem ho jednou rukou ovinul okolo krku a druhou okolo pasu a pevně si ho k sobě přitiskl. Sam se nemohl ani pohnout. "Vidíš, odteď už budeš vždycky bezpečí."

"Deane, prosím, nech mě jít," prosil Sam.

Dean sundal ruku z jeho pasu a přitiskl mu ji na ústa. Zároveň ho pevněji stiskl okolo krku, takže Sam mohl stěží dýchat.

"Když tě nemůžu mít já, Sammy, tak nikdo," zašeptal Dean.


****

Sam se s křikem probudil. Žádný z démonů však nepřišel. Pravděpodobně věděli, že mu opravdu nic nemůže ublížit. Byla to hrozná noční můra, ale vnukla Samovi nápad.


****

"První pečeť, která musí být zlomena, je vypuštění Samhaina," vysvětloval Castiel Deanovi a Bobbymu.

"Kdo je to?" zeptal se Dean.

"Velmi silný démon. Když bude vypuštěn, přijdou sem s ním i duchové, zombie a všechny formy věcí, které se vám nebudou zrovna líbit."

"Takže to musíme zastavit. Ale jak?" zeptal se Bobby.

"Je nutné to udělat dnes večer na konkrétním hřbitově. Přenesu vás tam, až přijde čas."


****

Andy a Ruby čekali až do soumraku, než vykonali poslední oběť. Ruby ho v posledních dvou dnech přemluvila k zabití dvou lidí.

"Zachráníš tak svět," řekla mu. "Všichni si myslí, že Lucifer je zlo, ale není. On prostě zná jiný způsob. Lepší způsob."

"Ale obětovat nevinné lidi?" zeptal se Andy. Jo, zabil Avy a Sama, ale Ava zabila spoustu lidí a on se Samem byli na jejím seznamu smrti. A Sam, přes všechny jeho protesty, by ho taky pravděpodobně zabil. Ten chlap byl velký. Musel udeřit první, jinak by neměl šanci.

"Ti mají k nevinnosti daleko," vysvětlila Ruby. "První z nich zneužíval děti. Druhý zabil své rodiče kvůli dědictví." Lži, ale Andy tohle nepotřeboval vědět. Řekla by mu, co chtěla. Jak šel čas a on zabíjel více a více lidí, jeho svědomí se ozývalo méně a méně. Tak tomu bylo s hříchem.





18.kapitola

Andy čekal na Ruby v kryptě na hřbitově. Řekla, že mu přivede poslední oběť. "Ani náhodou," vykřikl, když vešla dovnitř.

"Je nutný to udělat," řekla Ruby. "Chceš osvobodit Lucifera a být odměněn, ne?"

"Ale je to jen dítě," protestoval Andy při pohledu na pětiletou holčičku v náručí Ruby, která naštěstí spala a neměla tušení co se děje.

Samozřejmě že je to dítě, pomyslela si Ruby. Samhain může povstat pouze tehdy, když je obětován muž, žena a dítě.

"Možná máš pravdu. Je to jen dítě," řekla Ruby a začala couvat, aby dítě odnesla. "Život tohoto dítěte je důležitější než tvoje odměna."

"Ne. Počkej," řekl Andy.

Ruby jen stěží potlačila úsměv. Démonova krev ho kazila a kazila ho rychle.

"Takže, zabiješ jí teď?"

"Musí to být dítě? Nemůžeme zabít dospělého?"

"Ne, musí to být dítě." Ruby ji položila na oltář a ustoupila. Muselo to být jeho rozhodnutí a Ruby věděla, že jakmile dobrovolně to dítě zabije, bude navždy jejich. Nebude cesty zpět od tohoto druhu zla.

Andy přistoupil s nožem, když se rozlétly dveře.


****

Sam sešel do přízemí.

"Mohu vám pomoci, pane?"

"Mám hlad," řekl Sam.

"Co byste si přál k jídlu?"

"Co máte?" zeptal se Sam.

"Můžeme jít ven a dáte si cokoli budete chít," řekl démon. Uvnitře se kroutil, ale Azazel mu řekl, že se má k Samu Winchesterovi chovat jako ke králi.

Žádný vztah, ale dát mu cokoli si bude přát, jen se musí ujistit, že neuteče či si nijak neublíží.

"Jsem opravdu hladový. Nechci čekat."

"Dobře, pojďme do kuchyně a uvidíme, co tam máme.

Sam odešel do kuchyně. Prohlédl si už celý zbytek domu a zjistil, že je prázdný, a tak když uviděl okolo stolu sedět deset démonů, pomyslel si, že jsou zde všichni. Začal odříkávat exorcismus. Pokud se mu povede provést vymítání, veškeré kouzlo zmizí i s démony a on bude moci odejít.

Jeden z démonů odhodil Sama proti zdi a ten ztratil vědomí.

"Víš, do jakýho maléru se za tohle můžeme dostat?" ječel démon na toho druhého.

"Kdybychom tu seděli a nechali ho, aby nás vymítal, a pak by utekl, dostali bychom se do stejných problémů," bránil se první démon.

"Teď ho prostě odneseme nahoru a zavoláme Azazela," navrhl další démon. Jestli se měli dostat do problémů, tak ať je mají raději za sebou.

Dva z démonů odnesli Sama nahoru, přivázali ho k posteli a dali mu roubík. Věděli, že by se je křičíc pokusil vymítat i odtud.


****

"Nenecháme to tak!"

"Kdo je to?" zeptal se Andy Ruby.

"Jsou to démoni. Nechtějí Lucifera osvobodit. Myslí si, že Lucifer je anti-démon, což je směšný. On nás stvořil."

Andy se rozhodl, že mu na tom vůbec nezáleží. Koneckonců, nebyl démon a byl si jistý, že ho ďábel odmění bez ohledu na jeho pocity.

Ruby vytáhla nůž a vrhla se na prvního démona. Ten červeně zazářil a klesl k zemi. Zůstala tam žena-démon, která teď spolu s Ruby začaly okolo sebe navzájem kroužit.

V tu chvíli se na scéně objevili Castiel, Dean a Bobby. Ruby získala převahu a démona probodla.

"Co to sakra bylo?" zeptal se Dean, když sledoval světelnou show.

"Démon zabitý nožem. Velmi vzácné. Ten nůž je snad jen jeden," řekl Castiel.

"Teď, Andy!" vykřikla Ruby. Poznala anděla, když ho uviděla. Byl o moc silnější než ona.

Andy se s nožem vrhl na dítě.

"NE!" vykřikl Dean. Byl zaujat soubojem démonů a nevšiml si Andyho s dítětem.

"Pečeť byla zlomena," řekl Castiel, blížící se k Ruby, "ale můžeme zachránit další pečetě tím, když tyhle dva zabijeme."

"Zastavte toho chlapa," křičel Andy na Deana a Bobbyho.

Dean a Bobby okamžitě popadli Castiela. Ten je však setřásl. Mezitím však Andy vyklouzl ze dveří a Ruby opustila tělo v podobě černého kouře.

"Měl bych vám dát ochranu," řekl Castiel a dotkl se Deanova a Bobbyho čela.

Pocítili pálení. "Au, co to bylo?" zeptal se Dean.

"Díky této ochraně budete imunní vůči ovládání mysli."

"Můžeš nás ochránit i před tím, aby s námi démoni házeli?" zeptal se Bobby.

"Ne!"


****

Když se Sam probral, zjistil, že leží přivázaný k posteli, s roubíkem v ústech a u nohou postele seděl démon.

"Slyšel jsem, co jsi udělal, Sammy. To nebylo moc pěkné chování. Nicméně, ti dopřeju, aby sis zbytek pobytu zde užil, takže věřím, že mám řešení."

Natáhl ruku a dotkl se Samova hrdla. Sam pocítil bolest jako nikdy předtím, než upadl do bezvědomí.

Když přišel k sobě, démon tam stále byl, ale již nebyl připoutaný a neměl ani roubík. Pokusil se promluvit, ale ani nehlesl. "Oněměl jsem tě," vysvětlil mu démon. "Všechno, co potřebuješ, stačí napsat a dostaneš to. Ale odebral jsem ti jedinou zbraň proti démonům." S tím démon opět zmizel.





19.kapitola

O šest měsíců později

"Zbývají už pouze dvě pečetě," řekl Castiel.

Anděl a dva lovci se neúspěšně snažili zastavit lámání pečetí. Hlavním problémem bylo, že i když Castiel věděl, jaké pečetě to jsou, ne vždy věděl, kde mají být zlomeny, a Andy s Ruby se jim úspěšně vyhýbali.


****

Azazel se objevil v sídle. Sam sledoval televizi. Nechtěl se ptát démonů na cokoli, ale oni uměli číst jeho myšlenky, takže tak jako tak dostal, na co pomyslel: knihy, oblíbená jídla a dokonce na návrh žlutookého dostal i psa.

Zlatý retrívr na něm zrovna ležel polovinou svého těla a Sam ho bezmyšlenkovitě drbal za uchem.

"Přišel jsem ti vrátit tvůj hlas. O nic se nepokusíš." Nebyla to otázka, ale Sam zavrtěl hlavou.

"Je téměř čas."

"Čas na co?" zeptal se Sam. Jeho hlas byl po tak dlouhé době nemluvení chraplavý.

"Lucifer již brzy povstane. Chce, abys byl jeho hostitel," vysvětlil Azazel.

"Co myslíš tím hostitel?" zeptal se Sam, ale už znal odpověď.

"Potřebuje tvé tělo, ale problém je, že Lucifer není démon. Je to anděl a andělé potřebují svolení."

"To se nestane," řekl Sam.

"Chovali jsme se k tobě jako ke králi. Dlužíš nám to," řekl Azazel.

"Drželi jste mě tu jako vězně několik měsíců," odporoval Sam.

"My jsme tě zde drželi v bezpečí před těmi, kdo by ti mohli ublížit. Lidi jako Gordon Walker. A před ostatními tvory jako jsou upíři a duchové.

Doporučuju ti, abys to ještě zvážil, Sammy," řekl démon.

"Nikdy," odpověděl Sam.

"Fajn. Použijeme tedy plán B. Alistaire!"

Objevil se příliš servilní démon, který tam byl vždycky s tím, na co Sam pomyslel, že by mohl chtít.

"Plán B," řekl Azazel a zmizel.

Alistair se usmál. "V pekle jsem sto let mučil tvýho otce. Teď pár týdnů budu mučit tebe. Než skončím, budeš prosit, abys řekl ´ano´."


****

O dva týdny později

Lillith, Ruby a Andy byli v klášteře. "Ke zlomení poslední pečetě mě budeš muset zabít," řekla Lillith.

"Pomocí mé psychické síly," potvrdil Andy.

"Ano, ale musí to být provedeno s úderem půlnoci," dořekla Ruby.

Andy se podíval na hodiny. Bylo 11:30.


****

"Poslední pečeť bude zlomena dnes o půlnoci," řekl Castiel.

"Kde?" zeptal se Dean.

"Snažím se to zjistit, zatímco spolu mluvíme."

Bobby měl práci, takže zde byli jen Dean a Castiel.

"Deane, z nějakého důvodu chtěli mít Sama zpět, budou ho k tomu potřebovat. Možná, že tam bude."


****

Azazel se objevil v místnosti, kde právě Alistair bičoval Sama. "Vážně? Bič?" zeptal se.

"Musel jsem si trochu odpočinout od té námahy. Koneckonců, nesmím ho nechat zemřít."

"Dobře, můžeš teď odejít. Je čas. Jsi připraven říci ano, Same?"

Sam se na něj podíval krví zalitými víčky. Přes jeho oteklá ústa se mu pokusil odpovědět ´ne´, ale bylo to příliš těžké. Tak jen potřásl hlavou a bolestí téměř omdlel.

"Pojďme," řekl Azazel.


****

"Je čas," řekla Ruby, když se tam objevil Azazel se Samem.

"Same? Jsi mrtvý. Zabil jsem tě. Vypadáš skoro jako mrtvý."

"Andy, teď," naléhala Ruby.

Andy soustředil veškerou svou sílu na Lillith.


****

"Našel jsem to," řekl Castiel. Dotkl se Deanova čela a objevili se v klášteře, kde se mělo vše odehrát.

Andy vydal poslední dávku energie a Lillith s posledním zábleskem bílého světla padla mrtvá k zemi.

"Přišli jste příliš pozdě," informovala Ruby Deana a anděla.

Castiel k ní přistoupil, položil jí ruku na čelo a Ruby zemřela.

"Deane?" zamumlal Sam.

Dean se otočil a spatřil svého bratra a žlutookého démona. Nevšiml si jich v rohu místnosti, protože vše se odehrávalo v jejím středu. Zapomněl na Andyho a přiběhl k Samovi. "Cos mu to udělal?" zeptal se Dean démona.

"Co se staráš? Nechal jsi ho smrti. Démoni jsou Sammyho opravdoví přátelé."

"Přátelé? Zdá se, že jsi ho málem umlátil k smrti."

Zatímco se Dean hádal se žlutookým démonem, Lillithina krev vytvořila kolem ní kruh a místnost se začala třást. "Už přichází," vykřikl Castiel.

Jakmile to dořekl, místnost naplnilo jasné světlo, Castiel padl k zemi a vyzařovalo z něj světlo.

"Podívej se, jak Lucifer zabil tvého andělského přítele," smál se Azazel.

Anděla? pomyslel si Sam.

I přes hluk uslyšel Sam hlas. "Same, pustíš mě do sebe?"

Věděl, že je to Lucifer. "Ne," zašeptal.

"Ne, co?" zeptal se Dean. Vše, co slyšel on, byl jen hluk.

"Andy?" zeptal se Lucifer. "Pustíš mě do sebe?" Tohle byl jen dočasný záložní plán. Potřeboval Sama, ale Sam nebyl připraven.

"ANO!" vykřikl Andy z plných plic. Udělal všechnu práci. Nedovolí, aby mu Sam vzal jeho odměnu.





20.kapitola

Lucifer vstoupil do Andyho. Chvění a hluk ustal. Andy/Lucifer přešel ke trojici sedící v rohu. Dean vstal a postavil se před Sama. Lucifer ty dva ignoroval, když promluvil na Azazela. "Proč jsi Samovi ublížil?"

"Jen jsem se ho snažil přimět, aby vám byl po vůli," namítl Azazel.

"Ale váš plán zrovna nefungoval, že? Ale to už teď není podstatné. Nikdo nesmí Samovi ublížit." Lucifer se naklonil, dotkl se Azazelovi hlavy a ten zemřel.

Lucifer pak poklekl, aby mohl mluvit se Samem. "Drž se dál od mýho bratra," vykřikl Dean.

Lucifer se na něj usmál a hodil Deana na zeď.

"Nech ho být," řekl Sam. Věděl, že i za normálních okolností by to bylo stěží zastrašující, ale teď to muselo být přímo ubohé.

"Nechci mu ublížit, Sammy. Potřebujeme vás oba."

"Na co?" zeptal se Sam.

"Já potřebuji tvé tělo a můj bratr Michael potřebuje to Deanovo. Pak my čtyři budeme bojovat na život a na smrt."

Sam si s Deanem vymněnili pohledy. "Ale budete potřebovat naše svolení," pamatoval si Sam.

"Uděláte to ze své svobodné vůle. Nicméně, nejste připraveni. To je v pořádku. Brzy budete. Do té doby, tady je dárek." Dotkl se Sama a ten se uzdravil.

Ďábel zmizel a Dean sklouzl ze zdi. "Jsi v pořádku, Sammy?"

Sam přikývl, pak ale řekl: "Ne, nejsem, já nechci být ďáblovou schránkou."

"Neřekneme jim ano. Budeme bojovat společně," řekl Dean. "Jsi se mnou?"

Sam se podíval na Deana a vzpomněl si na svůj sen. Vstal a ucouvl. "Jseš si jistý, že ten upírský lék byl trvalý?"

"Cože?" Deanovi to připadalo, jako by už uběhla celá věčnost. "Jo, je trvalý."

"OK," přikývl Sam. "Jsem s tebou." Nemohl to udělat na sám.


****

Andy si byl vědom toho, co se děje. Cítil se tak hloupě. Lucifer ho jen využije, než Sam řekne ano. Pak buď zemře, nebo z něj bude jen slintající stvoření. Nečekala ho žádná odměna, až ho Lucifer opustí. Lucifer nebyl k nikomu loajální a ani neměl pro nikoho poděkování. Jediný důvod, proč hezky jednal se Samem, byl, že potřeboval jeho drahocenný souhlas. Proč nevyslechl Sama, když mu řekl, aby neposlouchal žlutokého démona? Proč nezůstal věrný sám sobě, místo toho, aby se snažil získat moc a respekt? Proč pil démonní krev? Vážně, kdo tohle udělá?


****

O dva týdny později

Dean si všiml, že Sam má v očích strach. Strach z něj. Dean nevěděl, jak to napravit.

Sam právě spal a měl další noční můru. Samozřejmě o tom nevěděl.

"Sammy, probuď se," zašeptal Dean.

"Deane? Co se děje?"

"Lék už přestal působit."

"Slíbil jsi, že je to natrvalo," obvinil ho Sam.

"Lhal jsem. Kdyby jsi se ujistil, když jsi byl se mnou, že jsem se nepřemněnil. Bobby ví, že tu jsme, musíme jít." Dean vytáhl Sama na nohy a strčil ho do auta. Když Dean jel již několik minut po vedlejší silnici, Sam se natáhl a prudce strhl volant. Vůz ze strany řidiče narazil do skalní stěny, Sam vyskočil z auta a rozeběhl se pryč.

Dean ho rychle chytil. Proč pokaždé zapomene, že jsou upíři tak rychlí. Sam se stále snažil utéct, když ho Dean zezadu popadl a přes nos a ústa mu přiložil hadr. Sam poznal pach chloroformu.

Když se Sam probral, byli v autě. Vjeli na starou farmu. Dean vjel do stodoly a zastavil. Otevřel dveře a vytáhl Sama ven. Na zdi stiskl tlačítko a v podlaze se otevřely dveře. Samovi došlo, že nikdo nezjistí, kde je. Dolů vedly schody a Dean ho z nich strčil. Samova noha nenašla oporu a on se zřítil až dolů. Dean běžel vedle něj a stlačil další tlačítko. Podlaha se za nimi uzavřela a oni se ponořili do úplné tmy. Sam věděl, že Dean jako upír může vidět i ve tmě, ale on ne.

"Skvělý, o tomhle místě nikdo neví, takže tě tu nikdo nenajde."

"Jak jsi ho našel?" zeptal se Sam.

"Minulou noc jsem bývalé majitele mučil, než jsem se na nich nakrmil."

Sam se zachvěl. "Nemohl bys rozsvítit?"

"Nepotřebuju světlo. Vidím dobře," ujistil ho Dean.

Sam vstal a vykročil. Byl zatlačen zády k něčemu, co mu připadalo jako trám.

"Dej ruce za sebe, kolem toho trámu," nařídil mu Dean.

Sam tak učinil a Dean ho spoutal lepící páskou. Pak se sklonil a omotal ho lepicí páskou od nohou až ke krku. Sam se, kromě hlavy, nemohl ani pohnout. Byl přesvědčen, že Dean mohl číst jeho myšlenky, když cítil, jak mu k trámu připoutává lepící páskou i hlavu. Nyní byl zcela znehybněn.

"Co to děláš?" zeptal se Sam. Cítil, že Dean něco dělá.

"No, přivázal jsem tě lepící páskou k trámu a teď tě připoutám ještě tímhle."

Sam cítil, jak kolem něj omotává provaz od nohou až po krk.

"To už přeháníš, nemyslíš?" zeptal se Sam.

Dean neodpověděl, ale Sam uslyšel cinkot řetězů. Tušil, co bude následovat. Samozřejmě, že ho Dean opět omotal kolem celého jeho těla a konce spojil vysacím zámkem.

"Proč to děláš?" zeptal se Sam.

Sam cítil, jak mu Dean strčil do úst nějaký hadr a pak mu je přelepil lepící páskou. "Teď už nemůžeš Luciferovi říct ´ano´. Ochráním tě."

Sam chtěl poznamenat, že pokud ho Lucifer najde, může mu lepící pásku strhnout, ale samozřejmě nemohl.

Sam se polekal, když hned vedle svého ucha uslyšel Deanův hlas. "Řekl jsem ti, že když tě nemůžu mít já, nebude tě mít nikdo."

Slyšel, jak Dean od něj odchází. Uviděl seshora světlo a Deana, jak stoupá nahoru po schodech. Dean se otočil a pohlédl na něj. "Přál bych si, by to mohlo být jinak, Sammy. Ale ty mě pořád opouštíš. Teď opouštím já tebe. Doufám, že poslední dny strávíš lítostí nad tím, že jsi mě nepochopil. Ale neměj obavy. Příští týden se vrátím, abych posolil a spálil tvé tělo." S tím zůstal Sam sám a ve tmě.

Sam se na posteli vztyčil.

"Sammy?" zeptal se Dean. "Noční můra?"

"Jo," připustil Sam.

"Řekni mi o tom."

Sam zavrtěl hlavou.

"Řekni mi to," trval na tom Dean jemně, ale pevně.

Sam mu vyprávěl svoji noční můru.

"Byl jsem opravdu tak hrozný jako upír?" zeptal se Dean, když Sam skončil.

"Cože?" zeptal se Sam. Nebyl si jistý, jakou bude mít Dean reakci, ale tohle nečekal.

"Chci říct, no tak, tohle bylo trochu přehnaný, nemyslíš? A hloupý. Pokud by tě Lucifer našel, mohl ti tu lepící pásku z úst sundat."

Sam si nemohl pomoci, ale usmál se. Vynechal, že ve svém snu měl stejnou myšlenku. "Jo, to mohl."

Dean zvážněl. "Je mi líto, že jsem ti jako upír ublížil. Nemůžu na tom nic změnit. Ale teď už jsem vpořádku. A to navždy."

"Jak si můžu být jistý?"

"Já a mé upírské já máme jednu věc společnou. Chceme tě chránit. Takže, jestli si budu myslet, že by byla nějaká možnost, že se zase změním na upíra, tak tě raději opustím. Když jsem poprvé dostal lék, pořád jsem tě chtěl chránit. Celý rok, nevšiml sis? "

"Vždycky mě chráníš," uvedl Sam.

"Ale no tak? To sis nevšiml, že se to stupňovalo?"

"Myslel jsem, že to mělo co do činění s otcovou smrtí. A tím, co ti řekl," připustil Sam.

"Tím to začalo. Měl jsem pocit, jako by se ti mělo něco stát, zemřel bych, nebo bych se zbláznil, nebo tak něco. Nikdy jsem tě nechtěl mít z dohledu. I teď tě chci samozřejmě pořád chránit. Ale už neblázním. Ten lék je trvalý a jsem si tím jistý."

"Myslím, že chvíli potrvá, než se tě přestanu bát. Naposledy jsem lhal, když jsem řekl, že jsem nad věcí. Ale tentokrát to neudělám," řekl Sam.

"Dobře, chce to čas. Dostaneme se přes to, ale musíme být k sobě upřímní. Pokud budeme bojovat jako dva andělé, nebudeme bojovat proti sobě."

"To zní dobře," souhlasil Sam. "Vezmeme to krok za krokem."

"Nezměníme téma? Přemýšlel jsem, jestli si pamatuješ na svou smrt?" zeptal se Dean.

"Ne, pamatuju si, jak mě Andy bodl tím pohrabáčem a následně na to náš rozhovor, ale pak už nic, než se objevil žlutooký."

"Hádám si budu muset počkat, až umřu, abych zjistil, co je po životě, jako všichni ostatní."

"Asi jo," souhlasil Sam.


****

Lucifer byl z dálky naladěn na jejich rozhovor. "Ach, Sammy. Budeš se dál bát svého bratra tak dlouho, jak bude potřeba," a poslal Samovi další noční můru. Chtěl si být jistý, že tahle bude opravdu dlouhá.

Sam běžel lesem. Nebyl si jistý, jak se tam dostal a proč. Prostě věděl, že musí utíkat. Utíkal před Deanem. Tohle věděl s jistotou.

Dean ho zezadu popadl. "Kam jdeš, Sammy?"

"Deane, prosím, nech mě prostě jít."

"Proč se mě stále snažíš opustit, Same," zeptal se Dean. "No, můžu tě z toho vyléčit." Dean vytáhl pistoli a střelil Sama do nohy. Sam vykřikl bolestí a spadl na zem. "Je mi to líto, Sammy, ale opustil jsi mě, nedal jsi mi jinou možnost."

Dean se sklonil, chytil Sama v podpaží a začal ho táhnout zpět. Dorazili na chatu a Dean ho strčil dovnitř, kde uviděl všechny ty teenagery z Deanova hnízda.

Pak si Sam vzpomněl. Ti mladí jsou jen sen. Byl to jen sen. Probudil se.

Lucifer byl šokován. Ještě nikdo mu neunikl z jeho snů. Sam byl skutečně cenný. Nějak, nějakým způsobem, ho musí dostat.


Konec.

astík: Uf! Tak jsem dočetla všechny zbývající kapitoly... a že jich teda bylo Povídka se mi líbila, akorát mi přišlo, že autorka to vzala příliš hopem. Větší rozpracovanost by rozhodně neuškodila. Každopádně díky za překlad

bohdy: jsem ráda, že se aspoň někomu líbilo na blogu na to mají stejný názor: autorka opět konec utla - honem - honem, ať už to dopíšu, takový je z toho pocit - škoda konce prostě nemá ráda

astík: Nebo autorce už docházely ke konci nápady, tak to vzala hopem. Ale jinak dík za překlad.

jo, nechci kritizovat (nemám moc nárok ), ale fakt ty konce vždycky tak utne... přitom by se k něčemu hodilo nějaký pěkný velký finále