Secrets & Awakening

NIEEEEEEEEEEEEEEEEE. Moja nočná mora sa stala skutočnosťou.
Prosím, nerob to. Nech sa stane nejaký zázrak. (teraz ma napadla úplná kravina: Bobby má v aute úplnou náhodou defibrilátor a oboch ich oživí) Toto si nevšímajte, som mimo.
Inak, ako obyčajne, pokračuješ v štandarde super poviedky. Len tak ďalej.

bobby ma v aute defibrilator ano ano :d

no tak aj to je moznost no ved uvidite ako to nakoniec dopadne

PANE BOŽE Dion tak teraz si ma ZABILA ty wow ja úplne jako vyzerám teraz asi takto takto to ukončiť teraz mi nezostáva nič iné len sa modliť ale inak dalšia bombová a brutálna časť nádherné a si mi pripomenula časti z 1. série ked si to tak dala dokopy tak vážne Sam Deanovi už tolkokrát zlomil srdce vážne krásne ,ale ten konec rýchlo píš píš ja len zase ti patrí obrovská poklona samozrejme aj potlesk ja už len snívam o pokračovaní prosím čo najrýchlejšie
Ettie-že defibrilator prosííím dúfam ,že má budem oslavovať

Nádherně napsaná část a ty vzpomínky!! Krásně si to vše vystihla! I délka byla skvělá
Ale dion, co ten konec! To si děláš srandu je zabít! To přece nejde ani na chvilku! Moc se těším na další část a věřím, že to tam ještě nějak pořešíš a dopadne to líp!
Jinak

To je doslova o nervy Ty to odbavíš proste pár vetami a ja som

citácia :

Deanovi stislo srdce. Takze predsa sa jej len podarilo Sama zlomit. Podarilo sa jej to kvoli nemu. Dean ten pocit nedokazal zniest. Opatoval bratovo stisnutie a rozhodol sa ho nasledovat. Na podlahu tak dopadli dve bezvladne tela, ani v jednom z nich uz viac nehorel zivot.

Pri všetkých tých spomienkach sa mi v hlave objavuje 3x14, všetky tie feelingy sú ešte viacej precítené, no ja neviem, čo teraz. Ak uvidíš nejaké čudo, čo naráža do steny a nie a nie prestať, tak to som ja, ako som v šoku
Všetko to bolo tak krásne napísané, väčšie opisi ich smrti by som už naozaj nezniesla, preto ďakujem za rýchly hearth-attack.

Naozaj som zvedavá, ako to poriešiš, keď by malo byť ešte ďalšie pokráčko
Ty bláho, ja osm furt nejak v šoku! Ale patrí ti moja oddaná

no tak ja som povodne tu smrt chcela rozpisat, ale potom som si povedala, ze to by som asi nezvladla a tak som to len takto par vetickami napisala no a jeden z bratov to urcite prezije ziadne strachy ja uz viem, ako to idem vyriesit, len mi chyba par ehm detialov dopilovat....

co sa spomienok tyka, tak este som s nimi uplne neskoncila. teraz bude par partov bez flashbackov, lebo mi z nich zacina trocha sibat, ale chcela by som sa k nim este vratit, takze uvidime

vsetkym vam dakujem za krasne slova ozaj mam pocit, ze si taku poklonu ani nezasluzim, lebo z tohto pokracka som osobne nemala dobry pocit proste si myslim, ze som to aj lepsie mohlo napisat, ale akosi mi neslo mno.... takze som ozaj velmi rada, ze sa vam to pacilo a ospravedlnujem sa vsetkym, ktorych som zabila... pokusim sa vas nejako vzkriesit (nezarucujem uspech)

no a ak budete dobry, tak vam coskoro dam spoiler

citácia :

no a jeden z bratov to urcite prezije

Tak s tím nesouhlasím! Já chci aby přežili oba!! To je moje skromné přání.. Jinak si mě potěšila tím, že se k flashbackům vrátíš!!

hmm no tak je to mozne, i ked.... no ved uvidite zatial vam proste musi stacit, ze aspon jeden z bratov bude v poriadku, za co by ste mali byt vdacne, lebo povodne sa poviedka koncila takto. obaja boli mrtvy a to natrvalo. no zmenila som nazor a mam pre nich teraz prichystane nieco ine...

Ach tie spomienky si naozaj krasne popisala..cim vsetkym presli mna asi poraziii ten koniec ..ty vies cloveka vystresovaaaaaat ,ale velmi pekne napisane uz sa neviem dockat pokracka asi rozkusem stol od nedockavosti ...a to naozaj jeden z nich umrie? ved ja som uz teraz mimo ty ma raz dostanes do ale perfektne napisane

keksiiq: zavisi od toho, co myslis pod "naozaj umrie" pozrite v tomto momente je mozne vsetko, lebo toto uz nemam tak domyslene ako som mala vsetko doteraz. kludne sa moze stat, ze zajtra vstanem s dobrou naladou, dam sa do pokracka a bude happy end (takmer nulova pravdepodobnost tejto moznosti) no tiez sa moze stat, ze vstanem s depkou a zabijem ich oboch... zatial mam plan, kde to jeden urcite prezije a druhy je otazny... sami budete mat moznost vidiet ako sa to vyvinie a s trochou stastia to bude velmi skoro ozaj ma mrzi, co som sposobila, ked vidim vsetky tie hroby, ale tak budem sa to snazit nejako vyriesit k vseobecnej spokojnosti, aj ked moze to chvilu trvat...

no a co sa stresovania tyka, tak ja si myslim, ze som az doteraz nemala infarktove konce v porovnani s inymi poviedkami.... no tak ale blizime sa ku knocu secrets, tak vas musim trocha vyhecovat, nie?

no ani netusite aku velku radost ste mi spravili s tym, ze sa vam pacia tie flashbacky, lebo ozaj som mala z toho take zmiesane pocity, ze tu idem vypisovat nieco, co aj tak vsetky dobre pozname....

jasne ze flashbacky su super!nevadi ze ich pozname mne sa to tak perfektne citalo a prezivalo ..mne sa to tam nehorazne paci..teda mne sa paci setko a som faaaakt velmi zvedava co si pre nas prichystas

wow, tak to ani nevies ako si ma potesila no a prekvapko bude teda poriadne ale nebojte, uz na vas budem mierna naservirujem to vsetko naraz asi, nech mate pokoj potom uz sa bude riesit len ako s tej situation von co ani ja zatial si nie som ista, lebo moj napad sa mi nepaci, takze bude este sranda s tymto

no a tak streda je tu co nevidiet, takze.... ziadne strachy to vam ubehne rychlo

aaaaa ved uz je nedela asi budem odratavat cas a dni ale tesim sa som zvedava veru jako to zaklincujes

no este tak dost neukoncete.... proste to pride potom ta nova poviedka no a nazov vam uz musi co, to nasepkat

Dionik-už prestaň lebo to nevydržím bože jaké prekvapko ach

Konečně jem se dostala k tomu, abych ti odepsala...
když jsme četla ty flashbacky, přehrávaly se mi v hlavě všechny ty zmiňované díly a situace a bylo to něco úžasnýho
ten konec... uuuuuuááááá, to jsem i já změkla a seděla mlčky jako pařez ... jsem zvědavá, co s tím budeš dělat dále, ale je to tak strašně zajímvý....tohle čelení smrti a zase to pouto mezi brothers

ale máš ve mně plnou podporu, ať už jim uděláš......no ne cokoliv, ale rozhodně jsem schopná tolerovat ti toho více, než někteří :shame:

Néééééééééééééééééééé, cos to udělala Jak jsi mohla tohle snad není možný, zase jsi mě donutila brečet, řvu tady jak malé děcko,kterému seberou jeho oblíbenou hračku
Ty flashbacky jsou úžasný a už u nich,když jsem si na to všechno vzpoměla jsem měla slzy v očích ale ten konec mě totálně dorazil

kód:

No Sam ho uz nemohol pocut. Snazil sa dychat, ale do pluc sa mu ziaden vzduch nedostaval. Ta bolest bola privelka, chcel aby skoncila. Zavrel oci a nechal temnotu, nech ho pohlti. Citil bratovu pritomnost a tak mu ospravedlnujuco stisol ruku a potom uz len ochabol v jeho naruci

tohle jsem myslela,že bude moje konečná že ten pc rozmlátím a ty to vyhrotíš ještě tím,že zabiješ i Deana no tak já jsem jasná Jako holka tohle je silný kafe na mě
Já sem teprve teď nějak postřehla,že jsi už dala pokráčko a že jsem to vůbec četla já to měla raději zjistit,až bude celá povídka....protože teda ted čekat na pokráčko, se asi toho ani nedožiju
Musím říct,opět úžasně napsaný....nádherný ale je mě vážně z té povídky ted strašně smutno a když jsem si teď ještě přečetla tenhle tvůj komentář

kód:

a uvidime ktory to nakoniec prezije

...to jako nemyslíš vážně že to bude jen jeden....tohle mě nedělej Sammyho mě nesmíš zabít, neeeee a co je Sammy bez svého brášky...ten by to nepřežil a tak prostě jediné řešení kterém vidím je to,že prostě musí oba žít. Prosíííííííím
Já raději to teď ukončím,protože nedokážu pořádně myslet. dion díky strašně moc, opět to bylo úžasné a strašně moc se těším na pokráčko

paneboze, tak tie vase prispevky nemaju chybu, vazne ste pre zmenu zabili vy mna

co sa tyka pokracovania, tak mam jeden napad, takze deana uz mam isteho. zatial len nie som ista, ako poriesim Sama. povodne som mala v plane navrat evil Sama, ale toho je teraz dost v inych poviedkach a ja sa nehcem opakovat, takze to bude chciet nieco originalne vymysliet

samabel: velmi krasne dakujem sa podporu a myslim, ze minimalne s vyvojom deanovej situacie by si mala byt spokojna preco asi, ze?

no dakujem sa komenty to ma motivuje k tomu, aby som co najskor to pokracko napisala

Teda, byla sem smířená s tim, že jeden z nich to nepřežije, ale že oba!
Moc se ti to povedlo, těšim se na pokráčko!

no dnes sa tu objavi pokracovanie, takze vam ponukam spoiler k finalnej kapitole.

Spoiler:

ty vole když vidím ty reakce..já už si to musím taky konečně přečíst...sakra....tvoje povídka je úžasná a zvlášt tahle..bych potřebovala týden volna pač nevím klik částí zvládnu..už jedna je na mě moc když nevidím přes slzy na tu obrazovku

fajn mame tu zaverecnu kapitolu. povodne som to chcela napisat inak, ale nakoniec som sa rozhodla ukoncit to relativne pokojne a spravit z tejto casti taku pokojnu, vysvetlovaciu cast, ktora je pripravou na novu poviedku, ktora sa tu objavi uz coskoro, a v ktorej bude vsetko dovysvetlovane a doriesne. Toto je len rozpravanie o tom, co sa ide diat. napriek tomu, ze je to pomerne, kratke a v tejto casti sa nam chlapci naozaj nevyskytnu, dufam, ze sa bude pacit. a nebojte ja vam tuto nepritomnost deana a sama vynahradim hned v prvych dvoch kapitolach novej poviedky.

CHAPTER 15- THE END? (KONIEC?)

Bobbyho uz viac nohy neudrzali a on sa zviezol na zem. Oci mu zvlhli a on nebol schopny pohybu. Len tam klacal s pohladom uprenym na dve tela lezuce vedla seba. Obaja boli tak mladi, tak dobri ludia… Nezasluzili si zomriet. Bobby mal pocit, ze stratil vlastnych synov. Sam aj Dean mu vzdy boli ako vlastni a vidiet ich mrtvych… Hovori sa, ze nie je vacsej bolesti, ako ked rodic strati svoje dieta. Bobby az dnes porozumel pravdivosti tychto slov.

Lestat sa opieral o dvere a jeho oci sledovali Desire. Bola tak krasna… No zaroven zlomena. Lestat si uvedomil, ze Desire milovala jedneho z bratov. Pochopil, ze to preto ich uniesla. Chcela si z Deana spravit svojho panovnika. No namiesto toho, ho zabila. Lestat sa na nu smutne pozeral. Vedel, aka je to bolest stratit niekoho, koho milujeme a poznal aj ten pocit viny, ked vieme, ze to my sme ho zabili. Ked sa stal upirom a este sa nevedel ovladat zabil niektorych clenov jeho rodiny a dokonca aj zenu, ktoru miloval. Nikdy na to nezabudol a stale si vycita ich smrt.
On mal vsak ulohu, ktoru musel splnit. No nedokazal na nu zautocit, ked bola tak zranitelna… Tak bezbranna… Jeho vnutro horelo tuzbou podist k nej a objat ju. Namiesto toho vsak len stal na mieste, neschopny pohnut sa.

Desire nemohla uverit tomu, co sa stalo. Ako? Ako je mozne, ze zomrel aj Dean? To predsa nemoze byt pravda. On je tak silny… On by sa nezlomil. Pomaly sa jej vsak vracali vsetky tie momenty, ked ho videla celit nebezpecenstvu a odolavat bolesti. Prave preto sa donho zamilovala. Teraz jej vsak doslo, ze to Sam bol Deanovou silou. To on ho pohanal a bol zmyslom jeho zivota. “Co som to urobila?” Cela sa zacala triast. Podisla k vsak obom bratom a pomaly k nim klesla. Dean stale drzal v naruci svojho brata. Desire sa teda najprv dotkla samovho tela, ktore chcela odsunut, aby mohla objat jej stratenu lasku. No pri tom dotyku jej telom presiel krc a jej empaticke schopnosti ju zastihli nepripravenu. Odrazu sa ocitla v tme. Pred nou vsak zbadala mladsieho Winchestra, ktory neustale plakal. Prazdnym priestorom sa ozyval len hlas, ktory Samovi pripominal kolkokrat zlomil svojmu bratovi srdce. Desire bola vystrasena a zmatena. Vobec netusila, co sa to deje. Hlas bol prenikavy a utocil na Samovu dusu krutymi slovami, ktore mu sposobovali neuveritelnu bolest. Bolest, ktoru mohla ona citit. Chvilu jej trvalo, kym sa spametala, no hned na to prevzala nad sebou kontrolu a precitla z nocnej mory, v ktorej sa ocitla.

Lestat okamzite vystartoval k Desire, ked sa jej telo naplo a ona upadla do bezvedomia. Zachytil ju tesne pred tym, ako dopadla na zem. Na jej celo vystupili kvapocky potu a oci sa jej pod vieckami mihali z jednej strany na druhu akoby bola v inom svete. Lestat sa s obavami pozrel na lovca dufajuc, ze on bude vediet, co sa to deje. Lovec bol vsak stale prilis otraseny tym, co sa stalo a nevyzeral, ze by si vobec uvedomoval toho, co sa prave dialo s Desire. Odrazu sa Desire vytrhla z jeho narucia a prudko sa posadila. Dychala rychlo a v jej ociach bolo vidiet strach.

“Co sa to stalo?” spytal sa Lestat s obavami z odpovede. Desirine velke cierne oci sa zahladeli do tych jeho akoby si az teraz uvedomila jeho pritomnost.
“Ty zijes.” Povedala a hlas sa jej triasol. Lestat na nu nechapavo hladel.
“Ehm ano zijem, vdaka za upozornenie, bez teba by som to asi nevedel.” Povedal namosurene. Nevideli sa tak strasne dlho a prve, co mu povie je, ze zije? Navyse sa ju na nieco spytal, no ona ako obvykle jeho otazku odignorovala. Vtom sa vsak stalo nieco, co necakal. Desire sa mu hodila okolo krku a objala ho. Lestat objatie opatrne opatoval, no teraz sa uz naozaj zacal bat. Toto nebola Desire o akej sa v podsveti hovorilo. Toto nebola ani len Desire aku on poznal. Desire si vsak utrela slzy a spytala sa
“Co tu robis?” Lestata zamrazilo. Nemohol jej predsa povedat pravdu. Na to sa vsak desirine zrenicky zuzili v uzase akoby si prave nieco uvedomila. Odtiahla sa od neho a naklonila sa k Deanovi. Ruku mala len niekolko centimetrov od jeho tela, no vahala ci sa ho dotknut alebo nie. Nakoniec sa premohla a jej ruka sa dotkla Deana. Ocakavala podobnu reakciu, ako pred chvilou, ale nic sa nestalo. Zacala sa ho dotykat na roznych miestach dufajuc, ze aj s nim sa jej podari nadviazat spojenie, no bohuzial bezuspesne.

“Co to robis? Okamzite chod od neho prec!” Bobby, ktory doteraz neprehovoril jedine slovo stal pri dverach a mieril na Desire svojou zbranou. Lestat chcel zakrocit, ale Desire bola rychlejsia.

“Ja ho necitim.” Povedala nestastne.
“Coze?” spytali sa Lestat aj Bobby sucasne.
“Pocas mojej transformacie na demonku sa zmenili aj moje carodejnicke schopnosti. Ziskala som empaticku moc, vdaka ktorej mozem vycitit to, co citia iny. Pri dotyku Sama som sa na chvilu ocitla v jeho vnutri. Sam je strateny vo vycitkach a spomienkach. Bludi v temnote, no nie je mrtvy. Jeho telo je naprosto v poriadku, len on stratil chut dalej zit. Jeho dusa opustila jeho telesnu schranku a uviazla na mieste, z ktoreho nevie najst cestu spat.” Vysvetlovala opatrne Desire, ktora sama v tom mala vacsi zmatok, nez si pripustala.
“Takze ho mozeme privies spat?” spytal sa s nadejou Bobby.
“Ano. Myslim, ze by som bola schopna mu pomoct, ak mi to samozrejme dovoli.” Bobby prikyvol a rozhorela sa v nom nadej. Spomenul si vsak na to, co Desire pred chvilou povedala a opat sa opytal.
“A co Dean? Co si myslela tym, ze ho necitis?” Desire na chvilu privrela oci akoby sa snazila potlacit slzy.
“Deanovi bohuzial uz nepomozem. Ked sa rozhodol zomriet spolu s jeho bratom, jeho dusa sa podobne ako Samova odlucila od jeho tela. No namiesto toho, aby uviazol niekde v priestore, tak ako Sam, jeho dusa mala po smrti uz dopredu stanoveny ciel. Dokazala som sa stat drzitelkou dohody, no zrusit ju neviem. Vdaka tomu, ze som ziskala jeho kontrakt som ho mohla zmenit za suhlasu Deana. To bol presne moj plan. Zabit Sama a potom donutit Deana uzavriet so mnou dalsiu dohodu. Vratila by som Samovi zivot a on by odisiel so mnou do pekla ako moj kral. Bohuzial ako vidite moj plan nefungoval celkom tak, ako som ocakavala.”

V miestnosti sa rozhostilo ticho. Nikto nevedel, co povedat. Nakoniec sa rozhodol prehovorit Lestat.
“Takze mozes pomoct Samovi?” Desire prikyvla.
“V poriadku, tak mu pomoz.”
“Ale aky to bude mat vyznam? Aj keby sa mi podarilo ho priviest spat, nebude chciet ostat na zive bez jeho brata!”
“Mozno nie, ale taktiez ho nebude chciet nechat zhoriet v pekle.” Odvetil chladnokrvne Lestat. Desire sa zarazila.
“Hadam si len nemyslis, ze je tu sposob ako Deana odtial dostat.” Lestat jej daroval jeden velmi tvrdy pohlad.
“O ziadnom neviem, to mas pravdu. No to, neznamena, ze by sme sa nemali pokusit ho zachranit. Azazel bol zaslepeny Samom, a preto nevidel vsetok ten potencial, ktory v sebe ma Dean. Ty si na druhu stranu bola prilis posadnuta Deanom, aby si si uvedomila, co vsetko dokaze Sam. Nikdy som tychto dvoch osobne nestretol, no vdaka Bobbyho rozpravaniu a veciam, ktore som tu a tam pocul som si uvedomil, ze obaja su vynimocny. Oni obaja dokazu viac nez my sme schopny pripustit, ze je mozne.”

Bobby aj Desire boli prekvapeny tym, co povedal. Museli vsak priznat, ze jeho slova boli pravdive. Desire sa zhlboka nadychla.
“Fajn. Zachranim Sama, ale budem potrebovat vasu pomoc.” Vsetci traja si vymenili pohlady a hoci vedeli, ze ich spojenectvo nevydrzi dlho, teraz mali pred sebou ovela dolezitejsi boj. Boj, ktory mohli vyhrat len spolocne. Boj, ktory nemohli prehrat.

THE END OF SECRETS

Dean stale drzal v naruci svojho brata. dion krasne pokracko take smutne ..Ach chudacikovia ..No som zvedava co nas caka v tej novej poviedke mooc sa tesim