Reálný Strach

Cože??? Už to postihlo celý štáb??

Janča. Skoro celý

Jared a Jack doběhli na místo, kde se podle Jacka mělo nacházet její mrtvé tělo, nikde však nikdo nebyl.
„Jestli je to pravda tak kde jsou?!“ Jared si nebyl jistý, jestli má cítit úlevu a nebo vztek či snad strach z toho, že tady nikdo neleží.
„Byla tady. Přísahám ti. Ona a Misha spolu bojovali, oba dva vypadali dost divně, snažil jsem se je zastavit, ale vůbec se nezastavili, jako by to nebyly vůbec oni.
„Co tím myslíš?“ chtěl vědět Jared, který se k Jackovi otočil zády a snažil se ze země vyčíst, co se tady stalo, na zemi byly očividné stopy boje, ale žádná krev, žádný cár oblečení, jestliže spolu bojovali tvrdě, muselo by na té zemi něco být, Jared prudce potřásl hlavou, musí na něco takového přestat myslet, vždyť něco takového se přece nestalo, nedovedl si představit zuřivou ba přímo běsnící Genivii a v podstatě ani Mishu.
„Jacku?“ Můžeš mi říct, kde bych našel Erika?“ nikdo se však neozval, Jared se pomalu narovnal, něco nebylo v pořádku, vzduch byl najednou tak nějak jiný, nedokázal si to vysvětlit, ale cítil to tak.
„Jacku? Jsi tady, tohle není vtipné?“
„Znovu se nikdo neozval, ale uslyšel za sebou zvuk, který zněl jako chřestěni řetězů, zamrkal, ale nebylo pochyb, stejný zvuk, se ozval o chvilku později.
Jared se otočil, byl to poměrně rychlý pohyb, který si během těch pěti let vypěstoval, ale přesto nebyl dostatečně rychlý, kolem jeho krku se omotaly řetězy.
„Jacku?! Co to děláš?!“
„Jen nepředstírej, Winchestere. Vím moc dobře, kdo jsi a co tady chceš!“ zasyčel Jack a Jared sledoval, jak se jeho oči mění.
„Tohle přece nemůže být skutečné, něco takového přece nemůže existovat,“ blesklo mu hlavou, ale řetěz kolem jeho krku a Jackovy svítící oči, dokazovali něco jiného.
„Jacku přestaň! At už je tu děje cokoliv, není to skutečné, přestaň, dej ten řetěz pryč!“
„Zmlkni!“ Jack za ten řetěz zatahal a Samovi začal docházet kyslík a to raději ani nemyslel na to, jakou bolest mu ten řetěz působí.
„Jacku já tě prosím, nic z toho není skutečné, chraptěl Jared.
„Nehraj si se mnou Winchestere, vím přesně o co se snažíš, ale z tohohle neunikneš, chtěl jsem vás dostat oba dva najednou, ale nevadí, takhle to bude mnohem lepší zábava,“ Jaredovi hučelo v uších a před očima se mu začaly dělat mžitky, už téměř nemohl dýchat.
Jacku já te prosím, přestaň s tím Jacku…,“ zkoušel to znovu a znovu, přestože tušil, že mu to není nic platné, protože se tohle děje přesně podle scénáře.
„Sbohem Winchestere!“ Jack se chystal znovu škubnout, ale těsně předtím, než to mohl udělat, ho Misha udeřil do hlavy a Jack se sesul k zemi a tlak řetězů polevil.
Jared ze sebe ten řetěz vysvlíknul a zhluboka se nadechl.
Misha k němu přiskočil.
„Jsem v pořádku, díky moc.“
„Přišel bych dřív, ale mel jsem malé zdržení.
„Hlavně, že si přišel včas, musíme za Ericem?“
„Za jakým Erikem? Musíme se dostat k Deanovi, dřív než provede nějakou hloupost.
„Ty taky? Co se stalo Genevii, kde je?“
Mishovi rysy ztvrdly.
„O té prokleté démonce se ani nezmiňuj, podařilo se jí proklouznout mezi prsty.
Díky bohu,“ zamumlal Jared.
„Nepotrvá však dlouho a konečně se jí zbavím,“ Jared si uvědomoval, že at řekne cokoliv, všichni kolem něj, postupují podle svých replik, po zádech mu přejel mráz.
„Víš kde je Jen, Dean?“
„Ne, ale nebude moc velký problém ho vypátrat, ale nejprve,“ Misha se sklonil k ležícímu Jackovi a chystal se ho bodnout.
„Ne! Copak si se zbláznil?!“
„Je to démon Same, nemůžeš je nechat naživu, jinak ti budou škodit znovu!“
„Svaž ho něčím pevným, ale nezabíjej ho.
Misha po něm šlehl nevrlým pohledem, ale udělal, co mu řekl.
„Toho chvilku zdrží, ale lítost si nemůžeme dovolit.“
„Já vím, pojďme za Deanem,“ Jared rezignoval na snahu, nazývat je skutečnými jmény.
Spoutaný Jack sebou škubl, oči mu přestaly zářit a objevil se v nich vyděšený pohled.

Jared už to raději s těmi jmény vzdal, alespoň se na něho ostatní nebudou dívat jako na blázna.

Po delší doba přináším další čast užijte si jí

Jared a Misha šli několik minut.
Jared se zastavil a podíval se na Mishu.
„Už se ti ho podařilo lokalizovat?“
Misha zavrtěl hlavou.
„Zatím ne jako by mi v tom něco bránilo.“
Jared si povzdechl.
„Jsi Anděl, jak by ti v tom mohlo cokoliv bránit?“
Misha se na něho podíval pohledem, ze kterého Jareda zamrazilo.
„Co třeba jiný Anděl?“
„Jiný Anděl? Proč by nějaký Anděl…?“ Jared nedokončil co chtěl říct, protože si povšimnul, že se k ním blíží Eric a zdál se být rozrušený.
„Pokračuj, Same, postarám se o něj.“
„Tak to tedy v žádném případě.“
„Ty jdi napřed a já to s ním vyřídím.“
Misha se zamračil.
„Tohle se mi nelíbí, ten člověk vypadá rozrušeně, bude lepší, když se o něho postarám já.“
„Ne. To by nebyl dobrý nápad, on by totiž mohl…“
„Jarede! Můžeš mi laskavě vysvětlit, co se tady děje, kde je Jensen, kde jsou ostatní?!“
„Uklidni se Eriku,“ Jared byl rád, že je kromě něho, ještě někdo v pořádku i když mu nastalá situace nebyla příjemné.
„Misho? Co to máš za výraz?“
Misha nazdvihl obočí.
„Výraz. Jaký výraz má ten člověk na mysli?“
„Castieli tedy Misho uklidni se.“
„Castieli? O čem to mluvíš Jarede? Neříkej, že tě to také postihlo?“
„Já jsem v pořádku.“
„No Misha očividně ne. Nevím, co se tu děje, ale jako by se naprostá většina nějak pomátla, vůbec me nepoznávají, mluví nějak divně, vždyť tady Misha se před nedávnem skoro pral s Genevii, víš o tom vůbec něco, Jarede?“
„To je dost těžké vysvětlit. Slibuji, že ti to vysvětlím později, ale teď musíme najít Deana teda Jensena,“ Jared si uvědomil, že ať se stalo s ostatními cokoliv, z něho se to to také pomalu ale jistě stávalo, přesně jak to říkala ta žena.
„Deana? Jarede je fajn, že tenhle seriál berete tak vážně, ale je to jen seriál a protože je většina lidí nejen herců nezvěstná, jdu zavolat policii, doufám, že se to co nejrychleji vyjasní, musíme pokračovat v natáčení, jestli na ně narazíš, řekni jim, že se mají okamžitě vrátit na svá místa,“ Eric se otočil a odcházel, když k němu Misha přiskočil a zlehka se svým prstem, dotknul jeho hlavy, Eric se sesul k zemi.
„Zbláznil si se?!“ zdálo se, že je Eric v pořádku, znělo to jako by usnul.
„Policii nepotřebujeme, tohle zvládneme vyřídit sami.“
„Tohle je ale skutečný svět Cassi tedy Misho sakra.“
„Misha se na na něho nechápave zahleděl.
Ůproč pořád mluvíš o nějakém Mishovi, kdo je to? Dohodli jsme se přece, že čím miň lidí o mě bude vedet, tím to bude lepší.“
Jared zoufale zakoulel očima.
„Není to nikdo, zapomeň na něj.“
„Fajn postarám se o toho člověka, za chvíli jsem zpět.“
„Počkej ty přece nejsi…, anděl zamumlal nevěřícně, když Misha i s Erikem před jeho očima zmizeli.
Zamrkal a pak ještě jednou, ale nebylo pochyb, skutečně se to stalo.
„Musíte si pospíšit pane Winchestere, musíte dostat všechny do západu slunce do našeho městečka, jen tam máte šanci,“ vedle něho se objevila ta tajemná žena.“
„Nevím, jestli to dokážu, něco se se mnou děje, mnoho z nich je roztroušených“
„Musíte si pospíšit, rychle pane Winchestere, rychle,“ a poté se rozplynula.
„Je na bezpečném místě, můžeme jít, zachytil jsem Deanovu stopu, je ti něco Same?“
„Ne. Jsem v pořádku, kde je?
V nedalekém stryptíz baru.“
„Co by tam Dean dělal, šel si přece pro svoje auto, víš to opravdu jistě?“
„Když jsem se tam objevil, na obličeji mi přistalo tohle,“ Misha mu ukázal dámské kalhotky.
„Nechci slyšet podrobnosti, je to daleko?“
„Hned za rohem.“
Jared si rukou pročísl vlasy.
„Tak jo, pojďme se tam podívat.“
„A co s tímhle? Já je nepotřebuji.“
„Ber to jako suvenýr, hlavně už nechytej další.“
„Já jsem je nechytil, ony mi přistaly na obličeji,“ odvětil Misha a poté vstoupil do toho stryptíz baru.
Jared ho následoval a mumlal přitom.
„Jen ať Jensen netančí u tyče, jen ať netančí u tyče

Jared si hned uvědomil, že to není obyčejný stryptízový bar. Kamkoliv pohlédl tam viděl bytost, která rozhodne nebyla lidská. Zahlédl upíra, Vlkodlaka, nějakého skřítka, Banchi, Sucubu a za ní incubu a další nadpřirozené bytosti, ale Deana nikde neviděl.
„Castieli? Jsi si jistý, že je tohle ten správný bar, že tady najdeme Deana?“
Misha otevřel ústa, ale tesne před tím než promluvil, mu na obličeji přistaly dámské kalhotky.
„Tohle je definitivně to místo, Dean tady někde musí být.“
„Tady není nikdo člověk, všichni to jsou nadpřirozené…, panebože, tohle přece není možné.“
„Co není možné? Ze po me všechny ty tančící ženy hází své spodní prádlo?“
„Někteří jsou ze štábu, jak je to možné?“
„Už zase divne mluvíš, pojď tamhle je někdo kdo by nám mohl říct, kde Dean je,“ Misha nečekal na Jaredovu reakci a popošel k nějakému muži, který cosi popíjel.
Jakmile ho však spatřil, zakuckal se.
„Castieli to je mi ale překvapení, co ty tady děláš, už je to pěkně dlouhá doba,“ zatímco mluvil, pomalu ustupoval, ale Castiel mu neumožnil útěk, objevil se za ním a ten muž tiše zaklel a nasadil ten nejmilejší úsměv, jakého byl schopný.
„Jsi velmi neodbytný, víš to?“
„Chci vedet, kde bych našel Deana?“
„Deana Winchestera? Ale no tak, co by tady dělal?“
Castielův pohled ztvrdl, Jareda zamrazilo, ale netroufal si ho zastavit, at se tu dělo cokoliv, tohle nebylo hrané, takže by mohl přijít klidně i k úrazu.
Zahnaný muž se rozhlížel po ostatních, ale nikdo se nepohnul, nezdálo se, že by mu chtěli pomoct, spíše si většina se zájmem prohlížela Jareda, který z toho neměl vůbec dobrý pocit, připadal si jako exponát.
„Nepokoušej mojí trpělivost,“ Castielův hlas zněl tiše, ale výhrůžně, Jareda překvapilo, jak může být někdo povahou rozdílný, když byl s ním, byl to úplně jiný Jared, prudce potřásl hlavou.
„Vzpamatuj se přece Jarede! Tohle je Misha ne žádný Castiel.“
Několik upíru si olízlo své rty, dve poblíž stojící Sucuby si ho nepokryte prohlížely.
„Cassi mohl by sis pospíšit.
„Tak jo, tak jo, je vzadu, ale má společnost.“
„Jakou společnost?“
„Já nevím, já dozadu nechodím.“
„Jestli mi lžeš, vrátím se.“
„Já? Něco takového bych si nikdy nedovolil,“ dušoval se ten muž, ale jakmile se od něho Castiel odvrátil, vyběhl z baru.
„Nech ho být, pojďme zas Deanem, nemám z tohohle místa dobrý pocit.“
„To já taky,“ odvětil Castiel, když mu na obličeji přistály další dámské kalhotky.
„Jsi vážně nějak oblíbený.“
„Nehodlám o tom jakkoliv diskutovat,“ odtušil Cass a vstoupil do další místnosti, Jared ho s nepatrným úsměvem na rtech následoval.
Same, co tady děláš? Vždyť jsem ti říkal, že hledám svoje auto,“ Dean vyskočil na nohy a zakryl si své nahé tělo polštářem.
„To vidím, předpokládám, že už si ho našel a ted tak nějak relaxuješ se ženou, která ti to auto ukradla, co?“
„Ehm, mm, a.. Mohli byste se prosím otočit, radí bychom se oblekli.“
„Mne to nevadí,“ ozvala se Clarissa a nahá se postavila.
„Mohl bys mi to prosím podržet?“ požádala Castiela a aniž by čekala na odpověď, vložila mu do rukou své spodní prádlo.
Castiel cosi zachrčel.
„Zapomněl si snad Deane, že máme práci, že se musíme dostat, co nejrychleji do toho městečka.., mohla by ses Clarisso obléct?“
„Ten tvůj bratr je tak sladký Deane,“ Clarissa se oblékla.
„Do jakého městečka? O čem to Same, mluvíš?“
„Do toho, ve kterém nám…,“ uprostřed věty zaječel, zavrávoral, hlava se mu roztočila, ve spáncích se mu rozbušilo.
„Same si v pořádku, slyšíš mě, Same?“
„Musíme se dostat k ostatním, musím je všechny dostat do toho městečka, musím je tam dostat…, musím je tam dostat dřív…, znovu zavřeštěl a pak se svalil k zemi.
„Same! Same! Nestůj tady Castieli!“
Castiel se Jareda dotkl.
„Same, slyšíš me o jakém městečku to mluvíš?“
Jared otevřel oči.
„Deane? Kde to jsem, co se stalo?“
„Jsi v pohodě? Co je s tím městečkem, o kterém si mluvil?“
„Nemám ponětí, o čem to mluvíš?“
„Nehraj si se mnou, mluvil si o nějakém městečku a oslovil si Candy Clarissou?
„Fakt nevím o čem mluvíš a žádnou Clarissu neznám, měli bychom odtud vypadnout.“
„V tom s tebou souhlasím, jdeme Candy, Cassi?“
„Za chvíli se k vám připojím, Castiel zmizel.
„Tohle je neuvěřitelné,“ zavrčel Dean a potom všichni opustili místnost, nikdo si nevšiml, u dveří stojící ženy, v jejíchž očích byly slzy.

ešteeeeeeeeeeeeeeeeeeee

Ettie: Do vánoc přibude nožná přibudou další časti, ale chystam též další speciální povídky:)

Jared tomu už také propadl. A Jensen/Dean, to je dobrá výmluva s tím hledáním auta, co jiného se také od něj dá čekat.

A máme tu další čast

„Same, slyšíš me? O jakém městečku jsi to mluvil?“
„Já jsem o žádném městečku nemluvil,“ odsekl Sam, ale Dean se nehodlal tak snadno vzdát.
„To víš, že mluvil, nepojedeme nikam, dokud nám neřekneš, co tím myslíš?“
„Já vážně nemám ponětí o čem to Deane mluvíš, pokud mě nechceš svést tak fajn, půjdu do našeho hotelu pešky,“ Sam vystoupil, ale Castiel ho zadržel.
„To by nebyl moudrý nápad.“
Nech mě být! Zvládnu tam dojít,“ Sam se pokusil Castielovi vytrhnout, ale ten ho držel pevně.
„Já jsem to také slyšel, mluvil jsi o nějakém městečku, do kterého musíš všechny dostat, že jen tam je naděje, že se všechno vrátí.“
Sam se mu vyškubnul.
„Nechte mě vy dva na pokoji, netuším o čem je řeč, zato vím, že bychom měli odtud, co nejrychleji vypadnout.“
Dean a Castiel spatřili pět vedle sebe stojící ženy, které na ne syčely a kmitaly dlouhými jazyky, všechny byly pokryté šupinkami.
Dean mezi nimi poznal ženu, se kterou mel před chvilkou sex.
„To jako fakt s touhle jsem mel sex?“
Ta žena zasyčela a její jazyk vystřelil vpřed, chybělo k němu jen několik centimetrů.
Dean se otřásl.
„Ta představa, že by se při milování změnila v něco takového, co to vůbec je?!“
„Těžko říct, ale myslím, že jsou to hadí strážkyně.
To nemyslíš vážně?“
„Deane. Máš pocit, že je na takovou diskuzi čas?“ ozval se Sam, který znovu naskočil do auta.
„Pokusím se je zdržet,“ promluvil Castiel, ale Dean zavrtěl hlavou.
„Za jiných okolností bych tenhle tvůj nápad bral, ale v tomhle případe ti to fakt nedoporučuji.“
„Proč ne? Nemám z nich strach.“
„Tomu věřím,“ Dean si vzpomněl, jak se choval k tomu muži, který se před nim snažil schovat, ale pochybuji, že bys dokázal čelit tomuhle,“ jakmile Dean domluvil, všechny ženy vyplivly zelenou tekutinu a ta při dopadu na zem zasyčela kousek zasažené země zčernal.
„No bezva. Na něco takového jsme čekali, tak naskoč, tak zatraceně naskoč!“ motor hrčel prskal, ale nenaskočil a ty ženy se k nim přiblížily a jejich vlasy se změnily ve vlající šupiny a znovu ze svých úst vypustily zelenou žíravinu, která k ním dopadla zas o kousek blíž a pak znovu a znovu.
„Co se děje Deane, proč to nestartuje?“
„Já nevím! Já sakra nevím, možná, že s ním něco ta ženská či co to vlastně je udělala, no tak naskoč, naskoč sakra, ale motor stále nenaskočil a ty ženy už byly skoro u nich, oči jim zeleně svítily, vlající šupiny je několikrát udeřily do obličeje a vzápětí na ně vyplivly další jedovatou dávku, která by jisto jistě zasáhla Sama, kdyby před něj Castiel nenastavil své křídlo, které bylo vzápětí poleptáno.
Cassova tvář se zkřivila.
Dělej něco Deane! Nastartuj sakra nějak to auto.
„Dělám co můžu, ale to proste, nejde! Cassovo křídlo schytalo další zásah, bylo očividné, že to Castiel již dlouho nevydrží.
„Vypadnete vy mrchy!“ Sam po nich mrštil kámen, který sebral ze země, podařilo se mu zasáhnout jednu z nich do čela.
Zbývající čtyři zavřiskly a chystaly se zaútočit další dávkou, ale v tom motor naskočil.
Schovej to křídlo Cassi,“ zakřičel Dean a vzápětí zařadil zpátečku a do těch žen zajel, ty dopadly na zem, samy sebe přitom zaleptaly.
„To vás snad naučí Bitchis,“ vykřikl Dean a pak se rozjel vpřed, ty ženy ho nepronásledovaly, nemohly, byly k sobe slepené.
„Co se to tady děje, copak se všichni pomátli?!“
„Já nevím, ale rozhodne se musíme dostat do bezpečí, Castiel se musí ošetřit.“
„Díky moc za záchranu Sama.“
„Jsem v pořádku, to nic nebude…“
„Hele neodmlouvej. Pokusím se najít nějaké klidné místo, sakra co to je,“ přímo před nimi se zjevila nějaká žena, která měla napřaženou ruku do dáli, projeli skrz ní.
„To byl duch?“
„Ne to byl Ježíš Kristus, jistě, že to byl duch, duch ženské, která mi je povědomá.“
„Mě taky, ale nedokážu si vzpomenout, kde jsem jí potkal.
„Dean se ohlédl dozadu a viděl, že je Cass smrtelně bledý.
„Vydrž, kámo. Dostanu te na místo, kde už se o tebe postarají.“
„Bude mi zase fajn, měli bychom zjistit něco, o té žene.“
„To myslím počká, držte se, Dean ze svého auta vytlačil maximální rychlost a užaslý sSm sledoval, jak se v dáli před jeho očima zjevuje malé město.
„Deane, Castieli vidíte to?“
Já nic nevidím, soustředím se na řízení, Castiel nereagoval.
Castieli? Sam si uvědomil, že má skloněnou hlavu a na dotyky nereaguje.
„Castieli prober se, no tak Castieli prober se, no tak se prober, prober se!“ všechna snaha byla marná a navíc mu zmizely křídla a Sam si všimnul peněženky, která mu vypadla z kapsy.
Vytáhl z ní občanku a překvapeně četl.
„Misha Colins? Kdo je Misha Colins?“
„To netuším, zatraceně,“ Dean stočil volantem a strhl auto na druhou stranu, Sam mel co dělat, aby se do dveří neudeřil hlavou, když se narovnal, zjistil, že mu taky vypadla peněženka stejně jako Deanovi.
„Co to děláš, Same?“
„Já nevím,“ odtušil nepřítomno Sam a vytáhl nejprve svojí a pak Deanovu občanku.
„Jensen Ackles a Jared Paladiecký, co jsou zač, co dělají jejich peněženky v naších kapsách?“ Před očima mu probleskl obraz, jak stojí u nějakého muže a ten jim říká.
„Skvělé hoši. Výborně zahrané a teď to uděláme takhle…,“ peněženky mu vypadly z rukou.
„Co se děje Same?“
„Nejsme skutečný.“
„Cože? O čem to plácáš?“
„Nejsme skuteční, jsme jen postavami v jednom seriálu.
„Co to zas…?“ víc Dean nestačil, protože jejich auto přejelo přes velký kámen, on ztratil řízení a impala vzápětí narazila do stromu, nikdo z nich se nehýbal.

akože WTF ten koniec!!!!! nikto nezomrie, že nie?
a hadia žena...tfuj
a super:)

Ettie: To se dozvíš po vánocích

Mason: To jako fakt až po vánocích?????

Janča: Pokusím se co nejdřív pokud možno do konce roku 2010.

Konečne tu je další čast. trvalo to trochu dýl než jsem zamyšlel, ale i tak se vám to snad bude líbit.


Genevinie zavrtěla hlavou, po chvilce znovu a pak ještě jednou, jako by se snažila něco zahnat.
„Genevinie jsi v pořádku?“ ozval se za ní nějaký mužský hlas. Zněl povědomý, ale Jaredovi nepatřil. Hledala na Briana jednoho u asistentů.
„Briane co tady děláš, kde jsou všichni, kde je Jared, Jensen?“
Brian pokrčil rameny.
„Já nevím. Připadám si jako bych několik posledních hodin spal, jako by se mi zdál divný sen.“
Genevinie si vybavila, jak se málem poprala s Mishou, jak o něm tvrdila, že je to Anděl a že ho zabije, protože je démonka Ruby, znovu potřásla hlavou.
„Tamhle jde Erik, Jack, Cass a další, až na Erika vypadají všichni tak nějak divně, stejne jako já a nebo ty.
„Co tím myslíš?“ reagovala Genevinie duchem nepřítomná, marne se snažící dovolat na Jaredův telefon, vyzváněl, ale nikdo to nebral, pak zkusila Jensenův, ale se stejným výsledkem a pak i Mishuv, ale ani tady nebyla úspěšná a to bylo dost divné, protože ten zvedal telefon pokaždé., za každých okolností.
Genevinie jsi v pořádku?“ dolehl k ní Brianův ustaraný hlas.
„Jo jsem v pořádku, jen musím najít Jareda a Jensena,“ zamumlala.
„Jistě se tady brzo ukážou, ale ty by sis měla odpočinout, jsi bledá.“
„Jsem v pohodě, řekni Erikovi, že se za chvíli vrátím,“ aniž by čekala na reakci, vydala se pryč.
„Genevie počkej,“ zavolal za ní Brian, ale ona se nezastavila.
„Co se děje, kde jsou Jared, Jensen a Misha?“ vedle Briana se objevil Erik
„to nevím, šla je hledat, možná, že bych mel jít za ní.
„Jo bež za ní, dohlédni na ní a jestli na ty tři narazíš, řekni jim, že je čekám ve své kanceláři.
„Jasne šéfe,“ Brian se rozeběhl za Genevii.
Ta už došla skoro na konec silnice, když v tom se jí rozezvonil mobil.
Vytáhla ho.
„Halo?“
„Genevie jsi to ty,“ uslyšela jensenův hlas zněl velmi slabě.
„Jensene proč mi voláš z jaredova telefonu, stalo se mu snad něco, je v pořádku, kde jste?“
„Nemám ponětí, něco se s námi dělo, narazili jsme do stromu, já a Misha jsme jaktakž v pořádku, ale nemůžeme probudit Jareda zavolej prosím záchranku,, jsme u nějakého rozcestí, jsou tady nějaké značky dobytka, rychle prosím rychle…,“ Jensenův hlas se vytratil.
„Jensene? Jensene?!“ Jensene, slyšíš me? No tak slyšíš me?!“ Jensen se však už neozval.
„Co se deje? Už víš kde jsou?“
„Jared může být zranený a nebo dokonce mrtvý…“
„Cože? Soustřed se genevinie kdo to byl?“
„Jensen. Říkal, že narazili do stromu, že on a Misha jsou jaktakž v přádku, ale Jared prý nereaguje, nemůžou ho vzbudit.“
„Bude to v pořádku, řekl ti Jensen, kde jsou, proč nezavolal Sanitku?“
„Já nevím, nevím, jestli se Jared…“
„Genenivie na to nemysli. Řekl ti, kde jsou anebo alespoň něco?“
„Řekl, že jsou u nějaké křižovatky, že to jsou značky znázorňující dobytek…“
„Vím, kde by to mohlo být, nasedej,“ Brian naskočil do auta, Genenivie se roztřeseně posadila vedle nej a auto vyjelo.
Jensen se mezitím snažil dosáhnout na mobil, který mu vypadl z rukou, ale nedařilo se mu to, celé tělo ho bolelo, hlava mu třeštila, obraz před očima mel mírně rozmazaný.
Misha na tom nebyl o nic lépe.
„Musíme se odtud dostat, vytáhnout Jareda.
„Jak sotva se držím při vědomí,“ Jensen si z čela setřel krev a druhou se dotknul Jareda.
„Jarede, slyšíš me? No tak přece nejsi mrtvý, no tak vstávej, vstávej!“ Jared ovšem nereagoval.
Misha ho chtěl nadzvednout, ale v tom se mu zatočila hlava a on málem vypadl z auta.
„Co to děláš?“
„Musíme někoho zavolat, co se vlastne stalo?“
„Já nevím, já nevím myslím, že jsem řídil, že jsme někam jeli a pak se něco stalo a my jsme narazili.
„Co se stalo?“
„Já nevím, všechno mám tak nějak zamlžené, proč se ten Jare neprobouzí, zatracený mobil,“ chtěl se sehnout, ale pulsující bolest mu to nedovolila.
„Tamhle někdo přijíždí, možná, že by nám mohl pomoc,“ Misha chtěl začít mávat rukama, ale nepodařilo se mu to, při sebemenším pohybu, mu tělem projela neskutečná bolest.
„Pomoc… pomoc… pomoc…,“ začali oba dva sípat to auto se k nim blížilo, nakonec se jim podařilo rozpoznat tváře Genevie a Briana, přestože se bolest jejich hlav víc a víc stupňovala.
Genevie k nim doběhla jako první.
„Jensene, Misho co se stalo, proč se Jared neprobouzí, je snad mrtvý?“
„Mrtvý není aspoň myslím nedokážu se soustředit, hlava mi třeští, já si na nic nevzpomínám…,“ dolehlo k ním houkání a během minuty k nim přijela sanitka.
„Budete v pořádku postarají se o vás, probuď se Jaree, no tak se prober, moc tě prosím, ale Jared se neprobíral.
„Ustupte madam my se o to postaráme,“ dva muži opatrně vytáhli bezvládného Jareda z auta a další muži pomohli Jensenovi a Mishovi, kteří nedokázali vystoupit, téměř necítily svoje ruce a nohy.
„Bude v pořádku? Pomůžete mu, co je mu, proč se neprobírá?“
„Uklidněte se Madam. My se o vašeho manžela postaráme, můžete jet s námi.
„Jen jed my pojedeme příští, Jared bude v pohodě, my taky budeme v pohode…,“ Jensen zavrávoral a kdyby ho nějaký muž nezachytil tak by se nejspíš svezl na zem.
„Mel byste si sednout pane a zkusit si vzpomenout, co se stalo?“
„Já nevím, prostě jsem řídil a pak…“
„Pak co?“
„Snažím se vzpomenout, ale nejde to moje hlava tak neuvěřitelně třeští.
„To je v pořádku tamhle přijíždí další, vezmeme vás do nemocnice a tam se o vás postarají.
„Dobře… to je fajn… to je fajn…“
„Vemte je ihned oba dva do sanitky, musíme je dostat co nejrychleji do nemocnice, je tu podezření na otřesy mozků a možné zlomeniny.
„Panebože zvládnete to kluci, budu o tom informovat Erika.
„Díky Briane ses fakt…,“ Jensen ztratil vědomí, Misha byl na pokraji jen velmi vzdáleně vnímal jak ho nesou do sanitky, když se zavřely dveře, sanitka vyjela, objevila se u něho nějaká pobledlá žena.
„Musíte dostat Jareda do našeho městečka co nejrychleji, prosím, nemá moc času, dostaňte ho tam ho tam…“
„Kdo jste, o čem to mluvíte?“ zasípal.
„Dostaňte ho do našeho městečka, musí se vám to povest do západu slunce, jestli se to tak nestane, zůstane Jared Paladiecký navždycky Samem Winchestrem.“
„Co to…?“ Mishovi klesla hlava, ztratil vědomí.

co to? chudata ani oddychnut im nenechaju, a este pri takom zraneni..chudata :D:D
velmi super! uz sa tesim na pokračkoooo
p.s. ano, som rada, ze si tam dal ich manzelky...

Ettie: Není čas odpočívat:) manželky?

sak Gen, nie?

Tak manželku:)

Také je lituji. Jensen a Misha se už asi tou bouračkou vzpamatovali. A co Jared?

Misha otevřel oči a hleděl na Jensena, Genevi, Erika a nějakého mladého muže v bílém plášti.
„Jsem rád, že jste vzhůru,“ pane Colins,“ promluvil ten mladý doktor.
„Má pravdu už bylo načase,“ ozval se Jensen.
„Jensene,“ Genevi do něho štouhla.
„Co se stalo, kde je Sam?“
„Ve svém pokoji, není na tom nejlíp, nechápu, co se stalo, ale jako by v poslední době prožil nějaké trauma, ze kterého se nemůže vzpamatovat.
„Pan Padalecki bude jiste v pořádku, uděláme pro to maximum,“ ozval se ten mladý doktor.
já vím, že ano, jen se o nej bojím.
„To je samozřejmé paní Padaleckiová, ale jisto jiste se uzdraví a teď me omluvte,“ doktor odešel.
„Dojdu si pro něco do automatu, chcete taky něco?“
„Nemusíš to dělat Eriku.“
„Já chci, něco vám donesu a ty Geneví by sis mela odpočinout.
„Nemůžu, když nevím co se s Jaredem děje.
„Bude zase fajn, ale ty se ted potřebuješ vyspat,“ Erik odešel.
„Co je s Jaredem, co se stalo?“
„ty si to nepamatuješ?“
Misha zavrtěl hlavou.
„Nemluv o tom,“ ozvala se Genevi.
Tím, že o tom budu mluvit se Jaredovi nepřitíží.
„To nejspíš ne, ale nemám z toho dobrý pocit.
Řekni mi to prosím,“ požádal ho Misha.
„No když jsme odcházeli tedy spíše zdrhali z toho ehm stryptíz baru, Genevi se na něho podívala, začal mluvit něco o tom, že nejsme skutečný, že jsme jen fiktivní postavy, on si totiž myslí, že jsme Sam, Dean, Castiel, Ruby a tak dále.
„Už prosím nepokračuj…,“ požádala ho Genevi.
Pak jsme jeli autem, snažili jsme se zřejmě před něčím uniknout, ale já si nemohu vzpomenout před čím.
Mishovi se vybavila postava ženy stojíci mi před nimi, jak se jí Jensen snažil vyhnout, jak narazili do stromu.
Byla tam nějaká žena, tu samou jsem videl, když me nakládali do sanitky.
„To je nesmysl, žádnou ženu jsem neviděl.
Byla tam se mnou v unitářském voze a říkala mi, že musíme Jareda dostat do jejich městečka, že jen tam mu můžou pomoc.
„Dost to by stačilo!“
„Vím, že se tomu těžko věří, ale ta žena tam byla a říkala, že ho musíme dostat do jejich městečka před půlnocí, protože jestli to neuděláme, zůstane Jared navždy Samem Winchesterem.
„Přestaň! Je to nesmysl, Jaredovi bude zase líp!“
„Je mi líto Genevi, ale at se s námi dělo cokoliv, nebylo to nic normální, skoro jako by nás něco ovlivňovalo, ty si na nic nevzpomínáš?“
„Ne protože je to nesmysl, šílenost…,“ vybavila se jí vzpomínka, jak se snaží Mishovi ubližit a říká přitom.
„ted te konečně zabiju Andely, skoncuju to s tebou!“
„Genevi?“ Jensen se jí zlehka dotknul.
„Ne to není možné, to přece není…“
„Prosím pomožte mi, potřebuji vaší pomoc.“
„Přece po me nemůžeš chtít, abych z téhle nemocnice unesla svého manžela.“
„Je to jediná možnost, nevím proč, ale já te žene veřím.
„Věříš žene, která možná není ani živá ani živá, tohle je náš život realita, něco takového se přece nemůžete dít.
nemůže, ale přesto se deje, pomůžete mi, prosím, prosím je to Jaredova jediná šance.
„Vždyť ani nevíme kde to město je, jestli je skutečné…“
„Já tam byl a nebo aspon myslím, před nějakou dobou za námi přišla ta žena, že prý potřebuje naší pomoc, odmítli jsme ji a oni nás nějak unesli a my jsme se ocitli v nějakém podivném městečku.
„Stačí Jensene to už stačí.“
„Prosím Geneví. Já vím, že to nezní reálně, ale to co se děje s jaredem, musíme ho dostat do toho městečka, prosím pomožte mi.“
Tak fajn. Zní to fakt šíleně, nedovedu si představit, že bych mohl být jen na minutku Deanem Winchestrem, běhá mi z toho mráz po zádech, ale udělám to, pomůžu ti dostat Jareda z téhle nemocnice.“
„Vy dva jste se museli úplně zbláznit.
„Zbláznit nebo ne, Jared potřebuje naší pomoc, otázkou je, poskytneš mu ty tu svojí?“
Genevi hleděla z jednoho na druhého v hlavě si to znovu a znovu přehrávala a nakonec přikývla.
„Je to můj muž a já ho miluji a udělala bych pro nej cokoliv, i kdyby to mělo být něco tak šíleného.
„Věděl jsem to.“
„Jak ho ale odtud dostaneme?“
Jensen se pousmál.
„To už nechte na me, já už něco vymyslím,“ a potom odešel.
Genevi pohledla na Mishu, ale ten jen pokrčil rameny.
„Uvidíme večer.“
„Dekuji, dekuji,“ zašeptala žena stojící za nimi.

:D:D som zmetena:D
ale dobreee
pocuj, pis tie mena spravne:DD:D:D:D
za pokracko:)

Divné jméno pro příšte:) a z čeho si zmatená?

No chvílemi mě to také mate, příliš rychle se střídají jména herců a postav.
Jsem na tom stejně jako Ettie, ale přesto dík za pokráčko.

V této časti se přece postavy a skutečná jména nemíchají až na Jarade, ale pro upřesnení. Všichni až na Jareda jsou zase sami sebou:)