11x16 Safe House

Už dlho som neokomentovala epizódu a po tom dlhom čase som nečakala, že kvôli tomu budem zakladať tému, ale je mi cťou

Nemôžem uveriť, že aj po 11. rokoch ma dokáže nejaký seriál chytiť za srdce a áno už to asi nie je také intenzívne a tak často ako kedysi, ale napríklad táto epizóda vo mne opäť prebudila to staré kúzlo.

Pretože som aj zabudla, že vo štvrtok vyšla nová epizóda a vlastne už ani nesledujem spoilery, tak som bola nadšená dvojnásobne. Bobbyho som tam naozaj nečakala. Páčilo sa mi aj to spracovanie ako sa tie dve dejové línie akoby prelínali. To ako sa napokon Bobby a Dean ako duchovia mohli stretnúť beriem ako spestrenie. Možno ako povedal Dean to bolo tým, že hniezdo bolo v inom čase a priestore.
Že priniesli ďalšiu obludu a neodbili nás len nejakou starou dobrou ducharskou klasikou som si veľmi užila. Chalani sa stále za tie roky nenaučili napatlať tie znaky čo najrýchlejšie na stenu, ale tak o čom by to potom bolo

Hlavne záver epizódy vo mne prebudil spomienky na staré apokalyptické časy s Lillith. Až sa cítim stará, keď si spočítam koľko rokov odvtedy prešlo.
Napriek tomu, že táto epizóda neposunula dej vôbec dopredu považujem ju sa vydarenú.

Úplně mi mluvíš z duše, Zizi!!!  Mě tedy baví prakticky všechny epizody, některé více, některé trochu méně, ale tahle epizoda mě hodně chytla za srdce. Už jen tou atmosférou, ale taky tím, že se jim podařilo tak dobře vrátit před kameru postavy, které jsem myslela, že spolu už nikdy neuvidím. Podle mě je tahle epizoda hodně povedená.
Moc se mi líbilo, jak se jednotlivé scény prolínaly z minulostí a skvěle jsem se u toho bavila. Bobby opět nezklamal a z Rufuse jsem taky nemohla. Mimo jiné mě dostala scéna z bagrem, poté co si Dean ztěžoval na kopání  a nebo Rufusovo "It's officially none of your damn business, ma'am."

SN je jeden z mála seriálů, u kterých si podobné epizody užívám více, než ty, které posunují děj dopředu. Hlavně proto, že čím rychleji se děj posouvá dopředu, tím rychleji se blíží možný konec seriálu a to je něco, čeho se chci dožít až tak za dalších 10 nebo 20 let.

Zizi, ani se mi nechce věřit, že když jsem začala sledovat SN, bylo mi o 10 let méně. Začínám mít podezření, že jsem tolik zešedivěla a zestárla právě kvůli SN, protože takové nervy jaké jsem kdysi kvůli bráškům zažívala, to se prostě musí na člověku podepsat.

btw, to jejich kreslení na stěnu ala zpomalený film mě taky dostávalo. Člověk by čekal, že v jejich případě by měli kreslit doslova jako o život, ale tak víme....

Ale zase jsem si užila scénu, kdy Dean rozdýchával pohled na mrtvého Sama. Když ten Jensen to tak krásně umí.  Ať si kdo chce co chce říká o jejich nekonečném umírání a oživování, ale stejně jedna věc se nemění - Deanův děs z představy, že Sama ztratí navždy. I díky tomu jsem stále věrná a spokojená divačka.

Taka nostalgicka epizoda,ktora mi opat pripomenula aky krasny vztah mal bobby so samom a deanom a ako velmi mi bobby chyba. Prelinanie jednotlivych scen sa mi pacilo,rufus a bobby ma bavili,stari,mrzuti no vtipni lovci.scenaristi si dali zalezat na detailoch a pripomenutie apokalypsi a lilith potesilo. K dokonalosti chybala supernatural klasika lov na ducha.
Je to fakt neuveritelne kolko casu som s tymto serialom stravila.zacala som na vysle s brigadou a listkom na mhd,pokracujem s pracou s vlastnym autom (raz to bude impala,teraz mi staci ze ma rovnaku farbu:D) a vzhladom na to,ze tvorcovia stale nevycerpali vsetky moznosti a herci chcu stale hrat je mozno,ze skoncim ako dochodca,ktory bude ignorovat svoje vnucata pretoze prave bude bezat 1666 epizoda sn,kde zakerny duch ukradbe deanovi kyslikovu masku a sam ho bude nahanat zavratnou rychlostou na invalidnom voziku pricom na pol ceste zabudne co vlastne chcel