Zrození by MASON

Je to demonka jak řekla: Demoni taky lžou, ale nekteří lžou jen v nečem a co myslíte, že trápí Sama, teda krome toho, že je zavřený v blázinci.

no sammyho okrem toho, ze je v cvokarne, urcite trapi starost o brata nie potom by som to este asi tipla na obavy z toho, kto je to dievca, o ktorom mu ten doktor hovoril a mozno aj fakt, preco ho ten doktor vyhlasil za blazna a co sa to deje v tom vancouvri a tak... no a samozrejme jessica, nie? tam musi byt riadne vyhecovany z jej hlasu

Nevím jestli to mám říct, ale řeknu to: už vím jak to skončí...
Jo já slyšet nečí hlas nebo vidět někoho, kdo už je mrtvý no nevím nevím, ale je fakt, že já už mám zkušenosti z duchařského "seriálu", který jsem stvořil minulý rok:-)

Se Samem někdo třásl.
„Vstavějte! Vstavějte!“ doléhal k němu zpozdáli nějaký mužský hlas.
Sam pomalu otevřel oči. Přece jen ještě stále cítil dozvuky sedativ.
„Co se to děje?“ zeptal se rozespale.
„Musíte odtud ihned vypadnout!“ ozval se znovu ten mužský hlas a Sam si uvědomil, že je mu ten hlas podvědomý.
Otevřel oči, a když se mu obraz rozjasnil a on spatřil doktora, kterého zachránil a on ho následně nechal zavřít do kazajky.
Sam sebou škubnul nebo se o to pokusil, ale v té kazajce to šlo těžce.
„Co chcete?“
„Vím, že máte na mě vztek, ale já jsem to musel udělat…,“ zašeptal ten doktor a ohlédl se ke dveřím, ale nikdo kromě něho a Sama v pokoji nebyl.
„Jo. Vy jste musel. Musel jste do me napumpovat sedativa, musel jste mi navléct svěrací kazajku, že?“
„Musíte me pochopit. Poslední hodiny pro me nebyly zrovna příjemné.
„Pro me taky ne. Vy moc dobře víte, že se tu něco děje a vy uděláte tohle.,“ Sam znovu několikrát marně zaškubal svěrací kazajkou, ale ta nepovolila.
„Musíte me chápat:“
„Já vás ale nechci chápat! Já jsem vám pomohl a vy…!“
„To jsem měl podle vás říct, že se u mě objevil démon, který mi vyřízl jazyk a popálil ruce, měl jsem jim snad říct, že v tom pokoji začalo samo od sebe hořet a že ten oheň zmizel, když jsem ty dveře vyrazil? To bych skončil na vašem místě.
„Mluvil byste pravdu!“
Doktor se nervózně zasmál.
„Pravda dneska už nic neznamená!“
„Ale ano znamená!“
„Pro me ne. Pro me je důležité, abych přežil!“
„Proto jste sem přišel, abyste mi řekl, že kvůli sobě obětuje te všechny a všechno?“
„Je to mnohem složitější.“
„Jestliže jste měl vyříznutý jazyk, jak to, že zase mluvíte?!“
„To je právě ta složitost hochu. Objevila se u mě asi 8 letá holčička a nabídla mi, že zařídí vrácení jazyka.
Nevěřil jsem jí, ale ukázala mi věci, kterým jsem musel věřit.“
„Lilith!“ procedil Sam skrz zuby.
„Koukám, že jí znáte. Mluvila o vás a taky o vašem bratrovi.
Řekla mi, že budu moct zase mluvit, ale musím vás zavřít na pokoj, dát vám sedativa a kazajku.
„Vy jste to zřejmě přijal, když teď spolu mluvíme.“
„Jistě, že ano. Copak vy byste to odmítnul?“
„Ano. Pokud by se jednalo o někoho, jako je ona!“
„I kdyby se jednalo o váš život anebo o život vašeho bratra?“
Sam se uchechtal.
„Myslím, že o tomhle mluvit nechce, možná, že bychom neměli mluvit o ničem, proč jste přišel, svoje jste splnil, hlas máte zpátky i ruce máte zdravý.
Doktor neodpověděl. Znovu se zahleděl ke dveřím.
„Čekáte snad někoho anebo se mě chystáte zabít a bojíte se, že by mohl někdo přijít?“
Doktor se k němu naklonil.
„chci vás odtud dostat!“
Sam se zatvářil překvapeně, ale vzápětí to potlačil.
„My, že my chcete pomoct? To vám taky řekla Lilith?“
„Doktor zavrtěl hlavou a Sam si všimnul, že má čelo zpocené.
„Něco se tu děje? Nejméně jedna sestra není tím za, co se vydává.“
„To vám vadí?“ zeptal se Sam štiplavěji, nežli zamýšlel.
„Ona jim ubližuje!“
„Kdo komu ubližuje?“
„Ta holčička Lilith. Už nějakou dobu se objevuje u některých pacientů a kdykoliv u nich je, chovají se téměř nepříčetně.“
„O jaké pacienty se jedná?“
„O ty, co byli přepadeni v tom parku. Řekla mi to a taky řekla, že jestli udělám něco, co se jí nebude líbit, bude me to velmi bolet…,“ doktor se otřásl.
„Tak proč mi chcete pomoct? Proč jste si to najednou rozmyslel?“
„Protože., protože… nevím jak to mám říct, ale mám pocit, že ze me vysává životní energii.“
„To občas dělají, ale jí zřejmě nestačí tělo, které posedne, ale proč si myslíte, že já s tím něco zmůžu?“
„Slyšel jsem o vás, že prý lovíte duchy, démony a další nadpřirozené stvůry.“
„řekl jste to přesně. Lovíme, ale s Deanem s mým bratrem.“
„Co je s vaším bratrem nevím, ale i tak musíte vědět, jak se jí postavit, nemůžete přece dovolit, aby z mých pacientů, ze me vysávala život.“
„Na to jste měl myslet mnohem dřív!“
Prosím! Musíte s tím něco udělat!“
„Ona není jen tak obyčejná démonka! Doteď jsme s ní měli několikrát tu čest a vyvázli jsme z toho jen tak tak a vy mi říkáte, že jí mám zastavit, sám bez deane?“
„Prosím! Vy na něco přijdete!“ žadonil ten muž a v jeho hlas byla slyšet úzkostlivost.
„Tak dobrá, ale abych se mohl o něco pokusit, potřeboval bych volné ruce.
„Jistě, samozřejmě, okamžitě,“ doktor začal tu kazajku rozvazovat, ale obě dvě ruce se mu přitom třásly.
Nakonec se mu to povedlo a Sam měl zase po několika hodinách volné ruce.
„tak a teď zkuste na něco přijít!“
„To není tak lehké! Ono to nepřijde na povel.“
„Ale vy se musíte snažit! Může se tu objevit každou chvíli a…,“ v tu chvíli prošla Lilith skrz dveře a doktora tvář v okamžiku zbledla.
Lilith se pousmála a udělala k nim krok.
„Koukám, že jste si to zřejmě rozmyslel, doktore.
„Já… jistě, že ne, já jsem jenom…,“ blekotal doktor, kterému se v očích zračila hrůza.
Lilith mlaskla.
„Tohle jsme si myslím nedomluvili.“
„Nech ho na pokoji!“ ozval se Sam.
„Na tebe taky dojde řada, ale já nerada řeším dvě věci najednou.
„tak co s tebou? Přijde mi, že jsi moc moc zlobivý doktůrek.“
„Já… já… prosím neubližujte mi!“
„To víš, že ti neublížím, za co me to máš,“ a potom mu prstem pronikla do pravého oka a čím víc do toho oka tím prstem šťourala, tím víc ten doktor křičel bolesti a nepřestala ani tehdy, když mu z nosu začala téct krev.
„Bože…, přestaň!“
„Bylo to tak lehké! Měl jsi ho jen uvěznit na tenhle klinice, cpát do něho sedativa, navléct mu kazajku, ale ne ho osvobodit!“
„On me k tomu donutil! Není to člověk!“
„to máš pravdu. Není to člověk, je to lovec duchu a démonů!“
„Prosím! Udělám vše, co po mně budeš chtít…“
„Pozdě už o tebe nestojím,“ a poté mu druhým prstem pronikla do levého oka a svými nehty mu nakonec pronikla skrz sítnici a nenávratně mu poškodila zrak.
Po chvilce oba dva ty prsty vytáhla z jeho očí a chvilku hleděla na krev, která se tomu muži řinula z očí.
„Hlas ti nechám, ale zrak ti už nikdy nikdo nevrátí.“
Doktor, který mel vyloupnuté oči, se sesul k zemi, kde se nekontrolovatelně rozvzlykal.
„Chceš je, Same?“ Lilith mu nabízela čerstvě vytržené oční bulvy.
„Jak můžeš být tak…“
„Tak co Same? Tak krutá, tak hnusná, tak sadistická?“
Na to je jedna jednoduchá odpověď.
„Myslím, že jí nechce znát.““Neměl si s tím začínat.
„Čím víc nám ubližujete, tím víc budu ubližovat vám anebo těm, na kterých vám záleží anebo s kterými jste se seznámili.
„Me už nemůžeš ublížit!“
Lilith natáhla ruku a chtěla ho pohladit po tváři, ale Sam ucuknul.
„Jsi si tím opravdu jist? Je ti tedy jedno, co komu udělám?“
„Nedovolím ti, abys cokoliv někomu udělala?“
„A co ten chlap, jehož oči jsi tak nezdvořile odmítnul? Cos udělal, abys tomu zabránil anebo si to podle tebe zasloužil, máš na něho vztek, chtěl bys mu ublížit?
Já být na tvém místě, neváhala bych ani minutu.“
„Já ale nejsem ty!“
„to je právě ten váš velký nedostatek, ale jaký váš otec takový synové, že?“
„Co chceš? Poučovat me o mých chybách anebo zabít?“
„Zabít Same? Vypadám snad na někoho, kdo miluje zabíjení?“
„Měla bys to udělat, protože jestli to neuděláš, najdu způsob, jak tě zabít!“
„Jistě. To už říkali i lovci před vámi, a pokud me paměť neklame, jejich kostí teď nejspíš někde leží.
„Když me tedy nechceš zabít, co tedy chceš?“
„Já tě chci zabít, ale ne tady a ne teď.“
„Do nekonečna me tady držet nemůžeš! Dřív nebo později se mi odtud podaří utéct!“
„Jsem ráda, že ti optimismus nechybí, ale i kdyby se ti to povedlo, bez Deana mi nemůžeš ublížit.“
„Kde je? Udělalas mu něco?!“
„No mrtvý není, ale kde je, to je těžké říct.“
„Víš to anebo ne?!“
„Vím, kde je, ale nemůžu se k němu dostat.“
„To je jedině dobře!“
„Lilith se usmála a byl to takový ten úsměv, který nechcete vidět nikdy v životě.
„Já bych neřekla, že je to dobře Same.“
„Proč? Kde je?“
„Prozradím ti to, když se mi podřídíš, kdy uznáš, že je váš boj marný, že neexistuje žádná šance, na moje zabití.“
„Nikdy!“ v Samově hlase byla nenávist.
Lilith potěšeně zatleskala.
„Věděla jsem, že to v tobě je, jen to musíme probudit.“
„Já se ti nikdy nepodřídím a Deana najdu!“
„Líbíš se mi čím dál tím víc Same. Možná, že bych měla posednout o pár let starší slečinku.“
Sam se samým zhnusením otřásl.
„Já Deana najdu a ty mi v tom nezabráníš!“
„Tak tedy hodně štěstí Same, ale měl bys vědět, že ta démonka, co s ní právě teď je, je možná ještě horší nežli já.“
„dean by se s démonkou nikdy nespojil!“
„To samé si on myslel o svém otci!“
„On by se s vámi nikdy nespojil!“
„Láska dokáže povznášet, ale i zabíjet!“
„Co tím chceš říct, co je ta démonka zač, co s Deanem zamýšlí?!
„Přidej se ke me a společně dokážeme deana vyrvat z jejich spáru!“
„S tebou se nikdy nespojím!“
„Pak tedy sbohem Deane Winchestere!“
„Jak mám vědět, že mi nelžeš?!“
„Nemůžeš. To je na tom to nejlepší. Máš čas na rozmyšlenou, ale čím víc budeš váhat, tím víc bude dean propadat její moci a nakonec, už nemusí zbýt čas na jeho záchranu!“
„Já ti nevěřím! Jsi démonka, chceš me zabít!“
„Ona pro me znamená mnohem větší hrozbu, nežli ty, Dean, váš otec nebo kterýkoliv jiný lovec.
„Neměl bych tedy spíš stát na její straně?“
„Jen za předpokladu, že jí chceš oddaně sloužit. Rozmýšlej rychle, čas se krátí, Same,“ a poté zmizela a Sam si všimnul, že mu ty dvě oční bulvy, zanechala na posteli

aaaa no to je super ja hltam kazde slovo, uplne skvela poviedka ale ta demonka, co je s deanom, no toto ako nie to komu mam teraz sakra verit? krucinal ale suka jedna ak zamysla nieco s deanom akoze toto ja nedovolim nasho Deana nech necha krasne na pokoji... ale sakra, mne sa viace pozdavala ona ako ta Lilith sakra, preco demoni klamu????!!!!!!!

ako vždy super!

Jsem rád, že se vám vytržené oči libí.
Jinak co myslíte, jak se rozhodne Sam?

Páni paráda ja len tak čumím na to čítam jak blázen vážne perfektná poviedka skvelý príbeh a a tá nová démonka som fakt zvedavá čo teda sa s nej nakoniec vykľuje bude to ešte moc zaujimavéé strašne sa teším na pokračovanie velmi vydarenéé

Další část Chudák doktůrek... chtěl mu pomoci a nakonec přišel o oči... taková malá sadistka Jen mě nemálo překvapilo, že se mu Sam nějak moc ani nesnažil pomoci! A ta závěrečná část.. to je zajímavé. Jsem zvědavá, jak se Sammy rozhodne! A co se ještě vyklube z té démonky se kterou je zrovna Dean!
Jinak moc zajímavý rozhovor mezi Lilith a Samem Pěkná část moc se ti povedla

Texas před pěti lety
„Johne! Johne!“ křičel Bobby na Johna Winchestera.
„John se zastavil.
„Co se děje Bobby?“
„Myslím, že bychom tam neměli jít.“
„Proč si to myslíš? Je téměř jisté, že tam něco je a naší povinností, je to zlikvidovat.“
„To je pravda, ale to něco může být nad naše síly.
John ho poplácal po rameni.
„No tak Bobby. Nebuď takový skeptik.“
„Možná, že by ses měl raději zastavit u svých synů. Proč se k nim nechceš vrátit?“
„Víš to moc dobře. Dokud budu daleko od nich, ten démon jim dá pokoj.
„Já bych na to nesázel. To, že se je ještě nepokusil zabít, neznamená to, že je nesleduje, copak si už zapomněl na Jessiku Samovu snoubenku?“
„Jistě, že nezapomněl a dovedu si představit, jak to musí být pro Sama těžké, ale já se tam prostě nemůžu ukázat.“
Bobby se podrbal na vousech.
„Proč Johne? Bojíš se jim podívat do očí, nechceš zjistit, že tvý synové na tebe mají zlost?“
„Tak to není. Já je prostě nechci ohrozit a pak teď se k nim stejně vrátit nemůžu.“
„Proč ne?“
„Mám jeho stopu. Vím, že tady někde je.“
„To sis myslel i několikrát předtím a nakonec z toho nic nebylo, snad jen, že se tak nezodpovědně vystavil smrti.
Myslíš si snad, že na tebe ten démon čeká s otevřenou náručí?“
„Moc mi tedy Bobby nepomáháš.“
„Já se ti naopak snažím pomoct, jak nejlépe to dokážu.
„Proč nenásleduješ příklad Ellen, která se rozhodla toho na čas nechat a chce vychovat svojí dceru.
„To je úplně něco jiného. Přece nepřestanu, když jsem mu tak blízko.
Vím, že tady někde je, že se mi to tentokrát povede a já tak pomstím Mary.“
Bobby zoufale zavrtěl hlavou, ale už raději mlčel.
Bylo mu jasné, že když už si John Winchester vezme do hlavy, jen tak ho to nepustí.
Sam a Dean na tom byli stejně, ale Sam se zdál rozumnější a tak Bobby doufal, že pokud se ti dva dostanou do nějakého problému, Sam zachová chladnou hlavu a nějak je z toho dostane.
„Kluci budou v pohodě. I když Sama smrt Jess zdrtila, může mu to pomoct.“
„Já doufám, že nebude riskovat vše a nepustí se za tím démonem tak jako ty.“
„Nesmíme mu prostě dovolit, aby ublížil dalším lidem a jestli ho budu takhle pronásledovat, nebude mít na to čas.
„Nejspíš to tak bude, ale uvědom si, že on má před sebou mnoho, mnoho let, ale ty ať už chceš anebo ne, pomalu stárneš a když se ti ho podaří dostihnout dejme tomu tak v devadesáti, myslíš, že dokážeš zabít?“
„Bobby! Myslím, že trochu přeháníš a…,“ John byl přehlušen ženským výkřikem.
Pohlédl na Bobbyho a ten přikývnul.
„Bobby. Běž připravit auta.““Nenechám tě tam jít samotného.“
„Jestli někoho posednul nějaký démon, vím jak se s tím vypořádat!“
„Jo nejspíš jo, ale proč zbytečně riskovat. Můžeme tam jít dva, protože jak je známo, dva toho zmůžou víc než jeden.
„Bobby. Já vím, co mám dělat.“
„Co? Zabiješ jí, jestli v ní bude démon?“
„Jestli budu muset. Žlutoočko to určitě není. Pokud si vzpomínám tak ten do ženský ještě nevlezl.
„To ovšem neznamená, že to nemůže být jiný, mocný démon!“
„Já si myslím, že to přeháníš. Běž prosím připravit to auto.“
„Jak myslíš, Johne, ale je ti jasné, že jestli budeš potřebovat pomoct, nebudu nablízku?“
„Já to zvládnu. Dělám to už pár let a jsem stále naživu.“
„ S tebou vážně občas není žádná řeč.“
„Jo. Mary mi to párkrát řekla, ale zůstali jsme spolu až do konce i když ten konec byl mnohem blíž, nežli jsme si mysleli…“
Johnovu tvář na několik vteřin obestřel smutek.
„A ty se za ní nechceš dostat, co?“
John zavrtěl hlavou.
„Jistě, že ne. Tohle by mi neodpustili a já bych přece takhle nemohl opustit kluky.
Bobby otvíral ústa, ale John ho pohybem ruky zarazil.
„Nic neříkej. Sleduji je, ale nemůžu se k nim přiblížit.“
V tom se ten výkřik ozval znovu.
„Zkus se k nám s tím autem dostat, co nejrychleji,“ a poté se John rozeběhl.
Bobby za ním hleděl a tvář měl zamračenou.
„Jednou tě Johne, dostanou…“
John proběhl dlouhou uličkou.
Během běhu si připravil sůl, svěcenou vodu, křížek a v kapse měl malou knížečku, kterou jak doufal, nebudu muset použít.
Několik metrů před ním stála nějaké ženská postava.
Byla k němu otočená zády a zdálo se, že pláče.
Pomalu k ní přistoupil.
„Stalo se vám něco?“
„Běžte pryč! Chtěla bych být sama?“
„Chci vám pomoct.“
„Já nepotřebuji pomoct!“
„Proč pláčete?“
„Hledám svého otce, který mě opustil. Je vysoký, má černé vlasy, vousy a je to lovec duchu, démonů a jiné havěti.“
„Cože? Někdo takový existuje?“
„Přestaň s tím!“ její hlas se změnil a Johnovi v tu chvíli něco došlo. Ustoupil o krok dozadu.
„Jsi to ty…?“ vyklouzlo z něho ohromeně.
Žena se pomalu otočila, zvedla hlavu a John spatřil ženu, která o pět let později zachránila, Deane před rozzuřeným davem.
Podívala se Johnovi do očí a pak se pousmála.
Byl to vítězný úsměv.
„Jak…, jak si se sem dostala?“ Johnovi se jen těžko hledala slova. Tohle opravdu nečekal.
„Tak takhle ty vítáš všechny své děti, tati?!“ zašeptala a ve stejném okamžiku, se jí zaleskly oči.

rychle pokráčko!!!!

Přítomnost
Tak co Deane, už je ti lépe?“
„Pokud možno, mluv na me co nejméně!“
„Copak? Děláš jako by to byla moje vina, že si se mnou tvůj otec začal.
„Já tomu nevěřím! Říkej si, co chceš, ale nevěřím, že by si otec začal s někým takovým!“
„Tím chceš jako říct, že nejsem dost hezká?!“
„Chci tím říct jen to, že by musel být můj otec sjetej, oželej nebo totálně mimo sebe, aby si začal s démonkou!“
Démonka se na dlani objevil plamen, ale ona ho udusila.
„Nevíš nic o tom, co váš otec dělal před lety. Nemáš ponětí, kolikrát riskoval život a už vůbec nevíš, jak se přitom cítil sám!“
„Já vím, že tys nebyla ani jeho milenka a už vůbec jeho manželka. Někoho tak sebestředného by si můj otec nevzal ne dobrovolně!“
„Nezahrávej si Deane! Jsi sice naživu, ale to nemusí trvat dlouho!“
Dean zívnul.
„Jo. To už jsem párkrát slyšel, ale mám takový dojem, že jsi po me chtěla, abychom se vidali do toho parku a zjistili, co se to tam děje i když mám ten pocit, že jít tam bez sama je chyba.
„Skoro to vypadá, jako byste byli spojení na šňůrce,“ neodpustila si rýpnutí ta démonka, kterou naštvalo, že jí dean nevěří.“
„Jsme bratři, hodně jsme toho zažili a i když nám šlo často o kejhák a se Sam často nebyla rozumná řeč, držíme u sebe anebo se o to snažíme.
„to je sice velmi roztomilé, ale to nezastaví ani to, co je v tom parku a Lilith už vůbec ne.“
Kdyby to šlo, sežehnul bych tu holku autogenem.
„Jenže to nejde a bez Sama jí neublížíš.“
„Víš, že si tak trochu protiřečíš?“
„Vážně? Povídej, jsem jedno ucho?“
„Chceš zabít Lilith, ale nic pro to neděláš.“
„Jsou věci, které nemůžeš pochopit Deane Winchestere.
„To mi kdysi někdo tvrdil, když jsem se ptal, jaký je rozdíl mezi klukem a holkou a dnes už to vím.“
„Jsem zvědavá, jak dlouho ti ten tvůj humor vydrží.“
„Co máš společného s mým otcem a pokud je to možné, chtěl bych slyšet pravdu.
„Já bych chtěla zabít Lilith a zatím se mi to nedaří. Proč mi nevěříš?“
„I když s námi náš otec netrávil tolik času, jak bych si přál, vím, že by si s někým takovým, jako jsi ty nezačal. Nejsi jeho typ, i kdyby ses postavila na hlavu, přičemž při troše štěstí se ti nahrne krev do mozku a ty budeš nucená z tohohle těla vypadnout.“
„Nepokoušej svoje štěstí Deane!“
„Ty me potřebuješ! Nevím na co, ale cítím, že me potřebuješ takže, co kdyby ses na tu hlavu postavila.“
Víš moc dobře, že to takhle nefunguje. Musel bys me z toho těla vyhnat anebo bych musela chtít odejít sama, ale já rozhodně nechci.“
„Aspoň, že si přiznala, žes s mým otcem nic neměla.“
„Já jsem nic takového neřekla!“
„Ale ano řekla. Já jsem řekl, že by si můj otec s nikým takovým jako ty nikdy nezačal a tys mlčela a mlčení je jak známo souhlas, takže jestli si měla něco někdy s mým tátou, určitě to nebylo z jeho strany dobrovolné!“
„Hlupáku! Jsem k tvému otci mnohem blíž, nežli si vůbec umíš představit, ve svých nejdivočejších snech!“
„Snažíš se marně démonko. Jestli chceme toho tvora zastavit, měli bychom si pospíšit.
Pokud se nemyslím, jsou to dnes tři měsíce, od posledního napadení a jestli má Sam pravdu a jako, že většinou má, stane se to dneska.“
„Jak ho chceš zastavit? Vždyť ani nevíš, co to je.“
„To nevím u většiny. Oni ke me nepřijdou a neřeknou mi:
„Tak hele Deane, jsem to a to a dnes zabiju toho a toho, takže tam nezapomeň být!
Prostě mám bud štěstí já anebo to, co se snažím zabít.
Tohle bude o to horší, že vím, že to nejspíš není duch a ani démon.
„Duch to není na sto procent, ale s tím démonem bych být na tvém místě počítala.
„Ty snad něco víš? Jestli jo, tak jakákoliv informace z ověřené démonské encyklopedie, by mi dost bodla,“ Dean se do té démonky úmysle navážel.
Chtěl zjistit, co všechno vydrží, jak moc je pro ní důležitý.
„Jsi jako malý kluk, kluk co má potřebu se předvádět.“
„A ty jako malá holka, co si jí v dětství skoro nevšímal.
Copak tys nebyla tatínkova holčička?“
„Mlč!“ zaječela a švihla rukou a na Deanově pravé tváři se objevila krvavá šmouha.
Dean si jí beze slova setřel.
„Kdybys o tom chtěla mluvit, jsem ti k dispozici.
„I když nerada, musím tvého bratra obdivovat. Nechápu, jak může s tebou vydržet!
„Copak? Snad se z nás nestala citlivka?!“
„Zmlkni!“ zaječela démonka, kterou Dean cynismus vytáčel.
Ptáci poplašeně poodletěli pryč.“
Démončina tvář potemněla, oči se staly chladnými.
„Jestli chceš nejbližší hodiny, přežít ve zdraví, už neříkej ani slovo.“
Dean neodpověděl, jen se mu na rtech zvlnil spokojený úsměv.
„Jdeme do toho parku. Za pár minut by e tam měl objevit,“ zamumlala nezvykle tiše ta démonka.
Dean pouze přikývnul a potom oba dva vstoupili na pěšinu, která vedle ke stromu, kde byli ti čtyři lidi napadení.

Wow dalšie super pokračovanie ,ale ten Dean si nedá povedať ich rozhovory to je zážitok perfektne ich píšeš úplne jak náš Dean teším sa na dalšie pokračovanie zbožňujem túto povišn

tak som dala dve pokracka naraz a pani ozaj velmi napinava poviedka velmi velmi velmi sa mi paci fakt napinava, vtipna a ma vsetko, co spravna supernatural poviedka ma mat

len mala otazocka, ta demonka, co je s nou teraz Dean je ta ista, co ho zachranila z toho davu? ak ano tak, to potom je jeho sestra a nie ta zenska, co si s nou zacal john? resp. sa v tomto bode trosicku stracam... asi si stojim na vedeni dnes :shame:

no este raz skladam poklonu lebo ozaj sa mi poviedka velmi paci.

Skvělé!! Rozhovory mezi démonkou a Deanem jsou vždycky pro mě zážitek! Prostě úžasné jak on do ní rýpe... brácha jenom nechápal, jak mě pozoroval, proč se při pohledu na monitor usmívám! No jsem moc zvědavá, co se stane v parku!

Je to ta samá

juuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu

A proč ses usmívala?

Sam nemohl spát. Musel myslet na to, co mu Lilith řekla.
Což bylo samo o sobě dost nepříjemný poznatek, protože ona byla démon a snažila se ho zabít. Ovšem když měla jedinečnou příležitost, neudělala to.
Zabila sice toho chlapa, který mu chtěl pomoct, ale Sam si nebyl jistý, jestli by mu vůbec pomohl. Mohla to být jen další léčka, i když…, Sam pohlédl na dvě oční bulvy, co stále ležely na jeho posteli.
Raději odvrátil zrak. Neměl ponětí, co má udělat, neměl se s kým poradit, Dean tu nebyl, otec tu nebyl a ani Jessika, pokud to byla ona, se už nějakou dobu neozvala.
„Jess jsi tady děje?“ zavolal tiše.
Nikdo se neozval.
Potřásl hlavou, ale i tak to zkusil znovu.
„Jesse. Jsi tady někde? Jestli ano, dej mi nějaké znamení…“
Opět se neozval žádný hlas, ale záclony se náhle pohnuly.
„Jess! Jsi to ty!“ Sam k těm záclonám přistoupil, ale když ho ovanul vítr, byl jsi skoro jist, že to není její práci.
Neblázni, Same. Ať už to bylo cokoliv, je to zřejmě pryč. Možná, že jsi jí nikdy neslyšel ani neviděl, možná, že sis to všechno jen vybájil. Ještě, že jsem to neřekl Deanovi, tedy kdyby byla možnost, akorát by se mi vysmál a měl by nejspíš pravdu,“ sam zklamaně dosedl na postel.
Mel by se vydat hledat Deana, pokusit se ho najít, ale i když byl volný, měl takový pocit, že tuhle „kliniku“ nemůže opustit bez jejího souhlasu a něco mu říkalo, že ona ho jen tak nepustí. Popravdě. Jestli se Dean dostal do moci nějaké démonky, nejspíš by se obrátil proti němu a Sam rozhodně nechtěl riskovat takový střet.
Je klidně možné, že mu lže, vždyť je to démonka v těle malé holky.
Všichni věděli, že démoni mají tendenci lhát i když jím do tváře stříkáte svěcenou vodu anebo je vymýtáte.
Sam si prohrábnul vlasy.
Věděl, že se jednou ocitne někde, kde bude sám, kde nebude nikdo jemu blízký, aby mu poradil, podpořil ho, ale že to bude takhle brzo a že se bude jednat o Lilith.
„Co bys udělal ty Deane? Nakopal bys jí zadek anebo si její nabídku přijal?
Od něho se však odpovědi nedočkal.
Jestli je pravda, co říká, může se Dean ocitnout v maléru, protože ta démonka už musí něco znamenat, když z ní má Lilith strach.
Ona sama by to nikdy nepřiznala, ale sam to cítil.
Jenže s démony nelze spolupracovat. Můžou se proti tobě kdykoliv obrátit.
Přistoupil k oknu a zahleděl se ven.
„Co mám dělat? Jak se mám rozhodnout? Mám přijmout její nabídku a riskovat, že už me nepustí anebo zotročí anebo jí odmítnout a riskovat, že ta druhá zabije Deana?“
hůř „To je na tobě Same, ale pamatuj se, že jakmile se rozhodneš pro jedno, už nebude vést cesta zpět,“ ozval se mu za zády ženský hlas.
Sam se prudce otočil, a když před sebou spatřil stát průsvitnou Jessiku, proti své vůli se zachvěl.
„Proč ses neobjevila, když jsem tě volal?“
„Opatrně Same. Jedna je horší, nežli druhá a já nechci, abys…,“ Jessika se začala vytrácet.
„Co se to děje?!“
„Pomoz jí Same!“ byla její poslední slova a poté se rozplynula.
„Co se to tu děje, co to znamená?“
Místo Jessiky však k jeho uším dolehl křik, který se ozýval z vedlejšího pokoje, kde jestli si to, dobře pamatoval, ležela žena, která tvrdila, že se jí v tom parku pokoušel uškrtit had.
„Pomoc! Pomoc! Nechte me! Pomoct!“
„Sam chtěl vyjít z pokoje, ale před ním se objevila Lilith.
„Tohle není tvoje věc Same!“
„Je to moje věc!“
„Není. Koukej se vrátit do své postele!“
„Já se tam nevrátím, a jestli chceš pomoct s tou démonkou, tak me nech projít.“
„Znamená to snad, že přistupuješ na mojí nabídku?
„Já jsem neřekl, že na ní přistupuji.“
Já jsem věděla, že jsi rozumný hoch.“
„Vím, že se s Deanem něco děje, protože on by už jinak našel způsob, jak se sem dostat.“
„Jistě. Náš malý Dean. Všechno znám, všechno umím, všude se dostanu, ale i pro něj existují hranice.
„Přiznáváš tedy, že lžeš?“
„Co si myslíš ty? Lžu a tvůj bratr je tam někde venku a marně se sem snaží dostat anebo je v moci té démonky a ona s ním zamýšlí…“
„Co s ním podle tebe zamýšlí?“
„Přijmi mojí nabídku, spolupracuj se mnou a mnohé pochopíš, Same.“
„Pomozte mi někdo! Ona me chce zabít!“ slyšeli ženin zoufalý hlas.
„Myslím, že by sis měl pospíšit, ale snaž se, aby z tebe něco zbylo, jako chlap, co bude na kousíčky, mi budeš úplně k ničemu a stejně tak Deanovi.
„Já jsem neřekl, že tvojí nabídku přijímám!“
Jistě, že ne. To já jen tak z principů.“
Sam na ní vrhnul pochybovačný pohled a pak vyběhl z pokoje.
Lilith za ním hleděla tak dlouho, dokud jí nezmizel z očí, vzápětí se jí po tváři rozlila spokojenost.
Sam vběhl do vedlejšího pokoje, ale už bylo pozdě. Žena, která ještě před dvěma minutami prosila o pomoc, teď byla pověšená na otáčejícím se ventilátoru.
Někdo si na ní zřejmě vyřádil, protože měla po celém těle krvavé podlitiny.
To ovšem ještě nebylo zdaleka všechno. I když to nebyl vůbec hezký pohled, měl Sam dojem, že k ní musí jít blíž, jako by ho k tomu tělu něco přitahovalo.
Uvědomil si, že má krk zabalený do něčeho, co vypadalo jako hadí kůže.
Byla kolem jejího krku obtočena tak, jako by se kolem ní obtočil, živí had.
Sam se kolem sebe rozhlédl, ale nikde žádného hada neviděl.
„Jak by se sem dostal had a i kdyby jí snad udusil, určitě jí na ten lustr nepověsil.
V tu chvíli se za ním ozval smích. Chraplavý a tak pomstychtivý.
Otočil se, ale nikoho neviděl.
„Je tady někdo?“
Smích se ozval znovu, ale Sam pořád nikoho neviděl.
„Jestli tu někdo je, mel by ses ukázat, protože, já se nebojím.“
„Jsi hlupák Same!“ ozval se nějaký ženský hrubý hlas, který určitě nepatřil Jess.
„Kde jsi? Ukaž se mi!“
„Jsi hlupák!“ ozvalo se znovu a vzápětí se ozvalo cvaknutí.
Sam se otočil kolem své osy, ale nikde neviděl nic podezřelého.
Došlo mu to teprve v momentě, kdy se jeho tváře dotknul chladivý vítr.
To ovšem nemohlo pocházet z venku, jelikož byly zavřená okna.
Vítr se stával intenzivnějším, jako by vznikal z nějakého pohybu…“
Pomalu zvedl hlavu a všechno pochopil.
Někdo musel ten větrák zapnout na vysokou rychlostí a on se teď otáčel kolem své osy i s tělem té ženy.
„Panebože!“ Sam se otočil a očima hledal vypínač, ale nikde nebyl.
Přece tady musí někde být!“
„Znovu se ozval ten smích a ventilátor se ještě víc roztočil a pak ještě víc.“
Přestaňte! Přestaňte!“ křičel Sam, ale nikdo ho nebral na vědomí a o několik vteřin později, se ten větrák točil na maximální úroveň a tělo té ženy sebou házelo ze strany na stranu.
„To už stačí! Slyšíte! Už je mrtvá! Proč jí nenecháte na pokoji?“
„Proč nás ty a tvůj bratr nenecháte na pokoji?!“ ozval se odněkud sbor mnoha hlasu.
„Kdo jste?“
„Ty víš, kdo jsme, Same! Ty víš, kdo jsme!“
„Já to nevím!“
„Tak potom to brzo zjistíš!“ zasmály se sborově ty hlasy,“ a poté se ta místnost ponořila do tmy a následně se ozval zvuk, jako když se do něčeho cosi zařezává a Sama, který v té tmě neviděl absolutně nic, zasáhla do obličeje sprška krve.
Když se o několik vteřin později rozsvítilo s tichou hrůzou, hleděl na její tělo, které bylo stále připoutáno k tomu ventilátoru.
Její hlava, ale nebyla na svém místě. Ležela na zemi a z útrob jejího těla vylézali hadi.
Sam se odvrátil. Zažil a viděl toho mnoho, ale tohle s ním otřáslo.
„Já ti to říkala,“ ozvala se Lilith.
„Kdo to udělal?“
„To ta démonka! Má tolik drzosti, že pronikne kamkoliv se jí zachce.“
„Jak by se sem mohla dostat?“
„Už tady byla. Vzpomínáš na toho zlobivého chlapa, co si tak nešťastně vypíchl obě dvě oči?“
„Tos byla ty.“
„Same! Není slušné přerušovat dospělé a ještě neslušnější je, přerušovat děti, mohl bys ohrozit mojí mravní výchovu.“
„To nemyslíš vážně.“
„Jistě, že ano. Jestli chceš zachránit deana, měl by si se konečně rozhodnout.
Čím déle budeš váhat, tím víc se bude dean dostávat pod její kontrolu.
„Je to sice drsnák, ale má své nedostatky, tak jako všichni lidé.“
„Nevím o žádném nedostatku, který by se měl Deanovi stát osudným.“
Lilith povytáhla obočí.
„Vážně o ničem nevíš? Co třeba chtíč, Same?“
„Na to jí Dean nikdy neskočí.“
„Tak jo. Jestli jí odolá, nechám tě jít, ale jestli jí podlehne, připojíš se ke mně.“
Sam mlčel.
„Copak? Ty mu snad nevěříš? Nevěříš, že by jí dokázal odolat?“
Sam na ní několik vteřin hleděl a potom řekl:
„Dobře. Přijímám!“
„Výborně! A abys věděl, že já si svých lidí vážím, přivedu ti Jessiku.“
Já jsem se k tobě ještě nepřidal!“
„Proč pořád lpíš na takových maličkostech?“
„Jessiku nemůžeš přivést, je mrtvá!“
„Bože Same. Lovíte nás, snažíte se nás zabít, ale přitom ani nevíte, co vlastně všechno dokážeme.
„Samozřejmě, že jí nedokážu přivést napořád, ale i pár minut by stačilo, ne?“
„Nevěřím ti! Zase me jen klameš!“
„Mám takový pocit, že tvůj skepticismus je jednou zabije.
Nebyl by to skvělý dárek? Je to už kolik pět let, co byla zabita?
Bylo by to krásné na výročí se setkat s tou, kterou doopravdy miluješ, protože nějací blázni, tvrdí, že opravdová láska je jen jedna.
„Ty me jen pokoušíš!“
Anebo bys raději viděl tatínka? Stačí říct Same. Se mnou můžeš mít vše, po čem tvé srdce touží!“
„Me nezlákáš, démonko!“
Lilith se pousmála a byl to takový ten vedoucí úsměv.
„Jistě, že zlákám. Zlákala jsem všechny, proč bys ty měl být výjimkou.“
„Já jsem lovec!“ řekl Sam pevnějším hlasem než se ve skutečnosti cítil.
„To je mi ale důvod.“
„Víš ty vůbec, kolika lovcům nebo lovkyním jsem splnila jejich nejhlubší, nejvroucnější přání?“
„Přestaň! Snažíš se marně!“
„To mi tvrdila i Ellen, ale jen do doby, než se jí díky me narodila dcera!“
„To je lež!“
„Kdyby to byla lež, proč by tak vehementně bránila své dceři, aby se vydala po jejích stopách? Snad kvůli tomu, co se stalo jejímu otci? Ale no tak Same.
Taková je mezi námi dohoda. Splnila jsem jí, co nejvíc chtěla a ona mi slíbila, že z její dcery nebude lovkyně.“
„To se tak docela nepovedlo,“ odvětil Sam, který sice stále nebyl přesvědčený, ale její slova ho nahlodávala.
Tak moc si přál mluvit s Jess a nebo s tátou.“
Lilith mávla rukou.
„Ty myslíš tu věc s blondýnkami. To bylo jen ojedinělé a šlo to úplně mimo me.“
Lilith ho zničehonic políbila na tvář a pak zašeptala:
Já věřím, že ti dojde, co je pro tebe nejlepší, Same Winchestere. Máš na mnohem víc než být jen stínem Deana Winchestera a potom zmizela a zanechala tam stát nahlodaného Sama. Semínka byla zasazena…

jezisi kriste pane jakoze ty valis takusto napinavu poviedku mat no amen tma ja tu skapimanam ty kokos.... este dobre, ze tak rychlo udatujes, lebo by ma asi trafilo ale ta lilith to je pekne socka takto nam Sama pokusat boze dufam, ze ho nezmagori... a Dean musi odolat tej druhej demonke, lebo ak nie proste ich tam sama zmasakrujem taketo nepekne hry hrat s nasimi brothers juuuj no ozaj mas talent na pisanie, je to skvele

Wow dalšia časť úžasná a bolo by super keby priviedla Johna juj to by bolo inak opäť úžasné pokračovanie a ako rýchlo fakt skvelé som zvedavá ako sa to bude dalej vyvíjať perfektné patrí ti poklona je to čím ďalej tím lepšie a zaujimavšie proste výnikajúce bravo strašne sa teším na pokračovanie

Jo. Lilith je mrška malá a zřejme se cosi snaží a Sam to má těžký. Je v tom sám bez Deana bez otce...

Tahle povídka je opravdu hodně vydařená!

ty kokos...aaaaaaaaaa....

Mazec! Jestli jsem to správně pochopila, tak ta démonka, co je s Deanem má to přepadávání v parku na svědomí! A on s ní Dean jde teď do toho parku! A chudák Sam, nemá lehké takto se rozhodovat! Moc dobrá povídka!