Nová generace

„Takže pane Singere. Vy nám tvrdíte, že jste tu výlohu nerozbil.
„Já to netvrdím. Když jsem se tam objevil, ta výloha už byla rozbitá.
„Můžete nám toho, kdo to udělal popsat?
„Nemůžu. Neviděl jsem ho, snad jen jeho záda.
Chtěl jsem se za ním rozeběhnout, ale vy jste mi v tom zabránili.
Oba dva muži si vyměnili pohledy.
„Nikoho jiného jsme tam neviděli a nebyly tam ani jiné stopy, takže nám přestaňte lhát, nebo si půjdete posedět do chládku.
Bobby udeřil rukou do stolu.
„Já vám tady přece nelžu! Neměl jsem jediný důvod tu výlohu rozbít!“
„Laskavě se uklidněte. Pokuste si na toho dotyčného vzpomenout.
„Vždyť vám říkám, že jsem viděl jen jeho záda, neviděl jsem ani jeho vlasy, přes hlavu, musel mít přehozenou kapuci, nebo tak něco, nechtě mě jít, musím za svými synovci.
„Vy ale žádné synovce nemáte, pane Singere.“
„Tak to tedy mám. Nejsou to teda tak úplné moji synovci, ale s jejich otcem jsem byl blízký přítel a ti dva jsou pro mě jako rodina,“ oba dva na něj nedůvěřivě hledeli.
„V tom případe tady chvílku počkejte, my si to ověříme.
„Na to není čas!“
„Pane Singere. Laskavě si uvědomte, že na téhle stanici, čas řídíme my a tudiž se laskave posadte a...,“ víc toho říct nedokázal, protože se všem začala pod nohama třást země, chvěly se i steny, několik hrníčku popadalo na zem, strop nad jejich hlavami začal praskat.
„Co to má zatraceně…,“ jeden z policistu se pokusil vyběhnout z místnosti, ale v tu chvíli je oba zasáhlo bilé světlo, na místě znehybněli a vzápětí se sklátili k zemi.
Bobby se k nim chtěl vrhnout, ale zarazil ho známý mužský hlas.
„To bych být tebou nedělal.“
Otočil se a přimhouřenýma očima sledoval, jak to bilé světlo postupně slabne, až zmizelo úplne a on před sebou uvidel Castiela, Sama a Deane.
„Díky bohu, jak to vypadáte?!“
„Moc dlouhý příbeh, nemám popravde tušení.
„Myslím, že já ano.“
„Tohle nám budeš muset vysvětlit,“ sam ty ležící policisty obešel.
„Jsem jedno ucho a cos proved, že jsi skončil tady?“ Dean jednoho překročil a druhého přeskočil.
„Deane,“ napomenul ho Bobby, ale nemyslel to vážně.
„Nevím, co se to s nimi děje, ale málem je srazil nákladní vůz.
Bobby se na ty dva zahleděl.
„Moc dlouho historie. Nemám tušení, vím jen, že jsem byl úplne fascinovaný nějakou ženskou, stejně na tom byl očividně i tady Sam, ale co se dělo mezi fascinací a probuzení, nemám absolutně páru a když nás ta voda probrala, hledali jsme a no a nějak jsme se dostali do silnice a nebýt tady hbitého anděla, mohli jsme si tam někde,“ ukázal rukou nahoru zpívat písničku.
„Z toho zbylo málo, z toho nezbylo nic.“
Bobbymu zacukaly koutku, ale hned zvážněl.
„Nevím jak to vysvětlit, netuším, jestli to byl nějaký sen, či jsem snad nějak nahlédl do budoucnosti.
„Můžeš to zrychlit. Chystám se na rande,“ přerušil ho Dean.
„Nespěchej na mě, na jaké rande?“
„Co na tom záleží. Je to proste rande=sex.“
„Prostě mi to řekni.“
„Řekni mi jediný důvod, co je to s tebou? Jsem už dospělý chlap, svojí úlohu lovce si plním, takže mám snad právo si párkát vrznout, teda sejít se s někým.
„Popiš mi!“ přikázal mu to Bobby nekompromisně.“
Dean ptřásl hlavou, ale pak mu svojí vysněnou popsal.
„S touhle nikam nepůjdeš!“
„No tak to brzdi. Už jsem ti přece řekl, že jsem dospělý.“
„Jdi si s každou jinou, ale od téhle se drž dál a stejně tak i ty Same.“
„Co je to s tebou? Nechytil jsi úžeh nebo tak něco? Je nám už skoro 30 let, skoro 30 let!“
„To je mi jedno! K téhle žene se nepřiblížíte ani jeden, musíte mi věřit, je nebezpečná.
„Nebezpečné ženy se přitahují.
„Deane! Zůstaneš tady!“
„Je mi líto Bobby. Mám te rád, jsi skoro jako nás otec, ale já si necnechám mluvit do svého života, zvládnu to, ty mi v tom nemůžeš zabránit.“
„Já se tě snažím ochránit!“
„Díky. Myslím, že já chránit nepotřebuji, uvidíme se zítra,“ Dean se otočil .
„deane. Nechoď. Je to nebezpečné, ty děti se nesmí narodit, alespoň ne jí.
„Dej si studený obklad, Dean potřásl hlavou a poté opustil místnost.
„Deane!“ Bobby chtěl jít za ním, ale Castiel ho zadržel
„Dohlídneme na něj, jen o tom nemusí vedet.
„O čem to vy dva mluvíte?!“ nechápal Sam
Bobby se k němu otočil.
„Nevím, jestli tomu uvěříš, ale ta žena je ďáblova dcera a jestli s ní budete mít děti, bude to mír nedozírné následky…
„Proč bychom se s ní měli vyspat, jaké děti?“
„Ona vás nějak oblbne nevím jak, ale stane se to a jestli se jí narodí dva synové, stejně staří, povede to k něčemu hroznému.
Sam na něho zíral.
„Jak to všechno víš, jak si můžeš být jistý, že to nebyl jen sen?!“
Bobby otevřel ústa, ale Cass ho předešel.
„Já jsem tam taky byl, a jestli se s ní zapletete, odmlčel se, jeho oči potemněly a pak pokračoval.
Jestli se s ní zapletete, budu vás muset zabít, všechny tři!“
Sam na něho vytřeštil oči, ale nebyl schopen ze sebe dostat jediné slovo.

aaaaaaaaaaaaaach tie typicki chlapi :D:D:D
predpokladam ze na konci sa stal daky zazrak:D

Měli by hoši Bobbymu věřit, on ví docela přesně co se stane. Snad tomu nějak zabrání.

A je tu další čast.

„Co budeme dělat Bobby?“
Bobby se podrbal na vousech.
„Uděláme to, co musíme, zabráníme Deanovi, aby s ní měl styk.“
„To nejde. Přece mu nemůžeme bránit, aby se oddával radosti.“
„Same. Nemáme moc na výběr a pak ta žena není jen obyčejnou ženou, působí na vás oba a jako prvního si vybrala, Deane.
„Opravdu bychom s ní měli děti?“
„Ano. Dvě roztomilé, ale děsně zlobivé děti.“
Sam přešel na konec místnosti.
„Takhle to bude pořád? Pokaždé když půjde o něco vážného, objeví se tu Cass a nebo jiný posel shůry a bude nám nařizovat, že tohle smíme a tohle ne?!“
„Já nevím, Same. Možná, že je to jen u téhle situace, chtějí ochránit jak nás tak i sebe.“
„Sebe především.“
„Tohle neříkej. Jsem si jistý, že to Cass myslí dobře.
„Pokud nemáme mít děti s tohle ženou, tak se kterou, nějakou, kterou nám vyberou oni?“
„Na tohle nemám odpověď, důležité je, abychom vás od té ženy udrželi co nejdál.“
„A co když je ona naší jedinou příležitostí mít děti, já vím je zlá, je ďáblova dcera a ty děti by nejspíš znamenaly zkázu země, ale přesto, jindy jsme opatrný, nepřipustíme, aby se něco zvrtlo a nějaké žene se narodilo dítě, teda aspoň já ne, u Deana si tím nejsem tak jistý, ale jestli je to pravda, jestli na nás nějak působí…“
Bobby k němu pomalu přistoupil.
„Ty bys chtěl mít dítě, přivést ho na svět jako je tenhle?“
„Náš otec to udělal a jsme tady.“
„Ano, ale tehdy to byla jiná situace…“
„Ty si myslíš, že bychom neměli mít žádné děti, že by lovci jménem Winchester měli vymřít námi?!“
„To jsem neřekl, jen jsem to viděl, několik alter vesmíru a žádný se mi nelíbil, pokaždé jste tam zemřeli a stejně jako děti.“
Sam položil Bobbymu ruku na rameno.
„To byly alter vesmíry či snad možná budoucnost, ale to neznamená, že se to musí všechno stát.“
„Cass je o tom přesvědčen.“
„Ten je přesvědčen o spoustě věcí, neříkám, že bych chtěl mít dítě s pekelnou ženou, ale přál bych si, chtěl bych tu po sobe zanechat syna, který bude pokračovat v mých stopách.“
„Já vím, že ano, nic jiného od tebe nečekám, ale nejprve vás musíme od té ženy uchránit.“
„Jak to chceš udělat, jakmile se ocitneme v její blízkosti, úplně ztratíme hlavu a to ani nemusí být z masa a kostí.“
„To netuším, ale je jasné, že musíme Deana uchránit od sexu s ní.“
„To nebude vůbec lehké, vždyť víš jaký Dean je, nenechá se dvakrát pobizet, když má šanci zasunout.“
„Same! Tohle bych čekal od Deana.
„Omlouvám se, prostě to ze mě vylétlo, je to jako bych v tuhle chvíli vnímal Deanovi myšlenky a veř mi, že je to docela nechutný.“
Bobby se zamračil a přemítavě svraštil čelo.
„Je klidně možné, že tím jak vás oblbla, nějak propojila vaše mysli.
„Jestli to tak je, už je mi jasný, jak je možné, že měl Dean tak „krásné“ známky, když nejspíš myslel bud na sex anebo na zabijení nestvůr, no fuj to je nechutný.“
„O co jde?“
„tohle nechceš slyšet.“
„Myslím, že to zvládnu.“
„Tak jo, ale varoval jsem tě. Dean právě teď přemýšlí, že poté, co se potom jejich úžasném milování vzbudí, obleče si její spodní prádlo a…“
„Dál už prosím nepokračuj. Je jasné, že to není tak úplně jeho vina, že na něco takového myslí, ale i tak mi to stačí, jen doufám, že není skrytým fešisistou.
Sam se ušklíbl.
„Bobby. Mluvíme tady o Deanovi, ten je maximálně tak milovníkem ženských stehen.
„Už zase mluvíš jako Dean.“
„Omlouvám se. Nedá se to kontrolovat.“
Bobby si povzdechl.
„Dobrá. Naším úkolem je najít Deana, co nejrychleji.“
„Je ti jasné, že nás nebude poslouchat.“
„S tím tak trochu počítám, musíme udělat vše proto, abychom mu znepříjemnili myšlenky na sex, duševně ho odrovnat tak, že o ní ani myšlenkou nezavadí.“
„A jak to chceš udělat, sám nemáš moc šancí a já tam s tebou nemůžu.
„Já vím, to je v pořádku, mám tušení, že vím o někom, kdo nám jistě pomůže.
„Proč si myslíš, že bude Cass chtít?“
„Protože nebude mít na výběr, Cassi já vím, že jsi tady.
Castiel se objevil před nimi a ve tváři mel odmítavý výraz.
„Obávám se, že nemáš na výběr.
„V žádném případe se toho nezúčastním.“
„Pokud jí chceš zastavit a odvrátit možnou apokalypsu, nic jiného ti nezbývá.
„Nehodlám se do něčeho takového zaplést.“
„Dobře. Čekám tě v restauraci, přines si sebou vhodné oblečení a ty zůstaň tady, snad se brzo vrátíme i s Deanem,“ a poté Bobby odešel.
„O čem to mluví?“ obrátil se Sam nechápavě na Casse.
„Zůstaň tady, nikam nechoď,“ řekl však pouze Castiel a poté zmizel.

No, je vidět, že se Sam už od Deana něco naučil, myslím tu jeho mluvu.
A snad se jim podaří Deana najít.

Dean hledel na ženu před sebou.
„Jsem tak rad, že jsi tady se mnou.
„Jsem potešená, ale myslím, že bychom si měli vybrat jinou restauraci.“
„Proč? Me se tady líbí, líbí se mi tady, protože jsi tady ty.“
„Tak pojdme někam jinám,“ naléhala ta žena, která měla nepříjemný pocit.
„Ne. Nikam se mi nechce, to bych tě pak mohl ztratit, víš ty vůbec, jak dlouho jsem tě hledal?“ Dean si opřel lokty o stul a upřene na ní hledel.
„To je opravdu hezké, ale mohli bychom se přesunout, nějak mi tady není dobře.
„Já se cítím být úplně vc pořádku, me stačí jen na tebe hledět,“ zamumlal Dean zasněne a vzápětí jí vzal za ruku.
Ona jí však zpoza jeho vytáhla. Ten nepříjemný pocit kolem ní neustále narustal, nedokázala se soustředit, přinutit Deana, aby dělal, co chtěla, to mohlo znamenat, někde blízko nich, musel být nějaký zpropadený Anděl, v jejich blízkosti jí vždy na těle vyskočila vyrážky,“ podívala se na své pravé rameno, ale nic tam neměla.
„Myslím, že bychom měli opravdu jít, potřebuji na čerstvý vzduch,“ chtěla vstát, ale Dean jí znovu chytil za ruku a přinutil jí se opět posadit.
„Nikam nechod má lásko. Za chvíli nám přinesou dezert a pak, až ho hezky zpapinkáme, se budeme moct odebrat do míst, kde ti toho chci tolik ukázat.
Tvář se jí zkřivila znechucením.
„Takhle si to tedy nepředstavovala. Byla si jistá, že ovládnout jejich mysl nebude nikterak těžké, obzvlášt u Deana, ale takhle by se chovat neměl.
„Deane myslím, že…“
„Zbožnuju tě o jak já tě zbožnuji,“ šeptal Dean a pak jí začal líbat ruku.
Ostatní hosté to pobavene sledovali, ale jí to bylo nepříjemné.
Plánovala si, že půjdou do restaurace, tam jí plne propadne, poté se odeberou na pokoj a stane se to, co se má stát, ale tohle bylo něco jiného, muselo to nějak souviset s andělem, ale kde, kde jen může být?“ nrozhlížela se kolem sebe, ale nikoho, kdo by jen připomínal annděla neviděla.
Dean jí mezitím začal líbat rameno, někteří muži se uchectli.
„Deane přestaň, co je to s tebou?“
„Jsem naplněn vášni, vášní jen pro tebe má milovaná.“
„To by stačilo, musíme odtud odejít, no tak přestaň, přestaň už s tím,“ Dean však nepřestával a od rameno přešel ke krku.
Několik žen se znechucene odvrátilo.
Ozvalo se zakašlání a pak další, ale teprve až při třetím, jí přestal Dean líbat.
„Velmi se omlouvám pane, ale tohle je solidní restaurace, nikoliv muckací salˇon.
Několik mužů se zasmálo a tu ženu polilo horko, ale určitě to nebylo z pocitu studu, něco takového neznala, svědení po celém těle zesílilo, ale nikde žádného Anděla neviděla, u jejich stolu stál jen vysoký muž s brýlemi a s hnědým knírkem.
„Copak je zakázáno projevovat ženě svojí lásku.
„Pokud jste v restauraci, tak ano a ted se laskave posadte.
„Já ale nechci sedet, chcí jí být tak blízko, jak to jen pujde.“
„Nejprve si však musíte objednat, takže se laskave posadte.“
„Chceš mi jí sebrat, co, chceš jí pro sebe!“
„To co chci je vaše maximální spokojenost pane,ů vysoký muž Deana usadil a jak se tak přes ní naklánel, intenzita svědění zesílila a ona si pomalu začínala uvědomovat, o co tady jde, ale než se mohla pohnout, dopadla jí na rameno nějaká jiná mužská ruka.
„Dobrý demn. Vítáme vás v naší restauraci „Nebeský přístav“.
„Myslím, že bychom měli jít, pojd Deane.“
„Ano má nejdražší,“ Dean se chtěl zvednout, ale muž s vousy ho usadil zpět.
„Tuto restauraci nemůžete opustit dříve, než si něco objednáte, sníte a zaplatíte.“
„To si snad ze me děláš kozy!“
„Kozy jakéhokoliv druhu zde nepodáváme, ale můžeme vám nabídnout tyto pokrmy.
Dean vyskočil na nohy.
„Nepotřebujeme slyšet žádné nabídky, chceme jen zaplatit za nic a vypadnout odtud, přitulit se k sobe,“ pokusil se k té žene přiblížit, ale ta se od něho odtáhla.
Nedokázala být příliš blízko, z přítomnosti toho Anděla se jí dělalo špatně, ale byla rozhodnutá to nějak překonat, nikdo jí nepřekazí její plány.
„Co kdybyste si nejprve dali nějaké to víno?
Máme tu nebeský moc, Andělské hrozny, vynikající božské víno, také velmi pekelné psí víno.
„O čem to mluvíte?!“ Dean se rozmáchl a vyrazil Cassovi vino z rukou.
Láhev se při dopadu roztříštilo a víno se začalo rozlévat po podlaze, muž s vousem uskočil do bezpečí.
Vycítila, že se sevření kolem ní uvolnilo a tak se toho pokusila využít, ale Bobby byl u Deana dřív a vychrstl jí do očí posvěcenou sůl.
Zaječela a rozmáchla se rukou a přitom udeřila Deana, který se zapotácel.
Uvědomila si, že udělala přesně, co Bobby zamýšlel, vztekle zasyčela a poté se rozplynula.
„Vytři to! Vytři to!“ dolehl k Bobbymu naléhavý Cassův hlas.
„Uklidni se. Je to jen víno.
„Právě, že je to víno, nesmí me namočit, nesmí me namočit, je to proti pravidlům,“ Cass vyskočil na židli.
„Ok. Ok hlavně se uklidni.
Dean zmateně zamrkal.
„Co se stalo, kde to jsem, to jsi ty Bobby, Cassi?!“
Cass se křečovitě usmál.
„Taky te rád vidím, mohl by laskavě už konečně někdo osušit tu podlahu.
„Bobby jen zavrtěl hlavou a vzápětí vytřel podlahu.
„Tak hotovo, už můžeš slézt a já budu předstírat, že jsem nic takového neviděl.
„Za pití alkoholu jsou velké tresty.“
„Tys ho přece nevypil a nebo mi snad chceš říct, že by se ti nějak vsákl do kůže?!“
„Halo? Víte nerad se vnucuji, ale netuším, co se tu stalo.
„To je moc dlouhý příběh. Podstatné je, že pro tuto chvíli si bezpečí, ale mám takový dojem, že to ještě neskončilo.“
„O čem to mluvíš, o co jde?!“
„Musíme si pospíšit, myslím, že je jasné, po kom ted půjde.
„Tak dozvím se, o kom je tady řeč?“
„Dozvíš, ale ne teď,“ odtušil Bobby a pak se rozeběhl .
„Jemu snad začíná šplouchat na maják.
„Nemám ten dojem, uvidíme se tam,“ Cass zmizel.
„Kde tam, no tak lidi, vysvětlete mi to někdo, kdokoliv.
Dean mávl rukou zprázdna.
„Fakt skvělý, je to vážně skvělý, Bobby počkej na mě, no tak počkej na me,“ o chvíli později se připojil k Bobbymu a oba dva mířili k bytu, ve kterém mel být Sam, když tam dorazili, nikde nikdo nebyl.
„To není možné, nemohla být rychlejší než my, nemohla.“
„O čem to mluvíte? Nebaví mě ptát se pořád dokola.
„Cassi? Cassi? Jsi tady, Cassi potřebuji s tebou mluvit!“ on se však neobjevil.
„Cassi! Cassi! No tak se ukaž! Ten se však neobjevil.
Bobby nemám absolutně tucha, co se to tady děje, ale tohle se mi nelíbí,“ Dean ukázal na stolek, na povrchu byla čerstvá krev.
„Nemel, jsem te tady nechávat,“ zašeptal zdrcene Bobby.
Z koupelny vyšel Sam obalený pouze v ručníku.
„Bobby, co se děje, proč tak křičíš, Deane jsi zpátky.“
„Zpátky absolutně nic netušíc.“
„Same! Stalo se tady něco, byla tady?!“
„Ne. Alespoň do doby, než jsem se odešel umýt.
„Když to není tvoje krev, tak čí?“
Dean a Sam se na sebe podívali a jednohlasně vyhrkli.
„Cassova.“
„To je nesmysl.“
Sam se shýbnul a podal Bobbymu peří.
„No jistě. Jestli se k vám chce dostat, musí nejprve zničit problém.“
Myslíš, že je ještě naživu?“
Bobby hledel na do ruda zbarvené peří.
„To doufám, to doufám…“

Ano, to je celý Dean, jak vidí ženskou, vůbec nevnímá okolí a málem se mu to stalo osudným.

Tak a máme tu další čast, díky bohu za to, že slunce zapadá


Castiel otevřel oči. Nikterak ho nepřekvapilo, že je přivázaní ke stene.
Bylo mu jasné, že se to stane, už v okamžiku, kdy se za ním objevila. Pokusil se jí zastavit, ale byla rychlejší.
Jestli mohl soudit, nenašel na svém těle žádné zranění.
Pokusil se zacloumat řetězy, ale nebylo to nic platné.
Doufal, že jsou sam, Dean a Bobby v pořádku, ale něco mu říkalo, že tam čekala vyloženě na něho.
Vztekle potřásl hlavou.
Nedokázal pochopit, jakto, že jsi jí nevšimnul dřív, hned jak se v tom byte objevil, mel cítit její přítomnost.
Dveře naproti němu se otevřely a dovnitř vešli čtyři lidi.
Dva muži a dve ženy, jedna z žen byla uprostřed tech mužů a zdálo se, že jí drží proti její vůli, marně sebou škubala.
Case se zmocnil nepříjemný pocit, přišlo mu, že tu ženu odněkud zná, ale nedokázal si vzpomenout, teprve když s ní ty muži vstoupili do světla, poznal ji.
„byla jednou z nich, ale před časem se ztratila, měli za to, že se přidala k druhé straně, tak jako jiný, ale on tomu odmítal uvěřit a jak to vypadalo, jeho domněnka se potvrdila.
Bodlo ho u srdce, když na ní hleděl, na její ztrhaný zakrvácený obličej, na vpadlé oči, pohublou tvář, zplihlé vlasy, na kterých se ve světla leskla zaschlá krev.
„Freyo, co ti to udělali?“ vydechl tiše.
Freye na něho pohlédla a její rty se začaly pohybovat, ale nedokázala ze sebe dostat jediné slovo.
„Vy se znáte?“ v hlase té ženy zaznívalo překvapení.“
„Nech ji jít, ona s tím nemá nic společného!“
Zasmála se a poté dala tem mužům pokyn, ti beze slova, přitlačili Freyu ke zdi a značně surovým způsobem jí ovázali obě dve ruce velmi pevným provazem, nic neříkala, ale tekoucí slzy, svědčily o bolesti, kterou musela prožívat.
„Nech jí odejít! Ona s tím nemá nic společného!“
„Myslíš kromě toho, že jste nejspíš přátelé či snad milenci,“ jakmile domluvila nejprve jeden a pak druhý muž udeřili Freyu do žaludku a ta se bolestně prohnula.
„Nech jí být!“ Castiel zaškubal provazy, ale dosáhl jen toho, že se mu zaryly do masa.
„To je tak sladké. Původně jsem si myslela, že tě donutím udělat, co já chci, mučením nějaké neznámé ženy, ale jestliže se znáte, bude to ještě lepší,“ zvedla ruku a jeden z mužů, chytil Freyu za vlasy a silně s nimi škubnul.
Freya zasípala, vypadalo to, že se snaží promluvit, ale nepodařilo se jí to.
„Cos jí to udělala?!“
„Máš na mysli tohle?“ z kapsy vytáhla odříznutý jazyk.
„Proč?! Nemá s nimi nic společného!“
„Je to anděl, špína stejne jako ty, to mi bohatě stačí.
„Nech jí jít a já udělám, co budeš chtít.
Ženina tvář se zkřivila odporem.
„To je tak nechutné, ale myslím, že ne,“ jeden z mužů udeřil Freyu do žeber nejprve z pravé a pak z levé strany,“ její tvář se zkroutila do bolestné grimasy.
„Dost! Řekni, co me me chceš pekelná zplozenkyně!“
„No no. To od tebe není hezké, uvědom si laskavě, že mluvíš s budoucí matkou Winchesterových dětí.“
„To se nikdy nestane, toho nikdy nedocílíš!“
„Opravdu si to myslíš? I ty můj ubohý Castieli, myslíš si, že když si to viděl, můžeš tomu zabránit?“
„Já tomu zabráním!“
„To jsou velmi silná slova, vzhledem k tomu v jaké si situaci.“
„Můžeš me tady držet tak dlouho, jak jen budeš chtít, ale nikdy se k nim nedostaneš, nikdy se to nenaplní!“
„Copak ty jim nepřeješ děti?! Káravě zamlaskala.
„Přeju, ale nestane se, že bys ty byla jejich matka.
„To je vážně sladké, takže mi tu říkáš, že abys ochránil své „Přátelé“, necháš zemřít tu, která je ti jak předpokládám bližší.“
„toho se neodvážíš!“
„Myslíš? Kvůli jistému kodexu, zvracené dohodě mezi mým otcem a tvým panem Bohem? Máš pravdu já ne, ale to samé nemůžu říct o mých mužích, na ně se to jaksi nevztahuje.“
„Nech jí jít,“ v Cassove hlase se ozývala zoufalá prosba.
„Tvé skuhrání by nejspíš dojalo i kámen, ale na me to neplatí, bud uděláš, co po tobe budu chtít a nebo, významně se odmlčela a bezmocný Castiel sledoval, jak jeden z mužů přitiskuje svá ústa na její, jak se tomu Freya marně brání.
„To stačí!“ Muž se od ní odtrhl, ale na tváři mel chlípný úšklebek.
„Ona tady zůstane, bude záležet jen na tobě, jestli se odtud dostane.“
„Jak ti můžu věřit! Jsi jeho dcera!“
Přešla k němu a dlouze ho políbila.
„Nemůžeš, to je na tom to nejlepší, ale jestli jí chceš ještě někdy videt, postarej se o to, aby mi nic nestalo v cestě, aby byli jen moji.
„To Bobby nikdy nedovolí!“
„Snažíš se mi snad říct, že je člověk silnější než Anděl?“
„Mám ho snad zabít?“
„Můžeš se s ním třeba pomilovat, nesmí mi tam překážet, pamatuj Castieli, jestli selžeš, tvá přítelkyně zemře a můžeš mi veřit, že to nebude vůbec rychlé,“ Cassův pohled padl na muže, který svojí rukou popojíždel po jejím odhaleném tele, Freya se třásla hnusem.
„Čím dřív mi k nim uvolníš cestu, tím dřív bude volná,“ poté ho znovu políbila a následně se mu před očima všechno zatmělo.
O několik minut později se probral, když otevřel své oči, hleděl na Deana a Sama.
„Kdes byl? Konečně si se probral Anděly na horách, tedy spíše na zemi.“
„Jsi v pořádku?“ chtěl vědět Sam.
Cass si vzpomněl na zmučenou Freyu.
„Ano. Je mi fajn. Pojďme.“
Oba dva bratři na sebe pohlédli, ale pak mu pomohli vstát a všichni tři odešli za Bobbym.

To mě fakt zajímá, zda tomu dokáže Castiel zabránit.

Zabránit čemu? Smrti Freyi a nebo Dablove dřeci ve svedení bratrů?

Spíš v tom svádění bratrů.

Takže co budeme dělat? Hodláte nás někam šoupnout a nebo ještě líp zabarikádovat, aby se k nám nemohla dostat?“
„Odpust si tu štiplavost. Nehodlám vás nikám zavírat, nejspíš by to ani nezabralo, podstatné je, abychom se drželi u sebe, takhle se k nám nedostane tak snadno.
„Tohle nemůžeš Bobby myslet vážně? Já se jí nebojím!“
„Nejde o to, že by ses jí bál, ale o to, že má moc tě naprosto zmanipulovat a donutit tě k vecem, kterých bys mohl později litovat.“
„Jako k sexu a k zplození dítěte, ale no tak Bobby.“
„Myslím, že má pravdu, tedy nemůžeme to riskovat.“
„Ty aby si s ním nesouhlasil. Jasně je nebezpečná, ale jsme Winchesterovi.
„Klidne si na mej vztek, pokud ti to pomůže, ale jak jsem řekl, nejlepší bude, když se budeme držet u sebe.
„Nevím, co jsi viděl Bobby, ale myslím, že to přeháníš.“
„Přál bych si to taky říct, ani nevíš jak.“
Dean nic neřekl jen od něho malinko poodstoupil.
Sam omluvně pokrčil rameny.
Castiel na ně hleděl a hlavou se mu vířili myšlenky.
Za jiných okolnosti by to byl ten nejlepší nápad, ale jestli je od sebe neoddělí, tak Freya zemře a to nemohl dopustit.
Na druhou stranu Sam a Dean byli něco jako jeho přátelé a jestli to udělá, jestli jí umožní, aby s nimi zplodila děti, riskuje tím apokalypsu, může něco takového podstoupit kvůli jedné žene, byt velmi blízké žene.
Na rameno mu dopadla Deanova ruku a a on sebou trhl.
„V klidu. Jsi si jistý, že jsi ok, kdes vlastně byl?“
„To je jedno. Snažil jsem se přijít na způsob, jak jí zastavit, ale neuspěl jsem.
„Vážne to oceňujeme, vážně, ale sám už se o to nepokoušej, co říkáš?“
„Tak dobře. Kam tedy půjdeme?“
„To se musíš obrátit na našeho starostlivého Bobbyho.
„Deane nech toho. Sám si viděl, co s námi prováděla, není šance, že bychom se jí ubránili.
„Jak si můžeš být tak jistý, Same?“
Cassovi se před očima zajiskřilo a on před sebou uviděl stát Freyu v potrhaném krví zmáčeném oblečení.
věděl, že je to jen představa, ale i tak ho to hluboce zasáhlo, Freya otevřela ústa, ale místo slov, se jí z nich vyhrnula krev.
„Omlouvám se vám hoši,“ zamumlal v duchu a pak nenápadně mávnul rukou a Janove obličeji, přistál novinový ústřižek.
„Kde se to tady vzalo, ale heleďme se,“ Bobby mu ho vytrhl z ruky.
„Zapomeň na to. Může to být past.“
„Může ale nemusí, vypadá to vážne? Skutečně chceš riskovat, uvrhnout tyto lidi ve smrtelné nebezpečí, jen proto, abychom my byli v bezpečí?“
„Znovu ti opakuji, že to může být past!“
„Ale nemáš proto důkaz, že ne? Jestli se bojíte, chápu to, ale jestli je to pravda, nehodlám se schovávat a jestli je to léčka, nějak si poradím!“
„Jestli to musí být, buďte aspoň spolu.
„Takhle bychom se nikam nedostali, tady se píše, že se to objevilo na několika místech, no tak Bobby, projev nám trochu důvery.“
„O důvěru o vás nejde, ale…“
„Je tady dablova děvka teda jeho dcera, ale neboj my to zvládneme, minimálně jeden z nás je v bezpečí.
„to me zrovna neuklidňuje, ale zřejme vás nepřesvědčím.
„Ted si na to kápnul. Víš o tom něco Cassi, říká ti tvůj Andělsky instinkt, jak moc je tam vážný?“
Castiel nehnul jediným svalem, i když věděl, že je to pouhá lež, řekl, jak nejvážněji dovedl.
„Myslím, že je to docela vážné.“
„Tak vidíš.“
„Bobby se na Castiela vyčítavě podíval, ale už Deana nepřemlouval, místo toho mu do ruky něco vtisknul.
„Co je to? Pepřový sprej?!“
„Když budeš muset, použij ho.“
„Já přece nejsem…“
„Neodmlouvej, Deane. Proste ho použij.
Dean si ho s povzdechnutím strčil do kapsy a pak všichni čtyři nasedli do auta.
„Možná, že budu muset koupit nové,“ prohodil ke Castielovi.
„Promin,“ zamumlal Castiel a znovu před sebou uviděl Freyu, tentokrát se usmívala, ale jemu se svíral žaludek, ale nemohl to vzít zpět, nemohl jí nechat zemřít.

oh chudaaaak cas takyto psychicky torturing:/

ettie: No jo. Je to pekná mrcha. a díky.

Jak se Deanovi pepřový sprey nelíbil a chce si koupit nový auto. To by mě zajímalo jaký, když Impala je nedotknutelná. Hezké pokráčko.

Dean se zastavil. Nikdo nikde nebyl, ale přesto se nemohl zbavit svíravého pocitu.
Přišlo mu, že ho někdo sleduje.
Tak vylez at si kdo si,“ zavolal, ale nikdo se neobjevil.
„Nemám na tohle čas,“ zabručel a popošel několik kroků dopředu, zrak mu padl na zaschlou krev.
„Tak, že by přece jen?“ zamumlal tiše a vytáhl malý nožík.
Nebyl si jistý, jestli mu bude k něčemu platný, ale pořád lepší, než kdyby tam stál s holýma rukama.
„No tak polez, to tě mám snad prosit?!“ zakřičel do prázdna, ale ani tentokrát se nikdo neobjevil.
Bylo více než jasné, že tu někdo anebo něco je, ale skrývalo se to.
„Na tohle je vážně nejsem,“ zavrčel a chtěl udělat krok dopředu, ale v tu chvíli ho jakási síla nazdvihla do vzduchu a o několik vteřin později přimáčkla ke zdi.
Nepokoušel se s tím bojovat, už dávno pochopil, že to nemá cenu.
„Ten zatracený anděl. Nevzpomínal si, že by se zmínil o démonovi, kdyby to tak bylo, připravil by se na to.
Na okamžik se mu na mysl vkradlo podezření, že se snad Castiel s nějakým démonem spojil, ale ihned to zavrhl, přišlo mu to příliš nereálné.
Z křoví naproti němu vystoupila nějaká žena.
„Ty? Proč me to nepřekvapuje.“
Říkala jsem ti, že spolu musíme něco zařídit,“ zašeptala ďáblova dcera a přistoupila k němu blíž.
Dean zřetelně cítil její omamující vůni, která ho pomaličku zmáhala.
Zamrkal očima a pokusil se dosáhnout na svojí pravou kapsu.
„Nevzdoruj tomu Deane. Jsem si jistá, že si to také užiješ,“ ještě víc se k němu přiblížila.
„Nerad ti to říkám Marfušo, ale takhle mi vůbec nepřijdeš sexy a co je horší, značně ti táhne z pusy, cos mela k snídani pekelné syrečky anebo snad tchoří polívku?“ doufal, že jí to trochu rozptýlí a on bude mít čas dosáhnout na ten sprej.
Vztekle zaprskala.
„Můžeš se snažit, jak chceš Deane, ale oba dva víme, že mi stejně nakonec podlehneš…,“ pohybem své ruky, mu přes hlavu vytáhla triku, Dean se otřásl.
„Copak tohle není dostatečný důkaz o tom, že my dva si nejsme souzeni,“ znovu a znovu se k té kapse pokoušel dosáhnout, pokaždé se o malinko přiblížil, ale nebylo to vůbec snadné.
Naštěstí mu hleděla do tváře.
„To se ještě uvidí,“ zasyčela a poté pohla druhou rukou a Dean bezmocně hledel na své kalhoty, jak se samy rozepínají a vzápětí, sklouzávají k zemi, takže byl v tu chvíli jen ve spodním prádle.
„Zatraceně. Ta to myslí vážné, blesklo mu hlavou a ještě s větším úsilím se snažil dostat k té kapse, nakonec se mu to podařilo, ale nevytáhl ho, musel počkat na vhodný okamžik, až se k němu přiblíží.
Ona se mezitím též svlékla do spodního prádla, nebyl na ní příliš hezký pohled, celé své tělo měla pokryté různými jizvami.
„Neboj se. Během našeho milováni o tom nebudeš vedet,“ jakmile to dořekla, přišla až témeř k němu a svými prsty se dotkla jeho nahé hrudi a on cítil, jak se mu zaostřují smysly.
V okamžiku, kdy mu začala pomalu sundávat slipy, se rozhodnul.
Ucítil, že tu ruku má o něco volnější a že už to lepší nebude, uchopil ten sprej a vystřelil ruku nahoru a vzápětí jí jeho obsah vystříkl do očí.
Ona zaječela, zapotácela se.
„Tohle byla chyba!“ vřískla, ale než se ho mohla dotknout, do hlavy se jí zavrtal ostrý šíp, s jekotem se rozplynula.
Dean se odlepil od země a dopadl na kolena.
Že me ani taková poloha u Deana Winchestera nepřekvapí,“ dolehl k němu povědomý ženský hlas.
Když zvedl hlavu, uvikdel před sebou tři mladé tak 25 leté ženy, všechny byly oblečené v černé kůži.
Zamrkal a upřel svojí pozornost na tu prostřední.
„Jenny, Jennifer?“
„Přesne tak Deane. Zas te ráda potkávám,“ nemohl nepřeslechnout její škodolibí tón, ale na tom mu ted nezáleželo, chopil se její ruky a díky ní, se mu podařilo vstát.
Všimnul si, jak se na něho ty další dve koukají.
„Dobrovolně jsem si to nevybral,“ zamumlal a pak se nasoukal do oblečení.
„Kde jsou Sam a Bobby. Koukám, že s nimi stále válčíte?“
„Kdyby jen s nimi, to netuším, ale snad v bezpečí, ale jedno vím jistě.
„A to Deane Winchestere?“ zeptala se Jen a hledela na jeho stále holou hrud.
Že až najdu jednoho Anděla, tak ho vlastnoručně zabiju,“ Dean dokončil oblékání a Jen od něho odtrhla své oči.
„Jestli máš na mysli Casstiela, nebyl by to moc dobrý nápad.
„Ten šmejd mě jí vehnal do náruče.
„No nemel moc na výběr.“
„Co o tom můžeš vedet?“
„Všechno vám řekneme, ale teď si musíme pospíšit, tohle místo není bezpečné.“
„O tom mi povídej,“ zabručel Dean, který si jí celou nenápadně prohlédl.
„Nemám však auto,“ promluvil po chvilce.
„V tom nebude problém,“ Jen mávla dozadu a Dean hleděl na luxusní porsche.
„To je vaše?“
„Přesně. Pojďme,“ všichni se k tomu autu přesunuli a vzápětí z toho místa odjeli.

si prosiim dake action O:)

Ettie: Cože to?

Tak moc tedy nechybělo a Dean byl na "Adama".
Docela by mě zajímaly jeho pocity v jiném autě než v Impale.

Janča. Dočkáš se:-)

Během jejich jízdy se Dean každou chvíli ošíval a poposedával po luxusní kožené sedačce.
„Mohl bys toho nechat, jestli potřebuješ, stačí říct,“ ozvala se jedna z těch mladých žen.
Kysele se na ní zašklebil.
Něco takového me skutečně netrápí.
„V tom případe by s tím mohl přestat.“
„Mám z toho auta prostě divný pocit, na rozdíl od mé impaly, to tady není, proste tak pohodlné.“
Alex se ušklíbla a ta vedle ní se zamračila.
„Ty srovnáváš naše luxusní porsche s tou tvojí skořápkou?!“
„Cože? Řekni to ještě jednou!“
„Oba dva se hned uklidněte!“ Dean se stáhl dozadu.
„Deane. Chápu, že se v tomhle aute, necítíš pohodlně, ale mohl by ses prosím uklidnit, za chvíli budeme u tvého bratra a strýce, mohl bys to pro me udělat?“
„Jen proto, že si to ty, ale nemůžete mi nějaké podobné auto, tohle je na mě prostě…“
„Deane. Už jsme tu,“ Alex porsche zaparkovala tesne u překvapeného Bobbyho a Same.
„Deane? Jsi to vážně ty?“
„Tohle si odpust,“ zavrčel Dean a vystoupil.
„Ne vážně. Nemůžu si vzpomenout, kdy naposledy jsem te viděl v jiném aute, nežli ve tvé impale.“
„Mohl bys laskavé sklapnout,“ Dean přešel k impale a láskyplně jí pohladil.
„Cass pohlédl na Sama a ten na Bobbyho.
„Neudělali jste s ní doufám něco?“ vyjel na něj Dean.
„No. Myslím, že je v pořádku, jen je tak trochu…,“
„Co je jen tak trochu?!“ Dean to auto obešel a po chvilce spatřil, jak se z motoru nepatrně kouří.
Zamračil se a obrátil se k tem třem.
„Nestalo se to, co si myslím, že se stalo, že ne?“
Všichni tři na sebe pohlédli.
„Absolutně nic se nestalo.“
„takže se motor přehřál sám od sebe? Čí to byl nápad?“
„Ani jeden z nich nic neřekl.
„Hm. To mám z vás páčit?“
„On!“ Všichni na sebe ukázali.
„To je jedno. Radši odtud vypadneme,“ zabručel a pak se obrátil k Alex, která ho s úsměvem pozorovala.
„Vidím, že si se zas sešel se svojí hračkou, ráda sem te viděla a doufám, že se zas nedostaneš do nějakých problémů anebo aspoň ne moc brzo.“
„Pokusím se, mějte se fajnové a sorry za kritiku vašeho auta, ale sebelepší auto, na mojí Impalu nemá.“
„Jak myslíš,“ Alex mu zamávala a ty dvě mu ukázaly vztyčený prostředník.
„vážně příjemné ženy.“
„Deane, co si myslel tou kritikou?“
„Nic konkrétního, me by spíš zajímali jiné věci.“
„Řekneš nám jaké, ale teď bychom se měli schovat, nemůžu se zbavit dojmu, že se jeho dcera ještě nevzdala.
„O ní bych chtěl právě mluvit,“ Dean se podíval na Casse.
„Proč se na mě koukáš?“
„Myslím, že ty víš moc dobře. Nechce se mi věřit, že by to byla náhoda.“
„Zpomal, Deane, o čem to tady mluvíš?“
„V tom městě kam nás poslal, kam me poslal nikdo nebyl, respektive nikdo kdo by potřeboval pomoc, byla tam jen ona a pokusila se mě svést.“
„To je divné, ale to neznamená, že je to Cassova vina.“
„Možná, že ne, jen mi to přijde zvláštní.“
„Proč bych to dělal. Deane já bych se nikdy nespojil s jeho dcerou!“
„Možná, že ne, ale co kdybys nemel na výběr?“
„Deane! O čem to zas mluvíš?!“
„Řekl bych, že o tomhle,“ Dean a vytáhl z kapsy kus zmačkané látky.
„Komu to patří?“
„To by nám třeba mohl vysvětlit Castiel. Kvůli ní si mě jí chtěl předhodit?!“
O kom to tu mluvíš, Deane?“ nechápali Bobby a Sam.
O žene se jménem Freya. Kdo je to? Je to snad nějaká tvoje Andělská konkubína anebo snad…,“ víc toho Dean nestihl říct, protože se u něj Castiel objevil, chytil ho pod krkem a nadzvedl ho do výšky.
„Takhle už o ní nikdy nemluv, Deane!“ zašeptal výhrůžne.
„Castieli!“ vykřikli Bobby a Sam naráz.
„Fajn rozumím, mohl bys mě pustit,“ zasípal Dean.
„Jistě,“ řekl Casss o mnoho klidnějším hlasem a Deana pustil.
Ten několikrát zakašlal a pak se na něho podíval.
„Ty o ní musíš opravdu stát, když si byl ochotný, nás te ďáblici zaprodat.“
„Je mi velmi blízká, ale i tak jsem to nemel připustit.“
„Vítej mezi temi, kteří zažili, co znamená, někoho skutečne milovat.“
„Mrzí me to Deane, jsem rád, že jsi to zvládnul.“
„Uvědomuješ si ale, že teď je už nejspíš mrtvá?“
„Ano,“ v tomhle jediném tiše vysloveném slovu bylo tolik bolesti.
„Castieli. Myslím, že to tak být nemusí,“ ozval se Sam.
„Soustřeďme se na vaší ochranu.“
„Castieli poslouchej mě. Jestli se nepletu, démoni mají mezi sebou zvláštní spojení, proto jich nikdy nebylo tak málo, jak bychom potřebovali, takže je klidně možné, že Freya ještě žije, cítíš ji?“
Cass se soustředil a tvář se mu po chvilce rozjasnila.
Dean ho poplácal po zádech.
„No vidíš. Ještě není vše ztraceno, tak pánové nasedat, jede se zachránit Andělskou přítelkyni.“
„Deane, zadrž. Ty chceš jít přímo k ní?“
„To se snad máme neustále schovávat? Jestli mě chce tak fajn, musí přece existovat způsob, jak jí zabít anebo alespoň poslat zpět do horoucích pekel.
„Uvědomuješ si, jakému riziku se vystavuješ?“
„Same. Jsme lovci a lovci se pokaždé vystavují riziku, dosud jsme všechno zvládli, tak jistě zvládneme i tohle, ostatně nemáme na výběr, jestliže se tedy nechceš stát tatínkem temných dětí.“
„Ne to nechci.“
„V tom případe nasedat, vyrážíme“
„Mohl bych řídit?“ zeptal se Castiel.
„Tak to ani náhodou, hezky běž dozadu.“
„Já k tomu nepotřebuji auto.“
„Jasně, že ne, ale nepřipravíš nás o to a pak, nechci se dožít překvapení, že místo jednoho, bude mít dva.“
„Co takhle kousek? Já první a ty druhou půlku jízdy?“
„Řízení impaly se nikdo kromě mě nezúčastní kapišto?“
„Škoda,“ Castiel pokrčil rameny a posadil se vedle Bobbyho.
„Tak a auto je zas v rukou jeho majitele, motor je v poho, to je vaše štěstí.
„Jak víš, kde jí máme hledat?“
„On to ví. Z nějakého důvodu jí ta mrcha nechává naživu.“
„Deane. Máš vůbec nějaký plán a nebo se snad budeme spoléhat na štestí?“
„Uvolni se Sammy. Jsem si jistý, že se nějaký ten plán objeví, dřív anebo později
„Přesně téhle vety jsem se bál,“ zabručel Sam.
„Don’t Worry Brother, Everything will be ok,“ odvětil Dean a poté vyjeli.

Dean určitě vymyslí nějaký plán přímo na místě?? Nebo se drží hesla "nějak to dopadne".

O několik minut později přijeli k nějakému na pohled starému domu, který se již s velké části rozpadl.
„Jsi si jistý, že je tohle to správné místo?“ obrátil se Dean pochybovačně na Casse.
„Jsem si tím jist?“ přikývl Castiel.
„Ne, že bych ti nevěřil, ale vážne se mi nechce věřit, že by jí držela na tomhle místě.
Casovi tvář se na několik vteřin zkřivila v bolestnou grimasu.
Veř tomu Deane. Cítím jejich blízkost jeho dcery i Freyi.“
„Tak v tom případe, bychom jí měli navštívit a vysvětlit jí jisté věci,“ Dean chtěl, vystoupil, ale Sam ho zadržel.
„Jestli se bojíš, klidně si tu zůstaň, ale me už unavuje, se před ní schovávat, nechávat se jí ovlivňovat.“
„Já nemám strach Deane, jen si nemyslím, že bychom tam měli jít jen tak.“
„Sam má pravdu,“ připojil se Bobby.“
„Tak co bychom měli podle vás dělat?“
„Jestli si myslíš, že vzájemná konfrontace bude to nejlepší, tak dobrá, ale musíme mít plán, takhle bychom byli proti ní bezmocní, chceš se snad znovu dostat do jejího vlivu?“
„Ok Bobby. Já to chápu, co tedy navrhujete? Aby tam šel Castiel s tím, že i když neuspěl, pokusí se o to znovu?“
„Tohle nemuselo být,“ ozval se tiše Castiel.
„Myslím, že muselo.“
„Deane. Soustřeď se laskavě. Potřebujeme plán a myslím, že me jeden napadl.
„Napjatě poslouchám,“ Dean se posadil zpátky do svého auta.
Bobby se k nim přiblížil.
„Castiel k ní jednoho z vás donese.“
„To má být ten úžasný plán?“
„Ještě jsem neskončil, takže me Deane laskavě nepřerušuj.“
„Promiň. Pokračuj.“
„Vím, že to zní riskantně, ale pokud by se to podařilo, mohlo by to znamenat, že se jí nadobro zbavíme a vy pokud se to někdy stane, budete moct mít děti, kteří určitě dřív a nebo později nerozpoutají apokalypsu.
„Co chceš říct tím, jestli je někdy budete mít, má to snad znamenat, že toho nejsem schopný a nebo, že bych byl tak špatný otec?“
Deane?“ oslovil ho Sam.
„jo?“
„Zmlkni.“
„Budeme si muset Same promluvit o bratrské soudržnosti,“ zavrčel, ale pak již věnoval plnou pozornost Bobbymu.
„Jeden z vás jí bude muset zaměstnat natolik, aby se ten druhý mohl dostat k Freye a osvobodit jí.
„Myslíš, že to půjde tak snadno?“ neodpustil si Dean skeptickou poznámku.
„Samotné osvobození, není vůbec těžká věc, problém je se k ní dostat, stačí se jí jen dotknout a prokázat, že si na stejné straně jako ona.
Dobře. To by myslím šlo, ale promluvme si o tom, jak jí jeden z nás zaměstná, jestli na nás použije ten svůj oblbovací šarm, tak jsme bez šance a ten druhý se k té Freye nedostane, ledaže by to udělal Castiel.“
„To nepůjde. Pokud má ochranné kouzlo fungovat, budu muset být neustále u jednoho z vás.“
„Hm. To jí jistě nepřijde podezřelý.“
Bobby se rukou podrbal na hlavě.
„Práve proto jí bude muset ten, kdo u ní bude zaměstnat natolik, že nebude moct myslet na cokoliv jiného.“
„Jak moc zaměstnat máš na mysli?“ zeptali se Sam a Dean naráz.
„Kluci. Oba dva to moc dobře víme, už vám není dvanáct, jistě si dovedete představit, co bude třeba k jejímu zabavení.“
„To jí jako máme líbat, co jsme udělali tak strašného?“
„Není zas tak ošklivá.“
O to nejde. Nikdo neřekl, že je, ale prostě se k ní nemůžu přisát a předstírat, jak moc se mi to líbí.“
„Nikdo netvrdí, že to musíš předstírat,“ dobíral si ho Castiel.
„Víš. Sám se divím, že to říkám, ale jako suchého odtažitého Anděla jsem tě měl raději.“
„Nikdo neříká, že to musíš být ty, ale kdybychom vás dva měli porovnat, ty z toho jasně vycházíš jako vítěz, jestli se nepletu, za celý svůj dosavadní život si se zapletl s tolika dívkami potažmo s ženami, že by zaplnila Univerzitní Campus.
„Tak tohle trochu přeháníš, ty me snad sleduješ?“
„Ne, ale znám tě.“
Odněkud zblízka k nim dolehl bolestný ženský výkřik, při kterém jim tuhla krev v žilách.
„Tak dobrá já to budu, ale jak tam chcete dostat Sama?“
Bobby beze slova ukázal na vymlácená okna.
Dean mávnul rukou, ale nikterak to nekomentoval.
Castiel a Dean vystoupili z auta.
„Jsi na to připravený Deane?“
„Přijde na to, na co?“
„Na tohle,“ z Castielových rukou vyšlehl modrý paprsek, který udeřil Deana do prsou.
„Tak to bolelo,“ zasípal Dean a vzápětí se složil k zemi.
„Hodně štěstí,“ popřál jim Bobby. Castiel si přehodil Deana přes rameno a vzápětí vstoupil do toho domu.

Tak to bylo dobrý, jak Castiel má Deana přečtenýho s těmi jeho milostnými avantýrami.

Tak a je tu poslední čast. Užijte si jí

„Ďáblova dcera na něj hleděla s pohrdáním.
„Vidím, že jsi nakonec pochopil, co je pro tebe nejlepší.“
Cass beze slova položil Deana na zem a zahleděl se na přivázanou Freyu, která mela na tváří krev.
Namáhavě zvedla svou hlavu a věnovala Cassovi krátký, ale velmi výmluvný pohled, který ho zasáhl hluboko.
Tak rád by jí dal znamení, že to není takové, jak to vypadá, ale bál se, že by si toho mohla jeho dcera všimnout.
Věnoval proto krátký pohled za sebe, Bobbyho ani Sama nikde neviděl, což bylo jak doufal dobré znamení.
„Deana jsem ti přinesl, takže nech Freyu jít.“
„Ne tak zhurta Castieli.
„Nechám jí jít, ale až poté, co se se mnou Dean spojí.“
„Tohle nebylo součástí naší dohody.“
Na jejich rtech se zvlnil nebezpečný úsměv.
„Ty ze všech bys mel nejlépe vedet, že dohody mezi námi, nejsou tak jednoznačné.“
Castiel se pohnul vpřed, ale narazil do jakési bariery.
Obešel jí a všude to bylo stejné.“
„Vážne sis myslel, že me můžeš obalamutit?
Castiel polknul.
„Obalamutit? Co tím myslíš?“ koutkem oka zahlédl Sama a Bobbyho, jak prolézají oknem, v duchu se modlil, aby se neotočila.
Ona však místo toho přistoupila k ležícímu Deanovi, který se pomalu probíral.
„Myslel sis, že když se budu zabývat Deanem, osvobodíš svojí milou přítelkyni a poté se me pokusíš zabít.“
Castiel si v duchu oddechl, ale navenek se tvářil překvapeně.
„Zůstaň tam kde jsi Anděly,“ v jejím hlase bylo tolik pohrdání
„Vstávej, Deane. Jsi připraven me učinit šťastnou.
„To se nikdy nestane,“ zasípal Dean, který bojoval s omamnou vůní, která mu zatemňovala mysl.
„Kdo říká, že to bude lehké, ale jsem si jistá, že k sobe nakonec najdeme cestu porozumění,“ vytáhla ho na nohy a začala ho hladit po odhalené hrudi.
„Myslím si, m že ne,“ Dean se jí od sebe pokusil odstrčit, ale ona se nedala.
Pomalu si rozepnula svojí blůzka a jeho vysvlékla z košile.
Freya se chtěla odvrátit, ale ty řetězy jí to neumožnili, Casse při pohledu na ní, znovu bodlo u srdce, ale teď pro ní nemohl nic udělat, musel přijít na způsob, jak prolomit tu zábranu, aniž by si toho všimla.
Zahlédl Sama a Bobbyho, jak pomalu blíží k Freye.
Divoce zamával rukama a poté jim naznačil, aby zůstali na místě.
Oba dva se zatvářili nechápavě, ale uposlechli ho, stáhli se dozadu.
Bylo to o fous, stačil jeden i malinkatý posun vpřed a zábrana, by jí na jejich přítomnost upozornila.
Bylo mu jasné, že musí jednat rychle, nemohl dovolit, aby mela sex třeba jen jedním z nich, ale netušil, jak to má udělat, jeho schopnosti na to nestačili.
Pohlédl na Sama, který se ho v posuncích ptal, co se děje, proč nemůžou dál, na co chce čekat.
Chvíli mu trvalo, než to pochopil, na tuhle komunikaci nebyl zvyklý.
Nakonec mu to došlo a několik následujících vteřin všelijak šermoval rukama, Sam a Bobby na něj zírali, snažili se z toho něco pochopit, ale očividně nebyli příliš úspěšný, protože krčili rameny a vrhali na sebe nechápavé pohledy.
Castiel si povzdechl, nikdy nic takového nepotřeboval, ohlédl se na Deana a tu ženu, oba dva už byli téměř nazí a zdálo se, že se Dean stále více dostává pod její vliv, čas se jim krátil.
Rukou si pročísl vlasy a pak začal něco posunkovat.
Sam nejprve nechápal, ale po chvilce mu to došlo anebo si alespoň myslel, že to pochopil správné, protože naznačil Bobbymu aby ustoupil dozadu.
Castiel vykulil oči a začal zuřivě gestikulovat, že tohle nemyslel, že je to příliš nebezpečné, ale Sam přestože mu rozuměl, v tom pokračoval.
Plně se soustředil a jeho oči změnily barvu, vzduch kolem nich se začal vlnit.
Cass se otočil na Deana a tu ženu, oba dva leželi na zemi, ale spodní prádlo měli ještě na sobe.
Chystala mu zrovna vysvléknout slipy, když se zarazila, ale Dean jí nedal šanci se postavit, přitáhl si jí k sobe a začal jí líbat nejvášnivěji, jak toho byl jen schopný.
Cass se odvrátil a sledoval, jak bariera kolem něho se postupně rozpadá až zmizela úplne.
Bobby zmáčknul Samovi ramene a ten se uklidnil, záře v jeho očích pohasla a oba vstoupili dovnitř.
Cass osvobodil Freyu, která mu padla do náručí.
Jemně jí položil na podlahu, stiskl jak Bobbymu tak i Samovi ruku a pak přistoupili k jeho dceři.
Ona se od Deana odtrhla, vyskočila na nohy, bleskově se otočila, ale víc už toho nestihla, protože Cass položil své ruce na její spánky.
Pokusila se ho zbavit, ale Sam jí chytal obe dve ruce a zkroutil jí je dozadu , nedbal toho, že je má poměrně horké.
„Posílám tě zpátky tam kam patříš,“ zašeptal tiše Castiel a poté přitlačil.
Žar jejího těla zesílil a Sama začaly ruce značně pálit, ale on jí přesto nepustil, Bobby přitiskl svoje na jeho, Sam se kousl do jazyku.
„Já se vrátím,“ procedila nenávistně.
„Ne nevrátíš!“ pronesl Castiel a poté se kolem jejího těla objevila zář a ona se během několika vteřin zřítila k zemi, Sam a Bobby uskočili, podlaha byla najednou téměř vařící, ale po několika vteřinách se to zas vrátilo do normálu.
„Takže je pryč?“ Sam si ze všech sil foukal na své mírně popálené ruce.
„Ano. Řekl bych, že ano.“
Sam přikývl a poté se sklonil k Deanovi, který zamrkal.
„Doufám, že k tomu nedošlo.“
„Ne. Naštěstí ne, mel by ses obléknout.“
„Fakt užitečná ráda, bylo to blízko, už jsem myslel, že to nestihnete.“
Cass podepřel zesláblou Freyu.
„Pojďme odtud.
„S tím nemohu nic jiného než souhlasit, jen se obléknu, ale taky si to mohl být ty Same.
„Zvládnul jsi to perfektně, já bych to asi nedokázal.
„Tohle to ten zážitek nezmírní.“
Sam se pousmál a pak se obrátil na Casse.
„Tohle znamená, že nikdy nebudeme mít děti?“
Cass se zahleděl před sebe a viděl dvě mladé ženy, které se k nim pomalu blížili.
„To bych neřekl,“ a poté se i Freyou vznesl do vzduchu.
„Hej počkej, co tím myslíš, vrat se sem, okamžitě se sem vrat,“ on se však nevrátil.
„Deane, Same opět jsme se setkali, není to velká náhoda,“ před bratry se objevili dvě ženy, se kterými jel Dean v aute.
Dean pohlédl na Sama a ten zas na něho.
„Alex. Ani nevíš, jak rád tě vidím.
„Vždycky jsi byl mizerný lhář Deane Winchestere.
„Nezašli bychom na večeři, my čtyři?“
„Alex pohlédl na ženu vedle sebe a ta si zkoumavě prohlédla Sama a po chvilce přikývla.
„Proč ne a třeba to neskončí jen u večeře,“ mrkla.
Deanovi se vybavili dva pobíhající jedenáctiletí kluci.
„Jeden nikdy neví,“ mrkl na ní
Vzápetí se rozloučili s Bobbym, nasedli do Impaly a vyrazili vpřed.