Dean

Panthera: Doufám že ti gatě sluší
Bohdy: a žehlí si to i v další části

Holky děkuji za podporu a mám radost že vás to pořád baví. no a přidávám pokračování,

_________________________________

„Kdybych ho nechal byl bys mrtvej… mrtvej… mrtvej…“
John sebou ze spaní škubl. Koukl na hodinky, bylo kolem druhé ráno. Noční můra, která ho probudila v něm zanechal zvláštní pocit. Uvědomil si kde je. Byl trochu zmatený, spal v obývacím pokoji, na posteli, kterou měl Bobby pro sebe. Nechtěl Deana budit, ale taky ho nechtěl nechat samotného dole. Šel ho raději zkontrolovat. Dean spal neklidně, občas vykřikl, ale hlavně ho ničila horečka , a Johna pohled na něj. Několikrát se Dean težce rozkašlal a kašel se změnil ve vzlyky. John si sedl vedle něj do křesla a chytl ho za ruku.
„Asi jsem ti to měl říct už dávno… ale víš… nikdy jsi mě nezklamal, ale já ti to prostě neřekl, bral jsem tě jako samozřejmost. Jako svoji jistotu, která vždycky udělá co chci, jako něco co je vždy tam kde potřebuju. Nikdy jsem nebral ohled na to že můžeš být nemocný a ty si to uměl dobře tajit. Moc jsem s vámi nebyl, já vím a mrzí mě to.A teď,teď je možná pozdě litovat, teď je možná pozdě ti říct promiň“
John seděl v křesle ještě dlouho po tich posledních slovech. Až teďsi uvědomil o co jde, co se děje, až teď přišel na to, jak zlé to ještě může být. John spal zbytek noci v křesle a ráno ho probudil Dean.
„Tati…“
Zasípal těžce, všechno ho bolelo
„Ahoj“
Usmál se John, byl rád, že je při vědomí
„Proč spíš tady…“
„Trošku si…“
„Co“
„no nebylo ti dobře, nechtěl sem tě tu nechat radši…“
„Dík..“
„Není zač, najíme se jo…“
„tati já nechci…“
„Ale musíš… věř mi“
John pracně donutil Deana k několika soustům ale to bylo všechno, nechtěl jíst ale měl strašnou žízeň. Dean usnul a John zavolal Bobbymu.
„Bobby vím co je to zač“
„Co?“
zeptal se Bobby ale z Johnova hlasu poznal, že se jedná o něco zlého
„Carouse“
„To ne“
„Jo, znovuzrozený Carouse. Utekl z pekla před strašnou dobou a vtělil se do toho kluka, proto zabil to dítě, a to všechno, ta vraždící rodinka je jenom vedlejší produkt jeho nenávisti k světu…“
„Hned vyjedeme“
„Jo a zkusíme to mp mim. Naservíruju se mu jako na podnose..“
„Ale musíme opatrně, víš jak dopadne jeho oběť, že jo“
„Jo neboj… a Bobby spěchejte“
John položil telefon. Viděl, že Deana to probudilo. Nespal ani půl hodiny.
„Můžu“
Zeptal se, přisedl si na gauč a pustil televizi. Pomohl Deanovi posadit se..
„Nemůžeš jenom ležet, to neni dobrý.“
Opřel ho o sebe a koukali na televizi. Dean střídavě usínal a budil se takže děj mu občas trochu unikal. Naštěstí Tom a Jerry nemá komplikovaný scénář. John klimbal taky v noci se moc nevyspal a tak tam seděli u kreslených animáků a pospávali společně

„Hele je“
Šťouchnul Sam do Bobbyho a ten se rozesmál. John seděl s otevřenou pusou a sledoval jak kocour dostává výprask a Dean mu klimbal na rameni.
„Viděli jste to nekdy“
Ptal se udiveně příchozích. Ty jen zakroutili hlavou. John vstal a Dean se probral.
„Co jste ulovili“
„Hnusnej motel“
Odpověděl Sam bratrovi a zmizel ve sprše. Když vylezl ven Dean přepínal programy.
Bobby s Johnem byli v kuchyni a Dean zavolal bratra k sobě.
„Co je“
„Chtěl bych do sprchy..“
„Pomůžu ti tam…“
„Ale nesmí to vědět táta,“
„Proč“
„protože by mi tam nenechal samotného…“
„Já tě tam taky nenechám samotného“
„Co“
„neblázni“
„Prosím“
Dean škemral jako děcko, strašně se chtěl osprchovat ale sám.
„Same nebudu zamykat“
„Jo ale rychle, né že tam budeš dlouho a já tě pak budu vyprošťovat.
„Slibuju“
Sam se sehnul k bratrovi a pomohl mu vstát
„Je to blbej nápad, vždyť tam sotva dojdeš..“
„To se ti zdá“
Sam ho schválně trochu pustil a Dean šel k zemi.
„Vidíš že je to blbost“
„Ale …“
„Uděláme to jinak“
Odvedl bratra do koupelny vysvlékl mu triko a předklonu mu osprchoval hlavu
„Máš na výběr, takhle nebo tu s tebou budu“
„Tohle stačí“
Odpověděl Dean vděčným tónem. Sam ho osušil a dal mu čisté triko. Vrátili se na gauč a Sam ho donutil něco sníst. Pak ho nechal, zase spát.

Sam seděl u televize a sledoval zprávy a starší lovci byli v kuchyni.
„Bobby takže dneska v noci, uděláme to , musí to zabrat, jinak …“
„Johne já myslím, že to pozná“
„Musíme to aspoň zkusit“
„Já vím…!“

představa Deana ve sprše chuďátko malinký a moje - ani vysprchovat se pořádně nemůže
a John najednou takový dobrák - to mi k němu vůbec nejde.....

rychle vymýšlej pokračování, protože to vypadá, že se strhne zase další pořádný lov nemám pravdu

pravdu máš... budel lov i když takovej jinej....no a ono to k němu trochu jde vždyt se pro něj objetoval. tak ho asi rád měl ale je to vůl no

John si to zatím žehlí slušně Jen aby to zase nepo***l No, uvidíme... A Tom a Jerry Úplně je na tom gauči vidím

Pěkné! John je teď vlastně takovej táta v sukni... Moc hezky se o něj stará... A došlo i na pohádky. Ale on tu sukňu zahodí a bude fight s tím pekelníkem Jsem na to mooc zvědavááá!

Terrik: Nemůžu si odpustit otázečku, když tě tu vidím online Pokráčko už asi dneska nebude co? A co aspoň ňáký malinkýýý???

Petik: já jsem online pořád a ted jdu na zápočet takže takk kolem 4 tu je poračování

Tak jsem se trochu opozdila ale jeden kousíček je tu

___________

„Bobby tady to je…“
Bobby se s Johnem vypařili z domu a jeli na údajné bydliště Carousela. Měli plán, šílený plán. Bobbymu se moc nelíbil ale chtěli to zkusit.
„pojď tady je ten ppokoj“
Pobízel Bobbyho.
„Myslíš, že to bude k něčemu dobrý“
zeptal se Bobby a ukázal na oblečení. John měl Deanovo košili,, prstýnek a přívěsek. Sice mu nebyl podobný, ale duch nejde po obličejích. Schovali se do pokoje a čekali až dorazí, Doufali, že si bude myslet, že ho jdou lovit a splete se. Pravda byla to naivní představa ale co jiného zbývalo.
Carousel se opravdu dostavil.
„Jseš tu někde viď…“
A opravdu spletl, cítil přítomnost Deana slabou ale přeci.
„tak kde jsi, pojď ke mně“
Našel je….
„Ale, to je divné…“
usrkl, necítil Deanovu duši…
„To nejsi ty…“
Tyto slova spustila alarm, oba lovci se na něj vrhly. Bobbyho prohodil dveřmi os koupelny a Johna přitlačil ke zdi..
„Já ho dostanu a ty máš smůlu, co začnu neskončím, měl bys to vědět…“
„Nikdy“
„Ale ano…brzy“
Bobby využil situace, byla to příšera a na tu jedině železo… Vytáhl druhou zbraň a střelil.Zabralo to, alespoň na dobu nutnou k útěku.

„Byla to blbost“
„Jo Bobby byla, ale musel jsem to zkusit, nemůžu použít jeho…to nejde“
„Hlavně se o té možnosti nesmí dozvědět…“


Dojeli domů, Bobby si šel lehnout byla noc. John šel zkontrolovat Deana, spal. Vrátilmu přívěsek a ostatní věci aby nic nepoznal.
„Zase horečka“
Teploměr křičel 40 a John byl zoufalí. Bobby se ještě vrátil napít. Viděl Johna nad Deanem, vypadal bezradně.
„Co se děje“
John neodpověděl, jen ukázal teploměr
„Hned jsem tu“
Bobby se vrátil a nesl mokré ručníky
Zablili ho do nich.
„Co , zima.“
„Ššš už je to dobrý“
„Tati…“
„Spi dál…“
„Co to děláte…“
„Deane spi…“
Dean se otřásl a občas se na chvilku probral. Zabalili ho ještě do prostěradel a přikryli. Mladého lovce se jala zimnice.
„Bobby?“
„To je normální Johne“
„Nevypadá to tak“
„Ale je jen si to ještě nikdy neviděl“
John kývl ale stále byl nervozní.
„Díky Bobby, budu spát tady“
„Jo kdyby něco zavolej,“
„Sam je v pokoji?“
„Jo šípková růženka usnula u porna“
„To snad není možný…“
„Viď, to se mi nikdy nepovedlo“
„Bobby…“
„Pardon… dobrou noc kluci…“
„Dobrou…“

Sammy spící u porna Tak to je dobrý A chudáček Dean Stále ne a ne se z toho dostat... doufám, že dnes ještě nějaké pokračko bude

Sluší, ehm, já vypadám ve všem jak hromada brambor, takže neřeším.
Díky za pokráčko a klasická otázka, kdy bude další?
Jen poznámka bokem, čert vem hrubky, ale já si poprskala monitor, když jsem četla - Zablili ho do nich.

já se omlouvám, je to strašný zase mi sebrali klávesnici a musím psát na notebooku a takle to dopadá, já to po sobě moc nevidim no a je z toho zablitej Dean

Ježí zraky, za to se neomlouvej, mně to tam jen strašně směšně vyznělo. Můj mozek ho automaticky pokryl, víš čím. To je tím, jak čtu rychle. Všichni víme, co tam má být.

Tak já si zaprskala monitor až teď, jak jsem četla koment Panthery, protože předtím jsem si toho vůbec nevšimla To je tím, jak rychle čtu... A to jsem si ten monitor právě vyleštila... No nic, jdu to utřít znovu

chudák Dean - taková teplota - je mi ho líto - to musí být naprosto vyřízenej....
chci další část a chci a chci a chci.....

no a proč by nemohl být Dean zablitej - vždyť co je na tom

Jejda A já si takový krásný chybičky taky ani nevšimla. V tom kontextu je to fakt pecka.

Jinak to jsou ale povedený Jeden usíná u pohádek a druhý u něčeho trochu jiného... Budou dneska další částiiiiii?

Já už jsem si na chybičky u Terrik zvykla. Hlavně, když případnou kritiku vezme ona i ostatní čtenáři s humorem. Bylo by moc špatné, kdyby se jí to nějak dotklo a my bychom se nedozvěděli konec.
Terrik: Ty tedy Deanovi dáváš zabrat, úplně si představuji, jak je již z té horečky zesláblý, téměř nic nejí, je určitě "kost a kůže". Měl by možná zase nastoupit na scénu jeho strýc - doktor, aby ho z toho trochu dostal.

neboj mě se to nedotkne... no a je tu další část...

Jo a příště už se nejspíš půjde na Carousela
___________________

Johna probudila hlasitá rána. Posadil se na posteli, zmátořil se a šel se podívat o co šlo. U gauče ležela hromada prostěradlech. Z pod nich se ozývalo slabé sténání.
„Deane“
Volal na syna a snažil se ho vyprostit z plátěného zajetí.
„Co si dělal“
„Já nevim…“
„Pojď, postav se“
Pomohl mu na nohy a odvedl ho do kuchyně.
„chci si ještě lehnout“
„Zapomeň n na to, poslední dobou si nejedl skoro nic, takže na postel zapomeň. Horečka ti klesla, ty zábali pomohly.“
„Byli pěkně hnusný…“
Usrkl Dean nevrle, neměl náladu, byl protivný a nebylo mu nejlíp.
„Proč…“
„Protože se nejdřív najíš“
„Nemám hlad“
„Nezájem, tohle sníš…“
Předložil před něj snídani a diktátorsky se posadil naproti. Dean se poslušně začal ládovat. Výsledkem byl ale akorát rozrýpaný talíř.
„Deane“
Zvedl hlavu
„Jez“
„Nebudu, nechci…“
Johnovi docházela trpělivost, nemohl sledovat jak se z kdysi mohutného chlapce stává hubená troska….
„To sníš“
„Ne“
John přitvrdil na přísnosti a Dean na vzdoru
„nesním“
John chvilku přísně hleděl na syna.
„Pojď“
Hodil na Deana nějaké oblečení, ten nechápal o co jde. Nacpal ho do auta a rozjel se.
„Kam jedeme“
„Do nemocnice“
„Proč já nechci…“
„Nechceš… a co chceš..“
John zastavil a Dean vylezl z auta, vztekle praštil dveřmi. John ho následoval.
„Kam jdeš“
„Pryč“
„Zalez do auta okamžitě“
„Ne nejdu, nechci nikam…“
John ho dohnal a chytil za rukáv. Otočil ho k sobě. Stáli tak blízko sebe že se jejich nosy téměř dotýkali. Dean byl opřený o auto, neměl kam uhnout.
„Tak hele mladej, ty se teď usadíš zpátky do auta a pojedeme do nemocnice“
Dean jen zakroutil hlavou
„Okamžitě“
Dean poslechl, ani neprmluvil, tenhle otcův tůn ho děsil a vždycky ho poslechl. V nemocnici ho John nechal čekat na chodpě, potřeboval mulvit s Peetem
„Ahoj“
„Ahoj děje se něco?“
„Jo děje, mám problém, velkej s Deanem nevím co dál, ten kluk nechce jíst, jenom spí“
„A jinak jak je mu jinak“
„Střídavě, někdy dobře, ale třeba poslední dva dny to bylo špatný“
„A řikáš že nechce jíst, předpokládám, že si ho násilím dovlekl sem, aby si ho přinutil…“
„Jo asi tak“
„To si udělal dobře, prohlídnu ho a zatím budu tvrdit, že tu zůstane“
„Jo ale chtěl bych ho zase odvézt…“
„Já vím, ale až jak to dopadne“
Peet si vzal Deana do ordinace. Byl opravdu hubený a bledý, nasadil kapačku a nechal Deana odpočívat, někam odešela za pět minut byl zpátky, celého ho prohlédl prohmatal ale nic znepokojujícího nenašel.
„Peete, já tu nezůstanu“
„Budeš muset“
„Ne“
„Proč nejíš,“
„Nevim, nemám hlad, nechce se mi nic, chci jenom spát“
„Dám ti poslení šanci, dám ti 5 dní, a během nich budeš poslouchat na slovo. Spát budeš přes den maximálně 2 hodiny. Budeš jíst, budeš chodit ven, ale nebudeš to přehánět“
Dean kývl
„Rozuměl si“
„Jo“
„To jsem rád, takže posaď se“
„Co to je“
„Injekce“
„Proč“
„Baví mě to“
Peet ho ještě nadopoval vitamíny a propustil ho.

Cestou domů bylo ticho. Dean koukal z okna a John se už uklidnil.
„Tati,“
„Hm“
„Já, nechtěl jsem tě naštvat, promiň“
„Neštveš mě ale přijde mi, že je ti jedno jestli přežiješ nebo ne“
„Tak to není“
„Tak proč ta nechuť k životu“
„Nevím, všechny ty sny a to okolo, já nevím mám chuť jenom spát…“
„Jaké sny Deane, proč když tě něco trápí, proč to neřekneš…“
„Ne netrápí, já…“
„o čem se ti zdá…“
„Nevím, jenom mám z toho špatný pocit“
John viděl, že to nemá cenu, Dean se nechtěl bavit a zpovídat, a John vědě, že v takovém případě s ním nehne.

Dojeli domů, John usadil Deana ke stolu a naservíroval nové jídlo.
¨“Tati…“
„Ani slovo…“
Dean poslechl a začal jíst, drobet nechal ale v takový úspěch John ani nedoufal. Nakonec se Dean natáhl u televize a usnu. John sice měl nakázáno nenechat ho spát, ale přeci jenom měl za sebou cestu a předešlou noc mu nebylo dobře, nechal ho spát až do oběda a sám šel hledat jak na Carousela, vždycky ale našel jediný způsob… Dean

Terrik: teda toto byla výborný část - skládám ti poklonu to jak Dean nechtěl jíst a John ho nutil a pak ta nemocnice - prostě super
a na další část se fakt těším - bude lov a věřím, že to nebude jenom tak - jak tě znám

Tak je tu pokraování
Nemix: děkuji za pochvalu a lov tu je torchu zpackanej ale je

___________

Dean zůstal druhý den doma sám. Říkal, že mu je dobře a ti tři vyrazili na výzvědy. Ale jak řekl Bobby, kdyby mu bylo dobře, už by seděl v autě. No nechali to být a odjeli. Cílem však nebylo nic jiného než ten obluďák Carousel. Neměli čas a hodali zkusit všechno co znají, aby ho zničili. Blížilo se výročí jeho smrti a tehdy si bere svou nejlepší kořist. Nikdo přesně nepochopil podlee čeho si je vybírá.
„Bobby, proč nechává oběti před tím dnem v takovým stavu…“
„Nevim, nechápu logiku duchů, koneckonců většina vraždí jen tak…“
Sam je poslouchal a nakonec se taky zeptal
„Co to vlastně je zač, jak se to rodí, kde se to bere..“
„Je to starej uvězněnej duch-démon, něco mezi. Narodil se podle všeho ještě před letopočtem, možná. Všechno co se o něm ví, je že by to mělo být zhmotnění nenávisti tehdejšího světa, kterou podle všeho měl uzamknout jeden z Babylonských kneží do malého chlapce, snažil se tak zemi oprostit od svárů, které nastali po pádu věže. Podle krále měl být chlapec bezpečným místem pro zlo, protože dítě je nedotčené životem, jenže onen synáček byl nechtěné a nevychované…. No spratek… takže se to nakonec proti všem obrátilo. Už tehdy měl likvidovat mládež a vysávat z nich duše, postupem času přišel na to, jak to zdokonalit a tak si jeho zvrácená duše užívá ještě před tím, než si onu oběť nadobro vezme“
„Je to skutečně duše“
„Takhle to píšou ale jsou to spíš vzpomínky zážitky, všechno co tě dělá člověkem, oběť jako fyzická osoba většinou přežije“
„A jak se teda dá zničit“
„No po pohlcení oběti, své hlavní oběti se odebere na několik let do temnot, tam nevin co dělá asi si pouští vzpomínky obětí stejně tak jako někteří lidé porno“
Sam se zakuckal
„No nicméně pak se zase vrátí, asi už ho to nebaví či co. No a začne to nanovo, vrátí se v podobě dítěte - narodí se. Narodí se jako nevychovatelný devianti, většinou končí v pasťákách nebo jsou z nich kriminálníci, v určitém věku najde svoji oběť a pořádně si jí vychutná, než se jí zmocní zabije tolik jiných lidí co stihne, znovu se budí ve stejný den jako umřel, takže má na své zvrhlosti rok“
„Hele a jakto, že tenhle byl uvězněnej a musel počkat až ta rodina zemře…“
„Co já vim, asi udělal chybu, narazil na špatný…“
„Ne Bobby“
Ozval se John
„Tentokrát se narodil rodině, která ho zavrhla a podle toho s ním jednala, byl to sice bohatej smrad ale nestáli o něj, stejně tak jako v jeho první Babylonské. Včera jsem našel tohle bylo to v jednej z knih. Až se Temný duch narodí rodině zavrhující jej, ony rodiče nad ním nadvládu získají, jejich trestem za bezcitnost bude věčné bloudění v temnotách a jeho věčné čekání na útěk. Tak jest dáno, nekonečný kruh čekání na vysvobození, nekonečná touha po krvi. Avšak kdo jeho sploditele zabije, způsobí smrt mnoha neviných, mnoha ubohých… „
„To zní strašně tati….“
„Ty blbče to je text z roku raz dva…“
„Hele el e proč se trestá ta rodina, když díky ná je bezmocný“
„Protože udělali to co ta první, a tím to začal“
Sam se zamyslel
„Bobby neřek si, jak se dá zabít, zatím si řek, jak ho uspat, a promiň to je blbej nápad…“
„Jo druhá možnost je zabít ho při tom, když si tu oběť bude brát“
„No to bude snadný…“
Ironicky poznamenal Sam a pokračoval
„A my jedeme dělat jako co“
„Piknik“
Opětoval palbu John
„Super zapomněli jsme deku…“
Chvíli se dohadovali, ale nakonec uznali, že musí zkusit všechno co znají. O jiné možnosti se žádné zdroje nezmiňovali.
„Bobby kdy má narozeniny“
„Podle všeho zítra“
„Co a to jako říkáš až teď…“
„Mám ti to říct pozítří“
Sam se nafoukl a uraženě se opřel do sedačky.

Bylo již odpoledne, když našli Carousela, v novinách byl článek o dalších úmrtích v káznici a tak usoudili, že tu někde bude.
„Jakto, že spí“
Zeptal se Sam
„Protože teď je to člověko-zrůda a proto spí, nejspíš“
Opatrně se mu vloupali do pokoje nádherného luxusního bytu. Sam se chvíli rozhlížel a Bobby opatrně zavřel dveře. Najednou je něco přilepilo ke zdi, byla to sílá démona, která je držela a nehodlal je pustit.
„Vy už jste tu zas, já myslel že to posledně stačilo“
Sam se vztekle otočil na Bobbyho
„Vy už jste tu byli?!
„Jo, ale to je jedno“
Sam se opět vztekle nafoukl.
„No ale koukám, že jsi si dneska vzal mladší posilu, copak starouška bolí nohy“
Carousel se nechutně smál. Procházel se po pokoji a ze stolu, vzal dýku, krásnou zlatou dýku
„Víte já vás varoval, vás nechci nezajímáte mě, chci jen tu květinku co opatrujete doma, ale mrzí mě to mohly jste žít, kdyby jste poslechly… no jo kdyby..“
Najednou mu něco prolétlo hlavou, byl to železný brok. Carousel zavřískal a rozplynul se..
John stál za oknem a ze zbraně se ještě kouřilo
„vemte tu dýku a …“
Carousel se zjevil na druhé straně, John znovu vystřelil
„musíme jít hned…“
„Musíme ho zkusit zabít“
„Nevím, nejde to, tohle bylo stříbro a … už je tu zas“
Zjevil se před Samem a ten mu podřízl hrdlo jeho vlastním nožem. Carousel se skácel k zemi, chvíli chrčel a nakonec zmizel
„Je mrtvej“
„Nevim“
Odpověděli oba na Samovu otázku.
„Musíme jet, radši, neměli jsme nechávat Deana doma.“

Nastoupili do auta, Sam nesl dýku, pro jistotu. Auto se rozjelo a uhánělo směr domov.
Nikdo si nevšiml, že v pokoji stojí za oknem Carousel a mává jim na rozloučenou….

Dean seděl uprostřed obýváku okolo sebe měl svíčky a v ruce knihu, kterou předtím četl jeho otec.
„Faber est suae quisquefortunae ,Facta probant homines .Fata viam .Fatum est series causarum * Historia, magistra vitae Hominem te esse memento“
Odříkával zamračeně a potichu, jako byse bál kdo ej slyší.
„Libertas fulvo pretiosior auro. Mala mens, malus animuj“
Pokračoval, nepřestával ale obíhal jím nepříjemný pocit.
„Stat sua cuique dies . Fata viam invenient“
Pokojem se rozvířil vzduch až Deanovi přeběhl mráz po zádech. Právě odbívala půlnoc.

„Volal si?“
„Ano“
V místnosti stála osoba a zlověstně se smála
„Pojďme to skončit“
„Óóó to mě těší, že se mi takhle nabízíš“
„nekecej a dělej“
„Neboj dočkáš se“
Carousel chytil Deane pod krkem a ruku mu přitiskl na čelo.
„Neboj se už tě nic nezachrání…“
Dean křičel, bolestí a hrůzou, kterou viděl. Všechno se vracelo, všechny vzpomínky. Viděl Mary jak umírá v ohni, viděl jak ho opouští bratr viděl….viděl mnohem víc, než dokázal snést. Najednou bylo temno, nic, jen z dálky otcův hlas a Samovi prosby, nebylo nic jen zvláštní slabost pulzující jeho tělem, nic jen prázdnota…


Tady je tich pár latinských slov:

Faber est suae quisquefortunae * Každý je tvůrcem svého osudu
Facta probant homines * Činy svědčí o lidech
Fata viam invenient * Osud si najde cestu
Fatum est series causarum * Osud je řadou příčin


Historia, magistra vitae * Historie, učitelka života
Hominem te esse memento * Pamatuj, že jsi člověk

Libertas fulvo pretiosior auro * Svoboda je cennější než žlutavé zlato
Mala mens, malus animus * Zlá mysl, zlý duch

Stat sua cuique dies * Každému je určen jeho den
Fata viam invenient * Osud si najde cestu

OMG!!! CO JE S DEANEM???!!! HONEM POKRAČKO!!! JÁ TO NEPŘEŽIJU!!! DNES JE TOHO NA MĚ FAKT DOST!!!

Tak jsem si k tomu otevřela i pytlík sýrových chipsů, čekám na pokráčko.

Tak Dean se nakonec nechal obětovat? Tedáá, pěkně napínavá část! Potřebuju vědět, co se bude dít dál! Prosím prosím prosím pokračování!

Deane Deane - ty palice jedna - to se musíš pokaždé obětovat
doufám, že Sam nějakým způsobem zasáhne a zabrání nejhoršímu......

rychle sem pokračko

Jéé došloo i na Chipsy no a jinak je tu pokračování, ale je to trochu torturing na vás, protože, no to uvidíte sami
že čtete a že se vám to pořád ještě líbí

jééééééé Terrik a kde je to pokračko