Zrození by MASON

Doufám, že si Deanovo utrpení řádne vychutnáte:-)

mason: no to si teda vychutnavam

ale co dopekla malo znamenat to s tou demonkou a johnom???? akoze fajn, ze si posluchol a dievca sa drzi od brothers, ale JOHN????? come on!!! you have to be kidding me.... toto ma zabije tato poviedka

jednoznacne sa mi ale cast velmi pacila a utrpenie deana no jeeej akoze krasna poviedka ozaj velmi krasne dakujem za jej pisanie a za tuto cast plnu torturing dean

Nekdo mi tady vyhrožoval, že nesmí být jejich milenka, ale o otci nepadlo ani slovo:-)

no hej najblizsie sa poucim ale tak okey, no ... johna este prezijem... vzdy lepsie ako dean alebo sam

Ještě není všem dnům konec:)
Jinak se chci zeptat: na tomhle foru jsou jen povídky o Supernatural a nebo se sem můžou dávat i jiné?
Ps: ted jdu trýznit Sama

Teda Mason ty si ma teraz totálne dostal bolo to úplne bombastické perfektnéé strašne skveléé hrozne sa mi to páči len tak pokračuj super super super wowwowowow to bola šupa je to napínavé tak čo najrýchlejšie dalšiu časť mooc diiik

Plameny se už dotýkaly Samových nohou. Každou chvilku to vypadalo, že na Samovy začne hořet oblečení a pak nebude návratu.
Nezdálo se, že by se měl Sam v nejbližších vteřinách probrat.
Spíše to vypadalo, že je otázkou jestli se dřív neudusí kouřem, který mu pronikal pootevřenými ústy.
Doktor, kvůli kterému Sam do toho pokoje přišel, se držel u zdi.
Oči měl hrůzou rozšířené, tvář bledou a rty popraskané.
Věděl, že on sám nikoho nepřivolá, že tu nejspíš umře, vzhledem k tomu, že ten chlap, co se přišel a tak divně se ho vyptával, teď leží na zemi v bezvědomí, skoro zadušený.
Nechápal, proč se ho ten chlap ptal na to, jestli zvracel nebo jestli viděl tu ženu.
Popravdě si ani nevzpomínal, že by tady toho chlapa viděl a že měl na lidi skvělou paměť.
Pamatoval si moc dobře, jak mu vrchní sestra tvrdila, že potřebuje pomoct s jedním pacientem, který je v téhle místnosti.
Neměl důvod jí nevěřit, vždyť spolu pracovali přes dvacet let.
Teď už ovšem věděl, že to byla chyba.
Jakmile do toho pokoje vstoupil, dveře se zavřely a k němu ihned přiskočili dva statní chlapi a přitiskli ho ke zdi a ta sestra k němu přišla a nožem, mu vyrvala u úst jazyk. Bylo to nepředstavitelně bolestné, ale ona se tvářila, jako by jí to dělalo potěšení, jako by to byla její každodenní práce.
Nechtěl pomyslet na to, co dalšího by mu udělali, kdyby se tam neobjevila ta žena, kterou ukazoval Samovy.
Prostě se tam objevila, i když byly dveře zavřené a donutila všechny tři, aby odešli.
Pak se k němu otočila a řekla mu, že ho sama nemůže pustit, ale že prý přijde někdo, kdo ho odtud určitě dostane.
Doktor se ušklíbnul.
Jestli to měl být ten, co teď leží na podlaze, tak mu vskutku pomohl.
Nechápal, co se to tu děje, jak se v tom pokoji mohl prostě zničehonic objevit oheň a možná, že to ani chápat nechtěl.
Jestli má umřít, tak rozhodne, neumře jako první. Sám nevěděl proč, ale přál si, aby se plameny spokojily se Samovým tělem a jemu dali pokoj.
Jak tam ale tak stal, měl stále víc a víc vtíravější pocit, že by to tak nechat neměl, že se ho ten chlap snažil zachránit, že ta sestra ho sem dostala a ne ten muž.
Prudce zavrtěl hlavou, ale ten pocit nezmizel.
Bylo to, jako kdyby k němu někdo promlouval, tichým, ale vytrvalým hlasem, který mu neustále našeptával: zachraň ho! Zachraň ho!“
Přišlo mu, že je to nějaký mladý ženský hlas, který nikdy neslyšel, ale které k němu promlouval tak intenzivně.
Plameny začaly olizovat Samovy boty, a co nevidět přeskočí na nohy.
I kdyby ho snad chtěl zachránit, jako, že nechtěl, proč by taky měl chtít, proč by k někomu takovému, měl, riskoval svůj život?
Byl jazyka, mel značně popálené ruce, ale s tím se dneska dalo žít.
Když už skoro sám sebe přesvědčil, že bude lepší zůstat na místě, ozval se ten hlas znovu a ještě intenzivněji.
Zakryl si uši, potřásl hlavou, ale nebylo mu to nic platné, ten hlas tam pořád byl a neustále opakoval:
„pomož mu! Pomož mu!“
Tak tedy dobře! Vykřikl v duchu.
V tom se k němu doneslo slabé zasténání, které naznačovalo, že je Sam stále ještě naživu a že se pomalu probouzí, ale zřejmě ne natolik, aby se včas zachránil.
„Proraž ty Dveře!“ ozval se znovu ten hlas.
Když viděl ty šlehající plameny, rozhodně zavrtěl hlavou.
„Ty to dokážeš! Musíš to dokázat!“ nabádal ho ten hlas.
Nebyl jsi tím tak jistý, ale jestli to neudělá, tak mu ten hlas nedá pokoj a to se nedalo vydržet.
Naposledy pohledl na ty do výše šlehající plameny, zavřel oči a pak se rozeběhl, jak nejrychleji dokázal.
Cítil ten žár, jak mu začíná hořet oblečení, ale nezpomalil, i přes zjevný fakt, že mu oheň osmahnul tvář, ale on měl oči stále zavřené a nakonec se mu podařilo ty dveře prolomit.
Jakmile vylomené dveře dopadly na zem, plameny zmizeli.
K tomu doktorovi se začali sbíhat lidé.
„Co se stalo, proč jste vylomil ty dveře, co je to tam za muže, dojdete ihned pro nosítka.“
Doktor otevřel ústa a čekal, že z nich vyjde zase nějaký pazvuk, ale k jeho nesmírnému údivu, normálně promluvil:
„Ty dveře se zasekli a ten chlap, ukázal na ležícího sama, který se pomalu probíral, v té místnosti kouřil, ačkoliv jsem mu to výslovně zakázal.
Klidně mě však ignoroval a po dokouření zahodil zápalek a nestaral se o možná rizika.
Pokusil sem se tomu zabránit, jenže ta rozpálená cigareta, dopadla na o kus dál ležící papír a ten vzal tak rychle, že jsem tomu nemohl zabránit.“
„Proč jste nevolal o pomoc,“ chtěl vědět jeden z doktorů, kterého ta historka příliš nepřesvědčila.
„Nemohl se. Když vypukl požár, ten chlap se začal chovat jako blázen, snažil se me praštit, ale já jsem se nedal a podařilo se mi ho omráčit.
Má sice na sobe lékařský plášť, ale podle me žádným lékařem není.“
„Myslíte si, že je pacientem některého z ústavu, pro duševně choré a myslí si, že je nějaký význačný doktor?“
„Je to možné. Tady ve městě je ještě jeden ústav, ve kterém své klienty příliš nehlídají a to ani nemluvím o tom, že se me ptal, jestli nezvracím hnědou tekutinu a jestli neznám nějakou ženu, která je podle me již několik let mrtvá.“
Doktoři a sestry pohlédli na Sama, který otevřel oči.
Byl trochu zmatený a chvilku mu trvalo, než se zorientoval.
„Co se stalo?“ chtěl vědět, mezi záchvaty kašle.
„Zajistěte ho dřív, než vám zase uteče,“ ozval se doktor, který stále nemohl uvěřit tomu, že může mluvit.
Tři zřízenci na nic nečekali, přiskočili k Samovi a strhli ho k zemi.
„Co to děláte? Zbláznil i jste se?!“
„Jen klid. Chvilku si odpočinete a pak vás vrátíme tam, odkud jste utekl.“
„Já jsem ale přece odnikud neutekl! Pusťte me k sakru!“
„Jenom klid. Chceme vám pomoc.“
Sam si všimnul chlapa, který s nim byl v té místnosti.
„Řeknete jim, že jsem vám chtěl pomoct!“
„Píchnete mu sedativa a umístěte ho ho na pokoj s ostrahou!“
„Cože? Vy mluvíte? Já nejsem blázen! Pusťte me! Já musím najít bratra!“
Sam se těm zřízencům snažil vykroutit, ale ti ho drželi pevně.
„Tohle nemůžete! Tohle musí být omyl,“ zakřičel, ale to už mu jeden z těch tří vpíchnul do ramene silnou dávku sedativ, které ho po chvilce přemohli a Sam proti své vůli usnul.

Wow už tak rýchlo dalšia časť no zase to bolo úplne super moja poklona sa teším na dalšiu časť

Takže nový autor, čo? Tak ťa tu vítam aj ja. Poviedka je úplne totálne super, ako klobúk dolu Inak, strašne sa mi páčia tie odpisy, ako napr. s tou krupicovou kašou (túším to bola tá), nemá to chybu . No a k tomu týraniu , kľudne môôôôôôôôôôôžeš.............

PS: teším sa na pokrčovanie, už aby tu bolo

jeej sammy chudacik a ten debil ho tam nechcel zachranit no hned by som si to s nim sla rucne strucne vybavit a este ako ho potom vyhlasil za blazna! no akoze toto nie, za toto mi zaplati takto trapit sammyho no ale tak paci paci to trapenie juuj presne poviedka podla mojho gusta takze skladam opat poklonu fakt krasne napisane

Jo je to pěkný zmetek:)

Velice vám dekuji za čtení a především za komentování, ani nevíte jak moc me to motivuje, ale musím vám říct, že další část, budu asi až v ponděli.

Mason, ty si ma skoro zabil tým, ako Deana napadla tá skupinka ľudí a začali doňho kopať Kriste, takto ho týrať Nakoniec to bola teda Lilith, ale je to riadna malá sviňa, mor na ňu! A potom to, že John mal milenku...WTF?!?!?!?!?? Že som sa neozvala skôr, myslím, že to platí všeobecne, že D/S/J sú nedotknuteľní Ale no dobre, rozdýchala som to A potom prišla časť, kde si začal týrať Sama a nakoniec si ho nechal v blázinci. no ty vado, ja mám na dnes dosť Som naozaj zvedavá, ako to všetko dopadne...Najradšej by som poslala do pela všetkých tých humusákov, čo ublížili brothers!!!!Mor na nich!!!!
Okey, uf....no, už som sa skľudnila, naozaj je to všetko zaujímavé a som rada, že tak rýchlo píšeš

EDIT: Čo sa týka uverejňovania ff z iných seriálov, skús sa opýtať admina alebo moderátorov, ale myslím, že odpoveď bude NIE

Jéé teď jsem si přečetla tři části a super! Moc se mi to líbí! Jsem zvědavá co se dozvíme o údajné Johnově milence a chudák Sammy je pokládaní za pacienta. Darebák jeden doktorskej! On mu chce pomoc a on ho tak zradí!!

No jo, ale vy se tomu doktorovi divíte? Chrání si kůži byt na ukor Sama.

Dean se snažil spát, ale moc se mu to nedařilo. Přišo mu, že s ním pořád někdo třese, jako by ho chtěl vzbudit.
Zdál se mu docela pěkný sen. Byl ve vane s pěknou hnědovláskou a…, už se to strkání nedalo déle vydržet. Sen se rozplynul a on otevřel oči.
Hned jak se jen maličko pohnul, dostavila se bolest a on si začal vzpomínat, co se vlastně za posledních několik hodin stalo.
„Au,“ vyrazil ze sebe.
„Musíme jít, Deane,“ uslyšel blízko sebe nějaký ženský hlas.
„Ty na me nemluv! Ty máš být mrtvá!“
„Přestaň s tím, Deane. Když se ti naskytne šance, klidně se o to pokus, ale my teď musíme jít.
„Já s tebou nikam nepůjdu! To, že se s tebou „kamarádil můj otec, neznamená to, že to samé bude platit i u me.
„Beztak jsem si jistý, žes ho nějak oblbla, proto si s tebou začal, ale na me si nic nedovoluj, protože já…,“ Deanova tvář zkroutila do bolestné grimasy.
„Protože já jsem momentálně naprosto k ničemu., ale neunikla ti jedna malá drobnost, Deane Winchestere?“
„ No a jaká démonko?“
„Kdybych jak ty tady tvrdíš, nějak oblbla tvého tátu, myslíš, že bych tě od těch lidí zachraňovala?“
„Myslím, že máš něco proti Lilith a já mám být něco jako tvůj triumf.“
Démonka se rozesmála.
„Jo. Jsem si jistá, že je Lilith celá zdrcená z toho, že jsem tě získala.“
„Ty pro ní nepředstavuješ žádnou hrozbu, stejně jako Sam.
„tak proč nás tedy rozdělila a snaží se nás zabít každého zvlášť?“
„Tak o tom trochu přemýšlej.
Kdybyste byli spolu, mohli byste pro ni znamenat hrozbu, ale když vás rozdělí a zajistí, abyste se k sobě nedostali, nemusí se bát, že byste jí něco udělali.“
„Ty víš, kde je Sam?!“
„To se ptáš me démonky, která oblbla tvého otce?“
„Ty mi tvrdíš, žeš nic takového neudělala.
„Démoni lžou stejně jako lidi, ale pro jednou mluvím pravdu.
„Nemůžu tomu uvěřit! Táta se zamiluje do démonky a tak nějak nám to zapomene říct.“
„A k čemu by to vedlo? Leda byste se pořád hádali a lidé by kolem vás umírali.
„Lidé umírají tak nebo tak.
„Jenže by jich umíralo mnohem víc.“
„Děláš jako by ti na tom záleželo anebo mi snad chceš namluvit, že ty nezabíjíš, neubližuješ?“
„Já zabíjím a ubližuji, ale slíbila jsem vašemu otci, že pokud bude možnost, postarám se o vás.“
„Jestli si našeho otce tak milovala, proč si ho nezachránila, proč si dovolila, aby přistoupil na tu dohodu?!“
„Tvůj otec se tak rozhodl, protože te nechtěl ztratit. Existuje práh, který nesmíme překročit.“
„To jsou jenom kecy.“
„Říkej si, co chceš, ale jestli chceš zachránit sama, měl by si jít se mnou.
„To mám jako s tebou spolupracovat? Jestli si vzpomínám, stále si mi neřekla, kde je Sam a co s ním má ta malá mrcha za lubem.“
„Je v tom ústavu jako pacient.“
„Cože?! Proč si to neřekla hned! Musíme ho odtamtud dostat!“
„Pomalu Deane pomalu. Nemysli si, že si tam jen tak nekráčíš, démoni před tebou padnou na kolena a Sama ti vydají.
„S tím ani nepočítám, ale nějak si už poradím. Nenechám ho tam!“
„Démonka si povzdechla.
„Bude to s tebou těžší, než jsem si myslela.
„Hele. Nemluv jako bys byla moje máma!“
„Já jsem tvoje máma Deane. Nevlastní, ale to není podstatné.“
„Cože? Řekni to ještě jednou?!“
„Slyšel jsi moc dobře. Já a John jsme se vzali, když tobě bylo 15 a Samovy 13.“
„To je hnusná lež! Táta by se neoženil, aniž by nám to neřekl!“
„Kdy už jsi konečně přiznáš, že vám toho otec neřekl spoustu.“
„Vím, že lžeš! Otec by se neoženil s démonkou! To by musel zešílet!“
„Láska Deane. Tu ty zřejmě neznáš.“
„To není láska! Něco takového nemůže být láska!“
„Jestli chceš, můžeš se ho na to zeptat Sám.“
„Na tohle me nedostaneš! Já znám vaše démonské triky!“
„No tak. Nezačínáš být tak trošku paranoidní? Já bych přece nebyla první démonkou, se kterou jste spolupracovali.“
„Na co jako narážíš?“
„Na Ruby. Jsem si jistá, že si na ni vzpomínáš.“
„To nebyla žádná spolupráce.“
„John věděl moc dobře, proč se vám o me nezmínil.“
„Přestaň už o něm mluvit jako by ti byl blízký!“
„Me byl, ať chceš nebo ne a myslím, že by tahle debata stačila.“
„Já myslím, že ještě ne. Nebudeš mi poroučet, co mám říkat a už vůbec ne, co mám dělat!“
„Chceš zabít Sama? Je snad pro tebe přítěží?“
„Co to…,“ Dean nedokázal najít vhodná slova.
„Tvrdíš, jak moc ti na něm záleží, jak ho máš rád, jak ho musíš chránit, ale vůbec nevidíš, co se s ním děje.“
„Mluv na rovinu!“
Kdybys nebyl tolik zahleděný do sebe, poznal bys, že ho něco trápí.“
„Já vím, že ho trápí, ale on o tom nechce mluvit a já to z něho nehodám vymlátit.“
„Možná, že by stačilo, kdybys trochu přemýšlel, ale chci vědět.
Budeš mi i nadále vyčítat, že jsem si začala něco s tvým tátou, že jsme se vzali anebo začneš řešit to, kvůli čemu jste sem přijeli.“
„Musím osvobodit Sama. Bez něho tu malou mrchu nezabiju!“
„Kvůli Lilth jste sem ale nepřijeli.“
„Přijeli jsme kvůli parku, kde se prý děje něco jiného, ale to teď není podstatné, nejdřív musíme zabít ji!“
„Tak tedy znovu.
„Bez Sama jí nezabiješ a k Samovi se momentálně nedostaneš, proto by ses měl jít podívat do toho parku.“
„To určitě. Já budu v tom parku a ona mezitím Sama zabije.“
„Ona ho nechce zabít ne teď a ani v nejbližších hodinách.“
„copak ti to řekla, že byste byly nejlepší démonský kamošky?“
„Prostě vím, jak to chodí, Deane.“
„A povíš mi to Maminko!“
Ignorovala jeho kousavý tón.
„Máš na výběr, Deane. Bud to se teď hned vydáš Sama zachránit a zemřeš anebo půjdeme do toho parku, zachráníme nevinou oběť a třeba tam zjistíme něco, co by vám eventuálně mohlo pomoct proti Lilith.
„Nepotřebuji, aby si tam šla se mnou!“
„To se pleteš. Vím zcela jistě, že ti tam budu užitečná.“
Dean sklonil hlavu a asi minutu hleděl do země.
Nakonec tu hlavu zvedl a řekl.
„Dobře půjdu do toho parku a pokusím se zjistit, kdo to tam terorizuje nevinné Kanaďany, kteří nás přivítali tak neskutečně mile, ale drž se ode me nejméně tři metry a přísahám, jestli uslyším, že mluvíš o tátovi jako o svém milenci…“
„Je to můj manžel Deane.
„Něco takového nehodlám nikdy akceptovat a…,“ Dean se náhle zarazil.
„No jenom pokračuj,“ vybídla ho.
„Doufám, že…, že… spolu nemáte dítě…“
„Ty tedy dovedeš jednoho pobavit a co když ano?“
„Vy spolu žádné dítě nemáte!“
„Přísahal by si na smrt svého bratra?“
„Vím, že žádné dítě nemáte…!“
„Když to víš, tak proč se ptáš, ale měl bys vědět, že noci byli chladné a s Johnem jsme se často a vášnivě milovali.“
„To už stačí!“
„Ty bys nechtěl třeba poloviční démonni sestřičku?“
„Dean stisknul ruce v pěst.
„Uvidíme se v tom parku synáčku, a jestli bude někdy čas, ukážu vám vaší démoni sestřičku…“
Dean po ní mrštil lahvičkou svěcené vody, ale ta jí minula.
„Dean, kterého tělo už tolik nebolelo, opřel své ruce a stěnu.
„Nevěřím, že by nám něco takového otec udělal, prostě tomu nevěřím…!“

juuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuj krasa kujem moc

moc pěkný!!!

Jak hodnotíte tu demonku? Líbí a nebo ne?

jeej dalsia cast, skvele ozaj super poviedka... pekne im davas zabrat

no a demonka ujde, ale co to ma znamenat s tym Johnom a polodemonckou sestrou???!!! akoze ja mojho johnnyho tak strasne lubkam a verim tomu, ze on bol stale mary verny a ty spravis toto? akoze ma pomaly zabijas tymto... moj papa Winchester a takyto smilnik a ze vraj laska no nie, ja nieco take proste nepripustam

Pěkně se ti povedl napsat jejich rozhovor Jsem zvědavá, jak to dopadne v tom parku!
No a tak k té démonce... trochu mi už leželo v žaludku, že tvrdila, že měla něco s Johnem. Ale po jejím prohlášení v této části, že se s Johnem vzali! No jako nevím... prostě mi to na Johna nesedí... možná ho mám v mysli Johna jako pana nedotknutelného a věrného Mary... Ale i když si to skusím odmyslet, tak mi prostě nesedí, že on jako lovec by si začal něco s démonkou! Ale taky je pravda, že může Deanovi schválně lhát... A já jsem zvědavá, jestli mluví pravdu nebo ne! To je můj názor na démonku... (doufám, že to bereš v pohodě)
Jinak povídka je moc pěkná s zajímavým námětem!

Ty kokso tak táto dalšia časť už fakt nemala chybu ja nemožem tie ich rozhovory som sa tu na tom rehotala juj úžasné píšeš vynikajúco hrozne sa mi to páči tešim sa na dalšiu časť

V pohode. Beru všechno hlavne, že je to slušné
A jinak. Myslíte, že byl John přes dvacet let sám, že se žádnou nic neměl?

no to ne, ale že je to rovnou takhle.

mason: nejde o to, ze by nic s nikym nemal, to mozno aj hej... vsak je chlap ne? ale svadba? a este k tomu s demonkou? alebo deti? no akoze to sa mi na johnnyho nehodi ale tak poviedka sa paci aj tak aspon nieco nove na scene akoze ja som johna v mojej poviedke tiez tak riadne vykreslila ako badassa najprv, ale take smilstva.... no teeeda akoze podla mna toto nie je realne, ze by sa to tak stalo, ale v poviedke je celkom zaujimave ozivenie deja a tak... no proste ja to beriem ako-tak s nadhladom... vravela som, ze chalansky nazor este bude pekne zaujimavy