Castiel - nástroj bolesti

Tak s Bohdy se sejdu v pekle... jo to beru No a jiank je tady další kousek, objevu je se onen neznámí ale asi nebude jediný....
_____________________________________

Kapitola 8
Cass má nové přátele (infantilní název já vím... ale co... třeba mě napadne nějakej lepší )

„Ty si děláš legraci“
„Nedělam Bobby. Tak to je…“
„Ty si měl Deana jako obětního beránka…“
„Ne jen jsem doufal, že až ho uvidí, řekněme jak mu není nejlíp, probere ho to…“
„Blbče…“
“Zabralo to, i když jenom na chvíli..“
„Super“
„Ale vyšlo by to… skoro…“
“To tví skoro si strč za klobouk…“
Bobby se držel, vztekle upíjel zlatavou tekutinu a snažil se potlačit touhu anděla zabítt… no moc se mu to nedařilo, jediný co mu bránilo vyprázdnit do něj zásobník byl fakt, že je to anděl
„Bobby mrzí mě to…“
Zmizel..
„Skvělé….“

Castiel opustil chladnou místnost a zanechal Deana samého… Bylo to už několik hodin, Castiel se nevracel stejně jako Deanovo vědomí. Baltazar věděl, kde jsou, ale nakráčet dovnitř je sebevražda, a kdyby to byl řekl Bobbymu, bylo by to stejné jako ho rovnou zabít….
„Sakra co máš v plánu…“
Sledoval Casse z povzdáli a začínal se bát, tušil co chystá…
„Cassi to je…“
„Co?“
Anděl stál najednou před ním, Baltazar ani nezaregistroval, že osoba kterou pozoroval najednou opustila pozici..
„A-hoj“
„Sleduješ mě?“
„Ne ale chtěl bych zpátky Deana..:“
„Promiň, to je teď moje hračka…“
„Proč to děláš, jenom mi řekni, má to nějaký vyšší účel a nebo tě to prostě jenom baví…“
„Víš, ničeho jiného už nemohu dosáhnout, větší sílu než tu co jsem získal z očistce už dostat nemohu, ale mohu napravit, špatné skutky některých lidí…“
„Napravit..“
„Ano napravit…“
„Nechtěl si říct popravit?“
Castiel se zamračil ale neudělal nic…
„Dean si nevážil, života, který jsem mu vrátil a nevážil si mě, tyto hříchy mohou být napraveny…“
„Tomu sám nevěříš… Akorát se bavíš tím, že mu můžeš ublížit za to že před tvým pitomým plánem nepad na zadek…“
„pitomým plánem?“
„Jo a víš co? Byl blbej, byl blbější než cokoliv co si kdy vymyslel, byla to stupidní kravina…“
Baltazar netušil, kde se to v něm bralo, takhle nikdy nemluvil, ale pomalu ho začínalo svírat zoufalství a bezmoc….
„Zachránil jsem svět“
„Aby si ho mohl zničit..“
Anděl si všiml, že Castiel ztrácí trpělivost a raději zmizel…

„Bobby už vím co ten magor hodlá udělat“
„Kterej“
„Máme tich magorů víc‘?“
„Na jednoho loukám“
„Dík“
„Prosim“
„Sakra..“
„Kleješ?“
„Dej mi pokoj“
„Nemám…“
„Co? Si normální, co to tady… já ti přišel říct co Castiel chystá a ty…“
„Promiň je toho na mě moc…Tak co chce“
„No kupodivu žádnou novou moc, rozhodl se pouze páchat zlo…“
“No to si toho objevil..“
„Bobby…to znaenná, že nemá žádný vyšší cíl, pouze se mstít těm, co odmítli jeho plán, nemá to žádnou logiku, jen hon za pomstou, je to psychopat…“
„To zní špatně…“
„Jo to je špatné a navíc se chystá zhmotnit jednu duši…“
„To může…“
„Řekněme, že teď může cokoliv…“
„A jaká duše to má být..“
Anděl se jen podíval, neřekl nic…

Jedna rána, druhá… Dean se probral a pocítil štiplavou bolest na tváři od neurvalých pohlavků…
„Vstávat..“
„Co, o co…“
“Bré ranko…“
„Ty!!“
Dean se snažil vyprostit z řetězů ale nedařilo se mu, chtěl skočit po tom mizerovi ale nemohl…
„Co tu chceš..“
Osoba naproti němu se jen škodolibě smála…
„No tady Castiel, víš jeho plán byl skvělí..“
„Přestaň mu poldejzat…“
Zasyčel Dean vztekle a dál se zmítal v poutech
„Ale co ty ostrá slova, pamatuješ jak nám bylo dobře..“
Dean jen znechuceně zkřivil obličej… Osoba naproti němu neváhala a jednu mu vrazila. Oběti se z úst spustila krev…
„Skvělí…“
„Taky si myslím, zase spolu…“
Následovali další rány, další zraněný, a tyran se tím náramně bavil, byl ve svém živlu a s každou další kapkou krve své oběti nabýval na síle a chuti…
„Víš Cass mi slíbil, že když tě náhodou zabiju, že to napraví, takže no problem….“
Uběhlo několik hodin, několik trýznivých hodin. Trýznitel se k němu naklonil, prohlédl so ho a spokojeně se usmál…
„A víš co, nechám tě umřít, bude to zajímavější…“
„Hajzle“
Sýpala zmrzačená osoba a přála si jediné – konec…
Castiel se vrátil a sledoval ty dva z povzdálí, byl spokojený
„A ahoj Casi, co kdybych…“
Nedořekl to ale Castiel to pochopil, a moc se mu to líbilo….
„Jak chceš“
Kývl anděl a druhá osoba přistoupila k Deanovi…
„Přeji hezkou smrt…“
Rozmáchl se a zabodl dýku Deanovi do krku, vymodlená smrt ale přicházela pomalu, nůž v hrdle způsoboval nesnesitelné bolesti ale nezabil ho. Dlouhé minuty, čekal na smrt a sledoval jak se ti dva baví… utápěl se v agónii ale smrt… nikde… Uběhla hodina a konečně odtekla poslední kapka jeho života…
„Je po něm Cassi“
Ten se jen zasmál…
„Né na dlouho Alastire…“

proboha - to je výborné .....nevím co dodat - mé zvrhlé srdce plesá v pekle se sejdem všichni

ALASTAIR!!!!! Nikoho lepšího jsi nemohla vybrat To bude stát za to!!!!! Spojení dick anděla a ďábelského démona Máme se na co těšit Jo, a s tebou se v pekle klidně sejdu

Terrik: Ty jsi to tedy rozjela ve "velkém" stylu. Nestačím zírat, s kým se to Cas spojil. Jen doufám, až Deana oživí, že to na něm nebudou zkoušet do nekonečna. Už by měli Bobby a Baltík něco vymyslet. Úplně mně to rve srdce, takhle Deana mučit a trápit. Ale ještě trošičku můžeš.

Tak je tu kousek, všimla jsem si že se to tu nějak vylidnilo co se týče psaní... no a já jsem tak napnutá jak ty povídky budou pokračovat, no a pak jsem koukla kdy jsem já naposledy něco dodala a ... no jsem na tom stejně... takže je tu kousek a bude další... brzyčko možná ještě dnes

_______________

Kapitola 9: Lasarus Rising trochu jinak

S každým dalším probuzením, s každou další smrtí se Deanovo tělo devastovalo více a více, ztrácelo schopnost uzdravení a ani Castielova moc to nedokázala zastavit. Nevyhnutelně se blížil konec a Dean si sakra přál aby nastal co nejdřív…
No tak nech ho, nech ho bejt ty zrůdo…
Baltazar cítil žaludek v krku a vyrovnával se s pocitem viny… Sledoval jak Castiel opět přistoupil k bezvládnému tělu a jediným pohybem ho oživil – neuzdravil. Dean byl zkrvavený od hlavy k patě a vyčerpaný. Neodporoval, už se ani nebránil, jen čekal a doufal…
Zašuměli křídla a Baltazar odletěl

„Bobby musíme ho zabít“
„Co, je to Cass a ty…“
„Já vím co jsem říkal, ale když to neuděláme a rychle, zabije Deana, možná že už je pozdě, ale musíme to zkusit…“
„Takže tvůj plán…“
„Špatný plán…“
„Baltazare, je to Cass“
„Už ne, už v to nevěřím“
Bobby hleděl na bezradného anděla a v jednu chvíli mu ho bylo líto, byl to sice Blb, ale měl srdce…
„A jak to chceš udělat?“
„Nejdřív zabijeme Alastira…“
Bobby sbalil Colt a pak bylo slyšet jen šumění křídel…

Castiel stál opodál a blaženě sledoval Alastirovu práci, zdálo se že je to nikdy neomrzí, zdálo se, že se nikdy nenabaží…. Deanova hlava lehce vysela dolů, a z krku vytékal pramínek tmavé krve, moc už jí nezbývalo… Castiel opět přistoupil a opět učinil zázrak… a Alastir opět začal…

Anděl s lovcem se ocitli u jakési stodoly… Bobby se rozhlížel a hledal tu kamennou pevnost, o které mluvil Baltazar…
„Kde to sakra jsme?“
„Bobby musím ti něco prozradit…“
„Ano Bobby… musí…“
Ozval se hlas za nimi a Bobbymu spadla čelist…
„Same?“

WHAT´S THE HELL?????!!!!! NO TAK TO JE MASAKR!!!!! SAMMY ŽIJE!!!!! Terrik, urychleně si vyžaduji pokračování!!!!!

„Co, co to je…“
„Bobby my ti to vysvětlíme…“
„Co my vysvětlíte?“
„Tohle..“
„To že žiješ?? To mi asi vysvětlíš jak?“
„Bobby…“
Bobby měl radost, že ho vidí, ale vztek s ním jen třásl…
Baltazar se odhodlal, zvedl hlavu a začal…


Před Samovou smrtí…
„Same…“
Baltazar dohnal lovce a odtáhl ho pryč…
„Potřebuji aby ho Dean přinutil mluvit…“
„Vím…“
“Myslím přinutil…“
Sam se otočil… „to nemůžeš…“
„Musím“
„Baltazare, to on neudělá…“
Baltazar sklopil hlavu a opatrně pokračoval…
„Já vím, potřebuji aby si myslel, že tě Cass zabil..“
„Co“
Vyjekl Sam
„Neřvi…“
„Si normální, to mu nemůžeš udělat… to nejde. Takovej hnus“
„Vím, ale je to nutné“
„Jak to jako chceš udělat“
„Tvoji mrtvolu nějak sleptam…“
„Dík“
„Není zač, potřebuji aby si myslel, že to byl Castiel, jinak by mu neublížil…“
Sam váhal, prohlížel si nebe, přemýšlel. Vztekle kopl do odpadku na zemi…
“Tak dobře“

„Děláte si prdel?“
„Bobby…“
Bobby Samovi jednu vrazil
„Au… za co…“
“Za co… nechal si svého bratra koukat na tvou smrt, dívat se na tvé roztrhané tělo a nechal si ho mučit jeho přítele…Za to“
Sam se nadechl a pohlédl na Baltazara… byl to pohled prosící o zastání…
„Bobby bylo to nutné…“
„Kreténi..“
Sam se zasmál
„Jo vím, jsme kreténi ale co jsme měli dělat…“
„Víš co ten váš skvělej plán udělal…co je teď s Deanem…“
„Vím, musíme Casse zabít….“
Stáli na poli před dřevěným statkem a mlčeli. Přemýšlely a doufal v lepší situaci… Zábít Casse… co to je… to není nápad, to je prohra…
Baltazar se zhluboka nadechl, potlačil třesoucí se milost a odvážil se promluvit…
„Chtěl bych se vám omluvit, chtěl bych vám říct, že takhle jsem to nechtěl… jediné co jsem chtěl a přál si bylo zachránit Case, zachránit mého přítele…“
Baltazarovi se třásl hlas a Bobby si uvědomil, že má pravdu.. Slova která před chvíli řekl ho zamrzela. Položil přátelsky ruku na andělovo rameno
„To nic…Teď ale musíme jít“

To snad není možný!!! Být Deanem a přežít to, tak pak Sama pěkně nakopu!!! Tohle Deanovi udělat!!! Jak mohl!!! Teď se ty emoce ve mě úplně bijou!!! Na druhou stranu... Baltík to myslel dobře Tak rychle pokračování

OH ja nemozem dýchat...ako toto moze niekto urobit???! Co vsetko je este Baltik urobit aby zachranil Castiela ??? neviem si to ani predstavit....totalny masaker!!!

teda to je mazec nevím, koho litovat víc - Deana, Baltíka....a co ten Sam - to bylo teda pěkně podlé.....

ale jako povídka super - mé srdce plesá to je přesně to, co mám ráda takže šup šup další část....

wow, perfektné prosím rýchlo ďalšiu časť

Terrik: Bobby pěkně zastoupil Deana - tou fackou. Možná už Dean nebude mít ani chuť (pokud přežije) Sama mlátit, to už by nemělo žádnou cenu.

Líbí se mi dialogy a slovní obraty v nich

Sice mám rádá povídky, v nichž je více děje okolo, v nichž jsou rozepsány situace (mám raděju situace než děj, to je fakt ) a pocity a emoce - ale, i tohle se mi líbí, protože dialogy se Ti opravdu povedly... vím, že jsem kdysi psala povídky na bázi především dialogů a je to skvělý způsob, jak si psaní užít a někdy tímhle způsobem poznáš postavy lépe, než když píšeš "celé povídky"... takže, řekla bych, že tohle je jedno z nejleších českých děl o Casovi a Deanovi, co jsem četla - a to proto, že jsi v dialozích vystihla něco, co se zatím daří pouze anglickým autorům a několika českým.. jsou "jiskřivé"

Ježišmarija děkuju... já nevim co říct...to sem fakt nečekal... týýýjo já se červenám ještě že tu sedím sama... děkuji moc Maky...

Nemáš zač víš, pdole mě je nejlepší začínat dialogy... jednak tím poznáš postavy a - je to těžké.. někdo píše dialogy moc rád, procvičí se na nic, najde svůj styl a hlavně ho baví a nkdo naopak rád popisuje.. já nerada popsiuji - ráda uvažuji a píšu dialogy.. nicméně, psaní toho, co tě baví a co ti jde je procvičení se a postupně můžeš řejít k dalším krokům y vylepšit je. Nevím, nakolik tě baví psát dialogy, ale jdou ti - ubíráš se správným směrem

Dorazili k místu, kde drželi Deana. K hornímu oknu, ze kterého je pozorovali vedl kopec. Stavba byla zapuštěná do země a tak jim poskytovala dobrý výhled-….dobrý jak se to vezme…
„Baltazare jakej je plán“
„Musíme nejdřív zabít Alastira a pak se …“
Bobby jen pokýval…. Chápal…
„A jak ho zabijeme…“
Optal se Sam a Bobby vytáhl kolt
„jedna dobře mířená“
Oba přikývli a Bobby namířil.
„Bobby počkej, musím to připravit…“
Vyndal křišťálovou lahvičku se „smrtí“ anděla.
„Tak … můžeš…“
Vyšla rána…. Jedna silná ohlušující rána… prolétla démonovi čelem a pokračovala dál, zastavila ji až kamenná zeď…
„Alastire…“ Castiel přistoupil značně zmatený…
Démonem pojel blesk, jisjření a s křikem padl mrtví k zemi. Castiel zvedl hlavu a vzhlédl k oknu umístěnému téměř u stropu. Zahlédl je, zahlédl je jak sedí za oknem, viděl kouřící kolt…
Bobby šťouchl do Baltazara
„Tak dělej… než zmizí“
Baltazar vzal lahvičku a chystal se ji hodit…Sam ho ale zarazil, chytl ho za ruku…
„Jsi si jistej…“
Baltazar smutně přikývl a hodil….

Castiel si uvědomil co se děje… jeho staré já si pamatovalo o co Baltazara žádal… zab mě …
Castiel se probral z letargie, tedy nový Castiel se probral, ale bylo pozdě… Lahvička dopadla na zem, nerozbila se, pouze praskla….Dean se trochu probral z agonie, cítil, že sevření od Alastira povolilo a Castielovo moc slábla… Dean viděl šířící se dým, uvědomil si o co se jedná… sesbíral poslední zbytky sil…

Paneboze takto to ukoncit, ze tri bodky to je slucku ...vazne to Dean urobi???

JAK TO SKONČÍ???!!! PŘECE TO NEMŮŽEŠ TAKHLE UKONČIT!!! RYCHLE POKRAČOVÁNÍ!!! PĚKNĚ PROSÍM!!! JESTLI ZE MĚ NECHCEŠ MÍT JEŠTĚ VĚTŠÍHO MAGORA, NEŽ JSEM TEĎ

teda páni - to je super

ježiši - nenapínej nás tolik a koukej rychle psát dál.....

Terrik: Správně, honem pokráčko, co Dean udělá?? Jsem napnutá.

Tak pokračujeme. Snad se vám bude líbit... a stejně nejlepší na všem jsou komentáře některý mě fakt rozbrečí smíchy a ty smajlové do toho no

vidíte co jsem za blbce když jsem to opět zapoměla přidat no neva tadi to je
___________

Kapitola 9: Stále jsi můj přítel

Baltazar zděšeně sledoval situaci tam dole. Castiel stál, hleděl, nevěřil…. Bobby na anděla mluvil ale ten nevnímal.
Deane nedělej to, nedělej to… v duchu se modlil…ale ke komu? Baltazarovi to bylo fuk…. Bobby s ním zatřásl
„Co se stane, když …“
„Nemělo by sestát nic… jen shoří i poslední naděje….“
Dean se škrábal po zemi vpřed, viděl jak z lahvičku uniká dým, bílá mlha, snažil se zrichlit, snažil se dostat k ní v čas… Castiel stále jen stál. Vedle něj ležela mrtvola Alastirovi oběti a před ním unikala jeho smrt na svobodu. Pomalu ji cítil, pomalu vnímal její účinky. Milost anděla se začala třást, síla všech pohlcených duší to nedokázala zastavit…
Deane, nedělej to, Deane… nech ho jít… slyšel jak na něj Baltazar volá ale neposlouchal….
Konečně měl Dean lahvičku nadosah ruky… Vzal ji pevně do zkrvavené dlaně. Položil křišťálovou nádobku vedle sebe a… lehl si na ní….
„Baltazare…co…“
„Neboj Bobby, jemu to nic neudělá,…ale jinou už nemám…“
„A co teď“
„Já nemám tušení…“
Sam se probral z prvotního šoku, párkrát zamrkala a nakonec vyjekl
„Jak nemáš tušení, ten opeřenej magor mi možná zabije bráchu…“
„Same… ten magor měl bejt mrtvej… ale tvůj bratr ho prostě nenechá zemřít…“
„A to si to nemoch hodit pořádně, tak aby ho to zabilo a by se to zničilo hned…“
„Promiň měkká podlaha…“
Bobby je zastavil právě ve chvíli kdy se Castiel pohnul….

Cas pootočil hlavu na stranu a pozoroval svou zmrzačenou oběť. Pomalu k ní přišel a klekl si … Viděl jak se Dean třese bolestí, zimou… možná strachem. Pomalu, skoro s citem uvedl Deana do stejné pozice jako byl on. Klečeli naproti sobě a anděl ho hypnotizoval očima. Na zemi se povalovala pouze prázdná, neškodná lahvička.
„Proč jsi to udělal?“
Zeptal se as opatrně… Deanova značně poznamenaná osobnost neměla sílu na vtipy ani na sarkasmus, sakra měl sílu sotva odpovědět.
„Říkal jsem ti….“
Odkašlal si a z úst mu vytekl pramínek krve…Castiel sledoval chvějícího se mladíka a nevěřil vlastním očím… najednou jako by veškerá zranění a utrpení dolehly až k panu andělovi a ten si začínal uvědomovat…
„…že tě nikdy nezabiju….“
Dodal Dean téměř, vzlykal. Castiel stále jen sledoval Deanovi zelené oči, ty oči, které ho tak imponovali.
„Ublížil jsem ti… ublížil jsem vám….“
Dean klečel a těžce dýchal, přál si aby ho zabyl, aby už měl klid ale Castiel ho pouze sledoval….
„Proč si to udělal Deane“
Zopakoval otázku, stejně tak jako kdysi. Pomalu nechápavě…Castielsky….
„Pořád v tebe věřím…“
Dodal Dean smutně a Castiel se napřímil. Chvíli se jen díval kolem sebe a přemýšlel, najednou byl úplně mimo…
„Tví přátelé pro tebe přišli, neublížím jim, a už ani tobě… ale pochop, že takhle mám sílu, se kterou můžu ztrestat všechny hříšníky….“
Je to tu zas.. problesklo Deanovi hlavou…
„Já vím Cassi, ale rozmysli si to….“
Castiel kupodivu nekřičel ani nevyhrožoval…
„Musím už jít…“
Pronesl tiše a Dean se na něj podíval tím svým věrným pohledem.
„Budu tě čekat ….“
Castielovi po obličeji přelétl nepatrný úsměv, blažený, spokojený….a pak jen šum křídel. Anděl byl pryč a skupinka kolem Baltazara stála pře Deanem…

„Same?“
Vyhrkl z posledních sil Dean
„Jsem to já bráško, jsem to já“
Přiběhl k němu a sundal si bundu. Dean byl promrzlí na kost, zabalil ho do kabátu a pomohl mu vstát. Tedy spíše ho držel na nohou.
„Ty žiješ?“
Sam jen přikývl. „To si vyřiď tady s Baltazarem“
Dean se na něj podíval
„Díky…“
Jsem v hajzlu, až ti dojde jak jsem to zařídil tak mě zabiješ…. Prolétlo Baltazarovi hlavou a hluboce polkl.
„Měli by jsme jít“
Upozornil Sam a hlavou pokýval na bratra, už ani nebyl při vědomí, jen se třásl.
Během několika vteřin byli u Bobbyho…
„Polož ho sem“ Bobby udělal místo na posteli…
Baltazar stál opodál a sledoval je
„Ty andílku.“
Baltazar se otočil na Bobbyho
„Hm?“
„Co mu mohli udělat…“
„Bobby, opětovné oživení je sice fajn, ale s každým dalším tělo slábne a osobnost se hroutí, každá další už není úplná a každá další, zanechává stopy na psychice jedince… sakra zním jak knížka…“
„Hm ale špatně napsaná“ Poznamenal Sam. Bobby je oba zpražil pohledem
„A co můžeme udělat…“
„Čekat. Můžete ho ošetřit. Držet teple, v klidu, bezpečí… co já vím… zkrátka se o něj starat. Párkrát jsem to už viděl. Někteří se zbláznili, jiní se báli, někdo se uzdraví úplně. Vy jste lidi, ja né…
„Jako člověk říkám nemocnice…“
Rozhodl Bobby ale bylo jasné, že to nejde
„Hm a jako která?“
„Vím, no dobře dost keců, ty sežeň tohle.“ Bobby podal andělovi seznam, co potřeboval a anděl se vydal „Nakupovat“
Bobby se Samem zatím Deana vyprostili ze zakrvácených šatů, omyli mu rány a zamazané tělo. Měl horečku. Bobby se snažil sešívat rány jak nejrychleji mohl a Sam se pokusil trochu spravit zápěstí. Jak řekl Baltazar. Už nebylo zlomené ale úplně zdravé také ne. Pevně mu je stáhl a obložil ledem. Když oba zkonili zabalili ho do deky a nechali odpočívat. Viděli jak se hromádka peřin třepe zimou a tak pro jstotu přihodili ještě jednu.

Baltazar se vrátil asi o hodinu a nesl několik tašek.
„Mám vše..“
„Skvělé..“
Bobby vytáhl nějaká antibiotika a léky a na bolest. Sam se zasmál
„Myslíš si že to sní?“
„Bude muset“
Popošli k posteli a Sam opatrně vzbudil jeho bratra. Ten byl naštěstí v takové agónii, že ani neprotestoval. Nacpali do něj několik pilulek a nechali ho spát. Vzhledem k faktu, že byla skoro půlnoc byli i oni dost unavení. Baltazar je poslal spát. Sam protestoval, že bude u Deana ale anděl nelenil a Oba uspal. Hodil je do postele a přikryl. Pak se vrátil dolů. Držel stráž. Seděl v křesle a listoval Playboem. Uslyšel šum křídel, ucítil rku na svém ramení a upadl do bezvědomí…
„Tak jsem tady Deane….“

Terrik: to je naprosto luxusní část nemůžu si jí vynachválit

a co sleduješ návratem Casse na to jsem fakt zvědavá - takže doufám, že mě nenecháš trápit se dlouho

exceletne som totalne ..s potesenim som zhltla tuto cast vidim, ze Baltikove plany sa asi este neskoncili, Dean si odtrpel svoje, ale pochybujem, ze to nechas len tak a este ma prekvapis ale pekne prosim co najrýchlejsie pokacko
P.S. ked si predstavim ako isiel Baltik na nakupy aníi neviem aby som to povedala este ze su to tie smajle

No tak to jsem zvědavá, co zas Castiel chystá! Snad ne nějakou záludnost A moc se těším, až bude Baltík vysvětlovat Deanovi to se Samem