Brotherhood - doba tréninku

Terrik: Ja mám len jednu malú technickú pripomienku k poslednému príspevku (no jo, no, musím byť za rýpala) - odporučovala by som rozlišovať medzi masochistom a sadistom. Je v tom jeden malý, ale zato setsakra podstatý rozdiel.

Masochista je človek, ktorému robí potešenie pociťovať svoju vlastnú bolesť. (Takže, robí mi dobre, keď ma niekto mláti, bije, tlčie, balí do ľadových obkladov.)

Sadista je človek, ktorému robí potešenie spôsobovať bolesť druhým. (Takže robí mi dobre, keď niekoho mlátim, bijem, tlčiem, balím do ľadových obkladov.)

Takže asi tak, keď už chceš chudákovi snaživému doktorovi "nadávať", tak potom aspoň technicky správne.

Inak som celkom zvedavá na ďalšie pokračovania a smerovanie poviedky...

Terrik: pokračování je super a komenty jakbysmet, začínám ztrácet přehled co je vlastně povídka a co koment

ps: je super, že se ti líbí přiložená povídka, ale pro neaj je to , tak jestli budeš mít chvilku, no asi víc jak chvilku, tak nám neaj ji prosím přelož

ps2: milá děvčata, budeme si muset našeho milého, nádherného, úžasného a dokonalého Deanečka naklonovat, protože takhle by to nešlo, já ho chci taky

astík: tak v tom případě beru originál a vy si nechte klony

nemix: i ty naivko

Just-me... děkujji já si nebyla jistá a takhle to dopadlo... opraveno

jo a k tomu klonování tak pro každou alespoň dvakrát a originál dáme pod zámek

Originál dáme na řetěz

Bože Terriku, ty chceš zase mučit Deana???? Zase pod zámek, jak k tomu chudák příjde , ale ty klony beru, i 3x
no Bohdy.... ty taky

astík: Že váháš

Terrik: Je dobře, že jsi tam hodila ty odkazy na povídky. Ale přiznám se, že moje angličtina není až tak vynikající. Kdyby ti vyšel čas (nebo někomu jinému) - nešlo by je přeložit do češtiny? Díky.

janča: mám to v plánu jenom výběr je komplikovaný

Tak já vím že je to dlouho co jsem přidala poslední ale nějak to nevyšlo. Tak tady je kousek. snad se bude líbit

Kapitola 5: Na lov!

John vrazil do kuchyně jako tajfun.
„Kluci sbalte se máme práci..:“
¨Co?“ vyhrkl Mackland zpoza novin.
„Co co... Lov nedaleko je šest mrtvých během posledních třech týdnů....“
„Myslím, že Mac měl na mysli něco jiného Johnatane.“
„Jime, vím co měl na mysli... otcovské rady, že?“
„Chlapci mají jít do školy Johne, nemůžeš je tahat pryč“
„Jsou to mé děti Macu“
„Ano, ale“
„Žádné ale, Dean je rád, že ho nevyhodí, tomu už to neuškodí a Samovi nedělá problém něco dohnat!“„Johnatane“
vstoupil pastor do rozhovoru, měl Deana rád, viděl v něm budoucnost bratrstva a obětavost. Johnovo chování vůči němu pastor považoval přinejmenším za neúměrné
„Není důvod chlapce odvbádět ze školy kvůli lovu, vezmi si sebou jiného lovce“
„Jime, chci sebou Deana, potřebuje trochu praxe...“
„Spíš otce.:“ prohodil Caleb pro sebe, když procházel kuchyni a byl celkem rád, že ho John neslyšel.
„... a Samovi trocha lovu jenom prospěje, musí se to pořádně naučit.“
„A..“ Mackland se nadechoval k protestu.
„Jedeme tečka... Deane, hoď sebou“
Sam vztekle sešel schody „já nikam nejedu“
„Samueli já se tě neptal.“
„Jako vždy, nikdy se neptáš“
„Samueli do auta..:“ Sam vztekle praštil dveřma a zapadl do zadu auta.
„Johne nechej je tu, může jít s tebou Caleb“
„Ne, potřebuji Deana.“
„proč:“
„protože dělá chyby, nechci se dočkat toho, že ho něco zabije jenom proto, že místo lovu šel do školy.“
„To zní logicky,“ odsekl ironicky lékař.
Dean mezitím sbalil jeho a Samovi věci a chystal se odejít.
„Deauce,“
„A nazdar Damiene“
Pozdravil Dean a ignoroval calebův vážný výraz„Můžu se zeptat?“
„No ptej se...“
„Co se stalo. Myslím než jste přijeli k Jimovi.“
„Co myslíš!“
„John říkal něco o nějaé chybě.“
Chtěl to říci opatrněji ale vyklouzlo mu to a hned by si nafackoval, viděl zoufalý pohled jeho přítele,
„Ne.. Deane.. já...“
„Ne to je dobrý, skoro kvůli mně umřel Sammy, to je vše, stačí ti to “
„Co!“
Vyhrkl caleb
„Jo zvoral jsem to Damien a nechci to zažít znova...“
„A...“
„Ne nechci ti říct co se stalo, opravdu ne“
„Deauce. No taak“ zkusil starší z chlapců ale přtedem věděl, že je to ztracený boj.
„Ne Calebe, nech to být“ Caleb poraženecky vzdychl „Dobře, dávejte pozor a kdyby něco...“
„Já vím, Damiene. Radši už jdu, než se dole strhne bitva.“


„Je to blázen.“
„Ne, jen jeho pojetí ochrany dětí se poněkud liší od toho tvého“
„To mě uklidnilo Jime“
„Už jeli.“ Halekal Caleb
„jo už odjeli. Co budeš dělat ty synu?“
„No nevím asi relaxovat“
Usmál se šibalsky a praštil sebou na pohovku.



„Příšernej motel“ syčel Sam při vstupu do pokoje.
„Ale jdi, není to tak zlé, už jsme viděli horší.“
„ty abys ho nebránil“ praštil s taškou vedle postele a lehl si.
„Deane, jdu do města, víš co máš dělat.“
„Ano pane. „ přikývl. John odešel a Dean začal s klasickou čiností, vyčistil zbraně, připravil je, postaral se o Sama a kolem půlnoci zalezl sám do postele. I když už to bylo pár dní od slavného tréninku stále pociťoval únavu a slabost. Mac říkal, že to bude přetrvávat ještě pár týdnů.
John se do rána neukáizal. Dean našel na mobillu vzkaz aby mu zavolal.
„tati!“
„Deane, musím jet ještě do jednoho města vrátím se zítra, bdu od tebe potřebovat nějaký výzkum a hlavně...“
„Dávej pozor na Sama. Já vím tati“
„Dobře ale ne jako minule. Rozumíš“
John zavěsil. Dean se smutně podíval na skončený hovor. Stále mu tro neodpustil a Deana to mrzelo.

„Kde je táta.“
„přijede zítra ráno.“
„Tak prioč jsme tu, to není normální“
„Sameee, musí něco sehnt.“¨
„Jasně, říkal něco o pár dnech, že nám to omluví, ale zatím to vypadá na dlouho.“
„Same“ vzdychl Dean „ pojd se najístů“
Dean po snídani vzal nějaké peníze, bundu a chystal se do města.
„Jdu nakoupit, jdeš se mnou?“
„Ne nejdu“
„Sammy“
„Nech mi“
„Dobře, budu tu za chvíli.“
„Jasně..“ odsekl sam a otevřel knihu
„hlavně aby byl táta spokojenej.“ mumlal vztekle.
Byla to už hodina, Dean se stále nevracel a v Samovi rostl vztek.
„kašlu na to.“ zakřičel, popadl batoh, naházel do něj věci, sbalil Deanovi peníze a vyrazi. Ani přesně nevědě kam, ale šel.

Dean se vrátil domů o třech hodinách. Měl celkem veselou náladu, za kterou mohla jistá slečná kterou potkal v obchodě.
„O lori..:“ prospěvoval si když odemykal dvěře.
„Same, jsem tady.“
ticho
„No tak Same netrucuj.“
Ticho
„Same...“ Deana se začala zmocnovat panika.
„Same, kde jsi.“
Dean obrátil každý kousek pokoje ale nikde nic, nenašel ani věci ani nějakou stopu.
„Same, prosím...“
Dean si sedl na postel a snažil se vymyslet jak dál. Zavolat tátovi, nebo se pokusit Sama najít. Držel telefon a ruce se mju třásli. Musí zavolat tátovi
„tati...“
„Co je Deane, říkal jsem, že přijedu zítraů
„Sammy. On“
„Coje s ním“ johnuv hlas byl hluboký.
„On, je pryč...“ Hlas se mu zomil
„Pryč jak pryč.
„Nevím nemá tu věci a vzal si peníze.“
„kde jsi byl.“
„šel jsem nakoupit.“
„Měl jsi ho hlídat“
„tati, promiň mrzí mě to.“
„to teprve bude, to mi věř.“ John praštil telefonem na asedadlo spolujezdce. „Ja ho snad..“ nedořekl to. Prudce otočil vůz na lesni cestě a vydal se zpátky.

Terrik: Upřímně... můžeš mi říct, co ti Dean udělal???!!! Proč ho tak trestáš???!!! Ani nechci pomyslet na to, co mu John udělá Určitě ho hrozně zmlátí!!! Kvůli tomu malému fakanovi, který si prostě jen tak odkráčí a Deane, vyžer si to!!! No to je děs!!! Teď nevím, zda se mám na pokračování vůbec těšit Ale tak... těším se

takhle jsem se dlouho nezasmála... fakan

Jsem ráda, že jsem tě potěšila Příštím pokračováním můžeš potěšit ty mě

nevím co by tě potěšilo. Hmmmm no asi Hodný otec John odpouštějící svému synovi a návrat kajícího se Sama.

Tak teď jsi to vystihla naprosto přesně Ať ztříská pro změnu taky Sama!!! Dean nemusí vyžírat vše!!!

bohdy napísal:

Terrik: Upřímně... můžeš mi říct, co ti Dean udělal???!!! Proč ho tak trestáš???!!! Ani nechci pomyslet na to, co mu John udělá Určitě ho hrozně zmlátí!!! Kvůli tomu malému fakanovi, který si prostě jen tak odkráčí a Deane, vyžer si to!!! No to je děs!!! Teď nevím, zda se mám na pokračování vůbec těšit Ale tak... těším se

bohdy: no vidíš to - a toto je přesně to, na co já se těším a doufám, že Terrik Deana šetřit nebude

Terrik: moc hezká část - užila jsem si jí - a nelelkuj a koukej nás rychle zásobit další částí

děkuji za komentáře a za pochvalu, je tu další kousek, omluvte chyby psala jsem to při přednášce
kapitola 6: Já ho přerazím


Dean stále držel v ruce telefon, stále mu v hlavě zněla poslední otcova slova. „Mrzí mě to...“ Zašeptal do prázdného pokoje. Ani se nepohnul, nevěděl jak dlouho tam stál, z myšlenek ho vytrl až zvonící telefon.
„Deuce, je všechno v pořádku...“
“Jo Damien proč by nebylo?“
„no měl jsem takový pocit..“ v telefonu bylo ticho
„Deauce“
„Sakra Damien, zvoral jsem to“
„Co se stalo“ Caleb zvážněl
„Sammy“
„Stalo se mu něco!“
„Ne, on utekl, asi“
„Utekl? Co k am?“
„Já nevím, byl naštvaný, a já šel do města.. a pak...“
třásl se mu hlas.
„Deane, uklidni se. Kde jste...“
„Calebe. Já nevím co mám dělat...“
„Deane, kde jste...“

Co se děje synu“
„Dean, on řtíá že Sammy utekl“
„Kde jsou..“
„já nevím.. Deane kde jste...“

„My...“
„jenom se uklidni a řekni kde jste“
„blue Jay... „
„Blue jay, jak je to daleko“

„myslím tak 5 hodin...“
„dobře budeme tam nic nevymejšlej jasný.“

„Zeptej se jak je to dlouho co Sam zmizel“
„Jo..“

„Deane, kdy odešel...“
„Já nevím byl jsem pyč tři hodiny...“
„dobře počkej na nás“
„Calebe... táta už to ví...“
Caleba zatrnulo
„A...“
„Co myslíš...“
„chápu, hlavně nic nepodnikej....“
„nemůžu čekat“
„Musíš. Rozumíš.“
„Dobře.“

„Co se stalo“
Zeptal se Mackland aniž by přestal balit věci.
„Sam utekl, když ho Dean hlídal. To je takovej malej...“
„Calebe!“ upozornil ho pastor
„Promiň Jime ale tohle je strašný, proč to vždycky za něj odnese Dean.“
„Protoiže si to vybral, miluje svého bratra a nenechal by na něj v ztáhnout ruku, raději bude lhát než aby mu ublížil“
„jsi si jistý, že si to vybral? Já mám pocit, že mu nic jiného nezbylo.“
„Kdyby nechtěl nedělal by to.“
„A to je ono John zneužívá toho, že ho chrání až za hrob, ale kdykoli se něco stane...“
„Calebe...“
začal Mackland.
„Vím, že je to tvůj přítel...“
„Tati, je mnohem víc...“
„Ale po tom požáru tehdy byl pro Deana Sam jediným únikem z reality. Stal se jeho ochráncem a neexistuje nic co by to změnilo, máš pravdu, že toho John využívá ale sam za to nemůže...“
„Ale pmohl by se přestat chovat jako rozmazlený spratek.“
„Calebe je mu 14“
Caleb se zašklebil, nesouhlasil s tím, měl Sama rád dýchal by pro něj, obětoval by se, ale jeho postoj v posledních letech mu opravdu vadil.
„tati, já...“
„Vím jak jsi to myslel neboj... kam, že to jedeme?“
¨“Blue jay... jo a tati, zavolej Johnovi, ať nenakráčí na Deana s plnou parou...“
„Neboj, bylo by dobré kdybychom tam byli dřív.“
„Jedte opatrně...“
Poznamenal Jim směrem k lékaři.
„jako vždy Jime..“
„toho se bojím. Hodně stěstí“
„ty nejedeš“ otočil se na něj Caleb.
„ne začnu s hledáním tady a rozhodím sítě, jak říkáš“
Caleb se usmál
„musíme jet“
Zavolal Mac z auta...


„Ahoj Johnatane to jsem já Mac“
„ahoj, děje se něco?“
„Na to bych se měl zeptat já“
„Jo aha, Dean volal?“
„Ne tak docela, Caleb volal jemu“
„nemá ani snahu ho najít“
„Johne co blbneš, radši mi řekni, kde jsi ty!“
„Na cestě zpátky, já ho přerazím“
„Johne uklidni se, víš něco o tom co se stalo“
„Jo Dean není schopnej uhlídat vlastního bratra, je to hrozný“
“nenapadlo tě, že za to nemůže?“
„Měl ho hlídat? Měl, takže může“
„Jo tomu říkám argument, Johne slib mi, že ho nezabiješ.“
„Tak snadno mu to neprojde“
„To jsem si myslel. Hele neříkal něco kam by jel, nebo kam by chtěl.“
„ne poslední dobou akorát protestuje jinak nic“
„dobře jsme na cestě, když to půjde dobře jsme tam za 4 hodiny.“
„Díky Macu, musím ho najít“ poprvé za celý rozhovor byla slyšet emoce a strach..
„Neboj johne, najdeme ho bude v pořádku“
Mac podal telefon Calebovi
„tak co, co říkal“
„No myslím, že bychom měli ppřidat..“ Odpověděl m,ac a sešlápl plyn.


Dean seděl doma a sepisdoval události posledních dní, přemýšlel, kam by se mohl zatoulat jeho bratr. Vzal mapu a vyznačil zajímavá místa v okolí, bylo to těžké, Sam se zajímal téměř o vše. Ubíhaly hodiny a Deanův seznam rostl. Najednou uslyšel skřípení brzd.
„sakra...“
Dean se postavil, ale dříve než se stačil připravit do dveří vtrhl rozzuřený otec.
„tati..!“ nestihl to ani doříct a přistál na zemi. Byla to tvrdá rána. Dean se snažil sebrat ze země ale před očima měl temno. V dáli slyšel druhé auto.

„Asi pozdě tati.“
„Nekecej a dělej.“ Mac s Calebem vyskočili z auta, viděli otevřené dveře, což nevěstilo nic dobrého.
Rozběhli se do motelu.
„Johne..“
Vykřikl Mac, když viděl, jak svírá Deana pod krkem. A chystá se ho znovu udeřit. Nezastavilo ho to. Další rána poslala Deana opět k zemi. Oba muži se k němu rozběhly. John si klekl k Deanovi „tati, mrzí mě to.. já...“
„Mlč... Zklamal jsi mě“
„tati prosím...“ Než Caleb odtáhl Johna od chlapce stihl mu uštědřit další ránu, která Deana poslala do bezvědomí.
„no tak Johne nechej ho“ Caleb držel rozzuřeného muže a musel se krotit, aby ho taky nepraštil. „sakra Už toho nech.“ Okřikl ho Macklend a poklekl vedle chlapce.
„Tak Deane...“ Mac kontroloval chlapce, zběžně prohmatal krční páteř, naštěstí žádné poškození nenašel. Vytáhl baterku a posvítil chlapci do očí, nakonec ho opatrně položil na zem. Nohy podložil několika polštáři.
„Deane, hej, tak podívej se na mě“
Mackland párkrát popleskal Deana po tvářy ale nebyla zde žádná odezva.
„Calebe, vodu.“ Křikl na syna aniž by se odvrátil od svého pacienta.
„tady. Tati, bude v pořádku?“
„Ano, jenom ho musíme probrat.“
Mac namočil šátek do vody a schladil deanovi pohmožděný obličej.
„Co je sním“
Zeptal se John nevrle. Mac se otočil, oči mu blýskali hněvěm.“prosim“
John se jen ušklíbl. „Bylo to jen pár facek“
Mac v poslední chvíli zachytil svého syna „Calebe teď ne“
nařídil přísně a vrátil se k Deanovi. Pokračoval ve snaze chlapce probudit. Po pár minutách se začali víčka chvět.
„to je ono, jen tak dál“
„Tati, prosím ne..“
„šš Deane, to jsem já Mac, tak hezky se na mě podívej.“
„Macu, bolí...“ Dean se snažil odvrátit hlavu od macovi baterky...
„Já vím vydrž“
„ee“ zaknučel Dean
„jak je“
„bolí mě hlava...“
„Já vím, zkusíš si sednout..“
„Sakra Macu...“
zahřměl John... „Nedělej ...“ ztichl, když uviděl Macův pohled. Lékař byl mírný diplomatická člověk, ale jak šlo o zdravý jejich dětí neznal bratra.
„tak co...“ zeptal ce mac klidně když se otočil zpátky. Dean lehce přikývl. Mac a Caleb ho mu pomohli do sedu a následně na nohy.
„Macu...“
„Ano?“
„mě je blbě...“
„Budeš zvracet?“ Dean zavrtěl hlavoi „Ne ale asi upadnu...“
„Držím tě Deuce“
„posadíme tě na gauč“ Mac s Calebem nasměrovaliDeana k pohov e
„calebe sežen led“
Caleb kývnul na johna „Máš led“
„V lednici“
Caleb vstal a hrst ledu zabalil do šátku „tady“
Podal ho Deanovi.
¨
„Tak co se stalo Deane...“
„Co by se stalo, není schopnej...“
„mlč Johne, ptal jsem se jeho....“

Nemix je spokojená - Nemix vrní ano, Deaneček je chudáček - ale tak mě se to prostě líbí

moc moc moc jsem zvědavá na pokračování

Terrik: CO TO JAKO MÁ BÝT???!!! JÁ TĚ To snad není možný!!! Tak já chci po tobě jediné!!! Jen jediné!!! A ani to mi nesplníš!!! A kde je ten malý hajzlík??? Já mu takovou ubalím, že se složí natotata

jsem ráda že se vám t líbí, píšu to opravdu jenom pro radost a vím že to není žádné literární dílo, jsem ráda že to tak i berete.... moc dsěkuju a Bohdy jediné co chceš copak by to asi mělo být

Terrik: ano, máš pravdu - bez urážky - ale já nekoukám na tvé psaní jako na něco, u čeho hodlám přemýšlet a hledat tam hloubku - ale já se u tvého psaní vždy pobavím a odreaguju a opravdu se těším na další části (a to myslím zcela vážně)- takže ano, baví mě to číst a je mi jedno, zda ti bude někdo něco kritizovat - ano , není to dokonalé - ale dokonalost je nudná a já si myslím, že u ff jde především o zábavu - a pokud se ti ve čtenářích podaří vyvolat emoce - ať už pozivitivní - nebo negativní - tak je to jenom dobře

Terrik: Ty víš, že tvé povídky miluju Tolik torturingu nenajdu nikde jinde Ale taky by ses mohla zaměřit s tím mučeníčkem na někoho jiného... co třeba na Johna

JSEM RÁDA, JÁ TO VĚTŠINOU PÍŠU NA PČEDNÁŠCE a to ten mozek jede no znáte to neee 4hodinová přednáška o ničem....co z toho může vzejít:D jinak po tomhle hodlám světu dodat trochu kultury a vrhnout se na překládání... snad mučit Johna... tyjo Bohdy toho by asi nikdo nelitoval, ale ty by jsi byla v sedmim nebíčku