poslední boj

Dva asi 17 letý pankáči šli po nějaké ceste.
„Hele vole. Tamhle někdo leží,“ promluvil jeden z nich.
„To se ti zdá. Já tedy nikoho nevidím,“ odvětil druhý a pořádne si přičičil k Tolulenu.
„Mohl bys už to laskave přestat čichat?!“
Starej se o sebe,“ zavrřel ten druhý a pak málem přepadl přes nějaké tělo.
„Říkal jsem ti to. Někdo tady leží.
ůHm. Nějací dva 50 letý dědci ti me vážně neberou.
„a co tyhle dve mladé buchty ukázal na dve asi 30 leté.
„Hm. Ty by nemusely být špatné,“ jedné se sklonil.
Chtěl se dotknout jejich prsou, ale v tom mu její ruka stiskla rameno.
„Ani na to nemysli!“ promluvila ta žena a její oči byly takové …,“ mladík couvl dozadu.
„Chtěli jsme vám jen pomoct….“
„Jistě. Jste dva hrdinové,“ ta žena se ušklibla a oči jí zasvítily žlutě.
„Viděl jsi to?!“
„Co jsem mel jako vidět?!“ Její oči. Žlutě zařářily a nebyla to žloutenka.
„Vážně přestaň čichat ten benzín!“
„Já jsem to videl. Co jste zač dámo a co tady děláte?“
„To už se nedozvíš,“ zasmála se ta žena tiše a pak z jejích rukou vyšlehl plamen, který ty dva strávil a udělal z nich prah.
Ohybem ruky je nechala zmizet a pak se obrátila asi k 50 letému muži, který už měl ve vlasech pár bilých pramínků, ve tváři a na čele vyryto pár vrásek, ale i přesto byl svým způsobem pěkný, žádoucí, ona k němu tedy rozhodne cítila víc, než by měla.
„vsávej Same. No tak je čas se probudit,“ Sam se zavrtěl, ale oči neotevřel.
„No tak Same. Je čas se probudit,“ zkusila to znovu, ale on jen něco zabmlal a spal dál.
Chtěla do něj jemně štouchnout, ale v tu chvíli se probudil druhý muž, který vypadal ještě o něco starší, vlasy mel prořídlé, ale ještě ne tolik, vrásek mel o něco méne.
Pomalu otevřel oči, zamrkal a pak se zeptal.
„Co tady děláš démonko?!“
„Deane, Deane. Copak ty si to nepamatuješ?“
„Co bch si mel jako pamatovat?“ Dean úplně otevřel oči a když vedle sebe spatřil ono staršího v obličeji vráskami posetého muže vyskočil na nohy.
„Co tady dělá ten chlap, kde je Sam, co jsi mu udělala a co tady dělá …,“ nedokončil, co chctěl říct, protože se na toho muže řádne podíval.
„Sam…, tohle, že je Sam můj brácha?!“
Ruby neboť to byla ona naprosto klidne přikývla.
„To si děláš srandu? Jistě na rozdíl od tebe pomalu starneme, ale on vypadá jako by mu bylo 60, co jsi s ním udělala?!“
„Zachránila jsem vám život,“ její hlas byl stále klidný.
„Zachránila si nám život? Co si s ním udělala?!“
Ruby neodpoveděla místo toho mu podala zrcátko.
On na sebe nejprve hleděl a pak zaječel.
Sam se s trhnutím probral stejne jako další dve ženy.
Jedné mohlo být tak 45 a druhé tak 23.
„Deane, co tady ječíš, jsi snad nějaká ženská?!“ zeptal se Sam ospale.
Ruby a ty dve ženy na něho vrhly nepřátelský pohled.
„tak jsem to nemyslel…, počkat co tady dělá Charlota a…?“
„To jsem já Same, copak me nepoznáváš?!“
„Kdo já. Co je to s tebou Deane a jak to vypadáš?!“
„To se zeptej té své démonní milenky!“ zavrčel Dean, který si přestal vyškubávat bílé praminky.
Sam se otočil na Ruby.
„co se tady stalo? Proč Dean vypadá jako by mu bylo šedesát?“
„Me je ale šedesát a to všechno kvůli ní!“
„tak jen mezi námi je vám padesát.“
„Cože? Když jsme se propadli skrz tu zem, bylo nám 40, copak jsme tam byli deset let?!“
„Ne. Byli jste tam jen jeden den.“
„Kdybychom tam byli jen jeden den nevypadal bych ted jako Gandalf!“
Ruby vzala Sama pomalu za ruce.
„Je mi to líto, ale v pěkle jeden den znamená deset let tady.
„Ato nám říkáš až teď, nemohla si nám to říct předtím, než jsme se nechali vtáhnout?!“
„Nebyl čas se vybavovat. Šel by si snad, kdybych ti to řekla?“
„Jistě, že ne…,“ Dean udělal rychlý krok a vzápětí se ozvalo lupnutí.
„Auvej, co je to s mými zády?!“
„Počkej pomůžu ti,“ Charlota k němu chtěla přistoupit, ale jí naznačil, že to nechce.
„ty se ke me nepřibližuj.
„Já vím, že se na me zlobíš, ale já sem nic neudělala. Všechno, co se stalo, se nestalo díky me.
„takže ty jsi nbohá obět, které někdo ukradl jméno a vzhlede, že ano?“
„Vím, že je těžké tomu veřit, ale je to tak. Ano sebrala jsem ti duši, ale zase jsem ti jí vrátila a pak..
„Prosím nech si ty pohádky pro někoho…, jauvajs nemůžu se skoro hnout.
„Obávám se, že sis zablokoval páteř, žes chytil takzvaného housera,“ ozvala se ta 45 letá žena.
„ty se ke me nepřibližuj.
„Já nemám tušení, co se tady děje. V jednu chvíli jsem s mámou a pak se ocitnu tady nejméne o deset let starší!“
„Počkat! Chceš mi tvrdit, že jsi Jo dcera Ellen.?“
„Ne. Jsem prokletý vánoční skřítek! Jistě, že jsem to já!“
„Dokaž to…,“ Dean nemohl pokračovat, protože se ozvalo další lupnutí.
„Bože. To je bolest,“ zaupěl.
„Nech me ti pomoct,“ Jo se k němu přiblížila.
„Jak přesně mi chceš pomoct?“
„Vím jak to odblokovat hlavne se nehýbej a nekřič.“
„Co chceš..,“ začal Dean, ale to už ho Jo objala kolem pasu a škubla rukama.
„Au…,“ zasyčel Dean bolestí, ale kupodivu se cítil lépe, mohl zase chodit.“
„Ehm.. teda díky.“
„Deset let,“ zamumlal sam a bylo vidět, že ho to trápí.
„Jestli je to tak, pak je všechno ztracené. Už jako 40 letý jsme neměli moc šance a teď už nemáme žádnou. Vlasy mám jak Saruman, obličej jak stoletý vrasčitý dub, záda me bolí.“
„Mohl by sis Deane přestat stěžovat. Tohle nám nepomůžeme.“
„A co nám pomůže? Přemýšlej same uběhlo deset let za těch deset let, mohla tahle mávnul rukou k Charlote, ovládnout celý svět.
„Já to nejsem. Nevím, kdo se za me vydává, ale i on ona musí mít nějakou slabinu.“
„Jo. A řekne nám slečinka jakou?!“
„To nevím, ale musíte souviset s dušemi. Možná, že jí dodávají sílu.“
Dean se ušklíbl.
„Takže nám jako navrhuješ nějakým způsobem jí odříznout od přisunu těch duší a jí to zeslabí.
„Ano. Myslím si to.“
„Ona si to myslí,“ v deanove hlase nešla přehlédnout ironie.
„Je to lepší než nic Deane,“ ozval se Sam.
„No tak brácho. Nemůžeš být jednou na mé strane.
„Ne v tomhle. Je to to jediné, co v tuhle chvíli máme.
Dean se zašklebil.
„A jak bychom to měli udelat? Sakra vždyť jestli mluví pravdu, nevíme ani proti komu stojíme! „
„Mel by ses Deane uklidnit.
„Jak se mám uklidnit? No tak řekni jak se mám uklidnit!“
„Pomůže nám Castiel.“
„Castiel? Vždyť ten patří k nim!“
„Ne tak docela. Jeho osobnost je pouze potlačená. Jestli se nám ho podaří zachránit, může nám být užitečný.
„No. Já si nemyslím, že…,“ Dean udělal prudký pohyb a znovu se ozvalo lupnutí.
„Jo můžeš…?“
„Najdeme toho Anděle!“ uzavřela to Ruby i když se musela přemáhat.
„Jo spravila Deanovi záda.
„Fajn. Nemám očividne na výběr!“ vztekle stiskl rty a potom od nich odešel.

desať rokov tam boli ale hlavne že sa zachránili a tých papkáčov som nemohla to bolo super a charlota to nie je čooo tie hlášky čo tam boli tie sú vynikajúce že vlasy ako Saruman a keď ho seklo v krížoch toto bola skvelá časť som sa nasmiala a ten záver že by castiela mohli zachrániť a pomohol by im bolo to super skvelé

Lentilka. no to víš Dean sice starne, ale humor ho neopouští a co Ruby? Myslíš, že se dokáže jako démonka kontrolovat?

nie jak ju neznášam brrrr

Třeba to dokáže. No tak veř jí trochu:-)

ten začiatok
ja si tak neviem zvyknut ze uz su "Stary" to si nedokazem predstavit
aaaaaaaa super pokracko!

Ettie: proč ne? Vždyt staří muže dostihnout kohokoliv:)

A po delší dobe tu máme další část tak at se líbí

Jeli autem. Měli namířeno k místu, kde by se měl podle Ruby nacházet muž, který by jim měl pomoct s Castielem.
Dean jako obvykle řídil, ale neměl z toho moc dobrý pocit.
Nejenom proto, že bylo v jeho impale 5 osob, ale především kvůli tomu, jak si ho lidé, které míjeli, prohlíželi.
Snažil se to ignorovat, ale to se prostě nedalo. Koukali na něho jako by byl aspoň 70- letý a bělovlasými vlasy, vráščitou tváři, ale přece na tom nebyl ještě tak špatně.
„Jenom klid Deane. Nesmíme se ničím znervózňovat.“
„Tobe se to snadno řekne. Na tebe tolik nečumí!
„Ty to zvládneš, prostě si jich nevšímej.“
„To se dost lehko řekne…,“ Deana přerušilo houkání, u jejich auta zastavila motorka, na které seděl sotvo 17 letý kluk.
„Hej dědo. Možná, že by si měl to řízení přenechat někomu mladšímu, třeba nějaké té kočce, co sedí vzadu.
„Jdi se zchladit,“ zavrčel Dean, ale byl to spíš on, kdo se cítil trapně, jeho hlas už prostě nezněl tak mladě.
„Co jsi to říkal starouši?!“ mladík naznačil natáhnutí uší a Dean mel sto hnutí, strhnout volant a srazit ho z té motorky.
„Vážně. Lidé jako ty, by neměli jezdit po silnicích, ale je vidět, že starý řidič má i staré auto,“ mladík se zasmál.
Dean chtěl tím volantem trhnout, ale Sam ho zadržel.
„Je to dobrý Deane. Je to jen nějaký puberták, co má hodně hormonů.
„O to tady jde. Vždyť je o třicet let mladší než já a potom pobytu v pekle, vypadám ještě starší.“
„Jo. Je to těžké, ale prostě ho ignoruj.
„Hm. Zkusíme,“ zamumlal dean a pak se zas věnoval plně řízení.
„A co ty? Používáš při sexu se starým řidičem bagru a nebo už nezabírá,“ zavolal ten mladík na Same.
Ten vzal míček, co ležel vedle něho na sedadle a mrštil ho potom mladíkovi.
Ten se mu nedokázal vyhnout a tak sletěl z motorky. Naštěstí za ním nic nejelo.
„Co to děláš ty ztrouchnivělá mumie?!“ zakřičel na Same.
„Někdo tady říkal něco o klidu.
„Já mluvil o tobě. Já neřídím,“ Ruby se usmála.
Měli bychom zrychlit?“ promluvila a pak pohnula rukou vpřed a auto rapidně zrychlilo.
„Hej! To je moje auto!“
„Nikdo ti ho nebere, ale času je málo a on na nás nebude čekat večně.
„Hele. Na démonku si nějak moc vtipná.“
„On snad někdo tvrdil opak?“
„Hele. Měli bychom si něco ujasnit.
„To měli,“ Ruby mávla rukou doprava auto zatočilo, pak přitáhla ruce k sobe a auto zastavilo.
„To je moje auto! Copak to ty zabedněná démonko, nedokážeš pochopit?!“
Ruby se zaleskly oči a v rukou se jí objevil plamen.
„Myslíš, že se tě bojím? Možná už nejsem nejmladší, ale tebe ještě zvládnu vyřídit!“
„Tak to zkus, ale dej si pozor, aby ti přitom neluplo v kříži.“
„Ty jedna…,“
„To stačí!“ mezi ne se postavil Sam.
Deane. Slíbil jsi, že budeš respektovat, že tady Ruby je a ty Ruby, na něčem jsme se dohodli.“
„Já s tím nemám problém, jen by me mohl oslovovat jménem.“
„Proč si myslíš, že si něco takového zasloužíš?!“
„Deane! Ruby! Zapomínáte na jednu důležitou věc!“
„A na jakou?!“ vyštěkli Dean a Ruby zároveň.
„Na bytost, která krade nejenom lidem duše. O něco jí jde, a když to není tady Charlota, musíme zjistit, kdo to dělá a jak ho zastavíme, ale to nikdy nezjistíme, pokud nebudeme jednotní, tahat za jeden provaz, je vám to jasné?!“
„Sam má pravdu. Jestli jí chceme porazit a pomoct těm, které ovládá, musíme držet pospolu,“ ozvala se jo.
„Máš pravdu. Já se s tím prostě nedokážu smířit a taky nechápu, co na tobě Same vidí, když mi stárneme a ona vypadá pořád stejné.“
„To jednoho potěší, ale na tom v tuhle chvíli nezáleží.
Pamatujte, že důležitá je spolupráce. Pokud si Ruby myslí, že máme u Castiela šanci, měli bychom se jí pokusit využít a aby se to podařilo, musíme být jednotní, chápete to?!“ Charlota Sama musela obdivovat.
„No jo. A co po me chceš, abychom si s Ruby padli do náručí a navzájem si řekli.
„Mám tě rád budoucí švagrová, mám tě ráda budoucí švagře?!“
Charlota si musela zakrýt ústa, aby se nezačala smát. Bylo zřejmé, že Dean přes to všechno, má ještě stále smysl pro humor.
Samovi zacukaly koutky, ale ovládl se.
„Pro začátek bude stačit, když si podáte ruce.
„Musí to být?“
„O tomhle nebudeme diskutovat.“
Dean tedy neochotně natáhl k Ruby ruku a ta jí stejně neochotně stiskla.
V tu chvíli se zahřmělo i přesto, že byla průzračná obloha a pak znovu a nakonec sjel z oblohy blesk, který jejich auto minul jen tak tak.
„Ježíši, co to bylo?!“
„Můžeš hádat. Ať se naše neznámá snaží o cokoliv, je zřejmé, že postoupila. Musíme si k tomu chlapovi pospíšit.“
„To se snadněji řekne, než udělá, ale me už ty záda vážně neposlouchají tolik, jako dřív.
„Chceš, abych ti pomohla?“ otázala se Ruby sladce.
„Ne díky. Nějak to s nimi přežiju. Jak je to k němu ještě daleko?
„Už jenom kousek, ale měla bych tě varovat.“
„A to předčím?“
„Pokud možno, omez ty své radoby vtipné průpovídky, on je nemá rád,“ pak se sklonila k Samovi políbila ho a poté zmizela.
„Tohle je provokace,“ postěžoval si dean.
„Pamatuj Deane. Potřásli jste si ruce.“
„Jo. Musím ihned sehnat těžkou dezinfekci,“ zamumlal pro sebe a pak všichni vystoupili a vydali k domu, kde měl bydlet ten muž.
Když se tak dean díval na Jo, přišlo mu, že ho teď a tady přitahuje mnohem víc, než když byli mladí.
Jo se otočila.
„Co je? Mám snad něco na zádech?!“
„Ne! Všechno je ok,“ když se otočila znovu se na ní zadíval.
„Proboha. Ty ses snad na stará kolena zamiloval!“ blesklo mu hlavou.

ja som nemohla jak ich ten mladík na motorke provokoval a tie Deanove reakcie to bolo super a keď to sam nevydržal a šmaril po nom tú loptičku a to uzmierovanie ruby dean to bolo niečo super časť a ten blesk:shock: som zvedavá na toho chlapíka skladám poklonu za pokračovanie

Lentilka: Jsem rád, že se líbí a ten chlapík bude určite stát za to cteš i Skryté touhy?

tak to sa naňho teším a čítam len akosi nestíham pokračovanie ale dohoním ich neboj

Asi bych mel zpomalit, ale nějak to nejde. Tahle povídka a v podstate i Poslední boj me nějak chytli:-)

to tempo vôbec nevadí čím viac tým lepšie len mám toho hrozne veľa rozčítaného a potom trochu nestíham ale vždy si nájdem na to nejaký čas

A máme tu další. Nemají to hoši lehké...

Došli k tomu domu a Zaťukali. Zevnitř se ozývaly zvuky, jako kdyby někdo s něčím chřestil.
Zaťukali znovu, ale nikdo se neozval, nikdo jim neotevřel.
„Vypadá to, že nikdo není doma,“ zamumlal Dean a chtěl odejít, ale Sam ho zadržel.
Zkusíme to ještě jednou.
„Zkoušej to třeba do skonání světa, ale očividně tam nikdo není.
„Takže se ty chřestící zvuky ozývají zničeho?“
To já nevím. Třeba to je nějaký druh démoního radaru.“
Ruby na něho pohlédla. Její oči vyzařovaly chlad.
„Něco jsme si řekli,“ předešel Sam možnému konfliktu. Jo souhlasně přikývla a pak se do těch dveří opřela.
„Hej! Co to tady? Jestli má ten chlap, tedy jestli tam je zbraň, mohl by me trefit do patřičných míst.“
„To by pro nikoho neznamenalo žádnou ztrátu,“ utrousila Ruby.
Dean zatnul ruce v pěst, ale ovládl se.
„Myslím, že tam někdo je,“ zamumlala Jo a vstoupila dovnitř.
„jdeme za ní,“ Sam jí následoval, pak Charlota a nakonec tam zůstali jen oni dva.
Dean pokynul rukou.
„Prosím dámy mají přednost.“
„Tak a najednou jsem dáma.“
„No. Jak řekl Sam. Jsme teď na jedné lodi.“
„No já vím, ale stejně ti dávám přednost.
„Ne vážně Deane. Můžeš jít první.
„Ne. Ty můžeš jít první.
„Ne. Ty jdi první anebo mi snad nevěříš?“
„Tos teda uhádla. Takže ti jdi první.
„Nemám v úmyslu ti ublížit, takže můžeš jít.
„Problém je, že já ti fakt nevěřím, takže jdi.“
„Ne ty jdi!
Ne ty jdi!“
Ve dveřích se objevil zamračený Sam.
„Mohli byste s tím přestat?“
„Já nepůjdu první. Já jí prostě nevěřím.“
Sam si povzdechl.
„Fajn. Půjdu jako poslední.“
„Ne. Pojď za mnou,“ zabručel Dean a pak vstoupil dovnitř.
„Tvůj bratr má problémy,“ pousmála se Ruby a vešla dovnitř dřív, než jí v tom mohl Sam zabránit.
„Same!“ donesl se k němu Deanův výkřik.
„Tohle bude ještě na dlouho,“ zavrčel Sam podrážděně a pak také vstoupil dovnitř.
Ocitl se vedle všech, kteří hleděli před sebe.
„To jako myslíte vážně? Tenhle tancující chlápek oblečený do Tarzanovy bederní roušky nám má pomoct, přivést Castiela a nějak zastavit, tu, která za tohle všechno může?
„Vždyť už tady křepčí dobrých deset minut.“
„Promiňte. Můžeme s vámi mluvit,“ oslovila toho muže Jo, ale on jí nevnímal.
„Opravdu s vámi potřebujeme mluvit.
Muž se zastavil a všichni zadoufali, že se jim bude konečně věnovat, ale on začal tím chrastítkem mávat rychleji a něco si přitom mumlal.
„Mám dojem, že je to totální cvok,“ zabručel dean.
Hned jak domluvil, se k němu ten poskakující muž otočil a Dean viděl v jeho očích svůj vlastní vzhled, to jak vypadal.
Ucouvl a málem přepadl přes koště, která tam stalo.
„Jsi v pořádku Deane?!“ otázala se Jo, která mu pomohla vstát. Její ruka tu jeho držela o něco déle, než by měla.
Nebylo mu to nepříjemné, ale přesto zakašlal.
„Promiň,“ stáhla svojí ruku k tělu.
„Co to bylo?! Copak je ten chlap něco jako zrcadlo?“
„Ne tak docela, ale je slepý:“
„Tak kvůli tomu jsme sem jeli.“
Ruby ho chtěla umlčet, ale Sam jí pohledem zarazil.
Bylo to jako by říkal. Dean už je takový. Pokračuj.
„On je slepý, ale jeho oči jsou jiné. Každý kdo do nich pohlédla, v nich uvidí nejenom svůj vzhled, ale na povrch se může prodrat i to, co je hluboko.“
„Myslíš, že to u Castiela zabere?!“ otázala se tiše Charlota.
„Jsem si tím jistá. Tohle by tomu Andělovi mělo pomoct,“ bylo na ní vidět, jak moc se ovládá, aby jeho jméno nevyslovila s odporem.
„Tak jo. Co za to bude chtít?!“
„Tvojí Impalu Deane Winchestere.“
„Tak to tedy ne. Moje auto ti nedám.“
„Pak se tedy nemáme o čem bavit.“
„Deane. Vím, že ti na tom autě záleží, ale tady jde o hodně.
Dean razantně zavrtěl hlavou.
V žádném případě!“
„No tak Deane!“
„Ne! Nedám mu své auto.“
„Já ho ani nechci.“
„Tak co tedy chceš?!“
„Jestliže chcete někoho přivést tím, že mu pohlédnu do nitra, zaplaťte mi.“
Sam vypadal překvapeně.
„Ty chceš peníze?!“
Muž zavrtěl hlavou.
„Nechci vaše peníze.“
„Tak co tedy chceš?“
„Jestli to udělám, chci od vás vašich deset let.“
„Cože?!“ Sam s Deanem vytřeštili oči.“
„Slyšeli jste me. Chcete li někoho přivést, musíte mi zaplatit a má cena je deset vašich let.
„Tak to v žádném případe. To už se raději vzdám svého auta!“
„Jenom já vám mohu pomoci. Tak si je vemte ode mne,“ ozvala se Charlota.
„Nejsi člověk. Musí mi je dát někdo z těch tří, jestliže chtějí pomoct tomu Andělovi“
„Myslím, že se bez něj obejdeme.
„Já se obávám, že ne. Castiel nám může hodně pomoct“
„Možná, ale kvůli němu neztratím dalších deset let. Vždyť to pak ze me bude vetchý stařec:“
„Je to na vás, ale nemáte moc času.“
„Proč ne?!“
„Pohleďte ven,“ mužův hlas zněl klidně.
Dean se Samem vyhlédli z okna a spatřili, jak se k ním blíží asi dvacet lidí, mezi nimi tři Andělé a dva démoni. Byla tam Bella i Ellen.
„Udělám to,“ promluvila nakonec Jo slabě.
„To ne. To tedy raději já.“
„Nemusíš to dělat. Já to zvládnu.“
Dean na ní pohlédl.
„Já to chci udělat.“
Sam, který pochopil, se postavil.
„Jestli to pomůže, uděláme to všichni tři.“
„Same. Sakra neblázni!“
„Ne Deane. Jsme v tom spolu.“
„Nabídla bych se, ale o nás nestojí,“ ozvala se Ruby.
„Dobrá. Můžete přivést tři lidi, ale nejprve,“ muž se dotkl Deanova čela a jim projela ostrá bolest a všechno se mu zatemnilo, slyšel jen tlukot svého srdce.
Pak od něj odstoupil a dotkl se Sama a Jo.
„Vyberte a dotknete. Vybírejte moudře,“ promluvil ten muž tiše a pak se posadil.
„Vypadám pořád stejně!“
„Projeví se to až po splnění,“ ozval se muž a pak zase začal křepčit.
„Tak jdem na to Brácho, Jo,“ promluvil Dean a pak všichni tři vyšli ven.

tak toto bolo super ja som nemohla ako s ruby stáli pred tými dverami a dohadovali sa kto pôjde prví tobol typický Dean a potom ten chlapák v tom dome ten jeho výzor a deanova reakcia ked chcel impalu to som už nemohla to bolo super a dean a jo hhh a potom tých desať rokov ich života a ako do toho išli potom všetci som zvedavá koho privedú naspäť okrem castiela pokračovanie bolo skvelé som sa super bavila

Lentilka: Zkus si tipnout

„To je mi tedy pěkné shromáždění. Tušil jsem, že jsem velká hvězda, ale že až takového formátu. Chybí mi tady jen červený koberec, nějaká pěkná manekýnka, vinný střik…“
„Deane. Myslím, že to stačí,“ přerušil ho Sam, který těkal pohledem z jednoho člověka na druhého, a nepřekvapilo ho, když tam zahlédl Uriela a Castiela. Ať už se Uriel snažil o cokoliv, očividně neuspěl. Stál tam s ostatními, stejně prázdný výraz.
„Nevím, jestli ho mám litovat nebo se mu potaji či veřejně šklebit.
„Musíme se soustředit. Máte už někoho vybraného?“
„Ježíš Same. To je jak na střední škole, když vybíráme do družstva na vybíjenou.“
„Mohl by ses aspoň pro jednou soustředit?!“
„To se snadno řekne, ale je mi padesát, a jestli se nám ty vytipované podaří přivést k normálu, zestárnu o deset let, takže jestli to takhle půjde dál, budu si muset koupit Prostenal, tos neslyšela,“ zamumlal k jo.
„No tak Deane. Jestli chceš, koupím ti bagru.
„znamená to snad, že…?“
Sam si odkašlal.
„Já sice moc nechápu, col se to mezi vámi stalo, ale můžete si nechat diskuzi o využití viagry, až tohle skončí?“
„Pokud to někdy skončí. Já mám Castiele. Mého oblíbeného, roztomilého Anděla.
Sam na Deanovu štiplavou poznámku raději nekomentoval.
„Máš ponětí, koho zachráníš ty Jo, tedy pokud to bude fungovat.“
Dean se ušklíbl.
„Na Skeptismus už je trochu pozdě Sammy.
„Chtěla bych pomoci máme, ale myslím, že pomůžu Urielovi…“
„Hele. Víš, že mezi námi asi je, zřejmě na me začíná doléhat stařecká míza, ale tohle nemyslíš vážně.
„Myslím. Jestli je někdo, kdo nám o té bytosti může něco říct, tak je to Uriel.
„Mluvíme tady o Urielovi! O Andělovi, který tohle celé v podstatě způsobil!“
„Já vím, ale vzdala jsem se svých deseti let, takže mám právo rozhodnout, komu se pokusím pomoct.“
Same, řekni jí něco.“
„Dean má pravdu. Myslím si, že je to hodně nebezpečné,“Dean se vítězně usmál, ale Sam pokračoval.
„Na druhou stranu si dospělá a jak správně říkáš, je to tvých deset let.“
Deanův usměv pohasl.
„Aspoň jednou! Jednou v životě,“ zamumlal naštvaně, ale Sam správně tušil, že to jen předstírá, protože ho dean vzápětí praštil po zádech a v zápětí se ozvalo lupnutí.
„Zpropadená záda! To snad není možné!“ Jo mu je narovnala.
„A co ty? Koho máš vyhlídnutého trenére?“
„Bellu,“ odpověděl Sam bez rozmyšlení.“
„Tak to je snad ještě horší, než v případě Uriela.“
„Já jsem se tak rozhodl. Myslím, že nám může pomoct.“
„Je to zlodějka, zaplatili jí, aby nás zabila!“
„Ona to ale neudělala, nedokázala to!“
„A proto jí chceš vrátit? Ta by nám ukradla i slipy, kdyby se jí k něčemu hodily.
Jo protočila oči, ale nikterak to nekomentovala.
„Uděláme to takhle. Musíme se k ním dostat, doufám, že to zabere.“
„To já taky anebo z toho chřestícího chlápka, vychřestím jeho duši.“
„Pozor už jdou. Pamatujte musíte ho chytit a pohlednout mu do očí.
„Hej. Víš vůbec, jak to bude vypadat, když si budeme s castielem hledět do očí. Ještě se do mě zamiluje…“
„Toho se vážně nebojím. Připravte se,“ všech dvacet „živých bytostí“ se dalo do pohybu, pomalu se k ním blížili a každou chvíli něco opakovaly.
„Proboha, co jim to teče z úst?!“
„Soustřed se Deane. Najdi Castiela,“ donesl se k němu Samův hlas a pak je ti „živí“ obklopili.
„Dej ty pracky pryč. Castieli? No tak kámo, potřebuji s tebou prohodit pár slov.
„Hej necháš toho!“ plácnul jednu ženu přes ruku, když se dotýkala jeho stehna.
Všimnul si, že Sama blokuje nějaký asi 150 kilový muž a Jo se snaží uchránit své vlasy.
„No tak Castieli. Tady je tvůj kámoš Dean.“ Hned jak to dořekl, věděl, jak moc blbě to zní.
„Charlota! Charlota! Charlota! Opakovali všichni pořád dokola.
„Tohle už mi začíná lézt krkem,“ zavrčel Dean a pak ho uviděl.
Stál kousek od něj a také on mumlal její jméno, ale tak nějak trhavě, jako by se s tím snažil bojovat.
„Dej si vodchod,“ odstrčil jednoho dotírajícího chlápka a pak uchopil Castiela za ruce.
„Bože odpust,“ zamumlal a pak pohlédl Castielovi do očí.
Castiel jako by se probral se mu pokusil vytrhnout, ale Dean ho držel pevně a stále mu hleděl do očí.
„No ta“! No tak! Přece jsem těch pitomých deset let nezahodil zbytečně!“ Castiel sebou ještě chvíli škubal a pak náhle přestal. Bylo to dost divné. Dean mu cvrknul do ramene.
Castiel otevřel oči. Byly zase jeho.
„Deane, co se stalo, co tady děláme, proč je ta Jo u Uriela, co všichni ti lidi a…“
„Brzdi. Všechno hezky popořádku. Někdo či něco ti sebralo duši, ale teď už by to mělo být v pořádku.
„Ty jsi mi navrátil duši, jak, proč?!“
„Jak nemám tušení, proč., protože doufáme, že by nám mohl pomoct, odpádluj,“ odstrčil jednoho značně dotírajícího muže.
„A jak bych vám mohl pomoct?“
„To netuším. Byl to nápad té démonky… Samovi přítelkyně…!“
„Démonky?!“ Castielovi se hněvivě zablýskly oči.
„Je fajn, že v tomhle máme stejný názor,“ pousmái se Dean a pak spatřil Sama, jak drží Bellu, jak sebou Bella trhla a zmateně zamrkala.
Pootočil hlavu a spatřil Sama, jak zápasí s Urielem. Chtěl mu jít na pomoct, ale Castiel ho zadržel.
„Tohle musí zvládnout sám a tak Dean neochotně zůstal.
Uriel nebo to, co ho ovládalo, se nechtěl tak snadno vzdát, lomcoval se Samem ze strany na stranu, ale nakonec to Sam dokázal, Uriel sebou škubnul a jeho oči se staly normálními.
Všichni ostatní zmizeli.
„Co to mělo znamenat?!“
„To nevím. Jsem si jistý, že to brzo zjistíme, Sam se vedle něho postavil a Jo udělala to samé z druhé strany.
„Měli bychom se vrátit,“ promluvil Dean, ale jakmile udělali krok, všem se zatočila hlava a oni se vzápětí složili na trávu.
Castiel, Bella a dokonce i Uriel k ním poklekli.
Všichni tři užasle sledovali jejich zestárnutí o deset let

na nemôžem to bolo skvelé ako sa tam dohadovali o tej viagre ja som skoro umrela a potom ako si vyberali koho zachrániť no casa som vedela ale tipovala som aj ellen ale tá nič to sa jo premohla a uriel no to bolo riadne prekvapenie načo tam toho magora chcú a no a bella tá im ešte môže byť užitočná a to ako im vracali duše ako to bolo skvelé všetci tí ludia okolo nich a oni sa tam za ruky držali a pozerali si hlboko do očí no a ten koniec desať rokov života preč bolo to super vynikajúce len sa bojím že po toľkých vtipných častiach tam teraz dáš niečo čo ma zabije

Lentilka.No pravdou je, že ted trochu přituhne
Jak se podle tebe snesou Ruby a Cassi?

no neviem ale mám dojem že teraz budú dvaja proti jednej cas dean verzus ruby

Aneb. Společný nepřítel spojuje dva nepřátelé

Pokračuje a a pomalu se blížíme ke konci:)

Dean se probral jako první.
Nemusel se ani dívat do zrcadla. Věděl, že se stalo, co se muselo stát.
„Nemluvte na me!“ obrátil se na Castiela, Uriela a Bellu.
Bella se ušklíbla, ale nic neřekla.
„To si neměl dělat Deane,“ promluvil Castiel.
„Na tohle nemáme čas,“ promluvil Uriel.
„Čemu jste nerozuměli na věte, nemluvte na me?!“
„Proč jste me nenechali mrtvou, pokud sem byla vůbec mrtvá!“
Dean se postavil. Vstávání a protahování už nebylo tak snadné jako kdysi.
„Přivedla tě zpátky Jo a ne nemyslím si, že bys byla mrtvá, alespoň ne v tom klasickém smyslu.“
„Tak co tedy jsem? Napůl mrtvá, napůl živá, nástroj v rukou zla, o kterém skoro nic nevíme.“
„Vypadám snad jako akademik? Moc o ní nevíme, vlastně ani nevíme, jestli je to ženská, jestli vůbec hraje podle pravidel, muž, žena a tak dále, ale jedno je jisté, není nezničitelná a určitě nebude trvat dlouho a…,“ Deanovi se podlomila kolena, jeho tělo zaplavil pocit bolestí.
„Kde je tady nejbližší lékárna.
„Na co potřebuješ lékárnu?! Nechápal Castiel.
„To nikdy nepochopíš. Vy Andělé jí nepotřebujete.“
„Musíme si pospíšit ostatním Andělům,“ ozval se netrpělivě Uriel.
„Najdeme způsob, ale musíme se přizpůsobit ostatním.“
„Já se nemusíš přizpůsobovat. Castieli není na to čas.“
„Tak takhle ty prokazuješ svůj vděk.“
Uriel se na Deana zahleděl a v očích se mu hněvivě blyštilo.
„Svojí část jste už udělali, teď to nechte na nás!“
„Urieli! Pomohli nám. Nemůžeme je tady jen tak nechat.“
„Jsem jím za to vděčný…, ale už jsou staří, nemají proti ní nejmenší šanci…“
„Komu tady říkáš starý? Cítím se tak mladý, jako nikdy předtím!“ Dean se chtěl postavit, ale nohy ho rozbolely tak, že si musel zase sednout.
Uriel se otočil na druhou stranu, aby nikdo neviděl pohrdání v jeho tváři, ale Dean si to stejně domyslel.
„Budu v pohodě. Ty jsi možné drsný, silný Anděl, ale i tak tě dostala. Jestli jí máme zastavit, zastavíme jí společně!“
„Nemáte na to!“ odvětil Uriel a nyní se už ani nesnažil skrývat své pohrdání.
„Nemáme na to, protože jsme obětovali svých deset roku, abychom tě dostali z jejího područí, co je tak těžkého na tom, projevit trochu vděku?“
„Projevuji vám ho tak, že jí zastavím, ale vy se mi nepleťte do cesty!“
„Uriele! Nedělej to! Nemůžeš se jí postavit sám!“
„Tak pojď se mnou. Pomůžeme ostatním, najdeme, způsob, jak jí zničit.
„Nejde to,“ zavrtěl Cass po chvilce hlavou.
Uriel od něho ustoupil.
„Je to tvoje poslední slovo? Jsou to lidé, pomalý, slabý, staří!“
„Jsou to ti, které jsme se zavázali chránit a místo toho, oni zachránili me, nemůžu jít s tebou a jako přítel tě žádám, aby si tady zůstal.
Uriel hněvivě potřásl hlavou.
„Měli pravdu. Jsi příliš náchylný, příliš snadno si na lidi vytváříš vazbu, až jí porazím, očekávej trest,“ a po těchto slovech se vznesl do výše.
„Uriele! Tohle je šílenství!“ zakřičel za ním Cass, ale on se nevrátil.
„Je fuč. Sorry kámo, ale dalo se to čekat. Uriel není z těch, kteří by se snížili na naší úroveň, spolupracovali s námi lidmi.“
Cass se otočil a zahleděl se do dálky.
„Já vím, ale byl to přítel,“ po tváři mu stekla jedna slza.
„Nechápu, proč obětoval Sam své roky, právě kvůli němu.
„Možná, že to bude znít krutě, ale čekal jsem to, předpokládal jsem, že s námi nebude chtít spolupracovat, že se to rozhodne vyřešit sám.
„Hele staříku, co jsi udělala s mým bratrem?!“
„Možná to zní tvrdě, ale doufal, jsem, že se jí Uriel pokusí zastavit a i když se obávám, že jí nezastaví, mohl by jí zdržet. Je mi to moc líto Castieli.
„Je to jeho volba….,“ bylo vidět, jak težce se mu to říká.
„No v jednom měl ale pravdu. Čím jsem starší, tím jsme na tom hůř, protože jako by to nestačilo, přidaly se k mým zádům i nohy a GS Gondro nemám po ruce.
„Já jsem na tom podobně, ale to, že už nejsme nejmladší, neznamená, že jsme slabí.“
„Jo. A čím pak by si chtěl ohromit?!“
Sam, se usmál a pak se obrátil na Castiela.
„Můžeš nás tam vzít?“
„Nejsem si jistý. Ještě nikdy tam žádný člověk nevstoupil.
„Prosím. Jestli je tam naše šance.“
„O čem to tady mluvíte?!“
„Castiel zná místo, které nás může na čas omladit. Je to velmi vzácný pramen, který tě může opět učinit mladým, ale…“
„Ale co? Neříkej mi, že si jako daň vybere dalších deset let?!“
„Přesně tak Chápu, že je to těžké, ale takhle nemáme šanci a jestli to ten pramen dokáže…“
„Jo a zase chce jenom lidi, co? Žádné démony, žádné bytosti z pekel, všichni chtějí jen lidi!“
„Jestli nechceš tak nemusíš.“
„Same. Aby ses ty stal mladým a já byl jak vetchá větvička? Už to někdo vyzkoušel?“
„Byli byste první.“
„No jo. Nejsem tím ani překvapen.“
Jo mu stiskla ruku a pak se mu podívala do očí.
„Jestli ti to pomůže, můžeme to udělat najednou a nazí.“
„Ehm…,“ Dean byl trochu zaskočen, ale nakonec přikývl.
„No proč ne, ale jen doufám, že se ze me nestane miminko.
„To nemůže nikdo zaručit. Ještě nikdy v něm nebyl člověk, občas tam jen pronikají démoni a démonky!“ v jeho hlase byla zloba a upíral oči na Ruby, kterou to však nikterak nebrala.
„Hm. V tom případe to mnohé vysvětluje. Tak jdem do toho. Tak 30 by bylo ideálních…“
„Ta démonka tady musí zůstat!“
„Ona patří k nám.“
Cass měl ve tváři nekompromisní výraz.
„To je v pořádku. Počkám na tebe,“ zašeptala Ruby a pak ho políbila.
„Provokace. Ona me naschvál provokuje,“ zavrčel Dean.
„Já můžu jít s vámi?!“
„Cass si Charlotu změřil. Bylo na něm vidět, že váhá, ale nakonec přikývl.
„Ano. Ty můžeš.

no super takže Uriel zdrhol a kašle na nich a fakt sa to dalo čakať chce to zastaviť sám už ho vidím ako sa mu to podarí oni sú už tak starý chudáci som zvedavá čo ten prameň s nimi urobí a tá reakcia Jo no super Deanovi viac netrebalo a hlavne dlho im to omladnutie vydrží no a ten záver to si ruby vážne nevedela odpustiť a hlavne že nejde s nimi super pokračovanie hrozne som zvedavá proti čomu to vlastne stoja a bojujú

Lentilka: Myslíš to jak polibila Sama?
Jinak já pořád koketuji s jednou myšlenkou

hej to som mala na mysli
s ako mne stále nejde do hlavy že na začiatku bolo niečo také že dean mal s nou dieťa alebo som to zle pochopila