Legend of the Seeker

Nevím jestli někdo zná knížky či seriál, ale i tak doufám, že se vám bude Fanfik libit:)

Legend of the Seeker
Tajemství Meče

Cestou, která byla po obou dvou stranách lemována obilnými klasy, kráčeli muž a žena. Muži mohlo být tak kolem 60 let, ale nikdo by ho nepovažoval za obyčejného starce. V jeho očích byla jistá jiskra a držení těla, vypovídalo a jisté aroganci.
Naproti tomu žena, které mohlo být tak 50 let, působila unaveně.
„Myslím, že bychom si měli odpočinout,“ promluvila ta žena.
„Nevidím jediný důvod, vždyť jdeme teprve chvilku.
Ta žena se na něho přísně podívala.
„Jenom chvilku. Jsou to už bezmála dvě hodiny, Nathane!“
„Nathan se pousmál.
Já se cítím svěží, měli bychom ještě kousek ujit, tak deset kilometrů.“
„Deset kilometrů? Tak to ani náhodou!“
„Ale no tak Prelátko Ann. To já bych si mel stěžovat, to mě na krku tíží Rada’han, takže jestli musíme odpočívat, měla bys mi ho sundat, potřebuji se protáhnout.
„Tak na to zapomeň, Nathane. Už jsem si to několikrát řekla a klidně ti to řeknu i znovu, ten obojek ti nikdy nesundám, protože…“
„Protože by se mohli začít dít strašné věci, ano já vím,“ přerušil jí Nathan otráveně.
„Máme jistý úkol Nathane a ten musíme splnit, ale to neznamená, že ze sebe vypustím duši a…,“Ann zmlkla a zahleděla se na něho. Byl najednou nějaký jiný.
„Nathane…?!“ opatrně se ho dotkla, žádná reakce.
Povzdechla si.
„Jestli je tohle nějaký tvůj další trik, tak si mě nepřej,“ zabručela a chtěla se rukou dotknout jeho tváře, ale v tu chvíli se jeho ruce, které mel až dosud podel těla, vymrštily vpřed a obepnuly se kolem jejího krku a Ann se začala dusit.
„Přestaň, Nathane! Přestaň! Tímhle ničeho nedosáhne…!“ hlas jí přešel k sípání, ale Nathan jí nepřestal škrtit.
„Přestaň, Nathane, okamžitě přestaň, nebo použiju Han!“ uchýlila se k vyhrůžkám, ale Nathan nepřestal a ona si uvědomila, že se nemůže se svým Hanem spojit a pomalu a jistě jí docházel vzduch.
„Pust mě Nathane,“ vyrazila se zebe.
„Ten meč! Musíme ho zničit, musíme ho zničit dřív, nežli on zničí je,“ vychrlil ze sebe zničehonic Nathan a pak jí pustil a ona se svezla k zemi, kde přerývavě dýchala.
„Ann? Co se stalo? Proč jsi na zemi?!“
V očích jí zaplál hněv, ale nepoužila Han, přestože ho zase vnímala.
„Ty víš moc dobře, proč jsem na zemi, co to mělo znamenat, pokoušel ses mě zabít?!“
„Ale no tak Ann. Nemám rad sestry a nepopírám to, ale nemám ani důvod tě zabíjet, pochybuji, že by tvojí smrtí, ze mě ten obojek spadnul.
„Tak proč si mě škrtil a co to o tom meči, měl jsi snad proroctví?!“
Pomohl jí vstat, ve tváři mel vepsanou nechápavost.
„Netuším, o čem to mluvíš, Ann.
„Nehraj si se mnou Nathane. Nesnaž se mi namluvit, žes mě neškrtil, nemluvil o nějakém meči.
„Ten meč! Musíme ho zničit, musíme ho zničit dřív, nežli on zničí je!“

„Vážně mě mrzí, jestli budeš mít kvůli naší krátké procházce noční můry, ale nevím o žádném proroctví.“
„Nathane! jasně jsem te slyšela a cítila tvoje prsty na svém krku.“
„To je nesmysl Ann! Jsem prorok, musel bych vědět, že jsem mel proroctví.
„Nevím, jestli na mě něco zkoušíš, ale tys měl nějaké proroctví.“
„Mluvím pravdu. Žádné proroctví jsem neměl, přísahám na smrt té „která“ mě cvičila:“
„Nathane!“ Ann si založila ruce v bok.
„Tos byla ty? Tak dobře to o tvé smrti odvolám, přísahám tedy na našeho Stvořitele, že jsem, nemel žádné proroctví a rozhodne, jsem te neškrtil.
Pochybovačně se na něho podívala.
„Co je? To ti mám snad přísahat na Strážce?!“
Znovu si povzdechla a rukou si ohmatala krk.
„Věřím ti, ale jasně jsem te slyšela.
„Nikdy se mi nestalo, že bych si to nepamatoval, řekni, co to bylo.
„Ten meč! Musíme ho zničit, musíme ho zničit dřív, nežli on zničí je!“
Nathan potřásl hlavou.
„Nepamatuji si na to. Myslíš, že jsem mluvil o…,“
… o meči pravdy? Jsem si tím jistá.“
„Takže to znamená, že musíme za Seekerem?“
„Přesně tak,“ potvrdila zachmuřeně Ann.

„Tak Richarde, co kdybys nám předvedl, co nového si se naučil s mečem?!“
„Zedde. Co bych se s ním mel naučit, tedy kromě toho, jak s ním správně mávnout, bodnou, seknout, rozseknout.“
„Je to meč Pravdy Richarde.
„Čarodej má vyjímečne pravdu Lorde Rahle.
„Ještě ty s tím Caro začínej.“
„Pokud by se ten meč dostal do rukou Darkenovi…“
„Tak by ním zotročil celý svět.“
Cara se zamračila.
„Nechal by ho rozlomit na tisíc kousíčku, ten meč je něco, čeho se velmi bojí.“
„Bojí se ho víc než mě?!“ zajímal se Zedd.
„Lhala bych, kdybych řekla, že pro něho představuješ nějaké nebezpečí.“
Zedd se zamračil, ale než mohl cokoliv říct, dolehl k nim nějaký křik.
„Někdo potřebuje mojí pomoc,“ ozval se Richard a nečekal na reakci ostatních a rozeběhl se za tím křikem.
„Richarde!“ Zavolal za ním Zedd, ale on se nezastavil.
„Tohle není hezké, Lorde Rahle,“ Cara se za ním rozeběhla.
Když ho dostihla, spatřila tři D Haranské muže, jak se sápají na mladou dívku, která se jim marně snažila bránit.
„Nechte jí být!“ zakřičel Richard a vytáhl meč, ale místo očekávané zuřivosti, ho ten meč začal pálit tak intenzivně, že ho musel pustit na zem.
Všichni tři chlapy se zasmáli, jeden z nich povalil onu dívku na zem a roztrhl jí šaty a další dva se rozeběhli k Richardovi, který n prosto ohromen, hleděl na ležící meč.
„Richarde!“ dolerhl k němu Kahlenimn hlas a toho probralo, na poslední chvílu, se vyhnul útoku z jednoho muže. Ten druhý se k němu chtěl přiblížit z boku, ale v tu chvíli se něco dotklo jeho vlastního břicha a on zaryčel bolestí a kolena se mu podvolila.
„Na Lorda Rahla mi nešáhej,“ zašeptala Cara a vzápětí mu dala pocítit, další dávku z Agielu.
„Richarde, co se stalo, proč je ten meč na zemi?!“ Kahlan k němu přiběhla.
„Já nevím,“ zašeptal Richard a teprve teď si Kahlan povšimla, že má na dlani spálenou kůži.
„To ti udělal meč?!“ zašeptala nevěřícně.
Beze slov přikývnul.
„To ale není možné, ty jsi přece…“
„Co se taday děje, ty zůstaň hezky ležet a ty jí nech nepokoji,“ Zedd pohnul rukou a muž od té dívky odletěl a narazil do nejbližšího stromu.
„Proč je ten meč na zemi, co máš s dlaní?!“
Richard se na Zedda podíval a ten mu v očích četl nec hápavost a mírný strach.
„nemůžu se ho dotknout Zedde.“
„Co myslíš tím, že se ho nemůžeš dotknout?!“
„Já nevím. Proste ho nemůžu vzít do ruky, jakmile to udělám, začne mě neuvěřitelně pálit…“
Zedd potřásl hlavou.
„Počkej, počkej, co mi to tady vykládáš za nesmysly.
„Tady ho máš, Lorde,“ Cara Richardovi podala meč, ale jakmile se ho Richard dotknul, meč zrudnul a on ho s výkřikem pustil zpět na zem.
„Přestaň dělat hlouposti,“ zavrčel Zedd a vzal ho do ruky, meč byl chladný.
„Nevím, co se deje, ale já ho proste, neudržím.
„To je přece nesmysl. Jsi hledač, takže je tvojí součástí…“
„Já vím, ale proste se ho nemůžu dotknout….!“
„Myslím, že bychom vám s tím mohli trochu pomoct čaroději,“ ozval se za nimi jasný mužský hlas.
Všichni se otočili a spatřili Ann a Nathana.
„Prelátka a Prorok, jak nečekané setkání.
„Možná, že pro tebe, ale my jsme tady zcela dobrovolně a …, to není…. To není….!“
„Nathane! Co je to s tebou?!“
„Koukni se na tu dívku,“ vyzval jí Nathan tiše.
Ann se na ní podívala.
„O Stvořiteli. To není možné.“
„O čem to mluvíte?!“ Caře se nebezpečně zajiskřilo v očích a položila svojí ruku na Agiel.
Nathan k té vystrašené dívce pomalu přistoupil.
„Jsi to ty, jsi to ty Marino?!“
„Kdo je to Marina?!“
Nathanova sestra, ale měla by být…“
Dívka maličko nadzvedla hlavu.
„Nathane?!“
„Marino. Jsi to ty. Máš být přece mrtvá…“
„Jsem to já, co se to s tebou stalo?!“
„To není možné!“
„Proč to není možné, tedy pomineme li fakt, že je ten Prorok tisíc let starý.
Ann se k Zeddovi naklonila.
Není to možné, protože jsem jí zabila.

Zajímavé s tím mečem, že se ho nemůže dotknout hledač?

Sestra Verna procházela kolem komnaty, ve které spal Waren jeden z Proroků, muž, ke kterému cítila víc, než by bylo záhodno.
Přešla jeho pokoj a pomalu mířila do jiné chodby, když se k ní donesl mužský výkřik vycházející z jeho pokoje.
Otočila se a vběhla dovnitř.
Zastavila se a její oči se rozšířily.
Viděla polonahého Warena klečet na kolenou, jak svými prsty ryje písmena do zdi.
„Tohle se ještě nikdy nestalo, po chvilce se vzpamatovala, vrhla se k němu a s nemalým úsilým, se jí ho podařilo od te stěny odtrhnout.
Waren se svíjel, snažil se jí zbavit, ale ona ho nepustila.
„Už je to dobré! Už je to dobré!“ šeptala.
Waren se postupně uklidňoval.
Nakonec usoudila, že už ho může pustit.
„Coi se stalo? Proč si rukama drápal na tu zeď, měl si snad proroctví?!“
„Já nevím,“ zamumlal tiše Waren.
„Jak to myslíš, že to nevíš?!“ její pohled zaletěl ke zdi, na které bylo cosi vyyryto.
„Co to znamená?!“ chtěla vedět, když si to přečetla.
„Já nevím, nepamatuji si, že bych něco takového psal.
„Jak to, že ne? Občas se tedy stane, že Prorok si nepamatuje na své proroctví, ale to je jen velmi výjimečné.
„Já vím, ale prostě nevím, co to znamená, nevím ani, že bych to psal.
„To nic,“ Verna ho objala.
„Co myslíš, že to znamená?!“ zeptal se po chvilku Prorok a vymanil se z jejího objětí.
„Nemám tušení. Jsem si jen jistá, že jde o meč Pravdy, ale to je nesmysl, ten je přece spjatý se Seekerem.
„Nemusí to být až taková hloupost. Nezapomeň, že ho Zedd neměl u sebe od začátku, že ho nejprve od někoho získal.
„Ano. To získal,“ zamumlala Verna a vzpomněla si na Nathana, uvnitř ní začal sílit pocit, že by o tom měla říct Ann.
„Měla bych to říct ostatním sestrám, měly by o tom vědět,“ Verna vstala, ale Waren jí chytil za ruku a stáhnul jí dolu.
„Nesmíš to nikomu říct!“
„Ale Warene…!“
„Prosím! Musíme je najít, muwsíme je varovat!“
„To nejde. Nemůžu jen tak opustit Palác a ty už vůbec ne.
Waren zvýšil tlak stisku.
„Prosím Verno. Musíme se k ním dostat, musíme je varovat!“
„To nejde,“ Verna se pokusila svojí ruku z jeho sevření vykroutit, ale on jí držel pevně.
„Já tě prosím! Prosím, dostaň nás z Paláce, není moc času, myslím, že…“
„Co myslíš?!“
„Jsem si jistá, že měl Nathan v několika posledních hodinách, podobné proroctví jako já.
„To přece není možné.“
„Ale ano! Jsem si tím jistý! Trval na tom Waren.
„Ještě nikdy se nestalo, že by měli dva Proroci podobné proroctví, během krátkého času!“
Je to tak! Přísahám na Stvořitele! Musíš mi veřit!“
„Věřím ti Warene,“ zamumlala a Waren jí uvolnil ruku. Verna si ohmatala ruku a pak se otočila ke dveřím, nikdo tam nebyl.
Pak se otočila zpátky.
„Víš, co po mě vůbec žádáš?!“
„Ano. Vím to, ale musíme za Alanem, musíme dát naše proroctví dohromady!“
Verna si povzdechla.
„Tak dobře. Najdeme ty dva, ale modlím se ke Stvořiteli, aby to nebylas pravda.
Waren nic neřekl, ani nemusel, jeho oči, vyzařovaly jeho názor.
Verna se od nich odtrhla a zahleděla se, na popsanou stěnu.
„Za dva dny a dvě noci, se meč Pravdy změní, hledač ztratí cestu svojí!“

„Tak co vás k nám přivádí , sestro?“ neodpustil si Zedd štiplavý tón.
Kahlan po něm vrhla zachmuřený pohled, ale on předstíral, že si toho nevšimnul.
Cara se potěšené pousmála a začala si pohrávat s Agielem.
„Zedde. Neměl bys být na ní takový, jsem si jistý, že nám přišla pomoct,“ ozval se Richard.
„Mám takový dojem, že jsme zrovna neudělali dojem,“ zamumlal Nathan k Ann.
„Zmlkni!“ zasyčela a pak obrátila svojí pozornost k Zeddovi.
„Věřím, že mě tu nevidíte rádi, přestože jen konáme svojí povinnost.., Zedd si odfrkl, ale ona se tím nenechala vyvést z míry a pokračovala.
„Ať jsou vaše pocity vůči nám jakékoliv, přišli jsme sem, protože…,“ další její slova zanikla v netlumeném zívání Prvního čarodeje.
Kahlan po něm znovu vrhla káravý pohled.
„No. Jednoduše řečeno, mel jsem vizi, možná proroctví, nevím to Přesně, že se Meč pravdy stane, pro Seekera bezcenných.
„Co tím myslíš? To je nesmysl! Ještě nikdy se to nestalo, ty velký, starý, vetchý Prorok, nepoznáš, jestli si mel vizi nebo proroctví?!“
Ozvala se rana a Zedd odletěl o kus dal.
„Nathane! Na čem jsme se domluvily, když jsem ti sundávala obojek?
„Že svojí magii použiji jen v nutném případe?“
„Přesně tak!“
„Tohle byl nutný případ.
„Proč si ho nezastavila, nebyl by to pro tebe žádný problém,“ vrčel Zedd a pomalu se zvedal.
„Ona tu teď proběhla nějaká magie?!“ Cara se tvářila překvapeně.
„Jen proto, že si mel, co jsi měl, jsi, myslíš, že ztratím nad mečem pravdy kontrolu?“
„Chceš mi tvrdit, že se ti v posledních několika minutách, nestalo s mečem nic divného?“
„to ano, ale…“
„Netuším proč, ale pro meč si se stal nepřítelem.
„Tohle by už vážně stačilo!“ Zedd k nim popošel.
Ann si stoupla před Nathana.
„Chceme vám pomoct, tedy přinejmenším já chci.
„Promluv si tady s nimi, já si jdu s někým popovídat.“
„S ní bys neměl mluvit Nathane.
Nathan se na ní zahleděl.
Řekni mi jediný duvod, proč ne Prelátko Ann.
„Nevíme , co se jí stalo, nemel bys s ní mluvit, ne dokud jí neprohlídnou sestry.“
„Já si to zjistím sám Prelátko, sestry na ní nešáhnou.“
Ann si vybavila situaci, která vedla k smrti, na okamžik, ve kterém jeho sestra, tak ohnivě popisovala úlohu strážce, jeho dobrotu a laskavost, ale nic neřekla.
„Myslel jsem si to,“ zamumlal Nathan a pak se od ni odvrátil.
„Jak to mohla přežít?!“ otázal se Zedd už mírnějším hlasem.
„Netuším, nevypadá jako…“
„Ne to vskutku nevypadá,“ souhlasil zachmuřele Zedd.
„Co jsou zač ti lidi Nathana, proč si s nimi.
„To není tak důležité, kdes byla, myslel jsem, že jsi mrtvá?!“
Zavrtěla hlavou.
„Byla jsem v bezpečí u Mistra.
„U mistra? Koho tím myslíš?“
Marina pohledla na Richarda, který byl zabraný do hovoru s Kahlan.
„Můj Mister mě před nimi varoval.
„Kdo je to ten tvůj mistr?!“
Marina se nadechla, oči se jí rozzářily.
„Císař Jagang!“

Tak ať pěkně dávají ta proroctví dohromady.

„Tohle přece nemůže myslet vážně.“
„Uklidni se Seekere.
„Ona tady mluví o vrahovi a násilníkovi!“
„Postarám se o to, ty by ses mel spíše postarat o svůj meč.
„V tomhle s Rahlem výjimečně souhlasím,“ Zedd položil svojí ruku na jeho rameno.
„Vždyť je to ještě dítě.“
„Ann si s tím jistě nějak poradí,“ zamumlal Zedd a vrhl po Ann pohledem.
Ta nenápadně pokývla hlavou a přistoupila k Nathanovi.
„Vím, co chceš říct, ale neříkej to.“
„Jak bys mohl vědět…,“
„Známe se už nějaký ten čas Prelátko.
„Musíme se jí dostat na bezpečné místo.
„Nathan se zasmál.
„Doufám, že tím bezpečným místem, nemyslíš ten váš palác.
„Nathane. Vím, že ho nemáš rád, ale…“
„Omyl. Mě je ten palác ukradený, já nemám rád ty uvnitř.“
Ann otevřela ústa, ale Nathan promluvil první.
„Marina zůstane tady. Tohle je pro ní nejbezpečnější místo.“
„Nathane! Musíš pochopit, že Palác Proroku, je pro tvojí sestru, to nejbezpečnější místo.“
Nathan si jí změřil chladným pohledem.
„Tak bezpečným, že si jí zabila?!“
Ann na několik okamžiku zbledla.
„Jak tohle můžeš říct, jsem sestra ne dokonce Prelátka!“
„Nemusíš nic předstírat Ann, vím, co se tehdy stalo.“
„Jestli to víš, musí jít do paláce, jen tam muže být v bezpečí.“
„Má sestra zůstane tady, ale jestli si myslíš, něco jiného, zkus mě o tom přesvědčit,“ jakmile domluvil, v očích se mu zalesklo.
„Tohle bys nikdy neudělal, Slíbil jsi, že jí nepoužiješ!“
„Slíbil jsem, že jí nepoužiji k sobeckým účelům, ale ona je moje sestra, smiř se s tím Prelátko Ann, Marisa zůstane tady.“
„Děláš chybu Nathane. Nemůže tady zůstat, ne když víš, co může způsobit.
Nathan se na ní zadíval a Ann v jeho očích, postřehla jakýsi záblesk.
„Když na to dojde, vás sestry jistě nepřekoná,“ a poté odešel.
„Napadá tě něco Zedde, napadá tě, čím by to mohlo být způsobené, jsem přece hledač…“
„Zedd bezradně pokrčil rameny.
„Nemám tušení, ale my na to přijdeme.
Řešení je celkem prosté Zeddicu,“ ozval se za nimi ženský hlas.
Šota,“ zasyčel ještě dřív, než se otočil.
„Jsem ráda, že mě poznáš po hlase, Zeddicu Zo Zoolandre.
„Co tady chceš, Šoto?!“ vyštěkl na ní.
Cara se postavila vedle Richarda.
„Tvůj Seeker se ptá, jak tohle vyřešit a já na to mám odpověď.“
„Ani to nevyslovuj čarodějnice!“
„Vše tomu nasvědčuje. Budeš muset jmenovat nového hledače.“
„To se nikdy nestane!“
Potom se Meč Pravdy stane smrtící zbraní nynějšího hledače, neboť ten byl proklet.“
„To je nesmysl!“
„Myslíš? Měla jsem vizi a ta hovořila jasně!“
Cara o krok postoupila, ruce měla položené na Agielu.
„Já měla taky vizi. V mé vizi si mnozí čarodějové mysleli, že jsme byly stvořené, proto, abychom ještě víc trápily obyčejné lidi, ale velmi brzo se přesvědčili o opaku.“
Šota sebou trhla.
„Caro!“ napomenul jí Richard, který však nedokázal zakrýt naznak uspokojení.
„Mel bys to udělat co nejdřív Zeddicu, čím déle budeš otálet, tímto bude horší, kletba se bude stupňovat.
„Richard je pravoplatný Seeker!“
„Pak počítej s následky,“ Šota se rozplynula.
„Je to možné? Je tu možnost, že bych byl prokletý?
Zeddův pohled zaletěl ke Kahlan, která byla zamračená.
„Když jsem sdílela lože s Darkenem Rahlem, tak občas po naší vášnivý noci se vyjadřoval v tom smyslu, že by tak rad našel toho, kdo dokáže seslat kletbu na kohokoliv, jeho existence byla prokázaná, ale ať se snažil sebevíc, nikdy se mu nepodařilo někoho takového najít a čas od času, zvlášť za chladných nocí, se ke mě tisknul a šeptal mi do ucha.
„Proč jen nemůže někoho takového najít, proč ho jen nemůžu najít Caro a poté…“
„To by myslím stačilo,“ přerušil jí Zedd.
Cara se na něho podívala a v očích se jí zajiskřilo.
„Blížila jsem se k tomu nejlepšímu, čarodějovi.“
„Myslím, že to stačí, že víc nepotřebujeme slyšet.“
Cara se otočila k Richardovi.
„Je to i tvůj názor Lorde Rahle a nebo by sis to chtěl doposlechnout při intimní chvilce?“
„ehm…, no…, myslím, že ne.
„Jak si přeješ, Lorde,“ Cara od něho odstoupila.
„Tak jo. Musíme se pokusit, co nejrychleji najít toho, kdo to udělal.“
„Myslím, že vím, kde ho hledat ,“ ozval se Nathan.
„Jak bys to mohl vedet?!“
„žiju už přes tisíc let čaroději a v útrobách paláce lidu, se skrývá mnoho tajemství.“
„Dobře. Můžeme tedy vyrazit.
„A co tvoje sestra, neměla by…“
„Ona zůstane tady.“
„Myslel jsem, že Ann…“
„Ona zůstane tady,“ zopakoval Nathan.
Vypadalo to, že Zedd něco řekne, ale nakonec se jen otočil a odešel pryč.

Kahlan se postavila vedle Richarda.
„Nevím, jestli je to ten nejlepší nápad, nechat se vést tím prorokem.
„Nemáme na výběr Kahlan. Tvrdí, že ví, kdo za tím stojí.
„to je právě to, co mě znepokojuje. Je to Prorok a mě se nechce věřit, že by bylo v těch všech knihách napsáno i o tomhle.“
„Pak by si tomu měla začít věřit zpovědnice, v těch knihách je mnohem víc, než by bylo někomu milé.“
Kahlan sebou trhla.
„Ty nás sleduješ?!“
Nathan pootočil hlavu.
„Kdybych vám snad chtěl nějak ublížit, což nemám v úmyslu, ta Mord-Sitha, by mi to znemožnila, ne jen jste vy Zpovednice průhledné.“
„To by myslím stačilo Nathane, mohl by ses vrátit ke mě,ů ozvala se Ann.
„Přijdu ti snad jako tvůj psík Ann?!“
„Nathane. Mohl by ses ke mě prosím připojit?“
„To už je o dost lepší,“ Nathan se od nich odpojil.
Kahlan vrhla vyčítavý pohled po Caře, ale ta předstírala, že se zabývá Agielem.
Náhle se její ruka zastavila, vypadalo to, jako by na několik vteřin znehybněla.
Richard k ní chtělů jít, ale v tom na něho sykla.
„Schovej se za mě Lorde Rahle.
„Caro! Nebudu se schovávat, není před kým.
„zastav se čaroději,“ sykla na Zedda.
Ten se zastavil.
„Co chceš Mord-Sitho?!“
„zachránit ti tvůj stařecký zadek?!“
Zeddova tvář potemněla.
„Nic nám nehrozí.“
Cara se usmála, byl to hodne zlověstný úsměv.
„Jestliže se na nás do minuty nikdo nevyřítí, budu ti říkat pane, ale jestli ano, podstoupíš dobrovolně desetiminutové mučení, co říkáš.
„To nezní špatně,“ utrousil Nathan ann do něho strčila.
„Má pravdu. Někde kolem nás je a nemá dobré úmysly.“
„Nová schopnost sester?!“ neodpustil si Nathan štiplavou poznámku.
„Drž se za mě i se svojí sestrou.“
„Dokážu se o nás postarat Ann.“
Řekla jsem, aby ses za mnou držel, Nathane.
„Jak si přeješ, pojď.“
„Myslím, že to přeháníš, jako čaroděj bych to musel cítit,“ bručel Zedd, ale netrvalo to ani 30 vteřin a z blízkého lesa se na ně vyřítilo asi 15 polonahých mužů, kteří mávali mečem.
Cara mrkla na Zedda.
„Takže kdy a kde?!“ otázala se a pak se do těch mužů pustila, tak aby byla v bezpečí před Zeddovým čarodějnickým ohněm, se kterým Zedd sklonil hned tři muže.
Richard se rozeběhl Caře na pomoc, přestože ho ho Kahlan prosila ať to nedělá, ale jakmile ho vytáhnul, meč se rozžhavil a Richard ho s bolestným výkřikem, upustil na zem.
Všimli si toho dva útočníci, kteří k němu zamířili.
Richard se ten meč pokusil sebrat, ale při sebemenším doteku skrz něj projela neskutečná bolest.
„Pán bude potěšen,“ zavrčel jeden z nich a chystal se ho bodnout, ale na poslední chvíli ho zabila magie vypuštěná Ann. Nathanova sestra vřískla a snažila se Nathanovi vytrhnout.
„Uklidni se. Oni to zvladnou.
To jsou mistrovi bojovníci! To jsou mistrovi bojovníci!“ zmítala se v jeho sevření.
„Já ti to říkala,“ jako by znamenal pohled, který po něm Ann vrhla, než se pustila do dalšího.
„Richarde! Schovej se za Caru!“ zakřičel Zedd, který spálil další tři muže.
„Jsem Seeker, to je má práce!“
„Ne! Teď je nejdůležitější, aby si přežil, jdi okamžitě za Caru!“
Richard přestože s ním lomcoval vztek ho uposlechl, nechal meč mečem a postavil se za Caru.
Život Lorda není vždycky med,“ přivítala ho Cara a pak jednomu z dotírajících mužů, zasadila velmi bolestivou ránu do žeber.
Jiný útočník se chtěl přiblížit k meči, ale Nathan ho sežehnul i když přitom musel pustit svojí sestru, která se k tomu meči rozeběhla a křičela.
„Já vám ten meč donesu! Já vám ten meč donesu!“
Ann jí chtěla zastavit,. Ale Nathan jí zadržel.
„Nathane! Ona nesmí ten meč získat!“
„Ne! Ty jí nezabiješ,“ poté jí pustil a chtěl jí sežehnout, ale v ten moment se ho zmocnily tak ukrutné bolesti hlavy, že se mu podlomila kolena.
„Nathane!“ vykřikla ann a sklonila se k němu.
Marina doběhla k meči, zvedla ho ze země a vítezslavně zaječela a chtěla se s ním rozeběhnout pryč, ale Cara na nic nečekala, přiskočila k ní a zabořila jí svůj Agiel do těla.
Marina zaječela, pak znovu a ještě jednou, ale meč stále držela, ve svých rukou.
Cara přitvrdila a Marině vyhrkly slzy z očí, ale meč stále držela.
„Caro! To stačí! Slyšíš mě Caro!“ křičel na ní Richard, ale ona ho ignorovala a dala do toho největší sílu, jaké byla schopná a Marina ten meč upustila a složila se na zem.
Kahlan k ní přiběhla, dotkla se jejího srdce.
„Je mrtvá! Cara jí zabila!“
„Cara naprosto lhostejně sebrala meč ze země.
„chtěla ho ukrást Lordu Rahlovi, to bylo nepřístupné.“
„Bylo to ještě dítě!“
„Umírájí i děti, pokud si nedají pozor,“ po těchto slovech se od ní odvrátila a odcházela.
Kahlan vyskočila a přiběhla k ní.
„Kahlan! Nedělej to, co si myslím, že chceš uzdělat,“ varoval jí Richard.
„Ona zabila, díte!“
Nebyla sama sebou, někdo jí kontroloval, normálně by takovou bolest nevydržela.
„Na tom nezáleží! Bylo to stále dítě!“
Cara se k ní obrátila.
„Jestli si troufneš, Matko zpovědnice, tak klidně do toho.“
„tak dost. Richard má pravdu, ta dívka snad nemohla být ani naživu,“ k oběma přistoupil Zedd.
„Pomožte mi prosím,“ dolehl k nim Annin zoufalý výkřik.
Kahlan oběhla Caru a sklonila se k Nathanovi.
Co se stalo, zranili ho snad?!“
„to nevím, prostě se zničehonic svalil.
„To je Verna a Waren, co je to s ním,“ Kahlan se zadem přiběhli k Verne a Warenovi, který se potácel.
„Verno, co tady děláte, co se mu stalo?!“
„to nevím šli jsme vám něco říct a najednou se začal třást a mluvit z cesty.
„Co říkal?!“
„Já nevím, bylo to dost rychlé, co to s nimi je, copak se Nathanovi stalo totéž?!“
„Nejsem si jistá, ale co Waren říkal, no tak Verno!“
Verna se malinko uklidnila, rozhlédla se kolem sebe.
Říkal…, říkal, že nás meč Pravdy, jednoho po druhém zabije!“

Zatím to tak vypadá. Každý, kdo se ho dotkl, zemřel?

Nathan přistoupil ke Caře.
„Vrat jí zpět.“
„Proč bych to dělala? Byla pomatenou následovníci někoho, kdo ani není ve středozemí.“
Nathanovi se zalesklo v očích
„Myslím, že jí můžu pomoc, přived jí zpět.“
„Proč bych tě měla poslechnout, Proroku?“
„Protože jsem Nathan, Nathan Rahl.
„To by už stačilo,“ ozvala se Ann.
„Přived mojí sestru zpět Mord-Sitho poroučím ti to!“
Cara swe ušklíbla.
„Poroučet si můžeš co chceš, ale já sama jsem si vybrala Rahla, kterého budu chránit a ty jim nejsi.
Nathan zvedl ruku, Cara na něj vyzývavě hleděla.
„Nathane. Tvé sestry mi je líto, ale teď tu máme zavažnější problém,“ vedle něho se postavila Ann.
Nathan jí ignoroval a pohlédl na richarda.
„Poruč té Mord-Sithe ať oživí mojí sestru.“
„Nejsem si jistý, jestli je to dobrý nápad, té dívky je mi líto, ale…“
„Nikdo nestojí o tvé projevy lítosti, chci jenom, aby jí ta Mord-Sitha přivedla zpět.“
„Nathane! Možná, že je Stvořitelova vůle, že opět opustila tento svět,“ Ann ho chytla za ruku, ale on se jí vytrhl.
„Já neskáču, jak Stvořitel píská.“
„Nathane! Tohle nesmíš říkat!“
„Jinak co? Nasadíš mi obojek?“
„Jistě, že ne, něco jsem ti slíbila, ale nezapomeň, kvůli čemu jsme přišli.
„Dokážu svojí sestře pomoct, můžu jí z pod jeho moci vymanit,“ promluvil Nathan značně klidněji.
Ann potřásla hlavou.
„Co když je to v ní, co když jí nikdo neovládá?!“
„Dokážu jí zachránit, jsem si tím jistý.“
„A co když tě v okamžiku, kdy se jí budeš snažit pomoct, postihne další vidění a ona nastalé situace využije a…“
„To se nikdy nestane,“ zarazil jí a pak se znovu obrátil na Richarda.
„Uděláš to Seekere?!“
Richard pohlédl na Kahlan, pak na Zedda, oba dva se tvářili pochybovačně.
„Přived jí zpět, jestli ještě můžeš.“
„Jsi si tím jistý můj Lorde, jestli se znovu pokusí zmocnit se meče, možná, že jí podruhé nezastavím.“
„Udělej to Caro.“
„Jak si přeješ, můj Lorde,“ v jejim hlase zazněla jízlivost a poté poklekla k nehybné Marině, otevřela jí ústa a cosi do nich vdechla.
Několik vteřin se nic nedělo, ale pak se Marina rozkašlala a vzápětí otevřela oči.
„Jsi naživu,“ konstatoval Nathan a Ann v jeho hlase ucítila radost.
Marina zmateně zamrkala, její pohled padl na meč, který držela Cara.
Ta jí pokynula, naznačila ji, ať jí zkusí ten meč vzít, ale ona neměla nic takového v úmyslu.
„Kde to jsem, jakto, že už nejsem u strážce.“
Zedd s Kahlan se pohli vpřed.
„Kdo jste, co jsou zač Nathane?!“
„Nikdo důležitý,“ odvětil Nathan.
Zedd se zamračil, ale nikterak to nekomentoval.
„Co jsi udělala tak strašného, že si se ocitla u strážce?“ oslovila jí Ann.
Ona sebou poplašeně trhla.
„Nevím, nepamatuji,“ zašeptala.
Zedd se podíval na Ann, ta na Vernu ta na Warena, ten na Nathana a Nathan na svojí sestru.
Víš kdo je to Jagang?!“
„Zavrtěla hlavou,“ a její pohled jí znovu padl na meč Pravdy.
Cara udělala krok dopředu, cestou povytáhla Agiel.
Vidím, že jí to stále nepřešlo, dovol mi Richarde, jí poslat zpět, zdá se, že jí Strážce chtěl říct něco důležitého.“
Marina vyjekla a začala se třást.“
„Už ani krok Mord-Sitho,“ varoval jí Nathan.
„Zkus mě zastavit,“ zasyčela a natáhla Agiel před a ten se skoro dotýkal Marininy hlavy.
„Caro! Nech toho,“ okřikl jí Richard.
Ta jako by na několik okamžiku ztuhla a pak se k němu pomalu otočila.
Říkal jsi něco, Lorde Ráhle?!“
„Dokud ti neřeknu tak se k ní nepřiblížíš, ani nohou, ani rukou a už vůbec ne svým Agielem,“ Cara zklamaně stáhla ruku zpět k sobe.
„Jak si přeješ, můj Lorde,.“ Promluvila úsečně.
„Jestli si byla u strážce, jistě ti něco řekl?“
Marina se podívala na Nathane.
„Tomu to můžeš říct, je to přece Seeker hledač pravdy.“
Ann se chtěla ozvat, ale Waren jí pohledem požádal, ať to nedělá.
Řekl mi, že až se sem vrátím, tak vám mám vyřídit, že…“
„Co nám máš vyřídit mé dítě,“ povzbudil jí Zedd.
Potřetí se zahleděla na ten meč.
„Řekl, že může Seeker odevzdat svůj meč, že mu neublíží.“
„To se nikdy nestane!“
„Říkal také, polkla, že pokud mu ho v blízké době neodevzdáš, tak všichni zemřete a on vás tam rád přichystá, říkal, že jen on jediný, nyní může vlastnit meč, že prý vlastní duši toho, kdo ten meč vyrobil.“
„Kolo? On má duši Kola? Jak se jí zmocnil?!“
„Já nevím…, já nevím…., ale nechci se k němu vrátit!“

Už je tam moc jmén, musím si to nejprve urovnat.

Neboj pak se rozdelí a bude to přehlednější.

U řeky poblíž paláce Proroku máchala sestra Světla prádlo. Najednou to přestala dělat, přišlo jí jako by slyšela nějaký zvuk, zvuk, co zněl jako konský dusot.
Položila pradlo stranou, postavila se a zahleděla se před sebe.
V dalce spatřila pět jezdců, kteří se k ní pomalu přibližovali.
Neměla z nich dobrý pocit, už jen proto, že se tomuto místu lidé, obvykle vyhýbali a k ní teď mířilo hned pět mužů, všichni byli oblečení jako vojácí.
Nepříjemný pocit zesílil, několik sester bylo od ní vzdáleno několik set metrů, ale ona měla slabý hlas, snažila se ho zesílit různými bylinkami, ale nic nepomáhalo.
Jezdci se od ní zastavili asi na deset kroku. Všichni to byli urostlí a svalnatí muži, všem mohlo být tak 30 let.
„Co tady děláte? Zde není místo pro vaše žádosti?“ snažila se mít, co nejpevnější hlas, ale nedařilo se jí zbavit se náznaku úzkostí.
Všichni muži se zasmáli a jako jeden muž zaroven seskočili z ko í.
Ten nejvyšší z nich se k ní malinko přiblížil.
„Nejsme tu proto, abychom vás sestry o cokoliv žádali!“
„Tak co chcete? Odejdete! Tohle je posvátné místo zasvecené Stvořiteli.
Muž se uchechtl a jeho pohled zaletěl k hromade spodního prádla.
„Jsme tady kvůli jiné věci sestro, ale tebe se to netýká, o tebe bude dobře postaráno.
„Co tím myslíš?!“ sestra se pokusila spojit se svým Hanem, ale překazil jí to muž, co se jí nečekaně objevil za zády.
Srazil jí na zem, pak se k ní vrhnul, sednul si na její nohy a chytil obe dve ruce.
Skubla sebou, ale bylo to marné.
„Ihned mě pustte nebo pocítíte Stvořitelův hnev!“
„Vážně? Nejvyšší muž se k ní sklonil, několikrát jí udeřil a pak jí prudkým trhnutím rozthl šaty.
„Co to děláte?!“ sestra se napjala, dala do toho všechnu sílu, ale bylo to marné.
„Jak jsem řeklů, máme pro vás sestry jisté vzkazy, které musíme neodkladne vyřídit,“ několikrát jí udeřil a potom vstal.
„Postarej se o ní, my se postaráme o ně, dej si na tom záležet, ale nezapomeň být přitom nežný.“
Všichni se rozesmáli a než odešel, znovu jí několikrát udeřil, sestra ztratila vědomí.“Pak se k nám připoj,“ nařídil mu a pak se ostatními, vyšvihl na kone a odjeli.
„Neboj se budu nežný,“ zašeptal a pak jí vysvlékl úplne a následně i sám sebe.
Lehl si na ní, ta sestra sice otevřela oči, ale nic jiného nemohla dělat a ten muž se do ní chysstal proniknout, ale někdo ho udeřil do hlavy a on se z ní svalil a byl mrtev.
Sestra vyjekla a její pěst vystřelila vpřed a jen tesne minula nos asi 30 letého muže.
Uklidni se. Já ti nechci ublížit.“
„Co chceš?!“ zeptala se ho a rukamna si zakrývala intimní místa.
„Potřebuji, aby si šla se mnou najít Nathana Rahla.
„Nathana? Odkud ty uznáš Nathana?!“
„To je dlouhý příbeh, musím mu říct něco důležité, ale potřebuji k tomu tvojí pomoc.“
„Já musím za sestrami!“ vykřikla a vyskočila.
„Sestram už nikdo nepomůže, ale Nathan a Waren mohou být včas varováni.
„Co tím myslíš? Musím ihned za sestrami!“ chtěla kolem něho projít, ale on jí zadržel.
„Veř mi sestram už není pomoci, nemůžeš tam vběhnout nahá a bezbranná.“
„Mám Han?“ vytrhla se mu.“
„Ten by ti byl naprosto k ničemu, prosím pomož mi dostat se k tem dvema,“ v jeho rukou se objevily nové šaty.
Překvapene na něho pohlédla.
„Ty jsi čarodej?!“
„Dalo by se tak říct. ¨Oblékni se a musíme, co nejrychleji vyrazit, čím dřív Nathana a Irena najdeme tím lépe, musí se dozvědět, co jsem viděl…“
„Ty jsi čaroděj a zároveň Prorok?!“
„Ano. Obleč se prosím. Musíme si pospíšit, než se ti muži vrátí, pomož mi prosím…,“ k obema z dálky začal doléhat křik mísilo se v nem překvapení, bolest, chtivost, bezmocnost.“
„To není…, musím za nimi…!“
znovu jí zadržel.
„Není jim pomoci! Musíš mi veřit sestro Lucio, viudel jsem to, viděl jsem, co se stane, jim už není pomoci, ale ty se můžeš zachránit, ty to můžeš zastavit, ale to se povede, jen v tom případe, že se nám podaří, co nejrychleji dostat k Nathanovi, Warenovi a Seekerovi.
„Co s tím má Seeker společného?!“ Lucii se podařilo obléknout, přestože se jí chvely prsty a ženský křik neustával, naopak ještě zesílil, byla v něm taková bezbrannost.
„Viděl jsem v tom jeho meč, jeho meč, může mnohé zničit, musíme za nimi, musíme dát svá proroctví dohromady, Nathan je z nás nejstarší.
„Nemáme kone, nemáme ponětí, kde je máme hledat, nemůžu sestry jen tak opustit, nemůžu jim je nechat!“
„Už se stalo. Jim nic nepomůže, žádná z nich by jistě nechtěla, aby ses jim zbytečne vydala, támhle je kůň, je sice jen jeden, ale ten nám bude stačit.
„Jak můžu vedet, že nepatříš k nim?!“
„Nemůžeš, ale bud já anebo oni,“ k sestře Lucii nyní doléhal chraplavý chechtavý mužský hlas, který byl promísen bolestnými ženskými výkřiky.
Otřásla se, pohlédla na toho muže, pak na toho kone.
„Tak dobře. Jak se sem mohli dostat, Prelátka o tom musí být zpravená, jak se jmenuješ?!“
„Gabriel. Gabriel Rahl.

No, už je to trochu lepší, snad se v tom ději zorientuju.

časem určo:)

„I když to zní neuvěřitelně, někdo ten meč kontroluje a očividně to není Richard,“ promluvil po několika minutách Zedd zachmuřeně.
„Nevím jestli je za tím strážce, ale konečně ti to došlo čarodeji.“
Zedd po Nathanovi vrhl zničující pohled a Ann se ozvala.to stačí Narthane!“
„Co přesne? Vždyť jsem ještě ani nezačal. Je více než zřejmé, že v tuhle chvíli je Richard naprosto k ničemu.“
Cara nesouhlasne mlaskla.
„Nathane! Něco jsem ti říkala.
„Já vážne nejsem žádné dítě Ann, nemůžu za to, že si to nikdo nechcete přiznat.
Richard se zamračil a Cara si začala pohrávat s Agielem, ale na něho to neudělalo žádný dojem.
„dobrá Nathane. Myslím si, že všichni tady si uvědomujeme závažnost této situace,“ mezi ně vkročila Kahlan.
Cara zklamaně zasyčela.
„Doporučuji sveřit ten meč někomu, u koho bude bezpečí, kdo ho jen tak neztratí.“
„Meč Pravdy není jen obyčejný meč Rahle,“ ozval se zlostně azedd.
„Jistě že ne. Je to velmi mocná zbraň, která muže Seekerovi obvykle propujčit velkou moc a on se tak díky němu, stáva nebezpečným zabijákem, Ann bezmocně protočila oči, ale jestli se nepletu, v tuhle chvíli ten meč ani neudrží, natož, aby s ním bojoval a nebo se snad pletu, Seekere?“
Ne nepleteš,“ potvrdil po chvilce tiše Richard. Kahlan si nemohla nevšimnout, jak ho to ničí.
„Co uděláme s tou holkou. Možná už není v jeho moci, možná, že stále je, měli bychom jí vzít k ostatním sestrám Agielu, ty by už zjistili, jak to s ní je.“
Zkus se k ní přiblížit Mord-Sitho,“ Nathův hlas byl tichý, ale význačný.
“Ona není problém. Postaráme se o ní,“ ozvala se Ann a pak se obrátila k Verne.
„Na jednu stranu jsem ráda, že jste tady, ale na stranu druhou, nemůžete jen tak opustit Palác Proroků, zvlášť když cestovat takhle osamocene, není vůbec bezpečné.“
„Omlouvám se Prelátko, ale waren by odtamtud odešel tak či onak, nemohla jsem ho nechat jít samotného.
„Já vím. Já vím.“
„Takhle by ses měla ke mě chovat, operovávat mě s láskou a co se týče mé sestry, rozhodne nepůjde do toho Paláce.
„Nathane. Alespoň v tomhle se se mnou nedahaduj.
„Já se nedohaduji. Už jednou jste jí měli a zemřela vám.“
„Byla to nehoda a sám si to právě řekl, tvoje sestra je mrtvá!“
Nathan k ní přistoupil a ona se zachvěla.
„Já vím. Vím, že už to není dávno má sestra,“ mluvil tak tiše, aby ho slyšela jenom ona.
„Ty to víš, ale proč potom…?!“
„Ann. Kdyby byla mrtvá, myslíš, že by si jí k sobe přivolal?“
„Ty myslíš, že ať to byl kdokoliv, je ještě naživu?!“
„Jsem si tím jistý, ale nikomu ani muk Prelátko.
Ann otevřela ústa, ale v tom se křovím prodrala nějaká žena a křičela.
„Prelátko! Prelátko! Palác Proroků byl zničen! Palác Proroku byl zničen a pak se svezla k zemi.

Lucia otevřela oči. Spatřila Nathanuv obličej.
Ten se pootočil stranou a ona slyšela, jak říká.
„Ann. Sestra Jeptiška se nám probudila.
„Já přece nejsem žádná jeptiška!“ Luciua se pokusila vstát, ale jemné ženské ruce jí přitlačily zpátky.
„Mela bys odpočívat sestro.
„Ne. Palác Proroku je zničen, musíme okjamžite najít přeživší sestry!“
Ann se od ní odvrátila. Lucia viděla, že hovoří s Vernou, ale nerozumněla jedinému slovu, ale podle zaslých slz na tvářích, tušila, že se stalo to nejhorší.
Prelátko. Řekni mi prosím, že přežil ještě někdo, nějaká sestra, nějaký mladý čarodej, nebo i voják.
„Je mi líto. Nikdo nepřežil..,“ Ann se při těch slovech chvel hlas.
„Chceš říct, že jsou všichni mrtví?“
„Ano sestro. Zeď se tam byl podívat, ale nemohl už nikomu pomoct.“
„Ne!“ Lucia An odstrčila.
„To nemůže být pravda! Přece je nemohli všechny zabít, všechny sestry, Proroky, stráže, novicky!“
„“Všechny nezabili, pokud mohu soudit, jsem z masa a kostí,“ ozval se Nathan.
„teď ne Nathane,“ ozvala se unavene Ann.
„Co ne? Ne, že jsme přežili, že jsme sice jen dva, ale jsme tady…,“
„Přežili jsme tři Nathane Rahle,“ rozhrnulo se křoví a na planinu vstoupil Gabriel rahl.
Nathan přimouřil oči.
„Někoho mi připomínáš.“
Cara zaujala bojové postavení, povytáhla Agiel, stejne tak Kahlan zaujala bojovou pozici, jen Zeď a Richard ne.
Richard nemohl, jelikož se stále nedokázal dotknout meče, aniž by se ten nerožhavil do ruda a Zedd, protože na Gabriela koukal.
„Zedde, ty ho znáš?!“ zeptala se Kahlan, když si všimla jeho výrazu.
„Co…, cože? Ach ano jistě.
„Tak kdo je to?“
Gabriel popošel blíž, zastavil ho až Agiel, který se mu zapíchl do břicha.
Cara se na něho dívala, jako by její oči říkaly.
„Udělej ještě krok, dopřej mi to potešení.
Nedal na sobe znát strach, jen se pousmál, ale Verna vycítila, že svůj klid jen předstírá, ale uměl to velmi dobře.
„Caro,“ napomenul jí Richard a pomalu se k nim přiblížil.
„Pokus se o něco a budeš mít tu čest,“ zašeptala Cara a poté si přitáhla Agiel k tělu.
„Bude mi potešením krásko.“
Caře se v očích nebezpečne zablýsklo.
Nathan se ke Gabrielovi přiblížil.
„Myslím, že už vím, kdo jsi.“
„A řeknete nám to?!“ zeptaly se Kahlan a Jensen naráz.
„Jmenuji se Gabriel Rahl, dámy,“ představil se a vysekl jim hlubokou poklonu,“ Cara při jeho uklone naznačila pohyb Agielem.
„Gabriel Rahl? Gabriel Rahl je mrtev!“ ozval se nepřátelsky Zedd.
„Víš to jistě?“
„Ne. Jelikož zmizel v bažine, ze které se nemohl dostat.
„Nebylo to snadné, ale jsem tady.“
„Neveřím ti.“
„Nejsi první, ale oba dva víme, že jsem to já Zeddicu.
„Richard se na Zedda tazave zadíval, ale ten odvrátil hlavou.
„Pokud bys byl ten Gabriel Rahl, muselo by ti být alespoň 800 let a byl bys Prorokem-Carodějem.“
„To přesne sedí Zeddicu.
Nathanova čelo se svraštilo.
„Takže ty tvrdíš, že jsi můj potomek také Prorok- Caroděj?“
„Snažím se to nikde nerozkřikovat, ale je to tak.
„Kdes byl? V Paláci Proroků určitě ne, protože kdyby ano, Juchaly by sestry samým blahem do rána,“ Nathan ignoroval nesouhlasné pohledy Ann i Verny.
„Byl jsem dost dlouho na pokraji smrti, ale Stvořitel se rozhodl, že ještě nemám opustit tento svět, ukázal mi, kam mám jít, že mám pomoc jedné sestře,“ nerouhej se vůči Stvořiteli,“ neudržela se Verna.
„To bych si nikdy nedovolil. Rahlové jsou přece oddanými služebníky Stvořitele.
„To by mě zajimalo, o kterých, že toi mluví,“ zašeptala Jensen Richardovi do ucha.
„My jsme taky tak trochu Rahlové,“ odvetil jí.
Zašklebila se.
„to je něco úplně jiného.“
„Proč si tady Gabrieli?“ zedduv hlas již neznel tak nepřátelsky, ale stále tam byla patrná nedůvěra.
„Přivedl jsem sem tuto sestru a, jeho pohled padl na ležící meč, pomoci vám s mečem Pravdy.
„Neuraž se, ale jak bys nám ty mohl pomoct?“
„Na tento meč byla uvalena kletba , kletba vytvořena pomocí Prastaré Magie.“
„To je nesmysl! V tomto svete již nikdo nevládne Prastarou Magii!“
Gabriel se obrátil k Zeddovi.
„Já jsem také nemluvil o tomto svete.
„Chceš nám tvrdit, že v tuhle chvíli někdo ovládá MKeč Pravdy ze Starého světa?!“
„Vše je možné Zeddicu, opona byla protržena, vzpomínáš?“
„Moc dobře,“ zavrčel Zedd neochotne..
Někdo velmi mocný v tuhle chvíli ovládá Meč Pravdy, Seeker se ho ani nemůže dotknout a to zcela jistě není jediné, co má ten neznamý v plánu.“
„Je to Jagang?“ otázala se Jensen tiše, jako by se bála, že když to řekne naahlas, vynoří se za ní.
„Je to možné, ale jiostotu nám může dát, jen jediná osoba, ona,“ ukazal na Marinu, která na něho zírala s vydešeným vyrazem ve tváři.
Já ti to říkal Ann,“ promluvil Nathan, ale neznel vůbec štastne.
„Počkat. Ty tvrdíš, že nás ta malá holka musí dovést do starého Světa, jen tam můžeme zlomit tu kletbu?!“
Gabriel přikývl.
„Tak jsem to alespoň viděl v Proroctví.“
„Co v něm bylo?!“
„trpělivost čaroději.“
„Možná, že by mu Agiel dokázal rozvázat ústa,“ ozvala se Cara.
„Klid Caro.“
„Ještě chvíli a asi zmením Lorda,“ zamumlala Cara potichu.
Nathan, který to zaslechl, se pousmál.
„Mohlas dopadnout huř Mord-Sitho.“
Cara se jen ušklíbla.
„V mém proroctví totiž stojí.
„Jen díte smrtí poznamená, meči lesk navrátit může, jen ve starém Svete, druhé díte nalezeno bude.
Všichni povytáhli obočí.
„Druhé díte?!“
„já nejsem sestra,“ pokrčil Gabriel rameny.
Všechny tři se na něho nevražive zahleděly, Nathan se zasmál.
„To znamená, že musíme jít do starého Světa,“ promluvil nakonec Zedd, všichni s ním mlčky souhlasili.
„Nekteří z nás by měli zjistit, kdo stojí za zníčením a vyvraždením Paláce Proroků,“ ozvala se po kratkém váhání Jensen.
„to je pravda. Ty, sestra Lucia, waren a Verna to půjdete zjistit.
„A co nějakou ochranu?“
Caro.“
„Zástavám s Lordem.“
„O Richarda se postarám já.
Založila si ruce v bok.
Teď mě potřebuji víc, než kdykoliv jindy staříku.
Zeddovi se hněvivě zalesklo v očích.
„Dobře dobře. To stačí. Mě tam nepotřebujete,“ Nathan se přidal k Jensen a ostatním.
„Měla jsem na myslí někoho, kdo nás ochrání, ne někoho, kdo nás bude celou cestu prudit.“
„Prudit? Já? Ann řekni jí něco.“
„Opatrujte se. Pokusíme se být v kontaktu přes cestovní knihu,“ a poté skupinka čítající Zeda, Kahlan, Gabriela, Ann, Richarda, Caru a Marinu vyrazila.

Tak jen ať vyrazí na cesty a bude nějaké dobrodružství.

Dobrodružství teda bude:-)

Nathan se obrátil na Jensen.
„takže jaký je plán?“
„Proč se ptáš mě? Já nejsem čarodějka.“
„Myslím si ale, že jsi nejvhodnější na to, aby si naší malou skupinku vedla.
„Cože? Jak si na to přišel?“
„No řekneme, že já nejsem ten typ, waren také ne a sestra erna už je na to trochu stará.“
Verna se zamračila.
„Podle by mohla být klidně vudkyni naší skupinky, mě to vůbec nevadí.“
„Myslím si, že to není nejlepší nápad Jensen. Nerad to říkám, ale sestry mají velké ego, tak velké, že kvůli němu leccos přehlížejí.“
Ozvalo se zakašlání, verna se na něho dívala s varovným pohledem.“
„Ale no tak Verno. Proč si to nechceš přiznat? Myslím, že je na to teď ten správný čas ,Ann tady teď není, takže,“ Jensen, která ho poslouchala jen napůl ucha, zahledala vpřed sebou nějaký pohyb.
Nebyla si tím tak úplně jistá, ale měla pocit, že to byl nějaký muž a něčím na ne mířil.
„zemi!“ zaječela a strhla sebou Nathana. Vena udělala to samé s Yarenem, kterého ten šíp minul jen o kousíček.
Hrot šípu se zabodl do stromu a během několika vteřin se ozval syčivý zvuk.
„Nathan se chtěl postavit, ale Jensen ho nezvykle silne přitlačila zpátky na zem.
„tys posilovala?“
„Tak trochu, teď se nehýbej.“
„Slyšela si Verno,“ pootočil Nathan hlavou.
„raději se koukej dopředu, musíme jim uniknout.“
„Nemůžeš použít Dakru?“
„Mohla bych, ale více než jasné, že jich tam bude víc.“
„Je to náhoda a nebo na nás čekají?“
„Jsem sice Prorok, ale tento druh vizí se mi nedostává.“
„Přestaň rýpat,“ zavrčela Jensen a pak se soustředila na toho muže, ten udělal dva kroky vpřed, natáhl tetivu se šípem a znovu vystřelil.
Ještě níž,“ zasyčela Jensen a ostatní sklonili hlavy, jak jen to šlo, šíp jim jen tesne proletěl nad hlavami.“
„tohle nebude obyčejný lukostřelec.“
„Je to čarodej, jsem si tím jistá, cítím to kolem něho.“
Nathan nadzvihl obočí.
„Opravdu. Netušil jsem, že tohle dokážete.“
„Jensen se ušklíbla.
„Kolik z nás si potkal?“
„No. vzhledem k tomu, že rozhodne nerostete jako houby po dešti…,“ Nathan ucitil bolest, která přicházela z jeho pravé nohy.
„To je tvoje práce?“ obrátil se na Vernu:“
„Ne. To byla moje Dakra.“
„Tak ať si to pro příšte odpustí:“
„vy byste si zas mohli odpustit tento rozhovor:“
„Snažíme se konverzovat, Ann po mě vždycky chtěla, abych s ostatními konverzoval, tak konverzuji.“
Verna stiskla rty.
„Nathane. Myslím, že se k nečemu chystá.“
„to ti napověděl tvůj výjimečný talent?“ neodpustil si jizlivost.“
„Něco mumla. Možná nějaké kouzlo, jestli to tak bude, jsme ztracení.
„Ještě ne. Hod to po něm. Já vím, že se bojíš, že rti ho zničí, ale alespoň poslouží dobré věci.“
„Nathane. Je to naše jediná zbraň!“
„Verno udelej to prosím,“ ,“ žádala jí Jensen, která stejne jako Waren cítila, že se začíná tráva zahřívat.
„teď máš jedinečnou příležitost, udělej to.“
Verna se tedy rozpřáhla a mrštila s Dakrem k tomu muži, ale když od něho byla jen několika centimetrů, rozpadla se na mnoho kousků.
„Stvořiteli stůj při nás,“ pomodlila se tiše.“
„A to nám má pomoc jak?“ vyjela na něho Jensen.
„Musíte se odplazit pryč ty a Waren..“
„Co te to napadlo Nathane?“
Slyšela si mě dobře. Okamžite odtud zmiztre.“
„ty si se snad úplne pomátnul!“
„To byste si vy sestry přály, ale ne, jen mi došlo, že nemáme šanci utéct všichni, vy jste mladí, vy máte šanci.“
„Přece te tady nenecháme Nathane.
„O ta tvoje starostlivost , ale neboj zcela jistě mě nezabijou a teď se odplazte, pohyb, pohnete sebou!“
Waren s Jensen začali couvat po zpátku, snažili se nevnímat tu horkou trávu.“
„Pro tebe to taky platí sestro.“
„Na to zapomen. Slíbila jsem Ann, že na tebe dohlédnu.“
„Ta vaše sesterská oddanost mě dojímá, bež!“
„Ne. Budete tomu čelit společne.“
Nathan se zahledel na několik přicházejících mužů.
„Raději bych tomu čelil sám Sestro Verno.“
„zamítá se, Proroku Nathane.“
Nathan se kysela zašklebil a pak už je ti muži obklopili.“
„Kde jsou ti dva? Zeptal se jeden z nich.“
„Nemám zdání.“
Ten muž dal pokyn a dva muži uchopili Nathana za paže a vytáhli ho na nohy.
„Zeptám se te znovu.
„Kam zmizeli ti dva?!“
„Já vážne nevím, o čem to mluviš,“ jiný muž ho dloubnul do břicha a Nathanovi se bolestí zkřivila tvář.“
„Však ty promluvíš, o to už se postarám, vemte je do tábora, dávejte pozor na tu mrzkou sestru, ať na vás nepoužije tui svojí moc!“
„Kdo jste, co chcete?“
„Chceme vymýtit magii a s ní vše spojené. Svet musí být zbaven všech čarodejů, čarodejek, sester, Zpovednic, hledačů, Proroku, Garu a jiných nestvůr.“
„Na to nemáte právo!“
Muž se na ní vyzývavě zahleděl.
„Tak se mě pokus zastavit, sestro!“ a po posledním slove jí vrazil facku, kdyby jí ti muži nedrželi, jistě by se zřítila k zemi.
„Pohnete! Musíme být v táboře co nejrychleji, vy tři najdete ty dva, bez nich se nevrácejte,“ a poté se skupina osmi mužů a jedné ženy dala na pochod, Nathan s Vernou byli každou chvíli popichováni špičkou meče.

Richard, Kahlan, Zedd, Gabriel a Ann už byli téměř u přechodu, když se Gabriel zastavil.
„Děje se něco? Nechceš mi doufám říct, že sis to rozmyslel.“
Ne. Jen bychom měli ještě čekat.“
Všichni se na něho zahleděli.
„Proč bychom měli čekat? My si nemůžeme dovbolit čekat, jestli máš strach, měl bys tady zůstat!“
Kahlan položila Zeddovi ruku na rameno.
„Nevím, co se mezi vámi stalo, ale veřím, že nám chce pomoct.“
„Víš, že si tvého usudku vážím Kahlan, ale neměli bychom ztracet čas, čím déle bude Richard bezmocný, tím se zvyšuje riziko.
„On není bezmocný,“ ozvala se Cara a zahledela se na něho.
„Chápu, že oba dva myslíte na mé dobro, ale nechci tu žádné šarvátky.“
Cara se ušklíbla.
„Já nejsem typ, co by se pral.“
„to jsem rád. Jsi si jistý, že bychom měli ještě chvíli počkat,“ obrátil se Richard na Gabriela, kterému napjatost ve tváři polevila.“
„MKám takový divný pocit, myslím, že jsou Nathan a ostatní v nebezpečí.
Zedd se zamračil, ale Kahlan mu pohledem naznačila, aby nic neříkal.
„Proč si to myslíš? Nathan je tak trochu podivín, ale je to muž, který se o sebe dokáže postarat,“ otázala se ho tiše Ann.
„Možná, že máš pravdu Prelátko, možná, že bychom měli jít, Seeker potřebuji svůj meč, co nejdříve zpět.“
Zedd protočil oči a všichni chtěli pokračovat, vstoupit do pruchodu, ale v tom je zakryl stín.
Všichni zvedli oči a spatřili, jak se k ním blíží nějaký tvor.
Cara vytáhla Agiel, Zedd se připravil, ale Richard zůstal v klidu, moc dobře veděl, kdo je ten tvor.
„Mel bys ho usmažit dřív než dosedne či zaútočí,“ pobídla Cara Zedda.
Ten zvedl ruce, ale Richard ho zarazil.
„To je Gráč.“
Caře se nazdvihlo obočí.
„Lord se nikdy nezminil, že by se mu podařilo ochočit Gára a ani jsem neslyšela, že by se to podařilo jinému Ráhlovi.“
Gráč není ochočený a nemyslím si, že by to naše přátelství mělo co dělat s tím, že jsem Rahl.
„Přátelství. Jistě pokud to tak můj Lord nazývá, nebudu mu to vyvracet.“
Richard se pousmál a postoupil vpřed.
„Co tady může chtít?!“ zeptal se Zedd Kahlan.
„To netuším, snad nenese špatné zprávy.
„Taky doufám,“ ani jeden z nich si nevšimnul, že po Gabrielove tváři po Gráčova přístání, přeletl náznak úleku.
Všimla si toho jen Cara, která pevněji stiskla svůj Agiel a oči se jí nebezpečně zužily.
Jakmile gráč dosedl, jemne štouchl do Richarda, pro kterého to však byla řádná pecka, takže se jen tak tak udržel na nohou.
„Gráč ráááááád Richard.“
„taky te rád vidím, ale teď si s tebou nemůžu hrát.“
Gráč nasadil neštastný výraz, kterému se musel Richard zasmát.
„Vážně mě to mrzí, ale musím něco napravit.“
Grač na něho hleděl smutnýma očima a po několika vteřinách, upustil na zem popsaný pergamen.
„Co je to?“
„Gráč to našel,“ prohlásil hrdě Gár.
Richar se na to zahledel. Písmo bylo kostrbaté, jako by bylo velmi rychle napsané.
„zajali nás „nemáme rádi Magii“, tvoje sestra je v pořádku, dostanu nás z toho, neříkej to Ann.“
„Co to máš, Richarde?“ zezadu k němu přistoupila Ann, nechápal, jak se jí to podařilo.
Pokusil se to schovat, ale an byla na svůj věk, velmi rychlá, vytrhla mu to z ruky a začala číst.
„Neměla bys to číst…“
„Nerozmyslel si to Richááááárd?“
Richard se zahledel na skoro dvoumetrového mohutného Gára.
„Musíme jít, ale až se vrátíme, můžeš se mě pokusit porazit.“
Gráč souhlasne zamával křídly, všechny ovanul vítr a vzápětí se vznesl a chystal se odletet, ale An na něho zavolala.
„Gráči, mohla bych te o něco požádat.“
„Ann. Nedělej to. Nathan psal, že si poradí.
„Musí je najít a pomoc jim, už jenom kvůli Verne.
„Bude to nebezpečné, mela bys zůstat tady.“
„richard má pravdu. Jestli si s tím někdo poradí, tak je to Nathan Ráhl, Verna je s ním v bepečí.“
„Ne. Musím za nimi. Vy to zvládnete.“
„S tvrdohlavostí jste si s Nathanem podobní, tak dobře, ale jestli se ti něco stane…“
„Ještě žádná Prelátka nezemřela mimo pálac.“
„Nerad to říkám, ale vy už žádný palác nemáte.“
„I tak se to nestane, zvladneme to, hodne štestí Richarde,“ a poté se s Richardovou pomocí vyšplhala na Gráče.
„Bud na ní opatrný Gráči.“
Grál pokývnul hlavou a pak se i s An vznesl do výšky a za chvíli jim zmizeli z očí.
„Snad ví, co dělá.“
„Je to Prelátka. Oni to zvládnou, musíme jít.“
„Snad máš pravdu, ještě něco Gabrieli?“
„Myslím, že můžeme jít,“ promluvil, co nejklidnějším hlasem, ale Caře neuniklo slabé zachvění.
Schvalne se zařadila za něj, když procházeli skrz průchod.

Tak a jsou zajatci, nebo né???

Dá se tak říct a jak se líbí Gráč?

„Verno, jsi vzhůru?“ dolehl k ní Nathanův šepot.
„Ne. Snažím se usnout,“ odsekla naštvaně. Byla naštvaná jak na něho tak i na sebe, nedokázala pochopit, proč se víc nesoustředila, kdyby ano, nikdy by je nemohli takhle překvapit.“
„Nevypadneme odtud sestro?“ ozval se znovu Nathanův hlas.
Podraždene si povzdechla.
„Myslíš, že kdybych mohla odejít, že bych tady snad zůstávala?“
„Za ta léta jsem poznal dost sester a některé byly schopné věcí.
„To by myslím stačilo, nech mě spát.
„Jsi si jistá, že chceš spát tady na tvrdé a špinavé zemi?“
„Jistě, že ne, ale jestli sis nevšimnul, nemáme moc na výber.“
„Vážně sestro?“ verna užasle sledovala, jak se před ní objevila Nathanova silueta, předpokládala, že je to on, v té místnosti, kde byli, bylo velmi málo světlo.“Nathane jsi to opravdu ty?“
„Ne. Je to Zedd, co mi ukradl hlas, jasně, že jsem to já.“
„Jak jsi se ale dostal z provazů? Viděla jsem, jak te pevně svázali.“
„Kdo říká, že jsem to dokázal sám.“
„Tropíš si ze mě šašky Nathane?!“ Verna se zamračila.
„To bych si nikdy nedovolil, sestro, chtěla bys rozvázat?“
„Jistěže ano, ale chci také vědět, jak si se dostal z těch provazů.
„Vy pořád něco chcete, krysy mi pomohli.“
Krysy?!“ Verna se otřásla.
„Ano. To jsou taková malá hnědá zvířátka, co obvykle pobíhají ve vezeních a hladomornách a žerou a hryžou všechno, co jim přijde do cesty, samozřejmě by to mohli být klidně i potkani, kteří….“
„To stačí, to stačí, myslím, že jsem to pochopila.“
„Myslím, že budeš dobrá příští Prelátka.“
Já přece nebude…,“ Verna si uvědomila, že už má volné ruce.
Nathan k ní natáhl svojí ruku.
„Nechtěla bys třeba vstát?“
Erna zakoulela očima, ale přijala jeho ruku a postavila se.
Měla co dělat, aby se udržela na nohou, cítila se nějaká slabá.
„Jak jsme tady dlouho?“
„Moc dlouho ne, ale možná, že se budeš cítit trochu unavená, myslím, že nám trochu pustili žilou.
„Dík, žes mi to řekl,“ vyčítavě se na něho podívala.
„Rádo se stalo. Myslím, že bychom měli…,“ Nathana přerušili dusivé kroky.
„Kdo to je?“
„Nemám zdání, ale brzo se to dozvíme,“ v Nathanově hlase zazněla pochmurnost.
„To mi zní, jako bys veděl víc než já.“
„Jsem prorok, jasně, že toho vím víc než ty.“
Verna se zamračila, kroky se staly hlasitějšími.“
„Rychle musíme se opět přivázat.“
„Co? Ty ses snad pomátnul.“
„Neříkám, že se máme svázat do rozřezání, ale jestli nás tu uvidí takhle….“
„Nathane. Jestli si něco viděl, cokoliv, mel bys mi to říct!“
„Na to není čas,“ Nathan jí přitlačil ke zdi, ona se tomu podvolila, přitiskla se k té zdi co nejvíc.
Nathan si sednul vedle ní.
„Ať to bude kdokoliv, neztrat sebekontrolu,“ stačil ještě zamumlat a poté se dveře se zaskřípáním otevřely a dovnitř vešly nějaké dve zahalené ženy.
Zastavily se několik kroku od Nathana, jedna z nich mávla rukou a v místnosti se rozhořelo několik loučí.
Verna otevřela ústa, ale nic z nich nevyšlo, možná, že to bylo způsobeno Nathanovým nepatrným šťouchnutím.
Jedna z těch žen, se malinko přiblížila k Nathanovi a vzápětí mu uštědřila kopenec do břicha,“ Nathanovi se zkřivila tvář a předklonil se tak, aby nevzbudil podezření.
Ta žena se zasmála a chtěla ho udeřit podruhé, ale ta druhá jí v tom zabránila.
Vztekle se jí vytrhla a opovržlivě hleděla na Nathana.
„Sedí se ti pohodlně sestro Verno?“ zeptala se o trochu větší žena.
Verna jí chtěla plivnout do tváře, ale znovu ji v tom zabránilo Nathanovo malé šťouchnutí, nechápala jak to dělá, jak to, že si toho žádná z těch dvou nevšimne.
„No tak Odpověz, Verno, víš přece ze všech nejlépe, co je to zdvořilost.“
„Mám tady pohodlí, myslím, že daleko vetší, nežli v Paláci Proroků,“ zalhala.
„Lhářko!“ Ta žena jí uhodila hřbetem ruky.
Verna měla co dělat, aby nepřepadla na stranu a té žene se nezjevily její volné ruce.
„Tak jaké to je sestro Verno? No jen řekni pravdu, jak se ti tady líbí?!“
Verna, která se snažila ignorovat, odněkud proudící zápach, pištění a škrábání krys.
„Odpověz mi! Já ti to přikazuji!“ vřískla ta žena a chtěla jí znovu uhodit, ale v tom se ozvalo kvílení.
„Moje hlava! Moje hlava! O tahle vize je strašná, moje hlava, ona se mi snad rozskočí, proboha to je strašná vize, to je strašné, vidím dvě vypuzené sestry, úplně zoufalé, jak se sklání před nějakým mužem, o to je příšerné, nebohé sestry, nebohé sestry, co se to s nimi jen stalo?!“
„Zmlkni ty pošahaný proroku! Okamžite zmlkni!“ obe dve k němu přisočily, ale Nathan sebou nepřestal škubat.
„To je hrozné, to je příšerné, co to vidím, co to jen vidím, obe dve sestry zcela nahé, se plazí před nějakým mužem, škemrají o milost, ale ten je stejně nechá bičovat o to je hrůza, to je…“
„Zmlkni! Zmlkni!“ jedna z nich ho udeřila do obličeje takovou silou, že mu ze rtu, začala vytékat krev.
Verna na to nechápavě zírala. Neměla ponětí, co to Nathan vyvádí, zcela určitě neměl v tuhle chvíli vizi ani proroctví.
„To je nechutné, kam až sestry klesly, jsou to sestry temnot, nebo jen sestry ztracené,“ pokračoval Nathan dál.
„To by stačilo! Já ho zabiju!“ vřískla menší, ale v tu chvíli Verna pochopila, rychlím pohybem šáhla k boku, překvapilo jí, že se ta její Dakra nachází, vždyť jí ztratila.
„Chcípni Proroku!!“ vřískla jedna z nich, ale než mohla uvolnit svůj han, Verna co nejsilněji vrhla svůj Dakram, který se jí zabodl do krku, žena se zřítila k zemi, krev se rozstříkla na všechny strany.
Ta druhá žena jako by zkameněla, čehož Nathan bleskove využil, hmátnul po té dakře, vytrhl jí z toho krku a vzápětí jí vrazil do srdce té druhé.
Ta se probrala, zvedla ruce, ale na víc se nezmohla, sklátila se k zemi.
Verna na Nathana hleděla, nedokázala ze sebe cokoliv dostat.
„Prorok se o sebe musí umet postarat,“ pokrčil Nathan rameny a poté zcela klidně, vytrhl dakru z těla té ženy.
„Nathane! Zabili jsme sestry, vážené sestry!“
„Sestry, které se jednoho dne vypařily, sestry, co skončili tady, není jich škoda.“ Verna se postavila, měla pootevřená ústa.
„Myslím, že bys je měla zavřít, mohlo by ti tam něco vletět.“
„Co…,“ zavřela ústa.
„Tady něco máš,“ Nathan jí předal zakrvácenou dakru.
„Drahý stvořiteli, odpust, nebylo zbytí.“
„On to jistě pochopí, musíme se odtud dostat.“
Verna přikývla a shýbla se k jedné té sestře.
„Co si myslíš, že chceš udělat?“
„Musím si půjčit její oblečení.
„Fajn. Klidně se do toho obleč, ale mě do toho nedostaneš.“
„Myslím, že nemáš jinou možnost Nathane, tam venku můžou být další, takhle neproklouzneme.
„Nevezmu si na sebe ženské šaty, obzvlášť šaty „Sestry“.
„Nathane! Není jiná možnost, jen tak se odtud můžeme dostat.“
„Jsi zvrácené sestra, sestro,“ zabručel a pak se dali do svlékání.
„Ta krev zcela jistě vadit nebude,“ prohlásil štiplavě.
Verna mávla rukou, krev zmizela.
„Stvořitel stojí při nás.“
Nathan se na ní pochybovačně zahleděl, ale nic neříkal a s po několika vteřinách váhání, se s odporem nasoukal do těch šatů.
„Sluší ti to,“ podotkla Verna s potlačovaným smíchem.
Nathan se kysele zašklebil,“ a pak oba dva opustili tu místnost

Úplně si to představuji, ty ženské šaty na mužském těle.

Nemel chudák na vyber:-)

Jakmile tím průchodem všichni prošli, ten se uzavřel.
Zedd se zamračil.
„Myslím, že by to tak nemělo být?“
„Myslíš, že to může být past?“ otázal se Richard a pozorně se kolem sebe rozhlížel.
„ Je to možné, bohužel nemám na výběr.
„Vždycky můžeme někoho obětovat,“ ozvala se Cara a šťouchla do Gabriela.
„Já jsem na vaší straně.“
„Vážně? To se teprve uvidí.“
„Caro. Snaž se být milá.“
Cara se kysele zašklebila, ale Agiel měla stále v ruce.
Zedd se kolem sebe rozhlédl a ve tváři mel znepokojení.
„Cítíte to?“ otázal se ostatních.
Všichni až na Caru a Gabriela zavrtěli hlavou.
„Co se děje?“ chtěla vědět Kahlan.
„Nejsem si jistý, ale myslím, že tady bylo před nedávnem, užitá velmi mocná magie.
„Škoda, že jsem tu nebyla,“ utrousila Cara
„Možná, že by to mohlo být nad tvé síly a možnosti, Mord- Sitho,“ odvětil Gabriel.
„Vážně,“ ruka s Agiel se pohnula vpřed a Gabriel usykl bolestí.
„Promiň. Občas se to stane.“
„Caro. Mohla bys toho nechat, myslím, že bychom se měli soustředit…,“ Richard vyjekl a upustil meč.
Říkala jsem ti, že ho mi máš nechat, Lorde.“
„Richarde, jsi v pořádku?“ otázala se starostlivě Kahlan.
„Myslím, že ano,“ zamumlal a pohlédl na své ruce, na obou dvou dlaních měl vytlačené kolečko.
„Ukaž!“ Zedd si jeho ruce k sobe přitáhl.
„Je to jen slabá spálenina, časem to zmizí.
„To si nemyslím,“ Zeddova tvář byla vážná.
Zedde. Trochu nás děsíš,“ ozvala se Kahlan, Cara si odfrkla.
Zedd se znovu zadíval na Richardovi ruce.
„Taky je k tomu důvod.
Ať už tu magii použil kdokoliv, směřoval jí na ten meč a jeho vlastníka.
„Myslím, že vím, díky komu to veděl,“ Cara znovu přiblížila svůj Agiel ke Gabrielovi.
„Já nejsem zrádce ani se vás nesnažím do něčeho zatáhnout, jen jsem už na tomhle místě byl.“
„Vážně? Proč si nám o tom něco neřekl?“ chtěla vědět Cara a pohrávala si přitom s Agielem.
„Nemohl jsem vám to říct.“
„Proč ne? Chceš trochu pomoct?“
„Caro,“ napomenul jí Richard.
„Kvůli Nathanovi. On viděl to samé, co já, stejně jako Waren a doporučil mi, abych nic neříkal.
„Opravdu? Nelžeš nám tady tak trochu?“
„Přísahám na prvního proroka. Jsem sice Rahl, ale nepřeju si nic jiného, než, aby byl Richard uspěšný.
Cara si nevěřícne odfrkla, ale Zedd pohybem ruky vyzval, aby pokračoval.
„Všechno začalo přepadením a zničením paláce proroků…“
„počkat, počkat. Chceš nám říct, že Waren o tom veděl a nic neudělal, nikoho nevaroval.
„Varoval Vernu.“
„To chápu, ale proč nevaroval ostatní? Waren přece není Nathan.
„To já nevím. Přísahám!“
„Co jste tedy viděla dál?“
„Na konci tohoto kopce se rozprostírá údolí, které je pokryto mrtvými těly.
„Dojdu to zkontrolovat, nepouštějte ho z dohledu,“ Cara odběhla.
„Viděl jsi, že mi ten meč způsobí ty otisky a také, co znamenají?“
„Jen, že je to práce mocného čaroděje, čaroděje, co se rozhodl stát prvním.“
„To je nemožné! První čaroděj jsem já,“ ozval se Zedd a v očích mu zaplanulo.
„Říkám jen, co jsem slyšel.“
„To je nesmysl. Nevím o žádném čarodějovi, který by něco takového dokázal!“
„Tam přibíhá Cara a vypadá zraněně…“
„Caro? Co se stalo, jsi v pořádku?!“
„To nic není,“ rukou si z ramene setřela krev.
„Jak to myslíš?“
„Jsem v pořádku. Mord-Sithu není snadné zabít.“
„O čem to mluvíš?“
„Rahl prorok mluvil pravdu. Udolí je celé poseté torzy lidských těl, ale nějak se zapomněl zmínit, že se mezi nimi nachází také několik živých vojáků v brnění.“
„Nevěděl jsem to. Je to pravda.“
„Kolik jich je?“
„Tak 15. Myslím, že by to nemusel být takový problém, ale…“
„Ale co? Mluv Caro.
„Za těmi muži se nacházejí další tři muži, oblečeni v honosných šatech a jedna žena.
„To by mel být problém? Jsou snad schopni odolat mému čarodějnému ohni?“
„Ti muži pravděpodobně ne, ale ta žena by mohla, je to Mord- Sitha.“
„Mord-Sitha? Ve starém světe?! Jsi si tím jistá?!“
„Poznám svojí sestru!“ odsekla.
„Dobrá. Věřím ti. Měli bychom se dostat na bezpečné místo a vymyslet, co uděláme dál a…,“ Zedda přerušil Richardův výkřik a ten se vzápětí vrhl s napřaženým mečem na Kahlan.
„Richarde!“ vyjekla Kahlan a Richard by jí jistě ublížil, kdyby ho Cara na poslední chvíli nezasáhla Agielem do nohy.
Zřítil se k zemi, meč mu vypadnul z ruky, jakmile dopadl na zem, ozvalo se zasyčení, půda zčernala.
„Co to bylo? Richarde, copak ses úplně pomátl?!“
„Já nevím. Nic takového jsem nechtěl udělat, najednou jsem cítil, že mě pálí obě dve dlane a za chvíli se řítím na Kahlan, moc mě to mrzí.“
„Jsem v pořádku, Zedde?“
Zedd bezradně zavrtěl hlavou.
„Zažil jsem už mnoho, ale něco takového ne, musíme od tebe ten meč držet, co nejdál.
„Tohle mnoho nevyřeší. Možná, že bys mel jmenovat nového Hledače.“
„Myslíš si snad, že je to něco jednoduchého, že stačí, abych třeba ukázal na Gabriela a říct a ty se teď staneš novým Seeker?“
„Ne..Jistě, že ne, ale já jsem teď s mečem nebezpečný, ale jestli dojde na boj, jenom já, můžu probudit jeho zuřivost.
„Pak se tedy budeme muset, boji vyhnout, jak nejdéle to půjde,“ jakmile to však Zedd dořekl,“ ozval se křik a zpoza kopce se k ním řítilo patnáct mužů.
„Čas vyhýbání právě skončil,“ zavrčela Cara a rozeběhla se k těm mužům.
„Caro počkej!“ zakřičela na ní Kahlan, ale ona už jí neslyšela. Jakmile se ale přiblížila k prvnímu muži, zasáhl jí blesk a ona odletěla za ne a při dopadu na zem, zůstala nehybně ležet.

Taky si myslím, že nejde jen tak určit nového Hledače.

Tohle to nemůžeš myslet vážně. Skutečně si myslíš, že se nám odtud podaří dostat? Ty šaty strašně páchnou sesterstvem, víš vůbec jak v tom vypadám?!“
„Nereptej, Nathane. Za chvíli tam dojdeme,“ jakmile Verna domluvila, zabočila do nějaké chodby.
„Tudy není východ sestro,“ sykl Nathan, ale Verna se nezastavila.
„Kam zmizelo to, musíme najít co nejrychleji východ?“
„Musím zjistit, jestli nějaká sestra přežila, musím vědět, jestli při nás stál Stvořitel.“
„Nerad to říkám, ale Stvořitel určitě nesestoupí z výšin a nepoistaví se mezi své sestry a sestry Temnot.
Verna se na něho káravě zadívala.
„Mohl by si alespoň jednou prokázat minimální respekt?!“
„tady v těchhle šatech? To nemůžeš myslet vážně.“
Verna si tiše povzdechla a chtěla pokračovat dopředu, ale v tu chvíli se naproti nim ze tmy vynořily nějaké dve sestry temnot.
„Tohle nebylo součástí plánu!“
„Nech mluvit mě.“
„S největší radosti.“
Obe sestry se zastavily a překvapeně se na ně zahleděly.
„Co tady děláte sestry, nemáte být někde jinde?“
„Musely jsme něco zařídit,“ odvětila Verna, co nejklidnějším hlasem.
„Zařídit, co tím myslíš? Pokud vím, měly jste jen zkontrolovat vězně a pak se odebrat do svých komnat.
„My víme, ale strážce si přál, abychom…“
„proč by se strážce obtěžoval mluvit s někým tak podřadným, jako jste vy dve?!“
Verna zrudla.
„Nikdo jiný tam v tu chvíli nebyl, když se nám zjevil, říkal, že je to velmi důležité,“ promluvil Nathan a snažil se, aby zněl, co nejvíce žensky.
Pochybnosti v očích jedné sestry zcela nezmizely.
Druhá se k ní naklonila a začala jí cosi šeptat.
Ta druhá se zamračila a pak se od té první odvrátila
„Opravdu bychom vás nechtěly zdržovat, musíme splnit, co nám Strážce přikázal a zároveň bychom nechtěly zdržovat někoho tak významného.“
„To má být výsměch sestro?!“
Nathan nasadil šokovaný výraz.
„Výsměch? Copak jsme něčeho takového schopné?“
Ta druhá se k té první opět naklonila a znovu jí něco šeptala.
Verna s Nathan si vyměnili rychlé pohledy.
To nenaznačovalo nic dobrého, ale už nemohli couvnout.
„Takže jestly dovolite sestry rady bychom pokračovaly, protože Strážce nemůžeme nechat čekat,“ Nathan se chtěl kolem sestry prosmýknout, ale ona ho chytla za paži.
Na několik vteřin ztuhla, ale když se vzpamatovala, začala křičet.
„Sestry! Sestry! Máme tady vetřelce! Sestry mezi námi je muž a ne jen tak ledajaký.
Nathan se jí vytrhl a také začal křičet.
„O mocný strážce, jak si to mohl dopustit, jak si mohl dopustit, aby se mezi nás vetřel muž, jsme tu přece, abychom ti sloužily, jak si nám mohl něco takového udělat, proč si nás jen vystavil tomu pokušení?!“
„Zmlkni!“ jedna ze sester ho chtěla udeřit, ale on jí tu ruku zablokoval a nohou jí udeřil do břicha, překvapená sestra se svalila na zem.
Verna vycítila, že se ta druhá sestra snaží uvolnit svůj Han, nezaváhala ani na vteřinu a mrštila svou Dakrou, ale té sestře se jí podařilo vyhnout, strhla Nathanovi z hlavy šatek a začala ještě silněji křičet.
„sestry! Pojdte sem rychle! Je tu Prorok! V našem paláci je Prorok!“
„To je náš palác!“ vykřikla Verna a poté jí srazila k zemi a udeřila jí jednou, podruhé a potřetí.
„Prorok! Je tady Prorok!“ neslo se vzduchem a před Vernou a Nathanem se začaly objevovat sestry v černém.
„Verno to stačí! To stačí! Nathan jí musel od té ležící sestry odtrhnout.
Nakonec se Verna uklidnila, postavila se a ohromene hleděla na své zakrvácené ruce.
„Drahý Stvořiteli, co jsem to udělala, co jsem to jen provedla?!“
„To co bylo nutné, můžeš si říkat, že tyto sestry už byly stejné mrtvé, když se zaprodaly strážcům.“
„Ale ony nebyly mrtvé, tohle už je druhá sestra, druhá sestra, kterou jsem zabila…!“
„Verno! Vzpamatuj se. Buďto mi a nebo ony, co bys raději?!“
Verna místo odpovědi sklonila hlavu a neslyšně se pomodlila.
Nathan zavrtěl hlavou a pak se obrátil k přiběhnuvším sestrám, které neveřícne zíraly na dve ležící ženská těla.
„Co se stalo, kdo jim to udělal?“
„Byl to Seeker. Nečekaně sem vtrhl a zabil je dřív, než jsme se k němu dostaly. Naše sestry bojovaly statečně, ale neměly proti němu šanci.
„Seeker je odtud přece dost daleko,“ ozvala se odmítavě jedna z mladších sester.
„Má sebou čarodeje první stupne, opravdu si myslíš, že by pro něho byl problém se sem dostat.
„Tento palác je chráněn kouzly, nemohl by se sem přenést ani ten čaroděj!“
„Zapomněly jste, že než se stál Seeker, byl zálesakem, dokázal se dostat kamkoliv chtěl.
Mezi sestrami proběhlo vzrušení šeptáni.
„Proč zníš tak divně sestro?!“
„Myslím, že jsem nějaké nachladlá,“ Nathan několikrát zakašlal, znělo to velmi věrohodně.
„Kam šel, viděly jste ho?!“
„Myslíme si, že šel za tamten roh, měly byste si pospíšit, zastavit ho dřív, než zachrání všechny uvězněné sestry světla.
Ozvalo se zadechnutí.
„Tak to mu přejeme hodně štěstí, už totiž žádná z nich nezbyla naživu.
Verna zatnula ruce v pěst, po tváří jí stekla slza, ale Nathan svojí nohou zablokoval tu její a zabránil jí tak pohnout se dopředu.
„To je dobře, čím miň jich bude, tím lépe pro nás,“ znovu zakašlal a všechny sestry od něj ustoupily.
Donesl se jím odněkud zblízka ženský křik.
Všechny sestry se tam rozeběhly.
„Je čas vypadnout.
„Ony je všechny zabily, zabily bez milosti všechny sestry Světla!“
„Nemohla čekat, že tu budou hostit, pojď nebo budeš další na řade.“
Verna se nechala odvést, podařilo se jim dostat až ke dveřím, už byli skoro venku, ale v tom se Nathanovi zatočila hlava a podlomila kolena.
„Nathane, co je, co se děje, slyšíš mě, Nathane?!“
„On však nereagoval, jen strnule hleděl před sebe.
„Nathane! Tohle přece nemůžeš myslet vážně, teď ne, no tak prober se!“ on však stále nereagoval a ona za sebou uslyšela nějaké kroky.
„Já věděla, že je nějaká divná,“ vykřikla jedna z mladých sester a chtěla po nich mrštit Dakru, ale šíp, který se jí zaryl do krku, jí to překazil.
Verna se prudce otočila a překvapeně hleděla na Jenssen.
„Co ty tady děláš?“
„Snažím se vám zachránit život, musíme si pospíšit, než se objeví další, už moc šípu nemám.
„Kde je Warren?!“
„Na bezpečném místě, je taky úplně mimo.“
„Tohle by se přece dít nemělo,“ zamumlala Verna.
„Pomůžeš mi s ním? Já ho vezmu za nohy a ty ho vem za ruce,“ jak Jenssen řekla, tak taky udělaly, opatrně ho nadzvedly a po chvilce se jim podařilo zmizet z paláce