Náš vlastný príbeh/epizóda

Tak ma napadlo, prečo to tu neoživiť nejakou hrou. Funguje to takto. Ja napíšem zopár viet ako začiatok a každý z vás tam potom dopíše nejaký ďalší kúsok. Celé to ukončíme, až kým nás to prestane baviť... Jaj a nepíšte tie vety po sebe, vždy nechajte niekoho iného, aby tam niečo dopísal, nech je to oveľa viac zaujímavejšie. Nakoniec môžeme vytvoriť aj názov nášho príbehu...

Edit: Povídka je již dokončená, takže kdo bude mít chuť přečíst si ji pěkně v celku bez našich komentářů mezi jednotlivými částmi, může zde: Náš vlastný príbeh/epizóda


Bola hlboká noc. Bratia prenocovali v moteli na kraji malého mestečka v Pennsylvánii. Sam hľadel von z okna a Dean spal vo svojej posteli. Všade bolo ticho, len husté kvapky dažďa narážali na okenný rám. Sam sa zdal veľmi zamyslený a očividne ho niečo trápilo. Nervózne v ruke žmolil akýsi papier. Veľmi sa strhol, keď mu z ničoho nič zazvonil mobil...

tak já se přidávám

"Vezmu to." prohlásil rázně a hnal se k telefonu.
"Je to tvůj telefon." zabručel Dean. "Dělej si s ním co chceš." Zvedl se z postele, přehodil si ručník přes rameno a zabouchl za sebou dveře do koupelny.
Sam nervózně pohlédl na displej, aby zjistil, kdo mu volá. Jeho obavy se potvrdily. Dodal si odvahy a zvedl sluchátko.


Něco takového dámy???

Asi tak nejako, super, stále nevieme, kto mu volá a dozvieme sa to až po reklame, alebo keď sa niekto pridruží... No ták, nehanbite sa ľudia a odkryte tu váš skrytý talent, sme nedočkaví, kto je "na dráte"... ..ja by som aj vedela, ale to by bolo príliš "nasty" a museli by sme príbeh označiť hviezdičkou

tak ho teda oznacme lebo ja to nechcem pokazit. odbocim teda od temy..

Dean si chcel dat studenu sprchu na prebudenie, ale Samov hlas z vedlajsej izby ho prebudil 100-krat rychlejsie. Podisiel blizsie k dveram, aby lepsie pocul a takmer nedychal. Toto nebolo dobre a ani trochu sa mu nepacil Samov ton hlasu. Zavahal, ci nema vyjst a ...ani sam nevedel co, by mal urobit, takze ostal stat na mieste, nacuvat rozhovoru, ktory moze zmenit vsetko.

hmm no co myslite?

tak ...pár dalších řádků

Sam křečovitě svíral telefon a naslouchal hlasu, který k němu promluval.
"Je čas." prohlásil tajemný suše.
"Teď to nepůjde."
"Musíš to udělat. Žádné zpoždění, žádné výjimky. Prěsně tak, jak si slíbil. Víš, co vaší rodinu jinak čeká."
"Ale vy to nechápete!" vykřikl Sam. "Nedostanu se tam, aniž by bratr nepojal podezření. Leda bychom tam šli oba dva."
"O tom jsme se už bavili. Přijdeš sám. Jsou dvě možnosti, podaří se ti to a nikdo se nic nedozví nebo selžeš a odneseš to ty a možná pár civilistů žijících v okolí."
"Není jich jen pár." ucedil Sam. "Jsou to stovky lidí."
"Množství pro nás zanedbatelné. Zbav se bratra a přijeď na smluvené místo. Bez diskuze. My čekáme."

tak jak to bude dál......... můžete v rozhovoru klidně i pokračovat nebo nás překvapte dalším infarktovým posunem děje

Dean stále přitisklý ke koupelnovým dveřím se snažil pochopit situaci ve vedlejší místnosti. Jací lidé? Proč o tom nic neví? Proč nemůže jít se svým bratrem? A s kým to vlastně Sam mluvil? Deanovi proběhlo hlavou mnoho otázek, ale brzy je zastavil proud možných řešení nastalé situace. Má říct bratrovi, že ho slyšel a zjistit co se děje? Nebude lepší nasednout do Impaly a sledovat ho? Dean se nemohl rozhodnout. Ať už vybere jakoukoli možnost, není jisté, že tím někoho neohrozí. Z jeho přemýšlení ho vytrhl Samův hlas. Rozhovor ještě nezkončil.

Že by? Snažila jsem se už vymyslet něco dřív, ale nevěděla jsem o čem by byl ten rozhovor, tak jsem si musela počkat (už jsem se bála, že se zo dál nedostane, a že budem psát jenom o situaci před tím)

no pekne sa to vyvija, ale ja mam totalne okno, takze nedokazem nic vypotit. je to na vas ludkovia-mozno neskor ma osvieti. skuste napisat viac o tom rozhovore to sa potom bude lepsie rozvijat

Rozhovor ještě neskončil, jo? Teda, takhle mi to ztěžovat

"Chci mluvit s Barbarou." přikázal Sam. " To kvůli ní jsem se ocitnul v týhle situaci, tak ať se nechová jako zbabělec a přijde k telefonu."
"Barbara tady není." prohlásil hlas suše.
"Lžete."
"Když myslíš. Hele, víš všechno, co potřebuješ. Hlavně s sebou nezapomeň vzít tu knihu."
"Ale..." Sam chtěl ženu v telefonu okřiknout, ale linka oněměla.
"Doprčič." zaklel. "Co mám dělat?"

Sam si promnul obličej dlaněmi a najednou zbystřil. Se strachem pohlédl na dveře koupelny a doufal, že Dean nic neslyšel. Když uslyšel kapky spouštějící se ze sprchy a nepravidelný šramot uklidnil se. Váhavě se podíval na tmavězelenou tašku ležící v koutě.

"Nemůžu si dovolit zatáhnout tě do toho víc než je nezbytně nutné." pomyslel si. "Nic se nedozvíš. Nemám na vybranou, musím vymyslet, jak se tě zbavit, Deane."

tak doufám, že to takhle může být už sem pár dní nikdo nepsal, tak doufám, že jsem zase trochu popohnala vaší fantazii

tak se taky připojím
Sam si sednul na židli a snažil se uklidnit, než se Dean osprchuje. Věděl, že jeho bratr nesmí mít sebemenší podezdření, jinak je vše v háji. Zhluboka oddechoval a cítil, jak se po nepříjemném hovoru ještě trochu třese. Bylo mu až zle, když si uvědomil, jakou nese zodpovědnost...
Otevřeli se dveře a z koupelny vyšel Dean.
"Tak kam si zajedem na snídani? Viděl si cestou sem nějaký fastfood?"
tak jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet

"Hmm tusim je jeden hned na zaciatku mesta, vedla benzinky."
"Skvele, tak na co cakame?"
"Co keby si siel sam, Dean? Ja nie som hladny a na hamburger uz vobec nemam chut. Este asi chvilu ostanem v posteli, to pocasie ma unavuje, prepac, ale mozes mi priniest nieco lahke, ak chces. Mozno neskor si dam."
"Ale si v poriadku, sprave? Nie si chory alebo take nieco?"
"Nie, nie..len unaveny"
"Dobre teda, uvidime sa zachvilu."

Jen co za Deanem zaklaply dveře, Sam vyskočil a popošel k oknu, aby se přesvědčil, že Dean konečně odjel. Pozoroval Impalu, jak se mu ztrácí z dohledu a když si byl jistý, že už ho Dean nemůže vidět, rychle popadnul tašku a rázně vykročil ke dveřím.

Deanovi se nervozitou třásly ruce, když startoval Impalu a usilovně přemýšlel, co dělat. Bylo mu jasné, že ho Sam poslal pryč záměrně, aby mohl mezitím zmizet. "Nesmím vzbudit podezření, že jsem něco slyšel. Kdyby Sam mohl, určitě by mi řekl, co se děje. Bude lepší, když se budu držet v ústraní. Ovšem za žádnou cenu ho nesmím ztratit z očí." pomyslel si a vyjel z parkoviště směrem do města. Když zmizel Samovi z dohledu, rychle zastavil a snažil se přijít na způsob, jak Sama sledovat, aniž by si ho všimnul. "Není hloupej a Impala nepatří zrovna mezi tuctová auta. Je jen otázkou času, kdy si mě všimne." mumlal si naštvaně pro sebe. "Sakra, kdybych aspoň veděl, co se to děje! Proč mi to nemohl říct?"

Tak tahle povídka se rozjela suprově, strašně se mi to líbí. Tak doufám, že jsem to moc nepokazila. Nikdy jsem nic podobného nepsala, tak buďte shovívaví. :oops: Třeba se do toho časem dostanu...

Upozorňuju vás holky, že jsem ještě nikdy nic podobného nepsala a tak doufám, že vám ten příběh moc nepokazím. :pale: Tak tady máte aspoň kousek mého výtvoru :shame:

Sam vyšel ze dveří ven a ještě jednou se podíval směrem ,kterým odjel jeho bratr. V hlavě se mu honila jediná myšlenka, tohle musí opradu udělat sám a nesmí do toho Deana zatáhnout. Je to moc nebezpečné a on prostě nechce aby se Deanovi něco stalo. Sam se otřásl když si vzpoměl na jeho poslední noční můru, ve které se mu zdálo, že Dean byl vážně zraněný a on mu nemohl pomoct. Představa, že by se to opravdu mohlo stát Sama znovu utvrdila v tom, že dělá dobře když Dean drží dál od tohoto případu a raději to vyřeší sám.
Pomalu se vydal na cestu opačným směrem, než odjel jeho bratr. Doufal,že v tuhle dobu se mu podaří stopnout nějaké auto,které ho odveze alespoň kousek blíž k místu setkání. Byl tak zamyšlený,že si ani nevšiml postavy,která ho sledovala

Holkz super pěkně se nám to rozjíždí....vážně se mi to líbí.... janko, klidně můžeš přispívat dál... vůbec jsi nic nezkazila. ....večer se sem pokusím zas něco připsat

Á, tak Janka se taky přidala! Tak já ještě přihodím odstaveček, ať to ještě víc zamotám.

Netrvalo dlouho a podařilo se mu stopnout staršího muže, který se nabídnul, že jej sveze. Sam nastoupil a doufal, že muž nebude po cestě moc řečný, protože do řeči mu tedy vůbec nebylo. Hlavu měl plnou myšlenek na to, co ho čeká. "Musím něco vymyslet....tohle se prostě nesmí stát. Tu knihu nikdy nesmí dostat do ruk nebo je všechno ztraceno, už ho nic nezastaví." pomyslel si Sam a sevřel tašku na svém klíně. Stále nemohl pochopit, jak se mohl do něčeho takového namočit. Podíval se z ona a myslel na Deana, co asi řekne na to, když ho nenajde v pokoji.

Rozjíždí se to upe suprově!
Dean ho nenápadně sledoval a opravdu se mu to výborně dařilo. Ovšem do té doby, než uviděl, jak Sam stopuje auta.
Dostal strach, aby bratra neztratil a tiše doufal, že mu nikdo nezastaví. Mýlil se. Po chvíli mu zastavila červená fordka a Sam nastoupil.
Dean tiše zaklel.
Co teď?!
Hledal nějaké taxi, či jiný dopravní prostředek, čím by mohl fordku sledovat, ale marně.
Zoufale sledoval, jak mu červená fordka mizí za zatáčkou...

Waw, baby, super! Pekne sa to rozbieha.. Momentálne ma síce nič nenapadá, no len čo ma niečo napadne, pripíšem to sem...len tak ďalej..

Tak tady je ještě jeden můj pokus.

Jediným řešením,pokud nechtěl ztratit Sammyho z dohledu, bylo znovu nastartovat Impalu a snažit se dohnat červenou fordku. Dean rychle spěchal zpět ke svému autu. Nastartoval a hned se vydal stejným směrem,kterým viděl mizet auto s jeho bratrem. I když jel Dean velkou rychlostí,marně před sebou vyhlížel červené auto.
Asi po 10 minutách jízdy, kdy projížděl malou vesničkou, najednou zahlédl na parkovišti odstavené červené auto. Dean zastavil, vystoupil z auta a šel opatrně k vozu. Neustále se rozhlížel,jestli někde nezahlédne vysokou postavu jeho bratra,ale nikde nebyl nikdo v dohledu. Když se přiblížil k autu, jeho ruka raději sevřela zbraň,kterou měl v kapse bundy. Pomalu otvíral dveře auta....

No super..vy jste s tím zase pohli......zírám

"Co tady děláte?" zařvala neznámá postava. "Vypadněte od mýho auta."
Dean se otočil a nasadil překvapený výraz. "Aha. Promiňte, myslel jsem, že je to auto mého bratra. Měli jsme se tady na parkovišti sejít."
"No, tak teď víte, že to jeho auto není, tak se laskavě seberte a vypadněte. Takový jako vy já znám, pokoušejí se o nezávaznou konverzaci a pak frrrrr.....ukradnou vám auto i s polovinou zadku."
"Cože?" vyhrkl Dean a nevěděl, jestli mít vztek nebo vybuchnout smíchy.
"Opravdu se omlouvám." Dean uvolnil sevření pistole a pomalu se začal od auta vzdalovat. Minul nevrlého muže, který na něj stále vrhal podezdřívavé pohledy a usilovně přemýšlel, co bude dělat, aby našel Sama. Jakékoli úvahy přerušila tvrdá rána do hlavy. Před očima se mu zatmělo a omráčeně dopadl na zem.
Dříve nevrlý muž stál nad bezvědomým lovcem a schoval svojí zbraň zpět pod kabát. Vytáhl mobil a vyťukal číslo. "Už můžete vylézt. Pojďte mi pomoct. Máme ho."

Já to prostě musím rozjet :oops: ale tentokrát je pokračování podle vás

Tak mě to nedá a ještě vám to tady trochu zašmodrchám. Bůh ví, kdy budu mít zase čas.

Dean se pomalu probíral z bezvědomí a to co uviděl se mu vůbec nelíbilo. Zjistil, že leží v tmavé, zatuchlé místnosti, do které pronikal pramínek světa malým zamřížovaným okénkem. Rychle vstal a okamžitě se mu zatočila hlava. Rukou si nahmátnul místo, kam dostal ránu.
"Skvělý. Já se tady valím a Sam je už bůhví kde. Lépe ten dnešní den opravdu začít nemohl." řekl si pro sebe Dean a šel ke dveřím, aby zjistil, jak na tom je. Byly samozřejmě zamčené a šance na vylomení nulová. "To neni dobrý." pomyslel si naštvaně a vztekle do dveří kopnul, aby si aspoň trochu ulevil.
Téměř okamžitě se dveře otevřely a Dean v nich uviděl stát muže od auta na parkovišti.
"Hm, hádám, že tohle nebude pokojová služba s donáškou." zareagoval okamžitě na příchozího.
"Ony tě ty vtípky brzy přejdou." řekl neznámý muž a v ruce se mu zablísknul zvláštní nůž.
"A tenhle nožík na ovoce mi má jako nahnat strach?" pronesl drze Dean.
"Ne, ne. Ten je na tvého bratra, pokud bude třeba." vysvětlil mu ochotně muž.
Dean se zmohl jen na suché polknutí.

Sorry, ale lepší už to se mnou nebude.

Ležal tam v kúte tmavej miestnosti a od strachu, čo ten muž s nožom môže spraviť jeho bratovi, sa mu zvieral žalúdok.
"Brat? Nemám brata," snažil sa Dean muža oklamať.
"Mňa len tak ľahko neoblafneš. Ja vás Winchesterovcov veľmi dobre poznám."
Dean sa nezmohol na slovo. Vo všetkom mal zmätok.
"Do čoho sa to Sam zaplietol? Prečo mi to nepovedal, svojmu vlastnému bratovi. Kto je tento muž a odkiaľ ich pozná?"
Na to sa mu však v okamihu dostala odpoveď.
"Veľmi dobre vás poznám," ozval sa opäť muž.
"Vás aj vášho otca. Ten bastard mi je doposiaľ niečo dlžný, lenže už mi svoj dlh nesplatí, všakže? Ocinko natiahol kopytá, aké smutné," odvrkol muž ironicky.
"Jeho otec sa s ním poznal? Ale čo s tým všetkým má spoločné Sam? Je Sam len hračkou v niečích rukách?" dumal Dean.
Zrazu muž podišiel k Deanovi bližšie. Dean sa mu chcel znova pozrieť do tváre, či sa s mužom náhodou už nestretol, no v miestnosti bola príliš veľká tma a svetlo vychádzajúce z vedľajšej miestnosti bolo slabé.
"Sam za toto bude musieť zaplatiť. Bolo mu jasne povedané, že má prísť sám. U nás sa pravidlá nesmú porušovať, pretože každého stihne zaslúžený trest," vyhŕkol muž.
Jeho hlas bol ostrý, muž mal problém so zajakávaním, no pokúšal sa to skrývať. Bol stredne vysoký a na hlave mal tmavozelenú rybársku čapicu tak, aby mu nebolo poriadne vidieť do tváre.
Zrazu sa z vedľajšej miestnosti ozval krik, bol to Sam.
Dean nevedel, čo má robiť. Najradšej by znova vstal a utekal za bratom, no zistil, že je pripútaný k oceľovej trubke a ďaleko sa nedostane.
Muž priskočil k Deanovi a zapchal mu ústa dlaňou. Popritom mu naznačoval, že ak sa o niečo pokúsi, jeho brat si to zlízne.

Tak ma chytila slina, toto je moje drievko do ohňa...

Skvělé pkačování, Sarinka. Jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet.
Jen je tam menší nesrovnalost, protože v mé části Dean neleží připoutaný k ocelové trupce. Mám to nějak opravit, ať to vypadá trochu logicky? Nebo je to šumafuk?

no chvilu som tu nebola a skvele sa to tu rozbehlo musim vstrebat nove detaily a potom aj ja prispejem

Janna: Ja som to brala tak, že síce mohol vstať, ale nemohol sa ďalej pohnúť, takže nemusíš nič meniť..berme to tak...

OK, Sarinka! Já už se tak těším na pokračování! Honem někdo něco napište. :oops: