Konenčně!!
Já mám takovou radost, že jsem to konečně dopřepisovala do počítače
Doufám,že se part bude líbit. Moc příběh dál nepopožene...
PART 4 - POZDĚDean ani netušil, jak vystoupil z auta. V hlavě mu hučelo a cítil se, jako by mu měli každou chvíli nohy vypovědět službu. Sam poklusával vedle něj a s obavou v očích ho sledoval.
„Stůjte, dál nemůžete.“ zarazil je ostře policista a snaži se je udržet v patřičné vzdálenosti od domů.
„My můžeme.“ řekl mu Sam a třesoucíma rukama začal hledat po kapsách legitimaci. Když v tom záchranáři vyšli ven, nesli dvoje nosítka, zakrytá černou plachtou. Na prvním se rýsoval obrys ženy a na druhém tělo dítěte.
„Nééé!“ zaskučel starší lovec, nohy mu vypověděli službu a on se ocitnul na zemi. Celý se třásl a po tvářích mu tekly slzy.
Sam upustil od hledání v kapsách a dřepl si k němu, i on neměl daleko k pláči.
„Deane...“ řekl tiše a položil mu ruku na rameno. Rád by ho nějak utišil a povzbudil, ale nic ho nenapadalo. Měl za to na sebe vztek. Když on to potřeboval, jeho bratr ho vždy dokázal povbudit, byl tu vždy pro něj. A on se teď nevzmůže na nic víc než vyslovit jeho jméno.
Muž zákona se na ně chvíli mlčky díval, a pak promluvil na Sama: „Příbuzní?“
Mladý lovec postřehl jeho otázku, až když ji zopakoval podruhé.
„Známí.“ odpověděl.
„Upřímnou soustrast.“ pronesl smutně „ Je to hrozné neštěstí. Taková skvělá ženská a ten její syn. Měli celý život před sebou... a takhle skončí...“
Samovi se zvedl žaludek, když si vzpomněl na Bena, jak statečně jim pomáhal zachraňovat děti.
Celý život před sebou.Dean, který to nejspíš zaslech taky, zabořil obličej do země. Byl to pro něj velký šok, nechtěl se smířit s tím, že už je nikdy neuvidí, a že jsou definitivně pryč. Snažil se potlačit slzy, které se mu neodbytně draly do očí, zahnat je alespoň prozatím, dokud nebude sám. Nechtěl, aby ho takhle Sammy viděl. Ale bylo toho na něj moc. Jeho maska drsňáka a nezranitelného pohodáře, jako by se v ten okamžik, kdy vynesli ven oběti, ztratila.
Policista soucitně pohlédl na Deana. „Bude v pořádku?“
Sam pokrčil rameny. „Snad jo. Ale řekně te mi, co se stalo, jeli jsme na návštěvu.“
„To nemůžu veřejnosti ani příbuzným prozradit, je mi to líto.“
„Pracuju u federálů, legitimaci tu někde mám...“ začal znovu hledat po kapsách peněženku s doklady, ale pak se při pohledu na bratra, který ležel pořád stejně na zemi a celý se chvěl, zarazil.
„Myslím, že bude lepší, když ho odvedu do motelu a vrátím se tu sám.“
„Dobře.“ souhlasil.
„Deane...“ chytl ho za rameno, aby upoutal jeho pozornost „Pojď odsud. Ubytujeme se někde v motelu.“ čekal protesty, ale starší lovec se začal poslušně zvedat. Sam mu chtěl pomoci, ale bratr ho s rozhodností odmítnul a vydal se zpět k Impale. Mladší Winchester mu otevřel spolujezdcovy dveře a Dean nasedl. Mladší lovec cítil jak se mu nervozitou potí a třesou ruce, když otáčel klíčkem v zapalování a pokládal je na volant. Rozhodl se najít jakýkoliv jiný motel, než ve kterém byli při jejich poslední návštěvě. Nechtěl, aby to místo v Deanovi vyvolávalo další vzpomínky.
Znervozňovalo ho ticho v autě. Připadalo mu chvílemi, jako by jel v autě sám. Nikdy se mu nestalo, aby byl Dean zticha po celou jízdu. Několikrát na ně pohlédl, jako by se potřeboval ujistit, sedí-li stále vedle něj. Seděl. Hlavu měl opřenou o okno, hleděl ven na domy, které se kolem Impaly jen míhaly, a jeho obličej měl barvu křídy.
Mladší lovec už to mlčení nemohl dál vydržet: „Deane, ehm... ubytujeme se v některém z motelů, jo?“ chvíli čekal na odpověď, ale opět jen to tíživé ticho, starší lovec se ani nepohnul. Vůbec nedával najevo, že by bratra vnímal.
Sam mu potřeboval ještě něco říct, že se potom pojede podívat po Lilith, ale nevěděl, jak by to měl formulovat. To ticho mu vadilo. Nakonec si dal odvahu nadechl se a spustil: „Brácho, jak se ubytujeme, tak... uh, tak se zajedu podívat... no, jestli tu někde není Lilith... nebo prostě vše skontrolovat, jako...“ zarazil se. Chtěl říct, jako by šlo o normální případ, ale nebyl si jistý, jak by na to byl schopný Dean zareagovat. Nešlo o jejich běžný případ. Byli tu už dva mrtví a to ke všemu ještě lidi, které staršímu lovci přirosli k srdci. Sam si vzpomněl na Deanův sen o Lise, na její šepot „Miluju tě.“ Vybavoval se mu i bratrův toužebný pohled na ni... Potřásl hlavou, aby odehnal tyto vzpomínky. Bylo mu jasné, že s tímto se bude starší lovec ještě dlouho vyrovnávat, protože nešlo o žádnou dívku, kterou si by si Dean pro povyražení sbalil na jednu noc, a pak tradá o dům dál. Lisa byla jeho srdeční záležitost.Sam si dobře pamatoval svoje pocity po smrti Jessici. Smutek, vinu, bezradnost, velkou bolest a prázdnotu uvnitř sebe.
A ještě kvůli Lilith tohle rozhodně nebyl běžný případ. Bylo to jako znovu chytat Žlutoočka, akorát silnějšího – o tom, že je silnější než Azazel, nepochyboval.
Rozhodl se nechat větu nedokončenou a pokračovat dál. Stejně pochyboval, že ho Dean vnímá.
„Myslím, že bude lepší, když zůstaneš v motelu a... odpočineš si.“ čekal nesouhlasné protesty, myslel si, že si bratr zase hrát na to, že je v pohodě, ale nic. Ticho.
Dean stále hleděl ven a ani se nepohnul. Vůbec nereagoval.
Sam na něj znovu znepokojeně pohlédl. Měl chuť s ním začít třást, volat na něj tak dlouhou, dokud neuslyší odpověď, prostě udělat něco udělat, aby promluvil nebo alespoň se na něj podíval. Nakonec se ovládl a dál sledoval silnici před sebou. Dost ho deptala tíživá atmosféra a ticho v autě, které přerušoval jen motor.
Začínám si připadat jako cvok, co si povídá sám pro sebe. Deane, sakra, není to tvoje vina – nanejvýš tak naše, tak si za to neklaď zodpovědnost.Před sebou zahlédl docela ucházející motel.
„Deane, co říkáš na tenhle...?“ zeptal se a, i když se nedočkal odpovědi, zahnul k němu.
Doufám, že se brzo trochu vzpamatuješ, ani trochu se mi to tvoje chování nelíbí.Zaparkoval na poloprázdném parkovišti. Vystoupil. K jeho údivu i Dean pohotově vysedl a třískl dveřmi. Vzal z kufru jejich věci a mlčky následoval Sama dovnitř.
Mladší Winchester se postaral o pronajmutí pokoje se dvěma postelemi. Od recepčního dostali klíček k pokoji číslo šest a vydali se do něj. Našli ho bez problémů.
Sam pohlédl na hodinky, uplynula čtrvthodina od chvíle, kdy odjeli z místa neštěstí. Chtěl se tam vrátit co nejdřív, ale měl strach tu nechat Deana samotného, netušil, co by mohl být schopný udělat. Ale zase brát ho sebou do zpustošeného Lisina domu opravdu nemohl. Váhal. Když tam nepojede, může přijít o možnost najít a vypátrat Lilith, a když tam pojede, co Dean? Bude tu v pořádku sám? Vůbec se mu nelíbilo pomyšlení, že by ho tu měl nechat v takovém rozpoložení samotného. Nakonec se rozhodl, že si s ním ještě promluví – alespoň to zkusí. Pochyboval, že se dočká odpovědi. Co vešli dovnitř, odhodil batoh a lehl si na jednu z postelí a ležel.
„Deane.“ oslovil ho tiše a přešel k němu. Dřepl si, aby byl v úrovni jeho hlavy.
Dean upřeně hleděl na skřín, ale Sam pochyboval, že se na ni dívá, spíš jako by byl zahloubaný do sebe.
„Halo, brácho, vnímáš mě?“
Dean na něj místo odpovědi upřel svůj pohled. Mladšího lovce až zamrazilo, když se setkal s jeho očima. Připadalo mu to jako pohled raněného zvířete, které se trápí a neví jak dál. O to víc to Sama děsilo, že se s tímto nikdy u bratra nesetkal. Začal uvnitř sebe ještě víc pochybovat, jestli by tu s ním neměl zůstat. Ale potlačil to v sobě.
Jsme ve válce, řekl si vduchu.
To že na něj Dean pohlédl mu signalizovalo, že ho vnímá, tak se dal do pokračování, i když se mu to říkalo těžko.
„Pojedu zpátky, podívat se po stopách a zjistit, co se dá... budeš tu v pořádku?“
Starší lovec na něj chvíli soustředěně hleděl, a pak sotva znatelně přikývl. Věděl, že Sam potřebuje jeho souhlas, aby se ho tu odvážil nechat a jet pryč.
Mladší lovec vstal. Měl chuť bratrovi říct, jak moc je mu líto to, co se stalo. Ale dobře věděl, že lítost je to poslední, co potřebuje Dean slyšet.
Sotva se za Samem zaklaply dveře, zabořil starší lovec hlavu do polštáře. Už déle nedokázal svoje slzy potlačit. O to horší to bylo, když hlavu měl plnou vzpomínek na Lisu a Bena. Bránil se jim, ale bylo to nad jeho síly. Stále viděl, jak se spolu tenkrát seznámili, vzpomínal na jejich první noc a ty další. Pak jeho návrat po osmi letech. Ben mu byl tak hodně podobný.
Ne, takhle dopadnou neměli... Jak jsem mohl nechat dopustit, aby je tam mrcha dostala?! Tolik posraných životů lidí, kteří si to většinou ani nezasloužili, jsme zachránili. A je ne. Měli před sebou velkou budoucnost a mnoho šťastných let života! A já už nemám nic z toho, tak proč žiju. Měl jsem už tolikrát být mrtvý, ale vždy jsem dostal další a další šanci, tak proč oni ne?! V čem je spravedlnost!? Kdybych tu nebyl, tak žijí. Žijí, protože by mě neznali a já bych je do toho nezatáhnul.Měl pocit, že s tímhle už nemůže dál žít.
„Lilith, přísahám bohu, že za tohle si tě najdu a vlastnoručně zabiju!“ zařval přes celou místnost.
Vstal, už nedokázal jen nečinně truchlit. Ta tupá malátnost z šokující zprávy z něj už nadobro opadla. Rozhodl se zajít do nějakého obchodu pro pití, které mu z hlavy alespoň částečně vyžene vzpomínky.
***
Sam za sebou tiše zavřel dveře a vydal se pomalu k Impale. Ještě jednou se ohlédl směrem, kde tušil okna z jejich pokoje, než nastoupil. Při vjezdu na silnici musel zastavit, po přechodě pro chodce, právě kráčel postarší pán s malou holčičkou, dcerou nebo spíš s vnučkou, která ho držela za ruku a vesele poskakovala. Když byli před autem, pootočila hlavu lemovanou hnědými, rozpuštěnými vlásky a mile se na Sama pousmála a poměnkovýma očima se na něj zadívala. Sam ji zamával na pozdrav.
Milá holčička, pomyslel si a bodla ho u srdce vzpomínka na Bena.
Musíme Lilith co nejdříve zneškodnit... přece nemůže zabíjet i malé nevinné děti.Pán s děvčátkem byli už na chodníku, a tak Sam se vydal za neveselou prací.
Sotva dvojici zmizela černá Impala za zatáčkou, zastavili se.
„Byl to on.“ řekl muž.
„O tom nepochybuju.“ odpověděla mu s úsměvem.
„Mohl být už náš, kdybyste mi dovolila...“
„Ne!“ zavrtěla rozhodně hlavou Lilith „Ještě k tomu nenastal ten správný čas.“
Domov 
Stránka 
..Teším sa an pokračko vyzerá to zaujímavo..Už sa neviem dočkať 
)... ale snad se přes to brzo dostanu 
ozaj super nápad začať písať poviedku o udalostiach po 3x12, lepšia náhrada v tomto období suchoty ani nemôže byť... 
Lol, jinak koukám, že ste si mě dámy nějak přejmenovali 
No a ten koniec, Sammy je máva, keby tak vedel.. 
teším sa ďalej..a môžem sa spýtať..plánuješ aj niečo ako súboj medzi Lilith a Samom?
