Castiel - nástroj bolesti

teda Terrik, ty fakt perlíš - to jsou hlody, to se jenom tak nevidí

spolupráce s Rafíkem - no já ti nevím....nebo jooooo

rychle piš dál - jsem zase natěšená

Skvelé ako vždy

citácia :

(Co si budeme povídat byl rozcuchaný a slaaadký… pardon)

tak to už áno, táto predstava ma zabila super je to, teším sa na ďalšiu časť

Tak je tady dalšá kousek a i nějaká ta mrtvolka nám k tomu přibyla A jinak děkuji za komentáře moooooc mě těší

_____________
Kapitola 2
Smrt rukou přítele

Baltazar odříkal vyvolávací formuli, ale nic se nestalo…
„Že by neměl čas?“
Poznamenal Dean
„Ne, něco se muselo, stát…“
Já věděl, že to nebude fungovat, ale copak sem vám to mohl říct…
„Počkejte tu hned se vrátím…“
Baltazar zmizel…

„Ahoj Rafaeli…“
„A Baltazar, jdeš se přidat…“
„No jsem neutrální jako Švýcarsko, takže asi ne…“
„Tak co tu pohledáváš…“
Baltazar neřekl nic jen zaútočil, věděl že nemá šanci, ale takový byl plán…
„Jsi větší blázen než jsem myslel...
„Nemáš myslet…“
Rafael s ním vymetl každou část starého domu. Nakonec k němu přistoupil a zvedl ho do výšky, pvně ho tiskl za krk…
„Vážně sis myslel že mě zastavíš?“
„Ano, a pořád tomu věřím…“
Rafael ho pustil a chystal se ho zabít, chystal dokončit své dílo, ale Baltazar byl rychlejší, dotkl se Rafaelova čela a přenesl je k Bobbymu stejně jako Casse před tím…
„Ty mi nezdrhneš…“
Sam si všiml potlučeného Baltazara
„To bude dobrý, teď je na řadě on…“
„Nechceš si aspoň sednout…“
„Ne ale nějaká Whisky by bodla…“
Sam skočil pro pití, anděl vypadal, že má dost a Dean ho násilím posadil, se slovy ať neremcá, že jsou v přesile…
“No je hezké sledovat vaše rodinné rozmluvy, ale to mě nedojme, co sakra chcete, Jak jsi si mohl tohle dovolit ty mizernej opeřenče…“
„jen klid Raffy…“
Usměrnil Dean Anděla uzavřeného v ohnivém kruhu..
„Raffy?“
„Jo, máš blbý jméno moc dlouhý, vlastně seš celej… divnej…“
Sam se snažil Deanovi zacpt pusu Whisky ale nedařilo se a Dean do anděla rýpal dál… Vyslechl si něco o papouškovi, bezpohlavním hybridovi, mizerovi a podobně… Rafael byl čím dál naštvanější a dožadoval odpovědí…
Baltazar se trochu zmátořil…
„No je na čase ti vysvětlit o co jde…“
Rafael se na něj ani nepodíval…
„Tak Raffy…. Ty Deane to je fakt dobrý…“
Raffy se na něj konečně podíval…
„Takže… Raffy... slyšeli jsme že Castiel vyfoukl očistec a že je teď znej SuperAngel a ty jsi ostrouhal…“
„A to mě má SupeAngel zastavit..“
„Ne on tě chce zlikvidovat, tak jsme si mysleli…“
„Že vám proti němu pomůžu?“
„Ehm.. o tak trochu…“
„A co bych z toho jako měl…“
„život??“
„Víš Baltazare, nechce se mi spolupracovat s nikým z vás, ale vzhledem k tomu, že mi Castiell zlikvidoval kolegu asi mi nic jiného nezbude, ale chci vidět nějaké slušné podmínky…“
„Dostaneš ty duše…“
„Co“
„Prosim“
Sam s Bobbym se zděsili ale s Deanem to nehlo…
Rafael se rozesmál
„Ale to pak bude SuperAngel ze mě ne?“
„Lepšá ty než on…“
„Víš Baltazare, já mu je vzít nemohu, to nejde dokud se jich nevzdá dobrovolně…“
„Já vím nejsem Pitomec… Chci, aby si nám ho chytil…“
„A to si představuje tvuj scvrklej šampaňským nasátej mozek jak…“
Rafael přestával být trpělivý a Baltazara to začínalo bavit…
„To je na tobě, ty jsi tady ten génius…
„No dobře, řekněme že ho chytím, co pak…“
„Donutíme ho…“
„A kde mám jistotu, že dodržíš dohodu…“
„Lhal bych ti..“
Usmál se Baltazar
„Ano..“
Rafael s odpovědí neváhal…
„Jakou chceš jistotu“
Rafael se usmál, a Baltazar věděl o co jde..
„Skončíš v Pekle, jestli mě podvedeš…“
„Souhlasím…“
„Ale né sám, všichni tihle půjdou s tebou…“
V místnosti bylo ticho A Baltazar poraženě sklopil hlavu
„To je trochu moc nemyslíš…“
„Pokud mě nehodláš podvést, nemáš se čeho bát…“
Anděl se zkroušeně podíval po ostatních, Sam s Bobbym se tvářili naštvaně a Deanovi se v očích zračil strach… ale kývl… všichni…
„Tak dobře… kam ho mám dovést…“

Rafael byl pryč už několik hodin, ale jak řekl může to trvat několik dní. Mezitím se snažili z Baltazara dostat jak ho hodlá přesvědčit ale ten ani nenaznačil s tím že to bude třešnička na dortu… Dean poznamenal, že pěkně červivá třešeň
Byl večer, Dean seděl na posteli a chystal se spát, nebylo mu dobře na duši ani na těle, celé ho to začínalo užírat. Najednou uslyšel za sebou šum křídel..
„Baltazare co chceš…“
„To jsem já Deane..:“
„Cassi? Co tady děláš…“
„Přinesl jsem ti tohle…“
A předhodil před Deana mrtvolu Rafaela..
„Co…“
„Netušil jsem, že klesnete tak hluboko…“
„Cassi…“
„Je pozdě Deane, tohle jsem od tebe nečekal,..“
„Já od tebe nečekal víc věcí…“
Castielovi pláli oči hněvem
„Už jsem se rozhodl…“
Castiel zmizel a Dean seběhl dolů k ostatním informovat o noční návštěvě… Cestou dolů si všiml nepříjemného ticha, pomalu scházel dřevěné schody, pohled, který se mu naskytl v něm zastavil srdce…
„Same…“
Deanovi pomalu stékala slza po tváři…
„Same…“
Opakoval a hrnul se ke kuchyni…
„Deane, stůj…“
Baltazar ho pevně objal a nepustil, nemusel vidět všechno…
„Pusť…Pusť..“
Nebyl to nahněvaný křik, spíše lítost a zoufalství v jeho hlase…
„Baltazar nepovolil, pevně ho svíral okolo ramen a táhl pryč…“
„Ne já tam musím…“
„Nemusíš Deane, je tam Bobby, nepustím tě tam…“
Dean se pomalu v Baltazarově náručí hroutil k zemi, nohy vypovídali službu a před očima se stmívalo
„Musím za ním…“
„Ne Deane, ne…“
Konejšil ho anděl a stále ho pevně svíral, teď už né proto aby neutekl ale aby se nepotácel k zemi…
„Prosím, Baltazare…“
„Tohle ti nedovolím…“
Anděl měl co dělat aby se slzy nevydrali na povrh, bylo mu mizerně, bylo mu smutno..
Tohle se nemělo stát, tohle ne,… tobě ne…
Dean omdlel a tak ho raději položil na postel a podepřel mu nohy…
Bobby se skláněl v kuchyni nad mrtvolou mladého ovce, nebýt to Sam už by se dávno pozvracel, tělo bylo rozervané na kusy a vnitřnosti leželi vedle jeho těla, z nohou zbyli jen cáry, které končili někde nad koleny, tohle Dean opravdu nemusel vidět, stačilo, že je jeho bratr mrtví…
„Ne, to…“
„Deane…“
„Sakra Baltazare, řikal jsem ať ho sem nepouštíš…“
Deana popadl histerický záchvat, byl zoufalí, zničení… Baltazar ho znovu pevně sevřel a odvlekl pryč, uspal ho, bylo to to nejlepší co mohl…
Bobby brečel, vzteky, smutkem, lítostí a Baltazar se najednou cítil bezmocný…
Sakra Cassi, jak si mohl…
Anděl přenesl tělo i ostatní části do rakve, kterou nikdo netušil kde sehnal, nechtěl riskovat, že ho znovu spatří. Bobby se zvedl ze země a vydal se k Deanovi…
„Mrzí mě to Booby“
„Za to nemůžeš Baltazare, ty ne…“
Byli zticha jen seděli a koukali do prázdna, Baltazar prožíval něco co neznal, co to bylo…smutek?
Bobby si nakonec sedl na sedačku, kde ležel Dean a položil si jeho hlavu na sebe, Baltazar si všiml, že spí, přikryl je ale nikam nešel, raději zůstal raději hlídal…

Odpusťte mi prosím…
Zašeptala postava v rohu pokoje, schovaná ve tmě…

co to je - Sam je mrtvej - no to snad ne ......

teda to je mazec - chudák Dean - takto trpět - je mi z toho všeho zle ....

koukej přidat další část co nejřív Terrik....

TO NIEEE... Toto si niee...chudak Dean takto prist o Sammyho... chudak Dean, rychlo pokracko

No ne, Terriku, ty Deana teda pořádně mučíš, chudák Sammy. Ale dnes mám nějaký bezduchý den, takže se už těším, jak to bude pokračovat.

CO TO JE???!!! Sam je mrtvý A ještě tak odporně Co teď bude dělat chudáček Dean To je teda pořádný hard torturing

Bože nie, Sammy náš Terrik rýchlo ďalšiu časť, inak sa zbláznim inak sa mi veľmi páči Baltazar, ako začína cítiť lásku, smútok...krásne

pracuju pracuju

No, pokud jde o Balthazara... trochu mi začíná připomínat Case v době, kdy se začínal stávat člověkem... Doufám, že Baltík nedopadne stejně

Tak koukám že vás ta smrt vyděsila
No jsem ráda že si žádáte pokračování, mě se ze začátku vůbec nedařilo psát a tak jsem ráda, že se líbí... tady je další kousek a poodhalíme Casse s Baltíkem...

_____________________________
Kapitola 3
Slibuji Cassi


„Castieli nedělej to, není to dobrý nápad a když to už říkám i já…“
„Baltazare jiná možnost není…“
„Ale víš jak to dopadne…“
Castiel se zadíval na nebe…
„Slib mi,že to pro mě uděláš….“
„Co Cassi, že tě zabiju… nejradši bych to udělal hned…“
Anděl se zasmál a stále koukal na nebe.
„Slib mi, že až to zajde daleko, tak tohle použiješ a zabiješ mě, bez váhání, bez otázek, musíš to udělat…“
„Ale Cassi…“
„Jiná možnost není…“
„Dobře, ale snaž se aby to tak nedopadlo…“
„Budu bratře.“
Castiel stále bloumal zrakem po oblacích a přemítal si veškeré chvíle tam dole…
„A slib mi, že se o ně postaráš, slib mi, že nedovolíš abych jim ublížil…“
„Neboj budou se mít jako v bavlnce…“
„Víš až budeš s nimi, asi něco pochopíš….“
Baltazar se usmál…
„Slibuji ti, že se je budu chránit, slibuji, že udělám co chceš a ještě jednou ti děkuji…“
„Nemáš zač, udělal bych to znovu…“
Oba kývli na rozloučenou a se šuměním křídel zmizeli…

Baltazara vytrhlo ze vzpomínek Bobbyho chrápání…
„Pochopil jsem to Cassi…“
Povzdechl si a šel obhlídnout dům… Bloudil jím až do rána a stále ho pronásledoval poslední rozhovor s jeho Bratrem…
Jeden už je mrtvý, zklamal jsem tě, ale já tě prostě nedokážu zabít…. V ruce třímal křišťálovou lahvičku….

Ráno bylo smutné Dean byl jako tělo bez duše a Bobby se zavřel v pokoji. Nikoho nezajímalo co bude dál, nikoho netrápil konec světa, konec boha… Baltazar sledoval Deana, přemýšlel a opíjel se, vlastně se opíjeli oba… Za oběti jim padlo během dne několik lahví, večer se skáceli do postele a spali.. Další ráno Baltazara probudili divné zvuky… Dean objímal záchodovou mísu… Bobby vylezl z úkrytu a Baltazar jako anděl byl celkem v pohodě…
„Takže, měli by jsme s tim něco udělat…“
Začal Bobby ale hned na to Dean neskutečně vyletěl…
„proč, nemá to cenu, je to jedno všechno je jedno…“
“Deane..“
„Co už mě to nebaví, podělaný andělstvo, pitomej očistec a takhle to dopadá…“
„Chlapče, to zemřel jen tak…“
Dean zvedl oči, bylo mu mizrně a Bobyho slova na tom moc nepřidala…
„Deane…“
Začal opatrně Baltazar…
„Mám tady tohle…“
Vytáhl lahvičku co v noci třímal…
„Co je to..“
„Dokáže to Castiela zabít…“
„A proč nám to ukazuješ až teď…“
„Protože ho to zabije úplně…“
Dean natahoval ruku ale po těch posledních slovech ji zase rychle stáhl zpět….
„Nechtěl jsem ji použít, hledal jsem jinou cestu, ale nedopadlo to… omlouvám se…“
Bobby zuřil, nadával a vyhrožoval mu, ale Dean se jen nadechl…
“Bobby nech ho, já bych to taky neudělal…“
Otočil na něj psí oči…
„Nezabiju i Casse, nemůžu..“
Baltazar si oddychl, ale viděl, že Bobby nesouhlasí. Asi pochopil, co Cass pro Deana znamená, asi pochopil… asi pochopil úplně vše…
„Takže jak teda začneme…“
Začal s lehkým humorem Baltazar…
„Pohřbíme Sama…“
Utrousil Dean smutně a Baltazarovi zmizel úsměv ze rtů…

Nad hromadou velkých kamenů se tyčil bělostný kříž, velký, majestátný. Pod ním však klečela osoba zkroušená, smutná, opuštěná…
„Casii.“
Za náhrobkem se náhle zjevil anděl, smutně si prohlédl osobu a kříž a uletěl…
Dean zůstal ještě několik hodin, neodešel by, kdyby pro něj nepřišel Baltazar. Bobby na to neměl srdce a tak vyslal jeho i s Deanovou bundou…
Baltazar došel k hrobu a přehodil Deanovi bund pře ramena. Ten sebou ošil jak se lek, ale bunda přišla vhod… Baltazar se sklonil k mladíkovi a přemýšlel co říct…
„Pojď dovnitř Deane, už je zima….“
Jen zakroutil hlavou…
„Prosím, Bobby má o tebe strach…“
„Nemůžu ho opustit…“
„Tím, že půjdeš dovnitř, ho neopouštíš….“
Baltazar si připadal jako kniha, ale zkusil to…
„Záleží jen na tobě a na tvých vzpomínkách..“
„Mluvíš jako…“
„Castiel…“
„Víš v noci se mi zdálo, že mluvíš ze spaní, teda ty nespíš ale i tak…“
Baltazar se tvářil na oko zmateně…
„Říkal jsi… Castieli ještě jednou děkuju…a znělo to upřímě…“
Baltazar se pousmál a ani netušil proč ale řekl mu, o co šlo…
„Zachránil mi život a to doslova…“
Dean pokýval chápavě hlavou…
„Půjdem…“
Dean kývl a pomalu se zvedal…“Zbohem Sammy“

Sammy Chudáček Dean Ten musí trpět neskutečně To se mi líbí Má zkažená duše žádá brzké pokračko

teda já tajně doufala v nějakej zázrak, že Sam obživne a ono nic ....

ovšem na druhou stranu, aspoň to není přehnaně sentimentální a to se mi líbí ještě víc

super část a CHCI další a to brzy - please....

castiel- nastroj bolesti je teda velmi vystizný nazov a to do pismenka to ze zomrel Sam je mi luto, ale to ze ho nik neozivil a je naozaj mrtvy je to ine a to sa mi paci...uz si viem presdstavit ako Dean stoji pre hrobom a ten vyraz

Jsme ráda že vaše zvrhlá mysl plesá a je tady malinké pokráčko

___________

"Zklamal si mě, moc,...!
"je mi to líto, mrzí mě to..."
"Jak si to mohl dopustit, bylo to jediné co jsem od tebe kdy chtěl…“
„Snažil jsem se…“
„Málo…“
„Mrzí mě to…tati…“

Baltazar nechápavě hleděl na mladíka v posteli, očividně měl zlé sny.
„Co děláš…“
Zeptal se Bobby zmateného anděla.
„já jen jsem si tu sedl…“
„Aha, nech ho něco se mu zdá…“
Odpověděl aniž by se anděl zeptal…
„Nechtěl by si mi říct co se stalo, že ho nechceš zabít, nepřijdeš mi zrovna jako typický anděl..“
„Jo myslíš jako Cass…“
„Asi tak…“
„Jak jsem řekl zachránil mě..“
¨“A něco bližšího?“¨
„Teď ne Bobby“
Bobby se dál neptal, bylo kolem půlnoci a byl unavený, šel si taky lehnout, Baltazar opět zůstal.


Starý lovec ráno vytáh Deana z postele s tím, že se zombím nespolupracuje. Chápal jak mu je, snažil se pomoc a nečekaně vtípek vyšel… Dean si dal sprchu a přidal se k snídani…
„Máš nějakej plán…“
Baltazar se usmál…
„Je místo, kde se shromažďují andělé a tak…“
„Místo…“
„Něco jako hora..“
„Olymp“
Vyhrkl Dean a Baltazar se zašklebil jak citron…
„Ne je to v nebi, ne v Řecku… No a tam můžeme Casse chytit…“
„Jako my, jen tak…“
„Jo půjde o boj,…“
„Nechci ho zabít, ale ani nechci bejt jeho svačinka…“
„Požádal jsem pár osob o pomoc…. S nimi ho uzavřeme v kleci a možná přivedeme k rozumu…“
„Osob???“
„Jo…“
Baltazar začínal zpomalovat s výkladem a Dean tušil nějaký problém…
„Dobře, pár andělů, taky nějakej ten padlej anděl, máme tu i upíra…. No upíry… dé…“
„Si normální… ještě zavolej Eve a jsme komplet takový Horor-monsters ..,.“
„Sami na to nemáme..“
„A jak ho chceš lapit…“
„No na tom místě…“
„Říkejme tomu Olymp…“
„Dobře tak na Olympu je svěcená půda, kde se dá anděl uvěznit… vím to… mě tam chytli také… soudí se tam milost anděla…“
„Takže taková cela smrti…“
„No nějak tak, v ní je anděl bezmocný, ale dostat ho do ní není jednoduché… je třeba víc než jen anděl… je třeba bůh…“
„Sorry chlape ale boha se chystáme lapit…“
„Myslim ten první,. Nebo lucifer, nebo větší množství síly..“
„Chápu tě, ale myslíš že oni budou spolupracovat, proč?“
Baltazar se usmál…
„Cass je vraždí po stovkách, vezmou to všemi deseti…“

Nebeský soud pro Case!!! Skvělý nápad Doufám, že se objeví i Lucík A taky by se mohl konečně vrátit z dovolené nejvyšší šéf I když s tím moc nepočítám... ten určitě popíjí drinky na Bahamách

Terrik: Tak tobě nestačí Deana mučit fyzicky, ale musíš i psychicky. Já stejně nevěřím, že Sama necháš, aby ho žrali červi. A Deana, aby se z toho zbláznil nebo uchlastal. Určitě máš něco "v rukávu" a takhle nás jen trápíš.

Terriku: Nevím co ještě dodat, skvělé pokračování, ty toho Deana teda solidně mučíš, kam se hrabe normální SN.
Určitě by byla sranda uvítat Lucifera, škoda jen, že tam Sammy nebude, ale nevadí.
Teda, ale v kůži Deana bych fakt být nechtěla

Jen tak dál

Jé já tady den nebyla a toakových komentářů Tak a je tady kapitola z nebes...

_______________

Kapitola 4
Lapte Anděla!

Dean vstoupil na „Posvátnou půdu“ byl smutný, nesoustředěný, v hlavě mu kolovali poslední vzpomínky na bratra, nechtěl dnes jít ale Baltazar ho potřeboval, vlastně by bez něj ani nevylezl z postele. Anděl stál uprostřed vyznačeného kruhu. Okolo nebylo nic jen mlha a nepříjemný chlad. Ve vymezeném prostoru plápolaly bílé plameny, spíše plamínky připomínající spíše dým……
„Ty Baltazare, je to dobrej nápad…“
„Je to jedinej nápad…“
„Jo a co když nás spíš budou chtít zabít, né nám pomoc…“
„Neboj, mám to pod kontrolou…áá už jsou tu..“
Baltazar svému plínu bezmezně věřil a nepřipouštěl si žádnou možnou chybu…
“Tak vás vítám,“
Zašklebil se na příchozí…
„Nech si ty kecy…“
„Bručoune…“
Ten bručoun byl Démon, tak tak zmizel Casovi a proto tuhle možnost přijal…
“Až ho chytnu…“
Dean se zarazil
„Baltazare?“
„To nic…“
Sykl za sebe…
Další příchozí byly poslední dva upíři jedné kdysi velké smečky, i oni měli podobný osud. Anděla Baltazar nepozval žádného… nevěřil jim….
„Tak jak to bude probíhat…“
„Klid černooký brachu všechno se dozvíš…Stoupněte si kolem kruhu, za ten oheň..“
„A co dál…“
„Čekejte, nic se po vás nechce…“
Upírka se uchechtla ale mlčela….
Baltazar začal s vyvoláním….

Angeli, daemones, Vampires, populi ...
Vi combined aliis destruere ...
Castieli vocabant, Angelo vocabant ...
Sanguine plumis ... Sacramento
Ignis, aquae, tellus ...

Bílý oheň v kruhu začal zesilovat a smršťovat. Intenzita světla stále rostla až z něj zbyl jen malý kruh s vysokými plameny…. Uprostřed se cosi vynořilo…Světlo, silné, mléčné světlo.
„Co je to“
Zeptal se jeden z účastníků, ale odpověď nedostal…

Angeli, daemones, Vampires, populi ...
Vi combined aliis destruere ...

Záře začínala mít jasnou podobu, začínala formovat skutečného Anděla - Castiela

Castieli tua invocato apparet Terra Sancta
Castieli list tuum invocabimus cum tuis ...
Ignis, aquae, tellus ...

Zmizely i poslední záblesky a v kruhu stál pouze anděl…
„A máš to ty parchante…“
Upírka se vrhla ke kruhu ale oheň ji spálil…
„Tak kdy ho zabiješ…“
„Nezabiju…“
Zazubil se Baltazar na démona…
„Prosím??!
„Nezabiju, můžeš jít…“
„Tak to ne…“
Upír i s Démonem se vrhly po Deanovi.. Nechápal nestihl jim uhnout a Baltazar zareagovat… Upír klečel na Deanovi a mlátil ho do obličeje… Baltazar spozoroval jak z Deanovi hrudi vytéká krev… Démon se nenamáhal fyzickým soubojem…
„Tohle jsme si nedomluvili…“
„To máš pravdu andílku, my ho chtěli mrtvého, ale tohle je taky dobrý…“
Baltazar zabil upíra tlučícího Deana…
„Zmiz nebo dopadneš stejně…“
Démon neváhal….
Baltazar se sehl k chroptícímu chlapci…
„Ty mu asi nepomůžeš“
Otočil se ke Casovi, ale odpověď nečekal…
„Bude to dobrý…bude, doufám“
Prohlédl ho zběžně, ale moc toho nepoznal, byl v bezvědomí a od krve. Jak řekl Bobby, Baltazarovi lékařské schopnosti končili u náplasti…
„Deane…“
Baltazar se otočil, Castiel sledoval lečící postavu a očich se mu zaleskl smutek…
„Cassi promiň…“
Baltazar vzal Deana do náruče odletěli….
„Měl si na něj dávat pozor…“
Bytosti v plamenech stékal po tváři slza….


_________________

Tady pro zajímavost překlad

Angeli, daemones, Vampires, populi ...
Vi combined aliis destruere ...
Castieli vocabant, Angelo vocabant ...
Sanguine plumis ... Sacramento
Ignis, aquae, tellus ...
Angeli, daemones, Vampires, populi ...
Vi combined aliis destruere ...
Castieli tua invocato apparet Terra Sancta
Castieli list tuum invocabimus cum tuis ...
Ignis, aquae, tellus .

Andělé, démoni, upíři, lidé...
Spojená síla k zničení jiné...
Voláme tě castieli, vzýváme tě anděli...
Krev, peří, svátost...
Oheň, voda, zem...
Andělé, démoni, upíři, lidé...
Spojená síla k zničení jiné...
Vzývám te Castieli, zjev se svaté zemi,
vzývám te Castieli seznam se s tvými pány...
Oheň, voda, zem...

Terrik: Chudáček Dean!!! Nejprve mu umře Sammy a teď ho pro změnu zase zmlátí upír a zase je v bezvědomí a zase krvácí Ty mu teda dáváš! Ne, že by mi to vadilo

Ty teda jedeš.
Deane, ty jsi fakt obětní beránek na všechno.
Tak šup, další nášup...

Tak a je tu další kousiček...

_________________________

„Baltazare já tě…“
„Ale Bobby, je to jen škrábnutí….“
„Mlč…“
Okřikl Bobby mladíka, který se sotva probral a snažil se bránit šíleného anděla…
„Co jste proboha dělali…“
„Pro Boha nic…“
vyštěkl uraženě Baltazar
“To víš Bobby, spolupráce s Démony…“
Procedil skrz zuby a podíval se na anděla…Ten se nafouk a máchl rukama jako že no a co…
„A měli jste něco lepšího“
„Nic neříkam, konec konců ho máme….“
Bobby sešíval hluboké rány na hrudi a Dean bledl…
„Bobby???“
Upozornil anděl opatrně, protože lovec byl v ráži…
„Co je…“
„Dean“
„Co“
Bobby zvedl hlavu a všiml si chlapce v bezvědomí…
„Deane, haló…“
Neprobíral se…
„Pokus se ho vzbudit, musím to dodělat…“
Baltazar poklepával obličej omdlelého a Bobby zašíval posledních pár ran, nakonec je řádně zalil dezinfekci
„Au…“
Zachroptěl a probral se…
„To je snad žiravina ne?“
„A slečinka se vzbudila…“
Rejpnul si jemně starší muž
„Ha ha…“
„Pojď sem, zvedni se…a ty ho drž…“
Postavili Deana na nohy a pevně mu stáhli hrudník…
„A jak jste vlastně dopadli…“
Baltazar se usmál…
„Máme ho…“

Baltazar usoudil, že Cass nikam nezdrhne a tak je čas na odpočinek, zmizel kamsi někam,… Dean slyšel jak povídá něco o motelu Hříšná Slečna a do večera o něm neslyšeli.
„Starej dobytek“
Poznamenal Bobby
„Šel bych sním…“
Povzdechl si mladík a Bobby znechuceně zakroutil hlavou….
Odpoledne Bobby studoval nějaký spisy a k večeru se snažil sehnat Deana a nějak ho zabavit…
„Deane, kde jsi…“
Bobby ho hledal dobrou půl hodinu ale ten kluk zatracená nikde…
„Jsem vůl…Sam..“
Došlo mu nakonec a vyšel na zahradu, Dan seděl u hrobu svého bratra a povídal… Bobby pomaličku došel až k němu a sedl si vedle…
„Ahoj… Hledal jsem tě…“
„promiň nějak jsem přestal vnímat….“
Klopil hlavu k zemi…
„Přede mnou se nemusíš schovávat…“
Zvedl mu hlavu a viděl slzy, které se snažil skrýt…
„Bobby… to se nemělo stát, slíbil jsem to tátovi…“
„Dělal si co si mohl, věř mi…“
„Bylo to málo…“
Chvíli ještě seděli a koukali na čerstvě navršenou hlínu…
„Pojď dovnitř, měl by si jít spát…“
„Jo už jdu“
Došli dovnitř a v kuchyni seděl
„Chyběl jsem vám.?.“
„Ahoj Baltazare…Odpočinuto?“
„Perfektně..“
Dean se usmál, Bobby zašklebil a Baltazar zářil…
„Chlape, neměl by si spíš ležet…“
„Je mi fajn…“
„Jak myslíš…“
Sakra padej do postele, nechci tě mít na svědomí a navíc tě zítra potřebuju….
Dean šel ke schodům a u Baltazara tiše zašeptal
„Zvládnu to, neboj..“
Baltazar přes noc zase zůstal, občas kontroloval dům. Občas Deana a byl i za Casem…

„Ahoj příteli…“
Castiel pomalu pohlédl na příchozího…
„Ahoj Baltazare…“
„Myslel jsem, no nechceš si pokecat“
„ne, nemám zájem o … pokec“
odpověděl s odměřeností sobě vlastní…
„Aha no tak nic, jenom jedno….nikdy tě nenechám padnout..“
Castielovi se rozšířili panenka a probleskávali mu v nich plamínky…
„Buď zdráv Cassi..“
Baltazar odletěl zpět na zem, zpátky k Bobbymu domů….


„Bré ráno…“
„Ahoj..“
odpověděl Bobby na Deanův pozdrav a prohlížel si ho…
„Jak je ti…“
„Jde to až na tohle…“
Poklepal si rukou na hrudi…
„Jo no bylo to dost hluboký, takže budeš muset být v klidu… pár dní…“
Sedl si ke stolu a pustil se do snídaně, Baltazar se kousek posunul. Byl nezvykle tichý…
„Takže dneska?“
Začal Dean a Baltazar jen kývl…
„Co je, anděl kecal nemá náladu…“
„Ne jen jsem se blbě vyspal“
„Nespíš“
„Sakra…“
Dean se pousmál ale hodlal vytáhnout z anděla nějaký detaily..
„Tak co je, včera nic nebylo…“
„Náhodou, Ta hříšná slečna… byla fakt hřích…“
Bobby sledoval ty dva jen po očku ale tohle i u něj vzbudilo zájem…“
„Hříšná???“
„A jak…hmmmm“
Baltazar byl rád, že odpoutal pozornost od své nálady, ale Dean poznal, že něco není v pořádku…Po snídani odvlekl anděla za dům..
„Tak to vyklop o co jde…“
„O to co se stalo už hodně dávno, mám strach že Case zabijem…“
„Ne nezabijem…“
„Tak to odneseš ty…“
„Dej pokoj vidíš to černě…. A mě je to vlastně jedno…“
Podíval se směrem ke kříži
„Já ti dám jedno… krucinál já mu slíbil, že se vám nic nestane…“
„Komu…“
Anděl by si nafackoval takhle to vykecat…
„Casovi, komu asi…“
„Jak Casovi?“
Chytil anděla za bundu a přitlačil ho ke zdi, vzápětí ho ale pustil, protože cítil jak se stehy na hrudi začali trhat…
„Bobby tě přerazí…“
„Sakra tak co, vysvětli mi to… nemyslíš že si to zasloužím…“
„Slíbil jsem Casovi před tím než otevřel očistec, že na vás dám pozor, a že pokud se z něj stane tohle, že ho zabiju…“
„Ty si věděl co chce udělat…“
„Jo a nesouhlasil jsem, ale byl to přítel. Pomohl jsem mu…“
„A… no… pomiň… jenom bych chtěl… můžu se zeptat?“
„Můžeš“
„Nepřijdeš mi zrovna jako … no s odpuštěním takovej věrnej přítel co udělá cokoliv“
„Jo vím..“
„Tak bych chtěl slyšet, proč mu stále věříš… teda nechápej to špatně… jsem rád že to tak je…“
„To je dlouhej příběh…“
„Máme čas…“
Baltazar se usmál a přiložil Deanovi ruku na čelo…
"Proč já se necám ukecat..."
Pohltilo je světlo...
„Kde to jsme Baltazare…“
„V roce 1021“

WOW!!! JÁ CHCI POKRAČKO!!! To je teda nářez!!! Rok 1021!!! Let´s go

Terrik: nestačím se divit - super pokračka....

a ten konec - no koukej rychle přidat další část - flashbacky já moc ráda

Kobliha rulez a Balt měkoší, tak co se bude dít dál?