Náš vlastný príbeh/epizóda

hustý .......... tak z nehody se vysekali dobře...aspoň někdo má nějaký zábrany a neubližuje jim :shame: , heh :shame:

ten konec je super..... no vidíš, že nakonec se s tím poprat dá

No hele, jako kdybys viděla jak jsem chtěla psát něco jiného. Ale říkala jsem si,že je chvilku musíme nechat v klidu a jak říkáme,přitížit jim můžeme vždycky,že?

ono nejen, že může být....ono i bude ...to je jasný...ty si s náma ještě užijou
....... a je tady ta otázka ohledně

Jééé super pokráčko, dobře si je z toho dostala Janko a ten konec.. no luxus

je sranda, keď si človek prečíta ten prvý príspevok a potom to do čoho to došlo

a pockaj do coho to este len dojde neviem, ale mam pocit, ze sme to fakt pekne rozbehli

dobrý konečně sem se k tomu dostala toto ude ještě jako zajímavý všechny ty tři pokračování byly výborný a samabel ta toje vize mě šlehne z toho co ty nevymyslíš....ty nejenže zabijíš nás, ale i Sama samotnýho..chudák jak se má asi cítit bože...

tak pořád si stěžujete, že chcete vize a vize a vize, tak tady je máte ... někdo šikovný se stím určitě popere

preečo sem nikto nič nepridáva??? baby prosim neviem sa dockat pokracovania

Tady je moje pokračování, snad se vám bude alespoň trochu líbit

Sam omráčeně hleděl na muže ze své vize a ani nepostřel, že se jim představuje jako Nick Deary. Měl hrůzu z toho, že by se ta děsná vize mohla vyplnit... že by mohl zabít Deana....a jak se zdálo, vize se začínala pomalu plnit.
"Co je Same, prober se." šťouchl do něj Dean.
"Jo...ehm... pomůžeš nám?" vykoktal ze sebe a vůbec netušil o čem je řeč.
"Jo jasně. Vypadáto, že motor je v pořádku a nic se nějak hrozně neponičilo. Vytáhnu vaše auto z příkopu a odtáhnu vás do svojí dílny, tam se na to podívám pořádně."
"Dobře." souhlasil Dean a pomáhal Nickovi s uvazováním lana. Sam je pozoroval a připadal si jako páté kolo u vozu. Navíc měl hlavu plnou nejrůznějších myšlenek ohledně vize. Nesmí dovolit, aby se splnila!
Impala byla po chvíli venku z příkopu.
"Same, já už tě nikdy nenechám řídit!" zaúpěl Dean, při pohledu na poškrábanou a pokrčenou konstrukci jeho čtyřkolého miláčka.
"Opravdu krásný auto, takový jsem ještě neopravoval." ozval se Nick
Nasedli do Nickova odtahového auta a vyjeli. Cestou Nick s Deanem našli společnou řeč o autech. Sam po chvíli jejich debaty stratil nadobro nit. Tupě hleděl před sebe.
"Sammy, hej Sammy!" opakoval Dean, když se nedočkal odpovědi "Same!"
"No, já tě slyším." odpověděl naoko dotčeně, ačkoliv dobře věděl, že ho začal vnímat až když do něj trochu žduchl.
"Jsi v pořádku?"
"Jsem, proč se ptáš."
"Jen že jsi takový zaražený..."
"Ne vážně je mi fajn." Nemůžu ti přece říct o mé vizi... to prostě nedokážu ani kdybych chtěl, pomyslel si.
"Za chvíli už budeme na místě." informoval je řidič a opravdu za necelých pět minut sjeli ze silnice do malého městečka. "Auta opravuju doma ve své dílně, bydlím skoro až na konci této ulice."
Samovi okolí začínalo být povědomé, ale věděl s jistotou, že tu ještě nikdy nebyl. A když spatřil starobylý statek, ke kterému se blížili, srdce se mu zběsile rozbušilo. Poznal tu budovu, ze své vize. Začínal si připadat, jako v nějakém hrozném snu. Vjeli do nádvoři, které mu bylo důvěrně známé. Nick zastavil a vystoupili. Z domu jim naproti vyšla mladá žena a havraními vlasy. Sam se ani na ní nemusel pozorně dívat, byla to ona. Ji taky zastřelím, stejně jako Nicka, střelím je do srdce. To není možný, to musí být jen zlý sen, sakra, Same, probuď se!
"To je moje přítelkyně, Lisa, vezme vás zatím do kuchyně, kde se můžete najíst. Já se mezitím mrknu a zprovozním vaši Impalu."
"Liso, to je Dean a Sam."
"Pojď te dál." pozvala je.
"Nemyslím, že je to zrovna vhodné." zaprotestoval Sam.
"Proč?" nechápavě se na něj otočil Dean.
"Musím s tebou mluvit, Deane, a to hned!" na poslední slovo klad obzvlášť důraz.

to voeeeeeee to je úžasný madlen to je prostě nádhera jak si to napsala..ježiš to je skvělý smekám líp bych to určitě nenapsala..to to je teda kruté

děkuju, za pochvalu už jsem to měla v hlavě delší dobu, jen si najít čas... jak se ted blíží vysvědčení, tak je to ve škole hrůza
jsem zvědavá na pokračování....

teeeda madlen...skvele pokracko...parada... tesiim sa,ze sa to tu zasa rozbieha

jj ozaj, super to zase ozilo

no výborný pokráčko....úplně nejak takhle jsem si tenhle nový kousek představovala

ty jo já už chci pokráčko ale já bych ho neuměla napsat..mě nejde napsat jak by asi sam mohl deanovi vyklopit pač nechchi aby mu to vyklopil takže nevím co ted dál.... sakra..to je blbé.. ale tak on se toho vždy někdo ujme....


OK píšu další kus tak mě nezabijte...

"Same, co je?" vypadáš jako kdybys viděl oživlou mrtvolu.
Nejsi tak daleko od pravdy jak si myslíš povzdechl si v duchu mladší bratr a přitom se poškrábal na zátylku.
"No tak chlape vyklop to, proč nemáme chodit dovnitř? víš jakej mám hlad? moje auto je napadrť a to ani nezmiňuju ten klíč, kterej musíme vyhrabat nevím odkud, protože naše spojka jaksi už není naživu."
"A o tom chci právě mluvit Deane. Víš jak si prospal několik dní když si byl zraněnej??"
Dean přikývl na souhlas, bratrův tón hlasu se mu ani trochu nelíbil.
"V jednu chvíli když sem byl zrovna venku pro jídlo se vedle mě objevila Ruby. Víš ani trochu sem jí nechápal, protože její řeč mi nedávala ani za mák smysl, ale jednomu jsem rozuměl...víš mezi tím vším nesmyslným povídáním mi řekla něco o tom klíči...řekla..."
"No tak dělej Same vyklop to už" Dean začínal být netrpělivě nervózní...nechápal proč by se tam objevila zrovna ona a proč mu říkala něco o klíči, jak to ksakru mohla vedět..celá bratrova řeč nedávala smysl
"No vyznělo to jakože ten klíč není TO, vyznělo to jakože to co hledáme není věc, ale člověk..." Sam veděl, že to nedává smysl, ale on si byl 100% jistý, že tyhle dvě věci mají spojitost. Cítil to v kostech.
"ehm same teď mluvíš jako táta, nechápu ani jedno slovo..jaká je pointa toho že nemůžem jít dovnitř??"
"Dean já Impalu nerozbil schávlně, nebylo mi špatně ani sem nezahlídl žádnou nadpřirozenou potvoru. Měl jsem další vizy!"
Dean citíl jakoby ho někdo vší silou praštil baseballovou pálkou do hlavy "Co?? Já myslel že už tě přešli...přece..přece si je neměl od...no už hodně dlouho. Né od tý doby co jsme zabili toho žlutookýho parchanta" Dean si nebyl jistý co celý tenhle rozhovor znamená, ale to, že jeho bratr má další podivnou vizy rozhodně nepatřilo mezi dobré znamení. "Sam, co to znamená?? cos viděl?? Co mi to tajíš??"
Sakra Deane, jak ti mám říct že jsem viděl, jak se ze mě stane vrah, jak je všechny zabiju....tebe zabiju...Sam zíral na bratra a přemýšlel co má udělat. Věděl že teď když už to nakousl musí něco říct, musí něco udělat než se to začne plnit, ale jak?. Deane,...tuhle rodinu někdo zabije a mám podezření, že se to stane co nejdřív, takže bychom měli vypadnout...
"Same!!" Dean zachytil bratra kácejícího se k zemi na poslední chvíli. Sam se oběma rukama držel za hlavu a svíjel se. Dean nevěděl jak má pomoct, byl zoufalý a volat o pomoc by mu stejně nepomohlo. Po tom co mu právě řekl bratr neměl už jasno v ničem. Bolest v hlavě mladšího lovce nepolevovala, spíš jako by se zvedala....

Zakrvácená postava muže vešla do pokoje sousednímu od toho, ve kterém byl před chvílí. V ruce ještě stále třímal pistoli, ale jeho pohyby byly klidné. Na protější straně pokoje se schovávalo dítě. Bylo k smrti vystrašené a krčilo se za starým prádelním košem. Muž popošel blíže, popadl ho za pravé předloktí a odhrnul rukáv. Tenká jizva ve tvaru klíče se jasně rýsovala na hochově ruce. Mladší lovec se jízlivě pousmál, veděl že našel co hledal. Vytočil znovu ono číslo a vítězně oznámil ženě na druhé straně splnění úkolu. Přehodil si chlapce přes rameno a odešel z budovy, aniž by se ohlédl na staršího lovce ležícího blízko dveří. Stále ještě s nevěřícným pohledem, rýsující se na jeho studené tváři....

...Muž stojící vedle ženy se začal smát. Věděl že vyhrál.....světlo dohřívající lampy ozářilo jeho jasně žluté oči......

Sam se probral tak rychle, že se vší silou praštil o tvrdou zem do hlavy. Byl dezorientovaný a už podruhé v jednom dni máchal rukama kolem sebe jako smyslu zbavený. Snažil se ze všech sil ublížit oné vidině stále visící před jeho očima a oddychoval jako po deseti kolech boxu....Nevnímal nic...bratrův křik, palčivou bolest na hlavě, nic....v mysli viděl jedinou věc....ty pronikavě žluté oči.....

Jo btw: omlouvám se za délku a kdyby se už zdál nápad vrácení někoho z rodu žlutoočků do scény přehanný tak ho vymažu..fakt o nic nejde... jinak teda na ponuk janči sem tam zapojila můj výtvor aneb klíč je on..tak pardon...... :shame:

ooou dobreee teda...

SNlois skveleee pokracovanie....

nech to tak....je to moc pěkný

jé děkuju teda.... :shame: :shame: sem ráda že se to líbí....ale fakt kdyby to někomu nesedělo tak jakože tam někdo z rodu žlutoočků být nemusí....

z rodu žlutoočků .....z těch se stejně někdo pořád ochomítá okolo

no podla mna je to super pokracko a konecne sa nam ten pribeh opat pohol nejakym smerom jupi!!! len tak dalej holky, velmi sa mi pacia obe pokracka, som strasne happy, ze sa nam tento pribeh takto pekne vyvija, fakt sme odviedli dobru pracu

Heeej to je dobré,super pokráčko Vlastně obě jsou nádherný Teda to je paráda jak nám ta povídka pěkně pokračuje
Tak rychle -kdo dál

juuuuhhh děkuju já už sem taky napnutá jak ted dál...já mám představu ale jako spíš sem napnutá co vymyslíte vy.....ale to bylo překvapení když sem četla první stránku jak tahle "hra" začala...hem když každý napsal několik řádku a já tu píšu také slohy no to se asi budu mírnit ..hej fakt už někdo pokračujte..doufám že se nebude pokračovat špatně
juhu mi máme skvělou epizodu