poslední boj

Nevím jestli se to bude někomu libit, ale doufám, že ano.

Chicago 2070
V jednom starém Viktoriánském dome seděli v obýváku u krbu dva asi 90 letý muži.
Jeden z nich se chtěl natáhnout pro sklenku vody, ale ruka se mu tak třásla, že se k té sklence nemohl dostat.
„Nech toho Deane. Počkej, až se tu objeví naše ošetřovatelka!“ zahuhlal ten druhý muž, co zíral do plamenů.
„Ty jsi raději Nasaď své umělé zuby,“ zabručel Dean a dál se pokoušel dosáhnout na tu sklenici, ale dosáhl jen toho, že tu sklenici převrhl a její obsah se vylil na podlahu.
V okamžiku se rozezněl poplašný systém.
„Vidíš, co jsi udělal?“ zahuhlal Sam.
„Ty si raději Nasaď ty zuby a raději me nepoučuj,“ zavrčel Dean a chtěl se zvednout, ale když se ozvalo lupnutí, raději se posadil zpátky do křesla.
„Snad si to nechtěl utřít?“ zajímal se Sam, když si konečně nasadil svůj umělý chrup.
„Chtěl jsem… chtěl jsem…,“ Dean zmlkl.
„Je jedno, co jsem chtěl, stejně už je pozdě.
Sam pochopil.
„To nic Deane. To se stane. Máme na to už věk.“
„To je právě ten problém. Máme ten věk, jsou z nás dva důchodci, co jsou v podstatě uvězněni v tomhle dome, nemůžou se skoro hýbat a co je nejhorší, mají plínky, jako by byly malé děti.
„Zo je prostě daň za stáří.“
„Jo. Já jsem chtěl umřít jako mladý, plný síly, nejlépe v boji s nějakým démonem a ne v křesle s plínami a krbem před očima.
„Mohlo to být ještě mnohem horší. Mohli jsme skončit v nějakém chladném a nepříjemném starobinci.
Dean s námahou pohnul ztuhlým krkem.
„Taky bychom tam skončili. Jesdtli si už zapomněl, tak nás tam chtěla tvoje milovaná manželka Ruby šoupnout. Co tě to napadlo? Vzít si démonku?“
„Já jsem si vzal démonku a ty zas Jo.
jo. Není to sice bůhví jaká výhra, ale aspoň je to člověk, země nech jí je lehká, ale ta tvoje coura, tady snad bude do skonání světa.
Sam se po něm ohnal nebo se spíš o to pokusil, ale kosti mu při pohybu chrastily.
„Vidíš? Tohle jsme si zasloužili? Nedokážeme ani uhodit sami sebe,“ uchechtl se Dean, ale vzápětí zrudnul, protože se ozval zvuk, který oba dva moc dobře znali.
„Deane!“ Sam se pokusil dostat svojí ruku k nosu, ale celé tělo ho děsně bolelo.
„Promiň. Nemůžu za to?“ zamumlal omluvné Dean.
„Kde je ta zatracená Hospodyňka. Já věděl, že jsme nikdy neměli kupovat ty domácí roboty.
Jsou pry spolehlivé, oddané, vždy rady poslouží a tak dále a tak dále a když jí člověk potřebuje, tak tu není.
„Já taky doufám, že se tu brzo objeví, protože tohle se nedá vydržet.“
„Hele. To od tebe není hezké. Taky tě to může potkat. Kde je hergot ta ženská, teda jestli se to dá vůbec nazvat ženskou. Kde je ta tvá ženuška, o které si tvrdil, že tě k smrti miluje?“
„Deane. Je to démonka. Prostě někde je.“
„Jo jo. Dokud si byl mladý, tak tě obskakovala, oblizovala a já nevím, co ještě.
To bylo samé. Samíku tohle, Samiku tamto, udělej tohle, udělej to takhle, ale divím se, že ti nikdy neřekla, udělej mi dítě.
„Prostě jsme se k tomu nedostali.“
„Jo. Nedostali, protože ta mrcha, měla dítě raději se mnou než s tebou. Oblbla me a pak me ošukala.
„Mohl bys o tom prosím nemluvit.“
„Jak chceš,“ Dean se chtěl natáhnout pro noviny, co ležely nedaleko od něj, ale klepající ruce mu to neumožnily.
„Zatraceně. Já se k té ženské snad ještě doplazím.“
V tu chvíli se ozvalo zavrzání.
„že by se ta mechanická mrcha konečně rozhoupala?“ zabručel Dean.
Sam, i když už měl slabý zrak, o tom pochyboval.
„To nebude ona Deana.
Dean k němu otočil hlavu.
„A kdo tedy? Karkulka či snad samotný vlk?“
„Deane. Já mluvím vážně.“
„Ty mluvíš pořád vážně a…,“ Dean zmlkl, protože dovnitř vstoupili tři muži, na kterých bylo patrné, že jsou ovládáni démony.
„Tak tady jste staroušci?“ všichni tři se zachechtali.
„Co je tady k smíchu?“ Dean se chtěl postavit, ale místo toho mu z úst vypadla zubní náhrada.
„Copak? Snad nám nevypadly zuby?“ všichni tři se zasmáli.
„Počkejte až vstanu!“ zašišlal Dean bezzubé.
„Musíš trochu nahlas staroušku.“
„Deane. Nasaď si ty zuby?“ poradil mu Sam.
„Dík. To by me nenapadlo!“ zašišlal Dean znovu a pak si ty zuby nasadil.
„Je to moje povinnost. Jsi můj bratr?“ neodpustil si Sam.
„Tak co bude staroušci? Co nám předvedete?“
„Dean chtěl něco odseknout, ale v tu chvíli to pocítil.
Podíval se na sama a ten slabě přikývl.
„Už to přichází, Deane. Splnil se ti tvůj sen.
„Jo. To tedy splnil.“
„Tak co bude? Dokážete se z těch křesel vůbec zvednout?“
Dean je ignoroval a natáhl k Samovi svojí třesoucí ruku.
„Bylo mi ctí brácho!“
V Samových očích se zalesklo.
„Mám tě rád brácho.“
Dean se malinko usmál a pak oba dva zavřeli oči.
„Tak co bude? To vás máme zabít bez boje?!“
Sam a Dean ho už však neslyšeli. Během jeho slov naposledy vydechli.

majstrovský kúsok neviem sa prestať smiať , a ten záver no čerešňa na tortičke
máš talent to sa vidí moja poklona

Hej smíchy som sa povalovala po zemi.. A jaký Je dál tvoj plan,,?budeš psat co se ji stalo v životě??
dean s Ruby
Moc pěkné

Původne to měla být jen jedna část, ale pokud by byl zájem...
Co se ji nebo jim stalo?

Chi-chi-chi Dobre, uz sa hadam na chvilku prestanem rehniť a dostanem sa k veci. Tak este nie No, uz je snad dobre. Toto bolo uzasne a zaroven tragicke. Doteraz ma ani nenapadlo, ze by sa mohli dozit viac ako 50-ky a bola som si ista, ze zomru v boji, ale teraz? Chi-Chi. Senzacny napad
A o pokracko by bol urcite zaujem

Ok. A jak byste si ho představovali? Co by tam podle vás melo být?

Ježííííš Mason tak toto dokážeš napísať len ty ano smiala som sa no potom mi už do smiechu veľmi nebolo ten koniec to bola sila proste myslím ,že toto bolo dosť drsné ,ale aspoň sa spolovice splnil Deanov sen o tom zomrieť v boji proti démonom, no ale nezomrel mladý a silný no dobre nebudem pokračovať neviem si Deana predstaviť starého pretože ja neverím ,že v seriály sa dožijú skutočne viac než tých čo ja viem poviem to tahto viac než mladých rokov :cry: no ale musím povedať ,že to bol zaujímavý nápad to ,že Dean si vzal Jo ,ktorá už zomrela a Sam Ruby ,ktorá ich chcela strčiť do starobinca to bolo drsné a ako Dean nezabudol poznamenať ,že radšej mala dieťa s ním ako so Samom to nemalo chybu to sa ti podarilo Sam mal vlastne ešte stále mladú manželku ,pretože je to démon takže sa jej nečudujem ,že ich chcela do toho starobinca strčiť teda z toho čo som si tu prečítala vyplíva ,že zrejme bude pokráčko tak som zvedavá myslím ,že by bolo zaujímavé napísať ako sa to vlastne celé stalo inak super Mason

Sonig: Tak dobře. Budu pokračovat. A chcete to od jejich 30 nebo až když byli starší?

Od jejich 30 sry vynechává mi klávesnice....

Ok. Už se na tom pracuje:)

Před 60 lety. Kansas City.
Dean přistoupil k autu, ale ještě před tím si oprášil ruce.
„Netušil jsem, že jsi tak čistotný Deane.
„Co se týče upíru, člověk nemůže být nikdy dokonale čistý.“
„Byl to upírský vlkodlak Deane.“
„To máš jedno. Já na rozdíl od tebe, jsem to nijak zvlášť nezjišťoval. Obzvlášť když na me ležel a těmi svými tesáky se mi snažil vycucnout krev.
Kdyby to aspoň byla nějaká sexy ženská, ale on to byl tak 60 letý chlápek s plešatou hlavou a to nemluvím ani o jeho smradlavém dechu. Oproti němu je takový smradoch úplná bačkora.“
„Já netušil, že ty rád pohádky?“ rýpnul si Sam.
„Není to pohádka, ale duchařská fantasy komedie.“
„No jo. Dean Winchester znalec filmů. Já si nemůžu stěžovat. Me se snažila roztrhnout mladá, sexy brunetka.“
„O tom tady právě mluvím. Proč se na me skoro vždy lepí ty hnusní a na tebe ty hezké baby? Copak nejsem dost mužný, dost sexy,“ Dean předvedl hru svalu nebo se o to aspoň snažil, ale vzhledem k tomu, že svaly nebyly zrovna jeho chloubou, vypadalo to dost komicky.
Sam si musel odkašlat, nebo by se jinak udusil.
„Možná to je tím, že je prostě přitahuje moje nevinnost.
Dean vyprskl smíchy. Přestal dávat pozor a málem zakopnul o kámen a přeletěl auto.
„Zatracený kameny. Řekni mi proboha, co je na tobě nevinného. Vždyť ty jsi mel pomalu víc ženských než já.
„To bych nepřeháněl. Nemyslel jsem nevinnost jako nevinnost. Měl jsem na mysli svojí tvář. Zřejmě jim přijdu nevinný a roztomilý.
Dean na něho několik vteřin hleděl a pak se rozchechtal.
„Tohle není k smíchu.
„Ty a nevinná tvář? Bože kdyby vedli.“
Sam se zamračil.
Dean se přestal smát.
„No tak Same. Já to nemyslím zle. Jen me štve, že se po me válel takový starý a smrdutý dedek a tys mel takovou kočku i když se ti snažila vyškrabat oči.
„Třeba to bude příště lepší,“ zamumlal Sam, ale nezdálo se, že by ho vnímal. Hleděl před sebe.
„Co je? Co je tam?“
„Musím říct, že jste odvedli skvělou práci hoši?“ ozval se hlas, který Deanovi čas od času způsoboval vyrážku.
Otočil se a zjistil, že hledí na dvě ženy a obě dvě mu občas způsobovaly vyrážky.
„Ruby, Belo. Vás bych tady teda nečekal?“ Deanův hlas přetékal sarkasmem, ale obě dvě to nechalo klidné.
„Musím říct, že to bylo zábavné pozorovat vás a obzvlášť tebe Deane, jak si se snažil zbavit toho smrdutého upíra.
„Sice to děláme gratis, ale jestli na tom trváš.
„Velmi vtipné Deane. Ruby a Bela udělaly krok vpřed.
„Ty dvě jsou spolu. Bud mezi nimi nečekané vzplanula divoká láska nebo nás čeká problém,“ začrtal Dean Samovi.
Ruby se na něho zahleděla a Deanovi začalo pískat v uších.
„Přestaň s tím!“
„Něco bychom pro vás měly, Same a Deane.“
Dean je sjel pohledem od hlavy k pate a zavrtěl hlavou.
„Ne Díky.“
Ruby se nepohnula ani o píd a Deana i přesto začaly pálit prsty.
„Říkal jsem, abys s přestala.
„Tohle by vás mohlo zajímat,“ ignorovala Ruby Deana a podala Samovi nějakou fotografii.
„Kdo je ten muž?“ zeptal se Sam.
Ruby se podívala na Belu a ta přikývla.
„Je to její otec.“
„Ona má otce?“ ozval se Dean.
„Na rozdíl od jiných ano?“ odvětila Ruby klidně.
Dean zaskřípal zubami.
„Co je s ním?“
„Nejsme si tím jisté, ale myslíme si, že ho posedl odpadlý Anděl.
„Cože? To jako mluvíte vážně?!“
„Naprosto. Jsem si jistá, že je tomu tak.
„I kdyby tomu tak bylo, co chcete po nás?“ zeptal se Sam.
Ruby znovu pohlédla na Belu a Sam si všimnul, že je Bela bledá.
„Musíte ho najít a zabít ho.“
„Jestliže je to tak a ten padlý Anděl je nebezpečný, proč si ho nezabiješ sama. Jsi přece démonka.“
„To je právě ten problém deane. Jsem démonka a tudíž se k němu nemohu přiblížit.
„Bela je snad taky démonka?!“
„Ne. Jenže ona sama to nezvládne.“
„Tak to má tedy blbý, protože…,“
„Pomůžeme jí, a pokud to bude nutné zabijeme ho,“ přerušil Sam Deana.
„Same! Máš stát při me. Jsi ze stejné spermie.“
Ruby a Sam se na něho podívali tázavým pohledem.
„Tak jo. Nejsi ze stejné, ale jsi, můj brácho.
„Jestli je to tak, je naší povinností toho démona zastavit.“
„Ty věříš někomu takovému?“
„Nemusíš jít s námi Deane.“
„To tě mám nechat jít s nimi samotného. To tedy ani náhodou!“
„Výborně. Uvidíme se v parku,“ oznámila jim Ruby a pak zmizela.
„Já jí nesnáším,“ zavrčel Dean.
Sam na to nic neřekl. Ve tváři mel zamyšlený výraz.

Tak to je ohromné pokračovanie, smiala som sa na tom desať minút a ešte stále ma to neprešlo môj obľúbený citát:

citácia :

„Same! Máš stát při me. Jsi ze stejné spermie.“

Ja nemôžem,

super napsané já ty dva miluju

Mason, zasnem, odkial si prisiel na tento napad, lebo je uzasny chalani ako deduskovia s protezou a stuhnutym krkom ja takisto neverim, ze sa v "skutocnosti" doziju tohto veku,ale je vcelku zaujimave citat o tom, aki by z nich boli dedkovia Sam si vzal Ruby a Dean Jo strasne smiesna predstava ale fakt si neviem predstavit Ruby a Sama je to take divne... ale ze spravila s Deanom decko, no fuha
sa mi paci aj ten napad, ze si to rozpitval a isiel si viac do minulosti objasnit nam tie veci. Bela...tu som uz dlho "nevidela". Ja byt na mieste bratov, otocim sa chrbtom a odkracam prec. Ale Sam je Sam,co?
skvely napad

Jsem moc rád, že se vám to líbí. Popravde jsem to ani nečekal. Byl to takový malinký experiment. už jsem o tom nějakou dobu přemýšlel.

experiment to teda bol, take nieco som este v zivote necitala

U jednoho rodinného domu, který stál za městem zastavilo nějaké auto.
Vystoupila z něho žena. Mohlo jí být tak 30 měla husté hnědé vlasy, které jí spadaly až k pasu a na sobe měla elegantní kabát. V ruce držela nějaký černý kufřík.
Pomalu kráčela k tomu domu. Její kroky byly tiché, skoro jako by se jimi ani země nedotýkala.
Nakonec k nim přišla a několikrát zaťukala.
Zprvu se nikdo neozval, ale když zaťukala znovu, nějaký nevrlý mužský hlas zavolal:
„Běžte otravovat někam jinam. Ať mi chcete nabídnout cokoliv, nemám zájem!“
„Jste pan Goméz?“ chtěla vědět ta žena. Její hlas byl jemný až medový, ale přitom ne vtíravý.
Ozvaly se šoupavé kroky a po chvilce se ty dveře otevřely a žena před sebou spatřila nevysokého pupkatého muže, který byl jen v trenkách.
„Možná, že jsem. Záleží na tom, kdo se ptá?“ v jeho hlase se ozývalo podezření, ale nešlo ani nezaslechnout slastné zachrochtání, které ze sebe vydal, když si tu ženu pořádně prohlédl.
„Mohla bych jít dál pane Gomézi?“
„No jak jsem řekl. Záleží na tom, co mi jako chcete nabídnout,“ muž se usmál a ukázal své zuby, zuby, které byly nechutně žluté.
Tu ženu to však očividně nikterak nevzrušilo.
„Stal jste se jedním z pěti šťastných výherců pane Gomézi.“
„Vážně? Nejsem si vědom, že bych se něčeho v poslední době zúčastnil.“
„Ale ano. Minulý měsíc jste se zúčastnil soutěže a zájezd na jistý exotický ostrov.
„No tak tedy jo?“ muž se zaštoural v nose.
Žena zůstávala stále klidná.
„Pozvete me tedy dál pane Gomézi?“
„Jo. To bych asi mel,“ zamumlal chlap a uvolnil jí cestu.
Když kolem něho procházela, pokusil se jí šáhnout na zadek, ale na poslední chvíli jako by si to rozmyslel a přitáhl si ruku zpátky k tělu.
Zmateně zamrkal, ale pak tu ženu následoval do kuchyně.
„Dáte si něco?“ chtěl vědět.
Když viděla všechen ten nepořádek, zavrtěla hlavou.
„No jak myslíte. Kde to mám podepsat?“
Žena pohybem ruky shodila ze židle hromádku špinavého prádla a poté panu Gomézovi předložila čistý bílý papír.
„To si jako ze me děláte srandu ne?“
„Podepište to. Všechno ostatní se doplní potom.“
„Tak to tedy ne. Nebudu podepisovat žádný pitomý bílý papír.“
„Podepište to pane Gomézi. Nemáte se čeho bát,“ její hlas byl tichý až manipulativní.
„Nechcete si nejdřív sundat kabát?“
Ta žena zavrtěla hlavou.
„Podepište to tady prosím.“
„Vážně si ho nechcete zůstat?“ Goméz k ní natáhl ruku, kterou ona zachytila. Mela jí neuvěřitelně studenou.
„Nejste náhodou nemocná nebo tak něco?“
„Podepište to,“ v jejím hlase se ozval důraz a její oči se střetly s jeho.
„Myslím, že bych se toho mohl klidně i vzdát…,“ Goméz chtěl od toho stolu vstát, ale její oči, jako by ho k té židli přikovaly.
„Podepište to a já si sundám kabát.“
„Tak jo. To by myslím šlo,“ Goméz ten papír podepsal i přesto, že se mu malinko chvěla ruka.
„tak tady to máte a teď ten kabát.“
„Jak chcete,“ žena si ten kabát sundala a on spatřil něco, co ještě nikdy nespatřil.
Zbledl, roztřásl se, vytřeštil oči, chtěl z toho místa utéct, ale ta žena byla rychlejší.
Její ruka vystřelila vpřed, prošla jeho hrudí, a když jí odtamtud zase vytáhla, držela v ruce něco bílého.
„To bychom měli?“ zašeptala, otočila se a odešla.
Zanechala tam muže, kterému sice srdce bilo, dýchal, mozek mu pracoval, ale stál tam, jako by přišel o to, co celé tělo pohání, o svojí duši.
Ta žena vyšla ven v okamžiku, kdy tudy projížděli Sam a Dean.
Dean se na ní usmál a ona mu to oplatila.
„Ta po me jede,“ poznamenal dean.
„Me se nelíbí,“ zamumlal Sam, který měl z té ženy divný pocit.
„Máš smůlu brácho. Ta bude moje.
„Deane. Nemyslím si, že by sis s ní měl cokoliv začínat.“
přestaň. Byl jsem prostě rychlejší. Zastavíme u ní a zeptáme se na jméno.
„Ne Deane. Vzpomínáš, máme jet do parku.
„Za tou démonkou a za tou kriminálnicí, jejíž heslo je: Šlohnu, co můžu? Tak to chvíli počká.“
„Vážně si nemyslím, že…,“ Dean však Same neposlouchal.
Zastavil těsně u té ženy.
„Vážená madam. Smím vědět vaše jméno?“
Ona se mu zahleděla do očí a Dean byl zcela fascinovaný jejíma očima.
„Mé jméno je Charlota a tvé?“
„Dean,“ zašeptal a div si neslintal na tričko.
„Těšilo me Deane,“ Charlota mu poslala vzdušný polibek a poté odešla.
„Me taky, mě taky,“ zašeptal uchváceně Dean.
„Deane?!“ Deane?!“ Sam s ním několikrát zalomcoval, ale nepomáhalo to.
Zmáčknul klakson a to Deana probralo.
„Co je, co se děje?“
„Co je to s tebou?“
„Ach Same. Ona je božská, musí být má!“
„Deane!“ Sam lusknul prsty. Viděl jsi jí jen dvě minuty.“
„Ona je dokonalá. Ona musí být má,“ opakoval jako v transu a Sam se od něj musel odvrátit. Nedokázal se koukat na ten výraz, co se Deanovi rozprostřel po tváři.
Tvářil se jako totálně zamilovaný blbeček.

Mason tak toto je teda naozaj experiment a naozaj podarený tak som sa dlho nenasmiala. ten začiatok Sam a Dean a starí dedkovia tak to je úžasná prestava. tiež by som nečakala že dožijú čo len 50tky pri tom ich živote.
ale inak to bolo milé ako zomreli pekne spolu a tiež úžasne manželky si im vybral.
a dalej ako sa Deanovi vyhodí urážka ked vidí Ruby a Belu no to som dostala další zachvať smiechu.
a výraz zamilovaného blbečka. tak to si poriadne ani neviem predstaviť
úžasná práca nemá slov teším sa čo bude dalej

dobré pokračovanie, to s tou krádežou duše sa my veľmi páčilo a to ako ho prinútila podpísať prázdni papier dobré

a dean sa veľmi nezmenil on a ženské

posielam vynikajúce pokračovanie

A máme tu pokráčko:)

Dean a Sam se ubytovali v jednom z levných motelu.
Deanovi to nikterak nevadilo, jelikož se každou chvíli díval do zrcadla, čechral si vlasy, upravoval si límečky a ustavičně přitom vzdychal.
„Bože ta je krásná. Chci, aby byla moje, chci s ní mít tlupu skotačivých dětí, dotýkat se jí, líbat ji a dělat i jiné věci.“
„Deane! Mohl by si už přestat. Byla pěkná to uznávám, ale ne zas tak, že by si o ní musel takhle básnit.“
„Ty mi prostě jen závidíš.“
Co ti mám závidět? Že se chováš jako roztoužený puberták? No tak Deane, vzpamatuj se. Ty nejsi nějaký zastydlí puberták, co dostal šanci poprvé být pohlcen ženou.
„Nech me být a raději se věnuj tomu padlému andělovi.
„Snažil bych se, ale to by ses mi tady nesměl rozplývat. Kdoví jestli jí ještě uvidíš.
„jen si tu svou mel dál. Já vím, že její srdce pro me buší stejně jako mé buší pro ní.
„Deane! Mohl by ses soustředit?“
„Mej se šprte,“ Dean se zavřel v koupelně.
Sam zavrtěl hlavou a pokoušel se věnovat článku, ve kterém nějaký muž popisoval, že byl napadený nějakým mužem, který měl kolem sebe jakousi svatožáz a že prý mu nabízel, nekonečné bohatství, moc, ženy, cokoliv si bude přát, ale ten muž ho jako správný křesťan odmítnul, protože v něm správně vytušil pekelného služebníka.
Sam ty noviny s povzdechem odložil.
Nebyl jsi jistý, jestli může něčemu takovému věřit, ale na druhou stranu, nedokázal říct, čeho všeho jsou takový padlí andělé schopni.
Uvědomil si, že už neslyší téct vodu. Zadoufal, že Dean brzo vypadne, jelikož Sam už nějakou chvilku pociťoval jistou potřebu.
Uběhlo pět minut a Dean ještě stále nevycházel a Sam byl stále nervóznější. Ona potřeba se hlásila stále intenzivněji.
Zabušil na dveře.
„Deane. Mohl bys prosím už vyjít? Potřebuji na záchod a to dost naléhavě.“
„Pracuji na svém vzhledu. Musím být dokonalý, musím na ní ihned zapůsobit.“
Já ti na to kašlu. Potřebuji na záchod! Krášlit se můžeš jindy!“ Sam znovu zabouchal, ale Deana to nikterak nevzrušovalo.
Nejenom, že z té koupelny nevyšel, on si ještě začal zpívat.
„Má lásko nejdražší, můj miláčku, moje květino, jsem tu jen pro tebe, jen pro tebe a jsem připraven splnit ti všechna tvá přání, o má lásko jediná.
„Deane!“ Sam už byl zoufalý. Cítil, že jestli se brzo nedostane na záchod, stane se něco nepříjemného, nebylo v jeho silách to déle zadržet.
„Chybíš mi má lásko, stýská se mi po tobě, po tvém těle, po tvé mysli, polibcích, kdepak jsi má lásko,“ pokračoval Dean.
„Deane. Přísahám, že tě zabiju!“ zaúpěl Sam.
„Nechtěl bys s něčím pomoct,“ ozval se za ním pobavený ženský hlas.
Sam se s námahou otočil. Spatřil před sebou Ruby.
„Co ty tady děláš?“
„Řekneme, že jsem měla tušení, že jste oba dva v problémech, ale popravdě jsi nejsem jistá, k vás je na tom hůř.“
„To není vůbec legrační. Dean se zbláznil a já potřebuji…?“Sam udělal grimasu.
„Jestli chceš, pomůžu ti.“
„Jak bys mi mohla pomoct. Já potřebuji na záchod.“
Ruby se pousmála.
„Je vidět, že toho o me ještě dost nevíš,“ Ruby se ho chtěla dotknout, ale Sam malinko ucuknul.
„Chci ti jen pomoct, ale jestli nechceš, stačí říct, ale pak hrozí, že se nám Sam Winchester pokaká a to by bylo jistě nepříjemné,“ Ruby si to očividně užívala.
„Tak mi pomož, ale žádné triky!“
„Za co me máš Samíku,“ Ruby se dotkla jeho čela a Sam po chvilce cítil, jak ten pocit ustupuje, že už se mu nechce na záchod.
„Jak si to udělala?“
„Démonka své tajemství neprozrazuje,“ zašeptala a pak ho znenadání políbila.
„Hej! Co si myslíš, že děláš?!“
„To je pro štěstí. Neměli bychom pomoct Deanovi?“
Sam se na ní mračil.
„Ty víš, co s ním je?“
„Jistě, že ano. Není první ani poslední, co byl takto označkován.“
„Jak to myslíš označkován?
„ Všechno se dozvíš Same,“ odvětila a pak zaklepala na dveře.
„Otevři nám deane.“
„Nechte me na pokoji, ozvalo se a pak Dean opět pokračoval ve svém zpěvu.
„Chci být jen s tebou má lásko, jen a jen s tebou, držet tě v náručí, splynout v jedno o má lásko.
„Ustup stranou,“ nařídila Ruby Samovi a pak pohybem ruky vyrazila dveře.
Sam spatřil deana u zrcadla, jak si ústa maluje rtěnkou.
„Panebože deane! Co si myslíš, že děláš?!“
Dean se k němu otočil.
„Chci být pro svou lásku co nejvýraznější, chci, aby si me všimla na první pohled.
„A proto si maluješ pusu?!“
„Nech to na me,“ ozvala se Ruby, která jen těžko zadržovala smích.
„Co jsi zač? Ty nejsi má láska, můj květ, má touha!“
„To víš, že jsem,“ Ruby se zaleskly oči a ona ho pak dlouze políbila.
Když se od něho odstoupila, Dean zmateně zamrkal.
„Co se stalo? Kde to jsem, co tady dělá ta démonka?!“
Ty jsi na nic nepamatuješ?“ zeptal se Sam, který byl rád, že je Dean v pořádku a snažil se nemyslet na to, že ho Ruby políbila.
„Ne. Vím jen, že jsme naposledy jeli kolem nějaké ženy a pak…,“ Dean si sáhl rukou na rty a na ruce mu zůstala barva.
Otočil se a vyjekl.
„kdo z vás mi takhle zmaloval rty? To ty démonko?!“
„Světe div se, ale byl jsi to ty! To tys sis zmaloval rty, ale docela ti to sluší.
„To není možné! To bych si pamatoval.
„Měl jsi si to nechat a ještě si na sebe vzít pěkné šatičky a byl by z tebe transsexuál k zulíbání.“
Dean svůj obličej kompletně očistil.
„Kde je zlodějská mrcha Bela?“
„Čeká na nás v parku. Měli byste si pospíšit.
„Co je zač ta žena, kolem které jsme jeli?“
„Velmi nebezpečná žena. Vybraného muže ovládne a až bude připravený, přijde si pro jeho duši.
„Proč? Pro koho pracuje?“
„Všechno se dozvíš v parku,“ Ruby chtěla zmizet, ale Sam jí chytil za ruku.
„Co mel znamenat ten polibek?“
„Byl to jen polibek Same. Nic to neznamenalo,“ po těchto slovech ho znovu políbila a pak zmizela.
„Hele. Co je mezi vámi dvěma?!“
„Nic. Co by mělo být?“
„Nelži mi Same! Zapomeň, že by sis ní někdy něco začal!“
„Nebuď hlupák Deane a raději si setři zbytky make-upu.”
„žádný na sobe už nemám.“
„Na krku,“ řekl Sam a pak odešel.

tak hej oficiálne som od smiechu pukla tá predstava deana s ako sa rúžuje ma asi zabije
vynikajúce pokračovanie skvelí humor

aha... a ja ze uz kaput zase som niečo zle pochopila dzive to je

Ettie: A co jsi zle pochopila?
A jak se vám líbí Ruby a její polibky?

si predstavujem,ako si to Dean noti v tej kupelni a strasne sa rehocem a namalovane pery!! paneboze, kam sme sa to dostali pri Deanovi
Ruby pobozkala Sama tak ale bacha...nech mi na Sammyho nesaha co tym chcela dokazat? men sa to nejako nepaci!
a co ta Charlota ? co je to zac? este sa objavi v poviedke?

bože Mason vy sa naozaj prekonávaš tak toto bolo uplne úžasne. ako sa Sam skoro posral a ešte Dean si spieva v kúpelni a robí si make-up s tej predstavy som rovno skončila pod stolom. K Ruby. ja ju mám rada tak mi tak nevadí len by nemusela pozkávať oboch nech si vyberie jedného ked im už nedá pokoj

wiktoriano:Je to démonka...:-)