Dream or Reality

Jooooooooo konečněěěě teda zajímalo by mě,co tu tvoji chuť do psaní vyvolalo ale bude to určitě něco úžasného a já se už nemůžu dočkat,co z toho se potom teda třeba i projeví ve tvé povídce
Konečně se má oblíbená autorka probrala a dá se do psaní tady čeká jedna nekritická věrná čitatelka ....tak šup...šup....rychle psát ať máme co číst. Bože jak já se těším na detaily ...povídky

Hrozně nerada tě zklamu, ale nic z toho, co čekáš, tam nečekej. Sice mě to nakoplo, ale dál už se držím striktně mé původní osnovy a žádné velké zvraty tudíž nastat nemůžou. To už by byla zcela jinčí pohádka....
Zkouším se dostat zpět v čase - do druhé série SN, ale už mi to jde čím dál hůř, protože mám před očima postavy Deana a Sama ze 4. série a to mě hrozně plete. A já je takové nechci. Musím si pustit víc dílů z druhé série, abych zapomněla na jejich povahy ze 4. série a nepřenášela je do své povídky. To je přímo nadlidský výkon, hrozně mě to ovlivňuje.

Tak jsem tady s dalším pokračováním pro ty, kdo ještě nezapomněli děj mé povídky . Omlouvám se za dlouhatánskou pauzu, dřív to vážně nešlo.


20. část

Za okamžik se Dean vrátil s jejich bundami v rukou, a když zjistil, že jeho bratr stojí pořád u dveří do zahrady, starostlivě se zamračil. Nerad ho viděl takhle utrápeného.
„Same!“ zavolal a natáhnul ruku s bundou, když se Sam otočil za jeho hlasem. „Jdeme sehnat něco k jídlu. Snad bude takhle brzy někde otevřeno.“
„Nemohl bys jít sám?“ ptal se váhavě Sam.
„Ne, to bych teda nemohl,“ vyvalil na něj oči jeho bratr a hodil mu bundu. „Pořád nevíme jistě, jestli jsme tady v bezpečí, takže zapomeň na to, že tě nechám znovu bez dozoru…“
„Já vážně věřím, že to funguje, nemusíš mít strach. Nic se mi nestane,“ ubezpečoval ho, ale Dean trval na svém.
„Sám tady nezůstaneš, takže se obleč a jdeme.“
Představa, že by se vrátil a bratra zde třeba nenašel živého a zdravého, jej děsila. Měl v čerstvé paměti svoje pocity, když ho naposledy opustil, a taky poslední vizi, kterou omylem viděl. Už nikdy nechtěl zažít nic podobného. To, že se po tom všem nakonec zase sešli, pro něj bylo něco jako druhá šance. Rozhodl se ji využít a neudělat znovu stejnou chybu. Už nespustí svého mladšího bratra z dohledu. Ať je čeká cokoliv, společně to zvládnou. Alespoň se tomu snažil uvěřit.
Samovi se nikam nechtělo, potřeboval chvíli klidu, protože ho rozhovor s Rowlesovou totálně rozhodil. Byl si však vědom toho, že Deanovy obavy jsou na místě, a proto šel bez dalších protestů za ním k autu. Čím dřív budou mít ten nákup z krku, tím lépe. Už se ani nepamatuje, kdy naposledy strávili na jednom místě víc času, než jeden den. Snad budou mít konečně možnost alespoň na pár dnů zpomalit a v klidu si promyslet jejich další kroky, k čemuž doposud neměli příležitost. A Sam si musel přiznat, že se děsí okamžiku, kdy bude nutné postavit se k celé záležitosti čelem a učinit ony potřebné kroky. Bylo jednodušší nemyslet na budoucnost a ujíždět z jednoho místa na druhé, než sedět v tomto domě a snažit se přijít na způsob, jakým jednou provždy tohle všechno ukončit. Zatím totiž vůbec netušil jak to dokázat, aniž by přitom ztratil svého bratra.

„Matte, co takhle dát si šálek horké kávy se svým dobrým kamarádem Oliverem?“ ozval se sladkým hlasem Dean a vytrhl tím Sama ze zamyšlení. Podívali se na sebe a vzápětí se dali oba do smíchu.
„Tohle ti vážně jednou vrátím, Matte Nevímjakdál,“ kroutil hlavou a pomalu projížděl městečkem.
„Griffis, Matt Griffis,“ doplnil ho s úsměvem Sam. „A nebuď už naštvaný. Vážně jsem to neudělal naschvál.“
Dean se na něj podíval se zdvihnutým obočím.
„No dobře, něco ano, ale všechno jsem to řekl jen proto, abych nám zachránil krk…“
„Nech si ty kecy na koledu,“ přerušil ho Dean a zastavil před malým obchůdkem s potravinami. „Jsi víc průhlednej než čelní sklo.“
Oba letmo zavadili pohledem o špinavé sklo před nimi a Sam se otočil k bratrovi se záhadným výrazem ve tváři.
„Víš co? Ono nebude zase tak špatné, když o nás paní Rowlesová roznese tu pikantní novinku,“ zaculil se při pohledu na vyjevený výraz v bratrově tváři.
„Bože, ochraňuj nás před jeho dalšími geniálními nápady,“ utrousil Dean.
„Jen se na tom všem snažím najít nějaká pozitiva, přesně jak jsi chtěl. A tohle je jedno z nich. Díky Rowlesové nebude nikomu podezřelé, že celé dny a noci nevytáhneme paty z domu…“
„Zmlkni už!“ rozesmál se hlasitě Dean a uštědřil bratrovi pořádný šťouchanec do paže. Chystal se vystoupit, ale zastavil ho Samův hlas, najednou zcela vážný.
„Deane…“ ztěžka se nadechnul, ve tváři zoufalství. „Je mi fakt hrozně.“
V jeho lesklých očích se zračila němá žádost o pomoc a Deanovi rvalo srdce, že mu pomoct nedokáže, protože nevěděl jak. Znal svého bratra velice dobře, proto celou dobu tušil, co se v něm odehrává, a že si neustále vyčítá vše, co se jim v posledních týdnech přihodilo. Věděl, jak pro něj bude těžké zapomenout na to, co bylo a soustředit se na to, co bude. A měl strach, že se o to ani nebude snažit.
„Já vím,“ řekl mu soucitně.
„Chtěl bych, aby tady teď byl táta,“ pokračoval Sam pevným hlasem a Dean zavřel na okamžik oči. „Víš, on by určitě věděl, co dělat. Nikdy by to nenechal zajít tak daleko, jako já…“
„A co by podle tebe asi udělal, ha?“ naštvaně mu skočil do řeči.
„V první řadě by mi s chutí vynadal, jak jsem všechno dokázal pohnojit…“ zamumlal Sam.
„Dobře, to by stačilo,“ rozhodl Dean. „Kdy už konečně pochopíš, že jsi neudělal nic, co by sis mohl vyčítat?“
„Neměl jsem tehdy vůbec odjíždět. Měl jsem zůstat s tebou a …“
„A co? Kate by byla na živu? Chceš pořád pokračovat v hledání viníka, místo snažení zachránit si holý život? Fajn. Máš viníka přímo před sebou,“ promlouval k němu Dean klidným hlasem. „Pokud někdo něco pohnojil, tak já. Měl jsem ti říct o mých snech hned, když začaly. Kdybych to udělal, mohli jsme třeba najít Kate dřív, než se o nás Lester dozvěděl a nic z tohoto by se nemuselo stát. Za všechno můžu já, jsi teď spokojenější?“
„Deane přestaň. Ty víš, že to tak není…“
„Ne? Nezemřela Kate jen kvůli tomu, že jsi jel hledat mě místo toho, abys s ní jel rovnou sem?“ naléhal dál.
„Není to tvoje vina,“ znovu ho Sam ujišťoval.
„Ale ani tvoje ne! Už jsem ti to říkal a říkám ti to znovu a naposledy. Jediný, kdo je za to všechno zodpovědný, je Lester. Jeho směrem obrať svůj hněv, ať dostane, co si zaslouží.“
Sam se dál díval strnule před sebe a snažil se přijít na způsob, jak Deanovi říct, co má na srdci. Ale na žádný vhodný nepřišel.
„Kdyby tady teď mohl být táta, řekl by ti jedině to, jak moc je na tebe hrdý,“ pokračoval Dean. „Zachránil jsi mi život. A to v okamžiku, ve kterém by to on nikdy nedokázal. Vždycky jsi mi kryl záda na sto procent a vím, že vždycky budeš. Zvládneme to i bez otce, uvidíš.“
Sam mlčky přikývnul a Dean položil svou dlaň na jeho rameno.
„Musíš být silný,“ promlouval k němu dál vážným hlasem. „Protože pokud se ukáže, že tenhle malý obchůdek je jediné místo, kde se tady dá sehnat něco k jídlu, budeme potřebovat tvoje schopnosti i k tomu, abychom neumřeli hlady. Alespoň já určitě,“ uzavřel svoji řeč a vystoupil z auta.
Sam protočil panenky a znovu se musel smát.
„Jsi nemožnej, víš to?“ ptal se ho poté, co taky vystoupil.
„Nápodobně,“ mrknul na něj Dean a rozhlédnul se kolem sebe.
„Tohle je vážně díra. Jsi si jistej, že ta krabička nevyhladila celé zdejší obyvatelstvo? Není tady snad ani noha,“ divil se. „Tedy kromě paní Rowlesové, ta vypadá, že ji hned tak něco neskolí.“
„Hele,“ ukázal Sam nenápadně na nedaleký dům, ze kterého právě vyšli dva muži a s neskrývaným zájmem si začali bratry měřit pohledem.
„Proč jsem se cítil líp, když tady nebyla ani noha?“ zašklebil se Dean a šel ke dveřím obchůdku, který byl naštěstí otevřený.
„S tím, že budeme prvních pár dnů na seznamu aktualit dne, se musíme smířit. Je to malé město.“
„Je to díra.“
„Tím, že to budeš neustále opakovat, to tady nezvětšíš, Deane.“
„Díky za informaci, Matte Chytrolíne,“ odseknul mu a vešli konečně dovnitř.

Když se zásobami dorazili zpátky, rozhodl se Sam obhlédnout terén kolem domu, aby zjistil případné únikové cesty. Dean zaparkoval Impalu v garáži a šel najít bratra.
„Našel jsi něco?“
„Myslíš něco kromě kočičího lejna? Ne,“ odpověděl Sam.
„Teda musím uznat, že tohle je zatím nejlepší vězení, ve kterým jsme byli,“ uvelebil se nakonec Dean na trávníku a obdivně si z dálky prohlížel dům.
„Mluv za sebe, já jsem nikdy ve vězení nebyl.“
„To musíš být pořád takovej detailista?!“ rozčiloval se Dean.
„No promiň, ale mít čistý rejstřík nebo ne, to není zas takový detail.“
„Dobře, můžeme obrátit list?“ vypěnil Dean a Sam opět zadržujíc smích usednul vedle něj.
„Často jsem si představoval jaké by to bylo, mít nějaký takový dům…“ pronesl směrem, kterým se oba dívali.
„Já taky,“ přiznal po chvilce Dean a Sam se na něj překvapeně podíval.
„Vážně? Myslel jsem, že ti ten náš kočovný život vyhovuje. Nikdy sis neztěžoval...“
„Já vím,“ na tváři se mu objevil bolestný úsměv, přetrhl stéblo trávy, které žmoulal v ruce a zahodil ho.
Sam pochopil, že se o tom nechce dál bavit a tak jen seděli, ponořeni do svých vlastních myšlenek.
„Deane,“ ozval se náhle Sam.
„Hm?“ líně zareagoval oslovený.
„Nikdy jsem ani na vteřinu nezalitoval toho, že jsem Kate přesvědčil, abychom tě jeli hledat.“
Dean se na něj se zaujetím podíval.
„A nikdy ani litovat nebudu,“ ujistil ho Sam. „Kdybych dokázal vrátit čas, udělal bych spoustu věcí jinak. Ale tohle ne. Bylo to jediné správné rozhodnutí, které jsem v té chvíli mohl a chtěl učinit.“
Odmlčel se a vstal.
„Jen jsem chtěl, abys to věděl,“ dodal a odkráčel k domu.
Překvapený Dean při jeho posledních větách téměř nedýchal. Teprve teď si uvědomil, jak moc pro něj bylo důležité tohle slyšet.
Na prahu dveří se Sammy otočil a ve tváři se mu mihnul nepatrný úsměv. Také on znal svého bratra velice dobře…


To be continued...

citácia :

„Našel jsi něco?“
„Myslíš něco kromě kočičího lejna

a kopa inych hlašok som si prešla ešte i par partov do zadu a vvvvvvvvvelmi sa mi paaaaaaaaci som rada ze si zase zacala pisat tu poviedku a tesim na dalsie pokracko!!

jeej Chrys dalšie pokračko. strašne si ma potešila kedže sa mi táto poviedka veľmi páči
táto časť bola super to ako sa navzájom doberali a aj ten rozhovor na konci
teším sa na pokračko a dúfam že sa podarí čo najskôr

Ettie, wiktoriano, moc děkuji. Jsem ráda, že se vám pokračování líbilo, po tak dlouhé době jsem myslela, že už to ani nikdo kromě Janky nebude číst.

prepáč, ale ja sa musím smiať, lebo ty si fakt nenápadná v tej poviedke tými náznakmi ja umrem... keď som to čítala tak som stále videla "isté veci", ktoré by som asi nemala, ale nevadí, pretože presne tie sa mi tam ohromne páčili krásne momenty medzi bratmi! presne to, čo milujem! no a to ako sa sammy cítil zle a Dean mu nevedel ako pomôcť... akože love! no a potom ten koniec! tak dovi dopo... to bolo krásne... ja som v 7 nebi. fakt parádne pokračko. len tak ďalej!

dion, to je fakt náhoda, tohle jsem měla v plánu už před rokem a tehdy jsem byla ještě jinde, chápeš, ne? A teď jsem říkala Jance, že jak to teď píšu, chlámu se jak blbá, protože je mi jasné, že vám to bude úplně jasné. Ale kdo by odolal, že. Ale ne, vážně je to myšleno jinak, než myslíš. A pokud myslíš, že si to myslíš dobře, tak ti to myšlení vysvětlím víš kde....

Tak dost keců, hlavně že se ti to líbilo, děkuji!

no som sa konečne dostala cez všetkých dvadsať kapitol a musím povedať waw je to super nádherný príbeh hrozne sa mi páčia všetky tie ich spoločné momenty čo mi momentále dosť chýbal v sérii ale ty si mi to ohromne vynahradila to ako sa navzájom o seba strachujú a sú jeden pre druhého ochotný urobia všetko čo je v ich silách tie denove vízie a jeho zúfalstvo z toho ako to potom Samovi povedal to keď Sam sedel pri tej vode nádherne tam rozpitvávaš /sorry za slovo/ ich pocity čo si myslia a cítia a ten príbeh okolo toho je tiež úžasný dávaš tam super vtípky a dialogy celá poviedka sa mi veľmi páčila je vynikajúca a teším sa na pokračovanie to posledné bolo super som si to vychutnávala skladám poklonu

Těší mě, že mám novou čtenářku. Moc děkuji za chválu, lentilka. No jo, pitvání pocitů, to je moje. Jsem schopná obkecat dvě hodiny reálného času v pěti kapitolách. Takže je mi jasné, že každému moje povídka nesedne. O to víc jsem ráda, že tobě se to líbí.
Nic neslibuji, ale možná se nakonec vyplním vaši žádost a jednu kapitolu napíšu 2x. Víš co myslím.

Koukám,že to na co myslí Chrys, myslíme taky protože já u čtení měla stejné myšlenky jako holky tady teď zmiňujou ...ty představy
Jako Chrys ....nejřív jedno slovo.... KONEČNĚ já sem se konečně dočkala pokráčka. Chrys už jen za tohle ti moc děkuju no a teď přemýšlím,jestli budu dál vůbec něco komentovat. Protože nevím,kam se opět můžou mé myšlenky zatoulat
Musím říct,že mě zase totálně dostaly ty jejich rozhovory co bráškové měli jak se snaží Dean utěšit Sammyho,že to není jeho chyba prostě je vidět,jak jim moc na sobě záleží a ani jeden nehce aby se ten druhej trápil Tohle prostě na SN miluju a tohle mě tam teď strašně chybí tak jsem strašně moc vděčná Chrys,že ty jsi to do té povídka dala. Alepsoň tady si to můžou vychutnat a užít si to
Samozřejmě jsem se opět chlámala u těch Deanovejch hlášek vážně to dokážeš tak super napsat,že mě se tohle všechno odehrává hned před očima a já prostě opět sleduju skvělé výkony J2 v tvém příběhu
Jako strašně moc se mě tahle část zase líbila žádnej rušivej element tam nebyl víš co myslím to co sem tam chtěla a nebylo tam,jsem si živě představila... víš co myslím
Já ti moc děkuju za super skvělou část a strašně moc se těším na pokráčko,které doufám bude tentokrát dřív prosím

Ja som dnes mal strašne nudnú náladu tak som sa rozhodol že začnem čítať nejaké ff. Narazil som na túto. Hovorím si bože už sú pri 38 strane ale mám čas tak čo potom.
Mal som to za 3 hodiny a musím povedať, že som detajlnejšú poviedku nečítal. Ani u dion.
Chrystellesi ma strašne prekvapila, že tak krásne píšeš. Normálne super.
Keď som to začal čítať, tak som nevedel čo z toho, ale keď sa to začalo rozvíjať, no vtedy som čumel jak puk . Také fantastické. Strašne sa my to zapáčilo. . Noc pekne opísané. Je tam všetko. torturing, emócie, no ale keď si ich rozdelila, tak som nevedel že čo ďalej. Zase ako puk . Mne sa Kate od začiatku páčilo.A je to jedno že čo nato janka 410 a dion hovoria . Dobre nebudem rýpať. čakám hrozne moc na pokráčko.

NOtak konecne som si precitala tot tvoje dielo a poviem ti WAU
Je to nieco fantasticke. na zaciatjku ta Samova smert myslečla som ze za PC zahynem. ale potom ze vizia tak som si oddychla. a tie Deanove vizie no ja nedycham .
Niekoklo krat sa mi zastavilo srdce. a ked sa rozdelili no to bolo vynikajuce.
kate tak na tu som bola neutral.
A To v tom dome ako ich navstivila ta suseda j asom nemohla ako som sa tu smiala to bolo nieco vynikajuce.

No tvoja poviedka sami strasne moc paci a straaaaaasne sa tesim na pokracko. Som zvedava ako to dopadne

ďalšia časť, ĎALŠIA ČAAAASŤ !!!!
Chrys, teda, neviem prečo ma to ešte vôbec prekvapuje, ale proste každá časť ktorú napíšeš je jednoducho perfektná zase som si raz mohla užiť poriadne brothers moments zbožňujem ako opisuješ ich myšlienky, to ako sa boja jeden o druhého...keď som čítala ako Dean nechcel odísť bez Sama hneď som si spomenula na 03x11 kde to bolo zas naopak
a ten koniec ma už dorazil, keď Sammy hovoril, že nič neľutuje, že by to urobil znovu krása...
takže moooc ďakujem za ďalšiu časť a už teraz sa neviem dočkať pokračovania
a btw. zbožňujeeeem túto poviedku

Tedy já koukám, kolik mi přibývá nových čtenářů.
Hrozně moc vám všem děkuji za nádherné komentáře!
Měla jsem obavy, jestli se vám to po tak dlouhé době čekání vůbec ještě bude líbit...už jsem to psaní málem zapomněla. Navíc jak jsem psala, hrozně mě teď ovlivňuje jejich změněný vztah ve 4. sérii, tak doufám, že se mi bude dařit vystihnout je tak, jak byli před lety.

str8tking... Tak ty jsi mě tedy dostal. V životě by mě nenapadlo, ale opravdu ani ve snu, že si moji povídku někdy přečte nějaký kluk a bude se mu líbit. Když si představím, co tam píšu... ....a jak to rozpitvávám... ....spíš bych čekala, že u toho polovina lidí usne, než dojde na konec kapitoly. A to jako vážně nekecám. Já momentálně nemám čas číst jiné povídky, takže netuším, jak je píšou ostatní, ale mně se ani nezdá, že bych tu moji měla nějak moc detailně.... ...to vážně? Sakra, měla bych se nad sebou zamyslet. Jenže když mě právě nejvíc na SN baví ten jejich vztah a všechno kolem, tak proto se do toho vždycky tak zažeru a je z toho sága na pokračování, aniž by se tam událo něco pořádného.
Ale tak hlavní je, že se ti to líbilo, i ostatním. To mě vážně moc těší a vážím si tvého krásného komentáře. Díky moc! Doufám, že se bude líbit i další pokračování. A co se janky a dion týče, od nich jsem to čekala, takže pohoda. Fajn, že aspoň tobě se Kate líbila.

Ještě jednou vám všem děkuji , rozepsala bych se víc, ale jak se znám, příspěvek by byl delší než nová část povídky , takže raději končím a jdu využít svého drahoceného volného času k psaní pokračování.

ehm, ehm Pani. Dobrý deň. Chcel by som sa spítať, že kedy plánujete pokračovanie tejto úžasnej poviedky?

Já nevím. Třeba až mě přestane neustále zdržovat od práce jistý jedinec, který rád nažhavuje pekelného moderátora?

a kdyby mu ten takzvaný pekelný moderátor neodpovědel, tak by měl čas na psaní.
BTW: O jakém jedinci tu mluvíš? Já o žádném nevím.

Ále, toho neznáš. A ani nechtěj, leda by tě vytáčel.
btw, co myslíš tím takzvaným pekelným moderátorem? Nechtěj, aby dostál své hodnosti.

Bože tie plamene ma príjemne ohrievajú. No ja si myslím, že s tým dotyčným by som si rozumel.

Taky se mi zdá, že máte hooodně společného. Možná byste mohli spolu vyrazit na pivko, co říkáš?

No ja neviem, radšej mu idem zavolať či by sa mu chcelo.

Já myslím, že se mu určitě bude chtít. Beztak nemá nic pořádného na práci. Jen se navážet do mě.

Tak to si myslíme o ňom už 2ja. Ale prestanem lebo to už je , čo do tvojej poviedky nem patrí.

No konečně rozumná řeč, haleluja! Co takhle změnit "taktiku" a že bys mě pro změnu nosil na rukou místo válčení? Pokračování v Pokecu, nestíhám přelítávat i sem.