The Hunt

Syd: kdybych znala konec a věděla, že ty vlasy tam nemaj žádný zásadní vliv, jako dosud, tak by byl Sammy vlasatej, že i ten skutečnej by mu tu kštici záviděl , co není může ještě být

astík: no to jsem zvědavá

Syd: já taky

astík: Já jsem taky zvědavá na pokráčko. Co Sam?? Jestli už je načisto pod vlivem žlutoočka nebo se vzpamatuje nebo to dopadne jako v seriálu nebo úplně jinak??

janča: mám takový tušení, že to skončí dobře a Sammy se z toho dostane, aspoň tomu pevně věřím

20.kapitola

Azazel se podíval napravo. "Deane," řekl, když uviděl svou nemesis, jak se schovává za stromy.

Dean se postavil. Nebyl si jistý, co chce udělat, ale nenáviděl toho žlutookýho bastarda. Kdyby nebylo jeho, on a Sam by normálně vyrostli s matkou a otcem a bez lovu. A to, co se nedávno přihodilo Samovi, by se taky asi nestalo.

"Víš, že tvůj otec za tebe prodal svou duši?"

Dean na něj jen prostě zíral. Věděl to. Musel s tím žít každý den. Nepotřeboval, aby mu to tenhle stupidní démon připomínal.

"Dobře, každopádně, součástí té dohody bylo, že se tě nesmím dotknout. Nicméně, tam byl i roční limit, který právě dnes vypršel." Azazel mávl rukou a Dean byl hozen na strom. Pak natáhl ruku k silnějšímu stisku.

Dean zasténal bolestí.

Sam sledoval co se před ním odehrává. Podíval se na kolt ve svých rukou. Věděl, že v něm byla ještě jedna kulka. Věděl, že jí mohl démona zabít. Ale také věděl, že je otrok. Je navždy otrokem, a když zabije démona, skončí u ještě horšího pána.

Slyšel, jak za Deanem praská strom. Uvědomil si, že mu to není jedno. Nezáleželo na tom, co se stane s ním. Musí zachránit Deana. Vstal, zamířil a vypálil poslední kulku do démonových zad.

Démon se v poslední vteřině otočil a uviděl svého vraha. Myslel si, že Sam je již zcela zlomený. Mělo mu dojít, že Dean je jediná věc, která mohla prolomit Samův výcvik. Padl na zem, a poslední myšlenka umírajícího, patřila Deanovi a jeho nenávisti k němu.

Azazel si neuvědomil skutečnost, že ve zbrani je ještě jedna kulka. Když ostatní démoni uviděli, co se stalo s jejich vůdcem, zmizeli.

"Musíme zavřít ty dveře!" zařval Bobby.

Sam uslyšel rozkaz a spěchal ho uposlechnout. Dean se k nim připojil, jakmile se mu podařilo zvednout se ze země. Během několika sekund se jim podařilo dveře zavřít.

"Sammy?" zeptal se Dean. Nemohl tomu uvěřit. Sam mu již před měsíci zemřel v náručí. Přesto, kdokoli to je, právě mu zachránil život. Nemůže to být démon nebo tvaroměnič nebo cokoli jiného než Sam.

Sam se podíval na Deana. Pak se rychle podíval dolů. Věděl, že se nesmí dívat do očí. To bylo proti pravidlům. Byl stále otrokem. Nic se změnilo.

"Musíme ho otestovat," rozhodl Bobby. "Same, napřáhni ruku."

Sam ji napřáhl. Bobby ho řízl stříbrným nožem. Sam se ani nehnul. Znal mnohem horší bolest, než jen škrábnutí.

Dean po něm hodil sůl, zatímco Bobby mu nabídl svěcenou vodu. Prošel každým test.

"Sammy?" zeptal se Dean znovu. Sam nic neřekl. Jen zíral do země. "Same, podívej se na mě," požádal ho Dean.

Sam vzhlédl, ale stále dával pozor, abys se nepodíval Deanovi přímo do očí.

"Řekni něco," řekl Dean téměř frustrovaně.

Ne, to ho ani nenepadne. Nikoho nenechá mu vyříznout jazyk.

"Povíme si to až doma," řekl Bobby. Doufal, že ... nevěděl, v co vlastně doufá. Sam se traumatizovaně podíval. Bez vlasů vypadal podivně. "Co se ti stalo s vlasama, Same?"

Sam neodpověděl.

Bobby zavrtěl hlavou. "Chceš jít s náma domů?"

Sam pokýval hlavou. Nebyl si jistý, jestli si pro něho nepřijde jeho nový pán, ale chtěl být s Deanem a Bobbym, než přijde. A možná, že nepřijde. Možná, že byl v nebezpečí. Zděšeně se rozhlédl kolem sebe.

"To je v pořádku, Same. Nikdo ti nepřijde ublížit." Snad kromě asi 200 démonů, který jsi vypustil z pekla, pomyslel si. Nedokázal si vysvětlit, proč to Sam udělal. Měli tolik nezodpovězených otázek.

Sam opět sklopil zrak k zemi a následoval Deana a Bobbyho k Impale. Nebyl si jistý, jestli si má sednout dopředu či dozadu. Věděl, že vždycky jezdil vpředu, ale jeho nové postavení otroka ho degradovalo na to, aby si sedl dozadu. Stál u auta a váhal.

"Co se děje, Sammy?" zeptal se Dean ze strany řidiče.

Samozřejmě mu Sam neodpověděl. Dean k němu přistoupil, jemně ho uchopil za bradu a podíval se do Samových očí. Jeden pohled do jeho očí a ztratil jakoukoliv pochybnost, že by to nebyl Sam. Znal tyhle oči celý Samův život. Nebylo nic, ani nikdo, kdo by je napodobil. Rychle popadl Sama do objetí.

Sam se nejdříve vzpíral, předpokládal, že mu Dean chce nějak ublížit. Koneckonců, v poslední době se ho někdo dotkl jen za určitým účelem. Ale pak si uvědomil, co se děje a Deanovy objetí opětoval. Začal plakat. Nechtěl přestat, ale věděl, že by měl. Nějaký strašný pán si pro něj přijde.

"To je OK, Sammy," uklidňoval ho Dean, když slyšel Samův pláč. Odstrčil ho od sebe. "Co se ti stalo? Kde jsi byl? To démoni tě drželi celou tu dobu?"

Sam mu nemohl odpovědět. Nikomu nedopřeje zadostiučinění, aby mu vyřízl jazyk. Byla to jediná síla, co měl.

"Proč nechceš mluvit?" zeptal se Dean.

Uvědomil si, že Sam již dřívě jen přikyvoval hlavou, tak se rozhodl, že mu bude klást otázky tak, na které bude moci odpověděd jen ano či ne.

"Můžeš mluvit?"

Sam přikývl.

"Ale nebudeš?"

Sam zavrtěl hlavou.

"Byl jsi celou tu dobu s démony?"

Sam zavrtěl hlavou.

"To oni ti ublížili?" Dean neměl tušení, koho tím Sam myslel. Démony, nebo kohokoliv, kdo měl Sama před démony.

Sam si nebyl jistý, ale to nevadilo. Odpověď zněla ano, v obou případech přikývl.

"Jsi unavený?"

Sam přikývl.

"OK. Lehni si na zadní sedadlo a vyspi se cestou k Bobbymu.

Sam si vlezl dozadu a Dean s Bobbym se posadili dopředu. Nebyl si jistý, jestli chce nebo nechce usnout. Nemohl si být jistý, jestli tu Dean ještě bude, až se vzbudí. Ale vyčerpání v posledních několik měsíců si vybralo svou daň a Sam usnul za uklidňujícího zvuku motoru Impaly.





21.kapitola

Sam spal celou cestu do Jižní Dakoty. Dean přes něj přehodil deku.

"Ještě spí?" zeptal se Bobby, když dorazili na vrakoviště.

Dean se podíval na zadní sedadlo. "Vypadá to tak. Neměli bysme ho vzbudit?"

To byla dobrá otázka. "Nechceme ho vyděsit. Možná bychom měli počkat."

Oba vystoupili z auta a zavřeli dveře. Sam se probudil, když uslyšel zavrzání. Posadil se a vystoupil z vozu.

Dean zalapal po dechu, když ho viděl. Na hřbitově byla tma. Navíc se především díval jen na Samovu tvář. Ale teď, na denním světle, když se podíval na Samův trup pez košile, byl šokován. Byly tam stopy po popáleninách, jizvy po biči a pořezání nožem. Byl to cejch? Co to s ním ti bastardi provedli? Musel zjistit, co se stalo s jeho bratrem.

"Když nechceš mluvit, budeš psát?"

Sam přikývl.

Když se dostali dovnitř, Dean dostal lepší nápad. Zapnul počítač. Sam tak mohl psát rychleji, než kdyby psal rukou, a bylo mnohem snazší to číst.

"Proč nechceš mluvit?" zeptal se Dean.

Takhle mi nebude vyříznut jazyk, napsal Sam.

Kdo ti chce vyříznout jazyk?

Sam jen pokrčil rameny. Bude to nový pán, ale zatím nevěděl, kdo to bude.

Nakonec si pro něho příjdou.

Dean byl zmatený. Sam si myslel, že mu někdo vyřízne jazyk, ale nevěděl, kdo? "Proč by ti někdo měl vyříznout jazyk?" Možná, že dostane konečně nějaké vysvětlení.

Jsem otrok. Otroci nesmí mluvit.

"Démonův otrok?"

Nejsem si jistý. Vzali mě od těch druhých.

"Žlutooký démon je mrtvý. Myslím, že ostatní jím byli ovládaní, takže brzy zemřou, pokud se tak už nestalo. Teď už můžeš mluvit," ujistil bratra Dean.

Jednou otrok, vždycky otrok.

"Teď jsi už svobodný," skočil jim do toho Bobby.

Sama napadlo, jestli je to možné. Démon mu řekl, že otroci byli vždy prodáváni, předáváni, či chyceni v případě, že utekli. Ale možná má Bobby pravdu.

Dean viděl nejistotu v Samově tváři.

"Sammy, nemůžeš být v žádném případě otrokem, přotože nemáš pána."

Nový pán si pro mě přijde.

"Kdo ti to řekl?"

Démon. Řekl, že každý pán je horší než ten předchozí. Sam se otřásl, když na to pomyslel.

"Same, nikdo si pro tebe nepřijde. A pokud ano, zastavím ho," řekl Dean.

Téměř proti své vůli, Sam napsal: Minule jsi ho nezastavil.

Dean jen zíral na obrazovku. Necítil dost provinile. Nejen, že nezabránil Samovu únosu, on ho navíc ani nehledal. Démoni mu museli podstrčit tvaroměniče.

Sam vzhlédl a uviděl Deanovu tvář. Nechtěl ublížit jeho citům. Neobviňoval ho. Ani nepředpokládal, že Dean ho pokaždý zachrání. Promiň. Já to tak nemyslel.

"To je OK. Je to pravda. Ale už to znovu nedopustím. Slibuju."

Sam přikývl.

"Takže, budeš už mluvit?" zeptal se Dean.

Sam usoudil, že je to vlastně jedno, jestli mu jazyk vyříznou, stejně ho nepoužívá. Bude to bolet, ale na bolest už byl zvyklý. "OK," řekl chraplavě.

Bylo divné mluvit. Nemluvil tak dlouho.

"Musíš mít hlad," řekl Bobby.

Sam přikývl.

"Co chceš k jídlu?"

Celou dobu nedostával nic jiného než zkažené či spálené jídlo. V podstatě jen to, co mu hodili. Nikdo se neptal na jeho názor. "Kuře?"

"OK," řekl Bobby. Nebyl si jistý, jestli nějaké má, jinak by ho došel koupit.

Podíval se do mrazáku a měl radost, že nikam nemusel. Strčil ho rozmrazit do mikrovlnky a odešel za Samem a Deanem do vedlejší místnosti.

****

Démoni se rozptýlili všude. Ztratili svého velitele. Azazel vždy vše tajil, takže nikdo neznal jeho plány. Byli tu teď sami za sebe.

Jednomu z démonů se nelíbilo tělo, ve kterém byl. Neměl jazyk. Nemohl mluvit. Bylo to hloupé. Opustil to tělo a hledal si jiné.

Jason ležel na zemi, lapal po dechu a přemýšlel, co se stalo. Někdo musel zaplatit za všechno, co se mu stalo. Nemohl se pomstít démonům. Nemohl ani přiznat sám sobě, že démoni existují. A ten otrok odešel. Slyšel, jak mu démoni říkají Sammy.


****

Poté, co Sam dojedl, lehl si na gauč k dalšímu spánku. Události posledních několika měsíců si na něm skutečně vybraly svou daň.

Dean se znovu podíval na jeho trup znovu a cítil ohromný vztek. "Co myslíš, co s ním dělali, Bobby?" zeptal se Dean.

Během večeře moc nemluvili. Sam si přiváněl k jídlu a Dean s Bobbym se snažili se na něj nedívat, aby mu to nebylo nepříjemné.

"Mučili ho," zašeptal Bobby. Nenáviděl představu toho, so se Samem dělali.

Sam začal ve spánku sténat. Snil, že ho znovu topí. Snažil se plavat, ale jeho ruce byly připoutány k jeho pasu. Nemohl dýchat. Jeho hlava se vynořila nad vodu a on se zhluboka nadechl, jen aby ho opět stlačili dolů.

Snažil se znovu vynořit, když uslyšel, jak na něj démon křičí. "Jsi v pořádku, Sammy?" Démon se smál. "Sammy," posmíval se mu.

"Sammy," Dean s ním třásl, aby ho probudil.

Sam sebou trhl a napřímil se. "Jsi v pořádku, Sammy?" zeptal se Dean.

Sam se zachvěl. Démon posedl Deana? Odtáhl se na gauči od Deana co nejdál. Možná, že je to jeho nový pán. Doufal jen, že nevěděl, že znovu mluvil.

astík: To je hrozné toto Chudák Sammy!!! Doufám, že se to časem zlepší a hlavně, že už bude v bezpečí u Deana. Ale jinak torturing super

astík: Souhlasím s Bohdy, je to otřesné. Připomíná mi to jinou již dokončenou povídku In the Darkness .... , kde to bylo obráceně. Dean byl na tom hrozně špatně a jen díky Samovi se z toho dostal. Snad to tady také dopadne dobře.

bohdy / janča : určitě to dopadne dobře - prostě musí, bráškové to zvládnou :701:já v to pevně věřím

holky, já taky doufám, že to dobře dopadne ... a jestli ne, tak si autorku podám

22.kapitola


Sam se roztřásl. Démon posedl Deana? Na gauči se odtáhl od Deana co nejdále. Možná, že je to jeho nový pán. Doufal je, že nevěděl, že znovu mluvil.

"Sammy," řekl Dean a uviděl v Samových očích strach. Tohle bude ještě dlouhá, těžká cesta. Viděl to.

Sam se na něj podíval. Ne, to nebyl démon. Byl to Dean. Nemusí být vždycky schopen rozeznat rozdíl mezi někým jiným a démonem, ale Deana pozná vždy. "Jsem v pořádku," zašeptal.

"Chceš košili," řekl Dean a hodil mu jednu. Měl Samův bágl v Impale od chvíle, kdy ho unesli, a večer pro něj došel.

"Otroci nenosí košile."

"Ty už nejsi žádný otrok," připomněl mu Dean.

Sam přikývl a přetáhl si košili přes hlavu. Cítil se divně.

"V poslední době jsem jednomu chlapovi opravoval auto. Neměl dost hotovosti, tak mi řekl, že můžu používat jeho dům u jezera. Myslím, že vy dva byste tam měli na týden jet," řekl Bobby. Usoudil, že Sam bude potřebovat trochu času, aby se aklimatizoval a Dean bude potřebovat
trochu času, aby zjistil, co se vlastně stalo a přestal se za to obviňovat.

"Díky, Bobby," řekl Dean.



****


Jason se podíval z okna staré chaty jeho rodičů na Blue Dog Lake a nemohl uvěřit svému štěstí, když uviděl dva muže vystupující právě z auta. Uviděl svého otroka. Zůstal z dohledu a šel realizovat své plány. Jejich příprava by neměla trvat déle než pár dní.



****


"No tak, Sammy, mluv se mnou. Řekni mi, co se stalo," řekl Dean poté, co jim přichystal hamburgery.

Sam si povzdechl. "Co chceš vědět?"

"Všechno od chvíle, co jsme byli v baru s Gordonem."

"Šel jsem ven. Skočili na mě zezadu a vtáhli mě do dodávky. Myslím, že použili chloroform, nebo tak něco. Použili ho na mě ještě několikrát, než jsme dojeli do cíle."

"Kde to bylo?" zeptal se Dean. Nevěděl, jestli tam byli lidé, o které se bylo třeba postarat, nebo více otroků jako Sam.

"Upřímně nevím. Někam, kde v zimě sněží a je tam tráva."

"OK, co se stalo pak."

"Byl jsem zavřený ve tmě, úplně sám, byl jsem tam asi týden. Když mě pustili ven, tak mi řekli, že mě budou učit lekce. Učili mě, že nemůžu utéct, protože je tam spousta pastí a elektronické spouštěcí mechanismy. Mučením mě učili poslouchat. Učili mě, že můj život je zcela v jejich rukou tím, že mě topili, pohřbívali a pak mě zase vykopávali, když už mi docházel vzduch, a házeli mě do ohnivého kruhu." Sam se zachvěl. "Nechci o tom mluvit."

"Musíš. Musím vědět, co se ti stalo, abysme se s tím mohli vypořádat. Kolik jich tam bylo?"

"Tři. Jeden z nich byl ten z loňského roku."

Dean nechápavě zavrtěl hlavou. "O čem to mluvíš?"

"Ta šílená rodina křupanů, kteří mě loni unesli. Starý muž, jeho tři synové a ta dívka. Byl to jeden z těch synů."

"Byly tam jen dva synové," řekl Dean.

"Ne, byli tři. Myslím, že ten třetí u toho nebyl, když jsi se tam dostal."

"Proč jsi mi to neřekl už tenkrát, že tam byl ještě jeden?" zakřičel Dean.

Sam sebou cukl a zavřel oči čekajíc na ránu. Když se nic nedělo, tak je pomalu je otevřel.

"Omlouvám se, Sammy. Nechtěl jsem křičet. A ty víš, že jsem tě nikdy neuhodil. Ale proč jsi se nezmínil, že tam byl třetí chlap?"

"Já nevím. Říkal jsi, že jsi je dostal všechny a já byl tak trochu mimo. Neuvědomil jse si, že sis myslel, že má jen dva syny."

Dean přikývl. Byl frustrovaný z toho, že by se celé téhle věci mohli vyhnout, kdyby lépe komunikovali. "Kdy do toho vstoupili démoni?"

"Démon posedl jednoho z nich. Nevěděl jsem, kdy to bylo. Přivezl domů dívku. Myslím, že říkal, že to byla jeho nová manželka, nebo přítelkyně, nebo tak něco. Ale ona chtěla pryč. Řekl, že její jméno je Melody, ale nebyla to pravda. Dokonce si na její pravé jméno ani nemůžu vzpomenout. Donutili mě, abych jí na noc spoutal. Dovedu si představit, že ji znásilnil. A pak jednoho dne ..." Sam zmlkl.

"Co?" zeptal se Dean.

"Jednoho dne mě nechali vykopat díru, pak ji dali do rakve, zavřeli víko a musel jsem ji pohřbít. Myslel jsem si, že ji znovu vykopou, tak jak to dělali se mnou. Ale tentokrát ne." Sam si nemohl pomoci. Rozplakal se. "Zabil jsem tu ubohou dívku."

"Nebyla to tvoje chyba, Same. Kdybys to neudělal ty, udělali by to oni."

"Ale já to udělal."

"Tehdy se zjevil ten démon?"

"Ne, nemohl jsem žít sám se sebou, tak jsem šel a skočil do bazénu. Celou tu dobu jsem byl pořád spoutaný. Tak jsem si řekl, že se utopím sám. Nechtěl jsem už být jejich otrokem."

Dean byl v šoku. Nikdy by si nepomyslel, že by se jeho bratr takhle vzdal. Na druhou stranu ho nemohl obviňovat. "Ale neumřels," podotkl.

"Oni mě vylovili a připomněli mi, že budu žít či zemřu podle jejich rozmaru. Pak mě odvedli dolů do sklepa, kde jsem spal a přivázali mě k posteli ostnatým drátem."

"Tehdy jsi zjistil, že je to démon?" Dean byl zděšený.

"Ne, to dělali vždycky, když jsem byl opravdu neposlušný."

Dean si nebyl jistý, kolik toho ještě zvládne slyšet. Ale musel se dozvědět celou pravdu. "Takže, ten démon," pobídl ho po pár vteřinách ticha.

"Přišel na druhý den ráno, nebo možná o den později. Nebylo tam žádné světlo, takže jsem nikdy nevěděl, jaký je čas. Řekl mi, že je démon a pak mě zavedl nahoru, zlomil má pouta a řekl, že je můj a těch dalších dvou chlapů nový pán. Samozřejmě, že měl s sebou několik dalších démonů, aby mě hlídali. Pak na pár týdnů odešel."

"Takže jsi byl dozorce?"

"Měl jsem jim vyříznout jejich jazyky, jak vždycky hrozili oni mně. Jak bych to mohl udělat?"

Jen Sam se mohl cítit provinile za to, že by měl někomu udělat to samé, co udělali jemu. "Měli štěstí, žes to byl ty a ne já. Já bych byl víc kreativní."

"To není legrace, Deane. Jsem zlý."

"Ne, to nejsi."

"Otevřel jsem ďáblovu bránu. Měli bychom lovit démony a poslat je zpátky," Sam si vzpomněl na události předchozího dne.

"Nejsi ve formě, abys mohl lovit. Bobby už volal dalším lovcům a my se k nim připojíme, až budeš připravený."

"Jsem připravený," řekl Sam s vyzývavým pohledem. Nechtěl být zodpovědný za konec světa.

astík: Myslím, že při tom vyprávění Dean to "peklo" prožíval se Samem. Je dobře, že Sam už se z té hrůzy vzpamatoval, ale asi ještě nebude sto procent v pohodě. Budou možná bratři mít při lovu trochu problémy.

janča: mi povídej, TOHLE poslouchat! ale neboj, blíží se závěr, autorka se to rozhodla rychle skoncovat, na můj vkus až moc rychle takže až to dopřeložím, přidám již poslední část

Tak toto je již závěrečná kapitola, doufám, že se vám to aspoň trochu líbilo


23.kapitola

"Nejsi ve formě, abys mohl lovit. Bobby už volal dalším lovcům a my se k nim připojíme, až budeš připravený."

"Jsem připravený," řekl Sam s vyzývavým pohledem. Nechtěl být zodpovědný za konec světa.

"Ne, Same. Ty nikam nepůjdeš. Zůstaneš tady," řekl Dean pevně.

Samovi došlo, že asi udělal chybu, Dean byl zřejmě jeho nový pán. To nebylo tak zlé. Dean s ním jednal dobře a nikdy mu nic skutečně neudělal.

Nepokusí se o útěk, samozřejmě, takže doufal, že by s ním mohl Dean dobře zacházet.

"Co se děje?" zeptal se Dean, když v Samově chování došlo k náhlé změně.

"Je mi to líto. Neuvědomil jsem si to."

"Neuvědomil sis, co?"

"Že jsi můj nový pán," řekl Sam a sklopil hlavu. Opravdu by se neměl dívat přímo na něj. Na druhou stranu, mluvení bylo zřejmě v pořádku.

"O čem to mluvíš? Já nejsem tvůj pán a ty už nejsi žádný otrok." Domníval se, že to Sam už pochopil. Zřejmě to půjde stylem: jeden krok vpřed a jeden krok zpátky.

"Řekl jsi mi, že zůstanu tady. Jsem tvůj vězeň. Jsem tvůj otrok."

"Já jen nechci, aby jsi šel lovit," řekl Dean, vytáhl klíčky a podal je Samovi.

"Můžeš jít kdykoliv a kamkoliv budeš chtít. Jsi zodpovědný sám za sebe. Ale pokud se chystáš odejít, tak bych ocenil, kdyby si mě vzal s sebou, abych tu nezkysnul."

Sam vzal váhavě klíče. Nebyl si jistý, jestli to byla zkouška nebo ne. Občas byl z toho zmatený. Podíval se na Deana. Neměl samolibý škleb, jakoby něco vyhrál. Sam se na něj nesměle usmál a Dean mu úsměv opětoval. Možná, že Dean říkal pravdu. Možná, že už není otrokem.


****

Jezerem protékal podzemní pramen, který dosahoval až pod Jasonův dům. Před lety ho v suterénu vykopali. Jason pracoval na jeho rozšíření a výrobě klece. Zde mohl využít svůj inženýrský titul. Vyráběl stroj, který ponoří či vytáhne klec. Chystal se ponořit Sama pod vodu na 10 sekund a na dalších 10 ho vytáhnout. Pak ho ponořit na 20 sekund a vytáhnout ho na 10. Ponořit ho na 30 sekund, vytáhnout ho na 10. Tímto stylem by pokračoval, dokud by Sam nepřestal dýchat. Vzpomněl si, že tento trest byl pro toho mizernýho otroka ten nejhorší. Nemohl se dočkat, až se bude dívat na strach v jeho očích. Trvalo mu to tři týdny a on se bál, aby mu mezitím nezmizeli, ale byli tam pořád. Chtěl ho unést poté, co by večer šli do postele.


****

Sam a Dean strávili ty tři týdny rybolovem, turistikou, prostě relaxací. Den za dnem Sam více věřil ve svou budoucnost. I Dean konečně začal také trochu odpočívat. Nebyl stále v očekávání, že si pro Sama přijdou démoni. Jetliže dosud nepřišli, byla tu šance, že Sam přestal být součástí jejich plánu.

"Deane, musíme začít zase lovit," řekl Sam. "Vypustil jsem všechny ty démony. Všechno, co se děje, je moje vina."

"Ani nevíme, jestli se vůbec něco děje," poznamenal Dean.

"Jsem si jistý, že ano. Prostě to nevíme, protože jsme v horách, odříznuti od civilizace."

"OK," řekl Dean. "Půjdeme do města, zjistíme, jestli se něco děje a pak se rozhodneme, co dál."

"Ty jdi. Já zatím zabalím a uklidím tady. Ať už se něco děje nebo ne, měli bychom ráno odjet. Bobby je tady za to zodpovědný, takže nemůžeme nechat náš obvyklý nepořádek."

"Fajn, tak proč si na ty informace rovnou nepočkáme do zítřka?" zeptal se Dean.

"Protože si musíme udělat nějaký plán. Kromě toho, teď, když odcházíme, jsem už nedočkavý zjistit, co se děje."

"Dobře, ale měl bys jít se mnou, zapakujem a uklidíme, až se vrátíme."

"Bojíš se mě nechat samotnýho?" zeptal se Sam.

Dean neodpověděl.

"Budu v pořádku. Prostě jdi."

"Fajn."


****

Jason uslyšel motor auta. Běžel k oknu. Uviděl v autě sedět jen jednoho a ten otrok to nebyl. Sotva se ovládnul, když čekal, než auto zmizí z dohledu, pak popadl pistoli a běžel k vedlejším dveřím.


****

Dean ujel asi kilometr, když si uvědomil, že si zapomněl peněženku. Potřeboval vyřídit více věcí a peníze potřeboval. Bylo jednodušší vše vyřídit teď, než ráno při odjezdu. Napadlo ho, že si Sam bude myslet, že ho kontroluje, ale nedalo se nic dělat. Otočil se a zamířil zpět. Když zastavil před domem uviděl, že dveře byly otevřené dokořán. Přál si, aby byl Sam opatrnější. Vystoupil z auta a uslyšel zevnitř lomoz. Rozběhl se na verandu a do dveří. Sam bojoval s nějakým chlapem. Dean ho poznal, byl to jeden z těch chlapů, kteří byli se Samem na hřbitově. Jeden z jeho ´pánů´. Vypadalo to, že to Sam zvládne sám, ale Deanovi to bylo jedno. Slíbil si, že jestli někdy některýho z těch chlapů znovu uvidí, zemře. Dean vytáhl zbraň. "Hej!" vykřikl.

Dean počítal s tím, že se otočí a bude mít tak lepší možnost výstřelu, ale to se nestalo.


****

Jason předpokládal, že Samovi bude stačit ukázat jen zbraň, tak jako vždy předtím. Ale tentokrát se s Jasonem popral. Zbraň mu vylétla z rukou. Sam šel pro ní a přistáli ve velké hromadě na podlaze. Oba dva se snažili dostat ke zbrani, když Jason uslyšel přijíždějící auto. Když uslyšel, že ten druhý vešel do dveří, věděl, že musí získat tu zbraň teď, nebo bude po všem. Udeřil Sama a popadl zbraň.


****

Dean sledoval Sama, jak se odsouvá stranou, zatímco jeho trýznitel sahal po zbrani, Dean stiskl spoušť. Jasona trefil do temene hlavy a ten pustil zbraň.

"Sammy!" vykřikl Dean, a běžel ke svému bratrovi kolem muže, kterého zastřelil. Nemohl si být absolutně jistý, zda je mrtvý.

"Jsem v pořádku," zamumlal Sam.

Dean vydechl úlevou a sklonil se pro jistotu nad mužem, aby mu zkotroloval puls. Neměl ho a Dean byl rád. "Pojďme uklidit ten nepořádek, spálit jeho kosti a dnes večer odtud vypadneme," rozhodl.

"Jsem s tebou," souhlasil Sam.


****

Když se dostali z oblasti, zavolali Bobbymu a vylíčili mu, co se stalo. "Jak to vypadá s tou démonskou válkou?" zeptal se Dean.

"Zdá se, že nemají žádný plán. Lovci je vymítají napravo i nalevo."

"Opravdu?" zeptal se Dean.

"Jo. Bylo už 50 exorcismů od doby, co byla brána otevřena. A to je jen půlka dobré zprávy. Mám totiž další."

"Takže?" zeptal se Dean, když se z telefonu nic neozývalo.

"Když byl vymítán jeden z démonů, jeho hostitel to nepřežil."

"To není přesně to, co bych nazval dobrou zprávu," řekl zmateně Sam. Dean dal telefon na reproduktor, a tak oba mohli slyšet, co Bobby říká.

"Neměl jazyk."

"Takže tohle je opravdu konec," řekl Sam, bál se tomu uvěřit.

"Je to konečně za námi," potvrdil Bobby. "Teď se sem, vy idioti, vraťte a uvidíme, jestli můžeme dopadnout některý z těch démonů."

"Ano, pane," souhlasili Sam a Dean.



Konec

astík: Tak jsem konečně zase doma a poslední dvě části jsem přečetla naráz. No, na mě to bylo fakt rychlé zakončení, ale to ty neovlivníš Sam se z toho dostal až příliš rychle Každopádně díky za překlad. Poděkování patří i Syd. Budu se těšit na další překlady, popřípadě vlastní povídku

Bohdy: jj, taky jsem tý autorce písla, že to vzala jak z rychlíku, škoda, na mě to udělalo dojem, že už jí to nebavilo, nebo málo času, nebo už začala něco nového.
Každopádně jsem ráda, že se ti to líbilo a mám rozdělanou už další, takže se snad vbrzku dočkáš. Syd pracuje na vlastní povídce a musím říct, dost dobrý, taky už se nemůžu dočkat, až jí dopíše.

jo, taky bych řekla, že to holku přestalo bavit a nebo už nevěděla co dál... snažila jsem se jí napsat, ale není zrovna moc sdílná a neobtěžovala se ani odepsat

Ale hlavně že se vám to líbilo

no a Syd sice pracuje na vlastní povídce, ale to si asi ještě všichni počkáme

Syd: to neva, hlavně že to nebude jak z rychlíku a jak tě znám, tak se skutečně máme na co těšit, takže si ráda (nerada) počkám

astík: HEHE! jen aby ses nedivila

Syd: si piš, že se budu divit, ale s brindákem...

astík: Souhlasím - bylo to nějaké "useknuté". Ale jinak dobrá povídka. Hoši to přežili, Sam se "vrátil" zpět, co víc si přát. Těším se na další tvoje dílko.

janča: moc ti děkuju za pochvalu taky jsem ráda, že konec dopadl dobře na další se pracuje, někdy tímto způsobem

astík: a to jsem ten tvůj nový výtvor ještě neviděla! to se mám asi na co těšit, co? ale jo, už se těším taky