Amulet

už konéééc
no tak teď to nebudu řešit...... teď se těším na pokračování....páni je to tak napínavé
krásný

je to super tiez sa strasne moc tesim na pokracko

prave som tu poviedku pekne celu zhltla a neviem sa dockat pokracka je uzasna

Děkuji, jsem ráda, že se líbí... jdu se pustit do pokračování. Snad ho tu i brzo hodím

PART 11

Sam skrýtý za stromy pozoroval nadcházející rituál. Nic takového ještě neviděl. A když si k němu stoupla Alexandra i její otec zády, věděl, že má jedinečnou příležitost je překvapit.
Dean stále ležel na zemi a nejevil známky života a to ho zneklidňovalo.
Rozběhl se k nim snažíce se nadělat, co nejméně hluku. Chtěl se zmocnit knihy a překazit tím obřad. Zachlehla ho pár kroků od sebe. Otočila se a vykřikla, ale už bylo pozdě, vytrhl ji z ruky knihu a pistolí na ni zamířil.
„Tati!“ vypískla.
George se otočil a se šíleným výrazem pohlédl na Sama.
„Jak se opovažuješ....okamžitě..!“ řval jako blázen a než se pokusil zmocnit knihy nazpět, mladý lovec ji rychle hodil do jedné z hranic.
„Nééé!“ zavřískal pološílený lovec a hnal se knihu ještě zachránit, ale Sam byl rychlejší a srazil ho k zemi. Boj byl krátký a rychlý, za chvíli ležel George omráčený na zemi. Jeho dcera stála roztřesená opodál.
„Ani se nehni.“ příkázal ji zcela zbytečně a šel k Deanovi. Klekl si vedle něj a snažil se ho probudit, přitom dívku stále sledoval.
„Deane, no tak, chlape, prober se.“ jemně s ním zatřásl „Deane.“ opakoval a po chvíli se jeho bratr začal probírat z bezvědomí.
Sam mu pomohl na nohy.
„Jak vidím, tak si skoro všechnu špinavou práci udělal sám.“ zašklebil se na mladého lovce a poplácal ho po zádech.
„Zbývá jen zničit amulety a najít Viktora. Jak to jde?“ tato otázka patřila Alexandře.
„Nevím.“ pokrčila rameny.
„No tak, Alex, pomož nám. Už jste dohráli nebo si to ještě nepochopila? Pomož nám a snad tě potom necháme jít.“ pustil se do zpracovávání dívky Dean.
„Nevím, jak je zničit, otec se zajímal jen o to, jak využít jejich moc.“ odpověděla s náznakem ochoty spolupracovat.
„Deane, co takhle zkusit je hodit do jedno z těch čtyř ohňů?“
„Můžeš to zkusit, Sammy. A podle mých rukou snad poznáme, jestli to bude účinkovat.“ a začal si odmotávat zakrvácené obvazy. Alexandra k němu přistoupila a beze slova mu začala pomáhat. Jeho rány ještě pořád mírně krvácely.
Sam hodil amulety do ohně, ale nic se nestalo. Dean měl pořád na rukách krvavé šrámy. Po chvíli je mladý lovec vytáhl ven. Byly studené, ani vysoký žár jim neublížil.
„Co tak hodit do každé jeden?“ napadlo Deana.
„Hranice jsou jen čtyři, dva zbydou.“ ozval se Sam.
„Vole, myslíš, že neumím počítat?“
„Možná,“ ozvala se Alexandra „To tak má být, když tři majitelé už nežijí. Třetí můj otec zradil nebo Viktor už nežije. Zbýváš teda jen ty a jeden z nich. Možná půjdou zničit jen čtyři...“
Dean spolk otázku, co udělali Viktorovi a rozhodl se rychle jednat, čím rychleji se s tímto vypořádají, tím větší je šance na záchranu lovce.
„Sammy, zkusíme to. Podej mi můj a Viktorův a zbytek hoď do hranic.“
Sam poslechl. Čtyři amulety byly vhozeny do ohňů a zbylé dva položil Dean na kamenný oltář.
Ohně zasyčeli vysoko vzplály, rozzářili se a pohasli, až úplně dohořely. Po amuletech nezůstala ani stopa. Deanovi se najednou ztratili rány na rukou, celý pookřál a cítil se uvolněně a svobodně.
Chvíli bylo ticho.
„Myslíš, že už nemají žádnou moc?“ přerušil mlčení Sam.
„Myslím že ne. Dva bez čtyř už nebudou nic znamenat.“ odpověděla tiše Alexandra.
„To je dobře.“ řekl Dean a vzal si amulety z kamene, svůj si upevnil na krk. „Pojďme najít Viktora, snad mu ještě bude pomoci. Odkud přišel?“
„Odtamtud.“ ukazala jim dívka.
„Jo, a vy dva odsud zmizte. Nechám vás teď jít, ale raděj se mi kliďte z cesty. A jestli se nás bude vyptávat policie, tak ji s největší pravděpodobností řekneme tentokrát pravdu.“
„Díky a promiň.“ špitla.
Bratři se spolu vydali do lesa.
„Hej Sammy, je mi fajn. Až tohleto skončí, musíme se stavit do nějakýho baru za pěknýma kočkama.“ usmíval se Dean, Viktorův amulet mu dával naději, že jeho majitel stále žije.
Sam převrátil oči: „Ještě ses nepoučil?“
„Ne, proč?“
Viktora našli ležet s bodnou ranou v hrudníku. Byl v bezvědomí, ale žil. Dean mu ohledal ránu a zjistil, že není vážná. Žebra zabránila proniknutí nože až do plic a tím lovci zachránila život.
Bratři ho odnesli opatrně do Impali a zavezli do nemocnice, kde jim jen potvrdili, že není v ohrožení života.
Sam a Dean zůstali poblíž dokud se Viktor neprobral. Mezitím vyřídili vše potřebné s policií. Dali jim sice Georgův popis, ale lovce stejně nenašli.
Jakmile se Viktor probral, bratři ho navštívili, aby mu pověděli, jak to všechno dopadlo.
„Je teda po všem?“ zeptal se Viktor.
„Řekl bych že jo. Amulety ztratili svou moc navždy.“
„To je dobře.“
„Zbyly jen dva, můj a tvůj.“ Dean mu jeho položil na noční stolek.
„Díky, snad už budou přinášet jen štěstí.“
„Snad jo. Je po všem a to znamená, že se budeme muset rozloučit.“
„Jo jo... a nejspíš se už ani nesetkáme, když nás nemá, co svést dohromady.“
„Taky si myslím.“
„Tak ahoj kluci a buďte opatrní.“
„Čau a drž se!“ zašklebil se na něj starší lovec.
„Ahoj a hodně stěstí.“ rozloučil se Sam.

The End

teda nějak se nemůžu vzpamatovat z toho, že už je konec
....tak....už je to lepší
krásná povídka, moc se mi líbil ten nápad zápletky příběhu a jsem ráda, že jsi se o ní s námi podělila.....moc dobrá práce

no teda, pekne si to vyriesila, ozaj super poviedka mne sa velmi velmi velmi pacila takze vdaka napisala si to skvele

Díky, holky, moc jste mě potěšily! Ten konec se mi zdál takový moc "umělý a nepřirozený" ale rozhodla jsem se ho neměnit a nechat tak.

Wow, ďalšie dielko od našej Madlen!! No, nápad a poviedka bola skvelá, síce mám takú malú poznámku ku Alex-tej by som to dala riadne vyžrať za to, čo Deanovi všetko urobila!!!!!Pustite ma na ňu, ja jej to všetko zrátam!!!!
Okey, už som kľudná
Smekám klobouk a ešte k tomu prikladám naozaj veľmi pekný nápad s tým amuletom, dik moc, že si sa s nami podelila o svoje ďalšie dielko

suprovy koniec myslim, ze to lepsie ani nemohlo dopadnut

mnooooo tak som sa dostala aj sem a prečítala som si tvoju poviedku a musím podevať... úplná nádhera, tak krásne sa mi to čítalo... perfektné!!!! a že si to patrí medzi tvoje staršie dielka, tak krása... fakt, fakt dobré

no z intra som nevedela koho si to tam opisovala, ale po niekoľkých častiach som sa tak nad tým zamyslela: tá otázočka na konci a uberanie poviedky mi to tak dalo dokopy, že o kom je to intro a asi už teraz viem ...
a že je to o Deanovom amulete, tak to WaW a také tajomné...
xixi tá babička tam v tých dverách bola dobrá to som skoro no haluz!!!
teda a fakt som nečakala, že by to mohol byť jeden z tých šiestich lovcov ...
a keď Dean schádzal po tých schodoch dole, to som si myslela, že začne strieľať a nie sa mlátiť, ale dobre že so sebou tú zbraň nemal...
no a ako vidím, tak vy úplne sršíte nadšením, keď Dean trpí ...
no jednoducho SQELÉ!!!!!!

na koniec malilinkaté upozornenie: pozor na čiarky, niekde ti chýbajú...

Niki díky, moc mě tvůj komentář potěšil No jo, čárky... to je trochu problém To s tím střílením mě opravdu nenapadlo ( )

Madlen: Prológ (alebo ako môžem nazvať ten sen) bol úžasný. Napätím som ani nedýchala a čítala som potom celú poviedku bez meškania ďalej.
Páčila sa mi tá šarvátka medzi Deanom a Samom a potom ako sa mu Dean ospravedlňoval, že ho obvinil - to bolo zalé
Skvelá bola aj tá akčná stará pani -
Deanove utrpenie sa ti podarilo. Každou vetou som dúfala, že ho necháš žiť. Pri každom opise jeho utrpenia mnou prechádzal zvláštny pocit strachu a nádeje. Chudák bezmocný Sammy

Veľmi sa mi páčil námet poviedky, tie amulety boli super. Všetko si mala pekne premyslené a happy end mi dal nakoniec vydýchnuť.
Nádhera, krása, super -

Madlen NA túuto poviedku môžem len povedať že je naozaj fantastická.
Ten námet bol vynikajpci. Hltala som každé slovo. Čítala som to v robotke kde som mala pracovať ale no čo už. Poviedka bola zaujímavejšia a oveľa lepšia. Už sa teším na dalšie poviedky