poslední boj

Několik stovek metrů od toho motelu stáli dve postavy.
Jedna z nich byla žena.
„Tady máte to, oč jste žádal,“ promluvila ta žena jemným hlasem.
„Na me to nezkoušej. Víš moc dobře, že to na me neplatí.“
„Ano. Samozřejmě. Odpusťte mi. To je mé prokletí. Když vidím pěkného chlapa, nemůžu si prostě pomoc a…“
Muž jí přerušil pohybem ruky. Bylo v tom něco mocného.
„Zařídila jsi, pro co jsem tě poslal?“
„Jistě. Kdy mám vzít jeho duši?“
„Ještě ne. Potřebuji, aby byl ještě sám sebou.
„tak proč jste me tam posílal, proč jsem si ho měla označit?“
„Nepřísluší ti, aby ses ptala. Ty máš vykonat jen to, co ti přikážeme!“ vedle prvního muže se objevil druhý.
„Uriele. Tebe bych tady vskutku nečekala.
Uriel jí zpražil pohledem, ze kterého by většina lidí měla strach, ale Charlotu nechával naprostém klidu.“
„To je od tebe milé Castieli, že si ho sem pozval, ale nemyslím si…,“ Castiel mávnul rukou a Charlota náhle nemohla mluvit.
„Proč se jí nezbavíš?“ chtěl vědět Uriel.
„Je nám velmi užitečná. Sbírá pro nás velmi cenné věci.
„Myslím, že bys měl toho Winchestera nechat být. Máme na starost mnohem důležitější věci.“
„Jako například? Najít padlého Anděle, který se zmocnil lidského těla?“
„Ano. To jsem mel na mysli.“
Castiel vyšel ze stínu do světla. Jeho obličej byl zamračený.
„Já nejsem nějaký podřadný Anděl, abych honil někoho takového.“
„Je to naše povinnost. Nech Winchestera na pokoji.“
„To nejde. Nesmí se nám plést do cesty.“
„nemůžeš ho zabít!“
„Já ho nechci zabít. Mám mnohem lepší nápad,“ Castiel pohlédl na Charlotu, která tam stála neschopná jediného slova.
„Co chceš dělat? Nesmíš porušit pravidla.“
„Já nejsem ten, kdo porušuje pravidla. Chci jen zajistit, aby se nám Winchesteři nepletli pod nohami.
„Jak to chceš udělat?“ v Urielove hlasu zaznívala pochybnost.
„Dean stejně jako mnoho jiných mužů má slabost pro ženy.
„Chceš ho nechat svést Charlotou?!“
„To nebude zase tak velký problém.“
Castieli. Jsi Anděl!“
„Já mu pomáhám. Chci mu splnit jeho touhu. On je člověk, ona je v podstatě člověk.
Věř mi, že to tak bude nejlepší anebo snad chceš, aby nás přitom rušili? Musíme na to napnout všechny síly a získat to dřív než Lilith nebo některý jiný démon, či padlý Anděl anebo hůř člověk. Dovedeš si představit, jakou katastrofu by to přineslo světu, kdyby se toho zmocnil člověk?
Víš stejně jako já, že lidé jsou slabá stvoření a snadno by její moci mohli podlehnout.
Má li zůstat zlo navždy uvězněné, musíme jí najít my.
„Máš pravdu, ale i kdyby se ti tedy ji podařilo zaměstnat Deana, co jeho bratr? Pochybuji, že by byl hr jak to lidé říkají do švedké trojky.“
„O Sama se nestarej. Pro toho mám extra překvapení. Svolej ostatní.“
Uriel přikývl a poté pod rouškou tmy, roztáhl svá křídla a vznesl se vzhůru.
Castiel položil ruku na Charlotina ústa a když jí dal pryč, mohla zase mluvit.
„Proč si to udělal?“
„Mlč! Jeho hlas byl jasný a hrozivý.
„Co po me chceš?“ zeptala se už o mnoho mírněji.
Měla strach. Mel to být Anděl, ale jí vůbec jako Anděl nepřišel.
Castiel se jí zadíval do očí.
„Nemysli na to, na co doopravdy nechceš myslet,“ jeho hlas byl tichý, ale jí to přišlo, jako by na ní křičel. Po celém těle měla husí kůži.
Castiel se jí naklonil k uchu a něco jí zašeptal.
Charlota nejprve zavrtěla hlavou, pak znovu a znovu, ale pokaždé to bylo s menší razanci, až nakonec přikývla.
„Spoléhám se na tebe Charloto,“ řekl, když od ní odstoupil.
„Nezklamu tě. spolehni se na me!“ pobledlá Charlota si olízla rty.
„V to doufám,“ byla jeho poslední slova a poté zmizel.
Charlota tam stála a třásla se.
„Musím to udělat! Musím to udělat! Nesmí jim ublížit,“ šeptala a slzy jí přitom stékaly po tvářích.“

No super....ale něco mi u Casse nehraje......on není až tak moc arogantní...tohle bych spíš čekala od Uriela

Ale super moc sa mi to páči a už sa těším na pokráčko

tak už s do toho zapojil aj našich anjelov. super nápad aj ked to Castielovo spávanie sa ani mne nezdá. som zvedavá čo bude dalej

Vy ho vidíte moc idealizovane:-)

Chci se zeptat. Tahle povídka bude obsahovat 6 etap jejich života. Chcete to mít v jednom nebo to rozdelit zvlášť v každé povídce?

dobré pokračovanie, a objavil sa castiel s Urielom hurá nevizerajú nejako prieteľsky, že by niečo z minulosti
ja som za jedno a čo najskor

no ja by som povedala že do jednej poviedky nech je to všetko pokope potom sa v tom budeme lepšie vyznať. aj ked to závisi aj od toho koľko častí má taká jedna etapa

schyluje se k bouřce...:-)

„Tak už je to všechno pryč. Co se stalo, proč si na nic nepamatují, proč jsou na zrcadle tyhle nadpisy.
„Jaké nadpisy?“ zajímal se Sam.
„Žádné…,“ Dean se je snažil smazat, ale Sam jich i přesto pár zahlédl.
Miluju tě, chci se s tebou libat, si má jediná láska, jsem tu jen pro tebe, tak rád bych do tebe…,“ Dean všechny smazal.
Myslím, že bychom měli jít do toho parku, než se ta démonská mrcha zase objeví.“
„Ta démonská mrcha ti mimochodem vrátila zdravý rozum.
„Jenom proto, že mě k nečemu potřebuje.
„Chce pomoct Belle.“
Dean mu prsty zacvakal před očima.
„Vzpamatuj se. Myslíš si snad, že jí pomáhá, protože má dobré srdce nebo, že jí snad prostoupilo vyšší dobro?“
„Deane. Proč si nechceš přiznat, že by mohla mít nezištné záměry?“
Dean se rozesmál.
„Trochu přemýšlej, Same. Je to démonka a jak oba dva víme, 90% démonů, démonek ti v klidu lže do očí a já nevidím důvod, proč by ona měla patřit k těm deseti.“
„Deane. Několikrát nám pomohla!“
„Však za to taky něco chtěla. Nebudeme se o ní bavit. Je to démonka a je to…,“
„Ano. Co podle tebe jsem, Deane?“ před ním stála Ruby v šatech, které jí velice slušely.
„Co.. co to jako má být?“
„To jsou plesové šaty Deane.“
„Toho jsem si všimnul, ale proč má na sobe démonka plesové šaty.
„Právě jsem se z jednoho vrátila,“ odvětila nevzrušene.
„Ha! Ha! Moc dobrý vtip.
„Myslíš?“ její oči potemněly a v místnosti se oteplilo.
„Hele. Tohle na me nezkoušej.
„Sluší ti to.,“ zamumlal Sam, který od ní nemohl odtrhnout oči.
„Same! Co jsme si před chvilkou řekli?!“
„Děkuji ti Same. Jsem ráda, že je tady aspoň někdo getlemen:“
„No tak nech toho. Chceš snad, aby ti tady hodil šavli?“
„Deane!“ Sam mel ve tváři výraz znechucení.
„Co je? No tak vzpamatuj se Same. Je to démonka a od někoho takového ruce pryč!“
Ruby k němu přistoupila.
„Mám pocit, že si představuješ bůhví co Deane,“ řekla a položila mu ruku na rameno.
„Pouze se snažím chránit svého mladšího bratra.
„To je sice velice roztomilé, ale vypadá snad Sam na to, že by potřeboval tvojí pomoc.
„Já si jenom…“
„Já se o sebe dokážu postarat Deane!“ přerušil ho Sam.
„Same. Snažím se tě jen chránit před někým, jako je tahleta.
„Já jsem ti pomohla a já ti zas můžu uškodit.
„To mi jako vyhrožuješ?“
„Copak bych byla něčeho taková schopná? Já nebohá křehká dívka.“
„Jsi všelicos, ale rozhodne ne křehká dívka.“
„Nechápu tvé chování vůči me. Ano já jsem démonka a ty lovec, ale ať už je to mezi námi jakékoliv, teď jsme na stejné lodi, ať už chceš nebo ne.
„Já ti nevěřím,“ procedil Dean skrz zuby.
„To je tvůj problém, ale nesnaž se řídit život svého bratra. On už není malý kluk.
„Já se přece nesnažím…“
„Přestaň s tím Deane. Ruby má pravdu. Jsem dost velký na to, abych se o sebe postaral a jestli nechceš pomoct Belle, pomůžu jí bez tebe.“
„Same. Já jí chci pomoct. Nemůžu, nechci nechat nějakého padlého Anděla dělat něco takového a už vůbec ne tu ženskou, která nejprve nějakého chlapa omámí, totálně zblbne a pak z něho vysaje duši.
„Jak to víš?“ vyhrkli Sam a Ruby současně.
Deanovi se z toho jejich tandeme zvedal žaludek, ale přesto se donutil odpovědět.
„Viděl jsem to, když to ze me Ruby dostávala to, co me přinutilo chovat se tak, jak jsem se choval, viděl jsem, jak toho chlapa nejprve zblbla a pak ho přinutila podepsat prázdný papír a pak mu rukou pronikla do jeho těle a když jí vyndala něco v ní držela.
„To byla jeho duše. Někteří jako ona, věří, že se Andělé živí lidskými dušemi.
„To je nesmysl ne?“ ozval se Sam.
Dean na něho pohlédl a pak svůj pohled obrátil k Ruby.
„To by leccos vysvětlovalo.
„Co tím myslíš?“
„Viděl jsem jí, jak se setkala s našimi milujícími bratry s Castielem a Urielem.“
Rubyiny rty se stáhly v nenávistný úšklebek.
„Já to věděla!“
„Jasně, žes to věděla,“ pomyslel si Dean, který jim neřekl, že i když mu Ruby vratila jeho rozum, stále byl svým způsobem pod Charlotiným kouzlem, mohla si pro něho přijít kdykoliv.

ps: Mám dispozici bombastickou hudbu vhodnou pro mučení

Skvelé pokračovanie Samy a ruby už sa tam začína niečo rysovať a tá démonka vyzerá zaujímavá /anjeli sa živia dušami to bude ešte zaujímavé, na koho dušu majú zálusk žeby Dean /
skvelé posielam






oooo mučenie to má byť byť odkaz na pokračovanie

Lentilka: Autorovo tajemství, ale ano má...

jej toto bolo super Ruby a Sam to bolo milé ako sa jej pred Deanom zastával.
teším sa na pokračko. som zvedavá čo máš v úmysle s tým mučením ked si to tu už vytiahol

wiktoriano: Tak snad se to dozvíš až dopíšu duchařinu:-)

jejoooooo,Uriel a Castielo Sammy brani Ruby a to s tymi dusami skvele!!

O několik minut později dorazili Dean a Sam do toho parku.
Belu nikde neviděli.
Říkal jsem ti, že se té démonce nedá věřit.“
„Počkej chvíli. Mohla si odskočit, může být o kousek.“
„Mohl bys jí už konečně přestat obhajovat? Co je to s tebou?“
„Co je to se mnou? Lepší otázkou je, co je to s tebou.“
Ano je to démonka a jako taková je nám nebezpečná, ale proč nechceš pochopit, že v tuhle chvíli je s námi. Je i v jejím zájmu, toho Anděla zastavit.“
„To jen proto, že z jeho přítomností by mohla mít napuchlé tváře.
u„Deane. Mohl by ses prosím ovládat, alespoň po dobu tohoto problémů?“
„Já se chovám slušně. Jen se mi prostě nelíbí, jak jí pořád obhajuješ a jak se pokaždé div neroztaješ, když se objeví.“
Nemluv nesmysly Deane,“ zamumlal Sam, ale cítil přitom horkost.
„Tak kde je? Jestli se tu během chvilky neobjeví, jdu do baru.
„Na to zapomeň, Deane. Poslední co potřebujeme, je, aby ses slil do němoty.“
„Copak jsem ty…, promiň tak jsem to nemyslel,“ dodal vzápětí.
„To je dobrý. Každý holt není takový pijan jako ty.“
„Já přece nejsem žádný…,“ Deana přerušilo zašramocení a o chvilku později se před nimi objevila Bela.
„No konečně,“ chtělo se říct Deanovi, ale pak si všimnul jejího napuchlého obličeje.
„Co se stalo?“ zeptal se Sam a chtěl se k ní přiblížit, ale Bella odmítavě zvedla ruku.
„Jsem v pohodě. Už bylo na čase, že jste sem dorazili,“ snažila se nedat nic najevo, ale oni si nemohli nevšimnout, jak jí nateklý ret komplikuje mluvení.
„Vážně si o tom nechceš promluvit.“
„Nic od tebe nepotřebuji, doktore Same. Jsem v pohodě!“
„Ok. Ok. Jak myslíš tak co kdybys nám pověděla něco o svém otci, kterého se údajně zmocnil padlý anděl.“
Bella po něm šlehla takovým pohledem, že se uvnitř sebe zachvěl.
„Taky bych chtěla, aby to byl nesmysl manekýne.“
„Hej! Kdo je tady podle tebe manekýn?!“
„Jenom klid. Soustřeďme se na náš problém,“ Sam si stoupl před Deana.
„Já jsem se neptal po bodyguardovi.“
„Nechci tady žádné roztržky, žádné nadávky.
„Co jsi? Snad nějaký dalajlama?“
„Proč si myslíš, že je tvůj otec posedlý padlým andělem, je li tohle vůbec možné.
„Zpochybňuješ snad má slovo? Hele. Já nejsem tak chytrá jako ty a ani tak blbe nafoukaná jako tvůj bratr, ale poznám, když se s mým otcem něco děje!“
„Dobře dobře,“Sam zvolil přátelský tón.
„My ti věříme, ale může být klidně posedlý démonem, duch nebo jinou nadpřirozenou bytostí,“ Dean udělal úškleb, ale Sam, i když to tušil ho nevnímal.
„To by mohl, ale jen za předpokladu, že…,“ Bella mluvila dál, ale Sam ani dean z toho nic neslyšeli.
Dean otevřel ústa a něco řekl, ale nebylo to slyšet.
Sam se k němu otočil a taky něco řekl, ale ani on nebyl slyšet.
Dean se zamračil a zaťukal si prstem na čelo.
Sam pokrčil rameny a otočil se zpět k Belle, která pořád mluvila, ale oni stále neslyšeli ani slovo.
„Existuje něco, do čeho by Winchesterovi nestrkali svůj nos?“ před nimi se objevili Castiel a Uriel.
Dean se ušklíbl, ale nikterak to nekomentoval.
Sam tázavě zvedl obočí.
Castiel luskl prsty a a Sam a dean mhli zase mluvit a též rozuměli Belle, která se zarazila.
„Co chceš andělíčku? Cukroví jsme ještě nepekli.“
„Velmi vtipné Deane. Předpokládám však, že v brzké době ti ten tvůj humor odumře.“
„To má být jako výhrůžka? Co po nás chcete.
Castiel se obrátil na Uriela, který se mračil.
„Vy víte moc dobře, co od vás chceme.“
„To to teda nevíme.“
„nechte tu záležitost s otcem Belly na pokoji!“
„Klep, klep,“ vidíš snad, že bych se třásl.
„Ty absolutně nic nevíš, Deane. Nechápeš, co můžete způsobit, jestli do toho budete zasahovat.“
„Jasně. Vy jste dokonalý a my nic nevíme. On potřebuje pomoc, a i když nemám tu zlodějku rád, on za její chování nemůže, tedy aspoň doufám.“
„Varujeme vás. Pokusíte se k němu přiblížit a nebudou následovat pouhá slova.
„Bojíte se snad něčeho, co bychom o vás mohli zjistit Castieli?“
„Jako co například?“ Castiel se Deanovi podíval do očí a jeho oči byly tak pronikavé, že Dean s těmi svými uhnul.
„Nejsem žádná vaše loutka a Sam taky ne.
„Nepleťte se do toho. Nerozumíte tomu!“ Urielův hlas byl ostrý.
Dean se podíval na oblohu a pak se k těm dvěma otočil.
„Když už jste tady, nezapomněli jste náhodou na něco.
„Na co?“ zeptal se Castiel pobavene.
Dean ukázal rukou na oblohu.
„Tamhle to je betlémská hvězda, a pokud si dobře pamatuji, za 14 dní by se mel narodit ježíš Kristus, takže laskavě roztáhněte ty vaše křídla a leťte mu zvěstovat hodně štěstí.
Urielova tvář se zachmuřila. Vypadal dost děsivě, ale Castiel mu položil ruku na rameno.
„přibližte se k němu a Charlota nebude tvůj jediný problém a peklo oproti tomu, bude jen procházkou růžovým sadem.
„Blafuješ andělíčku.“
„Udělej to a přesvědčíš se o opaku,“ Castieluv hlas byl klidný, ale skrývalo se v něm víc, než bylo Deanovi a Samovi milé.
„Jenom obvyklé slapské tedy tady spíše andělské řeči,“ prohlásil Dean sebevědoměji, nežli se ve skutečnosti cítil.
„Nevím, Deane. Možná, že bychom se do toho neměli plést, možná, že to bude nad naše síly.“
„Takže z toho vycouváme? To mi chceš říct?“
„Chci tím jen říct, že to může být dost nebezpečné.“
„Same! Jsme lovci a lovíme věci, které jsou pro nás nebezpečné!“
„Ano. Jenže tady nemluvíme ani o démonovi a ani o duchovi, mluvíme tady o nadpozemské bytosti!“
„A jaký je v tom rozdíl? Démonům svítí oči, duchové jsou průhlední no a Andělé zase mavají křídly.“
„Měli bychom nejdřív vyřešit tu záležitost se ženou jménem Charlota.
„Tak to teda ne. Já nehodlám stáhnout své půlky jen proto, že na me nějaký Anděl udělá bu bu bu!“
„Deane! Copak ty to nechápeš? Sebrali nám hlasy jako by nic! Nevíme, co všechno dokážou. Jsou na straně dobra, tedy aspoň doufám, ale zcela jistě jsou rozhodnutí, zajistit, aby se jim do toho nikdo nepletl.“
„Má to snad znamenat, že z toho chceš zbabele vycouvat?!“
„Ne Deane. O tom to není.
„Tak o čem to do hajzlu je?!“
„Tohle je nad naše síly. My nemáme právo plést se do něčeho takového a pak…“
„Pak co Same?“
Sam sklopil oči k zemi.
„Ptám se tě, co bys chtěl jako dělat?!“
Sam zvedl svou tvář.
„Chci s tím skončit Deane. Už nejsme nejmladší a…“
„Nejsme ani belhající dědci, co můžou leda tak nějako přetáhnout holí!“ přerušil ho dean.
„A jak dlouho v tom chceš pokračovat? Do 40, padesáti, 60 nebo snad dokud neumřeme, ale já už na to prostě nemám sílu, zlo tu bude pořád a já chci…“
„A už je to tady zase. Co chceš?!“
„Chci se usadit, oženit a mít děti!“ vybuchl Sam. Chci mít děti s Ruby!“
Do Deana jako by uhodil blesk. Zavrávoral.
„S Ruby? S démonkou Ruby? Ty jí snad miluješ?!“
„Ano. Myslím, že už to tak je!“ Samův hlas zněl pevně.
„Tys musel zešílet! Takovou mrchu démonskou si nikdy nevezmeš!“
„Nejsi můj táta, a i kdybys byl, jsem už sakra dospělý.“
„Vem si kohokoliv jiného, ale na tu démonskou čubku zapomeň!“
Sam mu vpálil tvrdou ránu do obličeje a Dean se sesul k zemi.
„Miluju jí a vezmu si jí, ať se ti to líbí nebo ne!“ a poté odešel a nechal tam zakrvaveného Deana s Bellou.
„Myslím, že je to jasné. Sbohem Deana tvůj bratr mohl skončit hůř.
Dean po ní mrštil kamínek.
„Nemohl tomu uvěřit, nechtěl tomu uvěřit, ale zřejmě to byla pravda.
Sam se do ní zamiloval.
Dean s námahou vstal.
„Říkej si, co chceš, Same, ale já nedopustím, aby tě ta mrcha dostala!“

huráááááá pokračovanie Takže Bellu niekto zmlátil nie že by mi to vadilo Castiel s Urielom sú čoraz temnejší som zvedavá čo skrývajú a ten trik s mlčaním Takže Sam manželstvo deti a Ruby okej to pre dýcham možno dean niečo zmení aj keď podla toho začiatku sú stále spolu až na to dieťa skvelé pokračovanie som zvedavá na toho padlého anjela, toľko otázok tak málo odpovedí

Asi skončim se psaním. Nemá to cenu, když to nikdo nečte a nekomentuje. Já vím, že je to dobrovolné a respektuji to, ale tuhle povídku píšu kvůli vám...

EEE. je to dobré já jenm nemá čas psát komentáře....

Mason tvoje poviedky su super len teraz mám málo času na čítanie a pisanie komentárov a tak to asi bude aj s ostatnými.
a včera som si prečítala poslednú časť a bolo to super a ako Sam povedal že sa chce oženiť z Ruby a mať s nou detu. fakt sila

Já vím. Mám jen blbý týden, ale já bych stejně nepřestal, jen, že me ty komentáře motivují

Mason: Píšeš opravdu perfektní povídky. Realistické a velmi dobře čtivé. Takže ať tě ani nenapadne, aby jsi přestal psát

Tauria díky moc a určite budu pokračovat a tady vám posílám další kousek.

U Charloty se objevili Castiel a Uriel a jejich tváře nevěštily nic dobrého.
Charlota měla na jazyku nějakou jizlivou poznámku, ale raději jí ihned polkla.
„Musíš se okamžitě postarat o Deana Winchestera.
„Předpokládám, že vám to s Deanem tak úplně nevyšlo.
„Naopak. Věci se vyvíjejí tak jak mají.“
„Tak proč se mám o něho postarat.
„Je to rozkaz Charloto. Dlužíš nám to nebo ti to mám snad připomenout?“ v Urielových slovech se skrývala hrozba a také něco, co jí vyděsilo k smrti.
Udělala krok vzad.
„Myslím, že to nebude nutné. Vím moc dobře, čím jsem vám povinována, jen si myslím, že je ještě dost brzo. Jeho duše není ještě připravená.“
„Má to znamenat, že to nezvládneš?“
„Hele. Proč si na me vybíjíte vztek. Vždyť se vám daří to, o co se tady snažíte. Už jsou skoro rozeštvaný.
„To nebylo naším úmyslem, ale pokud je to udrží co nejdál od otce ženy jménem Bella, rádi tomu napomůžeme.
Počítáte i s tím, že by mohl Sam Ruby plně propadnout?“
„To se nikdy nestane.“
„Jak jsi, můžete být tak jistý? Nechci se vás dotknout, ale vy jste Andělé, kteří i když mají velkou moc, jsou svázáni jistými pravidly, zatímco ona je zpustlá démonka, která se nezastaví před ničím.
Uriel Charlote namířil prstem na čelo.
„To není tvoje starost. Ty splň to pro co jsi byla vybrána.“
Charlota pohlédla na Castiela, ale nezdálo se, že by chtěl cokoliv říct.
„Jasně. Udělám, co po me chcete. Nechci se tam vrátit.“
„To nechce nikdo. Až získáš jeho duší, víš, kde nás najdeš,“ oba dva chtěli zmizet, ale ona je zadržela se slovy.
„Chcete mu tu duši sebrat napořád? Já vím, že spolu nemáte dobré vztahy, že číní spoustu problémů, ale je to taky správný chlap, který se svým bratrem zachránil spoustu neviných.“
„K tomu muži se nesmí za žádnou cenu přiblížit. Jestli se to stane, poneseš za to plnou zodpovědnost a naše smlouva se stane neplatnou.
Charlota sebou cukla.
„Nemusíte mít žádné obavy. Ještě nikdy jsem nezklamala, ale…“
„Ale co?“ Uriel na ní upřel pohled, s kterým jakoby prohledával její nejhlubší nitro.
Charlota polkla.
„Na me se můžete spolehnout,“ nemohla jim říct, že tím, jak ho Ruby „spravila“ se k němu bude dostávat mnohem hůř. Dean Winchester byl silná osobnost, i když se právě teď užíral tím, že se jeho bratr zamiloval do démonky a tím pádem se mu vzdaluje.
Kdyby o tom veděli, jistě by jí tam poslali a ona tam nechtěla skončit. Bála se toho místa, hnusilo se jí.
Castiel by jí snad dal šanci, ale Uriel by byl nekompromisní.
Moc dobře si pamatovala, co udělal s její předchůdkyni. Ještě teď jako by zdálky, slyšela její křik, její prosby, nic jí nepomohlo.
Otřásla se. Chtějí to tak, tak se tak i stane. Vytáhli jí odtamtud a ona byla pro ně připravená, udělat téměř cokoliv.

pekné pokračovanie, len veľmi krátke ale Castiel a Uriel z toho vychádzajú dosť biedne nevyzerajú že sú na strane dobra. ako správny anjeli,

Mason MOc hezké pokračování kde bereš pořád inspiraci??

AAA super jen tak dál

super tak anjely chcú rozdeliť Sama s Deanom a získať Deanovu dušu fakt to máš veľmi dobre premyslené