dean

Slepa ulicka? Ta mrcha muza si vzala dovcu nebo proc maji tvoji verni nasledovnici trpet nedostatkem sve drogy?

Da se tak říct, ale snad se brzo vrátí

A je tu další:

Sam se podíval na Bobbyho, ten byl bledý, ale měl soustředěný výraz.
„Nevypadáš dobře,“ poznamenal Sam.
„Zvláštní, cítím se výborně,“ odvětil Bobby, zatímco bedlivé pozoroval pekelného psa.
„Je tu šance, že se otočí a nechá nás?“
Bobby se ušklíbl, dotkl se obvazu a ukázal Samovi krev.
„Značně pochybuji
„nedokážu v tech dlaních nic udržet.“
„Jak bys taky mohl.“
„Ale v tom případe, jsem tu úplně k ničemu, možná bych se mel nechat…“
Bobby ho zlehka udeřil do břicha.
„Opovaž se to vyslovit, není to tvoje vina, jestli je to něčí vina, tak naše, měli jme se snažit tvrději, najít způsob, jak tě z toho dostat a ne tě jen šoupnout do blázince a zřídka tě navštěvovat, pekelný pes se pohnul dopředu, bylo evidentní, že nikam nespěchá.
„Kdyby jste to neudělali, mohlo by to být horší, na tom teď nesejde, mel bys jít Bobby, pokusím se ho zastavit.
„Na to zapomeň!“
„Bobby! Jsi zraněný.
„To ty taky.
„Já mám ještě nohy.“
„Stejne tak já.“
„Bobby! Ted není čas na tvrdohlavost.“
„Tohle není tvrdohlavost, tohle je to, co z nás dělá lovce, neopustím tě, jen proto, že jsem trochu zraněný,“ Sam viděl, jak se ta náplast víc a víc zbarvuje do červena.
Pekelný pes se olízl, slizl krev z podlahy a následně se připravil ke skoku.
„Dovedu si představit, že to bolí jak svina, ale ty to zvládneš, přece to ty bestii nedáme bez boje.
Sam přikývl, a uchopil do pravé ruky šroubovák, tělem mu projel nával bolesti, šroubovák ho neskutečně pálil, zatoužil ho zahodit, ale odolal tomu a ten šroubovák stiskl ještě pevněji, v následujícím okamžiku se mohutný pes odlepil od země a mířil na Bobbyho hrdlo.

„To si ze me děláte, Jo, cos to sakra udělala?!“ Dean se k ní sklonil, Jo měla zavřené oči, ale dýchala.
„Cos jí to udelal?“ obořil se Dean na Castiela.
„Upadla do bezvědomí.
„To vidím, proč?“
„Jsem Anděl Deana, nadpozemská bytost.
„Tak jí prober!“
„To nemohu!“
„Proč ne? Vždyť ti očividně zachránila život!“
„Toho jsem si vědom.“Tak něco udelej a nebo me aspoň přenes k Samovi.
„To nemohu!“
„Sakra! Sakra!“
„Tvá kamarádka bude v pořádku.
„A to je vše?“
„Chtěl bys slyšet něco jiného?“
„Ona tě líbala!“
„Čemuž bych zabránil, kdybych mohl, chtěl bych pomoct Samovi, ale nemohu, v tuhle chvíli jsem příliš slabý.
„To je skvělý, fakt skvělý,“ Dean máchl rukou do prázdná a poté znovu poklekl k Jo.
„Jo slyšíš me, Jo?“
Ta zprvu nereagovala, ale pak prudce otevřela oči a její nehty se zaryly Deanovi do paže.
„Uklidni se, no tak se uklidni!“ nezdálo se však, že by ho vnímala, mela rozevřené oči, oči, které byly bílé.
Dean se jejímu sevření vyškubli.
„Co se to s ní deje, říkal jsi, že bude v pořádku!“
„Také, že bude, je to věštecký přednes.
„Jaký přednes, o čem to mluvíš…“
Jo lehce otevřela svá ústa a z tech začaly vycházet slova.
„Jen krví nevinného, lze smýt své zločiny, jen skrz nevinného, může být navracená rovnováha, Jo sebou škubla a její oči zas získaly svojí barvu.
„Co to má kruci znamenat, tys tomu rozuměl?“ otočil se, ale Castiel tam nebyl.
„To snad, Castieli, Castieli ty šmejde, Castieli?!“
Jo otevřela oči.
„Deane jsi to ty?“
„Jo jsi v pořádku?“
„Myslím, že ano, co se stalo?“
„Ty jsi, nepamatuješ?“
„Nevím mám to nějaké zamlžené, kde je Castiel?“
„To bych taky rád věděl,“ Dean jí pomohl vstát.
„Je mi nějaká zima,“ Jo se zachvěla
Dean zaváhal, ale nakonec si jí k sobe přitiskl.
„Nemusíš to dělat Deane.
„Pojď, dojdeme k autu, pokud ho najdeme.
„Víš, kde je Sam, Bobby?“
Dean stiskl rty, po chvilce zavrtěl.
„Co se tu stalo?“ poslední, co jsi, pamatuji je, jak leží Castiel na zemi a já se k němu skláním a,“ Jo se rukama chytla za hlavu.
„Jsi v pořádku?“
„Myslím, že ano, ale kdykoliv na to pomyslím, strašně me rozbolí hlava.
„Tak to teď nech, tamhle je," bylo očividné, že si Dean oddechl.
Na sedadle našel, spatřil popsaný papírek.
„Sam a Bobby jsou na tomto místě, pospěšte si.
„Prý, že je slabý, opatrně pomohl Jo se usadit a vzápětí nastartoval auto a rozjel se na místo, které bylo na tom papíře.

Sam pomalu otevřel oči, oči, kterého ho pálili, celé jeho telo jako by bylo v ohni.
„Bobby, Bobby?!“ žádná odezva.
Pokusil se zvednout, tělem mu projela další ještě silnější bolest, dlaní se dotknul země, kousl se do jazyka a s velkou námahou se postavil.
Pohled mu padl na mohutného psa, co ležel v ratolísti krvi.
„Bobby! My to dokázali!“ vykřikl a otočil se, úsměv mu bleskově pohasl, protože hleděl na nehybně ležícího Bobbyho, který mel několikacentimetrovou díru v krku.
„Bobby? Bobby?!“Sam si povšiml, že Bobby v ruce svírá zakrvácený šroubovák.
Vybavil si, jak potom psovi švihl tím šroubovákem, ten mu ho svojí mohutnou tlapou vyrazil z ruky a vzápětí ho tvrdě poslal k zemi.
Bobby něco zakřičel, ale on mu nerozuměl, pokusil se postavit, ale ten pes ho sekl drapem do ramene a poté se vrhl na Bobbyho, který mezitím sebral ze země ten šroubovák a snažil se přitom stát na nohách, ale to bylo témeř nemožné, jelikož se mu nohy podlamovaly, zrak se mu kalil, v uších mu hučelo, ale on se přesto donutil soustředit, hleděl na toho psa, ve tváři klidný, soustředěný výraz, čekal až se ten pes pohne první a to se také stalo, pes se pohnul vpřed, rozevřel svou tlamu, ale Bobby mu nedal příležitost, vši silou mu vrazil ten šroubovák do tlamy, ten se zabodl do patra, pes sebou škubl, pak znovu a poté se zřítil k zemi, ve smrtelné křeči, zasáhl svým drapem Bobbyho krk, ten se zapotácel, místnost kolem neho se roztočila, cítil jak mu z té rány vytéká další krev, poslední co zahledl, byl ležící Sam a poté se i on složil k zemi.

Dean s Jo přijeli na místo, které bylo napsáno na tom papírku.
„Co je tohle za místo? Všude kolem jsou baráky, můžou být kdekoliv.
„Jsou přímo před námi,“ zamumlala Jo.
„Jak to můžeš…,“ dal, nemohl pokračovat, protože kolem nich prosvištělo několik kulek.
„Doprčic!“ Dean s Jo se skrčili.
Přiblížil se k nim muž se zbraní, Dean si nebyl zcela jist, ale měl pocit, že je to lovec.
Muž znovu nabil svojí zbraň a několikrát vypálil, kulky se zaryly do Impaly.
„hej! Měj respekt, my jsme taky lovci!“
Muž vypálil další salvu, jedna kulka proletěla Deanovi velmi těsně nad hlavou, do impaly se zahryzly další kulky.
„Ten chlap se musel zbláznit, proč by jinak střílel po lovcích?“
„Možná proto, že je posedlý,“ zamumlala Jo.
„Cože? Jak to můžeš vedet, jsme tady skrčeni, není šance, že bys to na něj mohla vidět, další pršky kulek pokropila jeho auto.
„Hej! Co budeme sakra dělat?!“
„Odlákám jeho pozornost, ty se dostaň k Samovi a Bobbymu.
„Jak můžeš vedet, že jsou…, Holy Shit to máš od Castiela?“
„Jo neodpověděla, vyskočila z auta, muž po ní začal pálit, ona se tem kulkám vyhýbala s neuvěřitelnou mrštností
„Do hajzlu,“ ulevil si Dean a pak své auto nastartoval, byl moc rád, že žádná z tech kulek nenadělala větší škodu a poté se proti tomu muži rozjel, ten ho zpozoroval naposlední chvíli, stačil uhnout a ohnat se po Deanovi pažbou své pusky, ta Deana minula jen velmi těsně, Jo na něho skočila a uštědřila mu pěstí.
„Jo!“ Dean chtěl jít k ní, ale ona zakřičela.
„Sam!“ Dean se tedy rozeběhl k tomu domu, muž odhodil Jo, ta narazila, do nedaleké lampy s bolestným heknutím se svezla k zemi.
Dean. Který to viděl, se na vteřinu zastavil, chtěl jí jít na pomoc, ale ona ho rukou popohnala do domu, pokusila se postavit, ale muž u ní byl dřív, uštědřil jí tvrdou ránu do břicha, pak další, následně jí přirazil na tu lampu a poté znovu, oči mu svítily, na rtech mu pohrával krutý úsměv, chystal se jí znovu udeřit, když se její ruka pohnula a dotkla se jeho tváře, muž zaječel a odstoupil od ní, Jo na nic nečekala a kopla ho mezi nohy, muž padl k zemi a ve tváří se mu mísil vzteklý vyraz s bolestným, Jo se kolem neho pokusila prosmýknout, ale jemu se podařilo chytit jí za nohu a smýknout s ní na zem.
Dean vběhl dovnitř toho domu, do nosu ho udeřil silný zápach, překonal ho a zakřičel.
„Same, Bobby slyšíte me, Same, Bobby slyšíte me?“
„Tady jsme!“ dolehl k nemu slabý Bobbyho hlas.
Dean tam přiběhl a spatřil Bobbyho, jak leží opřený o zeď a jeho oblečení je od krve.
Sam ležel o kus dal.
„Je…?“
„Ne. Je na tom o dost lépe než já.“
„Co se stalo? To je jedno, dostanu vás odtud.
„A jak Deane, nás oba neutáhneš!“
„Castiel mi pomůže, musí!“
„Ten se neukáže, nevím, co s ním je, ale ten se neukáže.
„Musí! Jen tak vám odsud můžu dostat oba dva!“
„V tom je ten háček Deane,“ Bobby mluvil tichým hlasem, ve tváři byl bledý.
„Na to nehraju. Dostanu vás odtud oba dva!“
Bobby však jeho ruku odstrčil.
„Já se nikam nedostanu, postarej se o Sama.
„Bobby! To nemyslíš vážně!“
„Myslím Deane, to střelné zranení a ten boj s tím pekelným psem…, možná kdyby mi bylo 20, 30, ale to mi není.
„Na tom nesejde, dostaneme vás odsud oba dva.“
„My?“
„Jo já a Jo…oba dva uslyšeli řinčení skla, oknem vzápětí někdo proletěl, byla to Jo.
„Jo!“ Dean k ni přiskočil, byla mírně pořezaná, ale naživu.
Sam sebou pohnul, cosi zamumlal, Dean k nemu přiskočil.
„Same, vnímáš me?“
„Deane, jsi to ty, co se stalo?“
„Očividně jste tu měli čajový dýchánek, co zahrnoval mnoho slin a ještě více krve.
„Bobby?!“ Sam se pomalu postavil a to i přesto, že se mu motala hlava a zrak měl mírně rozmazaný.
„Budu v pohodě, vypadnete odtud.“
„Bobby nemůžeme…“
„Řekl jsem vám, abyste odtud vypadli všichni tři!“
„Jestli tě tady necháme….“
„Jsem si vědom, co se stane, ale i když toho parchanta nezastavím, dám vám náskok.
„Bobby tohle je…“
„Už ani slovo, podej mi tamhletu bouchačku, udělej to, jen bych vám byl přítěží.
„Bobby…,“ Jo se pomalu postavila.
„Dost bylo řečí, vypadnete, najdete způsob jak toho parchanta zabít, nepřekvapilo by me, kdyby za tímhle lovcem stál ten samý, co si zahrával se Samem,“ všichni uslyšeli kroky.
„No tak jdete, zmizte, a jestli se sem vrátíte a já bude mrtvý, víte, kde me máte pohřbít.
„Bobby já…“
„Jdete! Bobby do Deana strčil.
Dean však váhal, stejne tak i Sam a Jo.
„Donuťte toho parchante litovat, toho, že si začal s lovci!“
„Donutíme,“ zašeptali všichni tři, věnovali Bobbymu poslední pohled a poté odešli.
Posedlý lovec vstoupil dovnitř. Bobby ač ztrácel vědomí, odjistil svou zbraň.
„Víš, jak se říká v jednom filmu? Hasta la Vista,“ a po těchto slovech třikrát vystřelil, muž před ním se nejprve zapotácel a poté složil k zemi, Bobbymu vypadla zbraň z ruky a vzápětí ztuhl.