Nejdřív omluva! Trochu jsem přecenila síly. Musela jsem vzít extra směny v práci, nachladila jsem se, a zítra jedu na týden pryč. V žádném případě nestačím přidat další část do příštího pátku - to se vracím. Trochu mě to štve (dobře, hodně!), protože jsem chtěla přidat přinejmenším první polovinu dřív, než začne devátá série a zatím nejsem ani... teprve na začátku! No, ale čert to vezmi, co se dá dělat. Když nic, tak tahle povídka vám vyplní čekání na další a další úterní díly a to taky není špatné? A přiznávám - naprosto jsem se zamilovala do Case a Deana, v téhle povídce, do toho, jak se příběh vyvíjí a nejraději bych to přidala celé, bez úprav, protože se nemůžu dočkat a chci se s vámi o ně podělit. Ale, ale... počkám. Premiéra SN je příští úterý - já se vracím příští pátek... někdy o víkendu před Den Díkuvzdání sem zkusím hodit další pokráčko a pak, pak na to vlítnu...
pokud tedy na výletě neumrznu. Jedu kempovat do Cypřišových Kopců a teplota klesá hodně hluboko pod nulu...
FooFighterkaSN : Děkuju :)To jsem ráda, že jsem ti udělala radost!
bohdy: Ponorkou jsi to nazvala správně! Mně se tahle část taky líbí. Kdybych přidala celou tu povídku najednou, myslím že rozdíl mezi tím, jak se postavy chovají teď a postupem v průběhu povídky, by byl až do očí bijící. Takhle to vypadá, že se nic moc neděje, ale když se na to pa dívám, jako na celek, dochází mi, jak je každý ta část vlastně důležitá... dává to smysl?
Leslie-13: Děkuju za komentář! Jak jsme napsala výše bohdy, když se na tu povídku podívám, jako na celek, jasně vidím, jak moc je každá část důležitá a jak se postavy vyvinuly a změnily. Takhle část p očásti, jsou to jen malé krůčky, ale myslím že například Cas - ale i Dean, během povíky urazili obrovský kus cesty... krůček za krůčkem :)S Casem máš pravdu - v tuhle chvíli se potácí mezi vinou, sebelítostí, ale snaží se i vyrovnat s tím, že je člověk, neví kam patří... přirovnala bych ho trochu k vztekajícímu se a zmatenému teenegarovi. Jenom trochu. Chtěla jsme, aby Cas byl něco mei Casem, kterého známe, trochu Castiel z roku 2014. Pořád hrůzostrašný a odhodlaný, ale i roztomile zmatený - a, prostě Cas.. chtěla jsem, aby měl trochu ode všeho. A výlsedný mix je a vždycky bude, Cas... ten pád ho nemohl nezměnit, ale až se přenese přes tuhle epochu sebelítosti a deprese, zjistíš, že je pořád ten starý dobrý Cas :)Možná lepší!
Kevin si ještě střihne roli - a přibudou další postavy :)Ach jo... chtěla bych to přidat celé a přestat jenom n apovídat!
Nemix: Jop, vystihla jsi to! Nebudu to psát znovu, protože jsem to napsala už dvakrát v komentáři výše, ale v krátkosti - každá část, kterou přidám, je malý krůček pro ty dva, malý krůček ve vývoji a na konci zjistíš, jak celký kus cesty urazili... krůček za krůčkem. A ano, pokud čteš pozorně a zaměříš se na to, zjistíš, že tahle část je velice důležitá. Možná jedna z nejdůležitějších. Jsem strašně ráda, že sis toho všimla!
Co se těch čárek týče -
Hell, já to vím! A víš ty co? Vím, že tam nepatří... a vím, že to ruší. Ale něco s nimi zkouším. Říkám si, že to můžu zrovna tak zkousit ve FF raději než naostro - až (pokud) budu psát něco, co chci případně publikovat. Od toho FF je, že :)Vím, že to ruší, a zkusím to redukovat a nějak přitom neupustit od svého experimentu
Hm... já té části rozumím. Možná to dává víc smysl mně, protože vím, co tím myslím a navíc jsem j iměla nejdřív napsanou anglicky a překládat slovní hříčky z angličtiny do češtiny není psina. No, co se dá dělat
Uvidíme, jak se uchytí další část. Víš, že si vážím každého tvéhp komentáře, že jo?
PS: A pořád jsem Ti neodpověděla na zrpávu! Odpovím,, až se vrátím, slibuju!
Domov 
Stránka 