Zrození by MASON

Je to fakt super ty pavouci no á bych se z nich asi zbláznila mam totiž Arachnofobii......ale jinak super jen tak dál...

Taky se připojuju k pochvale pavouků-já mám slabou arachnofobii už od té doby, co sem jednoho pavouka málem vypila...
Jink to s tím Deanem-jen mi to tam trochu nesedělo, nic víc.

Já je taky nemusím, ale tady se vyborne hodily. Já jsem proti Jo zas tak moc neměl, ale na někoho to muselo padnout a veřte mi, je to teprve začátek.

Bráchy snad nezabiješ, že ne? Jinak ať je tam mrtvol kolik se ti zlíbí-když to nebudu muset jít uklízet, tak mi to nevadí

Hm. Tajemné ticho:-)

Sam, který neměl ponětí, co se s Deanem děje trávil svůj čas nejčastěji v pokoji.
Několikrát se pokusil utéct, ale vždy ho zadrželi a s úšklebkem ho vrátili zpátky.
Nechápal proč tohle Lilith dělá o, co se to snaží.
Bylo to divné. Takovou dobu nemluvit s Deanem, neslyšet ty jeho vtipy, všelijaké narážky. Nechtěl věřit tomu, že by byla její slova pravdivá, že by se dean nějakým způsobem dostal pod vliv té druhé démonky, že by se snad nějak obrátil proti němu.
Sam potřásl hlavou.
Kdyby však byl Dean sebou, kdyby se té démonky zbavil, už by se k němu určitě pokusil proniknout, udělal by vše, aby ho odtud dostal, ale tak to zřejmě nebylo.
Možná, že jí přece jen podlehl, klidně ho mohla svést, Dean by se tomu zas tak moc nebránil. To byla jeho slabost, na kterou už málem několikrát dojel.
Sam vyhlédl z okna. Kdyby si tak mohl promluvit s otcem, možná, že by mu poradil.
Nechtěl se stát „společníkem“ Lilith, ale nechtěl ani, aby se Dean stal zrudou, pokud podlehl moci té démonky. Koneckonců byli jen lidé, a když jí čelí sám…
„Chtěl bys vidět svého otce Same?“ ozval se za ním hlas, který patřil Lilith.
„Proč si to myslíš?“
„Vidím ti hluboko velmi hluboko do nitra Same Winchestere.
Vidím tam bolest, zklamání, váhání.“
„Je to možné? Opravdu dokážeš přivést mého otce?“
„Jistě, že ano. Sice se zabil, aby unikl něčemu horšímu, ale to pro me není problém.
„Víš něco o Deanovi,“ sám ani moc dobře nechápal, proč se zeptal právě jí.
Lilith se usmála, ale byl to takový ten zklamaný úsměv.
„Nerada ti to říkám Same, vážně moc nerada, ale zdá se, že jí Dean podlehl, že si ho ta démonka omotala kolem prstů.
„Tomu nevěřím! Dean by nikdy nepřestal být opatrný!“
„Je mi to líto! I já jsem čekala, že nám dá víc času, že jí dokáže déle vzdorovat anebo, že se mu jí dokonce podaří zabít, ale nestalo se.
Má ho úplně ve své moci!“
„Ne! Tomu nemůžu, nechci uvěřit!“
„Zabil vaší kamarádku Jo! Udusil jí a pak jí celou omotal do pevné vlákniny, jako když pavouk omotává svojí kořist.“
„To není pravda!“
„Mrzí me to Same, ale je to tak.“
„Dean by nikdy Jo nezabil! I když si nepadli zrovna do oka.“
„Já chápu, že je těžké tomu uvěřit, ale stalo se tak.
To není ještě to nejhorší.“
„Co může být horšího než to, že Dean zabije Jo,“ chtěl vědět Sam, který tomu nemohl uvěřit, ale všechno tomu nasvědčovalo.
Ta druhá démonka měla zřejmě velkou moc, věděla, jaké jsou jeho slabiny a mohla mu nabídnout něco, co Dean prostě nedokázal odmítnout.
„Přijal jednoho z nás.“
„Ne! To by nikdy neudělal!“
„No tak Same. Přiznej si to. Dean touží po moci, po bohatství, po krásných ženách a teď, když s ním nejsi ty, nic mu v tom nebrání.“
„Ale on slíbil otci, že se o me postará.“
„Vždyť taky ano. Oba dva jste dospělý a třeba cítí, že je čas začít nový život s novými možnostmi.
„Nevěřím, že by něco takového udělal! Tak daleko by nedošel.
„Jak myslíš, Same. Bude nejlepší, když se o tom přesvědčíš sám:“
„Ty me za ním pustíš?“
„To nebude potřeba. On má namířeno sem, ale neraduj se, nejde sem proto, že by se mu po tobě stýskalo, ale proto, že tady má někoho zabít.“
„Myslíš me?“
„Ne. Tebe ne. Tu ženu, která tvrdila, že jí chtěl uškrtit had.“
„A ty ho sem pustíš? Ale no tak!“
„Je to jedinečná příležitost, ale jestli myslíš, že to není pravda anebo, že ho snad zastavíš, zůstaň u té ženy, ale dej si pozor, byla bych tak smutná, kdyby se ti něco stalo.“
Neměj strach. Jestli se tu Dean objeví, dokážu ho přesvědčit.“
„Jak myslíš, Same, ale mám takový dojem, že jestli je Dean posednutý, žádná slova ho asi nezastaví. Nevíme, co s ním má ta démonka v úmyslu, netuším, k čemu ho chce využít. Někdo jako on má pro démona velký potencionál.
Jestliže se jí ho podařilo zmanipulovat, tak se Dean nezastaví, jen proto, že jsi jeho mladší, sladký bráška.“
„Já to zvládnu! Jestli je to pravda, já v tom Deana nenechám!“
„Je to pravda, copak bych mohla s touhle nevinnou tvářičkou lhát?“
Sam se na ní podíval pohledem: démonky s nevinnou tváří, jsou ty nejhorší.
Lilith se malinko začervenala.
„No tak Same. Že se nestydíš dělat mi takové návrhy.
„S tebou bych si nic nezačal, i kdybys byla o něco starší a bylas poslední „žena“ na světě.
Lilith na několik vteřin potemněly oči.
„Já se ti snažím pomoct a ty jsi na me takový, chceš vidět svého otce?“
Sam váhal, ale nakonec zavrtěl hlavou.
„I kdybys něco takového dokázala, a já o tom dost pochybuji, nedokázal bych se mu podívat do očí a říct mu, že jeho Dean se stal loutkou v rukou nějaké démonky.“
„Takže tomu věříš? Vím, že to není nic lehkého, ale čím dřív si uvědomíš, co se s tvým bratrem stalo, tím větší bude naděje.“
„Naděje na co Lilith?“
„Naděje na jeho vykoupení, Samíku,“ a poté zmizela.
Sam přistoupil k oknu.
Ve tváři mel vepsané trápení, okolo očí mel červené kruhy.
„Je to moje vina. Nikdy jsem mu o tom neměl říkat.
Není to náš typický případ a já jsem ho do toho zatáhl, já jsem ho té démonce předhodil, kdybych nenaléhal, kdybych nechtěl uniknout vzpomínkám na den, kdy jsem o ní přišel a teď kvůli sobě přijdu i o bratra!“
„Jestli má pravdu v tom, že dostala Deana, že ho nějakým způsobem ovládá, manipuluje s ním, co když ho pošlo, aby ho Dean zabil?
Poslechne jí a bude ho chtít zabít anebo se tomu vzepře?
Jestliže ne…,“ Sam zoufale potřásl hlavou. Nebyl si jistý, jestli by ho nějak dokázal zastavit, jestli by ho vůbec dokázal udeřit anebo hůř zabít, ale jestli ho Dean bude chtít zabít, nemůže mu to dovolit, nemůže to dovolit té démonce, ale on je člověk a Dean je nejspíš ovládaný démonem a to by byl značně nerovný boj.
Třeba ho jen Lilith zkouší, snaží se ho rozhodit, možná, že Dean někde je a snaží se k němu dostat, ale co když nelže, co když ho ta démonka doopravdy ovládla, co když ho poslala sem do tohoto ústavu, aby zabitím té ženy, zpečetil svojí přeměnu?!“
Sam byl zmatený. Nebyl si vůbec jistý, čemu má věřit a čemu ne.
Povzdechl si a pak se podíval na sebe do zrcadla.
„Jess! Proč tady nejsi! Ani nevíš, jak moc tě potřebuji!
Jestli je Dean v moci té démonky, zjistím to dnes večer u té ženy.
Jestli ano, nedovolím mu, aby jí zabil, ale mám vůbec šanci, když bude posedlí démonem a já budu jen člověk? Honilo se mu hlavou, když procházel dlouhou spoře osvětlenou chodbou k pokoji, kde spala ta žena, co měla být napadena hadem.
Byl už téměř u nich, už bral za kliku, ale náhle si vzpomněl, co mu nedávno Lilith říkala:
Tak jo. Jestli jí odolá, nechám tě jít, ale jestli jí podlehne, připojíš se ke mně.“
Jestli je pravda, že je Dean v její moci tak prohrál a to: přidej se ke me, bude nejspíš znamenat, nech do sebe vstoupit démone.
Sam odmítavě zavrtěl hlavou, ale cosi v jeho hlavě, jako by mu to našeptávala:
„Co když to je jediné východisko, co když se to musí stát anebo mu snad dovolíš, aby začal beztrestně zabíjet, zatímco ti budeš sedět někde v koutku a říkat si, jaký si hrdina, že si se mu nepostavil.
„Copak je to správné, copak by něco takového Sam Winchester připustil.
Sám moc dobře víš, že je Dean silnější jako člověk a pomyslel si vůbec na to, jakou moc může mít, když do něj vstoupil démon? Lidskými zbraněmi ho neporazíš, musíš se obětovat a přijmout démona, který ti dá sílu, o které se ti nikdy nesnilo a s jejíž pomocí budeš moci Deana zabít, nepůjde li to jinak.“
„Tak dost!“ zakřičel Sam, kterého příšerně rozbolela hlava.
Ten hlasek však nezmizel.
„Není to zas tak špatné. Jako démon bys měl mnoho a mnoho možností, nechceš mít přece na svědomí, stovky nevinných životů, které museli zemřít, jenom proto, že tys nedokázal přijmout zodpovědnost, nedokázal ses svému bratrovi postavit.“
„Můj otec by s tím nikdy nesouhlasil!“
„Tvůj otec? Ten hlas zněl výsměšně.
„Tvůj otec se zaprodal, jednomu z nich, aby přivedl Deana a Dean se zase zaprodal, aby tě přivedl zpátky a teď je řada na tobě Same Winchestere, přijmi jednoho z nich a zachraň svého bratra ze spáru té démonky, jako člověk to nedokážeš! Jako člověk to nedokážeš! Přijmi toho démona!“
To se mu hlavě opakovala několikrát a Sam se toho nedokázal zbavit, hlava mu třeštila, oči ho bolely, rty mel náhle suché a popraskané.
„Přijmi ho a jedině tak ho můžeš zachránit! Přijmi ho a jedině tak ho můžeš zachránit!“
„Tak dobře!“ zařval Sam, který byl z toho hlasu na pokraji šílenství. Přijímám! Přijímám!“ zopakoval několikrát za sebou. Hlas už se více neozval.

citácia :

Lilith se malinko začervenala.
„No tak Same. Že se nestydíš dělat mi takové návrhy.
„S tebou bych si nic nezačal, i kdybys byla o něco starší a bylas poslední „žena“ na světě.

super pokracko..uz sa strasne tesim na part s deanom ako sa z toho vyvlečie..rychlo,rychlo pokracko!

uauuuuu dalsi uzasny part
suhlasim s ettie a tesim sa uz aj na deana

on to prijal pomooooc klepne ma tak toto bola dalsia skvela cast ozaj super ale ten koniec, ma totalne polozil.... sakra chalani su ozaj vo velkom malere

Teda paráda ďalšia ohromujúca časť super strašne sa teším čo bude s Deanom a ako sa to nakoniec vyrieši začína sa to riadne komplikovať jednoducho perfektná časť ako vždy rýchlo rýchlo ďalšiu časť

Tos i děláš srandu???...Sammy to přijmul???.... ...ale jinak je to super i když jsem měla slzy na krajíčku... ....ale je to úžasná povídka... ...doufám že to dobře dopadne pro naše milované ..

Takže nakonec se Sammy podvolil... To snad ne. A co se mu to tam snažila navykládat, že Dean přijde zabít nějakou pacientku! Pěkná část! Jsem moc zvědavá, jak se to bude dále vyvíjet!

Vy byste na jeho míste odolali? Lilith umí být přesvědčivá:-)

Sammy se podvolil z toho se musí John a Mary obracet v hrobě doufam že bude co nevidět pokráčko , ale s dobrym koncem té další části...

O několik hodin později místní vězení.
„Winchestere, máte návštěvu!“ uslyšel Dean hlas dozorce.
Pomalu se zvedl.
„Tak pohněte sebou trochu anebo nestojíte o dámskou společnost?“
„Kdo je to?“ zeptal se Dean a v mysli se mu vybavila Ellen.
„No žádná mladá sexy kočka to není, ale není to ani žádná stařešina, ale jestli jí nechcete vidět, stačí mi jen říct,“ dozorce na něj mrknul, ale Dean ho nevnímal.
„Musí to být Ellen. Nikdo jiný by za ním nešel. Určitě mu nepřišla poděkovat za smrt své dcery. Byla by to pitomost, namlouvat si, že o tom ještě neví.
„Tak co? Chcete jít za ní anebo chcete zůstat raději tady na cele?“
„Tady na cele si ještě nejspíš nějaký ten čas pobudu.
„To máš pravdu hochu. Za to cos udělal, bys tady měl hnít hodně dlouho.“
Dean neodpověděl. Celou dobu, co byl v té cele přemýšlel, proč se jí nepokusil zachránit, proč na ní jen křičel?
Samozřejmě byla tma a on nic neviděl, ale to neznamená, že se neměl pokusit udělat maximum proto, aby jí zachránil.
Ona riskovala hněv své matky, svůj život, o který nakonec přišla a on nakonec nebyl schopen, jakkoliv jí to oplatit, jako kdyby si jedna jeho půlka přála, aby se to takhle stalo.
Dean prudce zavrtěl hlavou.
„Co tady vrtíš s tou kebulí, copak v ní máš blechy?“
„To nic. Jen jsem toho moc nenaspal.
„Hm. Já se ti ani nedivím, když zabiješ někoho takovým způsobem:“
Dean chtěl něco říct, ale nakonec nic neřekl, stejně by mu nevěřil.“
O pár minut později došli do velké místnosti, kde byli stoly se židlemi.
„Myslel jsem, že budu mít soukromou linku.“
„Dozorce se ušklíbl.
„Vsadím se, že tě takové vtipky možná brzo přejdou, jestli bude tvoje vražda uznána jako rituální.“
„Cože? Jak může být uznaná jako rituální. I kdybych to udělal, jako že ne, rozhodně bych si nehrál na nějakého poskakující šílence, kterým vyřezává lidem srdce z hrudi.“
„No jasně. Tamhle je tvůj stůl,“ ukázal před sebe a Dean spatřil u jednoho z těch stolu sedět Ellen, která byla oblečená v černém, v očích měla slzy a na její tváři bylo patrné, že po nich před chvíli stékaly slzy.
Dean zaváhal. - Nebyl si jistý, jestli se jí dokáže podívat do očí.“
„Co je? Snad sis to nerozmyslel?“
„Tvrdíte, že jsem vrah, ale přitom me s tou ženou necháte mluvit u stolu, skoro o samotě?“
„Neměj strach mladej. Takových jako jsi ty, jsme tu už pár měli a všichni to nakonec přežili.“
Dean měl na jazyku jakousi štiplavou poznámku, ale raději ji spolknul.
Poslední co potřeboval, bylo, aby si na něho zasedl nějaký dozorce.
„Já budu stát tady na tomhle místě, takže ti radím, nezkoušej nic, co by me donutilo zasáhnout, rozumíš mi?“
Dean pomalu přikývl a potom se vydal k Ellen, která ho ještě nezaznamenala, jelikož měla hlavu skloněnou.
Čím byl k tomu stolu blíž, tím více se ho zmocňoval pocit, který jako by mu říkal, že se má otočit, že ho u toho stolu nečeká nic dobrého, ale Dean nepatřil k těm, kteří před něčím utíkali i když to byla smrt ženy, kterou znal, a před ním byla její matka.
Nakonec k tomu stolu došel a odsunul židli.
Ellen měla stále hlavu skloněnou, ale Dean si byl téměř jist, že o něm ví.
„Ellen. Já… je mi to líto, já jsem se snažil, ale…,“
Ellen náhle zvedla hlavu a Deana o několik vteřin později zasáhla její pěst do brady.
Překvapeně vyhekl a na několik vteřin se mu před očima zajiskřilo.
Dozorce, který stál několik metrů od nich, zůstával v klidu.
„Ellen. Já vím, že se na me zlobíš, ale přísahám, že jsem nemohl nic dělat, že jsem tomu nemohl zabránit a…,“
Dean byl znovu přerušen, protože mu náhle Ellen vlepila prudkou facku.
„Přestaň s tím Deane! Přestaň být tak falešný!
Děláš jako by ti na me dceři nějak záleželo, ale oba dva víme, že když jde o přežití, tak ty myslíš jen na sebe a jsi ochotný někoho dalšího obětovat, jen, aby si z toho vyváznul živý!“
„To není pravda!“ ohradil se Dean, který si jednou rukou třel zasaženou tvář.
„Nelži! Já tě znám. Jsi stejný jako tvůj otec!“
„tak to zase ne. Mého otce do toho neplet!“
„On taky myslel jen na sebe, když na to došlo, byl tak posedlý tím démonem, který mu zabil Mary, že kdyby měl možnost, obětoval by všechno a všechny, jen aby ho zníčil.
„To není pravda a ty to víš!“
„Ty o něm nic nevíš stejně, jako jsi nevěděl nic o mé dceři.
Já věděla, že se s vámi neměla nikdy setkat, že jí akorát popletete hlavu a ona bude chtít dělat, to co děláte vy, ale já to nechtěla, chránila jsem jí, ale stejně to nebylo k ničemu, protože jste se tu objevili v místě, kde bych vás tedy nečekali a ona se vám rozhodla pomoct i přes můj nesouhlas!“
„Je mi to vážně líto! Kdybych nějak mohl, myslíš, že bych jí nezachránil, ale ono to prostě nešlo.
„Ona zemřela, ale ty jsi živý Deane Winchester.
Znamená to snad, že jsi lepší než byla moje dcera, nebo si myslíš, že ona musela zemřít, abys ty mohl něco dokázat?!“
„Ne! Ona mi zachránila život! Chtěl jsem, aby odešla, ale neměla možnost!“
Proč si neumřel ty?! Proč musela umřít moje dcera? Jenom proto, že chtěla být jako její otec anebo proto, že se mi chtěla protivit, že mi chtěla dokázat, že ona to zvládne, ale…,“ Ellen setřela slzy, které jí stékaly po tvářích.
„Já nevím, proč šli po ní, já jim to nepřikázal. Možná proto, že se jich bála, možná proto, že ten nebo ta, co je poslala, jí chtěla zabít kvůli me.
„Chceš tím snad říct, že máš něco společného s nějakým démonem nebo démonkou?“
Dean mlčel. Nemohl jí říct o své sestře, o tom, že jí jeho otec zplodil s nějakou démonkou, že ta jeho „sestra ho chtěla zabít, protože má spadeno na sama a Jo se jí tam prostě připletla.
„Tak mluv, Deane!“ zaječela Ellen tak hlasitě, že se po nich několik opodál sedících vězňů ohlédlo.
„Poslední dobou se stalo několik věci, se kterými je těžké se vyrovnat.“
„To me nezajímá! Zabil jsi mojí dceru a já se postarám, aby si v tomhle vezení shnil až dokonce svých dnů!“
„Ellen. Prosím. Nemohl jsem nic dělat. Ti pavouci, bylo jich spoustu, možná tisíc nebo 10000. Snažili jsme se, ale v té tmě to prostě nešlo…“
„Drž hubu Deane! Poslední, co mi řekla a to ještě do telefonu bylo:
ahoj mami. Tady jo. Jdu klukům na pomoc. Vím, že s tím nesouhlasíš, ale nemůžu je v tom nechat a já věřím, že to pochopíš.
„Pochopíš! Uvědomuješ si to Deane! Už jí nikdy neuvidím, už s ní nikdy nebudu moc mluvit!“
Dean, který se musel přemáhat, nevěděl, co má říct. Bylo mu jasné, že ať už řekne cokoliv, bude to marné. Ona ho nebude poslouchat, je příliš pohlcená svojí bolestí.
„Přála bych si, abys tam umřel místo ní, aby se mi moje dcera vrátil a…“
„To už by myslím Stačilo Ellen!“ ozval se za ní hrubý mužský hlas.
Dean spatřil Bobbyho.
„Bobby, co ty tady děláš?“
„Doslechl jsem se, že jste se dostali do pěkných potíží.
„Co ty tady děláš?!“ utrhla se na něj Ellen.
„Mrzí me, co potkalo tvojí dceru, ale vztek a zloba ti jí nevrátí.“
„Ty se do toho neplet! Kdyby nebylo tebe, nikdy by se nedozvěděla, že jsou ti dva tady.
„Myslíš, že by se o tom nedozvěděla. Možná kdyby umřeli, co?
„Co tím chceš říct?“
„Oba dva víme, co se stalo před lety, necelý rok předtím než se Jo narodila.
„Na čí stojíš straně Elle? Na naší anebo na její?“
„Nemluv nesmysly! Samozřejmě, že na vaší, ale ona byla moje jediná dcera a on jí nechal zabít!“
„O čem to tady mluvíte?“ nechápal Dean.
„Teď ne Deane.“
„Tohle není tvoje věc Bobby. Tohle je mezi mnou a Deanem!“
„Co je mezi tebou a jim? Zahltíš ho výčitkami, ubiješ ho k smrti?
Tohle si myslíš, že by tvoje dcera chtěla. Volala mi, když šla do toho parku a řekla mi, abych tě našel a řekl ti, že kdyby se jí tam něco stalo, mám ti vyřídit, že tě miluje a chápe, ale že nemůže, nedokáže sedět doma se založenýma rukama!“
Ellen na něho beze slova hleděla a bylo zřejmé, že svádí vnitřní boj.
Nakonec se na Deana zahleděla a zamumlala:
I když jsi jí nejspíš nezabil, můžeš za její smrt a jestli tě někdy uvidím u nás zabiju tě,“ a poté se zvedla a odešla.
Bobby si sedl na její místo.
„Já jsem to neudělal,“ zamumlal otřesený Dean, který čekal, že na něj nebude Ellen milé, ale takovou nenávist z její strany nečekal.
„Já vím, Deane. Vím i kdo to udělal, kdyby to tehdy váš otec dokázal, kdyby jí zabil, když měl šanci, nic takového by se nemuselo stát, ale tvůj otec jí nedokázal zabít, nedokázal jí zabít i přesto, že to byla démonka.
Jeho otcovské pouto bylo silnější.
Proč nám to neřekl, proč se nám neobtěžoval sdělit, že má ještě jedno dítě s démonkou!“
„A změnilo by to něco Deane?“
„Jo. Našli bychom jí a zabili!“
„Myslíš? Myslíš, že by se vám nestalo to samé, že byste jen tak dokázali zabít svojí sestru?“
„Ano. Jsem si jistý, že ano.“
„Nevěřím ti Deane, ale kvůli tomu tady nejsem.“
„Tak proč si tady Bobby?“
Bobby se k němu naklonil.
„Nevím, jestli je to pravda, ale zaslechl jsem, že se Sam dostal do rukou té Lilith.“
„To malá mrcha! Určitě to má na svědomí!“
To ještě není všechno.“
„Neříkej, že ho zabila…“
„Kdyby ho zabili, bylo by to možná lepší.“
„Bobby! Jak tohle můžeš vůbec říct?!“
„Obávám se, že až se setkáte tak on nebude Samem, kterého znáš.“
Deanovi naskočila husí kůže.
„Co se mi tady snažíš namluvit Bobby?!“
„Není to stoprocentní, ale myslím, že ho Lilith nějakým způsobem donutila přijmout démona, že ten převezme nad Samem kontrolu.
Dean prudce vstal, tak prudce, že málem převrhl, stul.
„Co je to za nesmysl Bobby!“
„Deane! Sedni si a mluv tiše
„Něco takového je nesmysl! Sam by raději umřel než, aby dobrovolně přijal démona!“
Moc me to mrzí, ale už to tak bude.
„Tys to viděl? Viděl jsi, jak ho přijímá?!“
„Ne. Mám to však z důvěryhodného zdroje.
„Kdo je ten tvůj lživý zdroj?!“
„Uklidni se Deane! Musíme se připravit.“
„Na co se máme podle tebe připravit?!“
„Lilith Sama pošle sem do věznice, aby tě zabil.“
„To je pitomost! Opakuji, že Sam by se nikdy nepodřídil!“
„Stalo se Deane! Musíš mi věřit. Pochop, že on přijde, pravděpodobně dnes v noci a bude tě chtít zabít.“
„Přestaň Bobby! Je to Sammy můj mladší bratr!“
On už není tvým bratrem! Je posedlý démonem a chce tě zabít, a jestli rychle něco nevymyslíme, tak tě zabije a Lilith bude mít volnou cestu.
„Ten tvůj zdroj si vymýšlí! Sam by se nikdy, nikdy nepoddal démonovi a už vůbec ne té malé čubce!“
„Už to tak vypadá!. Poslouchej me! Jestli na něco nepřijdeme, zabije te!“
„Já tomu nevěřím, a i kdyby to snad byla pravda a Sam by přišel a chtěl mě zabít, já ho dokážu přesvědčit! Jsem jeho bratr!“
„Sakra! Proč musí být celá vaše rodina tak tvrdohlavá! Musím tě odtud dostat.
Zůstávat tady by se rovnalo sebevraždě!“
„Chceš snad, abych utekl, abych nechal Sammyho napospas té malé…“
„Teď není čas na hrdinství. Mel by přijít k půlnoci, do té doby už bys měl být venku.
Dean zavrtěl hlavou.
„Já nikam nejdu Bobby. Když jsem utéct v tom lese neutekl jsem.
Popravdě ani nevím proč, možná, že jí tam nechtěl nechat, možná jsem ztuhnul nebo za to můžou ty žebra, ale tak či onak neutekl jsem a teď bych měl, když se Sam dostal do problému, co bych to byl krucinál za bráchu, kdybych se mu nesnažil pomoct!“
„My mu pomůžeme, ale zůstávat tady je čiré šílenství!“
„Ne Bobby. Já už jsem se rozhodl.“
„Deane! Uvažuj trochu!“
„Já už jsem se rozhodl! Sam potřebuje pomoct a já zůstanu tady a pomůžu mu!“
„On tě zabije! Není to Sam jako Sam!“
„Věř mi trochu. Jestli přijde já to zvládnu, ale nebudu odtud utíkat, nenechám se honit jako štvaná zvěř!“
„Takže raději umřeš?!“
„Věř mi Bobby! Já z toho Same, dostanu, přece me nezabije, ne potom, co jsme si prožili.“
„Deane! Jsi hlupák, ale jestli to myslíš vážně, vem si tohle,“ a poté mu podal malou stříbrnou krabičku.
„Co je to?“
„Otevři to, až budeš na cele.
„Bobby. My se ještě uvidíme, tím jsem si jist.“
Bobby se zvedl.
„Já si tak jistý nejsem,“ a potom odešel a Dean ho sledoval a čas od času se kouknul na tu malou stříbrnou krabičku, kterou mu Bobby vnutil.
Nakonec jí schoval do kapsy a pak se zvedl.
„Jestli je to pravda, jestli si to Same, udělal, najdu způsob jak tě zachránit, jak z tebe toho démonského parchanta dostat, tedy aspoň doufám…“
„Už je konec?“ chtěl vědět dozorce.
„Jo už je konec,“ přisvědčil Dean a poté se nechal odvést do cely.
O pár minut později přistoupil Bobby k dozorci.
„Co tady chcete?“
„Jak to myslíte? Chci mluvit s deanem Winchesterem.
Dozorce, který měl na starost Deana se na něho podezřívavě hleděl.
„Děláte si snad ze me srandu?!“
„Samozřejmě, že ne. Jenom si chci promluvit s Deanem winchesterem.“
„S tím chlapem si mluvil před chvilkou tak ze me nedělej pitomečka!“
„Ale já jsem s ním nemluvil! Teprve jsem před chvilkou přišel.
„Neser me chlape. Pojď se na něco kouknout.“
Dovedl Bobby k obrazovce, která snímala místnost, ve které měli, vezni své návštěvy.
„Chceš mi snad tvrdit, že si s ním nemluvil ty?“
Bobby na záznamu uviděl sám sebe, jak nejprve mluví s Ellen a pak s deanem.“
„To přece není možné…“
„Máš dvojče?“
„Bobby zavrtěl hlavou.
„Pak jsi to byl ty a zmiz, než tě nechám zavřít, za napadení veřejného činitele.“
„Já jsem vás přece…“
„Zmiz! Poslední varování.“
Bobby, kterému se to, co právě viděl absolutně nelíbilo, se s tím chlapem rozhodne, nechtěl hádat.
„Nashledanou,“ řekl a pak odešel a cestou se mu honilo hlavou, jak je to možné, kdo to mohl být, snad nějaký démon…

To je super ale Ellen Deana mlátit nemusela...i když kdybych byla na jejím místě asi bych to udelala taky....a je to fakt skvělý tak honem pokráčko!!!....

No tak ten koniec bol neuveriteľne prekvapujúci. Také sa mi páči. Rýchlo sa poponáhľaj s pokračovaním.

no omg tak tato cast nemala chybu super, super, super proste nadhera a ten koniec no jezisi, to som zvedava,kto to teda bude

Ty brdo Mason ty ma čím dalej tým viac prekvapuješ táto poviedka ja stále lepšia zaujímavejšia a napínavejšia tolko zápletiek úplne skvelé úžasne fantastické to s tým Bobbym tak to som zvedavá čo máš za lubom a čo sa ďalej bude odohrávať hrozne sa teším čo bude teda dalej paráda túto poviedečku som si úplne zamilovala obdivujem ťa

Tak to je mazec! Pěkně se to všechno zamotává! Jsem zvědavá, jak je z toho všecho vymotáš Chudák Dean jak dostal od Ellen, ale ani se ji moc nedivím, že je na něj tak naštvaná.... A pak Bobby! Sakra který je ten pravý!! A co mu to dal v té krabičce - jsem se divila, že mu to dovolili odnést na celu... co kdyby tam bylo něco, co by mu pomohlo k útěku....? Moc pěkné, jsem moc zvědavá co je se Sammem! Moc pěkná část Doufám, že nás na pokráčko nenecháš dlouho čekat!

„Copak se děje Same, stalo se nám snad něco?“ ozval se za Samem tichý dívčí hlas.
Sam se otočil.
To je tvoje práce, tys na mě poslala ten hlas?“
„Já? Jak bych něco takového mohla udělat a jaký hlas?“
„Nehraj to na me! Vím, že je to tvoje práce!“
Lilith soustrastně pokývla hlavou.
„Chápu jak je to těžké, ale já jsem to neudělala, proč bych měla použít nějaký hlas k tomu, abych tě přesvědčila? Mělo by to být v tvém zájmu, a cože vlastně říkal?“
„Ale nic,“ zamumlal Sam, u kterého doznívaly dozvuky bolesti hlavy.
„Víš moc dobře, co je potřeba udělat Same, proč bych to měla dělat.
Já vím, že se toho bojíš, ale v podstatě to nic není a co je ztrata vlastní svobody, když díky tomu můžeš zastavit Deana a ochránit mnoho nevinných.
„To už stačí. Nemusíš mi to připomínat.“
„Lilith se pousmála.
„Vždycky jsem tě měla za rozumně a jsem ráda, že jsem se v tobě nezklamala.“
Sam si olízl rty, ale nic neřekl.
„Jsi připravený přijmout ho hned anebo si chceš nejprve promluvit s Deanem, pokud tedy bude chtít s tebou mluvit.
„Možná, že nepřijde, možná, že se jí vzepřel.“
„Ale no tak. Přemýšlej trochu, kdyby to tak bylo, vážně si myslíš, že už by tady nebyl nebo, že by ho moje ochranka zneškodnila?“
„Mohlo se mu taky něco stát.“
„Deanu Winchesterovi? Snad jen, že podlehl moci té démonky.
Jestli ho chceš zastavit, musíš se zbavit všech pochybností, protože jestliže se spolu potkáte a ty budeš pochybovat, je jen malá šance, že by si zvítězil a nebo věříš, že by tě Dean nechal na pokoji, tak na to rychle zapomeň.
„Sam si povzdechl.
„Chci si s ním nejprve promluvit, přesvědčit se, že neexistuje žádná naděje.“
„Jak myslíš, ale pamatuj na to, že přitom můžeš zemřít, že jestli se tak stane, připravíš všechny nevinné lidi o šanci na přežití.
Neměl by jsi váhat Same Winchestere. Jestli tě zabije, jen ho tím posilníš, pomysli na všechny ty nevinné, které se chystá zabít, opravdu to chceš riskovat, mít je na svědomí, jen proto, že se chceš pokusit o cosi nemožného?
„Je to můj bratr! Když se stanu jedním z vás, už to pro mě nebude bratr.
„Ty už pro něj bratr dávno nejsi, jen si vzpomeň na tu ženu ve vedlejším pokoji na to, co jí provedl. Same, není čas váhat. Bud zabiješ ty jeho anebo on tebe
Sam sklopil tvář a několik vteřin hleděl na své boty.
Poté svojí hlavu zvedl a zahleděl se na Lilith.
„Máš pravdu. Nemůžu si dovolit, aby kvůli me umřel někdo další.“
„Výborně. Následuj me Same,“ Lilith se otočila a prošla dveřmi a ocitla se na chodbě.
„Odpust mi tati, ale není jiná šance, jinak nelze Deana zastavit a já mu nemůžu dovolit, aby dál zabíjel,“ zamumlal Sam tiše a poté také opustil svůj pokoj a několik minut on a Lilith bok po boku kráčeli chodbou.
Celou tu dobu měl pocit, jako kdyby se odněkud ozývalo:
„Nedělej to Same! To co říká, není pravda, nedělej to Same, ale nikde nikoho neviděl.
Nakonec společně došli na konec té chodby a ocitli se u nějakých dvéří, na kterých bylo napsané:
„Nepovolaným vstup zakázán.“
„Doktorské místečko lásky,“ zašklebila se Lilith a ty dveře se otevřely.
Na sama se vyvalil zápach, jako kdyby v té místnosti nějakou dobu leželi mrtvý lidé, Sam potřásl hlavou. Nechtěl na něco takového myslet.
„Same! Nedělej to! Náhle se před ním zhmotnila Jess.
„Jess. Co ty tady děláš?“
„Prosím, Same. Nedělej to, co po tobě chce. To s Deanem…,“ Lilith si jí všimla a oči jí vzplály a Jess se náhle rozplynula.
„Jess! Co si mi to chtěla říct?!“
„Same! Neměl bys jí věřit ani jedno slovo!“
„Chtěla mi říct něco o Deanovi, ona o něm něco ví!“
„Jistě, že o něm něco ví. Je to práce té démonky. Copak ti to není podezřelé?“
„Ona zná naše malé tajemství?“
„Nevyprávěl jsi ho náhodou Deanovi a potom my démoni o vás víme mnoho tajemství a věř. mi, že o tobě vím mnohem, mnohem víc a to ani nemluvím o jistých intimnostech, které jste kdysi dávno prováděli s Jess v márnici.“
Sam se proti své vůli začervenal.
„To bylo něco jiného.“
„Však já ti to nevyčítám, ale vsadím se, že jsi o tom svému bratrovi nic neřekl, určitě by se to neslučovalo s jeho představou o jeho slušném bratříčkovi.“
„Já jí věřil tak moc jsem jí chtěl věřit, tak moc jsem si přál, aby se tu objevila, abychom si mohli říct navěky sbohem, ale mělo me napadnout, že když se objevila tak náhle po tolika letech, že v tom něco bude.“
„Jak už jsem několikrát řekla. Ona démonka je schopná všeho, a když něco chce, před ničím a nikým se nezastaví a teď, když se jí povedlo ovládnout tvého bratra, je mnohem nebezpečnější.
„Já vím. Co mám udělat?“
„Všechno nech na me, Samíku,“ Lilith se na něho oslnivě pousmála, ale on jí nevnímal. Úsměv jí povadl, ale tak trochu to čekala. Možná, že si měla přece jen vybrat starší tělo.
Zatleskala a před ní se objevila sestra, která Sama zavřela do té místnosti s tím doktorem, který byl bez jazyka.
„Máš to všechno připravené?“ zeptala se jí Lilith.
Sestra beze slova přikývla a na stole, který stal před Lilith se objevila malá truhlička.
„Skvělé. Už jenom kousíček,“ zašeptala neslyšitelně.
„Tak Same přistup prosím k tomu stolu blíž.“
„Co je tam?“
„Uvidíš. Prostě jenom přistup blíž, pomysli na Deana a na to, co se chystá udělat.““Proč mi to musíš každou chvilku připomínat?“
„Protože nechci, abys na to zapomněl, aby ses nenechal svést falešným pocitem bezpečí.
„Co mám tedy udělat?“
„Otevři ústa, všechno ostatní už nech na nás.“
„Dělám to pro tebe Deane,“ zamumlal Sam a potom otevřel ústa.
Lilith se v očích zajiskřilo a potom dala rukou znamení a sestra Démonka tu malou truhličku otevřela.
Zdálo se, že je ta truhlička prázdná, ale podle toho, jak se Lilith spokojeně usmívala, to tak zřejmě nebylo a jak se o pár okamžiků později ukázala, zřejmě prázdné nebyla.
Náhle z té truhličku vystřelil do vzduchu velký černý stín.
„Ano! Je to on! Je to on!“ zašeptala několikrát za sebou Lilith a ruce měla sepjaté.
Onen velký temný stín, nejprve několikrát obkroužil kolem místnosti, potom kolem Sama, který tam stál nehnutě, oči měl zavřené, čelo měl malinko zpocené.
Snažil se nevnímat něco uvnitř jeho, co křičelo, aby se ihned obrátil, aby se odtud pokusil utéct. Byl na to připravený anebo si to aspoň myslel.
„Je čas můj pane! Je jen tvůj!“
Sestra démonka stála opodál ve tváři celá napnutá.
Černý stín ještě jednou obkroužil kolem sama a pak náhle bez jakéhokoliv varování pronikl ústy Samovy do těla.
Sam jako by se náhle probral, jako by si uvědomil, že tohle není správné, ho chtěl vyplivnout, zbavit se, vyhnat ho ze svého těla, ale už bylo pozdě.
Škubnul sebou, oči se mu dokořán rozšířily, čelo se mu zbortilo potem, nohy a ruce se mu začaly třást.
Snažil se s tím bojovat, snažil se toho zbavit, ale byl to marný boj.
Ten démon, který vstoupil do jeho těla byl příliš silný, odhodlaný se tohoto těla nevzdat, udržet si ho za každou cenu.
„Jako by odněkud z dálky k němu doléhal spokojený, možná až šílený dětský smích.
Sam viděl Deana, jak sedí na pryčně v cele a v ruce drží malou stříbrnou krabičku, jak jí pomalu otvírá a potom nic, kolem Sama se náhle utvořila neproniknutelná tma.
Jeho vědomí cítilo, že ho někdo pomalu, ale jistě vytlačuje, chtěl se tomu bránit, snažil se ze všech sil, ale ten démon byl příliš mocný, příliš chtivý po jeho těle a Sam cítil, že se ztrácí, že svět kolem sebe vnímal stále míň a miň a pomalu s hrůzou si uvědomoval, že to ne Dean, ale on, on se dostal pod kontrolu démonky, to jeho přinutila přijmout dobrovolně démona, to on bude zabíjet…
Lilith, která po celou dobu jeho přeměny stála stranou ho vzala za ruku a pohlédla mu do očí.
Už to nebyly Samovy oči. Tyto oči patřily někomu krutému, všeho schopnému muži.
Posednutý Sam se pousmál.
„Rád tě vidím, dceruško. Jsem rád, že jsi me nezklamala a dokázala jsi pro me získat tohle tělo.
Lilith sklonila hlavu.
„Ráda jsem to pro tebe udělala, otče.
Sam jí pohladil po vlasech.
„Je čas začít s vyhlazováním!“ zašeptal a poté Samovy žlutě zazářily oči.

To nemělo chybu ,ale doufám že se z toho Sammy brzo dostane a že mu Dean pomůže je to nádherný....ale docela mě to dostalo.... ale jinak fakt skvělý...

Myslíš, že to má ještě pokračování?

To mi chceš říct že to skončilo tak blbě???...Já budu vraždíííííít!!!!!.... .....no doufam že to pokračovat bude jinak mě máš na svědomí..!....

Tak jo. Ještě to pokračuje:)