Castiel - nástroj bolesti

Terrik toto mi nerob, prečo koniec zabiješ ma je to úplne skvelé, rýchlo ďalšiu časť prosím

Výborná část
Hlavně:
„Co jste proboha dělali…“
„Pro Boha nic…“
Tak tohle sedlo...

Těším se na další

děkuji za komentáře a už pracuji....

Ták máme tu kousek... zvrhlíkové si asi užijí... ale pro změnu na Baltim
_______________________

Kapitola 5
1021 Andělská láska

Dvojice stála na okraji svaté hory. Mladík nevěřícně pozoroval situaci. Kolem kruhu stálo několik andělů. Jeden stál vedle mimo nebeský soud. V ohni Dean poznal povědomou osobu….
„Baltazare, to jsi ty…?“
„Ano“
„Ty máš tohle tělo…“
„Ano zatím jsem ho neopustil, pouze ho modernizuju…“
A ukázal na triko a kalhoty…
„Vidí nás…“
„Ne…“
„Můžu blíž..“
„Jistě… víš nechtěl jsem aby si to viděl…nerad o tom mluvím…“
„Děkuju…“
Dean popošel blíž aby slyšel…
„Řekni nám proč by neměl být zničen, pro by neměl padnout…“
„Vážená rado, nebyl to zlý úmysl, ano byla to chyba ale nebyl to myšleno proti nám…“
„Castieli, to co provedl…“
„Ano co provedl, stalo se, potrestaný už je dost….“
Anděl uzavřený v kruhu se strachy třásl ale nevyjadřoval se, po tvářích mu stékaly slzy.. Dean se otočil na Baltazara…
“Ano i toho je anděl schopen…“
„Nemůžete ho nechat padnout, je to dobrý anděl….“
Uriel jako předsedající začínal ztrácet trpělivost, a ostatní s ním…
„Proč bychom to neměli udělat, jeho milost je pro nás ztracena…“
„Pro vás ano, nikoliv pro mě…“
„Ty, Castieli, jsi ochotný zaručit se za něj, přísahat, a věřit mu…“
„Ano“
„Pak jsi blázen…“
„Ne jen věřím v jeho čisté úmysly…“
„Čisté, přišlo ti to čisté…“
„Ano bylo to jen okušení lidskosti, nic víc…“
„Ty pozemský šváby. Anděl je posvátné stvořeni…“
„Tak posvátné, že nechá padnout vlastního bratra?“
Uriel se zvedl z kovového, drahokamy vykládaného křesla, jež stála kolem místa soudu…
“Tak posvátné, že se nemá s lidmi stýkat…“
„To si asi špatně vykládáš otcovi pohnutky…“
Už tenkrát to byl vůl… Poznamenal Baltazar
„Naposledy vás žádám o Baltazarovu milost… Zapřísahám se za něj…“
Uriel se vrátil mezi ostatní. Nastala dlouhá porada, tichá, nebylo slyšet o čem hovoří a Dean stále nepoznal Baltazarův prohřešek…
„Tak dobrá…“
Začal Uriel závěrečnou řeč
„Nenecháme tě padnout, i když je to proti mém názoru, ale máš při sobě silnou oporu…“
Andělovi se evidentně ulevilo, ale čekal nějaké Ale…
„Ale nositelka toho dítěte bude i sním svržena ze skály“
„Ne… Nechte padnout mě, nemůžete jí zabít… ne…nic neudělala…“
Anděl se několikrát popálil o plameny, z křídel mu opadalo peří….
„Už jsme se rozhodly…Právě ji přivedl na Severní Horu“
„Ne, prosím…“
Anděl byl zoufalí, a po několika nárazech do ohnivého opevnění i zraněný…
„Nechte ji…“
Uriel chvíli mlčel…
„Rozsudek byl vykonán“
Ty si byl vždycky svině – prolétlo Deanovi hlavou
„, a ty Castieli přemýšlej za koho si se postavil…“
„Za správnou věc…“
Rada andělů zmizela a plameny ustoupily. Castiel podepřel zraněného anděla a odvedl jej pryč. Na místě soudu zůstala jen hromádka peří….

„Baltazare…“
„Jmenovala se Magdalena…“
Dean nevěděl co říct, jen sledoval pírka a Baltazara…
„Co se vlastně stalo…“
„Zamiloval jsem se…“
Řekl to s lehkostí jako by se vznášel v oblacích….
„Zamiloval jsem se a ona otěhotněla… A to andělé nesmějí, spíše nesměli, teď by to asi už prošlo, ale tehdy…“
„Tak proto ten slib, že ho nezabiješ….“
„Dlouhý roky se o mě staral, bez něj bych se zabil sám…. No a pak se ze mě stalo tohle… sex, ženský….aspoň mám klid…“
„Jenom se přetvařuješ…. Dal by si za ní cokoliv…“
Poznamenal Dean ale nechtěl ho ranit, jen věděl jak mu je…
„Jo, asi jo. Chápej po tomhle ho nemůžu zabít, on to taky nemyslel zle…“
„Já tě chápu, a bohužel až moc dobře…“
„Tak dost tohle je sentimentálnější než Titanic, a já tu herečku tak nesnáším…“
Obraz se rozplynul a byly zpět u Bobbyho na zahradě…
„Chtělo by to zapít…“
Anděl souhlasil
„Ale nejdřív tohle…“
Ukázal na Deanovo obvaz který propustil krev až na triko…. Bobby jjim nechal na stole vzkaz, že jel do města a tak zbýval jen anděl…
„Náhodou to co Cass asi neumíš…
„Je mi líto…“
„Ani nevíš jak mě…“
Baltazar vyprostil Deana z trička a obvazů a připravil si šití. Deanovi se z anděla-doktora dělalo mdlo….
„Auuu“
Zakřičel když anděl jehlou zajel hloubš než bylo zdrávo…
„Šije se to k sobě, ale to neznamená že skrz na skrz, už mě to lechtá na plicích..“
„Pardon, nikdy jsem to nedělal….nemáš sešívačku?“
„děláš si prdel….“
Anděl jen pokrčil rameny…
„Radši pokračuj…“
Než anděl skončil, z Deana tekl pot proudem….
„Příště se nechám zabít, ale jo možná by ses to naučil, ale ne na mě…“
„Tak to zapí…“
Podal mu sklenku a sám si nalil taky. Pak ještě znovu zavázal rány. To mu šlo o poznání lépe…
„Asi by jsi si měl na chvíli lehnout…“
„Jo, a rád…“
Baltazar jeět ě přinesl léky co mu dával Bobby posledně, bylo to na infekci a horečku…
„Nechci, je to dobrý…“
Anděl mu je nacpal i pře protesty a přikryl ho dekou. Deana se chytala zimnice a tak Baltazarovu starost docela uvíal….
„Díky že si mi to ukázal“
„Nemáš zač, potřeboval jsem aby si to chápal…“
Dean přikývl a než anděl došel do kuchyně spal….

Tak Baltík byl zamilovanej - to se mi líbí aspoň ho už teď trochu chápu....

hi hi - úplně vidím Deanův výraz, když ho Balthazar zašíval

super část

Terrik:Já bych spíše nechtěla být na Deanově místě, když ho Baltík ošetřoval.

"Nemáš sešívačku?" Tos zabila Super pokračko!!! Baltík zamilovaný Chudáček! Jak ten musel trpět! A Dean má naprostou pravdu! Uriel byl a je hajzl Už se těším na pokračování

Kapitola 5
klid před bouří

Baltazar chodil po domě, přemýšlel, doufal… bál se. Sakra, už si ani nepamatuju kdy mi takhle bylo naposled, posledního půl tisíciletí žádný starosti a teď….
Nakonec sešel dolů. Bylo kolem 3 ráno a Dean tvrdě spal….
Musím ho vzbudit, teď nebo nikdy…Anděl ztrácel odvahu…
„Deane..“
Krucinál v tomhle stavu ho nikam nemůžu tahat…musim… bože… nebo radši Casi? Tohle není normální…
„Budíček…“
„Co..“
Dean se ztrhl ze spaní …
„Jak je…“
„Bylo by mi líp, kdyby si mě nebudil…“
„Promiň, ale… potřebuji tě…“
„Myslel jsem až zítra…“
„Řekněme, že by to Bobby nemusel vědět, zastřelil by mě…“
Dean kývl a vyhrabával se z postele…
„Zvládneš to…“
„Musím…“


„Zdravím Casi…“
Zakřepčil Baltazara a Dean jen zývl, stále ještě si připadal jako v posteli…
Baltazar odtáhl Deana stranou
„Co k tomu potřebuješ…“
„Já nevím, nevím jak se mučí anděl…“
„Tady, tohle si vezmi…“
„Co je to…“
„No svěcená voda ti tady asi bude k ničemu…“
Dean otevřel krabičku, vypadala jako vybavení chemika, ale budiž…
„A ty si myslíš, že to může zabrat, co když mu akorát ublížím…“
„Nic lepšího než tohle nemáme…“
Baltazar zmizel…
„Kam si šel?Si děláš… hrdinoa…“
Dean se vrátil ke kruhu, Baltazar mu zanechal stoleček na věci
„O děkuji…“

Baltazar se vrátil do domu, Bobby stále spal… Přecházel kuchyní sem a tam
„Co mám dělat, nevydržím to sledovat ale musí to být, sakra co když se něco zvrtne, co když, Měl bych tam být, nemůžu ho tam nechat samotného…
Znovu prošel kolem lednice,
Sakra, sakra, sakra….

Baltazar se vrátil zpátky k Deanovi
„Kde si sakra byl…“
„Měl strach…“
Zasmála se osoba uvnitř kruhu…
„Ty sklapni..“
Okřikl ho Dean
„Tak co si dělal…“
„nic důležitého…už začneš?“
„Tvý starosti bych chtěl mít..“
Baltazar ustoupil a Dean se chopil práce. Nevěděl která lahvička dělá co ale rozhodl se to vyzkoušet…“
„Tak ty ses rozhodl mě mučit…. Jak pošetilé“
„Máš možnost, máš šanci mi říct – Deane já se duší vzdám“
„Nevzdám se jich, jsou jediná možnost jak zachránit svět“
„Ale Raffy už je mrtvej, co víc chceš“
„Jsem váš nový Bůh, chci vaši poslušnost…“
„Tak to si na špatné adrese…“

Héééééj!!!!! Takhle to ukončit!!!!! Rychle piš dál!!!!! Má zkažená duše si přeje řádný hard torturing A jak víme, v tomhle je Dean zaškolen znamenitě

teda že by se chystalo konečně k pořádné akci supeeeer - na to mučení Castiela se moc těším, tak se Terrik koukej pořádně vyřádit

PS: Baltíka v této povídce naprosto zbožňuju

zosivacka? perfektne, som zvedava skade mas taketo napady

No ne, co říct, moc se mi to líbí, teď mám osobně náladu na to, že bych některé lidi v mém okolí mučila (no teda konkrétně jednoho člověka...) tak jen tak dál.
To bude něco, sice asi chudák Castiel, pokud v něm něco Castielovského zbylo, ale hold má smůlu.
Jinak tvoje hlášky, perfektní

Je tu trochu dávky pro vaše dušičky...
Eviik: Tohle mě dostalo: ale hold má smůlu.


Tak děkuji za přízeň a jedeme dál


____________________
Kapitola 6
Mučíš ty mě nebo já tebe?

Nebesy se ozýval křik, né majestátný, ale bolestný, trpící… Nebem se nesl pach krve, pach páleného masa a nebesa těžkla pod pocitem viny…
Baltazar zápasil sám se sebou, sledovat to bylo strašné, ale to co měl v plánu bylo mnohem horší. Jeho milost se třepala ve větru a snažila se najít klid. Baltazar sám sebe přesvědčoval, že to Dean zvládne, ale v hlouby věděl, že co na něj chystá je odpornější a krutější než by vymyslel lecjaký démon…
Nezlob se Deane, nezlob se…
Chlapec mučící svého přítele, nic netušil o zvrhlých plánech ustrašeného anděla, pevně mu důvěřoval a následoval jeho přání…
„Castieli, vzdej se jich a tohle skončí…“
„Nikdy, jednou tě to dostane na kolena, znám tě, tohle nevydržíš…“
Castiel viděl jak jeho tyran trpí, snad víc než oběť samotná…
„Možná, ale ty povolíš dřív…“
Vzal další z lahviček a polil jím andělskou dýku, znovu ji zabodl do anděla a znovu se snažil ignorovat křik, znovu se mu obracel žaludek ze sebe samého…
Anděl se postupně uzdravoval ale i tak Dean dával pozro aby ho nezranil smrtelně…Nemohl o něj přijít ani když se momentálně choval jako vůl…
„Stále mlčíš…“
“Víš asi by z tebe měl Alastir radost,..“
Dean to nevydržel, odběhl pryč a zvracel… Trvalo několik minut než se vzpamatoval a byl schopen pokračovat. Anděl byl již značně oslabený ale nehodlal povolit, nehodlal se jen tak vzdát.
„Víš a mohlo to být jinak, kdyby..
„Kdyby jsme ti pomohli dopadlo by to stejně, bylo by z tebe pořád tohle…“
„Kdyby si mi pomohl, nemusel bych se ti mstít a Sam by žil…“
Byl to zásah přímo do srdce, do krvácejícího srdce… Baltazar se pousmál,už se chytá
„Kdyby si mě poslechl…“
“Nemusím tě poslouchat…“
Dean jen zavrtěl hlavou
„S tebou je to jak… jak mluvit s Bobbyho psem… výsledek nikde“
Vztekle rozhodil rukama ale při tom zadržoval slzy. Baltazar si přál aby ho Castiel zlomil co nejdříve, aby viděl Deana na kolenou ale oba byli silní a Dean v zadržování emocí trénovaný…
Mučení pokračovalo, odřezávání částí kůže a svalů, z Castielova těla zvedala žaludek i Baltazarovi. Dean se snažil nemyslet na peklo, na bratra na to že ubližuje svému příteli, člověku… andělu, který mu byl vzácný…
„Vzdáš se jich…“
„Nikdy…“
Dean pokračoval vražedným tempem, Baltazar přestával věřit v jeho poražení…
Sakra Deane, vzdej to… ukaž mu jak ti je… musí to vidět…
Další část těla, další lahvička…. Nezastavitelná vlna bolesti pohlcovala Castielovo tělo…
„Vzdáš…“
Sakra nenut mě to dělat, prosím…
„Víš, já tohle přežiji, budu silnější než dřív ale co ty… jak bude tobě…“
Baltazar se zasmál… konečně ta správná ampulka…
„Jak se budeš cítit, po tom co jsi provedl v pekle, vraždil a mučil si duše, ubohé zvrhlé jednání, jen proto aby si si zachránl vlastní kůži, a pak tohle… nejsi o nic lepší než tehdy tam dole…. A co dál, tvá paličatost a nevěřícnost ve mně zabila tvého bratra, rozsápala ho na kusy…“
„Jo“ V Baltazarovi poskočila jiskra naděje. Castiel se dostal Deanovi do mysli. Najednou ustalo veškeré hádání a handrkování… Deana k zemi přivedla silná bolest hlavy a Castiel najednou zmlkl… Najednou se jeho pohled vrátil do toho, jež míval jako Anděl, jako dobrý anděl…Tváří tvář Deanovým vzpomínkám a pocitům se na chvíli dostalo k moci jeho skutečné já… Tváří tvář hrůze, kterou způsobil ho mrazilo… najednou viděl svého chráněnce trpět, viděl ho zraněného, samotného…
„Deane“
Sípal potichu a hleděl na svíjející se tělo mladého lovce…Jeho pohled se stočil k andělu opodál
„Baltazare, takhle ne…“
„Nemůžu jinak Casi“
Najednou se k moci dostalo opět uzurpátorské já anděla Castiela… Oheň kolem něj začínal slábnout
„A Sakra…“
Utrousil Baltazar ale bylo pozdě…
„Dobrej plán, ale má to mouchy“
Usmál se Castiel na vystrašeného anděla, který se ochranitelsky koukal po Deanovi…
Castiel ho však chytil pod krkem…
„Teď si budu hrát já…“
Cas i s Deanem zmizel…
„Bobby mě zabije“
Prolétlo andělovi hlavou… stál osamocený na nebeské pláni a bylo mu zle… Cítil se jako největší mizera…největší zrádce….
„Casi, jestli ho zabiješ budeš se nenávidět do konce věků… prosím tě bojuj… já to zvoral…“
Stáhl křídla a vrátil se na zem…
„Bobby musím ti něco říc…“

[b]

Terrik: normálně mi běží mráz po zádech je to perfektiní čtení pro mou zvrhlou duši, ale jinak je to tak odporné - Dean musí mučit svého anděla - morbidní!!!!
ale co ten konec - sakra holka rychle pokračuje, protože toto rychle chce další část....

SUPER SUPER SUPER POKRAČOVÁNÍ

Terrik: No, jestli Balthazara nezabije Bobby, tak ho zabiju já, když se ještě něco stane Deanovi. To je tak napínavý, nemůžu se dočkat dalšího pokráčka.

Myslím, že nejsem jediná, jejíž zvrhlá duše plesá Perfektní část!!! Ten torturing stál za to a myslím, že nebude jediný Castiel má s Deanem určitě své plány a doufám, že se jeho hodnější část jen tak neobjeví Za tohle se určitě všichni dostaneme do pekla... i když ani tam bychom se určitě neztratili

Dokonalé prosím rýchlo ďalšiu časť inak .....

P.O.K.R.A.C.K.O!!!Ja mám druhé Vianoce

No teda, super, wow, to je teda mučění, Castiel vs. Dean, co víc si přát, moje zvrhlá část jásá. Opravdu chdák Dean, mučit bývalého přítrlr by se mi teda nechtělo.
Opět se nemůžu dočkat další části.

Tak a tady je kousekm jsem ráda že se naněj tešíte, a zatím to je pořád bez zombíků a oživlých mrtvolkách...

___________________

Kapitola 7
Cassi, prosím...

„Ty Blbče, kde si nechal mozek?“
„Bobby…“
Anděl byl nešťastný, věděl, že to spackal jak se patří a Bobby mu v jeho pocitech moc nepomáhal…
„Takže ten nebeskej King má našeho Deana…“
„Jo ale snad…“
„Snad mu neublíží viď? Jasně sednou si a dají si kafe, pokecaj o životě…“
„Bobby…“
Anděl stál uprostřed místnosti jako zkroušená slepice…
„Nezevluj a dělej něco“
„A co… já nemám tušení kde je…“
„Super… co jako budeme dělat?…Počkáme až nám předhodí jeho mrtvolu?“
„Bobby…“
„Zatím z tebe vypadlo 3x Bobby a jinak nic… z toho plán fakt nesložíme…“
„Bobby…“
„Děláš si prdel, teď jsem něco řek…“
Anděl sebou zoufale praštil na pohovku…
„Já vážně nevím…“
„To už si říkal taky… a co jste vůbec dělali…“
„No…“
Anděl se rozhodl přiznat….

Dean se probral připoutaný ke kamenné zdi.. Studila a tlačila ho za krkem. V místnosti bylo vlhko a bylo zde cítit pach rys..
„Casi..“
Pomalu otevíral oči..
„Ano?“
„Kde to jsme….“
„Je to jeden hrad, ale to je jedno…“
„Proč…“
„Proč…. Proč vlastně…jo…je čas oplatit ti tvé chování, tvůj způsob života, víš mám pro tebe překvapení… ale to až dýl,“
„Překvápko? super…“
Dean najednou ucítil palčivou bolest na svém krku a pak přišla rána, Ccastiel mu o hrdlo přerazil dřevěnou tyč, Dean se začal dusit… Anděl ho spokojeně sledoval…
„Jak se cítí člověk, když mu tohle provede přítel. Protože, a to mi věř, anděl se cítí mizerně…“
Znovu jej udeřil, tentokrát do poraněného hrudníku, Dean vyjekl ale tím si akorát způsobil další ostré bodnutí v krku…
„Tak co, je to na mě dost dobré? Je to dobré na Casse, toho troubu…“
„Casi…“
Sípal Dean snažíc se popadnout dech..
„Copak… víš kdysi bych ti nezkřivil ani vlásek, zabíjel bych pro tebe…počkat já vlastně pro tebe zabil… a co z toho…nedůvěra…“
„Lhal si mi…“
„Nevěřil by si mi..“
“Proč si to nezkusil…“
„Změnilo by to něco…“
„Jo a hodně…“
Den se rozkašlal, nebýt připoután dávno by se poroučel k zemi…
„Cassi prosím…“
„Chceš přidat…“
Deana zarazil jeho sarkasmus…To sem ho něco naučil
Prolétlo mu hlavou a na chvíli to otupilo bolest…
Castiel se přiblížil k Deanovi, pomalu klidně, uchopil ho za vlasy a hlavu která mladíkovy volně visela dolů prudce zvedl… tak prudce až mu ji rozrazil o skalnatou stěnu…
„Auuu“
Zasípal ale za chvíli ho pohltila temnota…utěšující, sladká temnota bezvědomí…
„Jen počkej až ti ukážu to překvapení…“

Terrik: mučení Deana - supeeer opět výborné

a koho nám to chceš oživit - Sama, Johna, Mary .....povídej a čekám, že to bude to překvápko od Castiela..

Teda, to je fakt záhul Rozhodně chci tu tajemnou osobu oživit a vsadím se o svou zkaženou duši, že bude s Castielem taky Deana mučit

Bohdy vsází svou zkaženou duši... ooo to je pěkné

No, pokud bych jí náhodou prohrála, tak v pekle budu jako doma Takže klídek