Brotherhood - doba tréninku

Jsem opravdu ráda, že je Dean v klidu, ale tak nějak tuším, že přece jen nakonec zjistí pravdu, a pak bude hukot Doufám, že Johna "trochu" zřídí Aby to neměl až tak jednoduché A to, že Dean dal úspěšně ty testy, to mě také nepřekvapuje. Je to chlapec šikovný Takže další super část a já se moc těším na další

Terrik: Tak s Deanem jsi mě nezklamala, on svoji přirozenou inteligenci jen skrývá, kdyby jen maličko chtěl, strčil by do kapsy i Sama. Ale on dělá takového "méně chytrého" právě kvůli němu - však to je o něm všeobecně známo, že?? Jsem také strašně zvědavá co na to poví John a co s ním vlastně je??

všem čtenářům děkuji za trpělivost. Vím že to byla trochu delší prodleva ale minulý týden nebyli přednášky noooo... ne nějak mi nevyšel čas,
Tak ale tady je další kousek. je zde i jedna nová postava, Joshua Sawyer, syn harlanda Sawyera, tehdejšíhorytíře bratrstva, v současnosti nas---- lovce na současné bratrstvo. Joshua se rozhodl pomoci Deanovi a jeho okolí, což byla pro jeho otce poslední kapka jelikož Dean byla osoba kterou nesnáší snad nejvíc. no Nic Joshua je jedním z lovců, má prsten ale není členem trojice, je o tři roky tři roky starší než Caleb a mac je mu jakýmsi náhradním otcem, podporuje ho v jeho kariéře, dodávám je to kladná postava, trochu rejpal...
Jinak postavu "Hraje" gabriel Aubry, bývalý manžel. H. Berry


No a na konec poděkování za komentáře, díky, díky, díky, díky, opravdu mi to moc těší

Kapitola 27: Tri stateční....

Bobby s Calebem měli poskromné informace a Joshua nevěděl o mnoho více. Mladý lékař nebyl akcí zrovna nadšený. Byl členem bratrstva a jeho předci byli zakladateli, ale on to nebral jako hlavní úkol jeho života. Na rozdíl od jeho otce. Harland byl zatvrzelý a naprosto odmítal současnou a budoucí trojici. Viděl dědice ve svém synovi. Ale to bylo asi tak jediné co v něm viděl. Nestýkali se a jeho opovržení a nezájem dosáhli za poslední měsíce nového stupně. Joshua se chtěl věnovat medicíně, avšak se členy bratrstva strávil hodně let, znal je a koneckonců patřil k nim. Nebyla to jen povinost, bylo to... prostě normální...
„Ahoj Joshuo.“
Pozdravil Caleb. A následoval ho Bobby přátelským obětím
„Ahoj Bobby“ usmál se Joshua . Nastoupili do vozu.
„Co se stalo, tedy vím o co jde, až do doby než John odjel z nemocnice.“
„Tak to víš asi to co my.“ Odpověděl Caleb a nastartoval.
„Skvělé.“
Bobby vyhrabal papíry.
„John by měl být tady“ ukázal na mapu. Tady viděli Griffina a Johna a pak už nic.
„Co Griffin chce?“
Zeptal se Joshua trochu se strachem, ptorože věděl, že jeho otec je nakloněn Griffinovým ideám.
„Podle toho co zjistili, chce nastolit novou, dle svého správnou trojici.“ Poznamenal Caleb nabroušeně a Joshua po něm střelil pohledem.
„Nechte toho kluci, Joshua je členem bratrstva a nějaké plány šílence na tom nic nemění.“
„Navíc se mnou otec stejně nemluví.“ zasyčel Joshua na svoji obranu.
„Jak to?“ zeptal se Caleb
„Jelikož mi položil jasnou otázku?“
„Jakou?“
„Hádej chytráku.“
„Nevim“ odseškl Caleb nevrle.
„Ptal se mě jestli souhlasíím a uznávám současný stav. No a já řekl, že ano, no a od té doby se mnou mluvil asi dvakrát, a řekl bych, že z donucení matky. A víš co je mi to jedno, celej život akorát sleduju boj jedné triády proti potenciální jiné. Upřímě ho moc nechápu.“ Joshua pověděl víc než chtěl. Nepotřeboval se přiznat, že v podstatě má tuhle „rodinu“ rád, ale stalo se.
„Jo.. Handrkování o nic.“
Povzdechl caleb a zničehonic se zasmál.
„Co je tu ksmíchu?“
„Nic, jenom mám mdojem, že John s Harlandem by mohli mezi sebou soutěžit o otce roku.“ Caleb se chechtal a Joshua nasupeně špačkoval, že je pitomec.
„Tak dost, jsou to blbci, ale jsou naši. A v každém případě toho jednoho osla musíme zachránit.“ uklidnil je Bobby.
Chvíli bylo ticho, nakonec ho prolomil Joshua.
„A Dean, mluvil jsem s Macklandem jen chvíli, jak je mu?“
„Aááá doktor se v tobě nezapře,“ povzdychl si Caleb a Josua ucedil něco v smyslu, že je idiot..
„Nevím, hlídá ho jak květinku.“
„Zlehčuješ to, únavový syndrom....“
„není sranda.... tati dej pokoj...“ škádlil ho Caleb
„blbče, já myslím...“
„jo..“
Hlavně se nehádejte....
„co...opravdu““
„nekecej, na to máš diplom..“
„No aspoň nevymějšlím kraviny...“
Dejte...
„To nejsou kraviny, kdyby nebyli mosty...“
„neměl by si školu...“
tak ticho...
„jo jasně...“
Bobby sledoval haštěření dvou mladších mužů a snažil se je zabrzdit.
„Sakra buďte už zticha!“ zakřičel a auto najednou utuchlío.
„Jste jak malý haranti, každej máte své vlastní povolání, ano, super, podáme si ruce a budeme držet hubui jasný.“ Oba se na sebe podívali a ztichly.
„jo Bobby máš pravdu. Promiň Joshi“
„nic se neděje, ale začal jsi si“ Poznamenal s úsměvem Joshua a oba se vrátili k normální konverzaci a Bobby nevěřícně koukal.
„Idijoti!“

Mac s Deanem dorazili domů. Cullen spáchal honosný oběd a i Dean ho s chutí snědl.
„ty macu, kde je Caleb?“ Ptal se Dean nad obědem.
„Musel do školy...“
„Musel za Bobbym.“ odpověděli oba muži a poraženecky se na sebe podívali.
„Takže Calebb jel s Bobbym do školy. Zajímavé?“ vrčel Dean trochu uraženě „A co se děje, ten kohoutek je pořád stejný.“ Ukázal Dean směrem k místu údajné domácí havárie.“
Cullen se nadechl.
„měl by to vědět.“
„tati..“
„Ne, povíe mu to.“ Odporoval Cullen a Dean začínal pociťovat nejistotu
„Co se stalo.“
„Deane, Caleb jel s Bobbym a Joshuou za Griffinem.“ vychrlil Mac.
„Co?! Nezbláznili se.“
„Ne oni, jeli zjistit o co mu šlo.“ snažil se Mac zachránit co se dá.
„Ty... lžeš.“ Řekl Dean pomalu a Mac věděl, že prohrál.. Dean poznal, když se mu lhalo.
„Deane, ...“ trochu ztišil hlas a Dean vytřeštil oči.
„Táta... táta, je je v pořádklu..“ Dean zbledl a Mac se vduchu chytal za hlavu.
„On... Podle všeho šel za Griffinem.“
„A... „ koktal Dean...
„Ještě nevíme, ale zatím od něj nevyšel. Ale neboj...“
„Neboj, Macu, proč... proč si mi to neřekl... já...“ Dean vstal od stolu.
„Deane, musíš se uklidnit.“
„Ale Macu, bylo mu jedno, že zabije mě nebo Caleba, myslíš, že to bude jiný.“ zeptal se a Mac si uvědomil, že má pravdu.
„Uvidíš, že to bude dobré.“ Všiml si ,že je na pokraji tzhroucení, šel k němu a láskyplně ho obmjal.
„Bude to v pohodě.“ konejšil ho a Cullen si uvědomil ,proč měl držet jazyk za zuby.
„Chci...
„Zapomeňm“
„Macu.. jak..“
„Je mi jasný, že chceš s nimi, ale to tě nesmí ani napadnout.“ Pustil ho ze sevření a podíval se na něj.
„Běž si lehnout, trochu se prospi, Bobby by tam měl být za pár hodin, pak budeme vědět víc.
Dean se nechal chvíli přemlouvat ale nakonec poznal, že nemá na výběr. Otočil se a pomalu šel směrem k pokoji.
„Deane...“ vykřikl Mac a rozběhl se k chlapci kácejímcímu se k zemi.

„Tohle je ono? To je pevnost jak se tam jako dostaneme.“
Konstatoval Joshua a tázavě se podíval na zbývající dva.
„Mám plány ale budeme to muset nechat na noc, nemůžeme tam jen tak nakráčet. Navíc John by tu měl mít někde pronajatý pokoj.“ Odpověděl Bobby a kokal kolem sebe.
„Jo, a asi vím kde.“
Ukázal Caleb na motel, kerý byl přímo naproti přes ulici.
„Jo to by šlo.“
¨zapsali se na recepci, a poohlédli se kolem Johnub pokoj byl téměř vedle.
„Jo tak ukaž na co si přišel.“ pobrukoval si Bobby když prohrábávali Johnův výzkum.
„Jo tady něco je...“
Uzkázal Caleb a oba se k němu seběhli.
„Má v plá nu odstranit současnou trojici, jak jsme si mysleli, ale....“
„Ale to doslova...:“ dodalů Joshua a vzal Calebovi poznámky.
„Hodlá je povraždit?“ ptal se Bobby?
„Ne, on chce Caleba a Sama na svou stranu“
„Svou stranu, Joshi jsem jen mechanik bez diplomu trochu mi poraď“ pronesl Bobby ironicky.
„ Věří, že může použít Caleba jako svou zbraň a Sama také“
co to je za ptákovinu?“
„Calebe, jsi poloviční Démon, Sammy taky, a on v tom vidí možnost, jen pochybuji, že by šlo o skutečné bratrstvo, dyť by...“
polemizoval Joshua.“
„Víš, on to můlže na nás hodit, může se pokusit nás změnit a pak na nás nakrásně hodit vraždy a nakonec se nás zbavit a být král...“ přemýšlel Caleb nahlas
„myslíš, že já v tom...“ začal Joshua nevěřícně.
„Ne. To ne, podle mě ty jsi pro něj tuplovanej zrádce, teda z jeho pohledu a na seznamu ani nejsi.
„Dík, mé sebevědomí se prokopalo zase o něco hloubš
„promiň.“ Uculil se Caleb.
„Takže, to že jsme tu mi se mu docel hodí, Může zabít Johna a ututlat to dokud by nerealizoval svůlj plán a ostatním lovcům ho nepředhodil jakío obět dvou zdivočelých polodémonů?“
Rozčiloval se Bobby
„Asi ano Bobby“ přikývli oba...
„Pak to musí dneska klapnout.....“

Terriku konečně, to nám nedělej, takový prodlevy
začíná se to pěkně rozjíždět, parádní část, jsem zvědavá, jestli Johna zachráněj, nebo to ještě sami odnesou, chudák Bobby, ono nestačí, že musí usměrňovat Sama a Deana, ještě další dva "idjits" a na Deana se to jako obvykle zase všechno sype
moc děkuju a teď už budou přednášky?

Terrik: V pohodě. Ráda si na pokračování počkám. Opět úžasná část, takže moc díky a co je s Deanem Chudáček, jak se hroutil k zemi!!! Bych ho hned chytila a objala... a tak Také doufám, že už budeš mít ve škole větší zápřah a my se dočkáme dřívějšího pokračování

moc se omlouvám všem věrným, momentálně nestíhám, ale hned po zkouškách zase začnu, předpokládám na začátku června....mrzí mě to:( kousek mám rozepsaný ale sotva se sem dostanu, natož abych to dopsala..... tak začátkem června jsem tu a snad tu bude i někdo kdo bude číst

Terrik: To si piš, že tu bude někdo, kdo bude číst Pokud jde o školu, plně Tě chápu, takže se hezky věnuj škole a nestresuj se ještě navíc povídkou. Držím moc palečky, ať všechny zkoušky dáš na poprvé

terrikdrzim palceky, nech ti to dobre dopadne

Děkuji za podporu:D no jelikož se mi 3 zápočty vyvedli v před termínu tak jsem měla chvilku a napsala malý kousek, nevím kdy se zase k tomu dolstanu ale do toho června to možná ještě jednou dvakrát bude.
Děkuji za komentáře a věrnost a tady je malá část



Kapitola 28: Za nepřátelskou linií
Dean se pomalu probral. Viděl macklandův ustaraný obličej. Věděl, že to není jen kvůli němu...
„Dobrý Deane?“
„Jo, Macu,“ povzdechl si a chtěl se zvednout z postele.
„Jenom lež, už je stejně věčer. Vyspi se a zítra se uvidí“
„Macu.“
„Deane“ promnul si lékař obličej.“vím, že se o ně bojíš, a věř mi, že já taky, a hodně.“ Dean vytřeštil oči, tohle nebylo to co chtěl slyšet.
„Víš doufal jsem, že mi budeš lhát.“ uchechtl se Dean zoufale .
„příště.“ odpověděl lékař a byl rád, že to byla opravdu jen chvilková slabost. Nadruhou stranu to znamenalo, že se Dean bude dožadovat zapojení do akce.
„Dobrá Macu, ale ráno. „
„Jo slibuji ráno něco zjistíme.“
Dean nerad, ale souhlasil a za chvílůi usnul. „Doufám že to nebude....“nedořekl to, povzdechl si a odešel z pokoje.

„Tak jdeme pánové, a nechci žádný žabomyší války ani podobný blbiny.“
„Neboj Bobby“ odpověděl Caleb a Joshua souhlasně přikývl.
„Nebojim, le znám vás...“ brblal pod vousy a spoelčně odešli z motelu.

„Vapadáme jako banda dezertérů“ pronesl Josua. Caleb se smál, když viděl Bobbyho nas... pohled.
„no co je..“ zeptal se Josh směrem k Bobbymu „jen říkám, že máme víc arzenálu než muniční sklad.“
.„Tak si kup vodní pistolku a budeš v po-ho-dě“ poslední slovoposměšně hláskoval a vztekle rozhazoval rukama.
„Co tě kouslo Bobby“ ptal se Caleb. Neměl Joshuu jako nejmilejší sobu na světě, ale Bobbyho chování bylo divné.
„Nic, promiň“ otočil se k Joshuovi.
„Já jen jestli je to tak jak myslíme, tak..“
„Neříkej to Bobby, John žije“ hzarazil ho Caleb a zděšeně se na něj díval. „protože jestli ne nepřišli jsme o jednoho Winchestzra, ale o dva, tohle by Dean neunes.“
Joshua sledoval zoufalé tváře svých kolegů ve zbrani a rozhodl se zasáhnout.
„Nechte toho nemá cenu se dohadovat, ani nevímme co přesně chce, nebo jestli má v plánu nás vůbec zabít, nebo zmonstróznět“
„Zmonstróznět?“ Zeptal se Caleb nablbnle
„Změnit v monstra pitomče“ prskal mladý lékař
„Co to je za slovo?“
„Slovo změny podsstaty?“ odpověděl Joshua
„Změny podstaty.... A to si vyhrabal kde, pod sukní vrchní sestry?“
„drž hubu... to je jedno, jde o to že nevíme co ajak a vy zž tady vidíte nejčernější scénáře.“
„Máš pravdu... měly bychom jít.“ uznal Caleb a znovu se dali do pohybu...
„Zmonstrózněgt... vrtěl nechápavě hlavou Bobby, ale raději mlčel. Slovní válka s těma dvěma je horšéí než kopanec poltergaista.

„Tak co Griffine, jak je našemu hostu?“ Zeptal se známý hlas a John zbystřil. Byl spoutaný na židli v chladné místnosti.
„Víš Hartlande...“
„Harlande?!“ skočil John Portterovi do řeči.
„Čemu se divíš Johne, je to potomek původní trojice.“
„Potomek? Spíš parchant.“ posmíval se John povíšeně.
„Ty...“
„Jen klid harlande, i na něj dojde...“

Než se dostalůi do zahrady řádně se setmělo. Byla to spíše pořádná louka než zahrada a uprostřed stála stará kamenná villa. Nádherná řekl by člověk, ale zatraceně nedobytná, na oknech mříže a u vchodu dva hlídači. Nehledě na fakt že se tu někde pohybovali dva dobrmani.
„Už jenom vodní příkop a je to.“ poznamenal Caleb znechuceně a Joshua se nervózně rozhlížel kolem.
„Né... snad se nebojíš pár podvaraťáků.“ Dobíral si Caleb Joshuovu lásku ke psům,
„Ne Calebe, a tohle nejslou podvraťáci ale dobrmani, a za další, nebojím se, jsme jen opatrný.“
„Tak se tomu říká“ popichoval Caleb dál.-
Bobby naštvaně vydechl .
„Dost.! Neříkal jsem něco, chci klid žádnbý hádky“
Oba najednou ztichli. Bobby ještě chvíli nadával ale nakonec se vydali dál.

Pokračovali v cestě. Caleb opatrně nalákal psy na sebe a Bobby je dvěma šipkami uspal. Cesta byla volná, Potřebovali se ale nějak dostat dovnitř. Měli plán. V zadní čísti domu byl malý únikový východ.
„Tady to je“
Ukázal Bobby a Joshua tiše odemkl těžké dsveře. Pomalu vstoupili do temné místnosti, když se najednou rozsvítlio.
„vítáme vás pánové.“

Terrik: Zase jsi to utla v tom nejzajímavějším, to vypadá, že těch zajatců přibude.

Terrik: Co to na nás zase zkoušíš???!!! Zase nějaká Tvá forma torturingu čtenářů Tak místo toho, abych se uklidnila, tak jsem zase na nervy Chudáček Dean Hned bych se o něj postarala Díky za pokračko a snad se Ti ještě podaří přihodit pokračko dřív, než v červnu

Terrik: jéééééé, paráda, další kousek, Terriku jsi zlatíčko, sice přiznávám, že si vždycky musím přečíst kus předchozí části, abych zase zapadla do děje, ale neva, za každou část jsem moc ráda gratuluju ke zkouškám a držím palce na další

až to dopíšeš, tak si tu povídku přečtu znova a celou - se těším

ty slovní hříčky mezi Joshuou a Calebem jsou vynikající a Deaneček.... takže moc děkuju a čtenáře máš jistýho

Terrik: Snad jsi to už s touhle povídkou nevzdala??